1999/62/ESSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

Publikováno: Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42-50 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 17. června 1999 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. července 1999 Nabývá účinnosti: 20. července 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. srpna 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/62/ES

ze dne 17. června 1999

o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

(Úř. věst. L 187 20.7.1999, s. 42)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/38/ES ze dne 17. května 2006,

  L 157

8

9.6.2006

►M2

SMĚRNICE RADY 2006/103/ES ze dne 20. listopadu 2006,

  L 363

344

20.12.2006

►M3

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/76/EU Text s významem pro EHP ze dne 27. září 2011,

  L 269

1

14.10.2011

►M4

SMĚRNICE RADY 2013/22/EU ze dne 13. května 2013,

  L 158

356

10.6.2013

 M5

Aktualizace přílohy II a tabulky 1 a 2 přílohy IIIb, pokud jde o použitelné eurové hodnoty podle čl. 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES, ve znění pozdějších předpisů  2014/C 46/05

  C 46

3

18.2.2014

 M6

Aktualizace přílohy II a tabulky 1 a 2 přílohy IIIb, pokud jde o použitelné eurové hodnoty podle čl. 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU  2016/C 101/01

  C 101

1

17.3.2016

 M7

Aktualizace přílohy II a tabulky 1 a 2 přílohy IIIb, pokud jde o použitelné částky v eurech podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU  2018/C 205/01

  C 205

1

14.6.2018

►M8

Aktualizace přílohy II a tabulky 1 a 2 přílohy IIIb, pokud jde o použitelné částky v eurech podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU  2020/C 223/01

  C 223

1

7.7.2020


Ve znění:

►A1

AKT o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  L 236

33

23.9.2003


Opravena:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 229, 23.8.2006, s.  15 (1999/62/ES)

 C2

Oprava, Úř. věst. C 194, 1.6.2016, s.  15  (2016/C031)




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/62/ES

ze dne 17. června 1999

o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly



KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na daně z vozidel, mýtné a poplatky za užívání ukládané na vozidla, jak jsou definovány v článku 2.

Tato směrnice se nevztahuje na vozidla, která jsou používána pro dopravu výlučně na mimoevropských územích členských států.

Nevztahuje se rovněž na vozidla evidovaná na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille, Azorech nebo Madeiře, která jsou používána pro dopravu výlučně na těchto územích nebo mezi těmito územími a pevninským územím Španělska, popřípadě Portugalska.

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí:

▼M1

a) 

„transevropskou silniční sítí“ silniční síť vymezená v oddílu 2 přílohy I rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě ( 1 ), jak je vyobrazena na mapách. Mapy se vztahují k odpovídajícím oddílům uvedeným v normativní části nebo v příloze II uvedeného rozhodnutí;

▼M1

aa) 

„stavebními náklady“ náklady související s výstavbou, případně zahrnující i finanční náklady na:

— 
nové pozemní komunikace nebo nové zlepšení pozemních komunikací (včetně významných strukturálních oprav) nebo
— 
pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací (včetně významných strukturálních oprav) dokončených nejdéle 30 let před 10. červnem 2008, pokud již 10. června 2008 fungoval režim mýtného, nebo dokončených nejdéle 30 let před zavedením jakéhokoli nového režimu mýtného zavedeného po 10. červnu 2008; náklady týkající se pozemních komunikací nebo zlepšení pozemních komunikací dokončených před uvedenými lhůtami mohou být rovněž považovány za stavební náklady, pokud:
i) 

členský stát zavedl systém výběru mýtného, který zajišťuje návratnost těchto nákladů na základě smlouvy s provozovatelem systému mýtného nebo na základě jiných právních aktů s rovnocenným účinkem, které vstoupí v platnost před 10. červnem 2008, nebo

ii) 

členský stát může prokázat, že vybudování dotyčné pozemní komunikace bylo zdůvodněno tím, že její předpokládaná životnost bude delší než 30 let.

V žádném případě nesmí být poměrná část stavebních nákladů, jež je nutné vzít v úvahu, vyšší než poměrná část současné předpokládané doby životnosti prvků pozemní komunikace, která ještě zbývá dne 10. června 2008 nebo dne, kdy bude zaveden nový režim mýtného, pokud je tento den pozdějšího data.

Náklady na pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací mohou zahrnovat jakékoli zvláštní výdaje na pozemní komunikace určené ke snížení hlučnosti nebo ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a skutečné platby prováděné provozovatelem pozemní komunikace a související s objektivními prvky ochrany životního prostředí, jako například s ochranou před znečišťováním půdy;

ab) 

„finančními náklady“ úroky z půjček nebo výnosy akcionářů z vkladů do vlastního jmění;

ac) 

„významnými strukturálními opravami“ strukturální opravy vyjma oprav, které již nepřinášejí žádný aktuální užitek uživatelům silnic, např. pokud byly opravné práce nahrazeny další obnovou povrchu silnic nebo jinými stavebními činnostmi;

▼M3

ad) 

„dálnicí“ pozemní komunikace určená a postavená speciálně pro dopravu motorovými vozidly, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která:

i) 

má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na omezenou dobu, směrově oddělené jízdní pásy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen pro dopravu, nebo výjimečně jinak;

ii) 

se úrovňově nekříží s žádnou pozemní komunikací, železniční nebo tramvajovou tratí, cyklistickou stezkou ani stezkou pro pěší a

iii) 

je zvlášť označena jako dálnice;

▼M3

b) 

„mýtným“ stanovená částka, která se platí za jízdu vozidla podle ujeté vzdálenosti po určité pozemní komunikaci a za určitý druh vozidla a která zahrnuje poplatek za pozemní komunikace nebo poplatek za externí náklady;

ba) 

„poplatkem za pozemní komunikace“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj souvisejících s danými pozemními komunikacemi;

▼M3

bb) 

„poplatkem za externí náklady“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě v důsledku znečištění ovzduší provozem nebo hluku z provozu;

bc) 

„náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem“ náklady za škody způsobené uvolňováním některých částic a prekurzorů ozonu, jako například oxidu dusíku a těkavých organických látek, během provozu vozidla;

bd) 

„náklady v důsledku hluku z provozu“ náklady za škody způsobené hlukem vydávaným vozidly nebo vzniklých jejich interakcí s povrchem vozovky;

be) 

„váženým průměrným poplatkem za pozemní komunikace“ celkový příjem z poplatku za pozemní komunikace za stanovenou dobu vydělený počtem vozokilometrů ujetých na úsecích komunikací podléhajících v tomto období zpoplatnění;

bf) 

„váženým průměrným poplatkem za externí náklady“ celkový příjem z poplatku za externí náklady za stanovenou dobu vydělený počtem vozokilometrů ujetých na úsecích komunikací podléhajících v tomto období zpoplatnění;

▼M1

c) 

„poplatkem za užívání“ určitá částka, která se platí za oprávnění využívat vozidlem po určitou dobu pozemní komunikace uvedené v čl. 7 odst. 1;

▼M3

d) 

„vozidlem“ motorové vozidlo nebo jízdní souprava, které jsou určeny nebo používány k silniční přepravě zboží a jejichž maximální přípustná hmotnost činí více než 3,5 tuny;

▼M1

e) 

vozidlem kategorie „EURO 0“, „EURO I“, „EURO II“, „EURO III“, „EURO IV“, „EURO V“, nebo „EEV“ vozidlo, které splňuje mezní hodnoty emisí stanovené v příloze 0;

f) 

„typem vozidla“ kategorie, do které vozidlo spadá na základě počtu náprav, rozměrů nebo hmotnosti nebo na základě jiných faktorů klasifikace vozidel podle škody, kterou působí komunikacím, například systému klasifikace škod způsobených komunikacím uvedeného v příloze IV, pokud je použitý systém klasifikace založen na vlastnostech vozidla, které jsou uvedeny v dokumentaci vozidla používané ve všech členských státech nebo které jsou vizuálně patrné.;

▼M1

g) 

„koncesní smlouvou“„koncese na stavební práce“ nebo „koncese na služby“ podle definice v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 2 );

h) 

„koncesním mýtným“ mýtné vybírané koncesionářem podle koncesní smlouvy.

▼B



KAPITOLA II

Zdanění vozidel

Článek 3

1.  Daně z vozidel zmíněné v článku 1 jsou následující:

— 
Belgie:
taxe de circulation sur les véhicules automobiles/verkeersbelasting op de autovoertuigen,

▼M2

— 
Bulharsko:
данък върху превозните средства,

▼A1

— 
Česká republika:
silniční daň,

▼B

— 
Dánsko:
vægtafgift af motorkøretøjer m.v.,
— 
Německo:
Kraftfahrzeugsteuer,

▼A1

— 
Estonsko:
raskeveokimaks,

▼B

— 
Řecko:
Τέλη κυκλοφορίας,
— 
Španělsko:
a) 

impuesto sobre vehículos de tracción mecánica;

b) 

impuesto sobre actividades económicas (pouze část poplatku týkající se motorových vozidel),

— 
Francie:
a) 

taxe spéciale sur certains véhicules routiers;

b) 

taxe différentielle sur les véhicules à moteur,

▼M4

— 
Chorvatsko:
godišnja naknada za uporabu javnih cesta koja se plaća pri registraciji motornih i
priključnih vozila,

▼B

— 
Irsko:
vehicle excise duty,
— 
Itálie:
a) 

assa automobilistica;

b) 

addizionale del 5 % sulla tassa automobilistica,

▼A1

— 
Kypr:
Τέλη Κυκλοφορίας Οχημάτων,
— 
Lotyšsko:
transportlīdzekļa ikgadējā nodeva,
— 
Litva:
a) 

Transporto priemonių savininkų ar valdytojų naudotojo mokestis;

b) 

Mokestis už Lietuvoje įregistruotas krovinines transporto priemones,

▼B

— 
Lucembursko:
taxe sur les véhicules automoteurs,

▼A1

— 
Maďarsko:
gépjárműadó,
— 
Malta:
liċenzja tat-triqroad licence fee,

▼B

— 
Nizozemsko:
motorrijtuigenbelasting,
— 
Rakousko:
Kraftfahrzeugsteuer,

▼A1

— 
Polsko:
podatek od środków transportowych,

▼B

— 
Portugalsko:
a) 

imposto de camionagem;

b) 

imposto de circulaçao,

▼M2

— 
Rumunsko:
Taxa asupra mijloacelor de transport,

▼A1

— 
Slovinsko:
letno povračilo za uporabo javnih cest za motorna in priklopna vozila,
— 
Slovensko:
cestná daň,

▼B

— 
Finsko:
varsinainen ajoneuvovero/egentlig fordonsskatt,
— 
Švédsko:
fordonsskatt,
— 
Spojené království:
a) 

vehicle excise duty;

b) 

motor vehicle licence.

2.  Členské státy, které nahradí kteroukoli daň uvedenou v odstavci 1 daní stejného druhu, o tom uvědomí Komisi, která provede nezbytné změny.

Článek 4

Postupy vyměřování a vybírání daní uvedených v článku 3 stanoví každý členský stát.

Článek 5

V případě vozidel evidovaných v členských státech vybírá daně uvedené v článku 3 pouze členský stát, v němž je vozidlo evidováno.

Článek 6

1.  Bez ohledu na strukturu daní uvedených v článku 3 stanoví členské státy jejich sazby tak, aby pro každou kategorii nebo podkategorii vozidel uvedenou v příloze I nebyla daňová sazba nižší než minimální sazba stanovená v uvedené příloze.

Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost smějí Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko uplatňovat sazby nižší než minimální sazby stanovené v příloze I, nejméně však ve výši 65 % minimálních sazeb.

2.  Členské státy mohou poskytnout snížené sazby nebo osvobození od daně:

a) 

vozidlům používaným pro účely národní obrany nebo civilní ochrany, požárním nebo jiným záchranným vozidlům, vozidlům pořádkových služeb a vozidlům údržby pozemních komunikací;

b) 

vozidlům, která jsou v silničním provozu používána pouze příležitostně v členském státě, v němž jsou evidována, a která používají pouze fyzické nebo právnické osoby, jejichž hlavní činností není přeprava zboží, pokud přeprava uskutečňovaná těmito vozidly nenarušuje hospodářskou soutěž a pokud to schválí Komise.

3.  

a) 

Rada může jednohlasně na návrh Komise zmocnit členský stát, aby ponechal v platnosti další osvobození od daně nebo sníženou sazbu ze zvláštních sociálně ekonomických důvodů nebo z důvodů infrastruktury daného státu. Tato osvobození od daně nebo snížené sazby se mohou vztahovat pouze na vozidla, která jsou evidována v daném členském státě a uskutečňují přepravu výlučně v rámci přesně vymezené části jeho území.

b) 

Každý členský stát, který hodlá ponechat v platnosti toto osvobození od daně nebo snížené sazby, o tom uvědomí Komisi a zašle jí rovněž všechny nezbytné informace. Komise uvědomí do jednoho měsíce ostatní členské státy o návrhu na osvobození od daně nebo sníženou sazbu.

Má se za to, že Rada schválila ponechání navrhovaného osvobození od daně nebo snížené sazby v platnosti, pokud do dvou měsíců ode dne, kdy byly ostatní členské státy uvědoměny podle prvního pododstavce, nepožádá Komise ani žádný členský stát, aby Rada věc přezkoumala.

4.  Aniž jsou dotčeny odst. 1 druhý pododstavec, odstavce 2 a 3 tohoto článku nebo článek 6 směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy ( 3 ), nesmějí členské státy poskytnout žádné osvobození od daně nebo snížení sazeb daní uvedených v článku 3, které by vedlo k tomu, že by vyměřená daň poklesla pod minimální sazbu zmíněnou v odstavci 1 tohoto článku.



KAPITOLA III

Mýtné a poplatky za užívání

▼M3

Článek 7

1.  Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1a, mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést mýtné nebo poplatky za užívání transevropské silniční sítě nebo některých úseků této sítě anebo jakýchkoliv dalších úseků své dálniční sítě, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a článcích 7a až 7k. Tím není dotčeno právo členských států v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání na jiných pozemních komunikacích za předpokladu, že uložení mýtného nebo poplatků za užívání těchto jiných pozemních komunikací neznevýhodňuje mezinárodní dopravu a nevede k narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty.

2.  Členské státy neuloží pro žádnou kategorii vozidel současně mýtné a poplatky za užívání pro týž úsek pozemní komunikace. Pokud však členský stát ukládá poplatek za užívání své sítě, může uložit rovněž mýtné za užívání mostů, tunelů a horských průsmyků.

3.  Mýtné a poplatky za užívání nesmějí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě státní příslušnosti dopravce, členského státu nebo třetí země usazení dopravce nebo registrace vozidla, nebo výchozího či cílového místa přepravní operace.

4.  Členské státy mohou stanovit snížené sazby mýtného nebo poplatků za užívání anebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání u vozidel osvobozených od povinnosti instalovat a používat záznamové zařízení podle nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě ( 4 ) a v případech, na něž se vztahuje čl. 6 odst. 2 písm. a) a b) této směrnice, a za podmínek stanovených tamtéž.

5.  Členský stát se může rozhodnout, že bude uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání pouze u vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, pokud se domnívá, že by rozšíření působnosti na vozidla lehčí než 12 tun mimo jiné:

a) 

mělo v důsledku odklánění provozu významný nepříznivý dopad na plynulost dopravy, životní prostředí, hladinu hluku, kongesci, zdraví nebo bezpečnost silničního provozu;

b) 

vyžadovalo správní náklady přesahující 30 % dodatečných příjmů vytvořených tímto rozšířením.

Členské státy, které se rozhodnou, že budou uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání pouze u vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, informují o svém rozhodnutí a důvodech k němu vedoucích Komisi.

Článek 7a

1.  Poplatky za užívání musí být úměrné době užívání dotčených pozemních komunikací, nepřekračovat hodnoty stanovené v příloze II a platit po dobu jednoho dne, týdne, měsíce nebo roku. Měsíční sazba smí činit nejvýše 10 % roční sazby, týdenní sazba smí činit nejvýše 5 % roční sazby a denní sazba smí činit nejvýše 2 % roční sazby.

Členský stát se může rozhodnout, že se na vozidla registrovaná v tomto státě vztahují pouze roční sazby poplatků.

2.  Členské státy stanoví poplatky za užívání, včetně správních výdajů, pro všechny kategorie vozidel na úrovni nepřekračující maximální sazby stanovené v příloze II.

Článek 7b

1.  Poplatek za pozemní komunikace musí být založen na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace musí být vztažen ke stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace může rovněž zahrnovat návratnost kapitálu nebo ziskovou marži vycházející z tržních podmínek.

2.  Zohledněné náklady se musí vztahovat k síti nebo části sítě, kde jsou vybírány poplatky za pozemní komunikace, a ke zpoplatněným vozidlům. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

Článek 7c

1.  Poplatek za externí náklady může odpovídat nákladům v důsledku znečištění ovzduší provozem. Na úsecích komunikací procházejících oblastmi, kde je obyvatelstvo vystaveno hluku z provozu na pozemní komunikaci, může poplatek za externí náklady zahrnovat náklady v důsledku hluku z provozu.

Poplatek za externí náklady musí být rozlišen, stanoví se na základě minimálních požadavků a metod uvedených v příloze IIIa a musí dodržovat maximální hodnoty stanovené v příloze IIIb.

2.  Zohledněné náklady se musí vztahovat k síti nebo části sítě, kde jsou vybírány poplatky za externí náklady, a ke zpoplatněným vozidlům. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

3.  Poplatky za externí náklady související se znečištěním ovzduší provozem se nevztahují na vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy EURO, do uplynutí čtyř let ode dnů použitelnosti stanovených v pravidlech, jimiž byly tyto normy zavedeny.

4.  Výši poplatku za externí náklady stanoví příslušný členský stát. Určí-li členský stát k tomuto účelu orgán, musí být tento orgán právně a finančně nezávislý na organizaci pověřené správou nebo výběrem části nebo celého poplatku.

Článek 7d

Do jednoho roku po přijetí budoucích přísnějších emisních norem EURO stanoví Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem odpovídající maximální hodnoty v příloze IIIb.

Článek 7e

1.  Členské státy vypočítávají maximální úroveň poplatku za pozemní komunikace pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu uvedených v příloze III.

2.  U koncesního mýtného je maximální úroveň poplatku za pozemní komunikace nejvýše rovna úrovni, která by byla vypočtena pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu mýtného uvedených v příloze III. Posouzení takové rovnocennosti se provede za dostatečně dlouhé referenční období odpovídající povaze koncesní smlouvy.

3.  Pro režimy výběru mýtného, které již byly ke dni 10. června 2008 zavedeny nebo pro které již byly předloženy nabídky nebo reakce na výzvy k vyjednávání v rámci vyjednávacího řízení v souladu s postupem zadávání veřejných zakázek před 10. červnem 2008, neplatí povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 po dobu platnosti těchto režimů a za předpokladu, že nebudou podstatně změněny.

Článek 7f

1.  Ve výjimečných případech týkajících se pozemních komunikací v horských oblastech a po informování Komise může být na určitých silničních úsecích k poplatku za pozemní komunikaci zavedena přirážka, pokud na těchto úsecích dochází k akutní kongesci nebo jejich užívání vozidly působí značné škody na životním prostředí, a to pod podmínkou, že:

a) 

příjmy plynoucí z přirážky se investují do budování prioritních projektů evropského zájmu vymezených v příloze III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě ( 5 ), které přímo přispívají ke zmírnění kongesce nebo škod na životním prostředí a které se nacházejí ve stejném koridoru jako silniční úsek, na němž je přirážka zavedena;

b) 

přirážka nepřesáhne 15 % váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace vypočteného podle čl. 7b odst. 1 a článku 7e; avšak jsou-li vytvořené příjmy investovány do přeshraničních úseků prioritních projektů evropského zájmu týkajících se pozemních komunikací v horských oblastech, nesmí přirážka přesáhnout 25 %;

c) 

v důsledku uplatňování přirážky nedochází k nespravedlivému znevýhodňování komerční dopravy v porovnání s jinými uživateli pozemních komunikací;

d) 

popis přesného místa pro zavedení přirážky a doklad o rozhodnutí o financování prioritních projektů uvedených v písmenu a) jsou předloženy Komisi ještě před tím, než přirážka začne být uplatňována, a

e) 

období, po které se přirážka uplatňuje, je stanoveno a omezeno předem a je, pokud jde o očekávané příjmy, v souladu s předloženými finančními plány a analýzou nákladů a přínosů projektů spolufinancovaných z příjmů plynoucích z přirážky.

První pododstavec se použije na nové přeshraniční projekty, pokud s tím souhlasí všechny členské státy zapojené do tohoto projektu.

2.  Přirážku lze uplatnit k poplatku za pozemní komunikace, který byl rozlišen v souladu s článkem 7 g.

3.  Jakmile Komise obdrží požadované informace od členského státu, který má v úmyslu uplatnit přirážku, sdělí tyto informace členům výboru uvedeného v článku 9c. Jestliže se Komise domnívá, že zamýšlená přirážka nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 nebo bude mít významné nepříznivé dopady na hospodářský rozvoj okrajových regionů, může plány týkající se poplatků předložené dotyčným členským státem zamítnout nebo si vyžádat jejich změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 9c odst. 2.

4.  Na úsecích pozemních komunikací, na kterých jsou splněna kritéria pro uplatňování přirážky podle odstavce 1, nesmějí členské státy stanovit poplatek za externí náklady, pokud přirážka není uplatňována.

5.  Částka přirážky se odečte od částky poplatku za externí náklady vypočteného podle článku 7c, s výjimkou vozidel emisní třídy EURO 0, I a II ode dne 15. října 2011 a emisní třídy EURO III od roku 2015. Všechny tyto příjmy získané současným uplatňováním přirážky a poplatků za externí náklady se použijí k financování staveb prioritních projektů evropského zájmu uvedených v příloze III rozhodnutí č. 661/2010/EU.

Článek 7g

1.  Členské státy rozliší poplatky za pozemní komunikace podle emisní třídy EURO vozidla tak, že nepřesáhnou o více než 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy. Stávající koncesní smlouvy jsou od tohoto požadavku až do obnovení smlouvy osvobozeny.

Členský stát se však může od požadavku na rozlišování výše poplatku za pozemní komunikace odchýlit, pokud:

i) 

by to vážně narušilo soudržnost systémů výběru mýtného na jeho území,

ii) 

by zavedení tohoto rozlišování nebylo u dotčeného systému výběru mýtného technicky proveditelné,

iii) 

by to vedlo k odklánění vozidel způsobujících nejvyšší znečištění s nepříznivým dopadem na bezpečnost silničního provozu a veřejné zdraví nebo

iv) 

do mýtného je zahrnut poplatek za externí náklady.

Každá taková odchylka nebo výjimka se oznámí Komisi.

2.  Jestliže při kontrole není řidič nebo případně dopravce schopen předložit doklady o vozidle nezbytné ke zjištění emisní třídy EURO vozidla, mohou členské státy uplatnit mýtné do výše nejvyšší použitelné sazby.

3.  Poplatek za pozemní komunikace lze rovněž rozlišit pro účely snížení kongesce, minimalizace škod na pozemních komunikacích, optimálního využívání pozemních komunikací nebo podpory bezpečnosti silničního provozu pod podmínkou, že:

a) 

rozlišení je transparentní, zveřejněné a dostupné všem uživatelům za stejných podmínek;

b) 

rozlišení se uplatní podle denní doby, druhu dne nebo ročního období;

c) 

poplatek za pozemní komunikace nepřesáhne o více než 175 % maximální výši váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace uvedeného v článku 7b;

d) 

doba dopravní špičky, pro niž jsou za účelem snížení kongesce stanoveny vyšší poplatky za pozemní komunikace, nepřekračuje pět hodin denně;

e) 

rozlišení je navrženo a uplatňováno transparentně a neutrálně z hlediska příjmů v případě silničních úseků, na nichž dochází k kongesci, a to způsobem, který nabízí snížené sazby mýtného dopravcům, kteří cestují mimo dopravní špičky, a zvýšené sazby mýtného dopravcům, kteří na témže úseku cestují v době dopravních špiček, a

f) 

členský stát, který má v úmyslu takovéto rozlišení zavést nebo změnit stávající rozlišení, informuje o svém záměru Komisi a poskytne jí nezbytné informace k zajištění toho, aby byly splněny dané podmínky. Na základě poskytnutých informací Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam obsahující daná období a odpovídající sazby, během nichž se rozlišení uplatňuje.

4.  Rozlišení uvedené v odstavcích 1 a 3 není určeno k vytváření dodatečných příjmů z mýtného. Jakékoli nezamýšlené zvýšení příjmů musí být vyváženo změnou struktury rozlišení, která se provede do dvou let od konce účetního roku, v němž byly dodatečné příjmy vytvořeny.

Článek 7h

1.  Členské státy zašlou Komisi nejméně šest měsíců před zavedením nového režimu výběru mýtného v podobě poplatku za pozemní komunikace:

a) 

pro režim výběru mýtného nezahrnující koncesní mýtné:

— 
jednotkové hodnoty a další parametry použité při výpočtu jednotlivých složek nákladů na pozemní komunikace a
— 
jasné informace o vozidlech, na něž se režim mýtného vztahuje, o zeměpisném rozsahu sítě nebo části sítě, které se berou v úvahu při každém výpočtu nákladů, a o procentní výši nákladů, jejichž návratnost má být zajištěna;
b) 

pro režim výběru mýtného zahrnující koncesní mýtné:

— 
koncesní smlouvy nebo významné změny těchto smluv,
— 
referenční případ, z něhož zadavatel vycházel v oznámení o koncesi podle přílohy VII B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 6 ); tento referenční případ zahrnuje odhad nákladů vymezených v čl. 7b odst. 1 této směrnice předpokládaných v rámci dané koncese, odhad provozu v členění podle typu vozidel, předpokládané úrovně mýtného a zeměpisný rozsah sítě, na niž se vztahuje koncesní smlouva.

2.  Do šesti měsíců od obdržení veškerých nezbytných informací podle odstavce 1 sdělí Komise své stanovisko k tomu, zda byly dodrženy povinnosti stanovené v článku 7e. Stanoviska Komise se poskytnou výboru uvedenému v článku 9c.

3.  Členské státy zašlou Komisi před zavedením nového režimu výběru mýtného v podobě poplatku za externí náklady:

a) 

přesné vyznačení úseků pozemních komunikací, na kterých má být stanoven poplatek za externí náklady, a popis třídy vozidel, typu silnice a přesných období, podle kterých bude poplatek za externí náklady rozlišen;

b) 

předpokládaný vážený průměrný poplatek za externí náklady a předpokládaný celkový příjem;

c) 

jestliže byl podle čl. 7c odst. 4 ke stanovení částky poplatku určen orgán, jeho název a jméno jeho zástupce;

d) 

parametry, údaje a informace nezbytné k prokázání toho, jak bude uplatňována metoda výpočtu stanovená v příloze IIIa.

4.  Komise rozhodne o tom, zda jsou splněny povinnosti podle článků 7b, 7c, 7j nebo čl. 9 odst. 2:

a) 

do šesti měsíců po předložení dokumentace uvedené v odstavci 3 nebo

b) 

jestliže Komise požaduje další údaje podle odstavce 3, do dalších tří měsíců po jejich obdržení.

Dotčený členský stát upraví navrhovaný poplatek za externí náklady tak, aby byl v souladu s tímto rozhodnutím. Rozhodnutí Komise se poskytne výboru uvedenému v článku 9c, Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 7i

1.  V souvislosti se složkou mýtného v podobě poplatku za externí náklady členské státy nestanoví pro žádné uživatele slevy ani snížené sazby.

2.  Členské státy mohou k poplatku za pozemní komunikace stanovit slevy nebo snížené sazby pod podmínkou, že:

a) 

výsledná struktura poplatků je úměrná, zveřejněná a dostupná uživatelům za stejných podmínek a nevede k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného;

b) 

tyto slevy nebo snížení vedou ke skutečným úsporám administrativních nákladů a

c) 

tyto slevy nebo snížení nepřekračují 13 % poplatku za pozemní komunikace placeného obdobnými vozidly, která na ně nemají nárok.

3.  S výhradou podmínek uvedených v čl. 7g odst. 3 písm. b) a odst. 4 se mohou na sazby mýtného výjimečně, a to pro určité projekty vysokého evropského zájmu určené v příloze III rozhodnutí č. 661/2010/EU, vztahovat jiné způsoby rozlišení, které mají zajistit komerční rentabilitu těchto projektů, jestliže jsou vystaveny přímé konkurenci jiných druhů dopravy zajišťované vozidly. Výsledná struktura poplatků musí být lineární, úměrná, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek a nesmí vést k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného. Než bude dotyčná struktura poplatků zavedena, Komise ověří, zda jsou uvedené podmínky splněny.

Článek 7j

1.  Mýtné a poplatky za užívání musí být ukládány, vybírány a kontrolovány tak, aby co nejméně ovlivňovaly plynulost provozu a aby nebyly nutné povinné kontroly nebo zastavení na vnitřních hranicích Unie. Za tím účelem členské státy spolupracují, aby dopravcům umožnily hradit mýtné a poplatky za užívání 24 hodin denně alespoň na větších výběrčích místech a prostřednictvím běžných platebních prostředků, a to uvnitř i vně hranic členského státu, ve kterém jsou ukládány. Členské státy přiměřeně vybaví místa pro placení mýtného a poplatků za užívání tak, aby byly dodrženy obvyklé normy bezpečnosti silničního provozu.

2.  Režimy výběru mýtného a poplatků za užívání nesmějí bezdůvodně finančně ani jinak znevýhodňovat nepravidelné uživatele silniční sítě. Zejména v případě, kdy členský stát vybírá mýtné nebo poplatky za užívání výlučně prostřednictvím systému, který vyžaduje použití vestavěných palubních jednotek, tento stát zajistí, aby příslušné palubní jednotky, které vyhovují požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství ( 7 ), mohli za přiměřených správních a ekonomických opatření získat všichni uživatelé.

3.  Uloží-li členský stát mýtné za vozidlo, musí být celková částka mýtného, výše poplatku za pozemní komunikace nebo výše poplatku za externí náklady uvedena v dokladu poskytnutém dopravci, pokud možno elektronicky.

4.  Je-li to ekonomicky proveditelné, členské státy stanoví a vybírají poplatky za externí náklady prostřednictvím elektronického systému, který splňuje požadavky čl. 2 odst. 1 směrnice 2004/52/ES. Komise podporuje spolupráci členských států, která se ukáže jako nezbytná k zajištění interoperability elektronického systému výběru mýtného na evropské úrovni.

Článek 7k

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, není touto směrnicí dotčena volnost členských států, které zavedou systém výběru mýtného nebo poplatků za užívání pozemních komunikací, poskytovat za tyto poplatky vhodnou kompenzaci.

▼B

Článek 8

1.  Dva nebo více členských států mohou spolupracovat při zavádění společného systému poplatků za užívání na svých územích. V tom případě spolupracují tyto členské státy úzce s Komisí stejně jako při následném chodu systému a případných změnách.

2.  Kromě podmínek stanovených v článku 7 platí pro společný systém tyto podmínky:

a) 

►C1  zúčastněné členské státy určí roční poplatky za společné užívání, které nejsou vyšší než sazba zmíněná v čl. 7 odst. 7; ◄

▼M1

b) 

platba poplatku za společné užívání opravňuje k využití sítě, jak ji vymezí každý zúčastněný členský stát v souladu s čl. 7 odst. 1;

▼B

c) 

ke společnému systému se mohou připojit další členské státy;

d) 

zúčastněné členské státy sestaví rozdělovací klíč, na jehož základě každý z nich obdrží spravedlivý podíl z příjmů plynoucích z poplatků za užívání.

▼M1

Článek 8a

Každý členský stát provádí kontrolu režimu mýtného nebo poplatků za užívání, aby zajistil jeho transparentní a nediskriminační fungování.

▼M3

Článek 8b

1.  Dva nebo více členských států mohou spolupracovat při zavádění společného systému mýtného na svých územích. V tom případě tyto členské státy zajistí, aby byla Komise informována o této spolupráci, následném provozu systému a případných změnách.

2.  Na společný systém mýtného se vztahují podmínky stanovené v článcích 7 až 7k. Ke společnému systému se mohou připojit další členské státy.

▼B



KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 9

▼M1

1.  Tato směrnice nebrání členským státům nediskriminačně uplatňovat:

a) 

zvláštní daně nebo poplatky:

— 
vybírané při přihlášení vozidla nebo
— 
ukládané na vozidla nebo náklady nadměrných hmotností nebo rozměrů;
b) 

parkovací poplatky a zvláštní poplatky za používání městských komunikací.

▼M3

1a.  Tato směrnice nebrání členským státům nediskriminačně uplatňovat regulační poplatky určené ke snižování kongesce nebo ke snižování dopadů na životní prostředí, včetně špatné kvality ovzduší, na jakýchkoliv komunikacích v městských oblastech, včetně silnic transevropských sítí procházejících městskými oblastmi.

2.  Členské státy rozhodnou o využití příjmů získaných na základě této směrnice. V zájmu rozvoje dopravní sítě jako celku by příjmy z poplatků za používání infrastruktury a za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům měly být využity ve prospěch odvětví dopravy s cílem optimalizovat celý dopravní systém. Zejména příjmy z poplatků za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům by měly být použity na zvýšení dlouhodobé udržitelnosti dopravy, včetně jednoho nebo více z těchto prvků:

a) 

usnadnění účinného stanovení cen;

b) 

snížení znečištění ze silniční dopravy u zdroje;

c) 

zmírnění dopadů znečištění ze silniční dopravy u zdroje;

d) 

snížení emisí CO2 a zlepšení energetické účinnosti vozidel;

e) 

rozvoj náhradních komunikací pro uživatele dopravy a rozšíření stávající kapacity;

f) 

podpora transevropské dopravní sítě;

g) 

optimalizace logistiky;

h) 

zlepšení bezpečnosti silničního provozu a

i) 

zajištění bezpečných parkovišť.

Má se za to, že členské státy tento odstavec provedly, pokud zavedly a uplatňují fiskální politiky a politiky finanční podpory, které formou pákového efektu zajišťují finanční podporu transevropským sítím a mají hodnotu odpovídající nejméně 15 % příjmů získaných z poplatků za používání infrastruktury a za externí náklady v každém členském státě.

▼M1

Článek 9a

Členské státy zavedou patřičné kontroly a určí systém sankcí použitelný při porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice. Přijmou veškerá potřebná opatření k zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

▼M3

Článek 9b

V souvislosti s prováděním této směrnice, a zejména jejích příloh, usnadňuje Komise dialog a vzájemnou výměnu technického know-how mezi členskými státy.

Článek 9c

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( 8 ).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9d

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o:

— 
přizpůsobení přílohy 0 acquis Unie,
— 
přizpůsobení vzorců v bodech 4.1 a 4.2 přílohy IIIa vědeckému a technickému pokroku.

Na akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto článku se použijí postupy stanovené v článcích 9e, 9f a 9g.

Článek 9e

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 9d je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 9f a 9g.

Článek 9f

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9d zrušit.

2.  Orgán, který zahájil vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží uvědomit v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoc, jejíž přenesení by mohlo být zrušeno, a možné důvody tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9g

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada v uvedené lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, vyhlásí se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitky nevyslovit, může být akt v přenesené pravomoci vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost ještě před uplynutím této lhůty.

3.  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky k aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

▼B

Článek 10

1.  Pro účely této směrnice jsou směnnými kurzy eura a národních měn členských států, které nepřijaly euro, kurzy platné první pracovní den v měsíci říjnu a zveřejněné v Úředním věstníku ►M3  Evropské unie ◄ ; tyto kurzy se použijí od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

2.  Členské státy, které nepřijaly euro, mohou při ročních úpravách uvedených v odstavci 1 zachovat v platnosti dosavadní částky, pokud by přepočet částek vyjádřených v eurech vedl ke změně menší než 5 % vyjádřené v národních měnách.

▼M3

Článek 10a

1.  Částky v eurech uvedené v příloze II a částky v centech uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy IIIb se přezkoumávají každé dva roky, a to od 1. ledna 2013, s cílem zohlednit změny celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, vyjma ceny za energii a ceny nezpracovaných potravin (zveřejňovaného Komisí (Eurostatem)).

Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech nebo centech na základě procentní změny v tomto indexu. Výsledné částky se zaokrouhlují nahoru na celou částku v eurech, pokud jde o přílohu II, na desetinu centu, pokud jde o tabulku 1 přílohy IIIb, a na setinu centu, pokud jde o tabulku 2 přílohy IIIb.

2.  Komise zveřejní upravené částky uvedené v odstavci 1 v Úředním věstníku Evropské unie. Upravené částky vstupují v platnost prvním dnem prvního měsíce po zveřejnění.

▼M3

Článek 11

1.  Do 16. října 2014 a poté každé čtyři roky vypracují členské státy, které stanoví poplatek za externí náklady nebo poplatek za pozemní komunikace, zprávu o mýtném, včetně koncesního mýtného, vybíraném na jejich území a předloží ji Komisi, jež ji zpřístupní ostatním členským státům. Zpráva může vyloučit režimy výběru mýtného, které již existovaly dne 10. června 2008 a které nezahrnují poplatky za externí náklady, pokud tyto režimy zůstávají v platnosti a nejsou podstatně změněny. Zpráva obsahuje informace o:

a) 

váženém průměrném poplatku za externí náklady a konkrétních částkách stanovených pro každou kombinaci třídy vozidel, typu pozemní komunikace a období;

b) 

rozlišení poplatků za pozemní komunikace podle typu vozidla a doby;

c) 

váženém průměrném poplatku za pozemní komunikace a celkovém příjmu z poplatku za pozemní komunikace;

d) 

celkových příjmech získaných z poplatků za externí náklady a

e) 

krocích učiněných podle čl. 9 odst. 2.

2.  Do 16. října 2015 Komise předloží za pomoci výboru podle článku 9c Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, zejména pokud jde o účinnost ustanovení o návratnosti nákladů souvisejících se znečištěním provozem a o začlenění vozidel těžších než 3,5 tuny a lehčích než 12 tun. Ve zprávě se na základě průběžného sledování mimo jiné rovněž analyzuje a posoudí:

a) 

účinnost opatření stanovených touto směrnicí s cílem odstranit nepříznivé dopady silniční dopravy, a to i při zohlednění zejména dopadu na zeměpisně izolované a okrajové členské státy;

b) 

vliv provádění této směrnice na směrování uživatelů k využívání nejekologičtější dopravy a nejúčinnějších dopravních řešení a zahrne informace o zavedení poplatků na základě ujeté vzdálenosti;

c) 

zavedení a dopad rozlišení poplatků za pozemní komunikace uvedených v článku 7g na snížení místního znečištění ovzduší a kongesce. Zpráva rovněž posoudí, zda jsou maximální odchylka a doba dopravních špiček uvedené v článku 7g dostatečné pro řádné fungování mechanismu rozlišení;

d) 

vědecký pokrok v odhadování externích nákladů dopravy pro účely jejich internalizace a

e) 

pokrok při výběru poplatků od uživatelů komunikací a metody postupné harmonizace systémů výběru poplatků uplatňovaných na užitková vozidla.

Ve zprávě bude rovněž posouzeno využití elektronických systémů pro stanovení a vybírání poplatků za pozemní komunikace a za externí náklady a míra interoperability mezi nimi podle směrnice 2004/52/ES.

3.  Spolu se zprávou Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na další revizi této směrnice.

4.  Do 16. října 2012 Komise předloží zprávu se shrnutím ostatních opatření, jako jsou regulační politiky pro internalizaci či snížení externích nákladů vztahujících se k životnímu prostředí, hluku a zdraví v rámci všech druhů dopravy, včetně právního základu a použitých maximálních hodnot.

Aby se zajistila spravedlivá hospodářská soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy při odstupňovaných poplatcích za externí náklady, zahrne zpráva i harmonogram opatření, jež je třeba ještě přijmout pro vyřešení jiných druhů dopravy nebo vozidel anebo složek externích nákladů, které doposud nebyly zohledněny, s přihlédnutím k pokroku v revizi směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 9 ).

▼B

Článek 12

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 2000. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Článek 13

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 14

Tato směrnice je určena členským státům.

▼M1




PŘÍLOHA 0

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ

1.  Vozidlo „EURO 0“



Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh

Hmotnost uhlovodíků (HC) g/kWh

Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh

12,3

2,6

15,8

2.  Vozidla „EURO I“/„EURO II“



 

Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh

Hmotnost uhlovodíků (HC) g/kWh

Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh

Hmotnost částic (PT) g/kWh

Vozidlo „EURO I“

4,9

1,23

9,0

0,4  (1)

Vozidlo „EURO II“

4,0

1,1

7,0

0,15

(1)   V případě motorů s výkonem nejvýše 85 kW se na mezní hodnotu emisí částic použije součinitel 1,7.

3.  Vozidla „EURO III“/„EURO IV“/„EURO V“/„EEV“



Specifická hmotnost oxidu uhelnatého, celkového množství uhlovodíků, oxidů dusíku a částic, zjištěná testem ESC, a opacita výfukových plynů, zjištěná testem ERL, nesmí překročit tyto hodnoty (1):

 

Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh

Hmotnost uhlovodíků (HC) g/kWh

Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh

Hmotnost částic (PT) g/kWh

Výfukové plyny m-1

Vozidlo „EURO III“

2,1

0,66

5,0

0,10  (2)

0,8

Vozidlo „EURO IV“

1,5

0,46

3,5

0,02

0,5

Vozidlo „EURO V“

1,5

0,46

2,0

0,02

0,5

Vozidlo „EEV“

1,5

0,25

2,0

0,02

0,15

(1)   Testovací cyklus sestává z řady testovacích bodů, přičemž každý bod je definován rychlostí a točivým momentem, jež musí motor splňovat za ustáleného stavu (test ESC) nebo za přechodných provozních podmínek (testy ETC a ELR).

(2)   0,13 pro motory se zdvihovým objemem jednoho válce menším než 0,7 dm3 a jmenovitými otáčkami nad 3 000 min-1.

4. Budoucí emisní třídy vozidel vymezené směrnicí 88/77/EHS a následnými změnami mohou být vzaty v úvahu.

▼B




PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U VOZIDEL



Motorová vozidla

Počet náprav a celková hmotnost

(v tunách)

Minimální daň

(v eurech za rok)

Nejméně

Méně než

Hnací nápravy se vzduchovým závěsem nebo uznávaný ekvivalent (1)

Jiný systém závěsu hnací nápravy

2 nápravy

12

13

0

31

13

14

31

86

14

15

86

121

15

18

121

274

3 nápravy

15

17

31

54

17

19

54

111

19

21

111

144

21

23

144

222

23

25

222

345

25

26

222

345

4 nápravy

23

25

144

146

25

27

146

228

27

29

228

362

29

31

362

537

31

32

362

537

(1)   Závěs uznávaný jako ekvivalent v souladu s definicí v příloze II směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se stanoví maximální povolené rozměry pro určitá motorová vozidla ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě v rámci Společenství a celková hmotnost v mezinárodní dopravě (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).



JÍZDNÍ SOUPRAVA (KLOUBOVÁ VOZIDLA A VOZOVÉ SOUPRAVY)

Počet náprav a celková hmotnost

(v tunách)

Minimální daň

(v eurech za rok)

Nejméně

Méně než

Hnací nápravy se vzduchovým závěsem nebo uznávaný ekvivalent (1)

Jiný systém závěsu hnací nápravy

2 + 1 náprava

12

14

0

0

14

16

0

0

16

18

0

14

18

20

14

32

20

22

32

75

22

23

75

97

23

25

97

175

25

28

175

307

2 + 2 nápravy

23

25

30

70

25

26

70

115

26

28

115

169

28

29

169

204

29

31

204

335

31

33

335

465

33

36

465

706

36

38

465

706

2 + 3 nápravy

36

38

370

515

38

40

515

700

3 + 2 nápravy

36

38

327

454

38

40

454

628

40

44

628

929

3 + 3 nápravy

36

38

186

225

38

40

225

336

40

44

336

535

(1)   Závěs uznávaný jako ekvivalent v souladu s definicí v příloze II směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se stanoví maximální povolené rozměry pro určitá motorová vozidla ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě v rámci Společenství a celková hmotnost v mezinárodní dopravě (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

▼M8




PŘÍLOHA II

MAXIMÁLNÍ SAZBY V EURECH PRO POPLATKY ZA UŽÍVÁNÍ, VČETNĚ SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ, JAK JE UVEDENO V ČL. 7 ODST. 7

Roční



 

max. tři nápravy

min. čtyři nápravy

EURO 0

1 475

2 472

EURO I

1 282

2 140

EURO II

1 116

1 861

EURO III

970

1 617

EURO IV a méně znečišťující

882

1 471

Měsíční a týdenní

Maximální měsíční a týdenní sazby jsou úměrné době užívání pozemní komunikace.

Denní

Denní poplatek za užívání je stejný pro všechny kategorie vozidel a činí 13 EUR.

▼M1




PŘÍLOHA III

ZÁKLADNÍ ZÁSADY ROZVRŽENÍ NÁKLADŮ A VÝPOČTU MÝTNÉHO

▼M3

Tato příloha stanoví základní zásady výpočtu váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace s cílem zohlednit čl. 7b odst. 1. Povinností stanovovat poplatky za pozemní komunikace podle nákladů není dotčena volnost členských států rozhodnout se v souladu s čl. 7b odst. 2 nedosáhnout příjmy z poplatků za pozemní komunikace plné návratnosti nákladů, ani volnost stanovit v souladu s článkem 7f jednotlivé částky poplatku za pozemní komunikace v jiné než průměrné výši.

▼M1

Používání těchto zásad musí být plně v souladu s jinými současnými závazky v rámci právních předpisů ►M3  Unie ◄ , zejména pokud jde o požadavek udělovat koncesní smlouvy v souladu se směrnicí 2004/18/ES a jinými nástroji ►M3  Unie ◄ v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Pokud členský stát jedná s jednou nebo více třetími stranami s cílem udělit koncesní smlouvu na výstavbu nebo provoz části svých pozemních komunikací, nebo za tímto účelem uzavře podobnou dohodu na základě vnitrostátních právních předpisů, nebo dohodu podepsanou vládou členského státu, soulad s těmito zásadami se posoudí na základě výsledku těchto jednání.

1.   Definice sítě a vozidel, na něž se směrnice vztahuje

— 
Pokud se v celé transevropské silniční síti (TEN) nepoužije jediný režim mýtného, upřesní členský stát, která část nebo části sítě mají podléhat režimu mýtného, jakož i systém používaný k třídění vozidel za účely rozlišení sazeb mýtného. Členské státy rovněž uvedou, zda rozšiřují rozsah jejich režimu mýtného na vozidla pod prahovou hodnotu 12 tun.
— 
Pokud se členský stát rozhodne přijmout různá opatření na dosažení návratnosti nákladů u jednotlivých částí své sítě (jak umožňuje ►M3  čl. 7b odst. 2 ◄ ), u každé jasně vymezené části sítě musí být použit samostatný výpočet nákladů. Členský stát se může rozhodnout svoji síť rozdělit do několika jasně vymezených částí za účelem zavedení samostatných koncesních nebo podobných smluv pro každou část.

2.   Náklady na pozemní komunikace

2.1   Investiční náklady

— 
Investiční náklady zahrnují stavební náklady (včetně finančních nákladů) a náklady na rozvoj pozemních komunikací, popřípadě rovněž návratnost kapitálové investice nebo ziskovou marži. K investičním nákladům dále patří pořizovací náklady pozemků, náklady na plánování, projektování, dohled nad stavebními zakázkami a řízením projektů a na archeologický a půdní průzkum, jakož i další příslušné vedlejší náklady.
— 
Návratnost stavebních nákladů je buď založena na plánované životnosti pozemní komunikace nebo jiné podobné době odepisování (nejméně 20 let), kterou lze považovat za vhodnou z důvodů financování prostřednictvím koncesní smlouvy nebo jiným způsobem. Délka doby odepisování může být klíčovou proměnnou v jednáních o udělení koncesních smluv, zejména přeje-li si dotyčný členský stát stanovit jako součást smlouvy horní mez, co se týče použitelného váženého průměrného mýtného.
— 
Aniž je dotčen výpočet investičních nákladů, může zajišťování návratnosti nákladů:
— 
být rovnoměrně rozděleno po dobu odepisování, nebo zaměřeno spíše do počátečních, středních nebo závěrečných let, pokud se takové zaměření provádí transparentním způsobem,
— 
stanovit indexování mýtného po dobu odepisování.
— 
Veškeré pořizovací náklady vycházejí ze zaplacených částek. Náklady, které mají teprve vzniknout, budou vycházet z přiměřených předpokládaných nákladů.
— 
Lze předpokládat, že vládní investice jsou financovány výpůjčkami. Úroková sazba, která se použije na pořizovací náklady, je totožná se sazbami používanými pro vládní výpůjčky během uvedeného období.
— 
Přidělení nákladů těžkým nákladním vozidlům se provádí objektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k podílu těžkých nákladních vozidel na provozu v silniční síti a souvisejícím nákladům. Kilometry ujeté těžkými nákladními vozidly lze za tímto účelem upravit podle objektivně odůvodněných „koeficientů ekvivalence“, jako jsou koeficienty uvedené v bodu 4 ( 10 ).
— 
Rezerva na odhadovanou kapitálovou návratnost nebo ziskovou marži je přiměřená podle tržních podmínek a může se měnit za účelem poskytnutí výkonnostních pobídek třetí smluvní straně v souvislosti s požadavky na jakost služeb. Kapitálovou návratnost lze vyhodnotit s použitím hospodářských ukazatelů, jako je IRR (vnitřní míra výnosnosti) nebo WACC (vážený průměr ceny kapitálu).

2.2   Roční náklady na údržbu a náklady na strukturální opravy

— 
Tyto náklady zahrnují jak roční náklady na údržbu sítě a pravidelně se opakující náklady na opravu, zesílení a obnovu povrchu, za účelem trvalého zajištění úrovně provozní funkčnosti sítě.
— 
Tyto náklady se rozdělí mezi těžká nákladní vozidla a jiná vozidla v silničním provozu na základě skutečných a předpokládaných podílech ujetých kilometrů a lze je upravit s použitím věcně oprávněných koeficientů ekvivalence, jako jsou koeficienty uvedené v bodu 4.

3.   Náklady na provoz, řízení a výběr mýtného

Tyto náklady zahrnují veškeré náklady provozovatele pozemní komunikace, které nejsou zahrnuty v části 2 a které vznikly v rámci zavádění, provozu a řízení pozemních komunikací a režimu mýtného. Zahrnují zejména:

— 
náklady na výstavbu, zřízení a údržbu stanovišť na výběr mýtného a jiných platebních systémů,
— 
každodenní náklady na provoz, správu a vymáhání režimu výběru mýtného,
— 
správní poplatky související s koncesními smlouvami,
— 
náklady na řízení, správu a obsluhu související s provozem pozemních komunikací.

Náklady mohou zahrnovat kapitálovou návratnost nebo ziskovou marži odrážející stupeň přeneseného rizika.

Tyto náklady se přerozdělují rovným a transparentním způsobem mezi všechny třídy vozidel podléhající režimu mýtného.

4.   Podíl nákladní dopravy, koeficienty ekvivalence a opravný mechanismus

— 
Výpočet mýtného se zakládá na skutečném nebo předpokládaném podílu těžkých nákladních vozidel na ujetých kilometrech, v případě potřeby upravených s použitím koeficientů ekvivalence, aby se řádně zohlednily zvýšené náklady na výstavbu a opravu pozemních komunikací pro použití nákladními vozidly.
— 
Tato tabulka uvádí soubor orientačních koeficientů ekvivalence. Pokud členský stát použije koeficienty ekvivalence s poměry odlišnými od poměrů uvedených v tabulce, musejí se zakládat na věcně odůvodnitelných kritériích a musejí být zveřejněny.



Třída vozidla (1)

Koeficienty ekvivalence

Strukturální oprava (2)

Investice

Roční údržba

Mezi 3,5 t a 7,5 t, třída 0

1

1

1

>7,5 t, třída I

1,96

1

1

>7,5 t, třída II

3,47

1

1

>7,5 t, třída III

5,72

1

1

(1)   Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(2)   Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

— 
Režimy výběru mýtného, které vycházejí z předpokládané úrovně provozu, zahrnují opravný mechanismus, na jehož základě se mýtné pravidelně upravuje, aby se odstranil případný schodek nebo přebytek v souvislosti s návratností nákladů, vzniklý z důvodu chybného prognózování.

▼M3




PŘÍLOHA IIIa

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ POPLATKU ZA EXTERNÍ NÁKLADY

V této příloze jsou stanoveny minimální požadavky pro stanovení poplatku za externí náklady a pro výpočet maximálního váženého průměrného poplatku za externí náklady.

1.    Příslušné části silniční sítě

Členský stát upřesní část nebo části své silniční sítě, na které se má vztahovat poplatek za externí náklady.

Pokud se členský stát rozhodne stanovit poplatek za externí náklady pouze na část nebo části silniční sítě spadající do oblasti působnosti této směrnice, musí být tato část nebo části vybrány na základě posouzení, ze kterého vyplývá, že:

— 
užívání vozidel na pozemních komunikacích, na nichž se uplatňuje poplatek za externí náklady, působí větší škody na životním prostředí, než jsou průměrné škody způsobené užíváním jiných částí silniční sítě spadající do oblasti působnosti této směrnice, na které se poplatek za externí náklady nevztahuje, nebo
— 
uložení poplatku za externí náklady na jiné části silniční sítě spadající do oblasti působnosti této směrnice by mohlo mít nepříznivý dopad na životní prostředí nebo bezpečnost silničního provozu nebo by stanovení a výběr poplatku za externí náklady na tyto části sítě vyžadovaly neúměrné náklady.

2.    Příslušná vozidla, silnice a období

Členský stát oznámí Komisi klasifikaci vozidel, podle které se rozlišuje mýtné. Komisi rovněž oznámí polohu pozemních komunikací, na které se vztahují vyšší poplatky za externí náklady (dále jen „příměstské komunikace (včetně dálnic)“), a silnic, na které se vztahují nižší poplatky za externí náklady (dále jen „meziměstské komunikace (včetně dálnic)“).

Členský stát popřípadě Komisi rovněž oznámí přesné doby odpovídající noční době, během nichž je možné ukládat vyšší poplatek za externí náklady související s hlukem, aby se zohlednilo větší obtěžování hlukem.

Klasifikace silnic jako příměstských komunikací (včetně dálnic) a meziměstských komunikací (včetně dálnic) a vymezení období musí vycházet z objektivních kritérií, která souvisejí s mírou vystavení silnic a jejich okolí znečištění a hluku, jako je hustota obyvatelstva a počet výskytů maximálního znečištění či hluku za rok měřených v souladu s touto směrnicí. Tato kritéria musí být uvedena v oznámení.

3.    Výše poplatku

Pro každou třídu vozidel, typ komunikace a období určí členský stát nebo nezávislý orgán jedinou konkrétní částku. Výsledná struktura poplatků, včetně začátku a konce každé noční doby, pokud poplatek za externí náklady zahrnuje náklady v důsledku hluku, musí být transparentní, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek. Zveřejnění by mělo být provedeno včas před zavedením. Všechny parametry, údaje a další informace nezbytné k pochopení způsobu výpočtu různých složek externích nákladů musí být zveřejněny.

Při stanovení poplatků se členský stát nebo případně nezávislý orgán řídí zásadou účinného stanovení cen, tedy ceny, která se blíží sociálním mezním nákladům na používání zpoplatněného vozidla.

Poplatek se rovněž stanoví poté, co se zohlední rizika v souvislosti s odkláněním provozu společně s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a kongesci, jakož i řešení ke zmírnění těchto rizik.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán sleduje účinnost systému pro výběr poplatků při snižování škod na životním prostředí způsobených silniční dopravou. Každé dva roky případně upraví v závislosti na změnách nabídky a poptávky v dopravě strukturu poplatků a konkrétní částku poplatku stanovenou pro určitou třídu vozidel, typ pozemní komunikace a období.

4.    Složky externích nákladů

4.1    Náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem

Pokud se členský stát rozhodne do poplatku za externí náklady zařadit všechny náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem nebo jejich část, tento členský stát nebo případně nezávislý orgán vypočte účtovatelné náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem pomocí tohoto vzorce anebo uplatní jednotkové hodnoty z tabulky 1 přílohy IIIb, jsou-li nižší:

image

kde:

PCVij

=

náklady v důsledku znečištění ovzduší třídou vozidel i na silnici typu „j“ (EUR/vozokilometr),

EFik

=

emisní faktor znečišťující látky „k“ a třídy vozidel „i“ (gram/vozokilometr),

PCjk

=

peněžní náklady znečišťující látky „k“ na typu silnice „j“ (EUR/gram).

Emisní faktory jsou shodné s faktory, které členský stát používá při vypracování národních emisních inventur stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší ( 11 ) (jež vyžaduje při přípravě inventur emisí použít návod EMEP/CORINAIR ( 12 )). Peněžní náklady znečišťujících látek odhadne tento členský stát nebo případně nezávislý orgán při zohlednění aktuálního stavu vědomostí.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může používat vědecky doložené alternativní metody výpočtu hodnoty nákladů v důsledku znečištění ovzduší a využít údaje z měření látek znečišťujících ovzduší a místní hodnotu peněžních nákladů látek znečišťujících ovzduší za předpokladu, že výsledky nepřekročí jednotkové hodnoty uvedené v tabulce 1 přílohy IIIb pro žádnou třídu vozidel.

4.2    Náklady v důsledku hluku z provozu

Pokud se členský stát rozhodne do poplatku za externí náklady zařadit všechny náklady v důsledku hluku z provozu nebo jejich část, tento členský stát nebo případně nezávislý orgán vypočte účtovatelné náklady v důsledku hluku z provozu pomocí těchto vzorců anebo uplatní jednotkové hodnoty z tabulky 2 přílohy IIIb, jsou-li nižší:

image

image

image

kde:

NCVj =

náklady v důsledku hluku jednoho těžkého nákladního vozidla na silnici typu „j“ (EUR/vozokilometr),

NCjk =

náklady v důsledku hluku na osobu vystavenou hladině hluku „k“ na silnici typu „j“ (EUR/osobu),

POPk =

počet obyvatel vystavených denní hladině hluku „k“ na kilometr (osoba/kilometr),

WADT =

vážená průměrná denní hustota provozu (v ekvivalentech osobních automobilů),

„a“ a „b“

váhové faktory stanovené členským státem tak, že výsledný vážený průměrný poplatek za hluk za vozokilometr nepřekračuje NCVj (denně).

Hluk z provozu se vztahuje na dopad na hladinu hluku měřenou v blízkosti místa vystaveného hluku a za případnými protihlukovými bariérami.

Počet obyvatel vystavených hladině hluku „k“ se určí podle strategických hlukových map vypracovaných podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí ( 13 ).

Náklady na osobu vystavenou hladině hluku „k“ odhadne členský stát nebo případně nezávislý orgán při zohlednění aktuálního stavu vědomostí.

Pro váženou průměrnou denní hustotu provozu se uplatní koeficient ekvivalence „e“ mezi těžkými nákladními vozidly a osobními automobily, který činí nejvýše 4.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může používat vědecky doložené alternativní metody výpočtu hodnoty nákladů v důsledku hluku za předpokladu, že výsledky nebudou vyšší než jednotkové hodnoty uvedené v tabulce 2 přílohy IIIb.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může stanovit rozlišené poplatky za hluk s cílem odměnit využívání tišších vozidel, pokud to nepovede ke znevýhodnění zahraničních vozidel. Jsou-li zavedeny rozlišené poplatky za hluk, nesmějí poplatky za nejhlučnější kategorii vozidel překročit jednotkové hodnoty uvedené v tabulce 2 přílohy IIIb ani čtyřnásobek poplatku za hluk pro nejtišší vozidla.

▼M8




PŘÍLOHA IIIb

MAXIMÁLNÍ VÁŽENÝ PRŮMĚRNÝ POPLATEK ZA EXTERNÍ NÁKLADY

Tato příloha stanoví parametry pro výpočet maximálního váženého průměrného poplatku za externí náklady.

1.    Maximální náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem



Tabulka 1

Maximální účtovatelné náklady v důsledku znečištění ovzduší

Cent/vozokilometr

Příměstské komunikace

(včetně dálnic)

Meziměstské komunikace

(včetně dálnic)

EURO 0

17,8

13,3

EURO I

12,2

8,9

EURO II

10,0

7,8

EURO III

7,8

6,7

EURO IV

4,5

3,4

EURO V

po 31. prosinci 2013

0

0

3,4

2,3

EURO VI

po 31. prosinci 2017

0

0

2,3

1,2

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

0

0

V horských oblastech lze hodnoty v tabulce 1 vynásobit faktorem až do hodnoty 2, nakolik to odůvodňuje sklon silnice, nadmořská výška a/nebo teplotní inverze.

2.    Maximální náklady v důsledku hluku z provozu



Tabulka 2

Maximální účtovatelné náklady v důsledku hluku

Cent/vozokilometr

Den

Noc

Příměstské komunikace

(včetně dálnic)

1,22

2,22

Meziměstské komunikace

(včetně dálnic)

0,23

0,34

V horských oblastech lze hodnoty v tabulce 2 vynásobit koeficientem až do hodnoty 2, nakolik to odůvodňuje sklon komunikace, teplotní inverze a/nebo tzv. amfiteátrový efekt v údolích.

▼M1




PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ URČENÍ TŘÍDY VOZIDLA

Třídy vozidel jsou vymezeny v níže uvedené tabulce.

Vozidla jsou roztříděna do podkategorií 0, I, II a III podle škody, již způsobují na povrchu vozovky, a to ve vzestupném pořadí (třída III je tudíž kategorií, která na pozemních komunikacích způsobuje největší škodu). Škoda se zvyšuje exponenciálně se zvyšující se hmotností nápravy.

Veškerá motorová vozidla a jízdní soupravy o maximální přípustné hmotnosti naloženého vozidla do 7,5 tun patří do stupně poškození 0.

Motorová vozidla



Hnací nápravy s pneumatickým zavěšením nebo zavěšením uznávaným za rovnocenné (1)

Jiné systémy zavěšení hnacích náprav

Stupeň poškození

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

 

Nejméně

Méně než

Nejméně

Méně než

 

Dvě nápravy

 

7,5

12

13

14

15

12

13

14

15

18

7,5

12

13

14

15

12

13

14

15

18

I

Tři nápravy

 

15

17

19

21

23

25

17

19

21

23

25

26

15

17

19

21

17

19

21

23

 

 

 

23

25

25

26

II

Čtyři nápravy

 

23

25

27

25

27

29

23

25

25

27

I

 

 

27

29

31

29

31

32

II

29

31

31

32

 

 

 

(1)   Zavěšení uznávané za rovnocenné v souladu s definicí v příloze II směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/7/ES (Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 47).

Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)



Hnací nápravy s pneumatickým zavěšením nebo zavěšením uznávaným za rovnocenné

Jiné systémy zavěšení hnacích náprav

Stupeň poškození

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

 

Nejméně

Méně než

Nejméně

Méně než

 

2 + 1 nápravy

 

7,5

12

14

16

18

20

22

23

25

12

14

16

18

20

22

23

25

28

7,5

12

14

16

18

20

22

23

25

12

14

16

18

20

22

23

25

28

I

2 + 2 nápravy

 

23

25

26

28

25

26

28

29

23

25

26

28

25

26

28

29

 

29

31

29

31

II

31

33

31

33

 

33

36

36

38

33

36

III

2 + 3 nápravy

II

36

38

38

40

36

38

 

 

 

38

40

III

3 + 2 nápravy

II

36

38

38

40

36

38

 

 

 

38

40

40

44

III

40

44

 

 

 

3 + 3 nápravy

 

36

38

38

40

36

38

I

 

 

38

40

II

40

44

40

44

 



( 1 ) Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1).

( 2 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 2083/2005 (Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 28).

( 3 ) Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38.

( 4 ) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.

( 5 ) Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

( 7 ) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124.

( 8 ) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

( 9 ) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

( 10 ) Použití koeficientů ekvivalence členskými státy může brát v úvahu výstavbu silnic rozvíjenou po etapách nebo s použitím přístupu dlouhé životnosti.

( 11 ) Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

( 12 ) Metodika Evropské agentury pro životní prostředíhttp://reports.eea.europa.eu/EMEPCORINAIR5/.

( 13 ) Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU