98/70/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS
| Publikováno: | Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58-68 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 13. října 1998 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 28. prosince 1998 | Nabývá účinnosti: | 28. prosince 1998 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350 28.12.1998, s. 58) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE KOMISE 2000/71/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. listopadu 2000, |
L 287 |
46 |
14.11.2000 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/17/ES Text s významem pro EHP ze dne 3. března 2003, |
L 76 |
10 |
22.3.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 |
L 284 |
1 |
31.10.2003 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/30/ES Text s významem pro EHP ze dne 23. dubna 2009, |
L 140 |
88 |
5.6.2009 |
|
|
L 147 |
15 |
2.6.2011 |
||
|
SMĚRNICE KOMISE 2014/77/EU Text s významem pro EHP ze dne 10. června 2014, |
L 170 |
62 |
11.6.2014 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513 Text s významem pro EHP ze dne 9. září 2015, |
L 239 |
1 |
15.9.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 |
L 328 |
1 |
21.12.2018 |
|
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 98/70/ES
ze dne 13. října 1998
o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS
Článek 1
Oblast působnosti
Tato směrnice stanoví pro motorová vozidla a nesilniční pojízdné stroje (včetně plavidel vnitrozemské plavby, pokud se neplaví po moři), zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla, pokud se neplaví po moři:
a) technické specifikace týkající se péče o zdraví a životní prostředí pro paliva určená pro zážehové a vznětové motory a s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory a
b) cíl zaměřený na snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliva.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „benzinem“ jakýkoliv těkavý ropný produkt určený k provozu zážehových spalovacích motorů s vnitřním spalováním, jimiž jsou poháněna motorová vozidla, kódů KN 2710 11 41 , 2710 11 45 , 2710 11 49 , 2710 11 51 a 2710 11 59 ( 1 );
2) „motorovými naftami“ plynové oleje kódů KN 2710 19 41 (1) a používané pro vozidla s vlastním pohonem podle směrnice 70/220/EHS a směrnice 88/77/EHS;
3) „plynovými oleji určenými pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby) a zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly“ kapalné palivo vyrobené z ropy kódů KN 2710 19 41 a 2710 19 45 ( 2 ) určené k používání ve vznětových motorech uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ( 3 ), 97/68/ES ( 4 ) a 2000/25/ES ( 5 );
4) „nejvzdálenějšími regiony“ v případě Francie zámořská území, v případě Portugalska Azory a Madeira a v případě Španělska Kanárské ostrovy;
5) „členskými státy s nízkými teplotami v letním období“ Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Švédsko a Spojené království;
6) „emisemi skleníkových plynů během životního cyklu paliva“ celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které spadají na vrub tohoto paliva (včetně přimísených složek) nebo dodané energie. Tento životní cyklus zahrnuje všechny příslušné etapy od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, dopravy a distribuce, zpracování a spalování, a to nezávisle na tom, kdy tyto emise vznikají;
7) „emisemi skleníkových plynů na jednotku energie“ celkový objem emisí skleníkových plynů vyjádřený v ekvivalentu CO2 a související s používáním paliva nebo dodané energie, dělený celkovým energetickým obsahem paliva nebo dodané energie (pokud jde o palivo, je vyjádřen hodnotou spodní výhřevnosti);
8) „dodavatelem“ subjekt odpovědný za přihlášení se ke spotřební dani z paliva nebo energie, a pokud není zapotřebí se ke spotřební dani přihlašovat, jakýkoli jiný relevantní subjekt určený členským státem;
9) výraz „biopaliva“ má stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 6 );
10) „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;
11) „plodinami bohatými na škrob“ plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);
12) „biopalivy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovenými v článku 7b;
13) „zbytkem ze zpracování“ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;
14) „zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování.
▼M4 —————
Článek 3
Benzin
1. Nejpozději do 1. ledna 2000 členské státy na svém území zakážou prodej olovnatého benzinu.
2. Členské státy zajistí, aby byl benzin uváděn na trh na jejich území pouze, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze I.
Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji benzinu s maximálním obsahem síry 10 mg/kg. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o tom informují odpovídajícím způsobem Komisi.
3. Členské státy budou vyžadovat, aby dodavatelé až do roku 2013 uváděli na trh benzin s maximálním obsahem kyslíku 2,7 % a maximálním obsahem ethanolu 5 %, a pokud to považují za nutné, mohou vyžadovat, aby byl tento benzin na trh uváděn po delší časové období. Zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva v benzinu, a zejména o náležitém použití různých benzinových směsí.
4. Členské státy s nízkými teplotami v letním období mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh v letním období uváděn benzin s maximálním tlakem par 70 kPa.
Členské státy, ve kterých se neuplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci, mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh během letního období uváděn benzin s obsahem ethanolu s maximálním tlakem par 60 kPa včetně povolené výjimky týkající se tlaku par vymezené v příloze III pod podmínkou, že použitý ethanol je biopalivo.
5. Pokud chtějí členské státy uplatnit jednu z výjimek uvedených v odstavci 4, musí to oznámit Komisi a poskytnout veškeré příslušné informace. Komise posoudí, zda je výjimka žádoucí, a zhodnotí délku jejího trvání s ohledem na
a) zamezení sociálním a ekonomickým problémům kvůli vyššímu tlaku par, včetně času potřebného na technické úpravy, a
b) environmentální nebo zdravotní dopady vyššího tlaku par, a zejména dopad na soulad s právními předpisy Společenství o kvalitě ovzduší, a to jak v příslušných členských státech, tak ostatních členských státech.
Pokud z hodnocení Komise vyplyne, že výjimka porušuje právní předpisy Společenství o kvalitě ovzduší nebo o znečištění ovzduší, včetně příslušných mezních hodnot a stropů emisí, bude její uplatňování zrušeno. Komise by rovněž měla zohlednit příslušné cílové hodnoty.
Pokud Komise během šesti měsíců poté, co obdržela veškeré příslušné informace, nevznese žádné námitky, může daný členský stát požadovanou výjimku uplatňovat.
6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy i nadále povolovat prodej malých množství olovnatého benzinu s obsahem olova nepřesahujícím 0,15 g/l nejvýše do 0,03 % celkového prodeje pro použití ve starých vozidlech zvláštního typu a prodej tohoto benzinu prostřednictvím zvláštních zájmových skupin.
▼M4 —————
Článek 4
Motorová nafta
1. Členské státy zajistí, aby byla motorová nafta uváděna na trh na jejich území pouze tehdy, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze II.
Bez ohledu na požadavky uvedené v příloze II mohou členské státy povolit, aby byla na trh uváděna motorová nafta s obsahem methylesterů mastných kyselin (FAME) přesahujícím 7 %.
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva, zejména FAME, v motorové naftě.
2. Členské státy zajistí, aby nejpozději od 1. ledna 2008 mohly být plynové oleje pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly na jejich území uváděny na trh pouze tehdy, pokud obsah síry v těchto plynových olejích nepřekročí 1 000 mg/kg. Od 1. ledna 2011 bude maximální povolený obsah síry v těchto plynových olejích 10 mg/kg. Členské státy zajistí, aby mohla plavidla vnitrozemské plavby a rekreační plavidla používat jiná kapalná paliva než plynový olej pouze v případě, že obsah síry v těchto kapalných palivech nepřekročí maximální povolený obsah síry pro plynový olej.
Aby však v dodavatelském řetězci docházelo k co nejmenším problémům, mohou členské státy od 1. ledna 2011 v koncovém článku dodavatelského řetězce u konečných uživatelů povolit plynový olej pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly s obsahem síry až 20 mg/kg. Členské státy mohou rovněž do 31. prosince 2011 povolit přechodně uvádět na trh plynový olej obsahující až 1 000 mg/kg síry pro použití u kolejových vozidel a zemědělských a lesnických traktorů za předpokladu, že zajistí nenarušený chod systémů pro kontrolu emisí.
3. Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji motorové nafty a plynového oleje s maximálním obsahem síry 10 mg/km. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o nich informují odpovídajícím způsobem Komisi.
4. V členských státech s drsnými zimními podmínkami může být požadavek pro motorovou naftu a plynové oleje na předestilaci 65 % (V/V) při teplotě 250 °C nahrazen požadavkem na předestilaci 10 % (V/V) při teplotě 180 °C.
Článek 5
Volný oběh
Žádný členský stát nesmí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění paliv, která splňují požadavky této směrnice, na trh.
Článek 6
Prodej paliv s přísnějšími environmentálními specifikacemi
1. Odchylně od ustanovení článků 3, 4 a 5 a v souladu s čl. 95 odst. 10 Smlouvy mohou členské státy přijmout opatření s cílem požadovat, aby ve zvláštních oblastech na jejich území směla být na trh uváděna pro celý vozový park pouze paliva splňující přísnější environmentální specifikace než jsou stanoveny touto směrnicí s cílem chránit zdraví obyvatelstva v určité aglomeraci nebo životní prostředí v určité ekologicky citlivé oblasti dotyčného členského státu, jestliže znečištění ovzduší nebo znečištění podzemních vod vytváří nebo lze rozumně očekávat, že bude vytvářet, vážný a opakující se problém pro lidské zdraví nebo životní prostředí.
2. Členský stát, který si přeje využít odchylek ve smyslu ustanovení odstavce 1, musí Komisi předem podat žádost, včetně zdůvodnění. Toto zdůvodnění musí obsahovat důkaz o tom, že odchylka zachovává zásadu úměrnosti, a že nenaruší volný pohyb osob a zboží.
3. Dotyčný členský stát poskytne Komisi relevantní údaje o životním prostředí v dané aglomeraci nebo oblasti a o předpokládaných účincích navržených opatření na životní prostředí.
4. Komise poskytne tyto informace neprodleně ostatním členským státům.
5. Členské státy mohou předložit své připomínky k této žádosti a jejímu zdůvodnění do dvou měsíců od poskytnutí informací Komisí.
6. Komise rozhodne o žádosti členských států do tří měsíců od data předání připomínek členskými státy. Komise přihlédne k připomínkám členských států, oznámí jim své rozhodnutí a současně informuje Radu a Evropský parlament.
▼M2 —————
Článek 7
Změny dodávek ropy
Pokud v důsledku výjimečných událostí vyústí náhlé změny v dodávkách ropy nebo ropných produktů v obtíže rafinérií členského státu s dodržením specifikací paliv požadovaných podle článků 3 a 4, členský stát o tom uvědomí Komisi. Komise může, poté, co uvědomí ostatní členské státy, povolit v tomto členském státě vyšší mezní hodnoty pro jednu nebo více palivových složek na období nepřesahující šest měsíců.
Komise oznámí členským státům své rozhodnutí a uvědomí Radu a Evropský parlament.
Každý členský stát může Radě předložit rozhodnutí Komise do dvou měsíců od jeho oznámení.
Rada může do jednoho měsíce od předání věci přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.
Článek 7a
Snížení emisí skleníkových plynů
1. Členské státy určí dodavatele odpovědné za sledování a podávání zpráv o životním cyklu emisí skleníkových plynů na jednotku energie získané z paliv a dodané energie. V případě dodavatelů elektřiny používané silničními vozidly zajistí členské státy, aby si tito dodavatelé mohli zvolit, zda se budou podílet na závazcích týkajících se omezení emisí stanovených v odstavci 2, pokud prokáží, že mohou náležitě měřit a sledovat množství elektřiny dodávané pro používání v těchto vozidlech.
Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.
S účinkem ode dne 1. ledna 2011 dodavatelé podávají orgánu učenému členským státem každoročně zprávu o intenzitě skleníkových plynů z dodaných paliv a energie v každém členském státě a poskytují alespoň tyto informace:
a) celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie, a
b) životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie.
Členské státy zajistí ověřování těchto zpráv.
Komise vypracuje v případě nutnosti pokyny pro provádění tohoto odstavce.
2. Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady (EU) 2015/652. Toto snížení se skládá z těchto kroků:
a) cíle 6 % do 31. prosince 2020. Členské státy mohou za účelem tohoto snížení požadovat, aby dodavatelé splnili tyto průběžné cíle: 2 % do 31. prosince 2014 a 4 % do 31. prosince 2017;
b) dalšího orientačního cíle 2 % do 31. prosince 2020, kterého má být podle čl. 9 odst. 1 písm. h) dosaženo jednou nebo oběma z těchto metod:
i) dodávkami energie pro dopravu pro použití ve všech typech silničních vozidel, nesilničních pojízdných vozidel (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělských nebo lesnických traktorů nebo rekreačních plavidel,
ii) použitím veškerých technologií (včetně zachycování a ukládání uhlíku), které mohou snížit životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie dodaného paliva nebo energie;
c) dalšího indikativního cíle 2 % stanoveného pro odvětví dodávající pohonné hmoty, kterého má být podle čl. 9 odst. 1 písm. i) dosaženo do 31. prosince 2020 využíváním kreditů získaných nákupem v rámci mechanismu čistého rozvoje vycházejícího z Kjótského protokolu, a to za podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ( 7 ).
Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.
3. Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv se počítají podle článku 7d. Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu jiných druhů paliv a energií se vypočítají na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.
4. Členské státy zajistí, aby měla skupina dodavatelů možnost zvolit si závazky týkající se snižování emisí podle odstavce 2 společně. V takovém případě budou pro účely odstavce 2 považováni za jednoho dodavatele.
5. Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:
a) obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;
b) zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.
7. Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.
Článek 7b
Kritéria udržitelnosti pro biopaliva
1. Bez ohledu na to, zda byly suroviny vypěstovány na území nebo mimo území Společenství, zohlední se energie z biopaliv pro účely uvedené v článku 7a, pouze pokud tato biopaliva splňují kritéria stanovená v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.
Aby mohla být biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, však postačí, že splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavci 2 tohoto článku.
2. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je „v provozu“, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.
V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.
Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.
3. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, totiž z půdy, která měla v lednu roku 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:
a) původní les a jiné zalesněné plochy, totiž les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;
b) oblasti určené
i) zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody nebo
ii) k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů, které byly uznány mezinárodními dohodami nebo zařazeny na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznány v souladu s čl. 7c odst. 4 druhým pododstavcem,
ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;
c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty:
i) travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
ii) porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu travních porostů.
▼M7 —————
4. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, totiž z půdy, která měla v lednu 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:
a) mokřady, totiž půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;
b) souvisle zalesněné plochy, totiž půda o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 %, nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;
c) půda o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze IV části C je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku.
Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu roku 2008.
5. Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání těchto surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
6. Zemědělské suroviny vypěstované ve Společenství a užité k výrobě biopaliv zohledněné pro účely uvedené v článku 7a musí být získány v souladu s požadavky a normami podle ustanovení uvedených pod nadpisem „Životní prostředí“ v části A a v bodě 9 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 8 ) a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav definovaný podle čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.
7. Pokud jde o třetí země a členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliv nebo surovin pro ně spotřebovávaných ve Společenství, podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti podle odstavců 2 až 5 a za účelem ochrany půdy, vody a ovzduší. První zpráva bude předložena v roce 2012.
Komise každé dva roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu zvýšené poptávky po biopalivech na sociální udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích a o dopadu politiky Společenství v oblasti biopaliv na dostupnost potravin za přijatelné ceny, zejména pro obyvatele rozvojových zemí, jakož i o širších otázkách týkajících se rozvoje. Zprávy se zabývají dodržováním práv na užívání půdy. U třetích zemí a členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla všechny tyto úmluvy Mezinárodní organizace práce:
— Úmluvu o nucené nebo povinné práci (č. 29),
— Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87),
— Úmluvu o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98),
— Úmluvu o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 100),
— Úmluvu o odstranění nucené práce (č. 105),
— Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111),
— Úmluvu o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání (č. 138),
— Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (č. 182).
U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, bude v těchto zprávách uvedeno, zda tato země ratifikovala a provedla
— Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti,
— Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.
První zpráva bude předložena v roce 2012. Komise případně navrhne nápravná opatření, zejména je-li doloženo, že výroba biopaliv má značný dopad na cenu potravin.
8. Pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí členské státy odmítnout, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, zohlednit biopaliva získaná v souladu s tímto článkem.
Článek 7c
Ověřování souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva
1. Mají-li být biopaliva zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 7b odst. 2 až 5. Za tím účelem od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který
a) umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv s rozdílnými parametry z hlediska udržitelnosti míseny;
b) požaduje informace ohledně parametrů z hlediska udržitelnosti a objemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a
c) stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi.
2. Komise podá v roce 2010 a v roce 2012 Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně fungování ověřovací metody hmotnostní bilance popsané v odstavci 1 a ohledně možnosti povolení jiných metod ověřování pro některé anebo všechny druhy surovin nebo biopaliv. Komise ve svém posouzení zváží takové metody ověřování, ve kterých informace o parametrech udržitelnosti nemusí zůstat fyzicky spojeny s konkrétními dodávkami anebo směsmi. Posouzení zohlední potřebu zachovat celistvost a účinnost systému ověřování, aniž by vznikla nepřiměřená zátěž pro průmysl. Zprávu v případě potřeby doplní o návrhy Evropskému parlamentu a Radě týkající se použití jiných metod ověřování.
3. Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace a na žádost členského státu mu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorků a obsáhlost údajů.
Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména informace o plnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5, příslušné informace o přijatých opatřeních na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a příslušné informace o opatřeních, jež byla přijata s cílem zohlednit aspekty uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.
Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva vyrobená ve Společenství, tak na biopaliva do Společenství dovezená.
Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi, která je zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 24 směrnice 2009/28/ES v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.
4. Společenství usiluje o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které obsahují ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle této směrnice. Pokud Společenství uzavřelo dohody, které obsahují ustanovení, jejichž obsah souvisí s kritérii udržitelnosti uvedenými v čl. 7b odst. 2 až 5, může Komise rozhodnout, že tyto dohody prokazují, že biopaliva vyrobená ze surovin vypěstovaných v těchto zemích splňují daná kritéria udržitelnosti. Při uzavírání těchto dohod je třeba brát náležitě v úvahu přijatá opatření na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a otázky uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.
Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliva splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 7b odst. 3 až 5. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii).
Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy měření úspor emisí skleníkových plynů obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2.
Komise může rozhodnout, že půdy zahrnuté do vnitrostátních nebo regionálních programů pro obnovu, jejichž účelem je zlepšit kvalitu závažným způsobem znehodnocené nebo silně kontaminované půdy, splňují kritéria uvedená v příloze IV části C bodě 9.
5. Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4, pouze pokud daná dohoda nebo režim splňují přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. Režimy k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být rovněž v souladu s metodickými požadavky podle přílohy IV. Seznamy oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii) musí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.
Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen „nepovinné režimy“) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.
Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.
6. Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.
Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.
Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:
obecně:
a) nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;
b) dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;
c) transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;
d) zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;
e) celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;
f) aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;
g) snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;
a konkrétně:
h) možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;
i) kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;
j) pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;
k) způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.
Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.
7. V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady anebo údaje získané v souladu s dohodou anebo režimem, jež byly předmětem rozhodnutí podle odstavce 4, členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, nevyžaduje, aby dodavatel poskytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti životního prostředí uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5 ani aby poskytl informace o opatřeních uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku.
8. Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.
9. Do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o
a) účinnosti zavedeného systému pro poskytování informací o kritériích udržitelnosti a
b) o tom, zda je s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a mezinárodní závazky Společenství možné a vhodné zavést závazné požadavky týkající se ochrany ovzduší, půdy a vody.
Komise případně navrhne nápravná opatření.
Článek 7d
Výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu biopaliv
1. Pro účely článku 7a a čl. 7b odst. 2 se emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv vypočtou tímto způsobem:
a) pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů u způsobu výroby biopaliva stanovena v příloze IV části A nebo B a pokud se hodnota el pro tato biopaliva vypočítaná v souladu s přílohou IV částí C bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty nebo
b) použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze IV části C nebo
c) použitím hodnoty vypočítané jako součet faktorů vzorce uvedeného v příloze IV části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze IV části D nebo E a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze IV části C.
2. Do 31. března 2010 předloží členské státy Komisi zprávu obsahující seznam těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány jako úroveň 2 podle názvosloví pro územní statistické jednotky (dále jen „NUTS“) nebo více členěná úroveň NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) ( 9 ) a u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou nižší než emise vykazované v položce „Rozložené standardní hodnoty pro pěstování“ v příloze IV části D této směrnice nebo stejné jako tyto emise, spolu s popisem metodiky a údajů použitých ke stanovení tohoto seznamu. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.
3. Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.
4. Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.
5. Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.
Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
▼M7 —————
7. Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:
— metodu započítávání odpadů a zbytků;
— metodu započítávání druhotných produktů;
— metodu započítávání kombinované výroby a
— status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.
Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.
Jakákoli úprava seznamu standardních hodnot v příloze IV nebo jeho doplnění musí splňovat tyto požadavky:
a) pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý anebo pokud je změna v omezeném rozsahu anebo pokud náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, musí být standardní hodnoty stanoveny jako typické hodnoty běžných výrobních procesů;
b) ve všech ostatních případech musí být standardní hodnoty stanoveny jako opatrný předpoklad v porovnání s běžnými výrobními procesy.
8. Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.
Článek 7e
Prováděcí opatření a zprávy týkající se udržitelnosti biopaliv
1. Prováděcí opatření uvedená v čl. 7b odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7c odst. 3 třetím pododstavci, čl. 7c odst. 6, čl. 7c odst. 8, čl. 7d odst. 5, čl. 7d odst. 7 prvním pododstavci a čl. 7d odst. 8 řádně přihlédnou k účelům směrnice 2009/28/ES.
2. Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.
Článek 8
Sledování shody a podávání zpráv
1. Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.
2. Členské státy stanoví v souladu s požadavky příslušných evropských norem systém sledování jakosti paliv. Použití alternativního systému sledování jakosti paliv je přípustné, pokud takový systém zaručuje rovnocennou spolehlivost výsledků.
3. Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.
4. Komise zajistí, aby informace předložené podle odstavce 3 byly ihned dostupné vhodnými prostředky.
Článek 8a
Kovová aditiva
1. Komise provede posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí spojených s používáním kovových aditiv v palivech a za tímto účelem vyvine vhodnou zkušební metodiku. O svých závěrech podá do 31. prosince 2012 zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
2. Do doby, než bude vyvinuta zkušební metodika stanovená v odstavci 1, se přítomnost kovového aditiva methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT) v palivech od 1. ledna 2011 omezuje na 6 mg manganu na litr. Od 1. ledna 2014 je maximální hodnota 2 mg manganu na litr.
3. S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.
4. Členské státy zajistí, aby byla značka pro obsah kovových aditiv v palivu uvedena všude, kde mají spotřebitelé přístup k palivům s kovovými aditivy.
5. Na značce bude uveden tento text: „Obsahuje kovová aditiva“.
6. Značka bude upevněna na dobře viditelném místě tam, kde jsou uvedeny informace o druhu paliva. Rozměry a písmo značky budou takové, aby byla značka jasně viditelná a snadno čitelná.
Článek 9
Předkládání zpráv
1. Komise předloží do 31. prosince 2012 a poté každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude případně doplněna návrhem změn této směrnice. Tato zpráva zejména zohlední:
a) používání a rozvoj technologie automobilového průmyslu a zejména proveditelnost zvýšení maximálního povoleného obsahu biopaliva v benzinu a motorové naftě a nutnost přezkoumání termínu uvedeného v čl. 3 odst. 3;
b) politiku Společenství týkající se emisí CO2 ze silničních vozidel;
c) možnost uplatňování požadavků uvedených v příloze II, zejména pak mezních hodnot polycyklických aromatických uhlovodíků, na nesilniční pojízdné stroje, (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla;
d) nárůst používání detergentů v palivech;
e) používání jiných kovových aditiv než MMT v palivech;
f) celkový objem složek používaných v benzinu a motorové naftě s ohledem na právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, včetně cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( 10 ), a na ni navazujících směrnic;
g) důsledky cíle snižování emisí skleníkových plynů stanoveného v čl. 7a odst. 2 pro systém obchodování s emisemi;
h) potřebu případných úprav čl. 2 odst. 6 a 7 a čl. 7a odst. 2 písm. b) za účelem zhodnocení možného podílu na splnění cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 10 %. Tyto úvahy se budou zakládat na možnosti snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv a energií v rámci Společenství, přičemž zohlední zejména veškerý pokrok v oblasti technologií zachycování a ukládání uhlíku, které jsou bezpečné pro životní prostředí, a v oblasti elektrických silničních vozidel, jakož i nákladovou efektivnost prostředků ke snižování těchto emisí podle čl. 7a odst. 2 písm. b);
i) možnost zavedení dodatečných opatření pro dodavatele s cílem snížit emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie o 2 % ve srovnání se základní normou pro paliva podle čl. 7a odst. 5 písm. b) prostřednictvím použití kreditů zakoupených z mechanismu čistého rozvoje Kjótského protokolu za podmínek stanovených směrnicí 2003/87/ES, aby bylo možné posoudit další možný podíl na splnění cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 10 % podle čl. 7a odst. 2 písm. c) této směrnice;
j) aktualizovanou analýzu nákladů a přínosů a dopadu snížení maximálního povoleného tlaku par pro benzin v letním období pod 60 kPa;
k) u biopaliv spotřebovaných v Unii způsoby výroby, objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze V. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a související rozmezí odvozené z analýzy citlivosti.
2. Komise nejpozději v roce 2014 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění cílové hodnoty emisí skleníkových plynů pro rok 2020 uvedené v článku 7a a zohlední v ní nutnost zachovat konzistentnost mezi tímto cílem a cílovou hodnotou uvedenou v čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/28/ES, která se týká podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, s ohledem na zprávy podle čl. 23 odst. 8 a 9 uvedené směrnice.
Komise zprávu případně doplní návrhem úpravy tohoto cíle.
Článek 9a
Sankce
Členské státy určí sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, úměrné a odrazující.
Článek 10
Postup přizpůsobování povolených analytických metod a povolených tlakových výjimek
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.
2. Takové přizpůsobování nesmí vést k přímé ani nepřímé změně mezních hodnot určených touto směrnicí a rovněž nesmí měnit jejich data použitelnosti.
Článek 10a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 11
Postup projednávání ve výboru
1. S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 11 ).
2. Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 12
Zrušení a změna směrnic o jakosti benzinu a motorové nafty
1. Směrnice 85/210/EHS, 85/536/EHS a 87/441/EHS se zrušují ode dne 1. ledna 2000.
2. Ve směrnici 93/12/EHS se zrušují čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 1 ode dne 1. ledna 2000.
Článek 13
Provedení ve vnitrostátních právních předpisech
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 1999. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.
Členské státy budou uplatňovat tyto přepisy od 1. ledna 2000.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
▼M4 —————
Článek 15
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 16
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO PALIVA NA TRHU URČENÁ PRO VOZIDLA SE ZÁŽEHOVÝMI MOTORY
Druh: benzin
|
Vlastnost (1) |
Jednotka |
Mezní hodnoty (2) |
|
|
Minimum |
Maximum |
||
|
Oktanové číslo výzkumnou metodou |
|
95 (3) |
— |
|
Oktanové číslo motorovou metodou |
|
85 |
— |
|
Tlak par, letní období (4) |
kPa |
— |
60,0 (5) |
|
Destilace: |
|
|
|
|
— odpařené množství při 100 °C |
% (V/V) |
46,0 |
— |
|
— odpařené množství při 150 °C |
% (V/V) |
75,0 |
— |
|
Rozbor uhlovodíků: |
|
|
|
|
— olefiny |
% (V/V) |
— |
18,0 |
|
— aromáty |
% (V/V) |
— |
35,0 |
|
— benzen |
% (V/V) |
— |
1,0 |
|
Obsah kyslíku |
% m/m |
|
3,7 |
|
Obsah kyslíkatých látek |
|
|
|
|
— methanol |
% (V/V) |
|
3,0 |
|
— ethanol (mohou být potřebné stabilizátory) |
% (V/V) |
|
10,0 |
|
— isopropanol |
% (V/V) |
— |
12,0 |
|
— terc-buthanol |
% (V/V) |
— |
15,0 |
|
— isobuthanol |
% (V/V) |
— |
15,0 |
|
— ethery obsahující pět nebo více atomů uhlíků v molekule |
% (V/V) |
— |
22,0 |
|
— jiné kyslíkaté sloučeniny (6) |
% (V/V) |
— |
15,0 |
|
Obsah síry |
mg/kg |
— |
10,0 |
|
Obsah olova |
g/l |
— |
0,005 |
|
(2) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006. (3) Členské státy se mohou rozhodnout, že budou nadále povolovat, aby byl na trh uváděn bezolovnatý benzin běžné kvality, jehož minimální oktanové číslo motorovou metodou (MON) je 81 a minimální oktanové číslo výzkumnou metodou (RON) je 91. (4) Letní období začíná nejpozději 1. května a končí nejdříve 30. září. V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami začíná letní období nejpozději 1. června a nekončí dříve než 31. srpna. (5) V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5, je maximální tlak par 70 kPa. V případě členských států, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5 týkající se benzinu s obsahem ethanolu, je maximální tlak par 60 kPa plus výjimka týkající se tlaku par uvedená v příloze III. |
|||
PŘÍLOHA II
ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO TRŽNÍ PALIVA URČENÁ PRO VOZIDLA VYBAVENÁ VZNĚTOVÝMI MOTORY
Druh: motorová nafta
|
Vlastnost (1) |
Jednotka |
Mezní hodnoty (2) |
|
|
Minimum |
Maximum |
||
|
Cetanové číslo |
|
51,0 |
— |
|
Hustota při 15 °C |
kg/m (3) |
— |
845,0 |
|
Destilace: |
|
|
|
|
— 95 % v/v předestilovaných při: |
°C |
— |
360,0 |
|
Polycyklické aromatické uhlovodíky |
% m/m |
— |
8,0 |
|
Obsah síry |
mg/kg |
— |
10,0 |
|
Obsah FAME – EN 14078 |
% (V/V) |
— |
7,0 (3) |
|
(2) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006. (3) Methylestery mastných kyselin (FAME) musí splňovat normu EN 14214. |
|||
PŘÍLOHA III
VÝJIMKA TÝKAJÍCÍ SE TLAKU PAR POVOLENÁ PRO BENZIN S OBSAHEM BIOETHANOLU
|
Obsah bioethanolu (% v/v) |
Povolená výjimka týkající se tlaku par (kPa) (1) |
|
0 |
0 |
|
1 |
3,7 |
|
2 |
6,0 |
|
3 |
7,2 |
|
4 |
7,8 |
|
5 |
8,0 |
|
6 |
8,0 |
|
7 |
7,9 |
|
8 |
7,9 |
|
9 |
7,8 |
|
10 |
7,8 |
|
(1) Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006. |
|
Povolená výjimka týkající se tlaku par pro střední obsah bioethanolu mezi hodnotami uvedenými v tabulce se určuje přímou lineární interpolací mezi obsahem bioethanolu bezprostředně nad a bezprostředně pod zjištěnou hodnotou.
PŘÍLOHA IV
PRAVIDLA PRO VÝPOČET EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKAJÍCÍCH BĚHEM ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV
A. Typické a standardní hodnoty platné pro biopaliva, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů |
Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů |
|
Ethanol z řepy cukrové |
61 % |
52 % |
|
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) |
32 % |
16 % |
|
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
32 % |
16 % |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
45 % |
34 % |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
53 % |
47 % |
|
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
69 % |
69 % |
|
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
56 % |
49 % |
|
Ethanol z cukrové třtiny |
71 % |
71 % |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.-butyl-etheru (ETBE) |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Podíl z obnovitelných zdrojů terc.-amyl-ethyl-etheru (TAEE) |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Bionafta z řepkového semene |
45 % |
38 % |
|
Bionafta ze slunečnice |
58 % |
51 % |
|
Bionafta ze sojových bobů |
40 % |
31 % |
|
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) |
36 % |
19 % |
|
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
62 % |
56 % |
|
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného (1) oleje |
88 % |
83 % |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene |
51 % |
47 % |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice |
65 % |
62 % |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) |
40 % |
26 % |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
68 % |
65 % |
|
Čistý rostlinný olej z řepkového semene |
58 % |
57 % |
|
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn |
80 % |
73 % |
|
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn |
84 % |
81 % |
|
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn |
86 % |
82 % |
|
(*1) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1) (1) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. |
||
B. Odhadované typické a standardní hodnoty pro budoucí biopaliva, která nebyla v lednu roku 2008 na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství, byla-li vyrobena s nulovými čistými emisemi oxidu uhličitého v důsledku změny ve využívání půdy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů |
Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů |
|
Ethanol z pšeničné slámy |
87 % |
85 % |
|
Ethanol z odpadního dřeva |
80 % |
74 % |
|
Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
76 % |
70 % |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva |
95 % |
95 % |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin |
93 % |
93 % |
|
dimethylether (DME) z odpadního dřeva |
95 % |
95 % |
|
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
92 % |
92 % |
|
Methanol z odpadního dřeva |
94 % |
94 % |
|
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
91 % |
91 % |
|
MTBE (methyl-terc.-butyl-ether), podíl z obnovitelných zdrojů |
Stejné jako u způsobu výroby methanolu |
|
C. Metodika
|
1. |
Emise skleníkových plynů z výroby a používání biopaliv se vypočítají podle tohoto vzorce: E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr – eee kde:
Emise z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu. |
|
2. |
Emise skleníkových plynů z paliv, E, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden MJ paliva, gCO2eq/MJ. |
|
3. |
Odchylně od bodu 2 lze hodnoty vypočtené jako gCO2eq/MJ upravit s přihlédnutím k rozdílům mezi palivy v hodnotě vykonané užitečné práce vyjádřené jako km/MJ. Tuto úpravu je možno provést jen v případě, že existují důkazy o rozdílech ve vykonané užitečné práci. |
|
4. |
Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv se vypočítají takto: ÚSPORA = (EF – EB )/EF kde:
|
|
5. |
Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:
|
|
6. |
Emise původem z těžby nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze získávání surovin; z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Prokázané úspory emisí skleníkových plynů v důsledku spalování odpadního plynu při těžbě ropy kdekoli na světě se odečítají. Jako alternativu skutečných hodnot emisí z pěstování surovin lze použít odhady úrovně těchto emisí, které je možno získat z používaných průměrných hodnot vypočtených pro zeměpisné oblasti menší než oblasti použité pro výpočet standardních hodnot. |
|
7. |
Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice: el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB , ( 12 ) kde
|
|
8. |
Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a b) spadá do jedné z těchto kategorií: i) půda závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům, ii) silně kontaminovaná půda. Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se použije pro období maximálně 10 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze půd spadajících do bodu i) a snížení kontaminace půd spadajících do bodu ii). |
|
9. |
Kategorie uvedené v bodu 8 písm. b) jsou vymezeny takto: a) „půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované; b) „půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv. Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise v souladu s čl. 7c odst. 3 čtvrtým pododstavcem. |
|
10. |
Pro účely této směrnice slouží pokyny přijaté podle bodu 10 části C přílohy V směrnice 2009/28/ES jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě. |
|
11. |
Emise původem ze zpracování, ep , zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo výrobků použitých při zpracování. Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě. |
|
12. |
Emise původem z přepravy a distribuce, etd , zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 6. |
|
13. |
Emise původem z používání daného paliva, eu , se pokládají u biopaliv za rovné nule. |
|
14. |
Úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání uhlíku eccs , které již nebyly započítány do ep , se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva. |
|
15. |
Úspory emisí v důsledku zachycování a nahrazování uhlíku, eccr , jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky zachycení CO2, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami. |
|
16. |
Úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny, eee , se berou v úvahu v souvislosti s přebytečnou elektřinou generovanou v zařízeních na výrobu paliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektřiny se předpokládá, že kapacita kogenerační jednotky je rovna minimálně kapacitě potřebné k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu paliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka. |
|
17. |
V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká současně palivo, pro které se počítají emise, a jeden nebo několik dalších produktů („druhotných produktů“), se emise skleníkových plynů rozdělí mezi palivo (nebo jeho meziprodukty) a druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u druhotných produktů jiných než elektřiny stanovenému jako spodní výhřevnost). |
|
18. |
Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se takto dělené emise počítají jako eec + el + podíly ep , etd a eee , které vznikají během kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům přiřazeny emise, použije se pro tento účel místo uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu vyráběného paliva v posledním z těchto výrobních kroků. Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 16, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový. Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové. V případě paliv vyráběných v rafineriích se pro účely výpočtu podle bodu 17 pokládá za analyzovanou jednotku daná rafinerie. |
|
19. |
Pro účely výpočtu podle bodu 4 se jako hodnota EF referenčního fosilního paliva použije poslední známá skutečná hodnota průměrných emisí z fosilní části benzinu a motorové nafty spotřebované ve Společenství tak, jak se uvádí v této směrnici. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, použije se hodnota 83,8 gCO2eq/MJ. |
D. Rozložené standardní hodnoty pro biopaliva
Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „e ec“ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z řepy cukrové |
12 |
12 |
|
Ethanol z pšenice |
23 |
23 |
|
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství |
20 |
20 |
|
Ethanol z cukrové třtiny |
14 |
14 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Podíl z obnovitelných zdrojů TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Bionafta z řepkového semene |
29 |
29 |
|
Bionafta ze slunečnice |
18 |
18 |
|
Bionafta ze sójových bobů |
19 |
19 |
|
Bionafta z palmového oleje |
14 |
14 |
|
Bionafta z odpadního rostlinného (1)nebo živočišného oleje |
0 |
0 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene |
30 |
30 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice |
18 |
18 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje |
15 |
15 |
|
Čistý rostlinný olej z řepkového semene |
30 |
30 |
|
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn |
0 |
0 |
|
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn |
0 |
0 |
|
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn |
0 |
0 |
|
(*1) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002. |
||
Rozložené standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep – eee “ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z řepy cukrové |
19 |
26 |
|
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) |
32 |
45 |
|
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
32 |
45 |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
21 |
30 |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
14 |
19 |
|
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
1 |
1 |
|
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
15 |
21 |
|
Ethanol z cukrové třtiny |
1 |
1 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Bionafta z řepkového semene |
16 |
22 |
|
Bionafta ze slunečnice |
16 |
22 |
|
Bionafta ze sójových bobů |
18 |
26 |
|
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) |
35 |
49 |
|
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
13 |
18 |
|
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje |
9 |
13 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene |
10 |
13 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice |
10 |
13 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) |
30 |
42 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
7 |
9 |
|
Čistý rostlinný olej z řepkového semene |
4 |
5 |
|
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn |
14 |
20 |
|
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn |
8 |
11 |
|
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn |
8 |
11 |
Rozložené standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd “ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z řepy cukrové |
2 |
2 |
|
Ethanol z pšenice |
2 |
2 |
|
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství |
2 |
2 |
|
Ethanol z cukrové třtiny |
9 |
9 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Bionafta z řepkového semene |
1 |
1 |
|
Bionafta ze slunečnice |
1 |
1 |
|
Bionafta ze sójových bobů |
13 |
13 |
|
Bionafta z palmového oleje |
5 |
5 |
|
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje |
1 |
1 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene |
1 |
1 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice |
1 |
1 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje |
5 |
5 |
|
Čistý rostlinný olej z řepkového semene |
1 |
1 |
|
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn |
3 |
3 |
|
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn |
5 |
5 |
|
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn |
4 |
4 |
Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z řepy cukrové |
33 |
40 |
|
Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) |
57 |
70 |
|
Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
57 |
70 |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
46 |
55 |
|
Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
39 |
44 |
|
Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
26 |
26 |
|
Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) |
37 |
43 |
|
Ethanol z cukrové třtiny |
24 |
24 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu |
|
|
Bionafta z řepkového semene |
46 |
52 |
|
Bionafta ze slunečnice |
35 |
41 |
|
Bionafta ze sójových bobů |
50 |
58 |
|
Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) |
54 |
68 |
|
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
32 |
37 |
|
Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje |
10 |
14 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene |
41 |
44 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice |
29 |
32 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) |
50 |
62 |
|
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) |
27 |
29 |
|
Čistý rostlinný olej z řepkového semene |
35 |
36 |
|
Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn |
17 |
23 |
|
Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn |
13 |
16 |
|
Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn |
12 |
15 |
E. Odhadované rozložené hodnoty pro budoucí biopaliva, která v lednu 2008 nebyla na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství
Rozložené hodnoty pro pěstování: „eec “ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z pšeničné slámy |
3 |
3 |
|
Ethanol z odpadního dřeva |
1 |
1 |
|
Ethanol z pěstovaných dřevin |
6 |
6 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva |
1 |
1 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
4 |
4 |
|
DME z odpadního dřeva |
1 |
1 |
|
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
5 |
5 |
|
Methanol z odpadního dřeva |
1 |
1 |
|
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
5 |
5 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu |
|
Rozložené hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep – eee “ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z pšeničné slámy |
5 |
7 |
|
Ethanol ze dřeva |
12 |
17 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou ze dřeva |
0 |
0 |
|
DME ze dřeva |
0 |
0 |
|
Methanol ze dřeva |
0 |
0 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u způsobu výroby methanolu |
|
Rozložené hodnoty pro přepravu a distribuci: „e td“ podle definice v části C této přílohy
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z pšeničné slámy |
2 |
2 |
|
Ethanol z odpadního dřeva |
4 |
4 |
|
Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
2 |
2 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva |
3 |
3 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin |
2 |
2 |
|
DME z odpadního dřeva |
4 |
4 |
|
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
2 |
2 |
|
Methanol z odpadního dřeva |
4 |
4 |
|
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
2 |
2 |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u způsobu výroby methanolu |
|
Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci
|
Způsob výroby biopaliva |
Typické emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
Standardní emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) |
|
Ethanol z pšeničné slámy |
11 |
13 |
|
Ethanol z odpadního dřeva |
17 |
22 |
|
Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
20 |
25 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva |
4 |
4 |
|
Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
6 |
6 |
|
DME (dimethylether) z odpadního dřeva |
5 |
5 |
|
DME (dimethylether) z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
7 |
7 |
|
Methanol z odpadního dřeva |
5 |
5 |
|
Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin |
7 |
7 |
|
MTBE (methyl-terc.-butyl-ether), podíl z obnovitelných zdrojů |
Stejné jako u způsobu výroby methanolu |
|
PŘÍLOHA V
Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) ( 15 )
|
Skupina vstupních surovin |
Průměr (1) |
Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (2) |
|
Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob |
12 |
8 až 16 |
|
Cukry |
13 |
4 až 17 |
|
Olejniny |
55 |
33 až 66 |
|
(1) Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. (2) Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ). |
||
Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové
U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:
1) vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;
2) vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC; lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury ( 16 ). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy IV.
( 1 ) Čísla kódů KN podle společného celního sazebníku ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 (Úř. věst. L 279, 23.10.2001, s. 1.)
( 2 ) Číslování těchto kódů KN podle Společného celního sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.6.1987, s. 1).
( 3 ) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.
( 4 ) Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 173, 12.7.2000, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
( 7 ) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
( 8 ) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.
( 9 ) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.
( 10 ) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( 12 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.
( 13 ) Orná půda, jak je vymezena IPCC.
( 14 ) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.
( 15 )
(+) Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.
( 16 )
(++) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.