94/63/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím
| Publikováno: | Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24-33 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 20. prosince 1994 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 20. ledna 1995 | Nabývá účinnosti: | 20. ledna 1995 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 (Úř. věst. L 365 31.12.1994, s. 24) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 |
L 284 |
1 |
31.10.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 311 |
1 |
21.11.2008 |
|
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/853 ze dne 30. května 2018, |
L 150 |
155 |
14.6.2018 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 94/63/ES
ze dne 20. prosince 1994
o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím
Článek 1
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na činnosti, zařízení, vozidla a plavidla používaná pro skladování, plnění a přepravu benzinu z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
a) „benzinem“ rozumí jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který má tenzi par podle Reida 27,6 kPa nebo více a který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, kromě zkapalněného ropného plynu (LPG);
b) „parami“ rozumějí všechny plynné sloučeniny, které se odpaří z benzinu;
c) „skladovacím zařízením“ rozumí každá stacionární nádrž v terminálu používaná ke skladování benzinu;
d) „terminálem“ rozumí každé zařízení, které se používá pro skladování a plnění benzinu do silničních cisternových vozidel, železničních cisternových vagonů nebo plavidel, včetně všech skladovacích armatur na místě tohoto zařízení;
e) „mobilním kontejnerem“ rozumí každá cisterna přepravovaná po silnici, železnici nebo vodních cestách, která se používá pro přepravu benzinu z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice;
f) „čerpací stanicí“ rozumí každé zařízení, kde se benzin vydává ze stacionárních skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel;
g) „stávajícím“ zařízením pro skladování benzinu, plnicím zařízením, čerpací stanicí a mobilním kontejnerem rozumějí taková skladovací zařízení, čerpací stanice a mobilní kontejnery, které byly v provozu přede dnem uvedeným v článku 10, nebo vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy, pro které bylo vydáno individuální stavební povolení nebo povolení k provozu přede dnem uvedeným v článku 10;
h) „novým“ zařízením ve vztahu ke skladovacím zařízením benzinu, plnicím zařízením, čerpacím stanicím a mobilním kontejnerům rozumějí taková zařízení, čerpací stanice a mobilní kontejnery, na něž se nevztahuje písmeno g);
i) „nákladovou průchodností“ rozumí největší celkové roční množství benzinu odebrané ze skladovacího zařízení v terminálu nebo z čerpací stanice do mobilních kontejnerů v průběhu předchozích tří let;
j) „jednotkou rekuperace par“ rozumí zařízení pro rekuperaci benzinu z par, včetně všech systémů vyrovnávacích zásobníků v terminálu;
k) „plavidlem“ rozumí plavidlo pro vnitrozemskou plavbu definované v kapitole 1 směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby ( 1 );
l) „cílovou referenční hodnotou“ rozumí směrná hodnota uvedená pro celkové posouzení přiměřenosti technických opatření uvedených v přílohách a není to limitní hodnota, kterou se poměřuje účinnost jednotlivých zařízení, terminálů a čerpacích stanic;
m) „meziskladováním par“ rozumí meziskladování par v nádrži s pevnou střechou v terminálu pro účely pozdější přepravy k rekuperaci v jiném terminálu. Přeprava par z jednoho skladovacího zařízení k jinému v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této směrnice;
n) „plnicím zařízením“ rozumí jakékoli zařízení v terminálu, kterým lze benzin plnit do mobilních kontejnerů. Plnicí zařízení pro silniční cisternová vozidla tvoří jedna nebo více „plnicích lávek“;
o) „plnicí lávkou“ rozumí každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren.
Článek 3
Skladovací zařízení v terminálech
1. Skladovací zařízení musí být vybudováno a provozováno v souladu s technickými opatřeními uvedenými v příloze I.
Tato opatření jsou navržena za účelem snižování celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění a skladování v jednotlivých skladovacích zařízeních v terminálech pod cílovou referenční hodnotu 0,01 % hmotnostních nákladové průchodnosti.
Členské státy mohou zachovat nebo zavést přísnější opatření na celém svém území nebo v těch zeměpisných oblastech, kde je stanoveno, že tato opatření jsou vzhledem ke zvláštním podmínkám nezbytná pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí.
Členské státy mohou přijmout za účelem snížení ztrát benzinu jiná technická opatření, než ta, která jsou uvedena v příloze I, pokud se prokáže, že tato alternativní opatření mají alespoň stejnou účinnost.
Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi o všech stávajících opatřeních nebo o všech ostatních zvláštních opatřeních uvedených v tomto odstavci, která zamýšlejí přijmout, a o důvodech pro jejich přijetí.
2. Odstavec 1 se použije
a) ode dne uvedeného v článku 10 pro nová zařízení;
b) tři roky ode dne uvedeného v článku 10 pro stávající zařízení, je-li nákladová průchodnst stáčená v terminálu větší než 50 000 tun za rok;
c) šest let uvedeného v článku 10 pro stávající zařízení, je-li nákladová průchodnost stáčená v terminálu větší než 25 000 tun za rok;
d) devět let ode dne uvedeného v článku 10 pro všechna ostatní stávající skladovací zařízení v terminálech.
Článek 4
Plnění a stáčení mobilních kontejnerů v terminálech
1. Plnicí a stáčecí zařízení musí být konstruováno a provozováno v souladu s technickými opatřeními uvedenými v příloze II.
Tato opatření navržena za účelem snižování celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění a stáčení mobilních kontejnerů v terminálech pod cílovou referenční hodnotu 0,005 % hmotnostních nákladové průchodnosti.
Členské státy mohou zachovat nebo zavést přísnější opatření na svém území nebo v těch zeměpisných oblastech, kde je stanoveno, že tato opatření jsou vzhledem ke zvláštním podmínkám nezbytná pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí
Členské státy mohou přijmout za účelem snížení ztrát benzinu jiná technická opatření, než ta, která jsou uvedena v příloze II, pokud se prokáže, že tato alternativní opatření mají alespoň stejnou účinnost.
Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi o všech stávajících opatřeních nebo o všech ostatních zvláštních opatřeních uvedených v tomto odstavci, která zamýšlejí přijmout, a o důvodech pro jejich přijetí. Komise ověří slučitelnost těchto opatření s ustanoveními Smlouvy a tohoto odstavce.
Všechny terminály s vybavením pro plnění silničních cisternových vozidel musí být vybaveny nejméně jednou plnicí lávkou, která splňuje požadavky na vybavení pro spodní plnění stanovené v příloze IV. Komise tyto požadavky pravidelně přezkoumává a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem změn přílohy IV na základě výsledku tohoto přezkoumání.
2. Odstavec 1 se použije
a) ode dne uvedeného v článku 10 pro nové terminály pro plnění silničních cisternových vozidel, železničních cisternových vagonů nebo plavidel;
b) tři roky ode dne uvedeného v článku 10 pro stávající terminály pro plnění silničních cisternových vozidel, železničních cisternových vagonů nebo plavidel, je-li nákladová průchodnost terminálu větší než 150 000 tun za rok;
c) šest let ode dne uvedeného v článku 10 pro stávající terminály pro plnění silničních cisternových vozidel a železničních cisternových vagonů, je-li nákladová průchodnost větší než 25 000 tun za rok;
d) devět let ode dne uvedeného v článku 10 pro všechny ostatní stávající terminály pro plnění silničních cisternových vozidel a železničních cisternových vagonů.
3. Devět let ode dne uvedeného v článku 10 se požadavky na vybavení pro spodní plnění uvedené v příloze IV vztahují na všechny plnicí lávky pro plnění silničních cisternových vozidel ve všech terminálech, pokud nejsou vyňaty podle odstavce 4.
4. Odchylně se odstavce 1 a 3 nevztahují
a) na stávající terminály s nákladovou průchodností menší než 10 000 tun za rok a
b) na nové terminály s nákladovou průchodností menší než 5 000 tun za rok umístěné na malých odlehlých ostrovech.
Členské státy uvědomí Komisi o terminálech, jichž se taková odchylka týká.
5. Španělské království může povolit odchylku prodloužením lhůty stanovené v odst. 2 písm. b) o jeden rok.
Článek 5
Mobilní kontejnery
1. Mobilní kontejnery musí být konstruovány a provozovány v souladu s těmito požadavky:
a) mobilní kontejnery musí být konstruovány a provozovány tak, aby zbytkové páry zůstaly po stočení benzinu zachyceny v kontejneru;
b) mobilní kontejnery, které dodávají benzin čerpacím stanicím a terminálům, musí být konstruovány a provozovány tak, aby přijímaly a zadržovaly vratné páry ze skladovacích zařízení v čerpacích stanicích nebo v terminálech. U železničních cisternových vagonů se toto vyžaduje pouze v případech, kdy dodávají benzin čerpacím stanicím nebo terminálům, kde se používá meziskladování par;
c) kromě uvolňování par bezpečnostními tlakovými ventily musí být páry uvedené v písmenech a) a b) zadržovány v mobilních kontejnerech až do jejich opětovného plnění v terminálu.
Je-li mobilní kontejner po stočení benzinu následně použit pro jiné výrobky než benzin a pokud není možná rekuperace par nebo meziskladování par, lze v zeměpisných oblastech, kde není pravděpodobné, že emise významně přispějí k problémům životního prostředí nebo ke zdravotním problémům, povolit jejich vypuštění do atmosféry.
d) příslušné orgány členských států musí zabezpečit, aby silniční cisternová vozidla byla pravidelně zkoušena na těsnost par a aby byla prováděna pravidelná kontrola správné činnosti sacích nebo výtlačných ventilů u všech mobilních kontejnerů.
2. Odstavec 1 se použije
a) ode dne uvedeného v článku 10 pro nová silniční cisternová vozidla, železniční cisternové vagony a plavidla;
b) tři roky ode dne uvedeného v článku 10 pro stávající silniční cisternová vozidla, železniční cisternové vagony a plavidla plněná v terminálech, na něž se vztahují požadavky uvedené v čl. 4 odst. 1;
c) pro stávající silniční cisternová vozidla při jejich dovybavení pro spodní plnění podle požadavků uvedených v příloze IV.
3. Odchylně se opatření odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují na ztráty par vznikající při měření za použití měřicí tyče u
a) stávajících mobilních kontejnerů;
b) nových mobilních kontejnerů, které budou uvedeny do provozu v průběhu čtyř let ode dne uvedeného v článku 10.
Článek 6
Plnění do skladovacích zařízení čerpacích stanic
1. Plnicí a skladovací vybavení musí být konstruováno a provozováno v souladu s technickými opatřeními uvedenými v příloze III.
Účelem těchto opatření je snížení celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění skladovacích zařízení v čerpacích stanicích pod cílovou referenční hodnotou 0,01 % hmotnostních nákladové průchodnosti.
Členské státy mohou zachovat nebo zavést přísnější opatření na svém území nebo v těch zeměpisných oblastech, kde je stanoveno, že tato opatření jsou vzhledem ke zvláštním podmínkám nezbytná pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí
Členské státy mohou přijmout za účelem snížení ztrát benzinu jiná technická opatření, než ta, která jsou uvedena v příloze III, pokud se prokáže, že tato alternativní opatření mají alespoň stejnou účinnost.
Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi o všech stávajících opatřeních nebo o všech ostatních zvláštních opatřeních uvedených v tomto odstavci, které zamýšlejí přijmout, a o důvodech pro jejich přijetí.
2. Odstavec 1 se použije
a) ode dne uvedeného v článku 10 pro nové čerpací stanice;
b) tři roky ode dne uvedeného v článku 10
— pro stávající čerpací stanice s nákladovou průchodností větší než 1 000 m3/rok,
— pro stávající čerpací stanice, které jsou umístěny v oblastech s trvale obydlenými byty nebo v pracovních oblastech bez ohledu na jejich nákladovou průchodnost;
c) šest let ode dne uvedeného v článku 10 pro stávající čerpací stanice s nákladovou průchodností větší než 500 m3/rok;
d) devět let ode dne uvedeného v článku 10 pro všechny ostatní stávající čerpací stanice.
3. Odchylně se odstavce 1 a 2 nevztahují na čerpací stanice s nákladovou průchodností menší než 100 m3/rok.
4. Čerpacím stanicím s nákladovou průchodností menší než 500 m3/rok mohou členské státy povolit odchylku od požadavků odstavce 1, je-li čerpací stanice umístěna v zeměpisné oblasti nebo v místě, kde je nepravděpodobné, že emise par významně přispějí k problémům životního prostředí nebo ke zdravotním problémům.
Členské státy informují podrobně Komisi o oblastech, kterým chtějí povolit takovou odchylku, a následně o všech změnách týkajících se těchto oblastí.
5. Nizozemské království může povolit odchylku od lhůt uvedených v odstavci 2 za těchto podmínek:
— opatření vyžadovaná tímto článkem jsou uplatňována jako součást širšího stávajícího národního programu pro čerpací stanice, který je zároveň zaměřen na různé problémy životního prostředí, jako je znečišťování vod, ovzduší a půdy a znečišťování odpady, a jehož provádění má pevný časový harmonogram,
— lhůty se mohou měnit nejvíce o dva roky, všechny programy musí být dokončeny ve lhůtě stanovené v odst. 2 písm. d),
— Komisi musí být oznámeno rozhodnutí o odchylce od lhůt uvedených v odstavci 2, včetně všech údajů o rozsahu a době trvání této odchylky.
6. Španělské království a Portugalská republika mohou povolit jednoroční odchylku od lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).
Článek 7
Přizpůsobení technickému pokroku
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, kterými se mění přílohy za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku, s výjimkou limitních hodnot uvedených v bodě 2 přílohy II.
Článek 7a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 1 a článku 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 1 a článku 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 2 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 1 a článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
▼M4 —————
Článek 9
Monitorování a předkládání zpráv
Komise se vyzývá, aby v případě potřeby připojila ke svým zprávám návrhy na změnu této směrnice, včetně zejména rozšíření oblasti působnosti i na systémy řízení a rekuperace par pro plnicí zařízení a plavidla.
Článek 10
Provedení ve vnitrostátních právních předpisech
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnice nejpozději do 31. prosince 1995. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 11
Závěrečné ustanovení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ
1. Vnější stěna a střecha nádrží nad úrovní země musí být opatřena nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Tyto činnosti mohou být naprogramovány tak, aby byly prováděny jako součást obvyklých cyklů údržby nádrží v průběhu tříletého období. Členské státy mohou povolit odchylku z tohoto ustanovení v případech, kdy je to žádoucí pro ochranu zvláštních krajinných oblastí, které byly určeny vnitrostátním orgánem.
Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku rekuperace par, která splňuje požadavky uvedené v bodě 2 přílohy II.
2. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami musí být vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencovitého prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Těsnění musí být provedena tak, aby bylo dosaženo celkového zachycení nejméně 95 % par v porovnání se srovnatelnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného zachycování par (tzn. nádrží s pevnou střechou pouze s podtlakovým nebo přetlakovým pojistným ventilem).
3. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována rekuperace par podle článku 4 této směrnice (viz příloha II), musí být
a) buď nádrže s pevnou střechou napojené na jednotku pro rekuperaci par v souladu s požadavky přílohy II, nebo
b) nádrže konstruované s plovoucí střechou, buď vnější nebo vnitřní, vybavené primárním a sekundárním těsněním, které splňuje požadavky na celkovou účinnost uvedenou v bodě 2.
4. Stávající nádrže s pevnou střechou musí být
a) buď napojeny na jednotku pro rekuperaci par v souladu s požadavky přílohy II, nebo
b) mít vnitřní plovoucí střechu s primárním těsněním, která musí být konstruována tak, aby bylo dosaženo celkového zachycení nejméně 90 % par v porovnání se srovnatelnou nádrží s pevnou střechou bez omezování emisí par.
5. Požadavky na řízení zachycování par uvedené v bodech 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle bodu 1 přílohy II.
PŘÍLOHA II
POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRO PLNĚNÍ A STÁČENÍ V TERMINÁLECH
1. Páry vytlačené z plněných mobilních kontejnerů musí být vráceny parotěsným potrubím do jednotky rekuperace par za účelem rekuperace v terminálu.
Toto ustanovení se nevztahuje na cisterny s horním plněním, pokud platí povolení provozu tohoto plnicího systému.
V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka rekuperace par nahrazena jednotkou spalování par, jestliže rekuperace par není bezpečná nebo technicky není možná vzhledem k objemu vratných par. Požadavky na emise do ovzduší z jednotek rekuperace par se vztahují také na jednotku spalování par.
V terminálech, kde je nákladová průchodnost menší než 25 000 tun/rok může být bezprostřední rekuperace par v terminálu nahrazena meziskladem par.
2. Střední hodnota koncentrace par ve výduchu z jednotek rekuperace par, korigovaná na zředění v průběhu úpravy, nesmí přesáhnout 35 g/Nm3 (krychlový metr za normálních podmínek) za hodinu.
Pro jednotky rekuperace par nainstalované dříve než 1. ledna 1993 může Spojené království povolit odchylku z limitní hodnoty 35 g/Nm3 za hodinu, stanovené v této příloze, za těchto podmínek:
— zařízení splňuje limitní hodnotu 50 g/Nm3 za jakoukoli jednu hodinu, měřeno za zvláštních podmínek uvedených v této příloze,
— platnost odchylky je nejvýše devět let ode dne uvedeného v článku 10 této směrnice,
— Komisi budou oznámena jednotlivá zařízení, na něž se tato odchylka vztahuje, včetně údajů o jejich nákladové průchodnosti benzinu a o emisích par z těchto zařízení.
Příslušné orgány členských států musí zabezpečit, aby byly stanoveny měřicí a analytické metody a četnost jejich provádění.
Měření musí být prováděna v průběhu celého jednoho pracovního dne (nejméně sedm hodin) při běžné nákladové průchodnosti.
Měření může být kontinuální nebo diskontinuální. Při diskontinuálním měření musí být provedena nejméně čtyři měření za hodinu.
Celková chyba měření vzniklá v důsledku použitého zařízení, kalibračního plynu a použitého postupu nesmí přesáhnout 10 % naměřené hodnoty.
Zařízení musí být schopno měřit koncentrace minimálně již od 3 g/Nm3.
Přesnost musí být nejméně 95 % z naměřené hodnoty.
3. Příslušné orgány členských států musí zabezpečit, aby byla prováděna pravidelná kontrola těsnosti potrubí potrubních spojů a zařízení.
4. Příslušné orgány členských států musí zabezpečit, aby v případě úniku par byla operace stáčení zastavena na plnicí lávce. Zařízení, kterým se stáčení zastavuje, musí být instalováno na plnicí lávce.
5. Jsou-li povoleny mobilní kontejnery s horním plněním, musí být vývod plnicího ramene držen blízko dna mobilního kontejneru, aby byl vyloučen rozstřik při plnění.
PŘÍLOHA III
POŽADAVKY NA PLNICÍ A SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČERPACÍCH STANICÍCH A TERMINÁLECH, KDE SE PROVÁDÍ MEZISKLADOVÁNÍ PAR
Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace plnění nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.
PŘÍLOHA IV
POŽADAVKY NA SPODNÍ PLNĚNÍ, SBĚR PAR A OCHRANU PŘED PŘEPLNĚNÍM EVROPSKÝCH SILNIČNÍCH CISTERNOVÝCH VOZIDEL
1. Spojky
1.1 Spojka pro kapalinu na plnicím rameni musí být spojka s vnitřním závitem (zásuvka), která musí být spojitelná se 4coulovým (101,6 mm) redukčním nátrubkem API s vnějším závitem (zástrčka) umístěným na vozidle, jak je stanoveno v:
— API Recommended Practice (Doporučené postupy Sdružení ropného průmyslu) 1004,
— sedmé vydání, listopad 1988.
Spodní plnění a rekuperace par u cisternových silničních vozidel MC-306 (oddíl 2.1.1.1 — Typ redukčního nátrubku použitého pro spodní plnění).
1.2 Spojkou pro sběr par na sběrné hadici na plnicí lávce musí být spojka typu vačka-drážka s vnitřním závitem (zásuvka), která musí být spojitelná se 4coulovým (101,6 mm) redukčním nátrubkem typu vačka-drážka s vnějším závitem (zástrčka) umístěným na vozidle, jak je stanoveno v:
— API Recommended Practice (Doporučené postupy Sdružení ropného průmyslu) 1004, sedmé vydání, listopad 1988.
Spodní plnění a rekuperace par u cisternových silničních vozidel MC-306 (oddíl 4.1.1.2 — Redukční nátrubek pro rekuperaci par).
2. Podmínky plnění
2.1 Normální rychlost plnění kapaliny plnicím ramenem musí být 2 300 litrů za minutu (nejvyšší 2 500 litrů za minutu).
2.2 Je-li terminál provozován při nejvyšším zatížení, je povoleno, aby jeho systém sběru par na plnicí lávce, včetně rekuperační jednotky, vytvářel maximální protitlak 5,5 kPa na redukční nástavec pro sběr par na straně vozidla.
2.3 Všechna schválená vozidla se spodním plněním musí mít identifikační štítek, na kterém je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být současně provozována při zabezpečení toho, že nedojde k žádnému úniku par přes komory přetlakové a podtlakové pojistné ventily, je-li maximální zpětný tlak zařízení 5,5 kPa, jak je uvedeno v bodě 2.2.
3. Připojení uzemnění vozidla a detekce přeplnění
Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro detekci přeplnění, která při připojení k vozidlu musí vydat neselhávající signál, který umožní plnění, pokud žádné z čidel plněných komor neindikuje dosažení horní úrovně hladiny.
3.1 Vozidlo musí být připojeno k řídicí jednotce na plnicí lávce standardním 10kolíčkovým elektrickým konektorem, který odpovídá technickým normám. Zástrčka konektoru musí být připojena k vozidlu a zásuvka musí být připojena na visutém vedení spojeném s řídicí jednotkou nainstalovanou na plnicí lávce.
3.2 Detektory dosažení horní úrovně hladiny na vozidle musí být typu buď 2vodičové termistorové čidlo, 2vodičové optické čidlo, 5vodičové optické čidlo nebo kompatibilní ekvivalent za předpokladu, že použitý systém neselhává. (Poznámka: termistory musí mít záporný teplotní koeficient.)
3.3 Řídicí jednotka na plnicí lávce musí vybavena pro 2vodičové i 5vodičové systémy vozidel.
3.4 Vozidlo musí být k plnicí lávce připojeno obvyklým zpětným vodičem čidel dosažení horní úrovně hladiny, který musí být připojen ke kolíku 10 na zástrčce přes podvozek vozidla. Kolík 10 zásuvky musí být připojen ke krytu řídicí jednotky, který musí být připojen k zemnění plnicí lávky.
3.5 Na všech schválených vozidlech se spodním plněním musí být uveden identifikační štítek (viz bod 2.3), na kterém je uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci dosažení horní úrovně hladiny (tj. 2vodičové nebo 5vodičové).
4. Umístění spojek
4.1 Konstrukce zařízení na plnicí lávce pro stáčení kapaliny a sběr par musí odpovídat těmto parametrům připojovaného vozidla.
4.1.1 Výška osy redukčního nátrubku pro kapalinu musí být maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo), minimálně 0,5 m (naložené vozidlo), (upřednostněná výška je 0,7 až 1,0 m).
4.1.2 Horizontální mezera mezi redukčními nátrubky (rozpon) nesmí být menší než 0,25 m (upřednostněn je rozpon minimálně 0,3 m).
4.1.3 Všechny redukční nátrubky pro kapalinu musí být umístěny v krytu, jehož délka nepřesahuje 2,5 m.
4.1.4 Redukční nátrubek pro sběr par by měl být přednostně umístěn vpravo od redukčních nátrubků pro kapalinu, ve výšce nepřesahující 1,5 m (nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (naložené vozidlo).
4.2 Konektor uzemnění/přeplnění musí být umístěn vpravo od redukčních nátrubků pro kapalinu a sběr par a ve výšce nepřesahující 1,5 m (nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (naložené vozidlo).
4.3 Výše uvedená připojení musí být umístěna pouze na jedné straně vozidla.
5. Bezpečnostní blokování
5.1 Detekce uzemnění/přeplnění
Plnění nesmí být povoleno, dokud kombinovaná řídicí jednotka kontrolující uzemnění/přeplnění nevydá povolující signál.
V případě přeplnění nebo ztráty uzemnění vozidla musí řídicí jednotka na plnicí lávce uzavřít lávkový řídicí ventil plnění.
5.2 Detekce jímání par
Plnění nesmí být povoleno, pokud není hadice pro jímání par připojena k vozidlu a pokud není volný průchod pro páry vytlačované z plněné cisterny vozidla do sběrného systému par závodu.
( 1 ) Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.