(EHS) č. 2861/93Nařízení Rady (EHS) č. 2861/93 ze dne 18. října 1993 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých magnetických disků (3,5” disket) pocházejících z Japonska, Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky a o konečném výběru prozatímně uloženého cla

(1)

Komise nařízením (EHS) č. 920/93 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uvalila prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých magnetických disků (dále jen „3,5″ diskety“) pocházejících z Japonska, Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky spadající pod kód KN ex852320 90; uvedené clo bylo prodlouženo na období nejvýše dvou měsíců nařízením Rady (EHS) č. 2206/93 ( 3 ).

(2)

Po uvalení prozatímního cla byla dotčeným stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost ke slyšení před Komisí; některé z těchto stran rovněž zaujaly písemné stanovisko ohledně závěrů.

(3)

Dva dovozci, kteří nespolupracovali při šetření, předložili po uvalení prozatímního antidumpingového cla Komisi písemně některé skutečnosti; jeden z nich požádal o slyšení a bylo mu vyhověno.

(4)

Na požádání byly strany písemně informovány o základních skutečnostech a zásadních úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno uvalení konečných cel a konečný výběr částek složených jako záruka na prozatímní clo; dotčeným stranám byla rovněž poskytnuta přiměřená doba k předložení stanovisek po poskytnutí uvedených informací.

(5)

Ústní a písemný komentář dotčených stran byl posouzen a ve vhodných případech byly s ohledem na takový komentář upraveny závěr Komise.

(6)

Z důvodu množství a komplikovanosti zkoumaných údajů nebylo možno uzavřít šetření ve lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 9 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88.

(7)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové argumenty týkající se dotyčného ani podobného výrobku, Rada přijímá závěry Komise podle bodů 7 až 12 odůvodnění prozatímního nařízení.

(8)

Několik výrobců v Čínské lidové republice znovu zopakovalo svůj požadavek, aby Komise učinila závěry u každé jednotlivé společnosti, avšak k důkazům předloženým před prozatímními závěry a uvedeným v bodě 13 odůvodnění prozatímního nařízení nepředložili žádné další důkazy.

Komise v tomto ohledu připomíná, že individuální přístup není nařízením (EHS) č. 2423/88 vyžadován; poskytnutí individuálního přístupu některým z těchto výrobců skutečně může ovlivnit nebo dokonce zkreslit výsledek výpočtu antidumpingového cla v rozsahu celé země; navíc je v praxi velmi složité určit v případě země, jako je Čínská lidová republika, zda společnost jak po právní stránce, tak ve skutečnosti, skutečně požívá nezávislosti na státu, a zejména, zda společnost má trvalou nezávislost v případech, kdy se v určitých obdobích jeví jako nezávislá.

Konečně, jelikož poskytnutí individuálního přístupu může způsobit nepřiměřenou výši cla, jež má být uvaleno, a dává státu možnost obcházet antidumpingová opatření využitím vývozce s nejnižším clem, Komise dospěla k závěru, že odchylky od obecného pravidla stanovujícího pro země se státně řízenou obchodní politikou jednotné antidumpingové clo by měly být povoleny pouze v případech, kdy je Komise v plné míře přesvědčena, že účinnost opatření není narušena.

Skutečnosti uvedené v prozatímním nařízení a zjištěné během šetření Komise u firmy Hanny Magnetics (Zuhai) Ltd názorně ukazují, že tato společnost je v podnikatelské činnosti oproštěna od zásahů vlády a individuální přístup byl poskytnut; s ohledem na princip oprávněných očekávání a právní jistoty je Komise toho názoru, že individuální přístup poskytnutý této společnosti by měl být zachován; s ohledem na malý rozdíl nalezený v dumpingovém rozpětí u tohoto výrobce a ostatních výrobců je riziko obcházení cla minimální.

Závěry v uvedeném bodě 13 odůvodnění zůstávají proto zachovány.

(9)

Rada potvrzuje závěry Komise.

(10)

Pro účely konečných závěrů byla běžná hodnota obecně stanovena na základě stejných metod jako v případě prozatímního určení dumpingu, a to po zvážení nových skutečností a důvodů předložené dotčenými stranami.

(11)

Po vyhlášení prozatímního nařízení jeden tchajwanský výrobce poukázal na to, že běžná hodnota by měla vycházet z cen veškerého prodeje podobného výrobku na domácím trhu, a to včetně prodeje uskutečněného se ztrátou.

Podle bodu 18 odůvodnění prozatímního nařízení byla běžná hodnota na Tchaj-wanu stanovena u tohoto výrobce v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) a odst. 4 nařízení (EHS) č. 2423/88, a to na základě ceny skutečně zaplacené v běžném obchodním styku u prodeje podobného výrobku na domácím trhu uskutečněného v dostatečném množství umožňujícím náležité srovnání.

Bylo však zjištěno, že většina prodeje jednoho typu výrobku na domácím trhu byla uskutečněna se značnou ztrátou; Komise proto měla při stanovování běžné hodnoty vyloučit prodej tohoto typu výrobku, jehož ceny v běžném obchodním styku ve sledovaném období neumožňovaly návratnost všech vhodně vynaložených nákladů.

Pokud jde o druhý typ výrobku, dotyčný výrobce byl schopen prokázat, že jeho prodejní ceny byly v běžném obchodním styku během sledovaného období dostatečně ziskové; běžná hodnota pro tento typ byla tudíž stanovena v souvislosti s těmito cenami.

(12)

Čínský výrobce uvedený v bodě 21 odůvodnění prozatímního nařízení namítl, že běžná hodnota stanovená na základě obdobného tržního hospodářství třetí země, tj. Tchaj-wanu, by měla být přizpůsobena s ohledem na nižší výrobní náklady v Číně.

Komise nemůže přijmout tento argument; vyrovnání údajných rozdílů ve struktuře nákladů v zemi se státně řízenou obchodní politikou by obnášelo potřebu spolehnout se na výrobní náklady uvedené země, zejména její pracovní sílu, výrobní a přepravní náklady, majetkové změny a jiné vstupy, které nejsou určovány tržními silami a neumožnily by proto náležité srovnání.

(13)

Rada potvrzuje tyto závěry a závěry uvedené v bodech 15 až 23 prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty.

(14)

Jeden tchajwanský výrobce uvedl, že Komise by při svých výpočtech vývozních cen měla z důvodu spravedlnosti vyloučit vývoz pro žalující výrobce Společenství.

Komise však nemohla přijmout žádnou takovou výjimku, jelikož dotyčný prodej vyhovoval ustanovením čl. 2 odst. 8 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88 týkajícím se určování vývozních cen; taková výjimka skutečně nejen že není stanovena nařízením (EHS) č. 2423/88, ale spolehlivost těchto cen není v tomto případě ovlivněna postavením dotyčného zákazníka.

Související problém sobě způsobené újmy je uveden níže v bodě 28 odůvodnění.

(15)

Rada potvrzuje toto stanovisko a závěry týkající se vývozních cen uvedené v bodech 24 až 28 odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Čínský výrobce uvedený v bodě 31 odůvodnění prozatímního nařízení poukázal na to, že úprava běžné hodnoty provedená z důvodu rozdílů ve fyzických vlastnostech necertifikovaných disket prodávaných na vývoz neodrážela celou hodnotu těchto rozdílů.

Komise tuto otázku přezkoumala; zjistila, že kupujícímu vzniká koupí necertifikovaných disket určité nebezpečí, a z tohoto důvodu je proto třeba provést úpravu odrážející rozdíly ve fyzických vlastnostech; tento výrobce však nebyl schopen poskytnout nové důkazy opodstatňující další vzniklé nároky; za těchto okolností je Komise toho názoru, že prozatímně provedená úprava v plném rozsahu odrážela zjištěné rozdíly ve fyzických vlastnostech; vznesený nárok na další úpravu byl proto odmítnut.

(17)

Několik dalších čínských výrobců a jeden tchajwanský výrobce poukázali na to, že ve srovnání běžné hodnoty na tchajwanském trhu s vývozní cenou nebyla provedena žádná úprava odrážející rozdíly v přímých výdajích na prodej zákazníkům OEM na vývozním trhu a prodej jiným zákazníků než OEM na domácím trhu; ve svém zkoumání situace tchajwanského výrobce, který uskutečnil domácí prodej v dostatečném množství umožňujícím náležité srovnání, Komise neshledala žádné známky toho, že by existoval rozdíl ve vzniklých výdajích na prodej a zisku realizovaném v různých způsobech prodeje; v tomto smyslu proto nemohla být provedena žádná úprava.

(18)

Konečná dumpingová rozpětí vypočítaná Komisí, vyjádřená jako procentní podíl hodnoty cif, stanovená v souladu s ustanoveními nařízení Rady(EHS) č. 1224/80 ze dne 28. května 1980 o oceňování zboží pro celní účely  ( 4 ) pro každou z dotčených společností jsou na základě úprav ve výpočtech běžné hodnoty a vývozní ceny tato:

(19)

Co se týče dotyčných nespolupracujících výrobců, nebyly předloženy žádné připomínky k závěrům dosaženým Komisí v bodě 37 odůvodnění prozatímního nařízení; za těchto okolností Rada potvrzuje tyto závěry a dumpingové rozpětí se pro nespolupracující výrobce stanoví v úrovni odpovídajících nejvyšších dumpingových rozpětí.

(20)

Výrobci v Čínské lidové republice zpochybnili závěr Komise v bodech 39 až 47 odůvodnění prozatímního nařízení, že pět žalujících výrobců představovalo značný podíl výroby 3,5″ disket ve Společenství a že by tito výrobci proto mohli být považováni za průmysl Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88; namítli zejména, že při výpočtu toho, zda výstup pěti žalujících výrobců ve Společenství tvořil značný podíl celkové výroby dotyčného výrobku ve Společenství, měl být u celkové výroby Společenství brán v úvahu výstup výrobců ve Společenství, u nichž byla zjištěna spřízněnost s výrobci v zemích podléhajících šetření.

V této souvislosti Komise připomíná, že je důslednou praxí institucí Společenství, že celková výroba Společenství může být uvažována pouze ve smyslu celkového výstupu těch výrobců ve Společenství, kteří nejsou vyloučeni z důvodů uvedených v první odrážce zmíněného čl. 4 odst. 5; výstup výrobců vyloučených z definice průmyslu Společenství z důvodu jejich vztahu k vývozcům by proto při určování, zda průmysl Společenství představuje značný podíl takové výroby, měl tím spíše být z celkové výroby Společenství vyloučen.

Základním důvodem čl. 4 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88 je opravdu skutečnost, že pro stanovení újmy by definice průmyslu neměla být otevřena výrobcům, u nichž je zjištěn vztah s vývozci ve snaze získat úlevy prostřednictvím nekalých obchodních praktik, jelikož tito výrobci se mohli prostřednictvím tohoto vztahu účastnit nebo těžit z dumpingu způsobujícího újmu; jedině vyloučením takových výrobců ve vhodných případech mohou instituce Společenství získat nezkreslený a objektivní obrázek o účinku dumpingových dovozů; jestliže se nejedná o takový případ, pak kromě přispění k újmě by výrobci spříznění s vývozci nebo jinak těžící z dumpingu byli v pozici, kdy brání žalujícím výrobcům ve Společenství v jejich snaze nebo dokonce blokují takové snahy o oprávněnou pomoc ve vztahu k újmě způsobené dumpingovými dovozy.

Komise proto trvá na svých závěrech v bodech 39 až 47 odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobci ve Společenství spříznění s výrobci v Japonsku by měli být vyloučeni z průmyslu Společenství a že na tomto základě představovala výroba 3,5″ disket žalujícími výrobci přibližně 77 % celkové výroby Společenství během sledovaného období.

(21)

Rada potvrzuje tyto závěry.

(22)

Někteří japonští výrobci napadli závěry Komise týkající se kumulace uvedené v bodech 50 až 52 odůvodnění prozatímního nařízení; nebyly však předloženy žádné nové skutečnosti; Rada potvrzuje výše uvedené závěry Komise.

(23)

Jeden japonský výrobce a výrobci v Čínské lidové republice zpochybnili základ prohlášení Komise v bodě 56 odůvodnění prozatímního nařízení, že ceny dovážených 3,5″ disket v mnoha případech v období mezi rokem 1988 a sledovaným obdobím poklesly o více než 75 %.

Komise přezkoumala jí dostupné informace ve vztahu k trendům vývozních cen od roku 1988; ceny značně poklesly, a to v rozmezí od 23 % do 79 %, s rozdíly u jednotlivých výrobců a typů výrobku.

Srovnáním cen realizovaných na počátku a konci sledovaného období byl během tohoto dvanáctiměsíčního období navíc zjištěn pokles cen průměrně o 13 % u neznačkových 3,5″ disket a o 31 % u značkových 3,5″ disket.

(24)

Jeden japonský výrobce poukázal na to, že při stanovování cenového podhodnocení by Komise měla vzít v úvahu skutečnost, že jeho prodeje výhradnímu distributorovi na francouzském trhu prostřednictvím jeho německé pobočky se uskutečnily na jiné úrovni obchodu než je úroveň odpovídajících prodejů Společenství.

Po výše uvedeném prohlášení dotyčného výrobce Komise přezkoumala u tohoto výrobce výpočty cenového podhodnocení.

Tento výrobce však neposkytl žádné důkazy toho, že by úkoly nebo činnost uvedeného distributora ve Francii byly jakkoliv odlišné od dalších distributorů ve Společenství; za těchto okolností Komise u tohoto výrobce stanovila ceny distributorům a srovnala je s cenami prodeje distributorům uskutečněného průmyslem Společenství; kromě toho byly na stejné úrovni rovněž srovnány ceny pro jiné kategorie zákazníků.

Výsledek nového srovnání cen stále ukazuje podhodnocení stále se pohybující v rozpětí uvedeném v bodě 55 odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Rada potvrzuje tyto závěry a závěry uvedené v bodě 55 odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové námitky ani informace, Rada potvrzuje závěry Komise uvedené v bodech 56 až 61 odůvodnění prozatímního nařízení ohledně situace průmyslu Společenství a závěry týkající se újmy uvedené v bodě 62 odůvodnění.

(27)

Dva japonští výrobci na základě toho, že tržní podíl dovozů z Japonska v dotyčném období značně poklesl, zpochybnili závěr Komise uvedený v bodě 66 odůvodnění prozatímního nařízení, že účinek dovozů ze třetích zemí nezahrnutých v řízení neovlivnil tu skutečnost, že dotyčné, samostatně posuzované dumpingové dovozy z Japonska, Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky způsobily materiální újmu průmyslu Společenství; tito výrobci proto požádali, aby účinek dovozů z Japonska nebyl zkoumán kumulativně s dovozy z ostatních dotyčných zemí.

Komise připomíná, že je důslednou praxí institucí Společenství podporovanou Evropským soudním dvorem zkoumat účinek dumpingových dovozů jako celek, a to s výjimkou případů, kdy je míra dumpingových dovozů z dané země zanedbatelná nebo jinak nepřispívá k újmě.

Komise v bodě 54 odůvodnění prozatímního nařízení uznává, že dovozy 3,5″ disket z Japonska v období od roku 1988 do sledovaného období poklesly.

Avšak ve výši 22 % byl jejich tržní podíl nadále značný a oproti tržnímu podílu průmyslu Společenství byl téměř dvojnásobný.

Dumpingové dovozy z dotyčných třetích zemí navíc z kumulativního pohledu dosáhly ve sledovaném období tržního podílu 33,8 %; tato skutečnost společně se značným stlačením cen vyplývajícím z cenového podhodnocení těchto dumpingových dovozů nemohla nemít značný vliv na situaci teprve nedávno vytvořeného průmyslu Společenství.

Komise proto trvá na svých závěrech uvedených bodě 66 odůvodnění.

(28)

Dva japonští výrobci vznesli námitku proti tomu, že Komise v bodě 57 odůvodnění prozatímního nařízení uznala nedostatečné využití kapacity za ukazatel materiální újmy, zatímco žalující výrobci ve Společenství ve stejné době dováželi v některých případech značná množství dotyčného výrobku ze zemí zahrnutých v šetření; průmysl Společenství si tudíž sám způsobil újmu.

Jak je zdůrazněno v bodě 43 odůvodnění prozatímního nařízení, dovozy 3,5″ disket uskutečňované výrobci ve Společenství představovaly ve sledovaném období až na jedinou výjimku pouze malý podíl jejich celkového prodeje; námitky předložené uvedenými japonskými výrobci proto nejsou těmito skutečnostmi podloženy.

Je třeba poznamenat, že žalující výrobce se značnou mírou dovozů měl rovněž vysokou míru využití kapacity; mezi uznáním obecného nedostatečného využití kapacity Komise a dovozy 3,5″ disket tudíž neexistuje žádný rozpor; k dovozům došlo následkem skutečnosti, že pod vlivem levných dovozů z dotyčných zemí nebyl uvedený výrobce schopen vytvořit dostatečné investiční prostředky nezbytné k rozvoji výrobní kapacity postačující k uspokojení poptávky ve Společenství; v uvedené době neměl tento výrobce jinou rozumnou volbu než jednat v sebeobraně, a nezpůsobil si tudíž újmu.

(29)

Rada potvrzuje závěry Komise týkající se příčiny a újmy, jež lze připsat jiným faktorům, a závěry uvedené v bodech 64 až 74 odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Dva japonští výrobci vznesli námitku, že uvalení cel v době nedostatečné nabídky na trhu Společenství a za situace, kdy průmysl Společenství není schopen uspokojit poptávku, by vedlo pouze ke zvýšení nákladů a cen na úkor distributorů a spotřebitelů.

V bodě 78 odůvodnění prozatímního nařízení Komise uznala, že výroba průmyslu Společenství v současné době nestačí uspokojit prudký nárůst poptávky, ke kterému došlo v poslední době na trhu Společenství; průmysl Společenství nicméně na tento vývoj přiměřeně reagoval tím, že od konce sledovaného období pracoval na zvýšení výrobní kapacity, přičemž s ohledem na antidumpingová cla přinášející úlevu od cenových tlaků způsobených nekalými praktikami v dovozech lze očekávat další investice Společenství do tohoto odvětví; noví výrobci ve Společenství dále reagovali na vývoj trhu vytvořením výrobních závodů ve Společenství; Komise považuje za nezbytně nutné, aby žalující průmysl Společenství a tito noví nezávislí výrobci ve Společenství dostali v podmínkách spravedlivého trhu nenarušeného dumpingem příležitost dosáhnout ziskovosti nezbytné k hospodářské životaschopnosti; Komise proto trvá na svém závěru týkajícím se zájmu Společenství uvedeném v bodech 75 až 80 odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Jeden dovozce vznesl námitku, že uvalení konečného antidumpingového cla by zvýšilo náklady uživatelů, aniž by bylo jakkoliv prospěšné pro průmysl Společenství, protože výrobci a vývozci v zemích nepodléhajících uvedenému clu by využili vytvořených vyšších cen k posílení tržních podílů za ceny nižší než jsou ceny nezbytné pro průmysl Společenství.

Komise však konstatuje, že účelem tohoto řízení je řešení problémů vyplývajících z dumpingových dovozů z dotyčných zemí; není účelem antidumpingových opatření chránit průmysl Společenství před obvyklém fungováním spravedlivé hospodářské soutěže, v rámci níž by měl existovat nerušený přístup na trh.

(32)

Jelikož nebyly vzneseny žádné námitky, Rada potvrzuje tyto závěry a závěry uvedené v bodech 75 až 85 odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Komise prozatímně stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy na základě plných výrobních nákladů plus 10 % výnos z prodeje; žalující strana vznesla námitku, že použití ziskové marže ve výši 10 % nestačí k uspokojení potřeb průmyslu Společenství týkajících se investic do zvýšení výrobní kapacity, výdajů na marketing a výzkumu a vývoje nových výrobků a že Komise by při výpočtu navýšení cen nezbytného z odstranění újmy měla použít ziskové marži mezi 12 a 16 % obratu.

(34)

Komise trvá na svém argumentu, že ve vztahu k odpovídajícím nákladům ve sledovaném období by bylo nerealistické posunout ziskovou marži pro průmysl Společenství nad 10 %, což je výše považovaná za nezbytné minimum k zajištění životaschopnosti uvedeného průmyslu.

(35)

Jeden japonský výrobce vznesl námitku, že z důvodu svého výpočtu cla nezbytného k odstranění újmy Komise připsala výrobcům v dotčených zemích nejen část jakékoliv újmy utrpěné průmyslem Společenství, ale rovněž újmu způsobenou jinými faktory, zejména dovozy ze zemí nepodléhajících šetření.

Komise toto tvrzení odmítá.

Ve svém celkovém hodnocení situace Komise zkoumala všechny možné příčiny újmy, aby se přesvědčila, že jiné faktory než dovozy z Japonska, Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky skutečně nebyly za újmu utrpěnou průmyslem Společenství odpovědné; toto zkoumání, jak je zdůrazněno v bodě 66 odůvodnění prozatímního nařízení, obsáhlo dovozy ze třetích zemí nezahrnutých řízením a bylo zjištěno, že i když část újmy mohla být připisována těmto dovozům, nezměnilo to nic na skutečnosti, že samostatně posuzovaná újma způsobená dumpingovými dovozy ze zemí podléhajících šetření byla významná.

V souladu s důslednou praxí Společenství Komise reagovala na zjištěnou újmu zavedením cel pouze v mezích dumpingového rozpětí nebo rozpětí individuálně zjištěného prodeje pod cenou u jednotlivých výrobců, u nichž byl zjištěn dumping; je proto zřejmé, že zastáváním tohoto přístupu Komise neodstraní jinou újmu než je újma způsobená dumpingovými dovozy každého vývozce a že proto nepřipisuje dumpingovým dovozům žádný díl újmy, jež mohl být způsoben jinými faktory.

(36)

Rozdíl stanovený metodou popsanou v bodě 81 odůvodnění prozatímního nařízení mezi cenami pro průmysl Společenství a cenami dumpingových dovozů použitými ke zjištění podhodnocení podle bodu 55 odůvodnění prozatímního nařízení, přizpůsobenými bodu 27 odůvodnění tohoto nařízení, vyjádřenými na základě váženého průměru a jako procentní podíl ceny vyplaceně na hranice Společenství, určenými podle nařízení (EHS) č. 1224/80, překračoval dumpingové rozpětí zjištěné u všech výrobců na Tchaj-wanu a v Čínské lidové republice, přičemž u výrobců v Japonsku se pohyboval v rozmezí od 6,1 do 40,9 %.

Co se týče nespolupracujících výrobců, Komise je toho názoru, že výsledky jejího šetření jsou nejvhodnějším základem pro stanovení výše cla, a dospěla proto k takovému závěru, že u nespolupracujících výrobců se použije nejvyšší úroveň cla stanovená pro výrobce ve stejné zemi.

(37)

Rada potvrzuje výše uvedené závěry Komise a určenou výši cla podle bodů 81 až 85 odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Několik výrobců předložilo návrh k přijetí závazků, přičemž byli informováni, že Komise není schopna v tomto případě závazky přijmout; Komise je toho názoru, že z důvodu míry nespolupráce v dotyčném řízení, rychlosti technologických změn týkajících se výrobku a nestálosti cen by sledování závazků bylo nepřiměřeně náročné; vysoká míra mobility výrobních závodů v uvedeném odvětví by pravděpodobně nepřispěla k obnově konkurenčního prostředí na trhu.

(39)

S ohledem na výše uvedení skutečnosti dospěla Rada k závěru, že je třeba přijmout opatření ve formě konečných antidumpingových cel.

(40)

S ohledem na zjištěné dumpingové rozpětí, újmu způsobenou výrobním odvětvím Společenství a nejistou situaci uvedených odvětví Rada považuje za nezbytné, aby částky složené jako záruka na prozatímní antidumpingové clo byly vybírány s konečnou platností; pokud výše prozatímního cla překračuje konečnou celní sazbu, neměla by vybraná částka přesáhnout výši konečného antidumpingového cla,