92/23/EHSSměrnice Rady 92/23/EHS ze dne 31. března 1992 o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži

Publikováno: Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 95-153 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 31. března 1992 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 29. dubna 1992 Nabývá účinnosti: 29. dubna 1992
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 661/2009 Pozbývá platnosti: 20. srpna 2009
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2006

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE RADY 92/23/EHS

ze dne 31. března 1992

o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži

(Úř. věst. L 129 14.5.1992, s. 95)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/43/ES ze dne 27. června 2001,

  L 211

25

4.8.2001

►M2

SMĚRNICE KOMISE 2005/11/ES Text s významem pro EHP ze dne 16. února 2005,

  L 46

42

17.2.2005


Ve znění:

 A1

AKT o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  C 241

21

29.8.1994




▼B

SMĚRNICE RADY 92/23/EHS

ze dne 31. března 1992

o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži



Článek 1

Pro účely této směrnice se rozumí:

▼M1

 „pneumatikou“ se rozumí každá nová pneumatika, včetně zimní pneumatiky s otvory pro hřeby, která je původním vybavením nebo je náhradní pneumatikou a která je určena pro vozidla, na která se vztahuje směrnice 70/156/EHS. Tato definice nezahrnuje zimní pneumatiky s hřeby;

▼B

 „vozidlem“ každé vozidlo, na něž se vztahuje směrnice Rady 70/156/EHS;

 „výrobcem“ držitel výrobní nebo obchodní značky vozidla nebo pneumatiky.

▼M1

Článek 1a

1.  Požadavky stanovené v příloze V se vztahují na pneumatiky určené k první montáži na vozidla poprvé uvedená do provozu dne 1. října 1980 nebo po tomto dni.

2.  Požadavky stanovené v příloze V se nevztahují na

a) pneumatiky s kategorií rychlosti menší než 80 km/h,

b) pneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku nepřekračujícím 254 mm (nebo s kódem 10) nebo se jmenovitým průměrem ráfku 635 mm nebo přesahujícím tuto hodnotu (s kódem 25),

c) náhradní pneumatiky pro dočasné použití typu T podle definice v bodu 2.3.6 přílohy II,

d) pneumatiky konstruované výlučně pro montáž na vozidla poprvé registrovaná před 1. říjnem 1980.

▼M1

Článek 2

1.  Za podmínek stanovených v příloze I udělí členské státy ES schválení typu pro každý typ pneumatiky, který splňuje požadavky stanovené v příloze II, a přidělí mu číslo schválení typu uvedené v příloze I.

2.  Za podmínek stanovených v příloze V udělí členské státy ES schválení typu pro každý typ pneumatiky, který splňuje požadavky stanovené v příloze V, a přidělí mu číslo schválení typu uvedené v příloze I.

3.  Za podmínek stanovených v příloze III udělí členské státy ES schválení typu pro každé vozidlo z hlediska jeho pneumatik, pokud tyto pneumatiky (popřípadě včetně náhradních pneumatik) splňují požadavky stanovené v příloze II a požadavky týkající se vozidel stanovené v příloze IV, a pro každé takové vozidlo přidělí číslo schválení typu uvedené v příloze III.

▼B

Článek 3

Schvalovací orgán každého členského státu zašle ostatním členským státům do jednoho měsíce od udělení nebo odmítnutí udělení ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části (pro typ pneumatiky) nebo ►M1  ES schválení typu ◄ vozidla kopii dotyčného certifikátu, jehož vzory jsou uvedeny v dodatcích k příloze I a k příloze III, a popřípadě zašlou zkušební protokol každého schváleného typu pneumatiky.

Článek 4

Členské státy nesmějí zakázat ani omezovat uvádění na trh pneumatik opatřených značkou ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části.

Článek 5

Členské státy nesmějí odmítnout udělit ►M1  ES schválení typu ◄ nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla z hlediska jeho pneumatik, pokud jsou tyto pneumatiky opatřeny značkou ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části a jsou namontovány podle požadavků stanovených v příloze IV.

Článek 6

Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání určitého vozidla z důvodů týkajících se jeho pneumatik, pokud jsou tyto pneumatiky opatřeny značkou ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části a jsou namontovány v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV.

Článek 7

1.  Pokud členský stát na základě náležitého zdůvodnění usoudí, že určitý typ pneumatiky nebo vozidla představuje ohrožení bezpečnosti, třebaže splňuje požadavky této směrnice, může dočasně zakázat uvádění tohoto výrobku na trh na svém území nebo je podřídit zvláštním podmínkám. O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2.  Komise do šesti týdnů konzultuje dotčené členské státy a poté neprodleně zaujme stanovisko a přijme nezbytná opatření.

3.  Pokud má Komise za to, že je nezbytné technické přizpůsobení této směrnice, přijme tyto změny buď Komise, nebo Rada postupem podle článku 10. V takovém případě může členský stát, který přijal ochranná opatření, zachovat tato opatření až do doby, než změny vstoupí v platnost.

Článek 8

1.  Členský stát, který uděluje ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části (pro typ pneumatiky) nebo ►M1  ES schválení typu ◄ vozidla, přijme podle potřeby a popřípadě ve spolupráci se schvalovacími orgány jiných členských států, opatření k ověření, že vyráběné typy jsou shodné se schváleným typem. Za tímto účelem může tento členský stát kdykoliv ověřit soulad pneumatik nebo vozidel s požadavky této směrnice. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

2.  Pokud tento členský stát zjistí, že se určitý počet pneumatik nebo vozidel se stejnou značkou ►M1  ES schválení typu ◄ neshoduje s typem, který byl schválen, přijme nezbytná opatření k zajištění shodnosti. V případě trvalé neshodnosti mohou tato opatření vést až k odejmutí ►M1  ES schválení typu ◄ . Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

3.  Schvalovací orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí ►M1  ES schválení typu ◄ s uvedeném důvodů prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatcích k příloze I a k příloze III.

Článek 9

Veškerá rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části pro typ pneumatiky nebo ►M1  ES schválení typu ◄ vozidla z hlediska montáže jeho pneumatik nebo o zákazu jeho uvedení na trh nebo jeho užívání, učiněná na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě s uvedením možnosti podat opravné prostředky, která jsou jí podle platných právních předpisů členských států k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 10

Veškeré změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.

▼M1

Článek 10a

1.  Od 4. února 2003 nesmějí členské státy

a) odmítnout udělit ES schválení typu nebo udělit vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla nebo pro typ pneumatiky, ani

b) zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozidla nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu pneumatik

z důvodů týkajících se pneumatik a jejich montáže na nová vozidla, pokud toto vozidlo nebo tyto pneumatiky splňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES ( 9 ).

2.  Od 4. srpna 2003 již členské státy nesmějí udělit ES schválení typu a mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení pro typy pneumatik, které spadají do oblasti působnosti této směrnice a které nesplňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.

3.  Od 4. února 2004 členské státy nesmějí již udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla z důvodů týkajících se jeho pneumatik a jejich montáže, pokud nejsou splněny požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.

4.  Od 4. února 2005 členské státy

a) považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice, pokud nejsou splněny požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES, a

b) odmítnou registraci nebo zakáží prodej nebo první uvedení do provozu nových vozidel, která nesplňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.

5.  Od 1. října 2009 se ustanovení této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES použijí pro účely čl. 7 odst. 2 směrnice 70/156/EHS na všechny pneumatiky, na které se tato směrnice vztahuje, s výjimkou pneumatik třídy C1d a C1e, na které se použijí od dnů 1. října 2010 a 1. října 2011.

▼B

Článek 11

1.  Členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 1992. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 1993.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.




SEZNAM PŘÍLOH

▼M1



PŘÍLOHA I

Správní ustanovení pro ES schvalování pneumatik

Dodatek 1

Informační dokument pro ES schválení typu pro typ pneumatiky

Dodatek 2

Certifikát ES schválení typu (pneumatiky)

Dodatek 3

Informační dokument pro ES schválení typu pneumatiky z hlediska emise hluku ze styku pneumatika/vozovka

Dodatek 4

Certifikát ES schválení typu (emise hluku ze styku pneumatika/vozovka)

PŘÍLOHA II (1)

Požadavky na pneumatiky

Dodatek 1

Vysvětlující vyobrazení

Dodatek 2

Seznam značek indexů únosnosti a jim odpovídající maximální hmotnosti

Dodatek 3

Uspořádání označení pneumatiky

Dodatek 4

Vztah mezi indexem tlaku a jednotkami tlaku

Dodatek 5

Měřicí ráfek, vnější průměr a šířka průřezu určitých pneumatik s označením rozměru

Dodatek 6

Metoda měření rozměrů pneumatiky

Dodatek 7

Postup provádění výkonových zkoušek zatížením a rychlostí

Dodatek 8

Změny únosnosti v závislosti na rychlosti; radiální a diagonální pneumatiky užitkových vozidel

PŘÍLOHA III

Správní ustanovení pro schvalování typu vozidla z hlediska montáže pneumatik

Dodatek 1

Informační dokument pro typ vozidla

Dodatek 2

Certifikát ES schválení typu vozidla

PŘÍLOHA IV

Požadavky na vozidla z hlediska montáže pneumatik

PŘÍLOHA V

Emise hluku ze styku pneumatika/vozovka

Dodatek 1

Metoda zkoušení hladin akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka, metoda volného přejezdu

Dodatek 2

Zkušební protokol

PŘÍLOHA VI

Ustanovení pro zkušební lokalitu

(1)   Technické požadavky na pneumatiky jsou obdobné požadavkům předpisů Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) č. 30 a 54.




PŘÍLOHA I

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO ES SCHVALOVÁNÍ PNEUMATIK

1.   ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU PRO TYP PNEUMATIKY

1.1

Žádost o ES schválení typu pro typ pneumatiky podle článku 3 odst. 4 směrnice 70/156/EHS podává výrobce pneumatiky.

1.1.1

K žádosti o ES schválení typu podle přílohy II se ve trojím vyhotovení přiloží popis typu pneumatiky podle popisu v informačním dokumentu v dodatku 1.

1.1.1.1

K žádosti se přiloží (vše ve trojím vyhotovení) nákres nebo reprezentativní fotografie, zobrazující vzorek běhounu pneumatiky, a nákres obálky nahuštěné pneumatiky namontované na měřicím ráfku, přičemž v tomto nákresu musí být udány odpovídající rozměry (viz body 6.1.1 a 6.1.2 přílohy II) typu předaného ke schválení.

1.1.1.2

K žádosti se přiloží buď zkušební protokol stanovené technické zkušebny, nebo počet vzorků, které stanoví schvalovací orgán.

1.1.2

K žádosti o ES schválení typu podle přílohy V se ve trojím vyhotovení přiloží popis typu pneumatiky podle popisu v informačním dokumentu v dodatku 3.

1.1.2.1

K žádosti se přiloží (vše ve trojím vyhotovení) nákresy, výkresy nebo fotografie vzorku běhounu, který je pro typ schvalovaných pneumatik reprezentativní.

1.1.2.2

K žádosti se také přiloží buď zkušební protokol stanovené technické zkušebny, nebo počet vzorků, které stanoví schvalovací orgán.

1.2

Výrobce může požádat o rozšíření ES schválení typu,

1.2.1 aby zahrnul změněné typy pneumatiky do ES schválení typu podle přílohy II nebo,

1.2.2 aby zahrnul do ES schválení typu podle přílohy V další označení rozměru pneumatik nebo změněnou obchodní značku nebo název výrobce nebo vzorek běhounu.

▼M2

1.3

Schvalovací orgán může uznat laboratoře výrobců pneumatik jako schválené zkušební laboratoře podle s čl. 14 odst. 1 směrnice 70/156/EHS.

▼M1

2.   NÁPISY

2.1 Vzorky typu pneumatiky předložené k ES schválení typu musí být opatřeny snadno viditelnou a nesmazatelnou výrobní značkou nebo obchodní firmou žadatele a musí poskytovat dostatečné místo pro označení značkou ES schválení typu podle bodu 4 této přílohy.

3.   ES SCHVÁLENÍ TYPU

3.1

ES schválení typu se udělí podle článku 4 směrnice 70/156/EHS a přidělí se číslo ES schválení typu pro každý typ pneumatiky předložený v souladu s bodem 1.1.1 a splňující požadavky přílohy II.

3.1.1

Rozhodnutí o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky podle přílohy II se sdělí členským státům podle čl. 4 odst. 6 směrnice 70/156/EHS.

3.1.2

ES schválení typu se udělí podle článku 4 směrnice 70/156/EHS a přidělí se číslo ES schválení typu pro každý typ pneumatiky předložený v souladu s bodem 1.1.2 a splňující požadavky přílohy V.

3.2.1

Rozhodnutí o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky podle přílohy V se sdělí členským státům podle čl. 4 odst. 6 směrnice 70/156/EHS.

3.3

Pro každý schválený typ pneumatiky se přidělí číslo ES schválení typu. Stejný členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu pneumatiky. Čísla ES schválení typu udělená podle přílohy II a čísla ES schválení typu udělená podle přílohy V musí být odlišná.

4.   OZNAČOVÁNÍ ZNAČKOU ES SCHVÁLENÍ TYPU

4.1

Každá pneumatika, která se shoduje s typem, pro který bylo uděleno ES schválení typu podle této směrnice, musí být opatřena značkou ES schválení typu.

4.2

Značku ES schválení typu tvoří obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno e a rozlišovací písmena nebo číslo členského státu, který udělil schválení typu podle přílohy VII směrnice 70/156/EHS. Číslo ES schválení typu se skládá z čísla ES schválení typu, které je uvedeno na certifikátu vystaveném pro tento typ, před kterým jsou uvedeny číslice „00“ u pneumatik užitkových vozidel a „02“ u pneumatik osobních vozidel.

4.2.1

Obdélník, který tvoří značku ES schválení typu, musí mít délku minimálně 12 mm a výšku minimálně 8 mm. Písmeno (písmena) a číslice musí mít výšku nejméně 4 mm.

4.3

Značky a čísla ES schválení typu, jakož i jakékoli doplňkové nápisy požadované podle bodu 3 přílohy II (pro ES schválení typu podle požadavků uvedených v příloze II) musí být provedeny způsobem předepsaným v uvedeném bodu.

4.4

Čísla schválení typu přidělená podle přílohy V musí mít připojenu příponu „s“, kde je „s“ zkratka pro anglické a francouzské označení zvuku (sound/son).

4.5

Příklad značky ES schválení typu:

image

Pneumatika opatřená výše uvedenou značkou ES schválení typu je pneumatika užitkového vozidla (00), která splňuje ES požadavky (e) a pro kterou byla udělena značka ES schválení typu v Irsku (24) podle přílohy II pod číslem 479 a v Itálii podle přílohy V pod číslem 687-s.

Poznámka:

Čísla „479“ a „687“ (čísla ES schválení typu) a čísla „24“ a „3“ (čísla členských států, které udělily schválení typu) jsou uvedena jen jako příklad.

Číslo schválení typu musí být umístěno blízko obdélníku, a to nad ním nebo pod ním nebo vlevo nebo vpravo od něj. Číslice čísla schválení typu musí být všechny na stejné straně písmene „e“ a musí směřovat stejným směrem.

5.   ZMĚNA TYPU PNEUMATIKY

5.1 V případě změny typu pneumatiky schváleného podle přílohy II nebo podle přílohy V se použije článek 5 směrnice 70/156/EHS.

5.2 V případě změny vzorku běhounu pneumatiky schváleného typu podle přílohy II není nutné vyžadovat zkoušky předepsané v příloze II.

5.3 Pokud bylo do rozsahu schválených typů pneumatik podle přílohy V doplněno označení rozměru pneumatiky nebo obchodní označení, stanoví jakékoli požadavky na nové zkoušení schvalovací orgán.

5.4 Při úpravě vzorku běhounu pneumatiky v rozsahu pneumatik schválených jako typ podle přílohy V musí být znovu přezkoušen reprezentativní soubor vzorků v případě, že si schvalovací orgán není jist tím, že úprava neovlivní emisi hluku ze styku pneumatika/vozovka

6.   SHODNOST VÝROBY

6.1 Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou obecně přijímána v souladu s článkem 10 směrnice 70/156/EHS.

6.2 Zejména pokud se pro kontrolu shodnosti výroby provádí ověření podle dodatku 1 přílohy V a pokud hladina akustického tlaku hluku zkoušené pneumatiky nepřesahuje mezní hodnoty stanovené v bodu 4 přílohy V o více než o 1 dB(A), musí se výroba považovat za splňující požadavky bodu 4 výše zmíněné přílohy V.




Dodatek 1

INFORMAČNÍ DOKUMENT č. … PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU PRO TYP PNEUMATIKY

(příloha II směrnice 92/23/EHS)

image




Dodatek 2

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

(pneumatiky)

VZOR

[Maximální formát : A4 (210 mm × 297 mm)]

▼B

image ►(2) M1  
►(2) M1  

image

▼M1




Dodatek 3

INFORMAČNÍ DOKUMENT Č. … PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU PNEUMATIKY Z HLEDISKA EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA

(Příloha V směrnice 92/23/EHS)

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné, nebo musí být na tento formát složeny. V případě použití mikroprocesorového řízení funkcí musí být dodány informace o jeho výkonu.

1.   OBECNĚ

1.1 Obchodní firma výrobce:

1.2 Jméno a adresa žadatele:

1.3 Adresa výrobního závodu (závodů):

1.4 Obchodní značka (značky) nebo název (názvy) nebo výrobní značka (značky) užívané pro určitou pneumatiku, pro kterou je požadováno schválení typu:

2.   PNEUMATIKY

2.1 Klasifikace pneumatiky (třída C1, třída C2 nebo třída C3):

2.2 Kategorie použití (normální, pro jízdu na sněhu nebo speciální):

2.3 Detaily hlavních vlastností vzorku (vzorků) běhounu užitého na stanoveném rozsahu rozměrů pneumatik z hlediska jejich vlivu na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka. Údaje se vyjádří nákresem, fotografií nebo popisem, musí ale být dostačující k tomu, aby umožnily schvalovacímu orgánu nebo technické zkušebně stanovit, zda jakákoli následná změna hlavních vlastností bude nepříznivě ovlivňovat emise hluku ze styku pneumatika/vozovka.

Poznámka:

Vliv změn drobnějších detailů běhounu pneumatiky a její konstrukce na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka se bude stanovovat v průběhu kontrol shodnosti výroby.

2.4 Konstrukce pneumatiky:

2.5 Seznam označení vzorků běhounu:

(pro každé obchodní označení, obchodní značku nebo obchodní popis uveďte seznam určení podle bodu 2.17 přílohy II směrnice 92/23/EHS, u pneumatik třídy C1 popřípadě s doplněním označení „Reinforced“ (zesílená) nebo „Extra load“ (vysoké zatížení).




Dodatek 4

image

▼B




PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA PNEUMATIKY

1.   DEFINICE

2.   Pro účely této směrnice platí následující definice:

2.1

„Typem pneumatiky“ se rozumí pneumatiky, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

2.1.1

obchodní firma výrobce nebo výrobní značka;

2.1.2

označení rozměrů pneumatiky;

2.1.3

druh užití:

normální

:

pneumatika pro obvyklé užití na silnici;

speciální

:

pneumatika pro zvláštní užití, např. pro smíšené užití (jak pro silnici, tak pro terén) a při omezené rychlosti;

 pneumatiky pro jízdu na sněhu

 náhradní pneumatiky pro dočasné užití;

2.1.4

konstrukce (diagonální, smíšená, radiální);

2.1.5

kategorie rychlosti;

2.1.6

index únosnosti;

2.1.7

příčný průřez pneumatiky.

2.2

Pneumatikou pro jízdu na sněhu (M + S)“ se rozumí pneumatika, u které jsou vzorek běhounu a struktura konstruovány především tak, aby v blátě a v čerstvém nebo rozbředlém sněhu zajišťovaly lepší výkon než normální pneumatika. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu se skládá zpravidla z drážek (žeber) nebo masivních bloků, případně obojího, vzdálených od sebe více než u normální pneumatiky.

2.3

Konstrukcí pneumatiky“ se rozumějí technické vlastnosti kostry pneumatiky; rozlišují se zejména tyto druhy konstrukce pneumatiky:

2.3.1

diagonální“ vyznačující se tím, že kordové vrstvy v ní dosahují až k patkám a jsou pokládány střídavě v úhlech podstatně menších než 90o ke střednici běhounu;

2.3.2

smíšená“ vyznačující se tím, že v diagonální konstrukci je kostra obepnuta pásem obsahujícím dvě nebo více vrstev v podstatě neroztažitelného kordu uspořádaných střídavě v úhlech blízkých úhlům kostry;

2.3.3

radiální“ vyznačující se tím, že vrstvy kordu sahají až k patkám a jsou kladeny v podstatě v úhlu 90o ke střednici běhounu, přičemž kostra je stabilizována v podstatě neroztažitelným obvodovým pásem;

2.3.4

zesílená“ vyznačující se tím, že její kostra je odolnější než kostra odpovídajícího normálního typu pneumatiky.

2.3.5

Náhradní pneumatikou pro dočasné užití“ se rozumí pneumatika odlišná od pneumatiky určené pro montáž na vozidle pro běžné jízdní podmínky; je určena pouze pro dočasné užití při omezených jízdních podmínkách.

2.3.6

Náhradní pneumatikou pro dočasné užití (druhu T)“ se rozumí druh náhradní pneumatiky pro dočasné užití konstruovaný pro užití při tlaku v pneu vyšším, než je tlak stanovený pro normální a zesílené pneumatiky.

2.4

Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm. ( 10 )

2.5

Kordem“ se rozumějí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice. (10) 

2.6

Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy. (10) 

2.7

Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky, která není ani běhounem, ani gumovými bočnicemi a která po nahuštění nese zátěž. (10) 

2.8

Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s vozovkou. (10) 

2.9

Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky, s výjimkou běhounu, která je viditelná při bočním pohledu na pneumatiku namontovanou na ráfku. (10) 

2.10

Spodní plochou bočnice“ se rozumí plocha mezi největší šířkou pneumatiky, která je viditelná při bočním pohledu na pneumatiku namontovanou na ráfku. ( 11 )

2.11

Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu. (11) 

2.12

Šířkou průřezu“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, nepočítaje v to nerovnosti vytvořené označením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry. (11) 

2.13

Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky včetně označení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber. (11) 

2.14

Výškou průřezu“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku. (11) 

2.15

Jmenovitým profilovým číslem R a“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením jmenovité výšky průřezu v milimetrech jmenovitou šířkou průřezu v milimetrech.

2.16

Vnějším průměrem“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky. (11) 

2.17

„Označením rozměru pneumatiky“ se rozumí

2.17.1

označení obsahující:

2.17.1.1

jmenovitou šířku průřezu; šířka musí být vyjádřena v milimetrech, s výjimkou pneumatik, pro které je označení rozměru dáno v prvním sloupci tabulky v dodatku 5;

2.17.1.2

jmenovité profilové číslo, s výjimkou pneumatik, pro které je označení rozměru dáno v prvním sloupci tabulky v dodatku 5;

2.17.1.3

smluvené číslo d (značka d) pro jmenovitý průměr ráfku odpovídající jeho průměru vyjádřenému buď v palcích (čísla menší než 100 - viz tabulka), nebo v milimetrech čísla větší než 100), ale nikoli v obou jednotkách měření.



Jmenovitý průměr ráfku (značka d)

Vyjádřený v palcích

(kód)

Ekvivalent v milimetrech

(viz bod 6.1.2.1)

10

254

11

279

12

305

13

330

14

356

15

381

16

406

17

432

18

457

19

483

20

508

21

533

22

559

24

610

25

635

14,5

368

16,5

419

17,5

445

19,5

495

20,5

521

22,5

572

24,5

622

2.17.1.4

písmeno T před jmenovitou šířkou průřezu v případě náhradních pneumatik pro dočasné užití (druhu T).

2.18

Jmenovitým průměrem ráfku d“ se rozumí průměr ráfku, na který je pneumatika určena k namontování. ( 12 )

2.19

Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, o nějž se opírají patky pneumatiky. (12) 

2.20

Teoretickým ráfkem“ se rozumí fiktivní ráfek, jehož šířka by byla rovna x-násobku jmenovité šířky průřezu pneumatiky; hodnotu x musí stanovit výrobce pneumatiky.

2.21

Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na nějž se pneumatika namontuje pro měření rozměrů.

2.22

Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na nějž se pneumatika namontuje pro zkoušení.

2.23

Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu.

2.24

Oddělováním kordu“ se rozumí oddělování kordů od jejich pryžového povlaku.

2.25

Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev.

2.26

Oddělováním běhounu“ se rozumí oddělování běhounu od kostry.

2.27

Indikátory opotřebení běhounu“ se rozumí výstupky uvnitř drážek běhounu, které mají vizuálně signalizovat stupeň opotřebení běhounu.

2.28

Indexem únosnosti“ se rozumí jedno nebo dvě čísla, která indikují zatížení, které pneumatika unese v jednoduché nebo dvojité montáži při odpovídající kategorii rychlosti, a když je provozována ve shodě s požadavky pro její užití uvedenými výrobcem. Seznam těchto indexů a odpovídajících hodnot zatížení je uveden v dodatku 2 přílohy II.

2.28.1

Pneumatiky pro osobní automobily smějí mít pouze jeden index únosnosti.

2.28.2

Pneumatiky užitkových vozidel mohou mít jeden nebo dva indexy únosnosti, první pro jednoduchou montáž a druhý pro dvojitou montáž; v případě dvou indexů jsou oba indexy odděleny lomítkem (/).

2.28.3

Typ pneumatiky může mít buď jeden nebo dva indexy únosnosti v závislosti na tom, zda jsou nebo nejsou uplatněny podmínky stanovené v bodu 6.2.5.

2.29

Kategorií rychlosti“ se rozumí rychlost označená značkou kategorie rychlosti podle tabulky v bodu 2.29.3.

2.29.1

U pneumatiky pro osobní automobily – maximální rychlost pneumatiky, kterou pneumatika vydrží.

2.29.2

U pneumatiky pro užitkové automobily – rychlost, při níž pneumatika může přenášet zatížení odpovídající indexu únosnosti.

2.29.3



Značka kategorie rychlosti

Odpovídající rychlost

(km/h)

F

80

G

90

J

100

K

110

L

120

M

130

A

140

P

150

Q

160

R

170

S

180

T

190

U

200

H

210

V

240

2.29.4

Pneumatiky vhodné pro maximální rychlosti vyšší než 240 km/h se označují písmenem Z, které se začlení do značení rozměru pneumatiky.

2.29.5

Typy pneumatik mohou být označeny jednou nebo dvěma značkami kategorie rychlosti v závislosti na tom, zda jsou nebo nejsou uplatněny podmínky stanovené v bodu 6.2.5.

2.30

Tabulkou změn indexu únosnosti s rychlostí“ se rozumí tabulka v dodatku 8 přílohy II, která udává změny zatížení, které pneumatika může přenášet při rychlosti odlišné od rychlosti odpovídající značce kategorie rychlosti, jako funkci indexu únosnosti a kategorie jmenovité rychlosti.

2.30.1

Změny zatížení nemohou být použity v případě pneumatik pro osobní automobily nebo v případě pneumatik pro užitková vozidla pro doplňkový index únosnosti a značku kategorie rychlosti, pokud se použije bod 6.2.5.

2.31.

Maximálním zatížením“ se rozumí maximální hmotnost, kterou je pneumatika schopna nést:

2.31.1

U pneumatik pro osobní automobily vhodných pro rychlosti nepřekračující 210 km/h nesmí maximální zatížení překročit hodnotu přiřazenou odpovídajícímu indexu únosnosti pneumatiky.

2.31.2

U pneumatik pro osobní automobily vhodných pro rychlosti vyšší než 210 km/h, ale nepřekračující 240 km/h (pneumatika je označena značkou kategorie rychlosti V) nesmí maximální zatížení překročit percentuální hodnotu přiřazenou odpovídajícímu indexu únosnosti pneumatiky podle následující tabulky se zřetelem k rychlostním schopnostem vozidla, na které je pneumatika montována.



Maximální rychlost

(km/h)

Zatížení

(%)

215

98,5

220

97

225

95,5

230

94

235

92,5

240

91

Pro mezilehlé maximální rychlosti je přípustná lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.3

Pro rychlosti vyšší než 240 km/h (pneumatiky s označením Z) nesmí maximální zatížení překročit hodnoty uvedené výrobcem pneumatiky z hlediska maximální možné rychlosti vozidla, na které jsou namontovány.

2.31.4

U pneumatik pro užitková vozidla nesmí ve vztahu k značce kategorie rychlosti pneumatiky a možné rychlosti vozidla, na které jsou pneumatiky namontovány, překročit maximální zatížení jak pro jednoduchou, tak pro dvojitou montáž procentní hodnotu přiřazenou odpovídajícímu indexu únosnosti pneumatiky podle tabulky „Změny indexu únosnosti s rychlostí“ (viz bod 2.30). Pokud jsou uplatněny doplňkové indexy únosnosti a značky kategorie rychlosti, musí být vzaty při stanovení třídy maximálního zatížení pneumatiky v úvahu.

2.32

Pneumatikou pro osobní automobily“ se rozumí pneumatika konstruovaná především, ale ne výlučně, pro osobní automobily (motorová vozidla v kategorii M1) a jejich přípojná vozidla (O1 a O2).

2.33

Pneumatikou pro užitková vozidla“ se rozumí pneumatika konstruovaná především pro vozidla jiná než osobní automobily (motorová vozidla v kategoriích M2, M3, N) a jejich přípojná vozidla (O3, O4).

2.34

Tlakem ve styku pneumatiky s vozovkou (F/Ac)“ se rozumí střední hodnota zatížení na jednotku plochy přenášeného dotykovou plochou pneumatiky na povrch vozovky, vyjádřená poměrem mezi svislou silou (F) na ose kola ve statických podmínkách a dotykovou plochou pneumatiky (Ac) měřenou s pneumatikou nahuštěnou na studený tlak doporučený pro určený typ užití; tlak je vyjádřen v kN/m2.

2.35

Dotykovou plochou pneumatiky (Ac)“ se rozumí plocha rovného povrchu po skutečném obvodu stopy pneumatiky; vyjadřuje se v m2.

2.36

Skutečným obvodem stopy pneumatiky“ se rozumí konvexní mnohoúhelníková křivka ohraničující nejmenší plochu obsahující všechny body kontaktu mezi pneumatikou a zemí.

2.37

Studeným tlakem v pneumaticese rozumí vnitřní tlak pneumatiky, je-li pneumatika v teplotě okolí a není-li zahrnut vliv tlaku vznikajícího při provozu pneumatiky; je vyjádřen v kPa.

3.   POŽADAVKY NA OZNAČENÍ

3.1

Na pneumatikách musí být vyznačeny tyto údaje:

3.1.1

název výrobce nebo obchodní značka;

3.1.2

označení rozměru pneumatiky podle definice v bodu 2.17;

3.1.3

údaje o konstrukci takto:

3.1.3.1

na diagonální pneumatice není žádné označení konstrukce nebo je uvedeno písmeno D;

3.1.3.2

na radiální pneumatice je písmeno R umístěné před označení jmenovitého průměru ráfku a nepovinně slovo RADIAL;

3.1.3.3

na smíšené pneumatice je písmeno B umístěné před označením jmenovitého průměru ráfku a nepovinně slova BIAS-BELTED;

3.1.4

značka kategorie rychlosti pro pneumatiku podle bodu 2.29; u pneumatik vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h musí být kategorie rychlosti vyznačena značkou tvořenou písmenem Z umístěným před údaj o konstrukci (viz bod 3.1.3);

3.1.5

značka M + S (popřípadě M.S. nebo M & S), jde-li o pneumatiku pro jΓ_zdu na sn hu;

3.1.6

index únosnosti definovaný v bodu 2.28;

3.1.6.1

na pneumatice vhodné pro rychlosti vyšší než 240 km/h může být index únosnosti vynechán;

3.1.7

slovo TUBELESS, jde-li o pneumatiku konstruovanou pro užití bez duše;

3.1.8

slovo REINFORCED, jde-li o zesílenou pneumatiku;

3.1.9

datum výroby ve tvaru tří číslic; první dvě udávají týden, třetí udává rok výroby;

3.1.10

na pneumatice pro užitková vozidla s obnovitelným drážkováním označení obrácenéhO „image“ nejméně 20 milimetrů v průměru, nebo slovo REGROOVABLE vylisované v reliéfu na jedné nebo na obou bočnicích;

3.1.11

na pneumatice pro užitková vozidla údaj o tlaku pomocí tzv. „PSI indexu“ (viz dodatek 4), jako tlaku určeném pro užití při zkouškách zatížení/rychlost podle dodatku 7 části B;

3.1.12

pokud se použije bod 6.2.5, uvede se přídavný index/indexy únosnosti a značka kategorie rychlosti.

3.2

Dodatek 3 uvádí příklady označení pneumatik.

3.3

Pneumatika musí být dále opatřena značkou ►M1  ES schválení typu ◄ konstrukční části, jejíž příklad je uveden v bodu 4.5 přílohy I.

UMÍSTĚNÍ OZNAČENÍ

3.4

Označení uvedená v bodech 3.1 a 3.3 musí být jasně a čitelně vylisována v reliéfu na jedné nebo na obou bočnicích a musí být vyznačena alespoň na jedné straně na spodní ploše bočnice takto:

3.4.1

u symetrických pneumatik musí být všechna výše uvedená označení umístěna na obou bočnicích, vyjma označení podle bodů 3.1.9, 3.1.11, a 3.3, která mohou být pouze na jedné bočnici;

3.4.2

u asymetrických pneumatik musí být všechna označení umístěna alespoň na vnější bočnici.

(4.)

(5.)

(6.)

6.1

Požadavky na rozměry

6.1.1

Šířka průřezu

6.1.1.1

S výjimkou případů uvedených v bodu 6.1.1.2 se šířka průřezu pláště vypočte podle následujícího vzorce:

S = S1 + K (A - A1),

kde

S

=

šířka průřezu vyjádřená v milimetrech ( 13 ) a naměřená na měřicím ráfku,

S1

=

jmenovitá šířka průřezu v milimetrech, uvedená na bočnici pláště v předepsaném označení,

A

=

šířka měřicího ráfku (vyjádřená v milimetrech) uvedená výrobcem v popisu (viz bod 6.11 dodatek 1 k příloze I),

A1

=

šířka teoretického ráfku (vyjádřená v milimetrech); je rovna hodnotě S1 násobené činitelem x uvedeným výrobcem (viz bod 6.15 dodatek 1 k příloze I); pro K se volí hodnota 0,4.

6.1.1.2

Pro typy pneumatik, pro které jsou označení rozměrů uvedena v prvním sloupci tabulek v dodatku 5 část A nebo část B, je šířka měřicího ráfku A a šířka průřezu S udána v těchto tabulkách.

6.1.2

Vnější průměr pneumatiky

6.1.2.1

S výjimkou případů uvedených v bodu 6.1.2.2 se vnější průměr pneumatiky vypočte podle následujícího vzorce:

D = d + 0,02 H,

kde

 je vnější průměr vyjádřený v milimetrech,

 je smluvené číslo podle bodu 2.17.1.3, vyjádřené v milimetrech,

 je jmenovitá výška průřezu v milimetrech a je rovna S1 × 0,01 Ra,

kde

 je jmenovité profilové číslo;

vše je uvedeno na bočnici pláště v označení rozměru pneumatiky podle bodu 3.

6.1.2.2

Pro typy pneumatik, pro které jsou označení rozměrů uvedena v prvním sloupci tabulky v dodatku 5, však platí vnější průměr, který je pro dané označení rozměru uveden v této tabulce.

6.1.3

Způsob měření rozměrů pneumatik

Rozměry pneumatik se měří postupem uvedeným v dodatku 6.

6.1.4

Šířka průřezu pláště: dovolené odchylky

6.1.4.1

Celková šířka pláště může být menší než šířka průřezu určená podle bodu 6.1.1 nebo znázorněná v dodatku 5.

6.1.4.2

Celková šířka nesmí tuto hodnotu překročit:

6.1.4.2.1

u diagonálních pneumatik: o více než 6 % u pneumatik pro osobní automobily, o 8 % u pneumatik pro užitková vozidla;

6.1.4.2.2

u radiálních pneumatik: o více než 4 %, a

6.1.4.2.3

je-li pneumatika opatřena speciálním ochranným pásem, mohou se hodnoty zvýšené o tyto dovolené odchylky ještě překročit o 8 milimetrů.

6.1.4.2.4

U pneumatik, jejichž šířka průřezu převyšuje 305 mm a které jsou určeny pro dvojitou montáž, se nesmí jmenovitá hodnota překročit o více než 2 % pro radiální nebo 4 % pro diagonální pneumatiky.

6.1.5

Vnější průměr pláště: dovolené odchylky

Vnější průměr pneumatiky se nesmí lišit od hodnot Dmin a Dmax stanovených podle následujících vzorců:

Dmin

=

d + (2 H. a)

Dmax

=

d + (2 H. b),

6.1.5.1

pro rozměry uvedené v dodatku 5:

H = 0,5 (D - d) - (viz bod 6.1.2.2);

6.1.5.2

pro ostatní rozměry neuvedené v dodatku 5:

H a d se určí podle bodu 6.1.2.1;

6.1.5.3

koeficienty a a b jsou:

6.1.5.3.1

koeficient a = 0,97;

6.1.5.3.2

koeficient b pro normální pneumatiky, speciální pneumatiky, pneumatiky pro jízdu na sněhu nebo pro dočasné užití má hodnoty podle této tabulky:



Druh užití

Pneumatiky pro osobní automobily

Pneumatiky pro užitkové automobily

Radiální

Diagonální

Radiální

Diagonální

Normální

1,04

1,08

1,04

1,07

Speciální

1,06

1,09

Pro jízdu na sněhu (M + S)

1,04

1,08

1,04

1,07

Pro dočasné užití

1,04

1,08

6.1.5.4

Pro pneumatiky pro jízdu na sněhu může být vnější průměr Dmax stanovený užitím výše uvedených vzorců překročen o 1 %.

6.2

Požadavky na výkonovou zkoušku zatížením a rychlostí

6.2.1

Pneumatika se musí podrobit výkonové zkoušce zatížením a rychlostí postupem popsaným v dodatku 7.

6.2.2

Na plášti podrobeném odpovídající výkonové zkoušce zatížením a rychlostí se nesmí objevit žádné oddělování běhounu, vrstev nebo kordu ani vytrhávání nebo přetržení kordu.

6.2.3

Vnější průměr pneumatiky měřený šest hodin po výkonové zkoušce zatížením a rychlostí smí být maximálně o 3,5 % větší než vnější průměr naměřený před zkouškou.

6.2.4

Při podání žádosti o schválení typu pneumatiky pro užitkové vozidlo platí kombinace zatížení a rychlosti dané v tabulce v dodatku 8; výkonové zkoušky zatížením a rychlostí předepsané v bodu 6.2.1 není třeba provádět pro hodnoty zatížení a rychlosti odlišné od jmenovitých hodnot.

6.2.5

Při podání žádosti o schválení typu pneumatiky (viz bod 6.13 v dodatku 1 přílohy I) pro užitkové vozidlo, která má mimo změny zatížení v závislosti na rychlosti podle tabulky v příloze 8 uvedenu přídavnou kombinaci zatížení a rychlosti, musí být zkouška zatížením a rychlostí předepsaná v bodu 6.2.1 provedena na druhé pneumatice stejného typu i pro tuto přidanou kombinaci zatížení a rychlosti.

6.2.6

Pokud výrobce pneumatik vyrábí řadu pneumatik, není nutné provádět výkonové zkoušky zatížením a rychlostí u každého typu pneumatiky v řadě. Podle přání schvalovacího orgánu může být proveden výběr nejhoršího případu.

6.3

Indikátory opotřebení běhounu

6.3.1

U pneumatik pro osobní automobil musí běhoun pneumatiky mít nejméně šest příčných řad indikátorů opotřebení, přibližně rovnoměrně od sebe vzdálených a umístěných ve středním pásu běhounu, který zaujímá přibližně tři čtvrtiny šířky běhounu. Indikátory opotřebení musí být takové, že nesmějí být zaměnitelné za pryžové můstky mezi žebry nebo bloky běhounu.

6.3.2

U pneumatik s rozměry vhodnými k montování na ráfky o jmenovitém průměru 12 in nebo menším se však připouštějí čtyři řady indikátorů opotřebení běhounu.

6.3.3

Indikátory opotřebení běhounu musí umožňovat s dovolenou odchylkou + 0,6 mm/–0 mm vizuální signalizaci stavu, kdy se hloubka drážek běhounu již zmenšila na 1,6 milimetru.




Dodatek 1

Vysvětlující vyobrazení

(viz bod 2 a bod 6.1 přílohy II)

image




Dodatek 2

INDEXY ÚNOSNOSTI (LI) A JIM ODPOVÍDAJÍCÍ MAXIMÁLNÍ HMOTNOST (GK)

(viz příloha II bod 2.28)



LI

GK

0

45

1

46,2

2

47,5

3

48,7

4

50

5

51,5

6

53

7

54,5

8

56

9

58

10

60

11

61,5

12

63

13

65

14

67

15

69

16

71

17

73

18

75

19

77,5

20

80

21

82,5

22

85

23

87,5

24

90

25

92,5

26

95

27

97,5

28

100

29

103

30

106

31

109

32

112

33

115

34

118

35

121

36

125

37

128

38

132

39

136

40

140

41

145

42

150

43

155

44

160

45

165

46

170

47

175

48

180

49

185

50

190

51

195

52

200

53

206

54

212

55

218

56

224

57

230

58

236

59

240

60

250

61

257

62

265

63

272

64

280

65

290

66

300

67

307

68

315

69

325

70

335

71

345

72

355

73

365

74

375

75

387

76

400

77

412

78

425

79

437

80

450

81

462

82

475

83

487

84

500

85

515

86

530

87

545

88

560

89

580

90

600

91

615

92

630

93

650

94

670

95

690

96

710

97

730

98

750

99

775

100

800

101

825

102

850

103

875

104

900

105

925

106

950

107

975

108

1 000

109

1 030

110

1 060

111

1 090

112

1 120

113

1 150

114

1 180

115

1 215

116

1 250

117

1 285

118

1 320

119

1 360

120

1 400

121

1 450

122

1 500

123

1 550

124

1 600

125

1 650

126

1 700

127

1 750

128

1 800

129

1 850

130

1 900

131

1 950

132

2 000

133

2 060

134

2 120

135

2 180

136

2 240

137

2 300

138

2 360

139

2 430

140

2 500

141

2 575

142

2 650

143

2 725

144

2 800

145

2 900

146

3 000

147

3 075

148

3 150

149

3 250

150

3 350

151

3 450

152

3 550

153

3 650

154

3 750

155

3 875

156

4 000

157

4 125

158

4 250

159

4 375

160

4 500

161

4 625

162

4 750

163

4 875

164

5 000

165

5 150

166

5 300

167

5 450

168

5 600

169

5 800

170

6 000

171

6 150

172

6 300

173

6 500

174

6 700

175

6 900

176

7 100

177

7 300

178

7 500

179

7 750

180

8 000

181

8 250

182

8 500

183

8 750

184

9 000

185

9 250

186

9 500

187

9 750

188

10 000

189

10 300

190

10 600

191

10 900

192

11 200

193

11 500

194

11 800

195

12 150

196

12 500

197

12 850

198

13 200

199

13 600

200

14 000




Dodatek 3

USPOŘÁDÁNÍ OZNAČENÍ PNEUMATIKY

(viz příloha II bod 3.2)

ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY

image Příklad označení, jímž musí být opatřeny pneumatiky uvedené na trh po notifikaci této směrnice

Tato označení definují pneumatiku:

 se jmenovitou šířku průřezu 185,

 se jmenovitým profilovým číslem 70,

 s radiální konstrukcí R,

 se jmenovitým průměrem ráfku 14,

 s únosností 580 kg, což odpovídá indexu únosnosti 89 podle dodatku 2,

 s kategorií rychlosti T (maximální rychlost 190 km/h),

 pro montáž bez duše (tubeless),

 pro jízdu na sněhu,

 vyrobenou v 25. týdnu roku 1993.

Umístění a pořadí značek a slov tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a) označení rozměru zahrnující jmenovitou šířku průřezu, jmenovité profilové číslo, popřípadě značku druhu konstrukce a jmenovitý průměr ráfku musí být sdruženy, jak je ukázáno ve výše znázorněném příkladu: 185/70 R 14;

b) index únosnosti a značka kategorie rychlosti jsou umístěny v blízkosti označení rozměru. Mohou být před ním nebo za ním nebo být umístěny nad ním nebo pod ním;

c) slova tubelesS, REINFORCED a značka M + S mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru.

ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA

image

Tato označení definují pneumatiku

 se jmenovitou šířkou průřezu 250,

 se jmenovitým profilovým číslem 70,

 s radiální konstrukcí R,

 se jmenovitým průměrem ráfku 508 mm, který má kód 20,

 s únosností 3 250 kg při jednoduché montáži a 2 900 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 149 a 145 podle dodatku 2,

 s kategorií jmenovité rychlosti J (odpovídající rychlost 100 km/h),

 s možností dodatečného užití v kategorii rychlosti L (odpovídající rychlost 120 km/h) s únosností 3 000 kg při jednoduché montáži a 2 725 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 146 a 143 podle dodatku 2,

 pro montáž bez duše (tubeless),

 pro jízdu na sněhu,

 vyrobenou v 25. týdnu roku 1991,

 s nahuštěním na tlak 620 kPa požadovaný pro zkoušky životnosti zatížením a rychlostí, jemuž odpovídá index tlaku o hodnotě 90 PSI.

Umístění a pořadí značek a slov tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a) označení rozměru zahrnující jmenovitou šířku průřezu, jmenovité profilové číslo, popřípadě značku druhu konstrukce a jmenovitý průměr ráfku musí být sdruženy, jak je ukázáno ve výše znázorněném příkladu: 250/70 R 20;

b) index únosnosti a značka kategorie rychlosti jsou umístěny v blízkosti označení rozměru. Mohou být před ním nebo za ním nebo být umístěny nad ním nebo pod ním;

c) slovo Tubeless, značka M + S a slovo REGROOVABLE mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru;

d) pokud je užito bodu 6.2.5 přílohy II, musí být přídavné indexy únosnosti a značka kategorie rychlosti umístěny uvnitř kružnice blízko jmenovitých indexů únosnosti a značky kategorie rychlosti na bočnici pneumatiky.




Dodatek 4

VZTAH MEZI INDEXEM TLAKU A JEDNOTKAMI TLAKU

(viz příloha II dodatek 7 část B bod 1.3)



Index tlaku

(PSI)

bar

kPa

20

1,4

140

25

1,7

170

30

2,1

210

35

2,4

240

40

2,8

280

45

3,1

310

50

3,4

340

55

3,8

380

60

4,2

420

65

4,5

450

70

4,8

480

75

5,2

520

80

5,5

550

85

5,9

590

90

6,2

620

95

6,6

660

100

6,9

690

105

7,2

720

110

7,6

760

115

7,9

790

120

8,3

830

125

8,6

860

130

9,0

900

135

9,3

930

140

9,7

970

145

10,0

1 000

150

10,3

1 030




Dodatek 5

MĚŘICÍ RÁFEK, VNĚJŠÍ PRŮMĚR A ŠÍŘKA PRŮŘEZU URČITÝCH PNEUMATIK S OZNAČENÍM ROZMĚRU

(viz příloha II body 6.1.1.2 a 6.1.2.2)

ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY



TABULKA 1

Diagonální pneumatiky

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Řada superbalonových pneumatik

4.80-10

3,5

490

128

5.20-10

3,5

508

132

5.20-12

3,5

558

132

5.60-13

4

600

145

5.90-13

4

616

150

6.40-13

4,5

642

163

5.20-14

3,5

612

132

5.60-14

4

626

145

5.90-14

4

642

150

6.40-14

4,5

666

163

5.60-15

4

650

145

5.90-15

4

668

150

6.40-15

4,5

692

163

6.70-15

4,5

710

170

7.10-15

5

724

180

7.60-15

5,5

742

193

8.20-15

6

760

213

Řada pneumatik s nízkým profilem

5.50-12

4

552

142

6.00-12

4,5

574

156

7.00-13

5

644

178

7.00-14

5

668

178

7.50-14

5,5

688

190

8.00-14

6

702

203

6.00-15 L

4,5

650

156

Řada pneumatik s velmi nízkým profilem (2)

155-13/6.15-13

4,5

582

157

165-13/6.45-13

4,5

600

167

175-13/6.95-13

5

610

178

155-14/6.15-14

4,5

608

157

165-14/6.45-14

4,5

626

167

175-14/6.95-14

5

638

178

185-14/7.35-14

3,5

654

188

195-14/7.75-14

5,5

670

198

Řada pneumatik se zvlášť nízkým profilem

5.9-10

4,5

483

148

6.5-13

4,5

586

166

6.9-13

4,5

600

172

7.3-13

5

614

184

(1)   Dovolené odchylky body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.

(2)   Jsou uznávány následující rozměry pneumatiky:
185-14/7.35-14 nebo 7.35-14 nebo 7.35-14/185-14.



TABULKA 2

Radiální pneumatiky

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu (1)

(mm)

5.60 R 13

4

606

145

5.90 R 13

4,5

626

155

6.40 R 13

4,5

640

170

7.00 R 13

5

644

178

7.25 R 13

5

654

184

5.90 R 14

4,5

654

155

5.60 R 15

4

656

145

6.40 R 15

4,5

690

170

6.70 R 15

5

710

180

140 R 12

4

538

138

150 R 12

4

554

150

150 R 13

4

580

149

160 R 13

4,5

596

158

170 R 13

5

608

173

150 R 14

4

606

149

180 R 15

5

676

174

(1)   Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 3

Milimetrová řada - radiální pneumatiky

Označení rozměru pneumatiky (2)

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu (1)

(mm)

125 R 10

3,5

459

127

145 R 10

4

492

147

125 R 12

3,5

510

187

135 R 12

4

522

184

145 R 12

4

542

 

155 R 12

4,5

550

157

125 R 13

3,5

536

127

135 R 13

4

548

137

145 R 13

4

566

147

155 R 13

4,5

578

157

165 R 13

4,5

596

167

175 R 13

5

608

178

185 R 13

5,5

624

188

125 R 14

3,5

562

127

135 R 14

4

574

137

145 R 14

4

590

147

155 R 14

4,5

604

157

165 R 14

4,5

622

167

175 R 14

5

634

178

185 R 14

5,5

650

188

195 R 14

5,5

666

198

205 R 14

6

686

208

215 R 14

6

700

218

225 R 14

6,5

714

228

125 R 15

3,5

588

127

135 R 15

4

600

137

145 R 15

4

616

147

155 R 15

4,5

630

157

165 R 15

4,5

646

167

175 R 15

5

660

178

185 R 15

5,5

674

188

195 R 15

5,5

690

198

205 R 15

6

710

208

215 R 15

6

724

218

225 R 15

6,5

738

228

235 R 15

6,5

752

238

175 R 16

5

686

178

185 R 16

5,5

698

188

205 R 16

6

736

208

(1)   Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.

(2)   Na určitých pneumatikách může být průměr ráfku uveden v mm:
10 in = 255 mm
12 in = 305 mm
13 in = 330 mm
14 in = 355 mm
15 in = 380 mm
16 in = 405 mm



Tabulka 4

Řada 70 - radiální pneumatiky (1)

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (2)

(mm)

Šířka průřezu (2)

(mm)

145/70 R 10

3,5

462

139

155/70 R 10

3,5

474

146

165/70 R 10

4,5

494

165

145/70 R 12

4

512

144

155/70 R 12

4

524

151

165/70 R 12

4,5

544

165

175/70 R 12

5

552

176

145/70 R 13

4

538

144

155/70 R 13

4

550

151

165/70 R 13

4,5

568

165

175/70 R 13

4,5

580

176

185/70 R 13

5

598

186

195/70 R 13

5,5

608

197

205/70 R 13

5,5

626

204

145/70 R 14

4

564

144

155/70 R 14

4

576

151

165/70 R 14

4,5

592

165

175/70 R 14

5

606

176

185/70 R 14

5

624

186

195/70 R 14

5,5

636

197

205/70 R 14

5,5

652

206

215/70 R 14

6

665

217

225/70 R 14

6

677

225

235/70 R 14

6,5

694

239

245/70 R 14

6,5

705

243

145/70 R 15

4

590

144

155/70 R 15

4

602

151

165/70 R 15

4,5

618

165

175/70 r 15

5

632

176

185/70 R 15

5

648

186

195/70 R 15

5,5

656

197

205/70 R 15

5,5

669

202

215/70 R 15

6

682

213

225/70 R 15

6

696

220

235/70 R 15

6,5

712

234

245/70 R 15

6,5

720

239

(1)   Rozměrové údaje vhodné pro některé stávající pneumatiky. Pro nová schválení typu se užívají rozměry vypočtené podle bodů 6.1.1.1 a 6.1.2.1 přílohy II.

(2)   Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



Tabulka 5

Řada 60 - radiální pneumatiky (1)

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (2)

(mm)

Šířka průřezu (2)

(mm)

165/60 R 12

5

504

167

165/60 R 13

5

530

167

175/60 R 13

5,5

536

178

185/60 R 13

5,5

548

188

195/60 R 13

6

566

198

205/60 R 13

6

578

208

215/60 R 13

6

594

218

225/60 R 13

6,5

602

230

235/60 R 13

6,5

614

235

165/60 R 14

5

554

167

175/60 R 14

5,5

562

178

185/60 R 14

5,5

574

188

195/60 R 14

6

590

198

205/60 R 14

6

604

208

215/60 R 14

6

610

215

225/60 R 14

6

620

220

235/60 R 14

6,5

630

231

245/60 R 14

6,5

642

237

265/60 R 14

7

670

260

185/60 R 15

5,5

600

188

195/60 R 15

6

616

198

205/60 R 15

6

630

208

215/60 R 15

6

638

216

225/60 R 15

6,5

652

230

235/60 R 15

6,5

664

236

255/60 R 15

7

688

255

205/60 R 16

6

654

208

215/60 R 16

6

662

215

225/60 R 16

6

672

226

235/60 R 16

6,5

684

232

(1)   Rozměrové údaje vhodné pro některé stávající pneumatiky. Pro nová schválení typu se užívají rozměry vypočtené podle bodů 6.1.1.1 a 6.1.2.1 přílohy II.

(2)   Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



Tabulka 6

Zvlášť hladké radiální pneumatiky

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu (1)

(mm)

27× 8.50 R 14

7

674

218

30 × 9.50 R 15

7,5

750

240

31 × 10.50 R 15

8,5

775

268

31 × 11.50 R 15

9

775

290

32 × 11.50 R 15

9

801

290

33 × 12.50 R 15

10

826

318

(1)   Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.

ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA



Tabulka 1

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

6.50 R 20

5,00

860

181

7.00 R 16

5,50

784

198

7.00 R 18

5,50

842

198

7.00 R 20

5,50

892

198

7.50 R 16 anebo A 16 nebo 1-16

6,00

802

210

7.50 R 17 anebo A 17 nebo 1-17

6,00

852

210

7.50 R 20 anebo A 20 nebo 1-20

6,00

928

210

8.25 R 16 anebo B 16 nebo 2-16

6,50

860

230

8.25 R 17 anebo B 17 nebo 2/17

6,50

886

230

8.25 R 20 anebo B 20 nebo 2-20

6,50

962

230

9.00 R 16 anebo C 16 nebo 3-16

6,50

912

246

9.00 R 20 anebo C 20 nebo 3/20

7,00

1 018

258

10.00 R 20 anebo D 20 nebo 4-20

7,50

1 052

275

10.00 R 22 anebo D 22 nebo 4-22

7,50

1 102

275

11.00 R 16

6,50

980

279

11.00 R 20 anebo E 20 nebo 5-20

8,00

1 082

286

11.00 R 22 anebo E 22 nebo 5-22

8,00

1 132

286

11.00 R 24 anebo E 24 nebo 5-24

8,00

1 182

286

12.00 R 20 anebo F 20 nebo 6-20

8,50

1 122

313

12.00 R 22

8,50

1 174

313

12.00 R 24 anebo F 24 nebo 6-24

8,50

1 226

313

13.00 R 20

9,00

1 176

336

14.00 R 20 anebo G 20 nebo 7-20

10,00

1 238

370

14.00 R 22

10,00

1 290

370

14.00 R 24

10,00

1 340

370

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



Tabulka 2

Pneumatiky pro užitková vozidla

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

7.00-16

5,50

774

198

7.00-20

5,50

898

198

7.50-16 anebo A 16 nebo 1-16

6,00

806

210

7.50-17 anebo A 17 nebo 1-17

6,00

852

210

7.50-20 anebo A 20 nebo 1-20

6,00

928

213

8.25-16 anebo B 16 nebo 2-16

6,50

860

234

8.25-17 anebo B 17 nebo 2-17

6,50

895

234

8.25-20 anebo B 20 nebo 2-20

6,50

970

234

9.00-16

6,50

900

252

9.00-20 anebo C 20 nebo 3-20

7,00

1 012

256

9.00-24 anebo C 24 nebo 3-24

7,00

1 114

256

10.00-20 anebo D 20 nebo 4-20

7,50

1 050

275

10.00-22 anebo D 22 nebo 4-22

7,50

1 102

275

11.00-20 anebo E 20 nebo 5-20

8,00

1 080

291

11.00-22 anebo E 22 nebo 5-22

8,00

1 130

291

11.00-24 anebo E 24 nebo 5-24

8,00

1 180

291

12.00-18

8,50

1 070

312

12.00-20 anebo F 20 nebo 6-20

8,50

1 120

312

12.00-22 anebo F 22 nebo 6-22

8,50

1 172

312

12.00-24 anebo F 24 nebo 6-24

8,50

1 220

312

13.00-20

9,00

1 170

342

14.00-20 anebo G 20 nebo 7-20

10,00

1 238

375

14.00-22 anebo G 22 nebo 7-22

10,00

1 290

375

14.00-24 anebo G 24 nebo 7-24

10,00

1 340

375

15.00-20

11,25

1 295

412

16.00-20

13,00

1 370

446

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



Tabulka 3

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

8 R 17.5

6.00

784

208

8.5 R 17.5

6.00

802

215

9 R 17.5

6.75

820

230

9.5 R 17.5

6.75

842

240

10 R 17.5

7.50

858

254

11 R 17.5

8.25

900

279

7 R 19.5

5.25

800

185

8 R 19.5

6.00

856

208

8 R 22.5

6.00

936

208

9 R 19.5

6.75

894

230

9 R 22.5

6.75

970

230

9.5 R 19.5

6.75

916

240

10 R 19.5

7.50

936

254

10 R 22.5

7.50

1 020

254

11 R 19.5

8.25

970

279

11 R 22.5

8.25

1 050

279

11 R 24.5

8.25

1 100

279

12 R 19.5

9.00

1 008

300

12 R 22.5

9.00

1 084

300

13 R 22.5

9.75

1 124

320



Tabulka 4

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

8-19.5

6,0

856

208

9-19.5

6,75

894

230

9-22.5

6,75

970

230

10-22.5

7,50

1 020

254

11-22.5

8,25

1 054

279

11-24.5

8,25

1 100

279

12-22.5

9,00

1 084

300

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 5

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

14 R 19.5

10,50

962

349

15 R 19.5

11,75

998

387

15 R 22.5

11,75

1 074

387

16.5 R 19.5

13,00

1 046

425

16.5 R 22.5

13,00

1 122

425

18 R 19.5

14,00

1 082

457

18 R 22.5

14,00

1 158

457

19.5 R 19.5

15,00

1 134

495

21 R 22.5

16,50

1 246

540



TABULKA 6

DIAGONÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

15 -19.5

11,75

1 004

387

15 -22.5

11,75

1 080

387

16.5-19.5

13,00

1 052

425

16.5-22.5

13,00

1 128

425

18 -19.5

14,00

1 080

457

18 -22.5

14,00

1 156

457

19.5-19.5

15,00

1 138

495

21 –22.5

16,50

1 246

540

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 7

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

ŘADY 80 MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5° NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

12/80 R 20

8,50

1 008

305

13/80 R 20

9,00

1 048

326

14/80 R 20

10,00

1 090

350

14/80 R 24

10,00

1 192

350

14.75/80 R 20

10,00

1 124

370

15.5/80 R 20

10,00

1 158

384



TABULKA 8

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

ŘADY 70 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

9/70 R 22.5

6,75

892

229

10/70 R 22.5

7,50

928

254

11/70 R 22.5

8,25

962

279

12/70 R 22.5

9,00

999

305

13/70 R 22.50

9,75

1 083

305



TABULKA 9

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

ŘADY 80 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

12/80 R 22.50

9,00

1 046

305

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 10

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA RÁFKY O PRŮMĚRU 16 in A VĚTŠÍM

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

6.00 R 16 C

4,50

728

170

6.00 R 18 C

4,00

782

165

6.50 R 16 C

4,50

742

176

6.50 R 17 C

4,50

772

176

6.50 R 17 LC

4,50

726

166

6.50 R 20 C

5,00

860

181

7.00 R 16 C

5,50

778

198

7.50 R 16 C

6,00

802

210

7.50 R 17 C

6,00

852

210



TABULKA 11

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA RÁFKY O PRŮMĚRU 16 in A VĚTŠÍM

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

6.00-16 C

4,50

730

170

6.00-18 C

4,00

786

165

6.00-20 C

5,00

842

172

6.50-20 C

4,50

748

176

6.50-17 LC

4,50

726

166

6.50-20 C

5,00

870

181

7.00-16 C

5,50

778

198

7.00-18 C

5,50

848

198

7.00-20 C

5,50

898

198

7.50-16 C

6,00

806

210

7.50-17 C

6,00

852

210

8.25-16 C

6,50

860

234

8.90-16 C

6,50

885

250

9.00-16 C

6,50

900

252

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.

TABULKA 12

Pneumatiky pro užitková vozidla



RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ

RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o

Průměry ráfku 12 in až 15 in

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

Řada superbalonových pneumatik

5.60 R 12 C

4,00

570

150

6.40 R 13 C

5,00

648

172

6.70 R 13 C

5,00

660

180

6.70 R 14 C

5,00

688

180

6.70 R 15 C

5,00

712

180

7.00 R 15 C

5,50

744

195

Řada nízkoprofilových pneumatik

6.50 R 14 C

5,00

640

170

7.00 R 14 C

5,00

650

180

7.50 R 14 C

5,50

686

195



PNEUMATIKY PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

7 R 17.5 C

5,25

752

185

8 R 17.5 C

6,00

784

208

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 13

Pneumatiky pro užitková vozidla

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°

Průměry ráfku 12 in až 15 in

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

Řada superbalonových pneumatik

5.20-12 C

3,50

560

136

5.60-12 C

4,00

572

148

5.60-13 C

4,00

598

148

5.90-13 C

4,50

616

158

5.90-14 C

4,50

642

158

5.90-15 C

4,50

668

158

6.40-13 C

5,00

640

172

6.40-14 C

5,00

666

172

6.40-15 C

5,00

692

172

6.40-16 C

4,50

748

172

6.70-13 C

5,00

662

180

6.70-14 C

5,00

688

180

6.70-15 C

5,00

714

180

Řada pneumatik s nízkým profilem

5.50-12 C

4,00

552

142

6.00-12 C

4,50

574

158

6.00-14 C

4,50

626

158

6.50-14 C

5,00

650

172

6.50-15 C

5,00

676

172

7.00-14 C

5,00

668

182

7.50-14 C

5,50

692

192

Řada balonových pneumatik

7.00-15 C

5,50

752

198

7.50-15 C

6,0

780

210

Milimetrová řada

125-12 C

3,50

514

127

165-15 C

4,50

652

167

185-14 C

5,50

654

188

195-14 C

5,50

670

198

245-16 C

7,00

798

248

17-15 C nebo

5,00

678

178

17-380 C

5,00

678

178

17-400 C

19 × 400 mm

702

186

19-400 C

19 × 400 mm

736

200

21-400 C

19 × 400 mm

772

216

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 14

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°

Milimetrová řada

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

125 R 12 C

3,50

510

127

125 R 13 C

3,50

536

127

125 R 14 C

3,00

562

127

125 R 15 C

3,50

588

127

135 R 12 C

4,00

522

137

135 R 13 C

4,00

548

137

135 R 14 C

4,00

574

137

135 R 15 C

4,00

600

137

145 R 10 C

4,00

492

147

145 R 12 C

4,00

542

147

145 R 13 C

4,00

566

147

145 R 14 C

4,00

590

147

145 R 15 C

4,00

616

147

155 R 12 C

4,50

550

157

155 R 13 C

4,50

578

157

155 R 14 C

4,50

604

157

155 R 15 C

4,50

630

157

155 R 16 C

4,50

656

157

165 R 13 C

4,50

596

167

165 R 14 C

4,50

622

167

165 R 15 C

4,50

646

167

165 R 16 C

4,50

672

167

175 R 13 C

5,00

608

178

175 R 14 C

5,00

634

178

175 R 15 C

5,00

660

178

175 R 16 C

5,00

684

178

185 R 13 C

5,50

624

188

185 R 14 C

5,50

650

188

185 R 15 C

5,50

674

188

185 R 16 C

5,50

700

188

195 R 14 C

5,50

666

198

195 R 15 C

5,50

690

198

195 R 16 C

5,50

716

198

205 R 14 C

6,00

686

208

205 R 15 C

6,00

710

208

205 R 16 C

6,00

736

208

215 R 14 C

6,00

700

218

215 R 15 C

6,00

724

218

215 R 16 C

6,00

750

218

225 R 14 C

6,50

714

228

225 R 15 C

6,50

738

228

225 R 16 C

6,50

764

228

235 R 14 C

6,50

728

238

235 R 15 C

6,50

752

238

235 R 16 C

6,50

778

238

17 R 15 C nebo

5,00

678

178

17 R 380 C

5,00

678

178

17 R 400 C

19 × 400 mm

698

186

19 R 400 C

19 × 400 mm

728

200

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 15

Pneumatiky pro užitková vozidla

DIAGONÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY

PRO SILNIČNÍ A TERÉNNÍ VÍCEÚČELOVÉ AUTOMOBILY A PRO ZEMĚDĚLSKÉ STROJE

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

10.5-18 MPT

9

905

270

10.5-20 MPT

9

955

270

12.5-18 MPT

11

990

325

12.5-20 MPT

11

1 040

325

14.5-20 MPT

11

1 095

355

14.5-24 MPT

11

1 195

355

7.50-18 MPT

5,50

885

208



TABULKA 16

RADIÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY

PRO SILNIČNÍ A TERÉNNÍ VÍCEÚČELOVÉ AUTOMOBILY A PRO ZEMĚDĚLSKÉ STROJE

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

10.5 R 20 MPT

9

955

276

12.5 R 20 MPT

11

1 040

330

14.5 R 20 MPT

11

1 095

362

14.5 R 24 MPT

11

1 195

362

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 17

Pneumatiky pro užitková vozidla

RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO NÍZKOLOŽNÉ SILNIČNÍ PŘÍVĚSY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

5.00 R 8

3,00

467

132

6.00 R 9

4,00

540

160

7.00 R 12

5,00

672

192

7.50 R 15

6,00

772

212

8.25 R 15

6,50

836

234

10.00 R 15

7,50

918

275



TABULKA 18

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

PRO NÍZKOLOŽNÉ SILNIČNÍ PŘÍVĚSY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

6.00- 9

4,00

540

160

7.00-12

5,00

672

192

7.00-15

5,00

746

192

7.50-15

6,00

772

212

8.25-15

6,50

836

234

10.00-15

7,50

918

275

200 –15

6,50

730

205



TABULKA 19

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

ŘADY 75 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

7.25/75-16.5 nebo 7.25-16.5

5,25

695

182

8.00/75-16.5 nebo 8.00-16.5

6,00

724

203

8.75/75-16.5 nebo 8.75-16.5

6,75

752

224

9.50/75-16.5 nebo 9.50-16.5

7,50

781

245

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.

TABULKA 20

Pneumatiky pro užitková vozidla



DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PLOCHÉ NEBO DĚLENÉ RÁFKY DIAGONÁLNÍ

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

3,00 -4

2,10

255

81

4,00 -4

2,50

312

107

4,00 -8

2,50

414

107

5,00 -8

3,00

467

132

6,50 –10

5,00

588

177

7,00 -9

5,00

562

174

7,50 -10

5,50

645

207

8,25 -10

6,50

698

240

10,50 -13

6,00

889

275

10,50 -16

6,00

965

275

11,00 -16

6,00

952

272

14,00 -16

10,00

1 139

375

15 x 4,5 -2

3,25

385

122

16 x 6-8

4,33

425

152

18 × 7-8 (1)

4,33

462

173

21 x 4

2,32

565

113

21 x 8-9

6,00

535

200

23 x 9-10

6,50

595

225

22 x 4,5

3,11

595

132

23 x 5

3,75

635

155

25 x 6

3,75

680

170

27 x 6

4,33

758

188

27 x 10-12

8,00

690

255

28 x 6

3,75

760

170

28 x 9-15

7,00

707

216

(8,15 -15)

7,00

707

216

29 x 7

5,00

809

211

29 x 8

6,00

809

243

9,00 -15

6,00

840

249

2,50 -15

7,50

735

250

3,00 -15

8,00

840

300

(1)   též označované 18 × 7.



RADIÁLNÍ

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Vnější průměr

(mm)

Šířka průřezu

(mm)

6.50 R 10

5.00

588

177

7.00 R 15

5.50

746

197

7.50 R 10

5.50

645

207

15 x 4.5 R 8

3.25

385

122

16 x 6 R 8

4.33

435

152

18 x 7 R 8

4.33

462

173

560 x 165 R 11

5.00

560

175

680 x 180 R 15

5.00

680

189

Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.



TABULKA 21

Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy, přívěsy a víceúčelové osobní automobily užívané na silnici

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ NEBO POLOPROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (2)

Běhoun

M + S (2)

6,00 -16 LT

6,00 R 16 LT

4,50

173

732

743

6,50 -16 LT

6,50 R 16 LT

4,50

182

755

767

6,70 -15 LT

6,70 R 15 LT

5,00

191

722

733

7,00 -13 LT

7,00 R 13 LT

5,00

187

647

658

7,00 -14 LT

7,00 R 14 LT

5,00

187

670

681

7,00 -15 LT

7,00 R 15 LT

5,50

202

752

763

7,00 -16 LT

7,00 R 16 LT

5,50

202

778

788

7,10 -15 LT

7,10 R 15 LT

5,00

199

738

749

7,50 -15 LT

7,50 R 15 LT

6,00

220

782

794

7,50 -16 LT

7,50 R 16 LT

6,00

220

808

819

8,25 -16 LT

8,25 R 16 LT

6,50

241

859

869

9,00 -16 LT

9,00 R 16 LT

6,50

257

890

903

D 78-14 LT

DR 78-14 LT

5,00

192

661

672

E 78-14 LT

ER 78-14 LT

5,50

199

667

678

C 78-15 LT

CR 78-15 LT

5,00

187

672

683

G 78-15 LT

GR 78-15 LT

6,00

212

711

722

H 78-15 LT

HR 78-15 LT

6,00

222

727

739

L 78-15 LT

LR 78-15 LT

6,50

236

749

760

F 78-16 LT

FR 78-16 LT

5,50

202

721

732

H 78-16 LT

HR 78-16 LT

6,00

222

753

764

L 78-16 LT

LR 78-16 LT

6,50

236

775

786

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %.

TABULKA 22

Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy, přívěsy a víceúčelové osobní automobily užívané na silnici

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o



TABULKA 22.1

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicíhoráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (1)

Běhoun

M + S (1)

7-14.5 LT

6.00

185

677

8-14.5 LT

6.00

203

707

9-14.5 LT

7.00

241

711

7-17.5 LT

7 R 17.5 LT

5.25

189

758

769

8-17.5 LT

8 R 17.5 LT

5.25

199

788

799

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %.



TABULKA 22.2

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího Fráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (1)

Běhoun

M + S (1)

8,00 -16,5 LT

8,00 R 16,5 LT

6,00

203

720

730

8,75 -16,5 LT

8,75 R 16,5 LT

6,75

222

748

759

9,50 -16,5 LT

9,50 R 16,5 LT

6,75

241

776

787

10-16,5 LT

10 R 16,5 LT

8,25

264

762

773

10-17,5 LT

10 R 17,5 LT

8,25

264

787

798

12-16,5 LT

12 R 16,5 LT

9,75

307

818

831

30 x 9,50 -16,5 LT

30 x 9,50 R 16,5 LT

7,50

240

750

761

31 x 10,50 -16,5 LT

31 x 10,50 R 16,5 LT

8,25

266

775

787

33 x 10,50 -16,5 LT

33 x 12,50 R 16,5 LT

9,75

315

826

838

37 x 10,50 -16,5 LT

37 x 14,50 R 16,5 LT

11,25

365

928

939

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 7 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %.



TABULKA 23

Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY 15o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (2)

Terénní

běhoun (2)

Běhoun

M + S (2)

Pneumatiky normálního průřezu

7-22,5

7 R 22,5

5,25

178

878

894

8-19,5

8 R 19,5

6,00

203

859

876

8-22,5

8 R 22,5

6,00

203

935

952

9-22,5

9 R 22,5

6,75

229

974

982

992

10-22,5

10 R 22,5

7,50

254

1 019

1 031

1 038

11-22,5

11 R 22,5

8,25

279

1 054

1 067

1 037

11-24,5

11 R 24,5

8,25

279

1 104

1 118

1 123

12-22,5

12 R 22,5

9,00

300

1 085

1 099

1 104

12-24,5

12 R 24,5

9,00

300

1 135

1 150

1 155

12,5 -22,5

12,5 R 22,5

9,00

302

1 085

1 099

1 104

12,5 -22,5

12,5 R 24,5

9,00

302

1 135

1 150

1 155

Širokoprofilové pneumatiky

14-17,5

14 R 17,5

10,50

349

907

921

15-19,5

15 R 19,5

11,75

389

1 005

1 019

15-22,5

15 R 22,5

11,75

389

1 082

1 095

16,5 -19,5

16,5 R 19,5

13,00

425

1 052

1 068

16,5 -22,5

16,5 R 22,5

13,00

425

1 128

1 144

18-19,5

18 R 19,5

14,00

457

1 080

1 096

18-22,5

18 R 22,5

14,00

457

1 158

1 172

19,5 -19,5

19,5 R 19,5

15,00

495

1 138

1 156

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 5 %.



TABULKA 24

Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (2)

Terénní

běhoun (2)

Běhoun

M + S (2)

8R14LT

7,00

216

667

9-15LT

8,00

254

744

755

10-15LT

10R15LT

8,00

264

773

783

10-16LT

8,00

264

798

809

11-14LT

8,00

279

752

763

11-15LT

11R15LT

8,00

279

777

788

11-16LT

8,00

279

803

813

12-15LT

10,00

318

823

834

9R15LT

8,00

254

744

755

752

24 x 7,50 -13LT

24 x 7,50R13LT

6,00

191

597

609

604

27 x 8,50 -14LT

27 x 8,50 -14LT

7,00

218

674

685

680

28 x 8,50 -15LT

28 x 8,50 -15LT

7,00

218

699

711

705

29 x 9,50 -15LT

29 x 9,50 -15LT

7,50

240

724

736

731

30 x 9,50 -15LT

30 x 9,50 -15LT

7,50

240

750

761

756

31 x 10,50 -15LT

31 x 10,50 -15LT

8,50

268

775

787

781

31 x 11,50 -15LT

31 x 11,50 -15LT

9,00

290

775

787

781

32 x 11,50 -15LT

32 x 11,50 -15LT

9,00

290

801

812

807

33 x 12,50 -15LT

33 x 12,50 -15LT

10,00

318

826

838

832

35 x 12,50 -15LT

35 x 12,50 -15LT

10,00

318

877

888

883

37 x 12,50 -15LT

37 x 12,50 -15LT

10,00

318

928

939

934

31 x 13,50 -15LT

31 x 13,50 -15LT

11,00

345

775

787

781

37 x 14,50 -15LT

37 x 14,50 -15LT

12,00

372

928

939

934

31 x 15,50 -15LT

31 x 15,50 -15LT

12,00

390

775

787

781

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %.



TABULKA 25

Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA VÍCEDÍLNÉ RÁFKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (2)

Terénní

běhoun (2)

Běhoun

M + S (2)

6,50 -20

6,50R20

5,00

184

878

1 049

7,00 -15TR

7,00R15TR

5,50

199

777

962

7,00 -17

7,00R17

5,50

199

828

843

7,00 -18

7,00R18

5,50

199

853

868

7,00 -20

7,00R20

5,50

199

904

919

7,50 -15TR

7,50R15TR

6,00

215

808

825

7,50 -17

7,50R17

6,00

215

859

876

7,50 -18

7,50R18

6,00

215

884

981

7,50 -20

7,50R20

6,00

215

935

952

8,25 -15TR

8,25R15TR

6,50

236

847

855

865

8,25 -17

8,25R17

6,50

236

898

906

915

8,25 -20

8,25R20

6,50

236

974

982

992

9,00 -15TR

9,00R15TR

7,00

259

891

904

911

9,00 -20

9,00R20

7,00

259

1 019

1 031

1 038

10,00 -15TR

10,00R15TR

7,50

278

927

940

946

10,00 -20

10,00R20

7,50

278

1 054

1 067

1 073

10,00 -22

10,50R22

7,50

278

1 104

1 118

1 123

11,00 -15TR

11,00R15TR

8,00

293

958

972

977

11,00 -20

11,00R20

8,00

293

1 085

1 099

1 104

11,00 -22

11,00R22

8,00

293

1 135

1 150

1 155

11,00 -24

11,00R24

8,00

293

1 186

1 201

1 206

11,50 -20

11,50R20

8,00

296

1 085

1 099

1 104

11,50 -22

11,50R22

8,00

296

1 135

1 150

1 155

12,50 -20

12,00R20

8,50

315

1 125

1 146

12,50 -24

12,00R24

8,50

315

1 226

1 247

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %.



TABULKA 26

Pneumatiky pro nákladní automobily a přívěsy užívané na silnici při omezených rychlostech

DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY

MONTOVANÉ NA VÍCEDÍLNÉ RÁFKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (mm)

Diagonální

Radiální

Silniční

běhoun (2)

Běhoun

M + S (2)

13.00-20

13 00R20

9,00

340

1 177

1 200

14.00-20

14 00R20

10,00

375

1 241

1 266

14.00-24

14 00R24

10,00

375

1 343

1 368

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %.



TABULKA 27

Pneumatiky pro obytná vozidla užívaná na silnici

DIAGONÁLNÍ

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr (2)

(mm)

Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o

7-14.5 MH

6,00

185

677

8-14.5 MH

6,00

203

707

9-14.5 MH

7,00

241

711

Pneumatiky montované na prohloubené nebo poloprohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 5o

7.00-15 MH

5,50

202

752

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %.



TABULKA 28

Pneumatiky pro těžební důlní vozidla a lesní vozidla používaná občas na silnici

DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

Označení rozměru pneumatiky

Šířka měřicího ráfku

(in)

Šířka průřezu (1)

(mm)

Vnější průměr

Běhoun pro hnací kola (2)

(mm)

Zvláštní běhoun (2)

(mm)

Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o

7,00 -20 ML

5,50

199

919

7,50 -20 ML

6,00

215

952

8,25 -20 ML

6,50

236

992

9,00 -20 ML

7,00

259

1 038

1 063

10,00 -20 ML

7,50

278

1 073

1 099

10,00 -22 ML

7,50

278

1 123

1 150

10,00 -20 ML

7,50

278

1 174

1 200

11,00 -20 ML

8,00

293

1 104

1 131

11,00 -22 ML

8,00

293

1 155

1 182

11,00 -24 ML

8,00

293

1 206

1 233

12,00 -20 ML

8,50

315

1 146

1 173

12,00 -24 ML

8,50

315

1 247

1 275

13,00 -20 ML

9,00

340

1 200

13,00 -24 ML

9,00

340

1 302

14,00 -20 ML

10,00

375

1 266

14,00 -24 ML

10,00

375

1 368

Pneumatiky montované na ráfky se zkosenou patkou

11.00-25 ML

8.50

298

1 206

1 233

12.00-21 ML

8.50

315

1 146

1 175

12.00-25 ML

8.50

315

1 247

1 275

13.00-25 ML

10.00

351

1 302

14.00-21 ML

10.00

375

1 266

14.00-25 ML

10.00

375

1 368

Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o

9-22.5 ML

6.75

229

992

10-22.5 ML

7.50

254

1 038

11-22.5 ML

8.25

279

1 073

11-24.5 ML

8.25

279

1 123

12-22.5 ML

9.00

300

1 104

Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o

14-17.5 ML

10.50

349

921

15-19.5 ML

11.75

389

1 019

15-22.5 ML

11.75

389

1 095

16.5-19.5 ML

13.00

425

1 068

16.5-22.5 ML

13.00

425

1 144

18-19.5 ML

14.00

457

1 096

18-22.5 ML

14.00

457

1 172

19.5-19.5 ML

15.00

495

1 156

23-23.5 ML

17,00

584

1 320

(1)   Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu.

(2)   Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %.




Dodatek 6

METODA MĚŘENÍ ROZMĚRŮ PNEUMATIK

(viz příloha II bod 6.1.3)

ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY

1.1

Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I.

1.2

Tlak v pneumatice se pak nastaví na tyto hodnoty:

1.2.1

u normálních pneumatik smíšené konstrukce na 1,7 bar

1.2.2

u diagonálních pneumatik na hodnoty podle následující tabulky (tlak vyjádřen v bar):



Počet vrstev

Kategorie rychlosti

L, M, A

P, Q, R, S

T, U, H, V

4

1,7

2,0

6

2,1

2,4

2,6

8

2,5

2,8

3,0

1.2.3

u normálních radiálních pneumatik na 1,8 bar,

1.2.4

u zesílených pneumatik na 2,3 bar a

1.2.5

u pneumatik pro dočasné užití (druhu T) na 4,2 bar.

2.

Pneumatika namontovaná na ráfku se stabilizuje na teplotu laboratoře nejméně po dobu 24 hodin, pokud není stanoveno jinak v bodu 6.2.3 přílohy II.

3.

Tlak se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.2.

4.

Kalibrem se na šesti rovnoměrně rozložených místech změří celková šířka, přičemž se přihlíží k tloušťce ochranných žeber nebo pásů. Jako celková šířka se zaznamená největší z takto naměřených hodnot.

5.

Vnější průměr se stanoví změřením největšího obvodu a dělením takto získané hodnoty číslem π (3,1416).

ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA

1.

Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I a je nahuštěna na tlak stanovený výrobcem podle bodu 6.12 dodatku 1 k příloze I.

2.

Pneumatika namontovaná na ráfku se stabilizuje na teplotu laboratoře nejméně po dobu 24 hodin.

3.

Tlak se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.

4.

Kalibrem se na šesti rovnoměrně rozložených místech změří celková šířka, přičemž se přihlíží k tloušťce ochranných žeber nebo pásů. Jako celková šířka se zaznamená největší z takto naměřených hodnot.

5.

Vnější průměr se stanoví změřením největšího obvodu a dělením takto získané hodnoty číslem π (3,1416).




Dodatek 7

POSTUP PROVÁDĚNÍ VÝKONOVÝCH ZKOUŠEK ZATÍŽENÍM A RYCHLOSTÍ ( 14 )

(viz příloha I bod 6.2)

ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY

1.   Příprava pneumatiky

1.1

Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I.

1.2

Pneumatika se nahustí na odpovídající tlak podle níže uvedené tabulky:



Tlak v pneumatice při zkoušce (hodnoty vyjádřeny v bar)

Kategorie rychlosti

Diagonální pneumatiky

Radiální pneumatiky

Smíšené pneumatiky

Počet vrstev

4

6

8

normální

zesílené

normální

L,M,N

2,3

2,7

3,0

2,4

P,Q,R,S

2,6

3,0

3,3

2,6

3,0

2,6

T,U,H

2,8

3,2

3,5

2,8

3,2

2,8

V

3,0

3,4

3,7

3,0

Pneumatiky pro dočasné užití (druhu T): na 4,2 bar.

1.3

Výrobce může s udáním důvodů požádat, aby se užilo jiného tlaku v pneumatice, než jsou tlaky uvedené v bodu 1.2. V takovémto případě se musí pneumatika nahustit na požadovaný tlak (viz bod 6.14 dodatku 1 k příloze I).

1.4

Celek kola s pneumatikou se stabilizuje na teplotu zkušební místnosti nejméně po dobu tří hodin.

1.5

Tlak v pneumatice se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.2 nebo 1.3.

2.   Postup zkoušky

2.1

Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí na vnější povrch zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2 m ± 1 %.

2.2

Zkušební hřídel se zatíží zatížením, které činí 80 % následujících hodnot:

2.2.1

maximálního zatížení odpovídajícího indexu únosnosti u pneumatik se značkami kategorie rychlosti L až H;

2.2.2

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 240 km/h u pneumatik se značkou kategorie rychlosti V (viz bod 2.31.2 přílohy II).

2.3

Po dobu zkoušky se tlak v pneumatice nesmí upravovat a zkušební zatížení se musí udržovat konstantní.

2.4

Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozsahu od 20 oC do 30 oC nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí.

2.5

Zkouška musí proběhnout bez přerušení takto:

2.5.1

Doba přechodu z nulové rychlosti do počáteční rychlosti zkoušky: 10 minut.

2.5.2

Počáteční rychlost zkoušky: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky zmenšená o 40 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 %, nebo o 30 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %.

2.5.3

Intervaly, kterými se odstupňuje rychlost: 10 km/h.

2.5.4

Trvání zkoušky v každém intervalu rychlosti s výjimkou posledního: 10 minut.

2.5.5

Trvání zkoušky v posledním intervalu rychlosti: 20 minut.

2.5.6

Maximální zkušební rychlost: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky zmenšená o 10 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo odpovídající maximální předepsané rychlosti v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %.

3.   Rovnocenné postupy zkoušky

Užije-li se jiného postupu, než je uvedeno v bodu 2, musí se prokázat jeho rovnocennost.

ČÁST B: PNEUMATIKY UŽITKOVÝCH VOZIDEL ( 15 )

1.   Příprava pneumatiky

1.1

Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I.

1.2

Při zkoušení pneumatik s duší se užije nová duše nebo souprava nové duše, ventilu a ochranné vložky (je-li třeba).

1.3

Pneumatika se nahustí na tlak odpovídající indexu tlaku stanovenému výrobcem podle bodu 6.14 dodatku k příloze I.

1.4

Celek kola s pneumatikou se stabilizuje na teplotu zkušební místnosti nejméně po dobu tří hodin.

1.5.

Tlak v pneumatice se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.3.

2.   Postup zkoušky

2.1

Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí k vnější ploše motorem poháněného hladkého zkušebního bubnu o průměru 1,70 m ± 1 %, jehož povrch je nejméně tak široký jako běhoun pneumatiky.

2.2

Zkušební hřídel se zatíží sérií zkušebních zatížení vyjádřených v procentech zatížení uvedeného v dodatku 2 proti indexu únosnosti vyznačenému na bočnici pláště podle postupu zkoušek zatížení a rychlosti uvedeného v tabulce níže. Má-li pneumatika indexy únosnosti jak pro jednoduchou, tak pro dvojitou montáž, užije se jako základ pro zkušební zatížení referenční zatížení pro jednoduchou montáž.

2.3

Po dobu trvání zkoušky se tlak v pneumatice nesmí upravovat a zkušební zatížení se musí v každém ze tří zkušebních stupňů udržovat na konstantní hodnotě.

2.4

Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozmezí 20 oC až 30 oC nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí.

2.5

Program zkoušky zatížením a rychlostí se musí uskutečnit bez přerušování.

3.   Rovnocenné postupy zkoušky

Užije-li se jiného postupu, než je uvedeno v bodu 2, musí být prokázána jeho rovnocennost.



PROGRAM ZKOUŠKY ZATÍŽENÍM A RYCHLOSTÍ

Index únosnosti

Kategorie rychlosti

Otáčky zkušebního bubnu (1)

(min-1)

Zatížení, jímž se působí na kolo, v % zatížení odpovídajícího indexu únosnosti

Radiální pneumatika

Diagonální pneumatika

7 h

16 h

24 h

122 nebo více

F

100

100

66 %

84 %

101 %

G

125

100

J

150

125

K

175

150

L

200

M

225

121 nebo méně

F

100

100

G

125

125

J

150

150

K

175

175

L

200

175

70 %

88 %

106 %

 

 

 

4 h.

6 h.

 

M

250

200

75 %

97 %

114 %

N

275

75 %

97 %

114 %

P

300

75 %

97 %

114 %

(1)   Pneumatiky pro speciální užití (viz bod 2.1.3 přílohy II) je třeba zkoušet při rychlosti rovnající se 85 % rychlosti předepsané pro odpovídající pneumatiky normálního typu.




Dodatek 8

ZMĚNY ÚNOSNOSTI V ZÁVISLOSTI NA RYCHLOSTI



Pneumatiky užitkových vozidel

RADIÁLNÍ A DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY

(viz příloha II body 2.30, 2.31 a 6.2.4)

Rychlost

km/h

Změna únosnosti (%)

Všechny indexy únosnosti

Indexy únosnosti (1)

≥ 122

Indexy únosnosti (1)

≤121

Kategorie rychlosti

Kategorie rychlosti

Kategorie rychlosti

F

G

J

K

L

M

L

M

A

(2)

0

+150

+150

+150

+150

+150

+150

+110

+110

+110

+110

5

+110

+110

+110

+110

+110

+110

+ 90

+ 90

+ 90

+ 90

10

+ 80

+ 80

+ 80

+ 80

+ 80

+ 80

+ 75

+ 75

+ 75

+ 75

15

+ 65

+ 65

+ 65

+ 65

+ 65

+ 65

+ 60

+ 60

+ 60

+ 60

20

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

+ 50

25

+ 35

+ 35

+ 35

+ 35

+ 35

+ 35

+ 42

+ 42

+ 42

+ 42

30

+ 25

+ 25

+ 25

+ 25

+ 25

+ 25

+ 35

+ 35

+ 35

+ 35

35

+ 19

+ 19

+ 19

+ 19

+ 19

+ 19

+ 29

+ 29

+ 29

+ 29

40

+ 15

+ 15

+ 15

+ 15

+ 15

+ 15

+ 25

+ 25

+ 25

+ 25

45

+ 13

+ 13

+ 13

+ 13

+ 13

+ 13

+ 22

+ 22

+ 22

+ 22

50

+ 12

+ 12

+ 12

+ 12

+ 12

+ 12

+ 20

+ 20

+ 20

+ 20

55

+ 11

+ 11

+ 11

+ 11

+ 11

+ 11

+17,5

+17,5

+17,5

+17,5

60

+ 10

+ 10

+ 10

+ 10

+ 10

+ 10

+15,0

+15,0

+15,0

+15,0

65

+7,5

+8,5

+8,5

+8,5

+8,5

+8,5

+13,5

+13,5

+13,5

+13,5

70

+5,0

+7,0

+7,0

+7,0

+7,0

+7,0

+12,5

+12,5

+12,5

+12,5

75

+2,5

+5,5

+5,5

+5,5

+5,5

+5,5

+11,0

+11,0

+11,0

+11,0

80

0

+4,0

+4,0

+4,0

+4,0

+4,0

+10,0

+10,0

+10,0

+10,0

85

- 3

+2,0

+3,0

+3,0

+3,0

+3,0

+8,5

+8,5

+8,5

+8,5

90

- 6

0

+2,0

+2,0

+2,0

+2,0

+7,5

+7,5

+7,5

+7,5

95

-10

-2,5

+1,0

+1,0

+1,0

+1,0

+6,5

+6,5

+6,5

+6,5

100

-15

- 5

0

0

0

0

+5,0

+5,0

+5,0

+5,0

105

 

- 8

- 2

0

0

0

+3,75

+3,75

+3,75

+3,75

110

 

-13

- 4

0

0

0

+2,5

+2,5

+2,5

+2,5

115

 

 

- 7

- 3

0

0

+1,25

+1,25

+1,25

+1,25

120

 

 

-12

- 7

0

0

0

0

0

0

125

 

 

 

 

 

0

-2,5

0

0

0

130

 

 

 

 

 

0

- 5

0

0

0

135

 

 

 

 

 

 

-7,5

-2,5

0

0

140

 

 

 

 

 

 

-10

- 5

0

0

145

 

 

 

 

 

 

 

-7,5

-2,5

0

150

 

 

 

 

 

 

 

-10

- 5

0

155

 

 

 

 

 

 

 

 

-7,5

-2,5

160

 

 

 

 

 

 

 

 

-10

- 5

(1)   Indexy únosnosti vztahující se k jednoduché montáži (viz bod.28.2 přílohy II).

(2)   Změny zatížení nejsou přípustné pro rychlosti nad 160 km/h. Pro značku kategorie rychlosti Q a nižší odpovídá kategorie rychlosti značce kategorie rychlosti (viz bod 2.29.3 přílohy II) určené maximální přípustnou rychlostí pro pneumatiku.




PŘÍLOHA III

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVALOVÁNÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK

1.   ŽÁDOST O ►M1  ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA

1.1

Žádost o ►M1  ES schválení typu ◄ vozidla z hlediska montáže pneumatik podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

1.2

K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží popis typu vozidla a jeho pneumatik (s údaji o označení rozměrů pneumatik, o kategorii rychlosti a o indexu únosnosti, včetně náhradních celků pro dočasné užití), kterými musí být vozidlo vybaveno podle popisu v informačním dokumentu v dodatku I.

1.3

Technické zkušebně musí být předloženo vozidlo, které představuje typ vozidla určený k schválení.

1.4

Výrobce vozidla nebo jeho zástupce mohou požádat o rozšíření ►M1  ES schválení typu ◄ vozidla zahrnující i pneumatiky s dalšími označeními rozměrů, pro jiné kategorie rychlosti nebo indexy únosnosti nebo pro další celky pro dočasné užití.

2.    ►M1  ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA

2.1

Pro typ vozidla předložený v souladu s bodem 1 a splňující požadavky této směrnice se udělí ►M1  ES schválení typu ◄ a přidělí se číslo ►M1  ES schválení typu ◄ .

2.2

Rozhodnutí o udělení, rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle této směrnice se sdělí členským státům prostřednictvím formuláře podle vzoru v dodatku 2.

2.3

Pro každý schválený typ vozidla se přidělí číslo schválení typu. Stejný členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

3.   ÚPRAVA TYPU VOZIDLA

3.1

Každá úprava typu vozidla musí být oznámena schvalovacímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán může pak buď:

3.1.1

potvrdit, že úpravy nemají žádný patrný nepříznivý vliv a že vozidlo stále ještě splňuje požadavky, nebo

3.1.2

odmítnout schválení úprav.

3.2

Potvrzení nebo odmítnutí spolu s vlastnostmi úprav se sdělí ostatním členským státům postupem podle bodu 2.2.

4.   SHODNOST VÝROBY

4.1

Každé vyrobené vozidlo, na které se vztahuje tato směrnice, musí být vyrobeno tak, aby splňovalo odpovídající požadavky této směrnice.

4.2

K ověření, že jsou plněny požadavky bodu 4.1, musí být provedena odpovídající kontrola.

4.3

Držitel schválení typu musí zejména zajistit postupy pro účinnou kontrolu shody mezi vlastnostmi vozidla a vlastnostmi pneumatik tak, jak ji stanovuje tato směrnice.

4.4

Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit postupy pro kontrolu shodnosti výroby, které jsou využívány v každém výrobním útvaru.

4.4.1

Při každé inspekci musí být inspektorovi předloženy zkušební protokoly a výrobní záznamy.

4.5

Obvyklá četnost kontrol schvalovacím orgánem je jednou za rok. V případě, že jsou v průběhu inspekce shledány nevyhovující výsledky, zajistí schvalovací orgán, aby byly co nejdříve přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti výroby.

5.   UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení typu ukončí výrobu typu vozidla schváleného jako typ podle této směrnice, musí o tom uvědomit orgán, který schválení typu udělil. Po obdržení odpovídající zprávy o tom výše uvedený orgán uvědomí ostatní schvalovací orgány na kopii certifikátu schválení typu opatřené na konci podepsanou a datovanou poznámkou „VÝROBA UKONČENA“ provedenou velkými písmeny.




Dodatek 1

INFORMAČNÍ DOKUMENT č.…..

PODLE PŘÍLOHY I SMĚRNICE RADY 70/156/EHS TÝKAJÍCÍ SE ►M1  ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK

(SMĚRNICE 92/23/EHS)

image




Dodatek 2

VZOR

[Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)]

CERTIFIKÁT ►M1  ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄

(vozidlo)

image ►(1) M1  

image




PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY NA VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK

1.   DEFINICE

2.   Pro účely této směrnice platí následující definice:

2.1

Schválením typu vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska jeho pneumatik, včetně náhradních pneumatik pro dočasné užití.

2.2

Typem vozidla“ se rozumí kategorie vozidla, která se z hlediska jeho variant významně neliší v zásadních hlediscích, která mohou ovlivnit označení rozměrů pneumatiky, označení kategorie rychlosti nebo indexu únosnosti.

2.3

Kolem“ se rozumí úplné kolo sestávající z ráfku a disku kola.

2.4

Náhradním kolem pro dočasné užití“ se rozumí kolo lišící se od běžných kol užitých na typu vozidla.

2.5

Celkem“ se rozumí celek kola s pneumatikou.

2.6

Normálním celkem“ se rozumí celek, který může být namontován na vozidle pro běžný provoz.

2.7

Náhradním celkem“ se rozumí celek, který je určen k výměně za normální celek v případě jeho závady. Náhradní celek může být buď:

2.7.0

normální náhradní celek“, což je celek shodný s normálním celkem typu vozidla;

2.7.1

náhradní celek pro dočasné užití“, což je celek lišící se od normálních celků na typu vozidla z hlediska základních vlastností (např. označení rozměru pneumatiky, funkční rozměry, podmínky užití nebo konstrukce); je určen pro dočasné užití v omezených podmínkách; náhradní celky pro dočasné užití mohou být zařazeny do následujících kategorií:

2.7.1.1   kategorie 1

celek sestávající z kola, které je shodné s kolem normální jednotky, a pneumatiky, která má základní vlastnosti (např. rozměry, konstrukci) odlišné od normální pneumatiky;

2.7.1.2   kategorie 2

celek sestávající z kola a pneumatiky, které mají základní vlastnosti odlišné od normálního celku, a který je určen k uložení na vozidle s pneumatikou nahuštěnou tlakem uvedeným pro dočasné užití;

2.7.1.3   kategorie 3

celek sestávající z normálního kola a pneumatiky, která má základní vlastnosti odlišné od normální pneumatiky, a který je určen k uložení na vozidle se složenou a nenahuštěnou pneumatikou;

2.7.1.4   kategorie 4

celek sestávající z kola a pneumatiky, které mají základní vlastnosti odlišné od normálního celku, a který je určen k uložení na vozidle se složenou a nenahuštěnou pneumatikou.

2.8

Maximální hmotností“ se rozumí maximální hodnota udaná výrobcem vozidla, která je pro vozidlo technicky přípustná.

2.9

Maximálním zatížením nápravy“ se rozumí maximální hodnota udaná výrobcem vozidla, která je technicky přípustná pro celkovou vertikální sílu mezi plochami dotyku pneumatik dané nápravy a zemí, a tato síla je výsledkem působení části hmotnosti vozidla nesené touto nápravou. Součet hmotností na nápravy může být větší než hodnota odpovídající maximální hmotnosti vozidla.

2.10

Funkčními rozměry“ se rozumí rozměry odvozené z označení rozměrů kol nebo pneumatik (např. průměr, šířka, profilové číslo) a z montáže celku na vozidle (např. přesazení stopy kola).

2.11

Maximální konstrukční rychlostí“ se rozumí maximální rychlost schválená pro typ vozidla se zahrnutím dovolených odchylek pro ověření shodnosti sériové výroby.

3.   POŽADAVKY NA VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK

3.1   Obecně

▼M1

3.1.1

Každá pneumatika namontovaná na vozidlo, včetně libovolné náhradní pneumatiky, musí být podle bodu 3.7.4 opatřena značkou (značkami) ES schválení typu uvedenou v bodu 4 přílohy I nebo značkou schválení typu, která udává, že pneumatika vyhovuje předpisům EHK OSN č. 30 nebo 54. Značky schválení EHK OSN se považují za odpovídající značkám ES schválení typu uděleným podle přílohy II.

▼B

3.2   Montáž pneumatik

3.2.1

Všechny pneumatiky namontované na vozidlo, s výjimkou náhradních pneumatik pro dočasné užití, musí mít stejnou konstrukci (viz příloha II bod 2.3).

3.2.2

Všechny pneumatiky namontované na nápravu musí být stejného typu (viz příloha II bod 2.1).

3.2.3

Prostor, ve kterém se kolo otáčí, musí být takový, aby umožňoval neomezený pohyb v případě užití maximálního přípustného rozměru pneumatiky v rámci omezení daných zavěšením a řízením stanovených výrobcem vozidla.

3.3   Únosnost

3.3.1

Podle bodu 3.7 je hodnota maximálního zatížení (viz příloha II bod 2.31) všech pneumatik, včetně náhradních pneumatik (pokud jsou užity), kterými je vozidlo vybaveno:

3.3.1.1

u vozidla vybaveného pneumatikami stejného typu v jednoduché montáži: alespoň rovna polovině maximálního zatížení nápravy (viz bod 2.9) stanoveného výrobcem pro nejzatíženější nápravu;

3.3.1.2

u vozidla vybaveného pneumatikami více než jednoho typu v jednoduché montáži: alespoň rovna polovině maximálního zatížení nápravy (viz bod 2.9) stanoveného výrobcem vozidla pro danou nápravu;

3.3.1.3

u vozidla vybaveného pneumatikami pro osobní automobil v dvojité montáži: alespoň rovna 0,27násobku maximálního zatížení nápravy stanoveného výrobcem vozidla pro danou nápravu;

3.3.1.4

u náprav s namontovanými pneumatikami pro užitkové automobily v dvojité montáži: alespoň rovna 0,25násobku indexu únosnosti při dvojité montáži pro maximální zatížení nápravy stanoveného výrobcem vozidla pro danou nápravu.

3.4   Dosažitelná rychlost

3.4.1

Každá pneumatika, která je běžně na vozidle, musí mít značku kategorie rychlosti (viz příloha II bod 2.29) odpovídající maximální konstrukční rychlosti vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla) nebo odpovídající kombinaci zatížení a rychlosti (viz přílohu II bod 2.30).

3.4.2

Výše uvedené požadavky neplatí:

3.4.2.1

v případě náhradních pneumatik pro dočasné užití, pro které platí bod 3.8;

3.4.2.2

v případě vozidel obvykle vybavených normálními pneumatikami a příležitostně vybavených pneumatikami pro jízdu na sněhu.

V tomto případě však značka kategorie rychlosti pneumatik pro jízdu na sněhu musí buď odpovídat rychlosti větší než je maximální konstrukční rychlost vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla), nebo nesmí být menší než 160 km/h (nebo musí splňovat obě podmínky).

Když je však maximální konstrukční rychlost vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla) větší než rychlost odpovídající značce kategorie rychlosti pneumatik pro jízdu na sněhu, musí být uvnitř vozidla na nápadném místě běžně viditelném pro řidiče výstražný nápis udávající maximální rychlost pneumatik pro jízdu na sněhu.

3.5   Náhradní pneumatika

3.5.1

V případě, že vozidlo je vybaveno náhradním kolem, musí jeho pneumatika být:

3.5.1.1

stejného typu, jako jsou pneumatiky namontované na vozidle nebo pro ně schválené jako typ, nebo

3.5.1.2

náhradní pneumatikou pro dočasné užití typu vhodného pro užití na vozidle v libovolném místě. Žádné jiné vozidlo kromě vozidla kategorie M1 však nesmí být vybaveno náhradní pneumatikou pro dočasné užití.

3.5.2

Každé vozidlo vybavené dočasným náhradním celkem musí být vybaveno doplňkovou informací jasně a trvale umístěnou na dočasném náhradním celku nebo na vozidle v blízkosti náhradního celku nebo v příručce pro řidiče. Udány musí být alespoň následující informace:

3.5.2.1

instrukce pro opatrnou jízdu v případě, že je namontován dočasný náhradní celek a pokyn, že je nutno namontovat normální celek co možná nejdříve;

3.5.2.2

údaj, že provoz vozidla není přípustný s více než jedním dočasným náhradním celkem současně;

3.5.2.3

údaj o tlaku v pneumatice uvedený výrobcem vozidla pro pneumatiku dočasného náhradního celku;

3.5.2.4

pro vozidla vybavená dočasnými náhradními celky kategorie 3 nebo 4, popis postupu huštění pneumatiky na tlak uvedený pro dočasné užití prostřednictvím zařízení uvedeného v bodu 3.6;

3.6   Hustící zařízení pro dočasné náhradní celky

3.6.1

Pokud je vozidlo vybaveno dočasnými náhradními celky kategorie 3 nebo 4, musí být vybaveno zařízením, které umožní, aby pneumatiky byly nahuštěny na tlak určený pro dočasné užití v čase maximálně do 5 minut.

3.7   Zvláštní případy

3.7.1

V případě přívěsů kategorií O1 a O2 s omezením provozní rychlosti do 100 km/h vybavených pneumatikami pro osobní automobily v jednoduché montáži musí být maximální jmenovitá hodnota zatížení každé pneumatiky alespoň 0,45násobkem maximálního zatížení stanoveného výrobcem pro nejvíce zatíženou nápravu. Pro pneumatiky v dvojité montáži kde o 0,24násobek.

3.7.2

V případě některých speciálních vozidel vybavených pneumatikami pro užitkové automobily nemůže být užívána tabulka „Změny únosnosti při změnách rychlosti“ (viz bod 2.30 a dodatek 8 přílohy II). V těchto případech hodnoty maximálního jmenovitého zatížení pneumatiky, které se porovnávají s maximálním zatížením nápravy (viz body 3.3.1.2 a 3.3.1.4 této přílohy), jsou stanoveny násobením zatížení odpovídajícího indexu únosnosti vhodným koeficientem, který se vztahuje k typu vozidla a jeho užití místo k maximální konstrukční rychlosti vozidla. V takových případech se bod 3.4.1 této přílohy nepoužije. Vhodné koeficienty jsou tyto:

3.7.2.1

1,10 u vozidel kategorie M3, jestliže je vozidlo provozováno se stojícími cestujícími a provozní rychlost nepřekročí 60 km/h. Z provozních důvodů však může členský stát připustit provozní rychlost zvýšenou na 80 km/h;

3.7.2.2

1,15 u těch vozidel M3, která jsou určena pouze k provozu po městských komunikacích s častým zastavováním;

3.7.2.3

1,10 u komunálních vozidel kategorie N užívaných při nízkých rychlostech na krátkých vzdálenostech ve městě a pro předměstský provoz, jako jsou např. zametací vozidla nebo vozidla na odvoz odpadků.

3.7.3

Pokud motorové vozidlo kategorie M1 táhne přívěs, může být přídavné zatížení v místě spojovacího zařízení přívěsu příčinou překročení hodnoty maximálního jmenovitého zatížení pneumatiky nejvýše o 15 % za předpokladu, že provozní rychlost je omezena na 100 km/h nebo méně a tlak v pneumatice je zvýšen alespoň o 0,2 bar.

3.7.4

Na vozidlo, které je vybaveno pneumatikami, které nejsou vzhledem ke speciálním podmínkám užití (např. pneumatiky pro zemědělská vozidla, pneumatiky průmyslových tahačů, motocyklové pneumatiky) ani pneumatikami pro osobní automobil, ani pneumatikami pro užitkový automobil, se nevztahují požadavky přílohy II za předpokladu, že schvalovací orgán je spokojen s tím, že užité pneumatiky jsou vhodné pro provozní podmínky vozidla.

3.8   Požadavky na dočasné náhradní celky

3.8.1

Všechny náhradní pneumatiky pro dočasné užití musí mít kategorii rychlosti alespoň rovnou 120 km/h (značka L kategorie rychlosti).

3.8.2

Pokud je celek namontován pro dočasné užití na vozidlo, vnější povrch kola musí mít jinou barvu nebo barevný vzorek, který je zřetelně odlišný od barev normálních celků. Pokud je možné k dočasnému náhradnímu celku připevnit kryt kola, nesmí být odlišná barva nebo barevný vzorek tímto krytem kola překryty.

3.8.3

Značka s maximální přípustnou rychlostí musí být trvale viditelná na vnějším povrchu kola ve výrazné poloze podle níže uvedeného obrázku.

image

▼M1




PŘÍLOHA V

EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na ES schválení typu pneumatik jako konstrukčních celků z hlediska emisí hluku ze styku pneumatika/vozovka.

2.   DEFINICE

Pro účely této přílohy platí definice přílohy II s výjimkou bodu 2.1, který se mění tímto způsobem:

2.1

„Typem pneumatiky“

se ve vztahu ke schvalování typu podle této přílohy (emise hluku ze styku pneumatika/vozovka) rozumí rozsah pneumatik, který je tvořen seznamem označení rozměrů pneumatik (viz bod 2.17 v příloze II), výrobních značek, obchodních značek a obchodních názvů, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

 název výrobce,

 klasifikace pneumatiky (viz bod 2.4 této přílohy),

 konstrukce pneumatiky (viz bod 2.1.4 přílohy II),

 kategorie použití (viz bod 2.1.4 přílohy II),

 u třídy pneumatik C1: „reinforced“ nebo „extra load“,

 vzorek běhounu (viz bod 2.3 Informačního dokumentu, v dodatku 3 přílohy I).

Poznámka:

Vliv změn drobnějších detailů běhounu pneumatiky a její konstrukce na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka se bude stanovovat v průběhu kontrol shodnosti výroby.

Dále platí také následující definice:

2.2

„Obchodní značkou nebo obchodním názvem“

se rozumí identifikace pneumatiky tak, jak ji uvádí její výrobce. Obchodní značka může být totožná s obchodní firmou výrobce, obchodní název se může shodovat s výrobní značkou.

2.3

„Emisí hluku ze styku pneumatika/vozovka“

se rozumí hluk, který vzniká ze styku pneumatiky za jízdy po povrchu vozovky.

2.4

Pro účely této přílohy platí následující klasifikace:



pneumatiky třídy C1

pneumatiky osobních automobilů (viz bod 2.32 přílohy II);

pneumatiky třídy C2

pneumatiky užitkových vozidel (viz bod 2.33 přílohy II) s indexem únosnosti v jednoduché montáži ≤ 121 a se značkou kategorie rychlosti ≥ N (viz bod 2.29.3 přílohy II);

pneumatiky třídy C3

pneumatiky užitkových vozidel (viz bod 2.33 přílohy II) s indexem únosnosti v jednoduché montáži ≤ 121 a se značkou kategorie rychlosti ≥ M (viz bod 2.29.3 přílohy II) nebo pneumatiky užitkových vozidel (viz bod 2.33 přílohy II) s indexem únosnosti v jednoduché montáži ≥ 122.

3.   POŽADAVKY NA OZNAČENÍ

3.1

Kromě ostatních požadavků, které uvádí bod 4 přílohy I a bod 3 přílohy II, musí být pneumatika opatřena následujícím označením:

3.1.1 obchodní firma výrobce nebo výrobní značka; obchodní značka, obchodní název nebo výrobní značka.

4.   POŽADAVKY NA EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA

4.1   Obecné požadavky

Pro zkoušky hladiny emise hluku ze styku pneumatika/vozovka, které se být provádějí podle dodatku 1, musí být dodána sada čtyř pneumatik stejného označení rozměru pneumatiky a stejného vzorku běhounu a tato sada musí být reprezentativní pro daný rozsah pneumatik.

4.2

Hladiny akustického tlaku stanovené podle bodu 4.5 přílohy I nesmějí překročit následující mezní hodnoty:

4.2.1 Pneumatiky třídy C1 pro jmenovitou šířku průřezu (viz přílohu II, bod 2.17.1.1) zkoušené pneumatiky:



Třída pneumatiky

Jmenovitá šířka průřezu

Mezní hodnoty v dB(A)

A

(1)

(1) (2)

C1a

≤ 145

72 (*1)

71 (*1)

70

C1b

> 145 ≤ 165

73 (*1)

72 (*1)

71

C1c

> 165 ≤ 185

74 (*1)

73 (*1)

72

C1d

> 185 ≤ 215

75 (*2)

74 (*2)

74

C1e

> 215

76 (*3)

75 (*3)

75

(*1)   Mezní hodnoty ze sloupce A se uplatní do 30. června 2007;

(*2)   Mezní hodnoty ze sloupce A se uplatní do 30. června 2008;

(*3)   Mezní hodnoty ze sloupce A se uplatní do 30. června 2009;

(1)   Pouze směrná čísla. Konečné hodnoty budou záviset na směrnici, která bude následovat po zprávě požadované podle článku 3 odst. 2 směrnice 2001/43/ES.

(2)   Mezní hodnoty pro sloupec C budou výsledkem změny této směrnice, která bude následovat po zprávě požadované podle článku 3 odst. 2 směrnice 2001/43/ES.

4.2.1.1 pro zesílené pneumatiky (nebo pro pneumatiky pro vysoké zatížení) (viz příloha II bod 3.1.8) se mezní hodnoty v bodu 4.2.1 zvyšují o 1 dB(A);

4.2.1.2 pro pneumatiky klasifikované jako pro speciální použití (viz příloha II bod 2.1.3) se mezní hodnoty v bodu 4.2.1 zvyšují o 2 dB(A).

4.2.2 Pneumatiky třídy C2 pro kategorii použití (viz příloha II bod 2.1.3) rozsahu pneumatik:



Kategorie použití

Mezní hodnota vyjádřená v dB(A)

Normální

75

Pro jízdu na sněhu

77

Speciální

78

4.2.3 Pneumatiky třídy C 3 pro kategorii použití (viz příloha II bod 2.1.3) rozsahu pneumatik:



Kategorie použití

Mezní hodnota vyjádřená v dB(A)

Normální

76

Pro jízdu na sněhu

78

Speciální

79




Dodatek 1

METODA ZKOUŠENÍ HLADIN AKUSTICKÉHO TLAKU HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA, METODA VOLNÉHO PŘEJEZDU

0.   Úvod

Tato metoda zahrnuje ustanovení pro měřicí přístroje, podmínky měření a metodu měření, které umožní zjistit hladinu akustického tlaku hluku soupravy pneumatik namontovaných na zkušebním vozidle pojíždějícím vysokou rychlostí na stanoveném povrchu vozovky. Zaznamenává se maximální hladina akustického tlaku hluku snímaná mikrofony ve vzdáleném poli při volném přejezdu vozidla; konečná výsledná hodnota referenční rychlosti se získá lineární regresní analýzou. Výsledky této zkoušky nelze vztahovat na hluk pneumatik měřený při zatížení za akcelerace nebo při deceleraci za brzdění.

1.   Měřicí přístroje

1.1   Akustická měření

Zvukoměr nebo odpovídající systém měřicích zařízení včetně krytu proti větru podle doporučení výrobce musí odpovídat alespoň požadavkům na přístroj typu 1 podle IEC 60651, druhé vydání.

Měří se při použití kmitočtové váhové křivky A a časové konstanty F.

Pokud se použije systém, který zahrnuje periodické vzorkování hladiny akustického tlaku A hluku, je třeba, aby údaje byly zjišťovány v časových intervalech kratších než 30 ms.

1.1.1   Kalibrace

Na počátku a na konci každé série měření se celý měřicí systém kalibruje zvukovým kalibrátorem, který plní požadavky na zvukové kalibrátory o třídě přesnosti alespoň C1 podle IEC 942:1988. Bez dalšího seřizování zvukoměru nesmí být rozdíl mezi jeho dvěma po sobě následujícími kalibracemi větší než stanovují požadavky IEC 942:1988. Bez dalšího seřizování nesmí být rozdíl mezi dvěma po sobě následujícími kalibracemi 0,5 dB nebo větší. Pokud je tato hodnota překročena, neberou se v úvahu výsledky měření zjištěné po předchozí uspokojivé kalibraci.

1.1.2   Splnění požadavků

Jednou ročně se musí ověřit, zda zvukový kalibrátor splňuje požadavky IEC 60942:1988 a nejméně každé dva roky se musí ověřit, zda přístrojový systém splňuje požadavky IEC 60652:1979/A1:1993, druhé vydání; tyto skutečnosti musí ověřovat laboratoř, která je akreditována ke kalibraci podle odpovídajících norem.

1.1.3   Umístění mikrofonu

Mikrofon (nebo mikrofony) se umístí ve vzdálenosti 7,5 m ± 0, 05 m od referenční přímky CC' (obrázek 1) a 1,2 m ± 0, 02 m nad povrchem vozovky. Jeho osa maximální citlivosti musí být směrována vodorovně a musí být kolmá na dráhu vozidla (přímka CC').

1.2   Měření rychlosti

Rychlost vozidla se měří přístroji s přesností ± 1 km/h nebo vyšší, a to v okamžiku, kdy předek vozidla dosáhl přímku PP' (obrázek 1).

1.3   Měření teploty

Měření teploty vzduchu i povrchu zkušebního úseku je povinné. Zařízení pro měření teploty musí mít přesnost v rozsahu ± 1 oC.

1.3.1   Teplota vzduchu

Snímač teploty se umístí v místě prostém překážek blízko mikrofonu tak, aby byl vystaven pohybu vzduchu a chráněn před přímým slunečním svitem. Ochrana před slunečním svitem může být zajištěna jakýmkoliv stínítkem nebo podobným zařízením. Snímač musí být umístěn ve výšce 1,2 m ± 0, 1 m nad úrovní povrchu zkušebního úseku, aby se tak minimalizoval vliv tepelného vyzařování povrchu zkušebního úseku při nízkém pohybu vzduchu.

1.3.2   Teplota povrchu zkušebního úseku

Snímač teploty se umístí v místě, kde je měřená teplota reprezentativní pro teplotu dráhy kol, aniž by tím bylo rušeno měření zvuku.

Pokud se použije přístroj s kontaktním snímačem teploty, musí se mezi povrch a snímač nanést tepelně vodivá pasta, aby se tak zajistil odpovídající tepelný kontakt.

Pokud se použije radiační teploměr (pyrometr), je třeba volit takovou výšku měření, aby bylo zajištěno měření na ploše s průměrem ≥ 0,1 m.

1.4   Měření větru

Zařízení musí být schopné měření rychlosti větru s dovolenou odchylkou ± 1 m/s. Vítr se měří ve výšce mikrofonu. Zaznamená se směr větru vůči směru jízdy.

2.   Podmínky měření

2.1   Zkušební lokalita

Zkušební lokalitu tvoří středový úsek, obklopený v podstatě plochým zkušebním prostranstvím. Měřicí úsek musí být rovinný; povrch zkušebního úseku musí být při všech měřeních suchý a čistý. Povrch zkušebního úseku nesmí být při měření nebo před měřením uměle chlazen.

Zkušební dráha musí být taková, aby byly v rozsahu do 1 dB dodrženy podmínky volného zvukového pole mezi zdrojem zvuku a mikrofonem. Tyto podmínky se považují za splněné, pokud se od středu akceleračního úseku nenalézají do vzdálenosti 50 m žádné velké objekty odrážející zvuk, jako jsou ohrady, skály, mosty nebo budovy. Povrch místa pro zkoušky musí vyhovovat dodatku 2 této přílohy.

Střední část o poloměru nejméně 10 m musí být prosta prachového sněhu, vysoké trávy, volné zeminy, škváry apod. Žádná překážka nesmí ovlivňovat zvukové pole v blízkosti mikrofonu a mezi mikrofonem a zvukovým zdrojem nesmí stát žádná osoba. Osoba, která měří, a jacíkoli pozorovatelé, kteří se měření zúčastňují, se musí postavit tak, aby nebyly neovlivňovány údaje měřicích přístrojů.

2.2   Meteorologické podmínky

Nesmí se měřit za špatných meteorologických podmínek. Musí se zajistit, aby výsledky nebyly ovlivněny poryvy větru. Zkoušet se nesmí, pokud rychlost větru ve výšce mikrofonu překračuje 5 m/s.

Nesmí se měřit, pokud je teplota vzduchu nižší než 5 oC nebo vyšší než 40 oC nebo pokud je teplota povrchu zkušebního úseku nižší než 5 oC nebo vyšší než 50 oC.

2.3   Hluk pozadí

Hladina akustického tlaku hluku pozadí (včetně hluku větru) musí být nejméně o 10 dB(A) nižší, než je měřená hladina emise hluku ze styku pneumatika/vozovka. Na mikrofonu může být užit vhodný kryt proti větru za předpokladu, že se vezme v úvahu jeho vliv na citlivost a směrovou charakteristiku mikrofonu.

Jakékoliv měření ovlivněné zvukovou špičkou, která se jeví jako nesouvisející s vlastnostmi obecné hladiny akustického tlaku hluku pneumatik, se nebere v úvahu.

2.4   Požadavky na zkoušené vozidlo

2.4.1   Obecně

Zkoušeným vozidlem musí být motorové vozidlo se čtyřmi pneumatikami namontovanými jen na dvou nápravách.

2.4.2   Naložení vozidla

Vozidlo musí být naloženo tak, aby byla splněna únosnost pneumatik podle bodu 2.5.2.

2.4.3   Rozvor náprav

Rozvor dvou náprav s namontovanými zkoušenými pneumatikami musí být pro pneumatiky třídy C1 menší než 3,5 m a pro pneumatiky třídy C2 a C3 menší než 5 m.

2.4.4   Opatření pro minimalizaci vlivu vozidla na měření akustického tlaku hluku

Aby se zajistilo, že hluk pneumatik není podstatně ovlivněn konstrukcí zkušebního vozidla, jsou stanoveny následující požadavky a doporučení.

Požadavky:

a) Nesmějí být namontovány kryty proti rozstřiku vody nebo jiná zařízení, která mají rozstřik vody omezit.

b) Doplňky nebo přídržná zařízení částí v bezprostřední blízkosti ráfků a pneumatik, které by mohly stínit zvuk, nejsou přípustné.

c) Seřízení kol (sbíhavost, odklon kola, záklon kola) musí plně odpovídat doporučením výrobce vozidla.

d) V podbězích kol nebo pod kapotou nesmějí být namontovány materiály pohlcující zvuk.

e) Zavěšení kol musí být v takovém stavu, aby při naložení vozidla podle zkušebních požadavků nezpůsobovalo mimořádné snížení světlosti vozidla. Pokud je k dispozici systém regulace výšky vozidla nad vozovkou, musí být tento systém nastaven tak, aby byla v průběhu zkoušky zajištěna taková výška nad vozovkou, která je obvyklá za nenaložených podmínek.

Doporučení pro zamezení parazitních zvuků:

a) Doporučuje se odstranění nebo změna těch částí vozidla, které jakkoli přispívají ke hluku pozadí vozidla. Jakákoli demontáž nebo změna musí být zaznamenána ve zkušebním protokolu.

b) Je třeba zajistit, aby při zkoušce nebyly brzdy nedostatečně uvolněny a nezpůsobovaly tak hluk brzdění.

c) Je třeba zajistit, aby nepracovaly elektrické chladicí ventilátory.

d) Při zkoušce musí být uzavřena okna a odklopná střecha.

2.5   Pneumatiky

2.5.1   Obecně

Na zkušebním vozidle musí být namontovány čtyři shodné pneumatiky stejného typu rozsahu použití. U pneumatik s indexem únosnosti překračujícím hodnotu 121 a bez označení pro dvojitou montáž musí být dvě takovéto pneumatiky stejného typu namontovány na zadní nápravě zkušebního vozidla; na přední nápravě se namontují pneumatiky vhodného rozměru pro hmotnost na nápravě, tyto pneumatiky musí být ohlazeny na minimální hloubku vzorku, aby se tak při zachování dostatečné bezpečnosti minimalizoval vliv hluku ze styku pneumatika/vozovka. Zimní pneumatiky, které mohou být v některých členských státech pro zvýšení tření vybaveny hroty, se musí zkoušet bez těchto hrotů. Pneumatiky se zvláštními požadavky na montáž se zkoušejí ve shodě s těmito požadavky (například požadavek na směr otáčení). Před záběhem musí mít pneumatiky plnou hloubku vzorku.

Pneumatiky se zkoušejí na ráfcích povolených výrobcem pneumatiky.

2.5.2   Zatížení pneumatik

Zkušební zatížení Q t každé pneumatiky na zkušebním vozidle musí být nastaveno v rozmezí 50 % až 90 % referenčního zatížení Q r tak, aby ale střední zatížení všech pneumatik bylo 75 % ± 5 % referenčního zatížení Q r.

Referenční zatížení Q r pro všechny pneumatiky odpovídá maximální hmotnosti vázané na index únosnosti pneumatiky. V případě, že je index únosnosti tvořen dvěma čísly oddělenými lomítkem (/), bere se v úvahu první z obou čísel.

2.5.3   Tlak v pneumatice

Každá z pneumatik namontovaných na zkušebním vozidle musí být nahuštěna na zkušební tlak P t, který není vyšší než je referenční tlak P r a který leží v intervalu:

image

kde P r je tlak odpovídající indexu tlaku vyznačenému na bočnici pneumatiky.

Pro třídu C1 je pro „standardní“ pneumatiky referenční tlak P r = 250 kPa a pro „zesílené“ pneumatiky je referenční tlak P r = 290 kPa, minimální zkušební tlak je P t = 150 kPa.

2.5.4   Přípravy před zkouškou

Před zkouškou se pneumatiky musí „zajet“, aby se odstranily výrony směsi nebo jiné části vzorku, které jsou zaviněny postupem tváření. Ekvivalentem je obvykle cca 100 km běžného použití na silnici.

Pneumatiky se na zkušebním vozidle musí otáčet ve stejném směru, jako se otáčely při záběhu.

Před zkouškou se musí pneumatiky ohřát jízdou za zkušebních podmínek.

3.   Zkušební metoda

3.1   Obecné podmínky

Při všech měřeních musí být vozidlo přes měřicí úsek (AA' až BB') řízeno po přímce tak, aby jeho střední podélná rovina byla co nejblíže k rovině CC'.

Když předek zkušebního vozidla dosáhne přímku AA', musí mít řidič vozidla volič rychlostního stupně již přeřazený do neutrální polohy a motor musí být zastaven. Pokud je zkušebního vozidlo v průběhu měření neobvykle hlučné (například jeho ventilátor nebo samozážehy), musí se zkouška opakovat.

3.2   Podstata a počet měření

Maximální hladina akustického tlaku hluku vyjádřená v dB vážených váhovým filtrem A (dB(A)) se měří na jedno desetinné místo v době, kdy vozidlo projíždí mezi přímkami AA' a BB' (obrázek 1 – předek vozidla na přímce AA', záď vozidla na přímce BB'). Tato hodnota tvoří výsledek měření.

Na každé straně zkušebního vozidla se měří nejméně čtyřikrát při zkušebních rychlostech nižších, než je referenční rychlost podle bodu 4.1, a nejméně čtyřikrát při zkušebních rychlostech vyšších, než je referenční rychlost. Rychlosti by měly být rozloženy přibližně rovnoměrně v rozsahu rychlostí stanoveném v bodu 3.3.

3.3   Zkušební rychlosti

Rychlosti zkušebního vozidla:

i) pro pneumatiky třídy C1 a třídy C2 musí být v rozsahu od 70 km/h do 90 km/h;

ii) pro pneumatiky třídy C3 musí být v rozsahu od 60 km/h do 80 km/h.

4.   Interpretace výsledků

Měření jsou neplatná, pokud se mezi maximální hodnotou a ostatními hodnotami zjistí neobvyklý nesoulad.

4.1   Stanovení výsledku zkoušky

Referenční rychlost V ref použitá pro stanovení konečného výsledku:

i) pro pneumatiky třídy C1 a třídy C2 musí být rovna 80 km/h;

ii) pro pneumatiky třídy C3 musí být rovna 70 km/h.

4.2   Regresní analýza měření hluku

Hladina akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka L R (nekorigovaná na teplotu) vyjádřená v dB(A) se stanoví regresní analýzou z rovnice,

image

kde:

image je střední hodnota hladin akustického tlaku L i hluku měřená v dB(A):

image

n je počet měření (n≥ 16),

image vje střední hodnotou logaritmů rychlostí v i:

image

přičemž

image

a je směrnice regresní přímky v dB(A):

image

4.3   Korekce na teplotu

U pneumatik třídy C1 a třídy C2 se musí konečný výsledek normalizovat na referenční teplotu povrchu zkušebního úseku použitím korekce na teplotu podle následujícího vztahu:, kde θ je měřená teplota

image

kde θ je měřená teplota povrchu zkušebního úseku a

image

Pro pneumatiky třídy C1 je koeficient K = –0,03 dB(A)/oC pro θ > θref a K = –0,06 dB(A)/oC pro θ < θref.

Pro pneumatiky třídy C2 je koeficient K = –0,02 dB(A)/oC.

Pokud se v průběhu všech měření potřebných ke stanovení hladiny akustického tlaku hluku jedné sady pneumatik měřená teplota povrchu zkušebního úseku nemění o více než 5 oC, může se korekce na teplotu uplatnit pouze u výše uváděného konečného výsledku hladiny akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka použitím střední hodnoty měřených teplot. Jinak se musí korigovat každá změřená hladina akustického tlaku L i hluku použitím teploty v době odečtu této hladiny.

U pneumatik třídy C3 se výsledky na teplotu nekorigují.

4.4

S ohledem na nepřesnosti jakéhokoli měřicího přístroje se výsledek každého měření podle bodu 4.3 sníží o hodnotu 1 dB(A).

4.5

Konečný výsledek, kterým je hladina akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka L Rref) v dB(A) korigovaná na teplotu, se zaokrouhlí na nejbližší nižší celé číslo.

image Obrázek 1:
Polohy mikrofonu při měření




Dodatek 2

ZKUŠEBNÍ PROTOKOL

Zkušební protokol musí obsahovat následující informace:

a) meteorologické podmínky včetně teplot vzduchu a povrchu zkušebního úseku při každé zkušební jízdě;

b) datum a metodu ověření shodnosti povrchu zkušebního úseku s požadavky ISO 10844:1994;

c) šířku zkušebního ráfku;

d) údaje o pneumatice: výrobce, výrobní značka, obchodní označení, rozměr, index únosnosti, referenční tlak v pneumatice;

e) popis zkušebního vozidla a jeho rozvor;

f) zatížení pro zkoušku typu Q t v N a v procentech referenčního zatížení pro každou zkoušenou pneumatiku, střední zkušební zatížení Q t, stř v N a v procentech referenčního zatížení Q r;

g) tlak v pneumatice za studena v kPa pro každou pneumatiku;

h) zkušební rychlosti vozidla při průjezdu přes přímku PP;

i) maximální hladiny akustického tlaku hluku vážené váhovou křivkou a pro každou zkušební jízdu a pro každý mikrofon;

j) výsledek zkoušky L R: hladina akustického tlaku hluku vážená váhovou křivkou A v decibelech při referenční rychlosti, korigovaná na teplotu (pokud se koriguje), zaokrouhlená dolů na nejbližší nižší celé číslo;

k) směrnici regresní přímky.




PŘÍLOHA VI

USTANOVENÍ PRO ZKUŠEBNÍ LOKALITU

1.   Úvod

Tato příloha popisuje požadavky týkající se fyzikálních vlastností zkušební dráhy a požadavky pro pokládání zkušební dráhy. Tyto požadavky, které jsou založeny na zvláštní normě ( 16 ), popisují požadované fyzikální vlastnosti i zkušební metody těchto vlastností.

2.   Požadované vlastnosti povrchu zkušebního úseku

Povrch se považuje za vyhovující této směrnici za předpokladu, že byly měřeny struktura povrchu a pórovitost nebo činitel pohltivosti zvuku a že bylo shledáno, že vyhovují všem ustanovením bodů 2.1 až 2.4 níže, a za předpokladu, že jsou splněny konstrukční požadavky (bod 3.2).

2.1   Zbytková pórovitost

Zbytková pórovitost krytu vozovky VC nesmí překročit 8 %. Postup měření je popsán v bodu 4.1.

2.2   Činitel pohltivosti zvuku

Pokud povrch nesplňuje požadavky na zbytkovou pórovitost, je povrch považován za vyhovující pouze tehdy, je-li činitel pohltivosti zvuku α £ 0,10. Metoda měření je popsána v bodu 4.2. Požadavky uvedené v bodech 2.1 a 2.2 jsou rovněž splněny, pokud byla měřena jen pohltivost zvuku a bylo naměřeno α ≤ 0,10.

Poznámka:

Nejpodstatnější vlastností je pohltivost zvuku, přestože je stavitelům silnic zbytková pórovitost známější. Pohltivost zvuku je však třeba měřit pouze tehdy, pokud povrch nesplňuje požadavky na zbytkovou pórovitost. To je oprávněné, protože zbytková pórovitost má jak pro měření, tak i pro jeho závažnost relativně vysoké nejistoty a pokud by se trvalo jen na zbytkové pórovitosti, mohly by být některé povrchy chybně odmítnuty.

2.3   Hloubka struktury povrchu

Hloubka struktury povrchu TD měřená objemovou metodou (viz dále bod 4.3) musí být:

image

.

2.4   Homogenita povrchu

Veškeré úsilí je třeba věnovat tomu, aby povrch zkušebního úseku byl co možno homogenní. To zahrnuje strukturu povrchu i pórovitost, lze však také pozorovat, že v případě, kdy je postup odvalování na některých místech účinnější než na jiných, může být struktura odlišná a že nerovnostmi mohou být vyvolány rázy.

2.5   Časové intervaly zkoušek

Pro ověření, zda povrch stále ještě vyhovuje požadavkům na strukturu povrchu a pórovitost nebo na pohltivost zvuku stanoveným touto přílohou, je třeba periodicky zkoušet povrch v následujících intervalech:

a) zbytkovou pórovitost (VC) nebo pohltivost zvuku (α):

je-li povrch nový;

splňuje-li nový povrch požadavky, nepožaduje se další periodické zkoušení. Nesplňuje-li nový povrch požadavky, může je splnit později, protože povrchy mají tendenci se časem zanášet a zhutňovat;

b) hloubku struktury povrchu TD:

je-li povrch nový;

začíná-li se s hlukovými zkouškami (poznámka: nikoliv dříve než čtyři týdny po položení povrchu);

pak každých dvanáct měsíců.

3.   Konstrukce povrchu zkušebního úseku

3.1   Lokalita

Při návrhu uspořádání zkušební dráhy je důležité jako minimální požadavek zajistit, aby zkušební lokalita projížděná vozidly byla pokryta stanoveným zkušebním materiálem s vhodnými okraji pro bezpečný a praktický provoz. To znamená, že dráha je nejméně 3 m široká a že délka trati dosahuje na každém konci nejméně 10 m za přímky AA a BB. Obrázek 1 zobrazuje vhodnou zkušební lokalitu a udává minimální plochu, která musí být strojně položena a zhutněna materiálem stanoveným pro povrch zkušebního úseku. Podle bodu 3.2 dodatku 1 přílohy V se musí měřit na obou stranách vozidla. Toho lze dosáhnout buď měřením s mikrofony v obou polohách (jeden mikrofon na každé straně dráhy), nebo měřením s mikrofonem pouze na jedné straně dráhy a jízdami vozidla v obou směrech. Pokud se užije druhý z uvedených postupů, pak nejsou uplatňovány žádné požadavky na povrch na té straně dráhy, na které není mikrofon umístěn.

image Obrázek 1
Minimální požadavky na lokalitu s povrchem zkušebního úseku
Stínovaná část se nazývá „zkušební úsek“.

3.2   Konstrukce a příprava povrchu požadavky

3.2.1   Základní konstrukční požadavky

Povrch zkušebního úseku musí splňovat čtyři požadavky na konstrukci:

3.2.1.1 musí to být hutný asfaltobeton;

3.2.1.2 maximální rozměr zrna musí být 8 mm (dovolené rozpětí od 6,3 mm do 10 mm);

3.2.1.3 tloušťka nosné vrstvy musí být ≥ 30 mm;

3.2.1.4 pojivem musí být nemodifikovaný bitumen přímo penetrující třídy.

3.2.2   Pokyny pro konstrukci

Jako vodítko pro výrobce povrchu udává obrázek 2 křivku zrnitosti štěrku, jejímž dodržením se zajistí požadované vlastnosti. Tabulka dále udává některé pokyny pro zajištění požadované struktury a životnosti. Křivka zrnitosti odpovídá následující rovnici:

image

,

kde

d

=

okatost čvercového síta v mm,

d max

=

8 mm pro střední křivku,

10 mm pro křivku dolní dovolené odchylky,

6,3 mm pro křivku horní dovolené odchylky.

image Obrázek 2
Křivka zrnitosti štěrku v asfaltové směsi s dovolenými odchylkami

Dále jsou uvedena následující doporučení:

a) podíl písku (0,063 mm < čtvercový rozměr oka síta < 2 mm) nesmí být větší než 55 % přírodního písku a 45 % drceného písku;

b) základ a podklad musí zajistit dobrou stabilitu a rovnost podle nejlepší praxe stavby silnic;

c) drť musí být drcená (100 % drcených stran) a musí být z materiálu s vysokou odolností vůči rozmačkání;

d) drť užitá ve směsi musí být praná;

e) na povrch se nesmí přidávat žádná přídavná drť;

f) tvrdost pojiva v PEN hodnotách musí být 40 až 60, 60 až 80 nebo 80 až 100 v závislosti na klimatických podmínkách území. Pravidlem je, že má být použito co nejtvrdší pojivo v souladu s obvyklou praxí;

g) teplota směsi před zhutňováním musí být zvolena tak, aby se následujícím válcováním dosáhlo požadované pórovitosti. Ke zvýšení pravděpodobnosti splnění požadavků bodů 2.1 až 2.4 je třeba se snažit o hutnost nejen vhodnou volbou teploty směsi, ale i vhodným počtem válcování a volbou zhutňovacího vozidla.



Tabulka 1

Konstrukční pokyny

 

Cílové hodnoty

Dovolené odchylky

Celková hmotnost směsi

Hmotnost po zhutnění

Hmotnost kameniva, okatost čtvercového síta SM > 2 mm

47,6 %

50,5 %

± 5

Hmotnost písku 0,063 mm <SM< 2 mm

38,0 %

40,2 %

± 5

Hmotnost plnidla SM< 0,063 mm

8,8 %

9,3 %

± 2

Hmotnost pojidla (bitumen)

5,8 %

neudává se

± 0,5

Maximální rozměr zrna

8 mm

 

6,3 –10

Tvrdost pojidla

(viz bod 3.2.2, odst. f)

 

Hutnost relativní k Marshallově hutnosti

> 50

 

 

Hodnota hladkosti kameniva PSV (viz lit. 5 v soupisu literatury)

98 %

 

 

4.   Zkušební metoda

4.1   Měření zbytkové pórovitosti

Pro toto měření je třeba odebrat z dráhy vzorky na nejméně čtyřech různých místech rovnoměrně rozložených po zkušební ploše mezi přímkami AA a BB (viz obrázek 1). Aby se předešlo nehomogennosti a nerovnosti na drahách kol, nemají se vzorky odebírat z vlastních drah kol, ale v jejich blízkosti. Dva vzorky (minimálně) by se měly odebrat blízko vlastních drah kol a jeden vzorek (minimálně) by se měl odebrat přibližně uprostřed mezi dráhami kol a oběma místy, ve kterých jsou umístěny mikrofony.

Je-li podezření, že nejsou splněny podmínky homogenity (viz bod 2.4), je třeba na zkušební ploše odebrat více vzorků.

Zbytková pórovitost se stanovuje pro každý vzorek. Pak se ze všech vzorků vypočte střední hodnota a porovná se s požadavkem bodu 2.1. Navíc nesmí mít žádný ze vzorků hodnotu pórovitosti vyšší než 10 %.

Výrobci povrchu zkušebního úseku se připomíná problém, který může vzniknout, pokud je zkušební lokalita vyhřívána potrubím nebo elektrickými vodiči a z této lokality je třeba odebrat vzorky. Takovou instalaci je třeba pečlivě připravit z hlediska budoucího místa odvrtávání vzorků. Doporučuje se, aby bylo ponecháno několik míst o přibližných rozměrech (200 × 300) mm, ve kterých nejsou vodiče nebo potrubí nebo kde jsou umístěny dostatečně hluboko, aby nebyly poškozeny při odběru vzorků pokrytí povrchu.

4.2   Činitel pohltivosti zvuku

Činitel pohltivosti zvuku (kolmý dopad) se měří metodou impedančního zvukovodu použitím postupu podle ISO/DIS 10534: Akustika – stanovení činitele pohltivosti zvuku a impedance ve zvukovodu ( 17 ).

Z hlediska zkušebních vzorků je třeba respektovat tytéž požadavky jako pro zbytkovou pórovitost (viz bod 4.1.). Pohltivost zvuku se měří v pásmu 400 Hz až 800 Hz a v pásmu 800 Hz až 1 600 Hz (alespoň na středních kmitočtech třetinooktávových pásem) a stanoví se nejvyšší hodnoty z obou těchto pásem. Pak se ze všech těchto hodnot pro všechny vzorky vypočte střední hodnota, která tvoří konečný výsledek.

4.3   Objemové měření makrostruktury povrchu

Pro účely této normy se hloubka struktury povrchu měří nejméně na deseti místech rovnoměrně rozložených podél drah kol zkušebního úseku a střední hodnota se porovná se stanovenou minimální hloubkou struktury povrchu. Popis postupu viz norma ISO 10844:1994.

5.   Časová stálost a údržba

5.1   Vliv stárnutí

Obecně lze podle mnoha jiných povrchů očekávat, že měřené hladiny hluku ze styku pneumatika/vozovka mohou na zkušebním povrchu mírně narůstat v průběhu prvých šesti až dvanácti měsíců po jeho zhotovení.

Požadované vlastnosti získá povrch nejdříve čtyři týdny po zhotovení. Vliv stárnutí je obecně nižší u hluku nákladních vozidel než u hluku osobních automobilů.

Časová stálost je dána hlavně hlazením a hutněním pojezdem vozidel po povrchu. Musí být pravidelně ověřována podle bodu 2.5.

5.2   Údržba povrchu

Z povrchu musí být odstraňovány volné zbytky nebo prach, které by mohly výrazně snížit činnou hloubku struktury povrchu. V zemích se zimním klimatem se občas k rozmrazování užívá soli. Sůl může povrch dočasně nebo i trvale změnit natolik, že se hluk zvýší, a proto se její užívání nedoporučuje.

5.3   Položení nového povrchu na zkušební úsek

Pokud je třeba zkušební dráhu znovu pokrýt, není obvykle nezbytné pokrýt více než jen zkušební pruh (šířky 3 m podle obrázku 1), po kterém vozidla jezdí, za předpokladu, že zkušební úsek ležící mimo takový pruh splňuje při měření požadavky na zbytkovou pórovitost nebo pohltivost zvuku.

6.   Dokumentace o povrchu na zkušebním úseku a o jeho zkouškách

6.1   Dokumentace o povrchu na zkušebním úseku

V dokumentu popisujícím povrch zkušebního úseku musí být uvedeny následující údaje:

6.1.1 poloha zkušební lokality;

6.1.2 druh pojidla, tvrdost pojidla, druh štěrku, maximální teoretická hustota betonu (GRD), tloušťka nosné vrstvy a křivka zrnitosti stanovená ze vzorků ze zkušební dráhy;

6.1.3 způsob hutnění (například typ válce, hmotnost válce, počet přejezdů);

6.1.4 teplota směsi, teplota okolního vzduchu a rychlost větru při kladení povrchu;

6.1.5 datum položení povrchu a stavitel;

6.1.6 veškeré nebo nejméně poslední výsledky zkoušek obsahující:

6.1.6.1 zbytkovou pórovitost každého ze vzorků;

6.1.6.2 místa na zkušebním úseku, na kterých byly odebírány vzorky pro měření pórovitosti;

6.1.6.3 činitel pohltivosti zvuku každého ze vzorků (pokud byl měřen). Uveďte výsledky jak pro každý vzorek a pro každé frekvenční pásmo, tak i pro celkovou střední hodnotu;

6.1.6.4 místa na zkušební ploše, na kterých byly měřeny vzorky pro pohltivost zvuku;

6.1.6.5 hloubku struktury povrchu včetně počtu zkoušek a standardní odchylku;

6.1.6.6 instituci zodpovědnou za zkoušky podle bodů 6.1.6.1 a 6.1.6.2 a typ použitého zařízení;

6.1.6.7 datum zkoušky (zkoušek) a datum odebrání vzorků ze zkušební dráhy.

6.2   Dokumentace o zkouškách hluku vozidel na povrchu

V dokumentu popisujícím hlukové zkoušky vozidel se uvede, zda byly všechny požadavky splněny, nebo nikoliv. Uvede se odkaz na dokument podle bodu 6.1, který popisuje výsledky potvrzující toto tvrzení.



( 1 ) Úř. věst. C 95, 12.4.1990, s. 101.

( 2 ) Úř. věst. C 284, 12.11.1990, s. 81 a rozhodnutí ze dne 12.2.1992 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 3 ) Úř. věst. C 225, 10.9.1990, s. 9.

( 4 ) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 220, 8.8.1987, s. 44.

( 6 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 29, 1.4.1975 a jeho změny 01 a 02 a doplňky.

( 7 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 53 a doplňky.

( 8 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 63 a doplňky.

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/43/ES ze dne 17. června 2001, kterou se mění směrnice 92/23/EHS o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži (Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 25).

( 10 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.

( 11 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.

( 12 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.

( 13 ) Koeficient pro přepočet: 1 palec je 25,4 milimetru.

( 14 ) U pneumatik pro osobní automobily určených pro vozidla konstruovaná pro maximální rychlost nad 240 km/h (pneumatiky kategorie rychlosti Z) musí výrobce pneumatik do doby než budou schváleny jednotné zkušební postupy uspokojivě prokázat technické zkušebně, že jeho zkušební postupy a výsledky jsou vyhovující.

( 15 ) U pneumatik pro užitková vozidla určených pro vozidla konstruovaná pro maximální rychlosti nad 150 km/h musí výrobce pneumatik do doby než budou schváleny jednotné zkušební postupy uspokojivě prokázat technické zkušebně, že jeho zkušební postupy a výsledky jsou vyhovující.

( 16 ) ISO 10844:1994. Pokud bude ISO v budoucnu definovat jiný zkušební povrch, bude označení referenční normy odpovídajícím způsobem změněno.

( 17 ) Bude zveřejněno.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU