91/68/EHSSMĚRNICE RADY ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (91/68/EHS)
| Publikováno: | Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19-36 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 28. ledna 1991 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 4. února 1991 | Nabývá účinnosti: | 4. února 1991 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2016/429 | Pozbývá platnosti: | 21. dubna 2021 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE RADY ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (Úř. věst. L 046 19.2.1991, s. 19) |
Ve znění:
Ve znění:
|
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
SMĚRNICE RADY
ze dne 28. ledna 1991
o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství
(91/68/EHS)
Článek 1
Tato směrnice stanoví veterinární podmínky pro obchod s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.
Článek 2
a) Definice uvedené v článku 2 směrnice 90/425/EHS a v článku 2 směrnice Rady 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy a o změně směrnic 90/425/EHS a 91/496/EHS ( 1 ) se použijí podle případu.
b) Kromě toho se pro účely této směrnice rozumí:
1. „jatečnými ovcemi a kozami“ ovce nebo kozy určené k přepravě na jatka, buď přímo, nebo přes schválené sběrné středisko, za účelem porážky;
2. „plemennými ovcemi nebo kozami“ jiné ovce a kozy než ovce a kozy uvedené v bodech 1 a 3, určené k přepravě na místo určení, buď přímo, nebo přes schválené sběrné středisko, za účelem chovu;
3. „ovcemi nebo kozami na výkrm“ ovce nebo kozy jiné než ovce nebo kozy uvedené v bodech 1 a 2, určené k přepravě na místo určení, buď přímo, nebo přes schválené sběrné středisko, za účelem výkrmu pro následnou porážku;
4. „hospodářstvím chovajícím ovce a kozy úředně prostým brucelózy“ hospodářství, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole 1 části I;
5. „hospodářstvím chovajícím ovce a kozy prostým brucelózy“ hospodářství, které splňuje podmínky stanovené v příloze A kapitole 2;
6. „chorobou podléhající povinnému hlášení“ choroba uvedená v příloze B části I;
7. „úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař pověřený příslušným ústředním orgánem členského státu;
8. „hospodářstvím původu“ každé hospodářství, v němž jsou ovce a kozy podle požadavků této směrnice přítomny nepřetržitě a v němž byly vedeny záznamy, které prokazují přítomnost zvířat a které mohou být příslušnými orgány zkontrolovány;
9. „sběrným střediskem“ svodné středisko nebo trh, v nichž se pod dohledem úředního veterinárního lékaře shromažďují ovce a kozy pocházející z různých hospodářství za účelem vytváření zásilek zvířat určených pro vnitrostátní přepravu;
10. „schváleným sběrným střediskem“ prostory, v nichž se shromažďují ovce nebo kozy pocházející z různých hospodářství za účelem vytváření zásilek zvířat určených pro obchod uvnitř Společenství;
11. „obchodníkem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává zvířata za účelem zisku, která má pravidelný obrat těchto zvířat a která nakoupená zvířata nejpozději do 29 dnů od okamžiku koupě prodá nebo přemístí z původních prostor do jiných prostor nebo přímo na jatka, přičemž tyto jiné prostory ani jatka nejsou v jeho majetku;
12. „schválenými prostorami obchodníka“ prostory, v kterých provozuje svoji činnost obchodník definovaný v bodu 11, které schválily příslušné orgány a v nichž se shromažďují ovce a kozy pocházející z různých hospodářství za účelem vytváření zásilek zvířat určených pro obchod uvnitř Společenství;
13. „dopravcem“ každá fyzická nebo právnická osoba uvedená v článku 5 směrnice 91/628/EHS;
14. „oblastí“ část území členského státu o rozloze nejméně 2000 km2, která podléhá kontrole příslušných orgánů a zahrnuje nejméně jeden z těchto správních celků:
|
— Belgie: |
province/provincie |
|
— Německo: |
Regierungsbezirk |
|
— Dánsko: |
amt nebo island |
|
— Francie: |
département |
|
— Itálie: |
provincia |
|
— Lucembursko: |
– |
|
— Nizozemsko: |
RVV-kring |
|
— Spojené království: |
|
|
Anglie, Wales a Severní Irsko: |
county |
|
Skotsko: |
district nebo island area |
|
— Irsko: |
county |
|
— Řecko: |
νομός |
|
— Španělsko: |
provincia |
|
— Portugalsko: |
|
|
kontinentální: |
distrito |
|
ostatní části portugalského území: |
região autónoma |
|
— Rakousko: |
Bezirk |
|
— Švédsko: |
län |
|
— Finsko: |
lääni/län. |
|
— Bulharsko: |
област |
|
— Rumunsko: |
județ. |
|
— Chorvatsko: |
županija. |
Článek 3
1. Jatečné ovce a kozy mohou být předmětem obchodu pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v článcích 4, 4a, 4b a 4c.
2. Ovce a kozy na výkrm mohou být předmětem obchodu pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v článcích 4, 4a, 4b a 5, aniž jsou dotčeny případné doplňkové záruky, které mohou být požadovány podle článků 7 a 8.
3. Plemenné ovce a kozy mohou být předmětem obchodu pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v článcích 4, 4a, 4b, 5 a 6, aniž jsou dotčeny případné doplňkové záruky, které mohou být požadovány podle článků 7 a 8.
4. Odchylně od odstavců 2 a 3 mohou příslušné orgány členských států určení povolit úplné nebo částečné odchylky pro přesun ovcí a koz určených pro chov a výkrm výhradně za účelem dočasné pastvy blízko vnitřních hranic Společenství. Členské státy, které takové odchylky využívají, informují Komisi o obsahu povolených odchylek.
5. Ovce a kozy, na které se vztahuje tato směrnice, nesmí v době mezi odjezdem z hospodářství původu a příjezdem do místa určení ani na okamžik přijít do styku se sudokopytníky jinými než jsou zvířata mající stejný nákazový status.
Článek 4
1. Členské státy zajistí, aby ovce a kozy:
a) byly označeny a evidovány v souladu s právními předpisy Společenství;
b) byly prohlédnuty úředním veterinárním lékařem během 24 hodin před naložením a aby nevykazovaly žádné klinické příznaky choroby;
c) nepocházely z hospodářství, na které se z veterinárních důvodů vztahuje určitý zákaz, ani nebyly ve styku se zvířaty z takového hospodářství; trvání tohoto zákazu po porážce a/nebo odstranění posledního zvířete postiženého jednou z chorob uvedených v bodech i), ii) nebo iii) nebo vnímavého k takové chorobě musí být nejméně:
i) 42 dní v případě brucelózy,
ii) 30 dní v případě vztekliny,
iii) 15 dní v případě sněti slezinné;
d) nepocházely z hospodářství nebo nebyly ve styku se zvířaty z hospodářství nacházejícího se v oblasti, na kterou se z veterinárních důvodů vztahuje určitý zákaz nebo omezení týkající se dotyčných druhů, v souladu s právem Společenství a/nebo vnitrostátními právními předpisy;
e) nepodléhaly veterinárním omezením, která se uplatňují podle právních předpisů Společenství týkajících se slintavky a kulhavky a nebyly očkovány proti slintavce a kulhavce.
2. Členské státy zajistí, aby předmětem obchodu nebyla tato zvířata:
a) ovce a kozy, které mohou být poraženy v rámci vnitrostátního programu eradikace nemocí neuvedených v příloze C směrnice 90/425/EHS ani v kapitole I přílohy B této směrnice;
b) ovce a kozy, které nemohou být uváděny na trh na jejich vlastním území z hygienických nebo veterinárních důvodů vyplývajících z článku 30 Smlouvy.
3. Členské státy zajistí, aby ovce a kozy:
a) se buď narodily a byly chovány od narození na území Společenství, nebo
b) byly dovezeny ze třetí země v souladu v právními předpisy Společenství.
Článek 4a
1. Členské státy zajistí, aby jatečné a plemenné ovce a kozy, jakož i ovce a kozy na výkrm nebyly odeslány do jiného členského státu, pokud tato zvířata:
a) nebyla nepřetržitě přítomna v hospodářství původu alespoň 30 dnů nebo od narození, jsou-li tato zvířata mladší 30 dnů,
b) pocházejí z hospodářství, v němž byly ovce nebo kozy umístěny během 21 dnů před odesláním,
c) pocházejí z hospodářství, v němž byli během 30 dnů před odesláním umístěni sudokopytníci dovezení ze třetích zemí.
2. Odchylně od odst. 1 písm. b) a c) mohou členské státy povolit odeslání ovcí a koz do jiného členského státu, pokud zvířata uvedená v odst. 1 písm. b) a c) byla zcela izolována od ostatních zvířat v hospodářství.
Článek 4b
1. Členské státy zajistí, aby se podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 používaly uvnitř Společenství při obchodování se všemi ovcemi a kozami.
2. Zvířata nesmí být mimo svoje hospodářství původu déle než 6 dní před tím, než získají poslední osvědčení za účelem odeslání do konečného místa určení v jiném členském státu, které je uvedeno ve veterinárním osvědčení.
Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1, v případě námořní přepravy se lhůta šesti dnů prodlužuje o dobu trvání plavby po moři.
3. Po opuštění hospodářství původu se zvířata odesílají přímo na místo určení v jiném členském státu.
4. Odchylně od odstavce 3 mohou ovce a kozy po opuštění hospodářství původu a před příjezdem na místo určení v jiném členském státu projít pouze jedním schváleným sběrným střediskem nacházejícím se v členském státu původu.
V případě jatečných ovcí a koz je možné schválené sběrné středisko nahradit schválenými prostorami obchodníka nacházejícími se v členském státu původu.
5. Jatečná zvířata, která byla po příjezdu do členského státu určení odvedena na jatka, musí být poražena co nejdříve, nejpozději do 72 hodin po příjezdu.
6. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 5, členské státy zajistí, aby zvířata, na něž se vztahuje tato směrnice, neohrozila v žádném okamžiku v době mezi opuštěním hospodářství původu a příjezdem na místo určení nákazový status ovcí a koz, které nejsou určeny pro obchod uvnitř Společenství.
Článek 4c
1. Odchylně od čl. 4a odst. 1 písm. a) jatečné ovce a kozy mohou být předmětem obchodu po nepřetržitém pobytu v hospodářství původu po dobu alespoň 21 dnů.
2. Odchylně od čl. 4a odst. 1 písm. b) a aniž je dotčen odstavec 1 a čl. 4b odst. 2, jatečné ovce a kozy mohou být odeslány z hospodářství původu, v němž byly ovce nebo kozy umístěny během 21 dnů před odesláním, pokud se tato zvířata přepravují přímo na jatka v jiném členském státu za účelem okamžité porážky, aniž by prošla sběrným střediskem nebo místem zastávky zřízeným v souladu se směrnicí 91/628/EHS.
3. Odchylně od čl. 4b odst. 3 a 4 a aniž je dotčen čl. 4b odst. 2, jatečné ovce a kozy mohou po opuštění hospodářství původu projít jedním sběrným střediskem zvířat pří splnění jedné z těchto podmínek:
a) před tím, než projdou schváleným sběrným střediskem, které je uvedeno v čl. 4b odst. 4 a které se nachází v členském státě původu, musí zvířata splňovat tyto podmínky:
i) po opuštění hospodářství původu zvířata procházejí jediným sběrným střediskem pod dohledem úředního veterinárního lékaře, který povoluje, aby byla současně přítomna pouze zvířata minimálně se stejným nákazovým statusem,
ii) aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství týkající se označení ovcí a koz, nejpozději v tomto sběrném středisku jsou zvířata jednotlivě označena, aby bylo v každém případě možné vysledovat hospodářství původu, a
iii) z tohoto sběrného střediska jsou zvířata vybavená úředním veterinárním dokladem dopravena do schváleného sběrného střediska uvedeného v čl. 4b odst. 4, aby získala osvědčení a byla odeslána přímo na jatka v členském státu určení;
nebo
b) zvířata mohou po odeslání z členského státu původu projít jedním schváleným sběrným střediskem, dříve než jsou odeslána na jatka v členském státě určení za těchto podmínek:
i) buď se schválené sběrné středisko nachází v členském státu určení, z něhož musí být zvířata přemístěna na zodpovědnost úředního veterinárního lékaře přímo na jatka, aby byla poražena do pěti dnů od příjezdu do schváleného sběrného střediska, nebo
ii) se schválené sběrné středisko nachází v jednom tranzitním členském státě, z něhož jsou zvířata odeslána přímo na jatka v členském státě určení uvedeném na veterinárním osvědčení vystaveném podle čl. 9 odst. 6.
Článek 5
Aniž jsou dotčeny doplňkové záruky, které mohou být vyžadovány v souladu s články 7 a 8, chovné a výkrmové ovce a kozy musí navíc k podmínkám stanoveným v článku 4 splňovat — aby mohly být začleněny do úředně brucelózy prostého nebo brucelózy prostého hospodářství ovcí nebo koz — požadavky kapitoly 1 písmene D nebo kapitoly 2 písmene D přílohy A.
Článek 6
Aniž jsou dotčeny doplňkové záruky, které mohou být požadovány v souladu s články 7 a 8, zvířata pro chov musí navíc splňovat tyto požadavky:
a) musí být získána z hospodářství a musí být pouze ve styku se zvířaty z takového hospodářství,
i) ve kterém nebyly klinicky diagnostikovány tyto choroby:
— v předcházejících šesti měsících nakažlivá agalakcie ovcí (Mycoplasma agalactiae) nebo nakažlivá agalakcie koz (Mycoplasma agalactiae, M. capricolum, M. mycoides var. mycoides„velká kolonie“),
— v předcházejících 12 měsících paratuberkulóza nebo lymphadenitis caseosa,
— v předcházejících třech letech plicní adenomatóza, Maedi-Visna nebo virová artritida/encefalitida koz. Avšak toto období bude zkráceno na 12 měsíců, jestliže zvířata infikovaná Maedi-Visna nebo virovou artritidou/encefalitidou koz byla poražena a zbývající zvířata byla s negativním výsledkem podrobena testům dvěma metodami, uznanými postupem podle článku 15,
nebo které, aniž je dotčen soulad s požadavky pro jiné choroby, poskytuje pro jednu nebo více z výše uvedených chorob v rámci programu schváleného v souladu s články 7 a 8 veterinární záruky, které jsou rovnocenné pro dotyčnou chorobu nebo choroby;
ii) o němž veterinárnímu lékaři, který byl státem pověřen vystavováním veterinárních osvědčení, nejsou známy okolnosti, na jejichž základě by bylo možno usuzovat, že nejsou dodržovány požadavky stanovené pod bodem i);
iii) jehož majitel potvrzuje, že mu není nic známo o některé takové skutečnosti, a navíc prohlásí písemně, že zvíře nebo zvířata určené(á) pro obchod uvnitř Společenství splňují kritéria uvedená v bodě i);
▼M4 —————
c) s ohledem na nakažlivou epidydimitis (B. ovis), nekastrovaní berani pro chov musí:
— pocházet z hospodářství, kde žádný případ nakažlivé epidydimitis (B. ovis) nebyl diagnostikován v předcházejících 12 měsících,
— být trvale drženi v tomto hospodářství po 60 dnů před odesláním,
— být ve třiceti dnech předcházejících odeslání podrobeni s negativními výsledky sérologickému testu, provedenému v souladu s přílohou D, nebo splňovat rovnocenné zdravotní záruky, které je třeba uznat postupem podle článku 15;
d) osvědčení odpovídající vzoru III přílohy E potvrzuje, že tyto požadavky byly splněny.
Článek 7
1. Členský stát, který má povinný nebo dobrovolný národní program tlumení nebo národní program sledování pro jednu z infekčních nebo nakažlivých chorob ►M4 uvedených v příloze B části III ◄ pro celek nebo část svého území, může předložit tento program Komisi a uvede v něm v hlavních rysech především:
— rozšíření této choroby v členském státě,
— důvody pro tento program, přičemž se bere v úvahu význam této choroby a předpokládaný užitek programu vzhledem k jeho nákladům,
— zeměpisnou oblast, ve které bude tento program uplatněn,
— různé kategorie statusu, které budou uplatněny na hospodářství, standardy, kterých musí být dosaženo v každé kategorii, a testovací postupy, které budou použity,
— program postupů sledování,
— důsledky, které nastanou, jestliže z jakéhokoliv důvodu nějaké hospodářství ztrácí svůj status,
— opatření, která budou přijata, jestliže výsledky testů provedených v souladu s ustanoveními programu jsou pozitivní.
2. Komise prošetří programy předložené členskými státy. Programy, jak je uvedeno v odstavci 1, mohou být schváleny podle kritérií uvedených v odstavci 1 v souladu s postupem podle článku 15. Stejným postupem je třeba definovat ve stejné době nebo nejpozději tři měsíce po schválení programů doplňkové záruky obecné nebo omezené, které mohou být vyžadovány při obchodu uvnitř Společenství. Tyto záruky nesmí jít nad rámec záruk, které členský stát uplatňuje na vnitrostátní úrovni.
3. Programy předložené členskými státy mohou být změněny nebo doplněny postupem podle článku 15. Změny nebo dodatky k programům, které již byly schváleny, nebo k zárukám, které byly definovány v souladu s odstavcem 2, mohou být schváleny stejným postupem.
4. Společenství se podílí na financování programů schválených podle tohoto článku prostředky podle článku 24 rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti ( 2 ) u chorob a za podmínek v tomto rozhodnutí stanovených.
Článek 8
1. Pokud se některý členský stát domnívá, že jeho území nebo část jeho území je prosté(á) jedné z chorob ►M4 uvedených v příloze B části III ◄ , ke kterým jsou ovce a kozy vnímavé, předloží tento stát Komisi příslušnou podpůrnou dokumentaci, kde bude zejména uvedeno:
— charakteristika choroby a její předchozí výskyt na území tohoto státu,
— výsledky sledovacích testů založené na sérologických, mikrobiologických, patologických nebo epizootologických testech a na skutečnosti, že tato choroba musí být podle zákona ohlášena příslušným orgánům,
— období, po které bylo sledování prováděno,
— případně období, po které bylo očkování proti této chorobě zakázáno, a zeměpisné území, kterého se tento zákaz týkal,
— pravidla pro ověření nepřítomnosti této choroby.
2. Komise prošetří podpůrnou dokumentaci předloženou členskými státy. Doplňkové záruky, všeobecné nebo omezené, které mohou být požadovány při obchodu uvnitř Společenství, je třeba definovat v souladu s postupem stanoveným v článku 15. Tyto záruky nesmí převýšit záruky, které členský stát uplatňuje v národním měřítku. Pokud je podpůrná dokumentace předložena do 1. ledna 1992, budou rozhodnutí o doplňkových zárukách přijata do 1. července 1992.
3. Příslušný členský stát musí oznámit Komisi jakoukoliv změnu v podpůrné dokumentaci uvedené v odstavci 1, která se vztahuje k chorobě. Záruky definované v odstavci 2 mohou být na základě takového oznámení změněny nebo odvolány postupem podle článku 15.
4. Komise přezkoumá co nejrychleji doklady předložené Švédskem, které se týkají paratuberkulózy ovcí a nakažlivé agalaktie ovcí. Po tomto přezkoumání může být v odůvodněných případech použit odstavec 2. Odpovídající rozhodnutí podle odstavce 2 budou přijata co nejrychleji. Do jejich přijetí může Švédsko po dobu jednoho roku ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost používat své vnitrostátní předpisy týkající se výše uvedených chorob, který byly platné před tímto dnem. Toto období jednoho roku může být podle potřeby postupem podle článku 15 prodlouženo.
Článek 8a
1. Členské státy zajistí, aby sběrná střediska za účelem schválení příslušným orgánem splňovala nejméně tyto podmínky. Sběrné středisko:
a) musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře, který zejména zajistí dodržování čl. 3 odst. 5;
b) nesmí být umístěno v oblasti, které podléhá zákazu nebo omezení vyplývající z příslušných právních předpisů Společenství a/nebo vnitrostátních právních předpisů;
c) musí být před každým použitím očištěno a vydezinfikováno podle pokynů úředního veterinárního lékaře;
d) s ohledem na svoji kapacitu pro příjem zvířat musí mít:
— prostory používané výhradně k účelu sběrného střediska,
— vhodné prostory pro nakládání, vykládání a odpovídající ustájení zvířat, pro jejich napájení a krmení a pro poskytování nezbytného ošetření; tyto prostory se musí snadno čistit a dezinfikovat,
— vhodné vyšetřovací prostory,
— vhodné izolační prostory,
— vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci místností a nákladních vozidel,
— dostatečné skladovací prostory pro krmivo, podestýlku a hnůj,
— vhodný systém pro sběr odpadních vod,
— kancelář nebo místnost pro potřebu úředního veterinárního lékaře;
e) může přijímat pouze zvířata, která jsou označena v souladu s právními předpisy Společenství a která splňují veterinární podmínky stanovené v této směrnici pro dotyčnou kategorii zvířat. Za tímto účelem majitel sběrného střediska nebo osoba pověřená jeho vedením při přijetí zvířat ověří, zda jsou vybavena veterinárními dokumenty nebo osvědčeními příslušnými pro dotyčný druhy a kategorii;
f) musí být pravidelně kontrolováno příslušným orgánem s cílem zajistit, aby nadále splňovalo podmínky pro udělení schválení.
2. Na základě průvodní dokumentace zvířat nebo na základě jejich identifikačních čísel nebo značek musí majitel sběrného střediska nebo osoba pověřená jeho vedením zapsat do rejstříku nebo databáze a nejméně po dobu tří let uchovávat tyto údaje:
— jméno majitele, původ, datum příjezdu a odjezdu, počet a označení ovcí a koz nebo registrační číslo hospodářství původu zvířat přijímaných do sběrného střediska, popřípadě číslo schválení nebo registrace sběrného střediska, jímž zvířata prošla před příjezdem do střediska, jakož i jejich předpokládané místo určení,
— registrační číslo dopravce a státní poznávací značku nákladního automobilu, který zvířata do sběrného střediska přiváží nebo je ze střediska odváží.
3. Příslušný orgán vydá každému schválenému sběrnému středisku číslo schválení. Schválení mohou být omezena na jeden nebo více druhů zvířat, na které se vztahuje tato směrnice, nebo na plemenná zvířata či zvířata určená na výkrm nebo na jatečná zvířata.
Příslušný orgán vypracuje a průběžně aktualizuje seznam schválených sběrných středisek a jejich jedinečných čísel schválení a tento seznam zpřístupní ostatním členským státům a veřejnosti.
4. Příslušný orgán může schválení pozastavit nebo odebrat v případě neplnění podmínek tohoto článku nebo jiných příslušných ustanovení této směrnice nebo jiných směrnic týkajících se veterinárních opatření. Schválení může být opětovně uděleno, shledá-li příslušný orgán, že sběrné středisko plně splňuje všechna příslušná ustanovení této směrnice.
5. Příslušný orgán zajistí, aby sběrná střediska měla v době svého provozu dostatečný počet úředních veterinárních lékařů k plnění všech úkolů, kterými jsou pověřeni.
6. Případná prováděcí pravidla nezbytná pro jednotné používání tohoto článku se stanoví postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 8b
1. Členské státy zajistí, aby všichni obchodníci byli registrováni, aby byli pro účely obchodování uvnitř Společenství schváleni a aby jim příslušný organ přidělil číslo schválení. Rovněž zajistí, aby schválení obchodníci splňovali nejméně tyto podmínky:
a) musí obchodovat pouze s označenými zvířaty pocházejícími z hospodářství, která splňují podmínky stanovené v článku 3. Za tímto účelem obchodník zajistí, aby zvířata byla řádně označena a vybavena příslušnými veterinárními doklady v souladu s touto směrnicí;
b) na základě průvodního dokladu zvířat nebo na základě identifikačních čísel nebo značek zvířat musí obchodník zapsat do rejstříku nebo databáze a nejméně po dobu tří let uchovávat tyto údaje:
— jméno majitele, původ, datum nákupu, kategorie, počet a označení ovcí a koz nebo registrační číslo hospodářství původu nakoupených zvířat, popřípadě číslo schválení nebo registrace sběrného střediska, jímž zvířata před nákupem prošla, a jejich místo určení,
— registrační číslo dopravce a/nebo státní poznávací značku nákladního automobilu, který zvířata přiváží a odváží,
— jméno a adresu kupujícího a místo určení zvířat,
— kopie plánu jízd a/nebo případně pořadové číslo veterinárních osvědčení;
c) drží-li obchodník zvířata ve svém zařízení, musí zajistit, aby
— personál pečující o zvířata byl vyškolen v používání této směrnice a v řádné péči o zvířata,
— úřední veterinární lékař pravidelně prováděl nezbytné kontroly a vyšetření zvířat a aby byla přijímána veškerá nezbytná opatření k zabránění šíření chorob.
2. Členské státy zajistí, aby všechny prostory užívané obchodníkem při výkonu jeho činnosti byly zaregistrovány, aby jim příslušný orgán přidělil číslo schválení a aby splňovaly minimálně tyto podmínky:
a) musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b) nesmí se nacházet v oblasti, na níž se vztahuje zákaz nebo omezení vyplývající z příslušných právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů;
c) musejí mít:
— vhodné prostory o dostatečné kapacitě a zejména prostory pro vyšetření a izolaci, aby zvířata mohla být v případě vzplanutí nakažlivé choroby izolována,
— vhodné prostory pro vykládání zvířat a v případě potřeby odpovídající ustájení zvířat, pro jejich napájení a krmení a pro poskytování nezbytného ošetření; tyto prostory se musí snadno čistit a dezinfikovat,
— dostatečné prostory pro podestýlku a hnůj,
— vhodný systém pro sběr odpadních vod;
d) musí být před každým použitím očištěny a vydezinfikovány podle pokynů úředního veterinárního lékaře.
3. Příslušný orgán může pozastavit nebo odebrat schválení v případě neplnění tohoto článku nebo jiných příslušných ustanovení této směrnice nebo jiných směrnic týkajících se veterinárních opatření. Schválení může být opětovně uděleno, shledá-li příslušný orgán, že sběrné středisko plně splňuje všechna příslušná ustanovení této směrnice.
4. Příslušný orgán musí provádět pravidelné kontroly s cílem zajistit plnění požadavků toho článku.
5. Členské státy vypracují a průběžně aktualizují seznam schválených obchodníků a registrovaných zařízení používaných obchodníky v souvislosti s jejich obchodní činností a jejich čísel schválení a zpřístupní jej ostatním členským státům a veřejnosti.
Podrobná pravidla pro jednotné uplatňování tohoto odstavce mohou být přijata postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 8c
1. Členské státy zajistí, aby dopravci uvedení v článku 5 směrnice 91/628/EHS splňovali tyto další podmínky:
a) pro přepravu zvířat musí používat dopravní prostředky, které:
— jsou upraveny tak, aby z nich během přepravy nemohl vypadávat nebo vytékat trus, podestýlka nebo krmivo,
— jsou očištěny a vydezinfikovány ihned po každé přepravě zvířat nebo výrobků, které by mohly ovlivnit zdraví zvířat, a v případě potřeby před novou nakládkou zvířat dezinfekčním prostředkem úředně schváleným příslušným orgánem;
b) musí buď mít vhodné prostory pro očistu a dezinfekci, schválené příslušným orgánem, včetně prostor pro skladování podestýlky a hnoje, nebo musí předložit doklady o tom, že tuto činnost provádí třetí strana schválená příslušným orgánem.
2. Dopravce musí zajistit, aby se pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat vedl rejstřík obsahující tyto údaje, které by se měly uchovávat nejméně po dobu tří let:
i) místo a datum nakládky spolu se jménem nebo obchodním jménem a adresou hospodářství nebo sběrného střediska, kde jsou zvířata nakládána,
ii) místo a datum dodání a jméno nebo obchodní jméno a adresa příjemce,
iii) druh a počet převážených zvířat,
iv) datum a místo dezinfekce,
v) údaje o průvodní dokumentaci, číslo atd.
3. Dopravci zajistí, aby zvířata v období mezi opuštěním hospodářství nebo sběrného střediska původu a příjezdem do místa určení nepřišla do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.
4. Členské státy zajistí, aby se přepravci písemně zavázali zejména k tomu, že:
— přijmou veškerá opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, zejména s tímto článkem a s ustanoveními o řádné dokumentací, která musí zvířata doprovázet,
— přeprava zvířat bude svěřena personálu, který má dostatečné schopnosti, profesní kompetenci a znalosti.
5. V případě nesouladu s tímto článkem se přiměřeně použije článek 18 směrnice 91/628/EHS.
Článek 9
1. Ovce a kozy musí být během přepravy do místa určení doprovázeny veterinárním osvědčením, které odpovídá vzoru I, případně vzoru II nebo III uvedenému v příloze E. Osvědčení se skládá z jediného listu nebo, je-li třeba více než jedné strany, je vyhotoveno tak, aby jakékoliv dvě nebo více stran byly součástí nedílného celku a aby osvědčení mělo pořadové číslo. Osvědčení se vyhotoví v den veterinární kontroly, nejméně v jednom z úředních jazyků země určení. Osvědčení platí deset dní od data veterinární kontroly.
2. Veterinární kontrola za účelem vystavení veterinárního osvědčení (včetně doplňkových záruk) pro zásilku zvířat se může provést v hospodářství původu, ve schváleném sběrném středisku nebo v případě jatečných zvířat ve schválených prostorách obchodníka. Za tímto účelem příslušný orgán zajistí, aby každé veterinární osvědčení bylo vystaveno úředním veterinárním lékařem na základě inspekcí, návštěv a kontrol podle této směrnice.
3. Úřední veterinární lékař odpovědný za sběrné středisko provádí veškeré nezbytné kontroly u zvířat, která jsou do střediska dovezena.
4. Pokud jde o ovce a kozy na výkrm a plemenné ovce a kozy přepravované do jiného členského státu ze schváleného sběrného střediska nacházejícího se v členském státu původu, veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1 a odpovídající vzoru II nebo III uvedenému v příloze E lze vystavit pouze na základě kontrol uvedených v odstavci 3 a na základě úředního dokladu obsahujícího nezbytné údaje, který vyplnil úřední veterinární lékař odpovědný za hospodářství původu.
5. Pokud jde o jatečné ovce a kozy přepravované do jiného členského státu ze schváleného sběrného střediska nebo ze schválených objektů obchodníka nacházejících se v členském státu původu, veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1 odpovídající vzoru I uvedenému v příloze E lze vystavit pouze na základě kontrol a na základě úředního dokladu obsahujícího nezbytné informace, který vyplnil úřední veterinární lékař odpovědný za hospodářství původu nebo za sběrné středisko podle čl. 4c odst. 3 písm. a) bod i).
6. Pokud jde o jatečné ovce a kozy přepravované přes schválené sběrné středisko podle čl. 4c odst. 3 písm. b) bod ii), úřední veterinární lékař odpovědný za schválené sběrné středisko v tranzitním členském státu poskytne osvědčení pro členský stát určení tím, že vystaví druhé veterinární osvědčení podle vzoru I uvedeného v příloze E, v němž vyplní požadované údaje z původního veterinárního osvědčení (původních veterinárních osvědčení) a připojí k němu úředně ověřenou kopii tohoto (těchto) osvědčení. V tomto případě nesmí souhrnná doba platnosti obou osvědčení překročit dobu platnosti uvedenou v odstavci 1.
7. Úřední veterinární lékař, který vystavuje veterinární osvědčení pro obchod uvnitř Společenství podle vzoru I, II nebo III uvedeného v příloze, zajistí, aby přemístění zvířat bylo zapsáno do systému ANIMO v den, kdy je osvědčení vystaveno.
Článek 10
1. Pravidla stanovená směrnicí 90/425/EHS se vztahují zvláště na kontroly v místě původu, na kontroly, které má provádět státurčení, jakož i na následná a ochranná opatření.
2. V příloze A směrnice 90/425/EHS se v bodu I doplňuje toto:
„Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.
(Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19).“
3. V příloze B směrnice 90/425/EHS se v bodu A zrušuje první odrážka.
Článek 11
1. Veterinární znalci Společenství mohou v rozsahu nutném pro jednotné provádění této směrnice a ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány provádět inspekce na místě. Členský stát, na jehož území se inspekce provádějí, musí znalcům poskytnout veškerou nutnou pomoc při plnění jejich poslání. Komise uvědomí členské státy o výsledku těchto inspekcí.
2. Obecná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 15.
Pravidla, jež je třeba dodržovat při inspekcích uvedených v tomto článku, se stanoví stejným postupem.
Článek 12
Členské státy, které uplatňují alternativní kontrolní systém poskytující záruky rovnocenné zárukám uvedeným v článku 5 a v čl. 6 písm. a) a c), co se týče pohybů ovcí a koz na jejich území, si mohou vzájemně udělovat na recipročním základě výjimky z inspekce podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a z povinnosti vydat osvědčení podle článku 9. Informují o tom Komisi.
▼M7 —————
Článek 14
1. Přílohu A pozmění Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
2. Přílohy B, C, D a E se mění postupem podle čl. 15 odst. 2.
3. Prováděcí pravidla k této směrnici se stanoví postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 15
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002. ( 3 )
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 4 )
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
▼M7 —————
Článek 17
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s
i) články 7 a 8 této směrnice do dvou měsíců po datu jejího oznámení; odpovídajícívnitrostátní ustanovení se nadále uplatňují až do schválení programů a v případě absence programů až do data uvedeného pod ii);
ii) ostatními ustanoveními této směrnice nejpozději do 31. prosince 1992.
2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 18
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA A
KAPITOLA 1
I. Hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelózy(B. melitensis)
A. Udělení statusu
Hospodářstvím ovcí nebo koz úředně prostým brucelózy (B. melitensis) se rozumí
1. hospodářství,
a) ve kterém všechna zvířata vnímavá k brucelóze (B. melitensis) jsou prostá klinických nebo jakýchkoliv jiných příznaků brucelózy (B. melitensis) po nejméně 12 měsíců;
b) ve kterém není žádná ovce nebo koza, která byla očkována proti brucelóze (B. melitensis), kromě zvířat očkovaných nejméně před dvěma roky očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou schválenou postupem podle článku 15 této směrnice;
c) ve kterém všechny ovce a kozy hospodářství starší šesti měsíců v době testování byly dvěma testy provedenými v intervalu šesti měsíců nebo více podrobeny testům s negativními výsledky v souladu s přílohou C a
d) ve kterém byly po testech uvedených v bodě c) pouze ovce nebo kozy narozené v hospodářství nebo které přišly z hospodářství úředně brucelózy prostého nebo brucelózy prostého za podmínek uvedených v bodě D,
a ve kterém po získání kvalifikace byly nadále plněny požadavky stanovené v bodě B;
2. hospodářství umístěné v úředně brucelózy prostém členském státě nebo oblasti podle bodu II.
B. Udržení statusu
1. V úředně brucelózy (B. melitensis) prostém hospodářství ovcí nebo koz, které se nenachází v části území uznaného jako úředně brucelózy prosté a ve kterém po získání kvalifikace je vstup zvířat prováděn v souladu s požadavky bodu D, musí být podroben testům ročně reprezentativní počet ovcí a koz starších šesti měsíců. Hospodářství si může ponechat svůj status brucelózy (B. melitensis) úředně prosté, jestliže výsledky testů jsou negativní.
Reprezentativní počet zvířat, která musí být podrobena testům, sestává pro každé hospodářství z těchto zvířat:
— všechna nekastrovaná samčí zvířata starší šesti měsíců,
— všechna zvířata zastavená do hospodářství od předchozího testování,
— 25 % ze samičích zvířat, která dosáhla stáří reprodukce (tzn. jsou pohlavně dospělá) nebo produkují mléko, s minimem 50 zvířat na hospodářství — s výjimkou hospodářství, kde je méně než 50 takových samičích zvířat; v takovém případě musí být podrobena testům všechna samičí zvířata.
2. Pro území, které není úředně brucelózy prostým a kde více než 99 % hospodářství ovcí nebo koz je prohlášeno za úředně brucelózy (B. melitensis) prostá, může být frekvence testů úředně brucelózy prostých hospodářství ovcí nebo koz rozšířena do tří let za předpokladu, že hospodářství, která nejsou úředně brucelózy prostá, jsou pod úřední kontrolou a podléhají eradikačnímu programu.
C. Suspektní nebo skutečné případy brucelózy
1. V případě, že na úředně brucelózy prostém hospodářství ovcí nebo koz
a) je jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy (B. melitensis), musí být hospodářství odňat příslušným orgánem status úředně brucelózy prosté. Avšak status může být pozastaven, jestliže zvíře nebo zvířata jsou okamžitě zlikvidována nebo izolována až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního zrušení podezření z této nákazy;
b) je brucelóza (B. melitensis) potvrzena, pozastavení může být příslušným orgánem zrušeno pouze tehdy, jestliže všechna infikovaná zvířata nebo pouze zvířata druhu vnímavého k infekci jsou poražena a dva testy, oddělené od sebe intervalem nejméně tři měsíce nebo více a provedené v souladu s přílohou C u všech zvířat hospodářství starších šesti měsíců, dají negativní výsledky.
2. Jestliže hospodářství uvedené v odstavci 1 je v oblasti, která je uznána jako úředně prostá brucelózy (B. melitensis), příslušný členský stát musí okamžitě informovat Komisi a ostatní členské státy.
Příslušný orgán příslušného členského státu musí zajistit:
a) utracení všech infikovaných zvířat a všech zvířat druhu vnímavého k infekci na příslušném hospodářství. Příslušný členský stát musí trvale Komisi a ostatní členské státy informovat o vývoji situace;
b) epizootologické šetření a stáda epizootologicky související s infikovaným stádem musí být podrobena testům uvedeným v bodě 1 b).
3. Jestliže je vzplanutí brucelózy potvrzeno podle bodu 2, Komise po vyhodnocení okolností nového vzplanutí brucelózy (B. melitensis) přijme, jestliže toto vyhodnocení k tomu opravňuje, postupem podle článku 15 rozhodnutí o pozastavení nebo odnětí statusu této oblasti. Jestliže je status odňat, podmínky pro jeho nové získání musí být stanoveny stejným postupem.
D. Zastavení zvířat do úředně brucelózy (B. melitensis) prostého hospodářství ovcí nebo koz
Ovce nebo kozy mohou být zastaveny do hospodářství ovcí nebo koz úředně prostého brucelózy, pokud tato zvířata buď:
1.
— pocházejí z úředně brucelózy prostého hospodářství ovcí nebo koz;
2. nebo:
— pocházejí z brucelózy prostého hospodářství a
— jsou jednotlivě označena v souladu s čl. 4 odst. 1) písm. a) této směrnice,
— nebyla nikdy očkována proti brucelóze, nebo, jestliže byla očkována, byla takto očkována více než před dvěma roky. Avšak samičí zvířata starší dvou let, která byla očkována před dosažením stáří sedmi měsíců, mohou být rovněž přesunuta do hospodářství, a
— být izolována pod úředním dozorem na hospodářství původu a během této izolace být podrobena s negativními výsledky dvěma testům v intervalu nejméně šest týdnů v souladu s přílohou C.
II. Úředně brucelózy prostý členský stát nebo oblast
Každý členský stát nebo oblast ve smyslu definice čl. 2 bodu 10 této směrnice může být uznán(a) postupem podle článku 15 za úředně prostý brucelózy:
1.
a) jestliže je v něm (ní) nejméně 99,8 % hospodářství ovcí nebo koz úředně brucelózy prostých hospodářství;
nebo
b) jestliže splňuje následující podmínky:
i) brucelóza ovcí nebo koz je chorobou, která podléhala povinnému hlášení po dobu nejméně pěti let;
ii) po dobu nejméně pěti let nebyl úředně potvrzen žádný případ brucelózy ovcí nebo koz;
iii) po dobu nejméně tří let bylo zakázáno očkování a
c) pro který (kterou) bylo potvrzeno splnění těchto podmínek postupem podle článku 15 této směrnice;
2. ve kterém (které) bylo vyhověno podmínkám uvedeným v bodě 1 a
i)
— první rok po uznání členského státu nebo oblasti jako prostého brucelózy (Br. melitensis) namátkové kontroly prováděné buď na úrovni hospodářství nebo na úrovni jatek prokáží se stupněm spolehlivosti 99 %, že bylo infikováno méně než 0,2 % hospodářství nebo že nejméně 10 % ovcí a koz starších šesti měsíců bylo podrobena testům provedeným v souladu s přílohou C s negativním výsledkem,
— každoročně od druhého roku po uznání členského státu nebo oblasti jako prostého brucelózy (Br. melitensis) namátkové kontroly prováděné buď na úrovni hospodářství nebo na úrovni jatek prokáží s mírou spolehlivosti 95 %, že bylo infikováno méně než 0,2 % hospodářství nebo že nejméně 5 % ovcí a koz starších šesti měsíců bylo podrobeno testům provedeným v souladu s přílohou C s negativním výsledkem,
— ustanovení dvou výše uvedených odrážek mohou být změněna postupem podle článku 15.
ii) podmínky kvalifikace jsou nadále plněny.
KAPITOLA 2
Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy(B. melitensis)
A. Udělení statusu
A. Brucelózy (B. melitensis) prostým se rozumí hospodářství ovcí a koz:
1. v němž:
a) všechna zvířata vnímavá k brucelóze (B. melitensis) jsou prostá klinických nebo jiných příznaků brucelózy po nejméně 12 měsíců;
b) všechny nebo některé ovce nebo kozy byly očkovány Rev. 1 očkovací látkou nebo nějakou jinou očkovací látkou schválenou postupem podle článku 15 této směrnice. Očkovaná zvířata musela být očkována před dosažením stáří sedmi měsíců;
c) všechny očkované ovce a kozy hospodářství starší 18 měsíců v době testování byly dvěma testy provedenými v intervalu šesti měsíců nebo více podrobeny testu s negativními výsledky v souladu s přílohou C;
d) všechny neočkované ovce a kozy hospodářství starší šesti měsíců v době testování byly dvěma testy provedenými v intervalu šesti měsíců nebo více podrobeny testu s negativními výsledky v souladu s přílohou C a
e) v hospodářství byly po testech uvedených v bodech c) nebo d) pouze buď ovce a kozy narozené v hospodářství, nebo ty, které přišly z hospodářství prostého za podmínek stanovených v části D a
2. jestliže v něm po získání kvalifikace brucelózy prosté byly nadále plněny požadavky stanovené pod B.
B. Udržení statusu
Na každém hospodářství se musí ročně podrobit testům reprezentativní počet ovcí a koz. Hospodářství zůstává zachován status pouze tehdy, jestliže jsou testy negativní.
Reprezentativní počet zvířat, která musí být podrobena testům, sestává pro každé z hospodářství z těchto zvířat:
— všechna nekastrovaná samčí zvířata starší šesti měsíců, která nebyla očkovaná,
— všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 18 měsíců, která byla očkovaná,
— všechna zvířata zastavená do hospodářství od předchozího testování,
— 25 % ze samičích zvířat, která dosáhla stáří reprodukce (pohlavně dospěla) nebo produkující mléko, s minimem 50 zvířat na hospodářství — s výjimkou hospodářství, kde je méně než 50 takových samičích zvířat; v takovém případě musí být podrobena testům všechna taková samičí zvířata.
C. Suspektní nebo skutečné případy brucelózy
1. Status brucelózy prosté hospodářství ovcí nebo koz musí být odňat, jestliže na hospodářství je jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy (B. melitensis). Avšak status může být dočasně odebrán, jestliže zvíře nebo zvířata jsou okamžitě zlikvidována nebo izolována až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního zrušení podezření z této nákazy.
2. Jestliže brucelóza (B. melitensis) je potvrzena, pozastavení může být zrušeno pouze tehdy, jestliže všechna infikovaná zvířata nebo všechna zvířata druhu vnímavého k infekci jsou poražena a jestliže dva testy, oddělené od sebe intervalem tří měsíců nebo více a provedené v souladu s přílohou C u
— všech očkovaných zvířat starších 18 měsíců,
— všech neočkovaných zvířat starších šesti měsíců,
byly v obou případech provedeny s negativními výsledky.
D. Zastavení zvířat do brucelózy (B. melitensis) prostého hospodářství ovcí nebo koz
Do hospodářství ovcí nebo koz prostého brucelózy mohou být zastavena pouze tato zvířata:
1. ovce nebo kozy pocházející z hospodářství ovcí nebo koz, které je prosté nebo úředně prosté brucelózy (B. melitensis);
2. až do doby stanovené v eradikačních programech schválených podle rozhodnutí 90/242/EHS ( 5 ) pro klasifikaci hospodářství s chovy zvířat, jenom ovce nebo kozy pocházející z jiného hospodářství, než je uvedeno v bodě 1, a splňující následující podmínky:
a) musí být jednotlivě označeny podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice;
b) musí pocházet z hospodářství, ve kterém všechna zvířata náležející k druhům vnímavým k brucelóze (B. melitensis) nemají žádný klinický nebo jiný příznak brucelózy (B. melitensis) po dobu nejméně 12 měsíců;
c)
i)
— nesměly být očkovány během předchozích dvou let;
— musely být drženy v izolaci pod veterinárním dozorem v hospodářství původu a během této doby musely být podrobeny s negativními výsledky dvěma testům odděleným intervalem nejméně šest týdnů v souladu s přílohou C nebo
ii) musely být očkovány očkovací látkou Rev. 1 nebo nějakou jinou očkovací látkou schválenou postupem podle článku 15 této směrnice před dosažením stáří sedmi měsíců, a ne méně než 15 dnů před vstupem do hospodářství určení.
E. Změna statusu
Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy (B. melitensis) může být kvalifikováno jako stádo úředně prosté brucelózy (B. melitensis) po minimálním období dvou let, jestliže:
a) nemá žádné zvíře, které bylo očkováno proti brucelóze (B. melitensis) během předchozích dvou let;
b) podmínky stanovené v bodě D.2. byly po celé uvedené období trvale plněny;
c) na konci druhého roku test provedený v souladu s přílohou C u všech zvířat starších šesti měsíců měl ve všech případech negativní výsledek.
PŘÍLOHA B
I ( 6 )
— Slintavka a kulhavka
— Brucelóza koz a ovcí (B. melitensis)
— Nakažlivá epidydimitis (B. ovis)
— Sněť slezinná
— Vzteklina
▼M4 —————
III
— Nakažlivá agalakcie
— Paratuberkulóza
— Lymphadenitis caseosa
— Plicní adenomatóza
— Maedi-Visna
— Artritida a encefalitida koz
PŘÍLOHA C
Testy pro vyhledávání brucelózy (B. melitensis)
Pro kvalifikování hospodářství je prováděno vyhledávání brucelózy (B. melitensis) testem bengálskou červení nebo testem reakce vazby komplementu podle popisu uvedeného v příloze rozhodnutí 90/242/EHS nebo jakoukoliv jinou metodou uznanou postupem podle článku 15 této směrnice. Test reakce vazby komplementu se používá pro testování jednotlivých zvířat.
Pokud při testu s bengálskou červení má více než 5 % zvířat z hospodářství pozitivní reakci, musí se každé jednotlivé zvíře podrobit doplňkovému kontrolnímu testu pomocí reakce vazby komplementu.
Při provádění testu reakce vazby komplementu je sérum považováno za pozitivní, jestliže obsahuje 20 jednotek ICFT/ml nebo více.
Použité antigeny musí být schváleny národní laboratoří a musí být standardizovány vzhledem k druhému mezinárodnímu standardnímu séru proti Brucella abortus.
PŘÍLOHA D
Oficiální test na nakažlivou epidydimitis (Brucella ovis)
Test reakce vazby komplementu:
Použitý specifický antigen musí být schválen národní laboratoří a musí být standardizován vůči mezinárodnímu standardu séra proti Brucella ovis.
Pracovní sérum musí být standardizováno s mezinárodním standardem séra proti Brucella ovis, připraveným Central Veterinary Laboratory, Weybridge, Surrey, Spojené království.
Sérum obsahující 50 nebo více mezinárodních jednotek/ml musí být považováno za pozitivní.
PŘÍLOHA E
VZOR I
VZOR II
VZOR III
( 1 ) Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/29/ES (Úř. věst. L 148, 30.6.1995, s.52).
( 2 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19.
( 3 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 5 ) Úř. věst. L 140, 1.6.1990, s. 123.
( 6 ) Nákazy podléhající povinnému hlášení.