(EHK/OSN) č. 75Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 75 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu pneumatik pro motocykly a mopedy

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

Příloha 1 –

Příloha 2 –

Příloha 3 –

Příloha 4 –

Příloha 5 –

Příloha 6 –

Příloha 7 –

Příloha 8 –

Příloha 9 –

2.1

„typem pneumatiky“ se rozumí kategorie pneumatik, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

2.2

„konstrukcí pneumatiky“ se rozumí technické vlastnosti kostry pneumatiky. Rozlišují se zejména tyto typy konstrukce pneumatiky:

2.3

„patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm (2);

2.4

„kordem“ se rozumí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice (2);

2.5

„vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy (2);

2.6

„kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky, která není ani běhounem, ani vnějšími gumovými bočnicemi a která po nahuštění nese zátěž (2);

2.7

„běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s vozovkou, chrání kostru před mechanickým poškozením a přispívá k adhezi se zemí (2);

2.8

„bočnicí“ se rozumí část pneumatiky mezi běhounem a povrchem určeným k překrytí okrajem ráfku (2);

2.9

„drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu (2);

2.10

„hlavní drážkou“ se rozumí široké drážky umístěné ve středovém pásmu běhounu;

2.11

„šířkou průřezu (S)“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, bez výčnělků vytvořených označením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry (2);

2.12

„celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, včetně značení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber (2); v případě pneumatik, kde je běhoun širší než šířka průřezu, odpovídá celková šířka šířce běhounu;

2.13

„výškou průřezu (H)“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku (2);

2.14

„jmenovitým profilovým číslem (Ra)“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením čísla, které vyjadřuje výšku průřezu (H), číslem vyjadřujícím jmenovitou šířku průřezu (S1), přičemž oba rozměry jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách;

2.15

„vnějším průměrem (D)“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky (2);

2.16

„označením rozměru pneumatiky“ se rozumí označení udávající:

2.17

„jmenovitým průměrem ráfku (d)“ se rozumí průměr ráfku, na který má být pneumatika namontována (2);

2.18

„ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, o který se opírají patky pneumatiky (2);

2.19

„teoretickým ráfkem“ se rozumí ráfek, jehož šířka by byla X-násobkem jmenovité šířky průřezu pneumatiky. Hodnota X musí být stanovena výrobcem pneumatiky;

2.20

„měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely měření rozměrů;

2.21

„zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely zkoušení;

2.22

„vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu;

2.23

„oddělováním kordu“ se rozumí oddělování kordu od jeho pryžového povlaku;

2.24

„oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev;

2.25

„oddělováním běhounu“ se rozumí oddělování běhounu od kostry;

2.26

„indexem únosnosti“ se rozumí číslo spojené s maximálním zatížením, které unese pneumatika při rychlosti odpovídající rychlostnímu symbolu dle provozních podmínek stanovených výrobcem pneumatiky. Seznam těchto indexů a odpovídajících zatížení je uveden v příloze 4 tohoto předpisu;

2.27

„tabulkou únosností pneumatik při různých rychlostech“ se rozumí tabulka v příloze 8, která udává ve vztahu k indexům únosnosti a únosnosti při jmenovité rychlosti změny zatížení pneumatiky při jejím užití při rychlostech jiných než odpovídajících indexu její jmenovité kategorie rychlosti;

2.28

„kategorií rychlosti“ se rozumí:

2.29

„pneumatikou pro jízdu na sněhu“ se rozumí pneumatika, jejíž vzorek běhounu a jejíž konstrukce jsou vytvořeny především pro zajištění lepších vlastností v blátě a čerstvém nebo tajícím sněhu než jsou vlastnosti obvyklé (silniční) pneumatiky. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu je zpravidla tvořen drážkami (žebry) a/nebo masivními bloky s větší roztečí než u běžné (silniční) pneumatiky;

2.30

„MST“ se rozumí „víceúčelová pneumatika“ vhodná pro použití na silnici i mimo ni;

2.31

„pneumatikou pro moped“ se rozumí pneumatika konstruovaná pro mopedy (kategorie L1 s L2);

2.32

„pneumatikou pro motocykl“ se rozumí pneumatika konstruovaná především pro motocykly (kategorie L3, L4 a L5). Nicméně, tyto pneumatiky mohou být rovněž použity pro mopedy (kategorie L1 a L2) a lehké přívěsy (kategorie 01);

2.33

„třídou maximálního zatížení“ se rozumí maximální hmotnost, kterou musí pneumatika unést.

3.1

Pneumatiky předkládané ke schválení musí být nejméně na jedné bočnici opatřeny následujícím značením:

3.2

Pneumatiky musí mít dostatečnou plochu pro značku schválení podle přílohy 2 tohoto předpisu.

3.3

Příklady označení pneumatik jsou uvedeny v příloze 3 tohoto předpisu.

3.4

Označení uvedená v bodu 3.1 a značka schválení předepsaná bodem 5.4 tohoto předpisu musí být na pneumatice vylisována v reliéfu nebo zahloubením. Musí být zřetelně čitelná.

4.1

Žádost o schválení typu pneumatiky podává držitel obchodního názvu nebo obchodní značky nebo jeho řádně zmocněný zástupce. Žádost musí obsahovat:

4.2

K žádosti o schválení musí být připojeny (ve trojím vyhotovení) náčrt nebo reprezentativní fotografie, které identifikují vzorek běhounu pneumatiky, a náčrt pláště nahuštěné pneumatiky namontované na měřicí ráfek s uvedením příslušných rozměrů (viz body 6.1.1 a 6.1.2) typu předloženého ke schválení. K žádosti je nutno připojit rovněž zkušební protokol vydaný schválenou zkušební laboratoří nebo jeden či dva vzorky typu pneumatiky podle uvážení příslušného orgánu. Výkresy nebo fotografie bočnice a běhounu pneumatiky je nutno předložit po zahájení výroby, nejpozději do jednoho roku od data vydání schválení typu.

4.3

Pokud výrobce podá žádost o schválení typu pro rozměrovou řadu pneumatik, nepovažuje se za nutné provést zkoušku únosnosti v závislosti na rychlosti u každého typu pneumatiky v rozměrové řadě. Schvalovací orgán může podle svého uvážení vybrat nejhorší případy.

5.1

Pokud typ pneumatiky předložený ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 6, bude schválení takovému typu pneumatiky uděleno.

5.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současné době 00, což odpovídá předpisu v původním znění) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu pneumatiky.

5.3

Schválení, rozšíření schválení, odmítnutí schválení nebo odnětí schválení typu pneumatiky nebo definitivní ukončení výroby typu pneumatiky podle tohoto předpisu musí být stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, oznámeno na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

5.3.1

Pro pneumatiky vhodné pro rychlosti nad 240 km/h jsou maximální přípustné rychlosti a příslušné únosnosti uvedeny v bodě 10 přílohy 1.

5.4

Na všechny pneumatiky odpovídající typu pneumatiky schválenému podle tohoto předpisu se kromě označení předepsaných v bodě 3.1 viditelně a na místě uvedeném v bodě 3.2 umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

5.5

Značka schválení typu musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

5.6

V příloze 2 tohoto předpisu je uveden příklad uspořádání značky schválení.

6.1.1.1

Šířka průřezu se vypočte podle tohoto vzorce:

S = S1 + K (A – A1),

kde:

6.1.1.2

U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze 5 tohoto předpisu, však šířkou průřezu může být údaj uvedený u daného označení pneumatiky v těchto tabulkách.

6.1.2.1

Vnější průměr pneumatiky se vypočte podle tohoto vzorce:

D = d + 2H

kde:

Veškeré údaje podle údajů v označení rozměru pneumatiky na bočnici pneumatiky v souladu s požadavky bodu 3.4.

6.1.2.2

U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze 5 tohoto předpisu, však vnějším průměrem může být údaj uvedený u daného označení pneumatiky v těchto tabulkách.

6.1.4.1

Celková šířka pneumatiky může být menší než šířka průřezu S stanovená podle bodu 6.1.1.

6.1.4.2

Může tuto hodnotu překročit až do hodnoty uvedené v příloze 5 nebo pro rozměry neuvedené v příloze 5 o tyto procentuální hodnoty:

6.1.5.1

Vnější průměr pneumatiky nesmí být mimo rozmezí hodnot Dmin a Dmax uvedených v příloze 5.

6.1.5.2

V případě rozměrů neuvedených v příloze 5 nesmí být vnější průměr pneumatiky mimo rozmezí takto vypočtených hodnot Dmin a Dmax:

kde:

„H“ a „d“ jsou definovány v bodě 6.1.2.1 a „a“ a „b“ jsou stanoveny v bodech 6.1.5.2.1 a 6.1.5.2.2.

6.2.1

U pneumatiky musí být postupem popsaným v příloze 7 tohoto předpisu provedena zkouška únosnosti v závislosti na rychlosti.

6.2.1.1

Týká-li se žádost pneumatik obsahujících v označení velikosti kód „V“ a vhodných pro rychlosti nad 240 km/h nebo pneumatik obsahujících v označení velikosti kód „Z“ a vhodných pro rychlosti nad 270 km/h (viz bod 4.1.15), provádí se tato zkouška únosnosti v závislosti na rychlosti na jedné pneumatice při zatížení a rychlosti označených v závorkách na pneumatice (viz bod 3.1.14). Další zkouška únosnosti v závislosti na rychlosti musí být provedena na druhé pneumatice stejného typu při zatížení a rychlosti, které výrobce pneumatiky uvádí jako maximální (viz bod 4.1.15).

6.2.2

Pneumatika, která po zkoušce únosnosti v závislosti na rychlosti nevykazuje žádné oddělování běhounu, oddělování vrstev, oddělování kordu, vytrhávání ani lomy kordu, se považuje za pneumatiku, která zkoušce vyhověla.

6.2.3

Vnější průměr pneumatiky měřený nejméně šest hodin po zkoušce únosnosti v závislosti na rychlosti se nesmí lišit od vnějšího průměru pneumatiky měřeného před zkouškou o více než ± 3,5 %.

6.2.4

Celková šířka pneumatiky měřená na konci zkoušky únosnosti v závislosti na rychlosti nesmí překročit hodnotu stanovenou v bodě 6.1.4.2.

7.1

Každá změna typu pneumatiky musí být oznámena správnímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán potom může buď:

7.2

Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením příslušných změn se sdělí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným výše v bodě 5.3.

7.3

Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí pořadové číslo každému formuláři sdělení vypracovanému pro takové rozšíření.

8.1

Pneumatiky schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem a splňovaly požadavky uvedené v bodě 6.

8.2

Orgán, který schválení typu udělil, může kdykoli prověřit metody kontroly shodnosti používané v jednotlivých výrobních zařízeních. V každém výrobním zařízení se tato ověření provádějí obvykle jednou za dva roky.

9.1

Schválení udělené typu pneumatiky podle tohoto předpisu může být odňato, nebudou-li splněny požadavky stanovené bodem 8.1 výše nebo nesplní-li pneumatiky odebrané z příslušné řady zkoušky uvedené ve zmíněném bodě.

9.2

Pokud některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které předtím udělila, je povinna o této skutečnosti neprodleně informovat ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru uvedeného v příloze 1 tohoto předpisu.

11.1

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben a názvy a adresy správních orgánů provádějících schvalovací zkoušky, které vydávají schválení daného typu a kterým se zasílají zprávy o udělení, rozšíření, odnětí či odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných státech.

11.2

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, mohou užívat laboratoře výrobců pneumatik a mohou jmenovat jako schválené zkušební laboratoře takové z nich, které se nacházejí na jejich území nebo na území jiné strany dohody, pokud k tomuto postupu dal předchozí souhlas příslušný správní orgán druhé strany.

11.3

Pokud strana dohody použije bod 11.2, může být na vlastní žádost při zkouškách zastoupena jednou či více osobami podle vlastního výběru.