(EHK/OSN) č. 112Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 112 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím světlem a/nebo dálkovým světlem a vybavených žárovkami a/nebo LED moduly

Publikováno:	Úř. věst. L 230, 31.8.2010, s. 264-319	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	31. srpna 2010	Autor předpisu:
Platnost od:	19. srpna 2010	Nabývá účinnosti:	19. srpna 2010
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost je zapotřebí ověřit v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 112 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím světlem a/nebo dálkovým světlem a vybavených žárovkami a/nebo LED moduly

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

dodatek 12 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 19. srpna 2010

OBSAH

PŘEDPIS

A.	SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

0.	Oblast působnosti

Definice

2.	Žádost o schválení typu světlometu

Značení

4.	Schválení typu

B.	TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY

5.	Všeobecné požadavky

Osvětlení

Barva

8.	Posouzení míry nepohodlí (oslněním)

C.	DALŠÍ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

9.	Změna typu světlometu a rozšíření schválení

10.	Shodnost výroby

11.	Postihy za neshodnost výroby

12.	Definitivní ukončení výroby

13.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

14.	Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu světlometu podle předpisu č. 112

Příloha 2 –

Příklady uspořádání značek schválení typu

Příloha 3 –

Měřicí stěna

Příloha 4 –

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu

Příloha 5 –

Minimální požadavky na kontrolní postupy shodnosti výroby

Příloha 6 –

Požadavky na svítilny s rozptylovými skly z plastu – zkoušení rozptylového skla nebo vzorků materiálu a úplných svítilen

Příloha 7 –

Minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem

Příloha 8 –

Přehled dob činností pro zkoušku stálosti fotometrických vlastností

Příloha 9 –

Ověření „rozhraní“ u potkávacího světla světlometů pomocí přístrojů

Příloha 10 –

Požadavky na LED moduly a na světlomety obsahující LED moduly

Příloha 11 –

Obecné znázornění hlavního potkávacího světla a pomocného světla a příslušné možnosti zdroje světla

A. SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

0. OBLAST PŮSOBNOSTI (1)

Tento předpis se vztahuje na světlomety vozidel kategorií L, M, N a T. (2)

1. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

1.1	„rozptylovým sklem“ se rozumí vnější část světlometu (jednotky), která propouští světlo svítící plochou;

1.2	„nátěrem“ se rozumí jakýkoliv výrobek (výrobky) nanesený v jedné nebo více vrstvách na vnější povrch rozptylového skla;

1.3

světlomety různých „typů“ se rozumí světlomety, které se liší v takových podstatných hlediscích, jako jsou:

1.3.1

obchodní název nebo značka;

1.3.2

vlastnosti optického systému;

1.3.3

začlenění nebo vyloučení součástí schopných změnit optické účinky odrazem, lomem, absorpcí a/nebo deformací během provozu;

1.3.4

vhodnost pro pravostranný nebo levostranný dopravní provoz nebo pro oba dopravní systémy;

1.3.5

druh vyzařovaného světla (potkávací světlo nebo dálkové světlo nebo obojí);

1.3.6

materiály, z nichž je zhotoveno rozptylové sklo a případný nátěr;

1.3.7

kategorie použité žárovky a/nebo zvláštní identifikační kód (kódy) LED modulu.

1.3.8

Zařízení určené k instalaci na levé straně vozidla a odpovídající zařízení určené k instalaci na pravé straně vozidla se však považují za zařízení stejného typu.

1.4	Světlomety různých „tříd“ (A nebo B) se rozumí světlomety, na které se vztahují konkrétní fotometrické požadavky.

1.5	Definice uvedené v předpise č. 48 a jeho sérii změn platné v době podání žádosti o schválení typu se použijí i pro tento předpis.

1.6	Odkazy uvedené v tomto předpise na standardní (referenční) žárovku (žárovky) a na předpis č. 37 se vztahují k předpisu č. 37 a jeho sériím změn platných v době podání žádosti o schválení typu.

2. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU SVĚTLOMETU

2.1

Žádost o schválení typu podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce. V žádosti musí být uvedeno:

2.1.1

zda je světlomet určen k vyzařování jak světla potkávacího, tak světla dálkového, nebo pouze jednoho z těchto světel;

2.1.2

zda je světlomet určený k vyzařování potkávacího světla konstruován jak pro levostranný, tak pro pravostranný provoz, nebo jen pro levostranný, nebo jen pro pravostranný provoz;

2.1.3

pokud je světlomet vybaven nastavitelným odražečem, je třeba uvést údaje o montážní poloze (polohách) světlometu vůči vozovce a střední podélné rovině vozidla;

2.1.4

zda se jedná o světlomet třídy A nebo B;

2.1.5

kategorie použité žárovky (žárovek), jak je uvedeno v předpise č. 37 a jeho sériích změn platných v době předložení žádosti o schválení typu a/nebo zvláštní identifikační kód (kódy) modulu zdroje světla u případných LED modulů.

2.2

Ke každé žádosti je třeba přiložit:

2.2.1

výkresy v trojím vyhotovení, které jsou natolik podrobné, že umožňují identifikaci typu a které znázorňují světlomet v nárysu (s případnými detaily drážkování rozptylového skla) a v příčném řezu. Ve výkresech musí být vyznačeno místo nebo místa určená pro značku schválení typu a v případě LED modulu (modulů) také místo pro zvláštní identifikační kód (kódy) modulu (modulů);

2.2.1.1

je-li světlomet vybaven nastavitelným odražečem, je třeba uvést údaje o montážní poloze (polohách) světlometu vůči vozovce a střední podélné rovině vozidla, jestliže je světlomet určen k užití jen v takové poloze (polohách);

2.2.2

stručný technický popis s uvedením krajních poloh podle bodu 6.2.9 níže, jestliže světlomety vyzařují světlo do zatáček. V případě LED modulu (modulů) je třeba přiložit:

a)	stručný technický popis LED modulu (modulů);

b)	výkres s uvedením rozměrů a základních elektrických a fotometrických hodnot a skutečný světelný tok;

c)	v případě elektronického ovladače zdroje světla údaj o elektronickém rozhraní, který je třeba znát při provádění schvalovacích zkoušek;

2.2.3

dva vzorky od každého typu světlometu, jeden vzorek určený k instalaci na levé straně vozidla a jeden vzorek určený k instalaci na pravé straně vozidla.

2.2.4

Pokud jde o zkoušky plastů, ze kterých jsou vyrobena rozptylová skla:

2.2.4.1

čtrnáct rozptylových skel;

2.2.4.1.1

přičemž deset z nich je možno nahradit deseti vzorky materiálu o rozměrech alespoň 60×80 mm, které mají plochý nebo vypouklý vnější povrch, v jehož středu se nachází v podstatě rovinná plocha (poloměr zakřivení nesmí být menší než 300 mm) o rozměrech alespoň 15×15 mm;

2.2.4.1.2

každé z těchto rozptylových skel nebo vzorků materiálu musí být vyrobeno postupem, který bude užíván v sériové výrobě;

2.2.4.2

odražeč, ke kterému mohou být rozptylová skla upevněna podle pokynů výrobce.

2.2.5

Pro zkoušky odolnosti světlo propouštějících částí zhotovených z plastu proti UV vyzařování LED modulů uvnitř světlometu:

2.2.5.1

jeden vzorek každého příslušného materiálu, který byl použit ve světlometu, nebo vzorek světlometu, který tyto materiály obsahuje. Každý vzorek materiálu musí mít stejný vzhled a případnou povrchovou úpravu, jaké budou mít světlomety, které jsou předmětem žádosti o schválení typu;

2.2.5.2

zkouška UV nepropustnosti vnitřních materiálů vůči záření zdroje světla není nutná, pokud je použit pouze typ LED modulu s nízkým UV zářením, jak je uvedeno v příloze 10 tohoto předpisu, nebo jsou-li přijata opatření k zastínění příslušných částí světlometu před UV zářením, např. skleněnými filtry.

2.2.6

Případně jeden elektronický ovladač zdroje světla.

2.3	Pokud již byly materiály, z nichž jsou vyrobena rozptylová skla a případné nátěry, zkoušeny, musí k nim být přiložen zkušební protokol o jejich vlastnostech.

3. ZNAČENÍ

3.1	Světlomety předložené ke schválení typu musí být označeny obchodním názvem nebo značkou žadatele.

3.2	Jak na rozptylovém skle, tak na tělese světlometu (3) musí být dostatečný prostor pro umístění značky schválení typu a doplňkových symbolů podle bodu 4; tyto plochy musí být vyznačeny na výkresech zmíněných v bodě 2.2.1 výše.

3.3

Na světlometech konstruovaných tak, aby plnily požadavky jak pro pravostranný, tak pro levostranný provoz, musí být vyznačeny obě polohy nastavení optické jednotky nebo LED modulu na vozidle nebo žárovky v odražeči; poloha pro pravostranný provoz se vyznačí písmeny „R/D“, pro levostranný provoz písmeny „L/G“.

3.4	U světlometů s LED modulem (moduly) musí mít světlomet vyznačeno jmenovité napětí a jmenovitý příkon a zvláštní identifikační kód modulu zdroje světla.

3.5

U LED modulu (modulů) předloženého se světlometem ke schválení:

3.5.1

musí být vyznačen obchodní název nebo značka žadatele. Toto značení musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné;

3.5.2

musí být vyznačen specifický identifikační kód modulu. Toto značení musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné.

Tento specifický identifikační kód musí obsahovat počáteční písmena „MD“ jako „MODUL“ následovaná značkou schválení typu bez kružnice, která je předepsaná v bodě 4.2.1 níže, a v případě, že je použito několik nestejných modulů zdroje světla, následují doplňkové symboly nebo znaky. Tento specifický identifikační kód musí být znázorněn ve výkresech uvedených v bodě 2.2.1 výše. Značka schválení typu nemusí být stejná jako značka schválení svítilny, v níž se modul používá, ale obě značky musí pocházet od téhož žadatele.

3.6	Jestliže je elektronický ovladač zdroje světla, který není součástí LED modulu, použit k řízení LED modulu (modulů), potom musí být označen specifickým identifikačním kódem (kódy), jmenovitým vstupním napětím a příkonem.

4. SCHVÁLENÍ TYPU

4.1 Všeobecná ustanovení

4.1.1

Pokud všechny vzorky typu světlometu předložené podle bodu 2 výše splňují ustanovení tohoto předpisu, schválení se udělí.

4.1.2

Pokud skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny současně splňují požadavky několika předpisů, je možno v případě, že každá ze skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen splňuje požadavky, jež se na ni vztahují, přidělit jedinou mezinárodní značku schválení typu.

4.1.3

Každému schválenému typu zařízení se udělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 00) označují sérii změn zahrnující poslední technické změny předpisu v době, kdy bylo schválení vydáno. Táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo schválení jinému typu světlometu, na který se vztahuje tento předpis.

4.1.4

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu světlometu podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, zasílá na formuláři oznámení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu spolu s pokyny podle bodu 2.2.1.1.

4.1.4.1

Pokud je světlomet vybaven nastavitelným odražečem a smí se používat pouze v montážních polohách podle pokynů v bodě 2.2.1.1, schvalovací orgán ukládá žadateli povinnost patřičným způsobem informovat uživatele o správné montážní poloze (polohách).

4.1.5

Kromě značení podle bodu 3.1 musí být každý světlomet odpovídající typu schválenému podle tohoto předpisu na místě uvedeném v bodě 3.2 opatřen značkou schválení typu níže popsanou v bodech 4.2 a 4.3.

4.2 Skladba značky schválení typu

Značka schválení typu sestává z:

4.2.1

mezinárodní značky schválení typu skládající se z:

4.2.1.1

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (4);

4.2.1.2

čísla schválení, jak je předepsáno v bodě 4.1.3 výše;

4.2.2

následujícího doplňkového symbolu (nebo symbolů):

4.2.2.1

u světlometů, které splňují pouze požadavky pro levostranný provoz, se vyznačí vodorovná šipka směřující vpravo při pohledu na světlomet, tj. k té straně vozovky, na které je provoz;

4.2.2.2

u světlometů, které jsou vhodným seřízením montáže optické jednotky nebo žárovky nebo LED modulu (modulů) konstruovány pro splnění požadavků obou druhů dopravního provozu, se vyznačí vodorovná šipka s hroty na obou stranách, hroty směřují vlevo a vpravo;

4.2.2.3

u světlometů, které splňují požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo, se vyznačí písmeno „C“ v případě světlometu třídy A nebo písmena „HC“ v případě světlometu třídy B;

4.2.2.4

u světlometů, které splňují požadavky tohoto předpisu pouze pro dálkové světlo, se vyznačí písmeno „R“ v případě světlometu třídy A nebo písmena „HR“ v případě světlometu třídy B;

4.2.2.5

u světlometů, které splňují požadavky tohoto předpisu jak pro potkávací světlo, tak pro dálkové světlo se vyznačí písmena „CR“ v případě světlometu třídy A nebo „HCR“ v případě světlometu třídy B;

4.2.2.6

u světlometů s rozptylovým sklem z plastu se vedle symbolů vyžadovaných podle bodů 4.2.2.3 až 4.2.2.5 vyznačí skupina písmen „PL“;

4.2.2.7

u světlometů, které splňují požadavky tohoto předpisu pro dálkové světlo, se poblíž písmene „E“ v kružnici vyznačí maximální svítivost, vyjádřená referenční značkou, jak je definována v bodě 6.3.2.1.2 níže.

V případě skupinových nebo sloučených dálkových světlometů se výše uvedeným způsobem vyjadřuje údaj o maximální svítivosti dálkového světla.

4.2.3

V každém případě musí být na schvalovacím formuláři a na formuláři oznámení smluvním státům dohody, které tento předpis uplatňují, stanoven příslušný provozní postup pro zkoušení podle bodu 1.1.1.1 přílohy 4 a přípustné (přípustná) napětí podle bodu 1.1.1.2 přílohy 4.

V příslušných případech se zařízení označí takto:

4.2.3.1

u světlometů, které splňují požadavky tohoto předpisu a které jsou konstruovány tak, že žárovka nebo LED modul (moduly) produkující hlavní potkávací světlo nesmí svítit současně s žárovkou pro kteroukoliv jinou funkci, s níž je sloučena: lomítkem (/), které je na značce schválení typu umístěno za symbolem pro potkávací světlomet;

4.2.3.2

u světlometů, které jsou vybaveny žárovkami a splňují požadavky přílohy 4 tohoto předpisu pouze pod napětím 6 V nebo 12 V, se v blízkosti objímky žárovky umístí symbol sestávající z čísla 24 přeškrtnutého šikmým křížem (x).

4.2.4

Obě číslice čísla schválení (v současnosti 00), které udávají sérii změn zahrnující poslední významné technické změny předpisu v době, kdy se schválení vydává, a případně vyžadovaná šipka mohou být vyznačeny poblíž výše uvedených doplňkových symbolů.

4.2.5

Značky a symboly, o nichž pojednávají body 4.2.1 až 4.2.3 výše, musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné. Mohou být umístěny na vnitřní nebo vnější části (průhledné nebo neprůhledné) světlometu, kterou není možno oddělit od průhledné části světlometu, z níž je vyzařováno světlo. V každém případě musejí být viditelné i tehdy, když je světlomet namontován na vozidle nebo když je otevřena některá pohyblivá část vozidla, například kapota.

4.3 Uspořádání značky schválení typu

4.3.1 Samostatné svítilny

Příklady uspořádání značek schválení typu s výše popsanými doplňkovými symboly jsou uvedeny na obrázcích 1 až 10 v příloze 2 tohoto předpisu.

4.3.2 Skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny

4.3.2.1

Jestliže skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny splňují požadavky několika předpisů, může se na ně připevnit jediná mezinárodní značka schválení typu, která je tvořena písmenem „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu udělila, a číslo schválení typu. Tato značka schválení typu může být umístěna na skupinových, sdružených nebo sloučených svítilnách kdekoliv, pokud:

4.3.2.1.1

je viditelná tak, jak se vyžaduje v bodě 4.2.5;

4.3.2.1.2

žádná z částí skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, která přenáší světlo, nemůže být odmontována, aniž by se současně neodstranila značka schválení typu.

4.3.2.2

Identifikační symbol každé svítilny, příslušný každému předpisu, podle kterého byla schválení typu udělena, společně s označením odpovídajících sérií změn zahrnujících poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení typu a případně požadovaná šipka, musí být vyznačeny:

4.3.2.2.1

buď na příslušném povrchu vyzařujícím světlo;

4.3.2.2.2

nebo ve skupině tak, aby každá ze skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen mohla být jasně rozpoznána (viz čtyři příklady v příloze 2).

4.3.2.3

Rozměr částí jednotlivých značek schválení typu nesmí být menší než minimální rozměr nejmenší z jednotlivých značek požadovaný předpisem, podle kterého bylo schválení typu uděleno.

4.3.2.4

Každému schválenému typu zařízení se udělí číslo schválení. Táž smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, kterých se týká tento předpis.

4.3.2.5

Příklady uspořádání značek schválení typu pro skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny, včetně všech výše popsaných doplňkových symbolů, jsou uvedeny na obrázku 11 v příloze 2 tohoto předpisu.

4.3.3 Svítilny, jejichž rozptylové sklo se používá u různých typů světlometů a které mohou být sloučeny nebo sdruženy s jinými svítilnami

Platí ustanovení uvedená v bodě 4.3.2 výše.

4.3.3.1

Je-li kromě toho použito totéž rozptylové sklo, může být opatřeno různými značkami schválení jednotlivých typů světlometů nebo soustav svítilen za předpokladu, že těleso světlometu má také plochu podle bodu 3.2 výše, a to i tehdy, když jej nelze od rozptylového skla oddělit, a je opatřeno značkami schválení typu pro platné funkce.

Pokud různé typy světlometů mají shodné těleso, může být toto těleso opatřeno různými značkami schválení typu.

4.3.3.2

Příklady uspořádání značek schválení typu pro výše zmíněný případ jsou uvedeny na obrázku 12 v příloze 2 tohoto předpisu.

B. TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY (5)

5. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

5.1 Všechny vzorky musejí vyhovovat požadavkům stanoveným dále v bodech 6 až 8.

5.2 Světlomety musí být vyrobeny tak, aby si za normálních podmínek užívání a navzdory otřesům, jimž mohou být vystaveny, udržely předepsané fotometrické vlastnosti a byly trvale v dobrém funkčním stavu.

5.2.1

Světlomety musí být vybaveny zařízením, kterým je lze na vozidle seřídit tak, aby splňovaly platné předpisy. Takovým zařízením nemusejí být vybaveny jednotky, u nichž od sebe nelze oddělit odražeč a rozptylové sklo, za předpokladu, že jsou tyto jednotky používány pouze na vozidlech, u kterých je možno nastavení světlometů seřídit jiným způsobem.

Pokud jsou světlomet hlavního potkávacího světla a světlomet dálkového světla, každý vybavený svým vlastním zdrojem světla nebo LED modulem (moduly), smontovány do složené jednotky, musí zařízení pro seřizování umožnit správné seřízení každého z obou optických systémů samostatně.

5.2.2

Tato ustanovení se však nevztahují na soupravy světlometů, jejichž odražeče jsou neoddělitelné. Pro tento typ sestav platí požadavky bodu 6.3 tohoto předpisu.

5.3 Světlomety musí být vybaveny:

5.3.1

žárovkou (žárovkami) schválenou podle předpisu č. 37. Může být použita kterákoli žárovka podle předpisu č. 37, za předpokladu, že předpis č. 37 a jeho série změn platné v době podání žádosti o schválení typu neuvádí žádné omezení použití.

5.3.1.1

Konstrukce zařízení musí být taková, aby žárovka mohla být namontována pouze ve správné poloze. (6)

5.3.1.2

Objímka žárovky musí odpovídat vlastnostem stanoveným v publikaci IEC č. 60061. Platí list údajů o objímce, který odpovídá příslušné kategorii použité žárovky.

5.3.2

a/nebo LED modulem (moduly):

5.3.2.1

elektronický ovladač (ovladače) zdroje světla mohou být případně považovány za součást světlometu; mohou být součástí LED modulu (modulů);

5.3.2.2

světlomet (je-li vybaven LED moduly) a samotný LED modul (moduly) musí splňovat příslušné požadavky uvedené v příloze 10 tohoto předpisu. Splnění požadavků musí být přezkoušeno.

5.3.2.3

Celkový skutečný světelný tok LED modulů produkujících hlavní potkávací světlo, který je měřen podle popisu v bodě 5 přílohy 10, musí být 1 000 lm nebo vyšší.

5.4 Světlomety konstruované tak, aby splňovaly požadavky jak pro pravostranný, tak pro levostranný provoz mohou být přizpůsobeny provozu na příslušné straně silnice buď vhodným počátečním seřízením při montáži na vozidlo nebo volitelným nastavením, které provede uživatel. Toto počáteční seřízení nebo volitelné nastavení spočívá například v upevnění optické jednotky na vozidle v daném úhlu nebo v upevnění žárovky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo v daném úhlu/pozici vzhledem k optické jednotce. V každém případě musí být možné pouze dvě přísně rozlišené polohy nastavení, jedna pro pravostranný a druhá pro levostranný provoz; konstrukce musí znemožňovat nežádoucí pohyb světlometu z jedné polohy do druhé nebo jeho nastavení uprostřed. Pokud existují dvě různé polohy nastavení žárovky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo, součásti, kterými se žárovka nebo LED modul (moduly) připevňují k odražeči, musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby v každé z těchto dvou poloh byla žárovka nebo LED modul (moduly) v přesné poloze vyžadované u světlometů konstruovaných pouze pro dopravu na jedné straně. Shodnost s požadavky tohoto bodu se ověřuje vizuálně a pokud je to nutné, zkušební montáží.

5.5 Musí být provedeny doplňkové zkoušky podle požadavků přílohy 4, které zajistí, aby v průběhu užívání nedocházelo k nadměrné změně fotometrických parametrů.

5.6 Světlo propouštějící součásti z plastů se zkouší podle požadavků přílohy 6.

5.7 U světlometů konstruovaných tak, aby vyzařovaly střídavě buď dálkové, nebo potkávací světlo, nebo potkávací a/nebo dálkové světlo do zatáček, musí být mechanická, elektromechanická nebo jiná zařízení zabudovaná do světlometu pro tyto účely konstruována tak, aby:

5.7.1

zařízení bylo dostatečně odolné a vydrželo za normálních podmínek použití 50 000 funkčních cyklů. Technická zkušebna odpovědná za schvalovací zkoušky může za účelem ověření splnění tohoto požadavku:

a)	požadovat, aby žadatel poskytl vybavení nutné k provedení zkoušky;

b)	neprovést zkoušku, jestliže ke světlometu předloženému žadatelem je přiložen zkušební protokol vydaný technickou zkušebnou odpovědnou za schvalovací zkoušky pro světlomety shodné konstrukce (montáže), potvrzující splnění tohoto požadavku;

5.7.2

v případě poruchy nesmí hodnoty osvětlení nad přímkou H-H přesahovat hodnoty potkávacího světla podle bodu 6.2.5; dále u světlometů konstruovaných pro potkávací světlo a/nebo dálkové světlo do zatáček, musí být minimální osvětlení ve zkušebním bodě 25 V (přímka VV, D 75 cm) nejméně 3 lx.

Při provádění zkoušek k ověření plnění těchto požadavků se musí technická zkušebna odpovědná za schvalovací zkoušky řídit pokyny předloženými žadatelem.

5.7.3

se vytvářelo vždy buď hlavní potkávací, nebo dálkové světlo bez možnosti, že by se mechanismus zastavil mezi dvěma polohami;

5.7.4

uživatel nemohl pomocí běžného nářadí měnit tvar nebo polohu pohyblivých součástí.

5.8 Uspořádání osvětlení pro různé podmínky provozu

5.8.1

U světlometů konstruovaných ke splnění požadavků provozu pouze na jedné straně vozovky (buď pravé nebo levé), musí být přijata opatření k ochraně proti oslnění uživatelů v zemi, kde provoz je na opačné straně vozovky než v zemi, pro kterou byl světlomet konstruován (7). Takovými opatřeními mohou být:

a)	zaclonění vnější části rozptylového skla světlometu;

b)	nastavení světla směrem dolů. Vodorovné nastavení je dovoleno;

c)	jakékoliv jiné opatření k odstranění nebo redukci asymetrické části světla.

5.8.2

Při použití tohoto (těchto) opatření musí být splněny následující požadavky na osvětlení: nastavení zůstane nezměřeno ve srovnání s nastavením pro původní směr dopravy:

5.8.2.1

Potkávací světlo konstruované pro pravostranný provoz a přizpůsobené levostrannému provozu:

v bodě 0,86D – 1,72L	nejméně 3 lx
v bodě 0,57U – 3,43R	ne více než 1,0 lx.

5.8.2.2

Potkávací světlo konstruované pro levostranný provoz a přizpůsobené pravostrannému provozu:

v bodě 0,86D – 1,72R	nejméně 3 lx
v bodě 0,57U – 3,43L	ne více než 1,0 lx.

5.9 Jestliže celkový skutečný světelný tok potkávacích světlometů se zdrojem světla nebo LED modulem (moduly) produkujícím hlavní potkávací světlo přesahuje 2 000 lm, je třeba uvést tuto skutečnost v bodě 9 formuláře oznámení, který se nalézá v příloze 1. Skutečný světelný tok LED modulů se změří v souladu s pokyny v bodě 5 přílohy 10.

6. OSVĚTLENÍ

6.1 Obecná ustanovení

6.1.1

Světlomety musí být vyrobeny tak, aby poskytovaly patřičné osvětlení: potkávací světlo nesmí oslňovat a také dálkové světlo musí poskytovat dobré osvětlení. Světlo do zatáček se může vytvářet zapnutím jednoho doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více LED modulů, které jsou součástí potkávacího světlometu.

6.1.2

Osvětlení vytvářené světlometem se ověřuje na svislé měřicí stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m před světlometem a kolmo k jeho ose, jak je uvedeno v příloze 3 tohoto předpisu; měřicí stěna musí být dostatečně široká, aby umožnila ověření a nastavení „rozhraní“ potkávacího světla v rozsahu nejméně 5° na obě strany od přímky V-V.

6.1.3

Světlomety (nikoli LED moduly) se kontrolují pomocí bezbarvé standardní (referenční) žárovky konstruované pro jmenovité napětí 12 V. Při kontrole světlometu se napětí ve svorkách žárovky reguluje tak, aby výsledkem byl referenční světelný tok uvedený pro každou žárovku v příslušném technickém listu v předpise č. 37. Světlomet se považuje za vyhovující, jestliže splňuje požadavky bodu 6 alespoň s jednou standardní (referenční) žárovkou, která může být předložena společně se světlometem.

6.1.4

LED modul (moduly) musí být změřen při napětí 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V, pokud není v tomto předpise stanoveno jinak. LED modul (moduly) ovládaný elektronickým ovladačem zdrojů světla musí být změřen podle požadavků žadatele.

Hodnoty naměřené u LED modulu (modulů) se násobí koeficientem 0,7, teprve poté se kontroluje, zda vyhovují požadavkům.

6.1.5

Pokud jsou světlomety vybaveny LED modulem (moduly) a žárovkami, část světlometu s žárovkou (žárovkami) se zkouší v souladu s pokyny v bodě 6.1.3, zatímco část světlometu s LED modulem (moduly) podle ustanovení bodu 6.1.4: výsledná hodnota pro LED modul (moduly) se pak se sečte s výslednými hodnotami zkoušek žárovky (žárovek).

6.2 Ustanovení pro potkávací světla

6.2.1

Rozložení svítivosti hlavního potkávacího světla světlometu musí obsahovat „rozhraní“ (viz obrázek 1), které umožní správné nastavení světlometu pro fotometrické měření a seřízení na vozidle.

„Rozhraní“ musí poskytovat:

v případě světla pro pravostranný provoz:

i)	přímou „vodorovnou část“ směrem vlevo,

ii)	zdviženou část „ohyb – rameno“ směrem vpravo;

v případě světla pro levostranný provoz:

i)	přímou „vodorovnou část“ směrem vpravo;

ii)	zdviženou část „ohyb – rameno“ směrem vlevo.

Ve všech případech musí mít část „ohyb – rameno“ ostrý okraj.

6.2.2

Světlomet musí být vizuálně seřízen pomocí „rozhraní“ (viz obrázek 1) takto:

6.2.2.1

pro svislé nastavení: vodorovná část „rozhraní“ se posune směrem vzhůru z pozice pod přímkou B a nastaví se do jmenovité polohy 1 % (25 cm) pod přímku H–H;

Obrázek 1

Poznámka: Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.

6.2.2.2

pro vodorovné nastavení: část „rozhraní“ v úseku „ohyb – rameno“ se posune:

pro pravostranný provoz zprava doleva a po tomto pohybu musí být vodorovně umístěná tak, aby

a)	nad přímkou 0,2° D „rameno“ nepřesahovalo zleva přímku A;

b)	na přímce 0,2° D nebo pod ní „rameno“ překročilo přímku A a

c)	bod „ohybu“ byl zejména na přímce V–V

nebo

pro levostranný provoz zleva doprava a po tomto pohybu musí být svisle umístěná tak, aby

a)	nad přímkou 0,2° D „rameno“ nepřesahovalo zprava přímku A;

b)	na přímce 0,2° D nebo pod ní „rameno“ překročilo přímku A a

c)	bod „ohybu“ byl zejména na přímce V–V.

6.2.2.3

V případě, že takto seřízený světlomet nevyhovuje požadavkům uvedeným v bodech 6.2.5 až 6.2.7 a 6.3, může být jeho zaměření změněno za předpokladu, že osa světelného svazku se neposune:

vodorovně od přímky A více než

a)	o 0,5° vlevo nebo o 0,75° vpravo u pravostranného provozu nebo

b)	o 0,5° vpravo nebo o 0,75° vlevo u levostranného provozu a

svisle ne více než o 0,25° nahoru nebo dolů od přímky B.

6.2.2.4

Pokud však svislé nastavení nemůže být provedeno opakovaně v požadované poloze v tolerancích uvedených v bodě 6.2.2.3 výše, použije se ke zkoušce shodnosti požadované minimální kvality „rozhraní“ a k provedení svislého a vodorovného nastavení světelného svazku metoda za pomoci přístrojů podle přílohy 9, body 2 a 3.

6.2.3

Takto seřízený světlomet, žádá-li se pouze o schválení potkávacího světla, (8) musí splňovat pouze požadavky uvedené níže v bodech 6.2.4 až 6.2.6; je-li určen k vyzařování jak potkávacího, tak dálkového světla, musí splňovat požadavky uvedené v bodech 6.2.4 až 6.2.6 a 6.3.

6.2.4

Osvětlení, které je na měřicí stěně vytvářeno potkávacím světlem, musí splňovat tyto požadavky:

Bod na měřicí stěně		Požadované osvětlení (lx)
Světlomety pro pravostranný provoz	Světlomety pro levostranný provoz	Světlomet třídy A	Světlomet třídy B
Bod B 50 L	Bod B 50 R	≤ 0,4	≤ 0,4
Bod 75 R	Bod 75 L	≥ 6	≥ 12
Bod 75 L	Bod 75 R	≤ 12	≤ 12
Bod 50 L	Bod 50 R	≤ 15	≤ 15
Bod 50 R	Bod 50 L	≥ 6	≥ 12
Bod 50 V	Bod 50 V	—	≥ 6
Bod 25 L	Bod 25 R	≥ 1,5	≥ 2
Bod 25 R	Bod 25 L	≥ 1,5	≥ 2
Kterýkoli bod v pásmu III		≤ 0,7	≤ 0,7
Kterýkoli bod v pásmu IV		≥ 2	≥ 3
Kterýkoli bod v pásmu I		≤ 20	≤ 2E (9)

6.2.5

V žádném z pásem I, II, III a IV se nesmějí vyskytnout boční odchylky negativně ovlivňující dobrou viditelnost.

6.2.6

Hodnoty osvětlení v zónách „A“ a „B“ jak jsou uvedeny na obrázku C v příloze 3 se ověřují měřením fotometrických hodnot v bodech 1 až 8 na tomto obrázku; tyto hodnoty se musí pohybovat v následujících mezích: (10)

1 + 2 + 3 ≥ 0,3 lx, a

4 + 5 + 6 ≥ 0,6 lx, a

0,7 lx ≥ 7 ≥ 0,1 lx a

0,7 lx ≥ 8 ≥ 0,2 lx.

6.2.7

Světlomety konstruované ke splnění požadavků jak pravostranného, tak levostranného provozu musí v každé z obou poloh nastavení optické jednotky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo nebo v každé z obou poloh nastavení žárovky vyhovovat výše stanoveným požadavkům pro příslušný směr provozu.

6.2.8

Požadavky bodu 6.2.4 se také vztahují na světlomety konstruované pro světlo do zatáček a/nebo které obsahují doplňkový zdroj světla nebo LED modul (moduly) uvedený v bodě 6.2.9.2. U světlometu konstruovaného pro vyzařování světla do zatáček může být jeho zaměření změněno za předpokladu, že se osa světelného svazku neposune svisle o více než 0,2°.

6.2.8.1

Jestliže se světlo do zatáček získá:

6.2.8.1.1

otáčením potkávacího světla nebo vodorovným posunem bodu „ohybu“„rozhraní“, provede se měření poté, co se celá soustava světlometu znovu seřídí vodorovně, například pomocí goniometru;

6.2.8.1.2

posunem jedné nebo několika optických částí světlometu, aniž se vodorovně posune bodu „ohybu“„rozhraní“, provede se měření v konfiguraci, kdy se tyto součásti nacházejí ve svých krajních funkčních polohách;

6.2.8.1.3

pomocí jednoho doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více LED modulů, aniž se vodorovně posune bodu „ohybu“„rozhraní“, provede se měření s tímto aktivovaným zdrojem světla nebo aktivovaným LED modulem (moduly).

6.2.9

Pro hlavní potkávací světlo se povolují pouze jeden žárovkový zdroj světla nebo jeden nebo více LED modulů. Doplňkové zdroje světla nebo LED moduly jsou povoleny pouze za těchto podmínek (viz příloha10):

6.2.9.1

k posílení světla do zatáček může být použit jeden doplňkový zdroj světla podle předpisu č. 37 nebo jeden nebo více doplňkových LED modulů uvnitř potkávacího světla světlometu;

6.2.9.2

jeden doplňkový zdroj světla podle předpisu č. 37 a/nebo jeden nebo více LED modulů uvnitř potkávacího světla světlometu může být použit pro účely generování infračerveného záření. Doplňkový zdroj světla nebo LED moduly mohou být aktivovány jedině současně s hlavním zdrojem světla nebo hlavním LED modulem (moduly). V případě závady hlavního zdroje světla nebo jednoho nebo více hlavních LED modulů musí být tento doplňkový zdroj světla a/nebo LED modul (moduly) automaticky vypnut.

6.2.9.3

V případě závady doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více doplňkových LED modulů musí světlomet nadále plnit požadavky na potkávací světlo.

6.3 Ustanovení pro dálková světla

6.3.1

U světlometu konstruovaného k vyzařování jak dálkového, tak potkávacího světla se osvětlení měřicí stěny dálkovým světlem měří při stejném seřízení světlometu jako při měření podle bodů 6.2.4 až 6.2.6 výše; v případě světlometu, který vyzařuje pouze dálkové světlo, se světlomet nastaví tak, aby plocha největšího osvětlení byla soustředěna na průsečík přímek H–H a V–V; takový světlomet musí splňovat pouze požadavky uvedené v bodě 6.3. Je-li k vytvoření dálkového světla použito více zdrojů světla, použijí se pro stanovení maximální hodnoty osvětlení (EM) sdružené funkce.

6.3.2

Nezávisle na typu zdroje světla (LED modul (moduly) nebo žárovkové zdroje světla) použitého pro vytvoření hlavního potkávacího světla mohou být pro každé jednotlivé potkávací světlo použity:

a)	buď žárovkové zdroje světla podle předpisu č. 37, nebo

b)	LED modul (moduly).

6.3.3

Osvětlení dálkovým světlem na měřicí stěně musí splňovat následující požadavky:

6.3.3.1

průsečík (HV) přímek hh a vv musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 80 % maximálního osvětlení. Tato nejvyšší hodnota osvětlení (EM) nesmí být menší než 32 lx u světlometů třídy A a menší než 48 lx u světlometů třídy B. Maximální hodnota nesmí v žádném případě přesáhnout 240 lx; kromě toho u kombinovaného potkávacího a dálkového světlometu nesmí být toto maximum větší než šestnáctinásobek osvětlení naměřeného u potkávacího světla v bodě 75 R (nebo 75 L).

6.3.3.1.1

Maximální svítivost (IM) dálkového světla, vyjádřená v tisících cd, se vypočítá podle vzorce:

IM = 0,625 EM

6.3.3.1.2

Referenční značka (I'M) této maximální svítivosti, která je zmíněna výše v bodě 4.2.2.7, se získá jako poměr:

Tato hodnota se zaokrouhlí na hodnotu nejbližší číslu: 7,5 – 10 – 12,5 – 17,5 – 20 – 25 – 27,5 – 30 – 37,5 – 40 – 45 – 50.

6.3.3.2

Vodorovně vlevo a vpravo od výchozího bodu HV nesmí být osvětlení až do vzdálenosti 1,125 m u světlometů třídy A menší než 16 lx a u světlometů třídy B menší než 24 lx a do vzdálenosti 2,25 m nesmí být u světlometů třídy A menší než 4 lx a u světlometů třídy B menší než 6 lx.

6.4 U světlometů s nastavitelným odražečem se požadavky bodů 6.2 až 6.3 vztahují na každou montážní polohu podle bodu 2.1.3. Ověřování se provádí tímto postupem:

6.4.1

každá uvedená poloha je pomocí zkušebního goniometru vyzkoušena vůči přímce spojující střed zdroje světla s bodem HV na měřicí stěně. Nastavitelný odražeč se pak přemístí do takové polohy, aby rozložení světla na stěně odpovídalo pokynům k seřízení v bodech 6.2.1 až 6.2.2.3 a/nebo 6.3.1;

6.4.2

jakmile je odražeč v základním nastavení podle bodu 6.4.1, musí světlomet plnit odpovídající fotometrické požadavky podle bodů 6.2 a 6.3;

6.4.3

dodatečné zkoušky se provádí po vertikálním přesunutí odražeče ze základní polohy seřizovacím zařízením světlometů o ± 2° nebo alespoň do krajní polohy, je-li tato menší než 2°. Po opětovném seřízení světlometu jako celku (například pomocí goniometru) do odpovídajícího opačného směru se zkontroluje výstup světla v následujících směrech, přičemž jeho hodnoty se musí pohybovat v těchto mezích:

hlavní potkávací světlo	:	body HV a 75 R (respektive 75 L);
dálkové světlo	:	EM a bod HV (procentní podíl EM);

6.4.4

pokud žadatel uvedl více než jednu montážní polohu, musí být postup podle bodů 6.4.1 až 6.4.3 zopakován pro všechny další polohy;

6.4.5

pokud žadatel o zvláštní montážní polohy nepožádal, musí se světlomet pro měření podle bodů 6.2 a 6.3 seřídit seřizovacím zařízením do své střední polohy. Další zkoušky podle bodu 6.4.3 musí proběhnout s odražečem posunutým seřizovacím zařízením světlometu do jeho mezních poloh (namísto ± 2°).

6.5 Hodnoty osvětlení stěny, které jsou uvedeny v bodech 6.2.4 až 6.2.7 a 6.3 výše se měří fotoelektrickým článkem s účinnou plochou uvnitř čtverce o hraně 65 mm.

7. BARVA

7.1	Vyzařované světlo musí být bílé.

8. POSOUZENÍ MÍRY NEPOHODLÍ (OSLNĚNÍM)

Je třeba posoudit míru oslnění, které způsobuje potkávací světlo. (11)

C. DALŠÍ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

9. ZMĚNA TYPU SVĚTLOMETU A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

9.1

Každou změnu typu světlometu je třeba oznámit správnímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán pak může:

9.1.1

usoudit, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že světlomet v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

9.1.2

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

9.2	Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 4.1.4 výše.

9.3	Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení typu, musí každému takovému rozšíření přidělit pořadové číslo a musí o tom prostřednictvím formuláře oznámení podle přílohy 1 tohoto předpisu informovat ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis.

10. SHODNOST VÝROBY

Postupy k ověření shodnosti výroby musí odpovídat postupům uvedeným v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) a musí splňovat tyto požadavky:

10.1	Světlomety schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby splňovaly požadavky stanovené v bodě 6 a 7 a byly tak shodné se schváleným typem světlometu.

10.2	Musí být splněny minimální požadavky na postupy ověřování shodnosti výroby stanovené v příloze 5 tohoto předpisu.

10.3	Musí být splněny minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem stanovené v příloze 7 tohoto předpisu.

10.4	Příslušný orgán, který uděluje schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti, využívané na každé výrobní jednotce. Tyto kontroly se obvykle provádějí jednou za dva roky.

10.5	Světlomety se zjevnými závadami se neberou v úvahu.

10.6	Referenční značka se nebere v úvahu.

11. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

11.1	Pokud nejsou požadavky splněny nebo pokud světlomet opatřený značkou schválení neodpovídá schválenému typu, může být schválení udělené typu světlometu podle tohoto předpisu odňato.

11.2	Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře oznámení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

12. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení zcela přestane vyrábět typ světlometu schváleného podle tohoto předpisu, uvědomí o této skutečnosti orgán, který schválení udělil. Jakmile tento orgán obdrží příslušné oznámení, informuje ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře oznámení podle přílohy 1 tohoto předpisu.

13. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, oznámí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a jimž mají být zasílána oznámení o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu vystavená v jiných státech.

14. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

14.1	Od data účinnosti doplňku 8 nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout udělit schválení podle tohoto předpisu změněného doplňkem 8 k původnímu znění předpisu.

14.2	Po uplynutí 24 měsíců od data účinnosti doplňku 8 musí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělovat schválení pouze tehdy, pokud typ světlometu splňuje požadavky tohoto předpisu změněného doplňkem 8 k původnímu znění předpisu.

14.3	Schválení udělená podle předcházejících doplňků tohoto předpisu zůstávají v platnosti.

14.4	Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, musí pokračovat v udělování schválení podle předcházejících doplňků tohoto předpisu, pokud jsou světlomety určeny jako náhrada k montáži na vozidla v provozu.

14.5	Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

(1) Žádné ustanovení tohoto předpisu nebrání kterékoli smluvní straně dohody, která jej uplatňuje, aby zakázala kombinaci světlometu vybaveného rozptylovým sklem z plastu a schváleného podle tohoto předpisu se zařízením mechanického čistění (se stěrači).

(2) Podle definice v příloze 7 úplného usnesení pro konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, naposledy pozměněný dokumentem Amend. 4).

(3) V případě, že rozptylové sklo nelze oddělit od tělesa světlometu, lze světlomet opatřit jediným značením, jak je uvedeno v bodě 4.2.5.

(4) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy za použití svého příslušného symbolu EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Dalším zemím se přidělí následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(5) Technické požadavky na žárovky viz nařízení č. 37.

(6) Světlomet se považuje za vyhovující požadavkům tohoto bodu, jestliže je možno žárovku snadno zasadit do světlometu a polohovací výčnělky se dají správně zasunout do příslušných zářezů, a to i za tmy.

(7) Pokyny k montáži svítilen, které jsou takto vybaveny, naleznete v předpise č. 48.

(8) Světlomet konstruovaný k vyzařování potkávacího světla může zahrnovat dálkové světlo, které nesplňuje uvedené požadavky.

(9) E je skutečně naměřená hodnota v bodě 50R nebo 50L

(10) Hodnoty osvětlení v kterémkoli bodě v pásmech A a B, které také leží v pásmu III, nesmí přesáhnout 0,7 lx.

(11) Tento požadavek bude předmětem doporučení správním orgánům.

PŘÍLOHA 1

OZNÁMENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

PŘÍLOHA 2

PŘÍKLADY USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

Obrázek 1

Obrázek 2

a ≥ 8 mm

Světlomet opatřený jednou z výše znázorněných značek schválení byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisu č. 112 pod číslem schválení 243 a splňuje požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00). Potkávací světlo je konstruováno pouze pro pravostranný provoz. Písmena CR (obrázek 1) značí, že jde o světlomet třídy A s potkávacím i dálkovým světlem, a písmena HCR (obrázek 2) značí, že jde o světlomet třídy B, rovněž s potkávacím i dálkovým světlem.

Číslo 30 udává, že maximální svítivost dálkového světla se pohybuje v rozsahu od 86 250 cd do 101 250 cd.

Poznámka:

Číslo schválení typu a doplňkové symboly musí být umístěny v blízkosti kružnice a být buď nad nebo pod písmenem „E“ či vpravo nebo vlevo od tohoto písmene. Číslice označující schválení typu musí být na stejné straně jako písmeno „E“ a musí být orientované ve stejném směru.

Aby se předešlo jakékoliv záměně s jinými symboly, neměly by se v čísle schválení typu používat římské číslice.

Obrázek 3

Obrázek 4a

Obrázek 4b

Světlomet opatřený výše znázorněnou značkou schválení typu splňuje požadavky tohoto předpisu jak pro potkávací světlo, tak pro dálkové světlo a je konstruován:

Obrázek 3: třída A pouze pro levostranný provoz.

Obrázky 4a a 4b: třída B pro oba systémy dopravního provozu, a to příslušným seřízením optické jednotky nebo žárovky na vozidle.

Obrázek 5

Obrázek 6

Světlomet opatřený výše znázorněnou značkou schválení typu má rozptylové sklo z plastu, splňuje požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo a je konstruován:

Obrázek 5: třída A pro oba systémy provozu.

Obrázek 6: třída B pouze pro pravostranný provoz.

Obrázek 7

Obrázek 8

Světlomet opatřený výše znázorněnou značkou schválení typu splňuje požadavky tohoto předpisu:

Obrázek 7: třída B pouze pro potkávací světlo a je konstruován pouze pro levostranný provoz.

Obrázek 8: třída A pouze pro dálkové světlo.

Obrázek 9

Obrázek 10

Označení světlometu s rozptylovým sklem z plastu, který splňuje požadavky tohoto předpisu:

Obrázek 9: třída B pro potkávací i dálkové světlo a je konstruován pouze pro pravostranný provoz.

Obrázek 10: třída B pouze pro potkávací světlo a je konstruován pouze pro pravostranný provoz.

Potkávací světlo nesmí být v činnosti současně s dálkovým světlem ani s dalším sloučeným světlometem.

Obrázek 11

Zjednodušené značení skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen

(Svislé a vodorovné čáry znázorňují tvar zařízení pro světelnou signalizaci. Nejsou součástí značky schválení typu.)

VZOR A

VZOR B

VZOR C

VZOR D

Poznámka:

Výše uvedené čtyři příklady odpovídají světelnému zařízení opatřenému značkou schválení typu, která se týká:

přední obrysové svítilny schválené v souladu se sérií změn 02 předpisu č. 7,

světlometu třídy B s potkávacím světlem konstruovaného pro pravostranný i levostranný provoz a dálkovým světlem s maximální svítivostí mezi 86 250 a 101 250 cd (jak udává číslice 30), schváleného v souladu s požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00), který zahrnuje rozptylové sklo z plastu,

předního mlhového světlometu schváleného podle série změn 02 předpisu č. 19 a obsahujícího rozptylové sklo z plastu,

přední směrové svítilny kategorie 1a schválené podle série změn 01 předpisu č. 6.

Obrázek 12

Svítilna sloučená se světlometem

Příklad 1

Výše znázorněný příklad odpovídá značení rozptylového skla z plastu určeného pro různé typy světlometů, a to konkrétně pro:

buď

světlomet třídy B s potkávacím světlem, konstruovaný pro oba systémy dopravního provozu, a s dálkovým světlem o maximální svítivosti mezi 86 250 a 101 250 cd (jak udává číslice 30), schválený v Německu (E1) v souladu s požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00),

jenž je sloučen s

přední obrysovou svítilnu schválenou podle série změn 02 předpisu č. 7,

nebo

světlomet třídy A s potkávacím světlem, konstruovaný pro oba systémy dopravního provozu, a s dálkovým světlem o maximální svítivosti mezi 33 750 a 45 000 cd (jak vyplývá z čísla 12,5), schválený v Německu (E1) v souladu s požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00),

jenž je sloučen se

stejnou obrysovou svítilnou jako výše,

nebo také

kterýkoliv z výše uvedených světlometů schválený jako jednotlivá svítilna.

Těleso světlometu musí být označeno pouze platným číslem schválení typu, například:

Příklad 2

Výše uvedený příklad odpovídá značení rozptylového skla z plastu užitého v soustavě dvou světlometů schválených ve Francii (E2) pod číslem schválení 81151. Soustava zahrnuje:

světlomet třídy B poskytující potkávací světlo a dálkové světlo o maximální svítivosti mezi x a y cd a splňující požadavky tohoto předpisu a

světlomet třídy B poskytující dálkové světlo o maximální svítivosti mezi w a z cd a určený pro oba dopravní systémy, který splňuje požadavky tohoto předpisu, přičemž maximální svítivost dálkových světel jako celku se pohybuje mezi 86 250 a 101 250 cd.

Obrázek 13

LED moduly

LED modul označený výše uvedeným identifikačním kódem modulu zdroje světla byl schválen společně se světlometem původně schváleným v Itálii (E3) pod číslem schválení 17325.

PŘÍLOHA 3

MĚŘICÍ STĚNA

A. Světlomet pro pravostranný provoz

(rozměry v mm při umístění stěny ve vzdálenosti 25 m)

h-h:	vodorovná rovina	procházející ohniskem světlometu
v-v:	svislá rovina	procházející ohniskem světlometu

B. Světlomet pro levostranný provoz

(rozměry v mm při umístění stěny ve vzdálenosti 25 m)

h-h:	vodorovná rovina	procházející ohniskem světlometu
v-v:	svislá rovina	procházející ohniskem světlometu

Obrázek C

Poznámka:

Obrázek C uvádí měřicí body pro pravostranný provoz. Pro levostranný provoz se body 7 a 8 přemístí do odpovídajících poloh na pravé straně obrázku.

PŘÍLOHA 4

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu

ZKOUŠKY ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ

Poté, co byly v souladu s požadavky tohoto předpisu změřeny fotometrické hodnoty – u dálkového světla v bodě Emax a u potkávacího světla v bodech HV, 50 R, 50 L (nebo HV, 50 L, B 50 R u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz) –, zkouší se na vzorku úplného světlometu stálost fotometrických vlastností v provozu. Pod pojmem „úplný světlomet“ se rozumí vlastní úplná svítilna, včetně těch okolních součástí tělesa a žárovek, které by mohly ovlivnit jeho tepelný rozptyl.

Zkoušky se provádí:

a)	v suchém a klidném ovzduší při teplotě okolí 23 °C ± 5 °C, přičemž testovaný vzorek je namontován na podstavě, která představuje jeho správnou montáž na vozidle;

v případě výměnných zdrojů světla: za použití sériově vyrobené žárovky zahořené po dobu alespoň jedné hodiny nebo sériově vyrobeného výbojkového zdroje světla zahořeného po dobu alespoň patnácti hodin nebo sériově vyrobeného LED modulu zahořeného po dobu alespoň 48 hodin a ochlazeného na teplotu okolí před začátkem zkoušky stanovené tímto předpisem. Použije se LED modul, který dodá žadatel.

Měřicí zařízení musí být takové, jaké bylo použito při schvalovacích zkouškách světlometu.

Zkušební vzorek se uvede do provozu, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění Použitý zdroj světla musí být zdrojem světla kategorie, která je určena pro daný světlomet.

1. ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

Zkouška se provádí v suchém a klidném ovzduší při teplotě okolí 23 °C ± 5 °C, přičemž úplný světlomet je namontován na podstavě, která představuje jeho správnou montáž na vozidle.

1.1. Čistý světlomet

Světlomet se ponechává v činnosti po dobu 12 hodin, jak je předepsáno v bodě 1.1.1, a kontroluje se, jak je předepsáno v bodě 1.1.2.

1.1.1. Zkušební postup (1)

Světlomet musí být po stanovenou dobu provozován takto:

a)	v případě, že se má schválit pouze jedna světelná funkce (dálkové nebo potkávací světlo nebo přední mlhový světlomet), je po předepsanou dobu rozsvíceno příslušné vlákno a/nebo LED modul (moduly) (2);

v případě světlometu s potkávacím světlem a jedním nebo více dálkovými světly nebo v případě světlometu s potkávacím světlem a předním mlhovým světlometem:

svítí světlomet po stanovenou dobu v následujícím cyklu:

15 minut s rozsvíceným vláknem hlavního potkávacího světla nebo hlavním potkávacím světlem LED modulu (modulů),

5 minut při žhavení všech vláken a/nebo LED modulu (modulů),

ii)

jestliže žadatel uvádí, že světlomet má být používán tak, aby potkávací světlo nesvítilo současně s dálkovým světlem (světly) (3), ale každé světlo zvlášť, provede se zkouška v souladu s touto podmínkou, přičemž potkávací světlo bude v činnosti (2) po polovinu doby stanovené výše v bodě 1.1 a následně po polovinu doby dálkové světlo (světla) (současně);

v případě světlometu s předním mlhovým světlometem a jedním nebo více dálkovými světly:

svítí světlomet po stanovenou dobu v následujícím cyklu:

15 minut s rozsvíceným vláknem předního mlhového světlometu,

5 minut při žhavení všech vláken a/nebo všech LED modulů,

ii)

jestliže žadatel uvádí, že světlomet má být používán tak, aby přední mlhový světlomet nesvítil současně s dálkovým světlem (světly) (3), ale každé světlo zvlášť, provede se zkouška v souladu s touto podmínkou, přičemž přední mlhový světlomet bude v činnosti (2) po polovinu doby stanovené výše v bodě 1.1 a následně po polovinu doby dálkové světlo (světla) (současně);

v případě světlometu s potkávacím světlem, jedním nebo více dálkovými světly a předním mlhovým světlometem:

svítí světlomet po stanovenou dobu v následujícím cyklu:

15 minut s rozsvíceným vláknem hlavního potkávacího světla nebo hlavním potkávacím světlem LED modulu (modulů),

5 minut při žhavení všech vláken a/nebo všech LED modulů,

ii)

jestliže žadatel uvádí, že světlomet má být používán tak, aby potkávací světlo nesvítilo současně s dálkovým světlem (světly) (3), ale každé světlo zvlášť, provede se zkouška v souladu s touto podmínkou, přičemž hlavní potkávací světlo bude v činnosti (2) po polovinu doby stanovené výše v bodě 1.1 a následně po polovinu doby dálkové světlo (světla) (současně), zatímco přední mlhový světlomet bude pracovat v cyklu, kdy je 15 minut vypnut a 5 minut zapnut po polovinu doby a po dobu činnosti dálkového světla,

iii)

jestliže žadatel uvádí, že světlomet má být používán tak, aby potkávací světlo nesvítilo současně s předním mlhovým světlometem (3), ale každé světlo zvlášť, provede se zkouška v souladu s touto podmínkou, přičemž hlavní potkávací světlo bude v činnosti (2) po polovinu doby stanovené výše v bodě 1.1 a následně po polovinu doby přední mlhový světlomet, zatímco dálkové světlo (světla) bude pracovat v cyklu, kdy je 15 minut vypnuto a 5 minut zapnuto po polovinu doby a po dobu činnosti hlavního potkávacího světla,

iv)

jestliže žadatel uvádí, že světlomet má být používán tak, aby potkávací světlo nesvítilo současně s dálkovým světlem (světly) (3) nebo předním mlhovým světlometem (3), ale každé světlo zvlášť, provede se zkouška v souladu s touto podmínkou, přičemž hlavní potkávací světlo, dálkové světlo a přední mlhový světlomet budou uváděny v činnost (2) postupně a každé světlo bude svítit třetinu doby stanovené výše v bodě 1.1;

v případě potkávacího světla konstruovaného k zajištění světla do zatáček s doplňkovým žárovkovým zdrojem světla a/nebo jedním nebo několika LED moduly se tento zdroj světla a/nebo LED modul (moduly) zapíná na 1 minutu a vypíná na 9 minut pouze během aktivace potkávacího světla (viz příloha 4 – dodatek 1).

1.1.1.2. Zkušební napětí

Napětí bude použito na svorkách zkušebního vzorku následovně:

v případě výměnného žárovkového zdroje (zdrojů) světla fungujícího přímo za podmínek napěťového systému vozidla:

zkouška musí být provedena podle potřeby při napětí 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V, pokud žadatel výslovně neuvádí, že zkušební vzorek může být použit při jiném napětí. V takovém případě musí být zkouška provedena s žárovkovým zdrojem světla s nejvyšším možným napětím, jaké je možno použít;

b)	v případě výměnného výbojkového zdroje (zdrojů) světla: zkušební napětí pro elektronický ovladač zdroje světla je 13,2 ± 0,1 V pro 12 V systém vozidla, nebo takové napětí, které je uvedeno v žádosti o schválení typu;

v případě nevýměnného zdroje světla fungujícího přímo za podmínek napěťového systému vozidla: všechna měření osvětlovacích jednotek vybavených nevýměnnými zdroji světla (žárovkové zdroje světla a/nebo jiné) musí být provedeny při napětích 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V nebo při jiném napětí systému vozidla, jak určil žadatel;

v případě výměnných nebo nevýměnných zdrojů světla fungujících nezávisle na napájecím napětí vozidla a úplně ovládaných systémem nebo v případě světelných zdrojů spouštěných prostřednictvím zařízení pro napájení a provozování musí být výše uvedená zkušební napětí použita na svorky uvedeného zařízení. Zkušební laboratoř může od výrobce požadovat zařízení pro napájení a provozování nebo speciální napájecí zařízení potřebné k napájení světelného zdroje (zdrojů);

e)	pokud není v tomto předpise stanoveno jinak, LED modul (moduly) musí být změřeny při napětí 6,75 V, 13,2 V nebo 28,0 V. LED modul (moduly) ovládaný elektronickým ovladačem zdroje světla musí být změřen podle pokynů žadatele;

f)	pokud jsou signalizační svítilny skupinové, sdružené nebo sloučené ve zkušebním vzorku a provozované při napětích jiných než jsou jmenovitá napětí o hodnotách 6 V, 12 V nebo 24 V, napětí musí být stanoveno podle pokynů výrobce, aby tato svítilna vykazovala řádnou fotometrickou funkci.

1.1.2. Výsledky zkoušek

1.1.2.1. Vizuální prohlídka

Jakmile se světlomet přizpůsobí okolní teplotě, musí být jeho rozptylové sklo a případné vnější sklo očištěno čistou navlhčenou bavlněnou látkou. Světlomet se potom prohlédne, přičemž na rozptylovém skle ani na případném vnějším skle nesmí být patrné žádné pokřivení, deformace, trhliny ani barevné změny.

1.1.2.2. Fotometrická zkouška

V souladu s požadavky tohoto předpisu se ověří fotometrické hodnoty v těchto bodech:

Potkávací světlo:

50 R - B 50 L - HV u světlometů konstruovaných pro pravostranný provoz,

50 L - B 50 R - HV u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz.

Dálkové světlo: bod Emax

Má-li se vzít v úvahu deformace základny světlometu působením tepla, je možno provést i jiné seřízení (změny polohy čáry „rozhraní“ se týká bod 2 této přílohy).

Mezi fotometrickými vlastnostmi a hodnotami měřenými před zkouškou je včetně tolerancí fotometrických postupů přípustný rozdíl 10 %.

1.2. Znečištěný světlomet

Po zkouškách podle bodu 1.1 výše se světlomet po přípravě podle bodu 1.2.1 a kontrole podle bodu 1.1.2 ponechá jednu hodinu v provozu, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.

1.2.1. Příprava světlometu

1.2.1.1. Zkušební směs

1.2.1.1.1.

Na světlomet s vnějším rozptylovým sklem ze skla:

se nanese směs vody a nečistot, která sestává z:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0–100 μm,

1 hmotnostního dílu uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0–100 μm,

0,2 hmotnostního dílu NaCMC (4) a

vhodného množství destilované vody o vodivosti ≤ 1 mS/m.

Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.1.2.

Na světlomet s vnějším rozptylovým sklem z plastu:

se nanese směs vody a nečistot, která sestává z:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0–100 μm,

1 hmotnostního dílu uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0–100 μm,

0,2 hmotnostního dílu NaCMC (4) ,

13 hmotnostních dílů destilované vody o vodivosti ≤ 1 mS/m a

2 ± 1 hmotnostních dílů povrchově aktivní látky (5)

Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.2. Nanesení zkušební směsi na světlomet

Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou plochu výstupu světla světlometu a nechá se zaschnout. Tento postup se opakuje tak dlouho, dokud hodnota osvětlení nepoklesne na 15–20 % hodnot naměřených za podmínek uvedených v této příloze ve všech těchto bodech:

v bodě Emax u potkávacího/dálkového světla a u samotného dálkového světla,

v bodech 50 R a 50 V (6) pouze u potkávacího světla konstruovaného pro pravostranný provoz,

v bodech 50 L a 50 V (6) pouze u potkávacího světla konstruovaného pro levostranný provoz.

2. ZKOUŠKY ZMĚNY SVISLÉ POLOHY ČÁRY „ROZHRANÍ“ VLIVEM TEPLA

Při této zkoušce se ověřuje, zda svislý posuv čáry „rozhraní“ vyvolaný vlivem tepla nepřekračuje hodnotu, jež je pro potkávací světlomet v provozu stanovena.

Světlomet zkoušený podle bodu 1 této přílohy se podrobí zkoušce popsané v bodě 2.1, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění.

2.1. Zkouška

Zkouší se v suchém a klidném ovzduší při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C.

Použije se sériově vyrobená žárovka nebo LED modul (moduly), které byly dodány společně se světlometem a které byly zahořeny po dobu alespoň jedné hodiny; světlomet se uvede do provozu s hlavním potkávacím světlem, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění. (Pro účely této zkoušky se napětí nastaví tak, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.2). Poloha vodorovné části „rozhraní“ (mezi přímkou vv a svislou přímkou procházející bodem B 50 L pro pravostranný dopravní provoz nebo bodem B 50 R pro levostranný dopravní provoz) musí být ověřena po třech minutách (r3) a po 60 minutách (r60) po ukončení provozu.

Výše popsané měření změny polohy čáry „rozhraní“ se vykoná jakoukoli metodou, která má přijatelnou přesnost a reprodukovatelné výsledky.

2.2. Výsledky zkoušek

2.2.1.

Výsledek vyjádřený v miliradiánech (mrad) se u potkávacího světla považuje za přijatelný pouze tehdy, není-li absolutní hodnota ΔrI = | r3 – r60 | měřená na světlometu větší než 1,0 mrad (ΔrI ≤ 1,0 mrad).

2.2.2.

Pokud je však tato hodnota větší než 1,0 mrad, ale nepřevyšuje 1,5 mrad (1,0 mrad < ΔrI ≤ 1,5 mrad), vyzkouší se podle bodu 2.1 druhý světlomet, který byl dříve z důvodů stabilizace polohy mechanických částí světlometu na podstavci, který představuje správnou montáž na vozidle, třikrát po sobě podroben níže popsanému cyklu:

potkávací světlo je zapnuto po dobu jedné hodiny (napětí se upraví podle bodu 1.1.1.2 výše);

následuje hodinová přestávka.

Typ světlometu se považuje za přijatelný, není-li průměr absolutní hodnoty ΔrI naměřené u prvního vzorku a průměr absolutní hodnoty ΔrII naměřené u druhého vzorku větší než 1,0 mrad:

Formula

(1) Rozpis zkoušky je uveden v příloze 8 tohoto předpisu.

(2) Pokud je zkoušený světlomet sloučen se signálními svítilnami, musí být tyto svítilny během zkoušky rozsvíceny, kromě denních svítilen. V případě směrového světla musí být toto světlo v činnosti v režimu blikání, přičemž poměr dob zapnuto/vypnuto je přibližně jedna ku jedné.

(3) Pokud mají být najednou žhavena dvě nebo více vláken a/nebo LED modul (moduly) za současného použití světelné houkačky, nepovažuje se to za obvyklé současné použití vláken a/nebo LED modulu (modulů).

(4) NaCMC značí sodnou sůl karboxymethylcelulózy, běžně označovanou symbolem CMC. NaCMC užívaná ve směsi nečistot má v 2 % roztoku při 20 °C stupeň substituce (DS) 0,6–0,7 a viskozitu 200–300 cP.

(5) Tato množstevní tolerance má umožnit získání takové směsi nečistot, která se bude dobře nanášet na všechna rozptylová skla z plastu.

(6) Bod 50 V leží 375 mm pod bodem HV na svislé přímce v-v na měřicí stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m.

DODATEK 1

Přehled dob činností při zkoušce stálosti fotometrických vlastností

Zkratky:

P	:	světlomet potkávacího světla
D	:	světlomet dálkového světla (D1 + D2 znamená dvě dálková světla)
F	:	přední mlhový světlomet

označuje cyklus 15 minut vypnuto a 5 minut zapnuto

označuje cyklus 9 minut vypnuto a 1 minutu zapnuto

Všechny následující skupinové světlomety a přední mlhové světlomety spolu s doplňkovými symboly značení jsou uvedeny pouze jako příklady a nemají vyčerpávající charakter.

1. P nebo D nebo F (HC nebo HR nebo B)

2. P + F (HC B) nebo P + D (HCR)

3. P + F (HC/B) nebo HC/B nebo P + D (HC/R)

PŘÍLOHA 5

Minimální požadavky na kontrolní postupy shodnosti výroby

1. OBECNĚ

1.1.	Požadavky na shodnost se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu. Tato podmínka platí také pro barvu.

1.2.

Pokud jde o fotometrické vlastnosti, není shoda hromadně vyráběných světlometů zpochybněna, jestliže se při zkoušení fotometrických vlastností náhodně vybraného světlometu vybaveného standardní (referenční) žárovkou a/nebo LED modulem (moduly):

1.2.1.

žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem. Pro hodnoty B 50 L (nebo R) a pásmo III mohou být maximální odchylky:

B 50 L (nebo R)

0,2 lx odpovídá 20 %

0,3 lx odpovídá 30 %

Pásmo III

0,3 lx odpovídá 20 %

0,45 lx odpovídá 30 %

1.2.2.

nebo pokud

1.2.2.1.

jsou hodnoty předepsané tímto předpisem pro potkávací světlo splněny v bodě HV (s tolerancí + 0,2 lx) a vůči tomuto seřízení nejméně v jednom bodě každé plochy ohraničené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm kolem bodů B 50 L (nebo R) (1) (s tolerancí + 0,1 lx), 75 R (nebo L), 50 V, 25 R, 25 L a v celé ploše pásma IV, které neleží více než 22,5 cm nad přímkou 25 R a 25 L,

1.2.2.2.

a jestliže u dálkového světla s bodem HV ležícím uvnitř izoluxy 0,75 Emax je pro fotometrické hodnoty v libovolném měřicím bodě podle bodu 6.3.2 tohoto předpisu dodržena u maximálních hodnot odchylka + 20 % a u minimálních hodnot odchylka –20 %.

1.2.3.

Jestliže výsledky zkoušek popsaných výše nesplňují požadavky, smí být seřízení světlometu změněno za předpokladu, že osa světla nevybočí o více než 1 ° doprava nebo doleva.

1.2.4.

Pokud výsledky výše popsaných zkoušek svítilny vybavené výměnným žárovkovým zdrojem světla neodpovídají požadavkům, zkoušky se zopakují s jinou standardní (referenční) žárovkou.

1.3.

Pro ověření změny polohy čáry svislého „rozhraní“ vlivem tepla se uplatní následující postup:

jeden ze vzorků světlometu se třikrát po sobě podrobí cyklu podle bodu 2.2.2 přílohy 4, a pak se odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1 přílohy 4.

Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δr úhel 1,5 mrad.

Pokud tato hodnota úhel 1,5 mrad překračuje, avšak není větší než 2,0 mrad, přezkouší se druhý světlomet; průměr absolutních hodnot zjištěných u obou vzorků nesmí překračovat hodnotu 1,5 mrad.

1.4.	Pokud však nemůže být svislé nastavení opakovaně uvedeno do požadované polohy v tolerancích uvedených v bodě 6.2.2.3 tohoto předpisu, je nutné vyzkoušet jeden vzorek postupem popsaným v bodech 2 a 3 přílohy 9.

2. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

U každého typu světlometu je držitel značky schválení povinen provádět v přiměřených intervalech přinejmenším následující zkoušky. Zkoušky se provádí podle ustanovení tohoto předpisu.

Pokud některý vzorek nevyhoví příslušnému typu zkoušky, vyberou se a vyzkouší další vzorky. Výrobce učiní nezbytné kroky, aby zajistil shodnost příslušné výroby.

2.1. Podstata zkoušek

Zkoušky shodnosti podle tohoto předpisu zahrnují fotometrické vlastnosti a ověření změny svislé polohy čáry „rozhraní“ vlivem tepla.

2.2. Použité zkušební metody

2.2.1.

Zkoušky se obecně provádějí podle metod stanovených v tomto předpise.

2.2.2.

Při jakékoli zkoušce shodnosti prováděné výrobcem lze se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za schvalovací zkoušky použít rovnocenné metody. Výrobce musí prokázat, že použité metody jsou rovnocenné metodám stanoveným v tomto předpise.

2.2.3.

Použití bodů 2.2.1 a 2.2.2 vyžaduje pravidelnou kalibraci zkušebního zařízení a jeho korelaci s měřeními, která provádí příslušný orgán.

2.2.4.

Ve všech případech jsou referenčními metodami metody uvedené v tomto předpise, zejména pro účely úředního ověřování a výběr vzorků.

2.3. Způsob výběru vzorků

Vzorky světlometů se vybírají náhodně z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor světlometů téhož typu definovaný podle výrobních metod výrobce.

Hodnocení se obecně vztahuje na sériovou výrobu jednotlivých závodů. Výrobce však může soustředit záznamy pro stejný typ z více závodů za předpokladu, že podléhají stejnému systému jakosti a řízení jakosti.

2.4. Naměřené a zaznamenané fotometrické vlastnosti

U vybraných světlometů se provedou fotometrická měření v bodech stanovených předpisem; odečty se v případě dálkového světla provedou pouze u bodů Emax, HV (2), HL, HR (3), v případě potkávacího světla u bodů B 50 L (nebo R), HV, 50 V, 75 R (nebo L) a 25 L (nebo R) (viz obrázek v příloze 3).

2.5. Kritéria přípustnosti

Aby byly splněny požadavky pro ověřování shodnosti výrobků stanovené v bodě 10.1 tohoto předpisu, je výrobce odpovědný za statistický rozbor výsledků zkoušek a ve spolupráci s příslušným orgánem za definici kritérií přípustnosti svých výrobků.

Kritéria přípustnosti musí být taková, aby minimální pravděpodobnost vyhovění namátkové kontrole v souladu s přílohou 7 (první výběr vzorků) byla při 95 % spolehlivosti 0,95.

(1) Písmena v závorkách platí pro světlomety určené pro levostranný provoz.

(2) Pokud je dálkové světlo sloučené s potkávacím světlem, je bod HV pro dálkové světlo týmž měřicím bodem jako pro světlo potkávací.

(3) HL a HR: body na přímce hh umístěné ve vzdálenosti 1,125 m nalevo respektive napravo od bodu HV.

PŘÍLOHA 6

Požadavky na svítilny s rozptylovými skly z plastu – zkoušení rozptylového skla nebo vzorků materiálu a úplných svítilen

1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

1.1.	Vzorky poskytnuté podle bodu 2.2.4 tohoto předpisu musí vyhovovat požadavkům uvedeným níže v bodech 2.1 až 2.5.

1.2.	Oba vzorky úplných svítilen poskytnuté podle bodu 2.2.3 tohoto předpisu a obsahující rozptylová skla z plastu musí z hlediska materiálu rozptylového skla vyhovovat požadavkům stanoveným níže v bodě 2.6.

1.3.	Vzorky rozptylových skel z plastu nebo vzorky materiálu se společně s odražečem, na který se případně mají namontovat, podrobí schvalovacím zkouškám v časovém pořadí, které je uvedeno v tabulce A v dodatku 1 této přílohy.

1.4.	Pokud však výrobce svítilny může prokázat, že výrobek již prošel zkouškami předepsanými níže v bodech 2.1 až 2.5 nebo odpovídajícími zkouškami podle jiného předpisu, není třeba tyto zkoušky opakovat; povinné jsou pak pouze zkoušky předepsané v tabulce B v dodatku 1.

2. ZKOUŠKY

2.1. Odolnost proti změnám teploty

2.1.1. Zkoušky

Tři nové vzorky (rozptylová skla) se podrobí pěti cyklům změny teploty a vlhkosti (RH = relativní vlhkost) podle následujícího programu:

3 hodiny při teplotě 40 °C ± 2 °C a relativní vlhkosti 85–95 %,

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %,

15 hodin při teplotě –30 °C ± 2 °C,

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %,

3 hodiny při teplotě 80 °C ± 2 °C,

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %;

před touto zkouškou se vzorky uchovávají po dobu nejméně čtyř hodin při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %.

Poznámka:

Jednohodinové fáze při teplotě 23 °C ± 5 °C zahrnují dobu potřebnou k přechodu z jedné teploty na druhou, aby nedošlo k teplotnímu šoku.

2.1.2. Fotometrická měření

2.1.2.1. Metoda

Fotometrická měření na vzorcích se provedou před zkouškou a po ní.

Při měření se používá standardní (referenční) žárovka a/nebo LED modul (moduly), které jsou součástí světlometu, a měří se v těchto bodech:

v bodech B 50 L a 50 R u potkávacího světla potkávacího světlometu nebo potkávacího/dálkového světlometu (v bodech B 50 R a 50 u světlometů určených pro levostranný provoz);

v bodě Emax v případě dálkové svítilny dálkového světlometu nebo potkávací/dálkové svítilny.

2.1.2.2. Výsledky

Rozdíl mezi fotometrickými hodnotami naměřenými u každého vzorku před a po zkoušce nesmí překročit 10 %, včetně tolerancí fotometrické měřicí metody.

2.2. Odolnost vůči atmosférickým a chemickým vlivům

2.2.1. Odolnost vůči atmosférickým vlivům

Tři nové vzorky (rozptylových skel nebo materiálu) se vystaví záření zdroje, u něhož je spektrální rozložení energie podobné jako u absolutně černého tělesa o teplotě mezi 5 500 K a 6 000 K. Mezi zdroj a vzorky se umístí vhodné filtry, aby se co nejvíce omezilo záření o vlnových délkách kratších než 295 nm a delších než 2 500 nm. Vzorky se vystaví osvětlení o intenzitě 1 200 W/m2 ± 200 W/m2 po dobu potřebnou k tomu, aby výsledná světelná energie činila 4 500 MJ/m2 ± 200 MJ/m2. Uvnitř tohoto prostoru musí teplota měřená na černém panelu umístěném na stejné úrovni jako vzorky činit 50 °C ± 5 °C. Z důvodů zajištění rovnoměrné expozice se vzorky otáčejí kolem zdroje záření rychlostí 1 až 5 ot. min -1.

Vzorky se ostřikují destilovanou vodou o vodivosti nižší než 1 mS/m při teplotě 23 °C ± 5 °C, a to v tomto cyklu:

ostřikování: 5 minut; sušení: 25 minut.

2.2.2. Odolnost vůči chemickým vlivům

Po zkoušce popsané v bodě 2.2.1 výše a měření provedeném podle bodu 2.2.3.1 níže, se vnější povrch těchto tří vzorků ošetří způsobem popsaným v bodě 2.2.2.2 směsí, jejíž složení je uvedeno v bodě 2.2.2.1 níže.

Formula

2.2.2.1. Zkušební směs

Zkušební směs se skládá z 61,5 % n-heptanu, 12,5 % toluenu, 7,5 % etyltetrachloridu, 12,5 % trichloretylénu a 6 % xylénu (v % objemových).

2.2.2.2. Aplikace zkušební směsi

Kus bavlněné látky (podle normy ISO 105) se nasytí směsí popsanou výše v bodě 2.2.2.1 a do 10 sekund se jím nanese a po dobu 10 minut potírá vnější strana vzorku při tlaku 50 N/cm2, který odpovídá působení 100 N na zkušebním povrchu 14×14 mm.

V těchto deseti minutách se látkový polštářek znovu napouští směsí, aby skladba nanášené tekutiny byla stále totožná s předepsanou zkušební směsí.

Během nanášení směsi se povoluje kompenzovat vyvíjený tlak, aby se předešlo popraskání vzorku.

2.2.2.3. Očištění

Po nanesení zkušební směsi se vzorky na vzduchu osuší a pak se omyjí roztokem podle bodu 2.3 (odolnost vůči čistícím prostředkům) při teplotě 23 °C ± 5 °C.

Potom se vzorky při teplotě 23 °C ± 5 °C pečlivě opláchnou destilovanou vodou o obsahu nečistot nejvýše 0,2 % a osuší se měkkou látkou.

2.2.3. Výsledky

2.2.3.1.

Po zkoušce odolnosti vůči atmosférickým vlivům musí být vnější povrch vzorků bez jakýchkoli trhlin, škrábnutí, naštípnutí a deformací a průměrná změna propustnosti

Formula

měřená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy nesmí překračovat hodnotu 0,020 ((Δtm ≤ 0,020).

2.2.3.2.

Po zkoušce odolnosti vůči chemickým vlivům musí být vzorky bez jakýchkoli stop chemického narušení, které by mohlo způsobovat změny rozptylu světelného toku, jehož průměrná změna

Formula

měřená na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze nesmí překročit hodnotu 0,020 (Δdm ≤ 0,020).

2.2.4. Musí být provedena následující zkouška:

ploché vzorky světlo propouštějících plastových součástí světlometu se vystaví účinkům světla LED modulu (modulů). Parametry, jako např. úhly a vzdálenosti těchto vzorků musí být stejné jako ve světlometu. Tyto vzorky musí mít stejnou barvu a případnou povrchovou úpravu jako části světlometu.

Po 1 500 hodinách nepřetržitého provozu musí být splněny kolorimetrické parametry propouštěného světla a povrch nesmí vykazovat trhliny, škrábnutí, odlupování nebo deformace.

2.3. Odolnost vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům

2.3.1. Odolnost vůči čistícím prostředkům

Vnější povrch tří vzorků (rozptylových skel nebo materiálu) se zahřeje na teplotu 50 °C ± 5 °C a pak se ponoří na pět minut do směsi o stálé teplotě 23 °C ± 5 °C, která je složena z 99 dílů destilované vody s nejvýše 0,02 % nečistot a z jednoho dílu alkylaryl sulfonátu.

Po skončení zkoušky se vzorky usuší při teplotě 50 °C ± 5 °C.

Povrch vzorků se očistí vlhkou látkou.

2.3.2. Odolnost vůči uhlovodíkům

Vnější povrch těchto tří vzorků se pak po dobu jedné minuty lehce otírá bavlněnou látkou napuštěnou směsí ze 70 % n-heptanu a 30 % toluenu (objemová %). Pak se nechá oschnout na volném vzduchu.

2.3.3. Výsledky

Po postupném provedení obou výše uvedených zkoušek nesmí průměrná hodnota změny propustnosti Formula měřená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy překračovat hodnotu 0,010 (Δtm ≤ 0,010).

2.4. Odolnost vůči mechanickému poškození

2.4.1. Postup mechanického poškozování

Vnější povrch tří nových vzorků (rozptylových skel) podstoupí zkoušku rovnoměrného mechanického poškozování postupem popsaným v dodatku 3 k této příloze.

2.4.2. Výsledky

Po této zkoušce se změny:

propustnosti: Formula

a rozptylu: Formula

měří postupem popsaným v dodatku 2 na ploše stanovené v bodě 2.2.4.1.1 tohoto předpisu. Průměrná hodnota těchto tří vzorků musí splňovat hodnoty:

Δtm ≤ 0,100,

Δdm ≤ 0,050.

2.5. Zkouška přilnavosti případných nátěrů

2.5.1. Příprava vzorku

Na nátěru se plocha o velikosti 20 mm×20 mm rozřeže holicí čepelkou nebo jehlou na mřížku se čtvercovými okénky o velikosti přibližně 2 mm×2 mm. Na čepelku, respektive jehlu, se působí takovým tlakem, aby se prořízl alespoň nátěr.

2.5.2. Popis zkoušky

Použije se lepicí páska s přilnavostí 2 N/(cm šířky) ± 20 %, měřeno za standardizovaných podmínek podle dodatku 4 k této příloze. Tato lepicí páska, která musí být alespoň 25 mm široká, se přitiskne nejméně na pět minut na povrch upravený podle bodu 2.5.1.

Konec lepicí pásky se potom zatíží tak, aby byla síla přilnavosti k uvažovanému povrchu vyrovnána silou kolmou k tomuto povrchu. V této fázi se páska odtrhne rovnoměrnou rychlostí 1,5 m/s ± 0,2 m/s.

2.5.3. Výsledky

Mřížkovaná plocha nesmí být nijak výrazně poškozena. Přípustné je poškození na průsečících mezi čtverci nebo na hranách řezů, pokud velikost poškozené plochy nepřekračuje 15 % mřížkované plochy.

2.6. Zkoušky úplného světlometu s rozptylovým sklem z plastu

2.6.1. Odolnost povrchu rozptylového skla vůči mechanickému poškození

2.6.1.1. Zkoušky

Rozptylové sklo vzorku svítilny č. 1 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.4.1.

2.6.1.2. Výsledky

Výsledky fotometrických měření světlometu podle tohoto předpisu nesmí po zkoušce překročit maximální hodnoty předepsané pro body B 50 L a HV o více než 30 % a nesmí být o více než 10 % pod minimálními hodnotami předepsanými pro bod 75 R (u světlometů určených pro levostranný provoz se to týká bodů B 50 R, HV a 75 L).

2.6.2. Zkouška přilnavosti případných nátěrů

Rozptylové sklo vzorku svítilny č. 2 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.5.

3. OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

3.1.

Z hlediska materiálů používaných pro výrobu rozptylových skel se svítilny ze série považují za vyhovující tomuto předpisu, jestliže:

3.1.1.

po zkoušce odolnosti vůči chemickým vlivům a zkoušce odolnosti vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům nevykazuje vnější povrch vzorků žádné trhliny, odštípnutí nebo deformace, které by byly viditelné pouhým okem (viz body 2.2.2, 2.3.1 a 2.3.2);

3.1.2.

po zkoušce popsané v bodě 2.6.1.1 jsou fotometrické hodnoty v bodech měření podle bodu 2.6.1.2 v mezích stanovených tímto předpisem pro shodnost výroby.

3.2.	Pokud výsledky zkoušek požadavky nesplňují, zkoušky se zopakují na jiném vzorku namátkově vybraných světlometů.

DODATEK 1

ČASOVÉ POŘADÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

A. Zkoušky plastů (rozptylová skla nebo vzorky materiálu dodané podle bodu 2.2.4 tohoto předpisu).

Vzorky

Rozptylová skla nebo vzorky materiálu

Rozptylová skla

Zkoušky

1.1.	Omezená fotometrie (příloha 6, bod 2.1.2)

1.1.1.

Změna teploty (příloha 6, bod 2.1.1)

1.2.	Omezená fotometrie (příloha 6, bod 2.1.2)

1.2.1.

Měření propustnosti

1.2.2.

Měření rozptylu

1.3.	Atmosférické vlivy (příloha 6, bod 2.2.1)

1.3.1.

Měření propustnosti

1.4.	Chemické vlivy (příloha 6, bod 2.2.2)

1.4.1.

Měření rozptylu

1.5.	Čistící prostředky (příloha 6, bod 2.3.1)

1.6.	Uhlovodíky (příloha 6, bod 2.3.2)

1.6.1.

Měření propustnosti

1.7.	Poškození (příloha 6, bod 2.4.1)

1.7.1.

Měření propustnosti

1.7.2.

Měření rozptylu

1.8.	Přilnavost (příloha 6, bod 2.5)

1.9.	Odolnost proti záření zdroje světla (příloha 6, bod 2.2.4)

B. Zkoušky úplných světlometů (dodaných podle bodu 2.2.3 tohoto předpisu).

Zkoušky

Úplný světlomet

Vzorek č.

2.1.	Poškození (bod 2.6.1.1)

2.2.	Fotometrie (bod 2.6.1.2)

2.3.	Přilnavost (bod 2.6.2)

DODATEK 2

Metoda měření rozptylu a propustnosti světla

1. ZAŘÍZENÍ (viz obrázek)

Paprsek kolimátoru K s poloviční divergencí β/2 = 17,4 × 10-4 rd je omezen clonkou Dτ s otvorem 6 mm, proti kterému je umístěn vzorek.

Rozptylová achromatická čočka L2, korigovaná na sférickou aberaci, spojuje clonu Dτ se snímačem R; průměr čočky L2 musí být takový, aby neclonil světlo rozptylované vzorkem v kuželu s polovičním vrcholovým úhlem ß/2 = 14°.

Do obrazové ohniskové roviny čočky L2 se umístí prstencová clona DD o úhlech αο/2 = 1° a αmax/2 = 12°.

Nepropustná středová část clonky je nezbytná pro vyloučení světla přicházejícího přímo ze zdroje světla. Středovou část clonky musí být možno vyjmout tak, aby se mohla vrátit zpět přesně do výchozí polohy.

Vzdálenost L2 Dτ a ohnisková délka F2 (1) čočky L2 se volí tak, aby obraz Dτ zcela pokrýval snímač R.

Pokud je počáteční dopadající tok považován za 1 000 jednotek, musí být absolutní přesnost všech odečtů lepší než 1 jednotka.

2. MĚŘENÍ

Provádějí se tato měření:

Odečet	Se vzorkem	Se středovou částí DD	Zjišťovaná hodnota
T1	ne	ne	Dopadající tok světla při počátečním měření.
T2	ano (před zkouškou)	ne	Tok světla propuštěný novým materiálem v poli 24°.
T3	ano (po zkoušce)	ne	Tok světla propuštěný zkoušeným materiálem v poli 24°.
T4	ano (před zkouškou)	ano	Tok světla rozptýlený novým materiálem.
T5	ano (po zkoušce)	ano	Tok světla rozptýlený zkoušeným materiálem.

(1) Pro čočku L2 se doporučuje ohnisková vzdálenost přibližně 80 mm.

DODATEK 3

METODA ZKOUŠENÍ OSTŘIKEM

1. ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.1. Stříkací pistole

Stříkací pistole musí být opatřena tryskou o průměru 1,3 mm umožňující při pracovním tlaku 6,0 bar – 0 + 0,5 bar průtok 0,24 ± 0,02 l/min.

Za těchto provozních podmínek musí být rozměry vzorku nástřiku na povrchu vystaveném poškozování ve vzdálenosti 380 mm ± 10 mm od trysky v průměru 170 mm ± 50 mm.

1.2. Zkušební směs

Zkušební směs musí být tvořena:

křemenným pískem o tvrdosti 7 podle Mohrovy stupnice se zrnitostí mezi 0 a 0,2 mm s téměř normálním rozložením a s úhlovým činitelem 1,8 až 2;

vodou o tvrdosti nepřesahující 205 g/m3 ve směsi sestávající z 25 g písku na 1 litr vody.

2. ZKOUŠKA

Vnější povrch rozptylového skla svítilen se jedenkrát nebo vícekrát vystaví proudu písku podle výše uvedeného popisu. Proud musí být nastřikován téměř kolmo ke zkoušenému povrchu.

Poškození se zkouší za pomoci jednoho nebo více referenčních vzorků skla umístěných v blízkosti zkoušených rozptylových skel. Směs se stříká tak dlouho, dokud změna rozptylu světla u měřeného vzorku nebo vzorků měřená postupem uvedeným v dodatku 2 nesplňuje podmínku:

Formula

K ověření rovnoměrnosti narušení zkoušeného povrchu je možno použít několik referenčních vzorků.

DODATEK 4

ZKOUŠKA PŘILNAVOSTI LEPICÍ PÁSKY

1. ÚČEL

Touto metodou je možno za standardních podmínek stanovit lineární sílu, kterou lepicí páska lne ke skleněné desce.

2. PRINCIP

Měření síly potřebné k odlepení lepicí pásky od skleněné desky pod úhlem 90°.

3. URČENÉ ATMOSFÉRICKÉ PODMÍNKY

Okolí musí splňovat teplotní podmínky 23 °C ± 5 °C a musí mít relativní vlhkost (RH) 65 ± 15 %.

4. ZKOUŠENÉ VZORKY

Před zkouškou se zkoušený svitek lepicí pásky po dobu 24 hodin teplotně stabilizuje za specifikovaných okolních podmínek (viz bod 3 výše).

Z každého svitku se zkouší pět zkušebních vzorků dlouhých 400 mm. Tyto zkušební vzorky se ze svitku odeberou po odstranění prvních tří obvodů.

5. POSTUP

Zkouška se provádí za podmínek okolního prostředí stanovených v bodě 3.

Pět zkušebních vzorků odeberte radiálním odvinováním pásky rychlostí cca 300 mm/s, pak je do 15 s nalepte takto:

postupně nalepte pásku na sklo jemným podélným pohybem prstu tam a zpět bez nadměrného tlaku tak, aby se mezi páskou a skleněnou deskou netvořily vzduchové kapsy.

Soustavu ponechte po dobu 10 minut v určených atmosférických podmínkách.

Kolmo k ose zkoušeného kusu odlepte od desky zhruba 25 mm zkušební pásky.

Upevněte desku a ohněte volný konec pásky zpět o 90°. Působte silou tak, aby čára oddělování pásky od desky byla kolmá na tuto sílu a kolmá na desku.

Zatáhněte za pásku tak, aby se odlepila rychlostí 300 mm/s ± 30 mm/s a zaznamenejte sílu, která je k tomu zapotřebí.

6. VÝSLEDKY

Získaných pět hodnot se seřadí a jejich průměrná hodnota se bere za výsledek měření. Tato hodnota se vyjádří v newtonech na centimetr šířky pásky.

PŘÍLOHA 7

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

1. OBECNĚ

1.1.	Požadavky na shodnost se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu. Tato podmínka platí také pro barvu.

1.2.

Pokud jde o fotometrické vlastnosti, není shoda sériově vyráběných světlometů zpochybněna tehdy, jestliže se při zkoušení fotometrických vlastností náhodně vybraného světlometu vybaveného standardní (referenční) žárovkou a/nebo LED modulem (moduly):

1.2.1.

žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem. Pro hodnoty B 50 L (nebo R) a pásmo III mohou být maximální odchylky:

B 50 L (nebo R)

0,2 lx odpovídá 20 %

0,3 lx odpovídá 30 %

Pásmo III

0,3 lx odpovídá 20 %

0,45 lx odpovídá 30 %

1.2.2.

nebo pokud

1.2.2.1.

jsou hodnoty předepsané tímto předpisem pro potkávací světlo splněny v bodě HV (s tolerancí + 0,2 lx) a vůči tomuto seřízení nejméně v jednom bodě každé plochy ohraničené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm kolem bodů B 50 L (nebo R) (s tolerancí + 0,1 lx), 75 R (nebo L), 50 V, 25 R, 25 L a v celé ploše pásma IV, které neleží více než 22,5 cm nad přímkou 25 R a 25 L;

1.2.2.2.

1.2.3.

Jestliže výsledky zkoušek popsaných výše nesplňují požadavky, smí být seřízení světlometu změněno za předpokladu, že osa světla se nevychýlí podélně o více než 1° doprava nebo doleva.

1.2.4.

Pokud výsledky výše uvedených zkoušek nesplňují požadavky, zkoušky se zopakují s jinou standardní žárovkou a/nebo LED modulem (moduly), kterými je světlomet vybaven.

1.2.5.

Světlomety se zjevnými závadami se neberou v úvahu.

1.2.6.

Referenční značka se nebere v úvahu.

1.3.	Pokud však nemůže být svislé nastavení opakovaně uvedeno do požadované polohy v tolerancích uvedených v bodě 6.2.2.3 tohoto předpisu, je nutné vyzkoušet jeden vzorek postupem popsaným v bodech 2 a 3 přílohy 9.

2. PRVNÍ VÝBĚR VZORKŮ

Při prvním výběru vzorků se náhodně vyberou čtyři světlomety. Vzorek prvních dvou světlometů se označí písmenem A, vzorek druhých dvou světlometů písmenem B.

2.1. Shodnost není zpochybněna

2.1.1.

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze není shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot v nepříznivém směru u světlometů následující:

2.1.1.1.

vzorek A

A1:	jeden světlomet		0 %
A1:	jeden světlomet	ne více než	20 %
A2:	oba světlomety	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	přechod ke vzorku B

2.1.1.2.

vzorek B

B1:

oba světlomety

0 %

2.1.2.

nebo pokud jsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2.

2.2. Shodnost je zpochybněna

2.2.1.

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze je shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna a výrobce je požádán, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravná opatření), pokud jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:

2.2.1.1.

vzorek A

A3:	jeden světlomet	ne více než	20 %
	jeden světlomet	více než	20 %
	ale	ne více než	30 %

2.2.1.2.

vzorek B

B2:	v případě A2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	ne více než	20 %
B3:	v případě A2
	jeden světlomet		0 %
	jeden světlomet	více než	20 %
	ale	ne více než	30 %

2.2.2.

nebo pokud nejsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2.

2.3. Odnětí schválení typu

Shodnost bude zpochybněna a použije se bod 11, pokud jsou po výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze odchylky naměřených hodnot u světlometů následující:

2.3.1.

vzorek A

A4:	jeden světlomet	ne více než	20 %
A4:	jeden světlomet	více než	30 %
A5:	oba světlomety	více než	20 %

2.3.2.

vzorek B

B4:	v případě A2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	více než	20 %
B5:	v případě A2
B5:	oba světlomety	více než	20 %
B6:	v případě A2
	jeden světlomet		0 %
	jeden světlomet	více než	30 %

2.3.3.

nebo pokud nejsou u vzorků A a B splněny podmínky bodu 1.2.2.

3. OPAKOVANÝ VÝBĚR VZORKŮ

V případech A3, B2 a B3 je nutný opakovaný výběr vzorků. Třetí vzorek C dvou světlometů, které jsou vybrány ze zásob světlometů vyrobených po opravném opatření, je nutné vybrat do dvou měsíců od oznámení.

3.1. Shodnost není zpochybněna

3.1.1.

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze se shodnost sériově vyráběných světlometů nezpochybní, pokud jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:

3.1.1.1.

vzorek C

C1:	jeden světlomet		0 %
C1:	jeden světlomet	ne více než	20 %
C2:	oba světlomety	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	přechod ke vzorku D

3.1.1.2.

vzorek D

D1:	v případě C2
D1:	oba světlomety	0 %

3.1.2.

nebo pokud jsou u vzorku C splněny podmínky bodu 1.2.2.

3.2. Shodnost je zpochybněna

3.2.1.

3.2.1.1.

vzorek D

D2:	v případě C2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	ne více než	20 %

3.2.1.2.

nebo pokud nejsou u vzorku C splněny podmínky bodu 1.2.2.

3.3. Odnětí schválení typu

Shodnost bude zpochybněna a použije se bod 11, pokud jsou po výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze odchylky naměřených hodnot u světlometů následující:

3.3.1.

vzorek C

C3:	jeden světlomet	ne více než	20 %
C3:	jeden světlomet	více než	20 %
C4:	oba světlomety	více než	20 %

3.3.2.

vzorek D

D3:	v případě C2
	jeden světlomet	0 nebo více než	0 %
	jeden světlomet	více než	20 %

3.3.3.

nebo pokud nejsou u vzorků C a D splněny podmínky bodu 1.2.2.

4. ZMĚNA SVISLÉ POLOHY ČÁRY „ROZHRANÍ“

Pro kontrolu změny svislé polohy čáry „rozhraní“ vlivem tepla se užije následující postup:

Jeden ze světlometů vzorku A po výběru podle obrázku 1 v této příloze se po podrobení třem po sobě jdoucím cyklům podle bodu 2.2.2 přílohy 4 odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1 přílohy 4.

Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δr úhel 1,5 mrad.

Pokud tato hodnota překročí 1,5 mrad, ale není větší než 2,0 mrad, podrobí se druhý světlomet ze vzorku A zkoušce, po které průměrná hodnota absolutních hodnot měřených na obou vzorcích nesmí překročit 1,5 mrad.

Jestliže je hodnota 1,5 mrad je u vzorku A překročena, podrobí se stejnému postupu dva světlomety vzorku B a hodnota Δr nesmí u žádného z nich překročit 1,5 mrad.

Obrázek 1

PŘÍLOHA 8

Přehled dob činností pro zkoušku stálosti fotometrických vlastností

Zkratky:

P	:	světlomet potkávacího světla
D	:	světlomet dálkového světla (D1 + D2 znamená dvě dálková světla)
F	:	přední mlhový světlomet

: označuje cyklus 15 minut vypnuto a 5 minut zapnuto.

Všechny následující skupinové světlomety a přední mlhové světlomety spolu s přidanými symboly označení třídy B slouží pouze jako příklady a nemají vyčerpávající povahu.

1. P nebo D nebo F (HC nebo HR nebo B)

2. P + D (HCR) nebo P + D1 + D2 (HCR HR)

3. P + D (HC/R) nebo P + D1 + D2 (HC/R HR)

4. P + F (HC B)

5. P + F (HC B/) nebo HC/B

6. D + F (HR B) nebo D1 + D2 + F (HR HR B)

7. D + F (HR B/) nebo D1 + D2 + F (HR HR B/)

8. P + D + F (HCR B) nebo P + D1 + D2 + F (HCR HR B)

9. P + D + F (HC/R B) nebo P + D1 + D2 + F (HC/R HR B)

10. P + D + F (HCR B/) nebo P + D1 + D2 + F (HCR HR B/)

11. P + D + F (HC/R B/) nebo P + D1 + D2 + F (HC/R HR B/)

PŘÍLOHA 9

Ověření „rozhraní“ u potkávacího světla světlometů pomocí přístrojů

1. OBECNĚ

Pokud se použije bod 6.2.2.4 tohoto předpisu, kvalita „rozhraní“ se zkouší podle požadavků uvedených v bodě 2 níže a svislé a vodorovné nastavení světelného svazku pomocí přístrojů se provede podle požadavků uvedených v bodě 3 níže.

Před měřením kvality „rozhraní“ a provedením seřizovacího postupu za pomoci přístrojů je třeba provést předběžné optické seřízení podle bodů 6.2.2.1 a 6.2.2.2 tohoto předpisu.

2. MĚŘENÍ KVALITY „ROZHRANÍ“

Pro stanovení minimální ostrosti se provede měření svislým skenováním vodorovné části „rozhraní“ v úhlových krocích 0,05° v měřící vzdálenosti:

a)	10 m s detektorem o průměru přibližně 10 mm nebo

b)	25 m s detektorem o průměru přibližně 30 mm.

Vzdálenost měření, ve které se zkouška provedla, se musí zaznamenat v bodě 9 ve formuláři oznámení (viz příloha 1 tohoto předpisu).

Ke stanovení maximální ostrosti se musí měření provést svislým skenováním vodorovné části „rozhraní“ v úhlových krocích 0,05° výhradně v měřící vzdálenosti 25 m a s detektorem o průměru přibližně 30 mm.

Kvalita „rozhraní“ se považuje za přijatelnou, jestliže požadavkům bodů 2.1 až 2.3 níže vyhovuje nejméně jeden soubor měření.

2.1. Musí být viditelné pouze jedno „rozhraní“. (1)

2.2. Ostrost „rozhraní“

Činitel ostrosti G je určen svislým skenováním vodorovnou částí „rozhraní“ v poloze 2,5° od přímky V–V, kde:

G = (log Εβ – log E(β + 0,1°)), kde β = svislá poloha ve stupních.

Hodnota G nesmí být menší než 0,13 (minimální ostrost) a větší než 0,40 (maximální ostrost).

2.3. Linearita

Vodorovná část „rozhraní“, která slouží pro svislé nastavení, se musí nacházet mezi 1,5° a 3,5° od přímky V–V (viz obrázek 1).

Inflexní body gradientu „rozhraní“ na svislých přímkách v bodech 1,5°, 2,5° a 3,5° jsou určeny rovnicí:

(d2 (log E)/dβ2 = 0)

Maximální svislá vzdálenost mezi stanovenými inflexními body nesmí překročit 0,2°.

3. SVISLÉ A VODOROVNÉ NASTAVENÍ

Jestliže „rozhraní“ splňuje požadavky kvality podle bodu 2 této přílohy, nastavení světelného svazku může být provedeno pomocí přístrojů.

Obrázek 1

Měření kvality „rozhraní“

Poznámka:

Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.

3.1. Svislé seřízení

Pohybem směrem nahoru zpod přímky B (viz obrázek 2 níže) se provede svislé skenování vodorovné části „rozhraní“ pod úhlem 2,5° od přímky V–V. Inflexní bod (bod, kde d2 (log E)/dv2 = 0) je určen a umístěn na přímku B, která je umístěna jedno procento pod přímkou H–H.

3.2. Vodorovné seřízení

Žadatel musí určit jednu z následujících metod vodorovného seřízení:

Metoda „přímky 0,2 D“ (viz obrázek 2 níže).

Poté, co byl světlomet svisle seřízen, skenuje se jedna vodorovná přímka v poloze 0,2° D od 5° nalevo do 5° napravo. Maximální gradient „G“ stanovený pomocí vzorce G = (log Εβ – log E(β + 0,1°)), kde β je vodorovná poloha ve stupních, nesmí být menší než 0,08.

Inflexní bod zjištěný na přímce 0,2 D je třeba umístit na přímku A.

Obrázek 2

Svislé a vodorovné seřízení pomocí přístrojů – metoda vodorovného skenování po přímce

Poznámka:

Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.

Metoda „tří přímek“ (viz obrázek 3)

Poté, co byl světlomet svisle seřízen, se skenují tři svislé přímky od 2° D do 2° U v bodech 1°R, 2°R a 3°R. Příslušné maximální gradienty „G“ stanovené pomocí vzorce:

G = (log Εβ – log E(β + 0,1°)),

kde β je svislá poloha ve stupních, nesmí být menší než 0,08. Inflexní body zjištěné na třech přímkách se použijí k odvození přímky. Průsečík této přímky a přímky B, který byl zjištěn při provádění svislého seřízení, se musí nalézat na přímce V.

Obrázek 3

Svislé a vodorovné seřízení pomocí přístrojů – metoda skenování třemi přímkami

Poznámka:

Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.

(1) Tento bod by měl být změněn, pokud je k dispozici objektivní zkušební postup.

PŘÍLOHA 10

POŽADAVKY NA LED MODULY A NA SVĚTLOMETY OBSAHUJÍCÍ LED MODULY

1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

1.1.	Každý vzorek LED modulu předložený ke zkouškám musí splňovat příslušné požadavky tohoto předpisu, pokud je případně zkoušen s dodaným elektronickým ovladačem (ovladači) zdroje světla.

1.2.	LED modul (moduly) musí být konstruován tak, aby při běžném použití zůstal v provozuschopném stavu. Nesmí mimoto vykazovat žádnou konstrukční nebo výrobní vadu. LED modul se považuje za vadný, jestliže kterákoli jeho LED dioda vykazuje závadu.

1.3.	LED modul (moduly) musí být chráněn proti manipulaci.

1.4.

Konstrukce vyměnitelného LED modulu (modulů) musí být taková, aby:

1.4.1.

po vyjmutí a výměně modulu za jiný, který byl dodaný žadatelem a označený identifikačním kódem modulu zdroje světla, byly splněny fotometrické požadavky světlometu;

1.4.2.

LED moduly s odlišnými identifikačními kódy modulu zdroje světla nebylo možné uvnitř stejného pouzdra světlometu vyměnit.

2. VÝROBA

2.1.	LED dioda (diody) v LED modulu musí být vybavena vhodnými upevňovacími prvky.

2.2.	Upevňovací prvky musí být pevné a stále zajištěné k LED diodě (diodám) a k LED modulu.

3. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

3.1. Použití

3.1.1.

Všechny vzorky se zkouší dle bodu 4 níže.

3.1.2.

Druhem zdroje světla v LED modulu musí být světlo emitující diody (LED), jak stanoví předpis č. 48 v bodě 2.7.1, zvláště s ohledem na prvek viditelného vyzařování. Ostatní druhy zdrojů světla nejsou dovoleny.

3.2. Provozní podmínky

3.2.1. Provozní podmínky LED modulu

Všechny vzorky se zkouší za podmínek uvedených v bodě 6.1.4 a 6.1.5 tohoto předpisu. Není-li stanoveno v této příloze jinak, LED moduly se zkouší uvnitř světlometu předloženého výrobcem.

3.2.2. Teplota okolí

Pro měření elektrických a fotometrických parametrů se světlomet provozuje v suchém a klidném ovzduší při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C.

3.3. Zahoření

Podle požadavku žadatele musí být LED modul v provozu 15 hodin a před začátkem zkoušky ochlazen na teplotu okolí, jak je stanoveno tímto předpisem.

4. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A ZKOUŠKY

4.1. Podání barev

4.1.1. Obsah červené

Kromě měření popsaných v bodě 7 tohoto předpisu:

minimální obsah červené ve světle LED modulu nebo světlometu, který obsahuje LED modul (moduly) a který byl zkoušen v bodě 50 V, musí být takový, aby platilo:

Formula

kde:

Ee(λ)	(jednotka: W)	je spektrální rozdělení toku záření;
V(λ)	(jednotka: 1)	je spektrální světelná účinnost;
(λ)	(jednotka: nm)	je vlnová délka.

Tato hodnota se vyčíslí s využitím intervalů jednoho nanometru.

4.2. UV-záření

UV záření LED modulu s nízkým UV zářením musí být takové, aby platilo:

Formula

kde:

S(λ)(jednotka: 1) je spektrální váhová funkce;

km = 683 lm/W je maximální hodnota světelné účinnosti záření.

(definice ostatních symbolů viz bod 4.1.1 výše).

Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru. UV-záření musí být váženo s ohledem na hodnoty uvedené v následující tabulce UV:

λ	S(λ)
250	0,430
255	0,520
260	0,650
265	0,810
270	1,000
275	0,960
280	0,880
285	0,770
290	0,640
295	0,540
300	0,300
305	0,060
310	0,015
315	0,003
320	0,001
325	0,00050
330	0,00041
335	0,00034
340	0,00028
345	0,00024
350	0,00020

355	0,00016
360	0,00013
365	0,00011
370	0,00009
375	0,000077
380	0,000064
385	0,000530
390	0,000044
395	0,000036
400	0,000030

Tabulka UV: Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“. Vybrané vlnové délky (v nanometrech) jsou reprezentativní; ostatní hodnoty se interpolují.

4.3. Teplotní stabilita

4.3.1. Osvětlení

4.3.1.1.

Fotometrické měření světlometu se provede po jedné minutě provozu pro zvláštní funkci ve zkušebním bodě stanoveném níže. U těchto měření může být seřízení přibližné, ale musí být zachováno před a po měření poměru.

Zkušební měřené body:

potkávací světlo: 50 V,

dálkové světlo: H – V.

4.3.1.2.

Světlomet musí pokračovat v provozu než dosáhne fotometrické stability. Okamžik, ve kterém je fotometrie stabilní, je definován jako bod v čase, ve kterém změna fotometrické hodnoty je menší než 3 % během doby 15 minut. Po dosažení stability se provede seřízení pro kompletní fotometrii v souladu s požadavky zvláštního zařízení. Pro zvláštní zařízení se požaduje fotometrie ve všech zkušebních bodech svítilny.

4.3.1.3.

Vypočítá se poměr mezi fotometrickou hodnotou zkušebního bodu stanoveného v bodě 4.3.1.1 a hodnotou bodu stanoveného v bodě 4.3.1.2.

4.3.1.4.

Jakmile bude dosaženo fotometrické stability, použije se poměr vypočítaný výše pro každý z ostatních zkušebních bodů k vytvoření nové fotometrické tabulky, která popisuje kompletní fotometrii založenou na jedné minutě provozu.

4.3.1.5.

Hodnoty osvětlení měřené po jedné minutě a po dosažení fotometrické stability musí splňovat minimální a maximální požadavky.

4.3.2. Barva

Barva vyzařovaného světla měřená po jedné minutě a po dosažení stability, jak je uvedeno v bodě 4.3.1.2 této přílohy, se v obou případech musí pohybovat v rámci limitů stanovených pro barvu.

5. Měření skutečného světelného toku LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo musí být provedeno takto:

5.1.

LED modul (moduly) musí být v takové konfiguraci, která je uvedena v technických požadavcích podle bodu 2.2.2 tohoto předpisu. Na přání žadatele odstraní technická zkušebna s použitím nástrojů optické díly (vedlejší optiky). Tento postup a podmínky během měření, jak je uvedeno níže, musí být popsány ve zkušebním protokolu.

5.2.

Žadatel předloží tři LED moduly od každého typu s případným elektronickým ovladačem zdroje světla a také dostatečně podrobné návody.

Může být zajištěno vhodné teplotní uspořádání (např. odvod tepla), aby se dosáhlo podobných teplotních podmínek jako při odpovídajícím použití světlometu.

Před zkouškou se každý LED modul musí zahořet alespoň po dobu 72 hodin a za stejných podmínek jako při odpovídajícím použití světlometu.

Pokud se použije Ulbrichtova koule, musí mít v průměru alespoň 1 m nebo nejméně desetkrát větší rozměr než je maximální rozměr LED modulu (větší z těchto hodnot). Měření toku může být provedeno také integrovaně pomocí goniofotometru. V úvahu je také třeba vzít požadavky uvedené v publikaci CIE č. 84 (1989), které se týkají teploty okolí, nastavení polohy atd.

LED modul se musí zahořet přibližně po dobu jedné hodiny v uzavřené kouli nebo na goniofotometru.

Světelný tok se měří po dosažení stability, jak je vysvětleno v bodě 4.3.1.2 přílohy 10 tohoto předpisu.

Za skutečný světelný tok se považuje průměr hodnot naměřených u tří vzorků každého typu LED modulu.

PŘÍLOHA 11

Obecné znázornění hlavního potkávacího světla a pomocného světla a příslušné možnosti zdroje světla

Zavřít

(EHK/OSN) č. 112Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 112 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím světlem a/nebo dálkovým světlem a vybavených žárovkami a/nebo LED moduly

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání