(EHK/OSN) č. 49Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 49 – Jednotná ustanovení o opatřeních proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem

PŘÍLOHA 4B

Zkušební postup pro vznětové motory a zážehové motory poháněné zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem zohledňující celosvětový harmonizovaný postup osvědčení pro motory velkého výkonu a těžká užitková vozidla (WHDC, celosvětový technický předpis GTR č. 4)

1.   POUŽITELNOST

Tato příloha prozatím neplatí pro schválení typu podle tohoto předpisu. Její platnost na ně bude rozšířena v budoucnu.

2.   Vyhrazeno. (1)

3.   DEFINICE, SYMBOLY A ZKRATKY

3.1   Definice

Pro účely tohoto předpisu se rozumí:

3.1.1   ‚nepřetržitou regenerací‘ proces regenerace systému následného zpracování výfukových plynů, k němuž dochází buď nepřetržitě nebo alespoň jednou během zkoušky WHTC s teplým startem. Tento proces regenerace nevyžaduje zvláštní postup zkoušky;

3.1.2   ‚dobou zpoždění‘ časový rozdíl mezi změnou složky, která se má v referenčním bodě měřit, a odezvou systému u 10 % posledních udávaných hodnot (t10 ), přičemž je jako referenční bod vymezena odběrná sonda. U plynných znečišťujících látek se jedná o dobu dopravy měřené složky od odběrné sondy k detektoru;

3.1.3   ‚systémem ke snížení emisí NOx‘ systém následného zpracování výfukových plynů, které má snížit emise oxidů dusíku (NOx) (např. pasivní a aktivní katalyzátory chudých NOx, adsorbenty NOx a systémy selektivní katalytické redukce (SCR));

3.1.4   ‚vznětovým motorem‘ motor, který pracuje na principu zapalování kompresí;

3.1.5   ‚posunem‘ posun mezi odezvou na nulu a na plný rozsah měřicího přístroje před zkouškou emisí a po ní;

3.1.6   ‚rodinou motorů‘ výrobcem stanovená skupina motorů, které mají vzhledem ke své konstrukci vymezené v odstavci 5.2 této přílohy podobné vlastnosti emisí výfukových plynů; všechny jednotlivé motory rodiny musí splňovat platné mezní hodnoty emisí;

3.1.7   ‚systémem motoru‘ motor, systém regulace emisí a komunikační rozhraní (technické vybavení a hlášení) mezi elektronickou řídicí jednotkou/jednotkami motoru (ECU) a jinou hnací jednotkou nebo řídicí jednotkou vozidla;

3.1.8   ‚typem motoru‘ kategorie motorů, které se neliší v zásadních vlastnostech;

3.1.9   ‚systémem následného zpracování výfukových plynů‘ katalyzátor (oxidační nebo třícestný), filtr částic, systém ke snížení emisí NOx, kombinovaný systém ke snížení emisí NOx a filtr částic nebo jiné zařízení ke snížení emisí, které je namontováno za motorem. Tato definice nezahrnuje recirkulaci výfukových plynů (EGR), která je považována za nedílnou součást motoru;

3.1.10   ‚postupem ředění plného toku‘ proces míšení celkového průtoku výfukových plynů s ředicím médiem před oddělováním frakce zředěných výfukových plynů určené k analýze;

3.1.11   ‚plynnými znečišťujícími látkami‘ oxid uhelnatý, uhlovodíky a/nebo uhlovodíky jiné než methan (vyjádřené ekvivalentem CH1,85 pro vznětové motory, CH2,525 pro motory na LPG a CH2,93 pro motory na NG a molekulou CH3O0,5 pro vznětové motory na ethanol), methan (vyjádřený ekvivalentem CH4 pro NG) a oxidy dusíku (vyjádřené ekvivalentem oxidu dusičitého (NO2));

3.1.12   ‚horními otáčkami (nhi )‘ nejvyšší otáčky, při kterých motor dosahuje 70 % maximálního deklarovaného výkonu;

3.1.13   ‚dolními otáčkami (n lo)‘ nejnižší otáčky, při kterých motor dosahuje 55 % maximálního deklarovaného výkonu;

3.1.14   ‚maximálním výkonem (Pmax)‘ maximální výkon v kW podle prohlášení výrobce;

3.1.15   ‚otáčkami maximálního točivého momentu‘ otáčky motoru, při kterých je dosaženo maximálního točivého momentu uvedeného výrobcem;

3.1.16   ‚normalizovaným točivým momentem‘ točivý moment motoru vyjádřený v procentech a vztažený k maximálnímu dosažitelnému točivému momentu při určitých otáčkách motoru;

3.1.17   ‚požadavkem operátora‘ vstup zadaný operátorem motoru k řízení výstupu motoru. Operátorem muže být osoba (tj. ruční vstup), nebo regulátor (tj. automatický vstup), které mechanicky nebo elektronicky signalizují vstup, kterým se požaduje výstup motoru. Vstup se může uskutečnit pedálem nebo signálem akcelerátoru, pákou nebo signálem ovládání škrticí klapky, pákou nebo signálem ovládání dodávky paliva, pákou nebo signálem ovládání otáček, nebo nastavením nebo signálem regulátoru;

3.1.18   ‚základním motorem‘ motor vybraný z rodiny motorů tak, aby jeho emisní vlastnosti byly reprezentativní pro tuto rodinu motorů;

3.1.19   ‚systémem následného zpracování částic‘ systém následného zpracování výfukových plynů určený ke snížení emisí znečišťujících částic (PM) pomocí mechanické, aerodynamické, difúzní nebo inerční separace;

3.1.20   ‚postupem ředění části toku‘ proces oddělení části celkového průtoku výfukových plynů a jejího následného míšení s příslušným množstvím ředicího média před odběrným filtrem částic;

3.1.21   ‚částicemi (PM)‘ jakýkoli materiál, který se zachytí na stanoveném filtračním médiu po zředění výfukových plynů čistým filtrovaným vzduchem tak, aby se jejich teplota pohybovala v rozmezí 315 K (42 °C) a 325 K (52 °C); jedná se především o uhlík, kondenzované uhlovodíky a sírany s přidruženou vodou;

3.1.22   ‚periodickou regenerací‘ proces regenerace systému následného zpracování výfukových plynů, k němuž dochází pravidelně a zpravidla v době kratší než 100 hodin běžného chodu motoru. Během cyklů, při nichž dochází k regeneraci, mohou být emisní normy překročeny;

3.1.23   ‚zkušebním cyklem v ustáleném stavu s lineárními přechody‘ zkušební cyklus se sledem zkušebních režimů, ve kterých je motor v ustáleném stavu a z nichž je každý vymezen určitými otáčkami, točivým momentem a lineárním přechodem mezi jednotlivými režimy (WHSC);

3.1.24   ‚jmenovitými otáčkami‘ nejvyšší otáčky při plném zatížení dovolené regulátorem, které uvádí výrobce v prodejní a servisní dokumentaci, nebo, není-li takový regulátor použit, otáčky při kterých je dosaženo maximálního výkonu motoru uvedeného výrobcem v prodejní a servisní dokumentaci;

3.1.25   ‚dobou odezvy‘ časový rozdíl mezi změnou složky, která se má v referenčním bodě měřit, a doby odezvy systému u 90 % posledních udávaných hodnot (t90), přičemž je jako referenční bod vymezena odběrná sonda, změna měřené složky je nejméně 60 % plného rozsahu (FS) a probíhá za méně než 0,1 s. Doba odezvy systému se skládá z doby zpoždění k systému a doby náběhu systému;

3.1.26   ‚dobou náběhu‘ časový rozdíl mezi odezvou u 10 % a 90 % posledních udávaných hodnot (t90 – t10 );

3.1.27   ‚odezvou pro plný rozsah‘ střední odezva na kalibrační plyn pro plný rozsah v průběhu časového intervalu 30 s;

3.1.28   ‚specifickými emisemi‘ hmotnost emisí vyjádřená v g/kWh;

3.1.29   ‚zkušebním cyklem‘ sled fází zkoušky, z nichž každá je definována určitými otáčkami a točivým momentem, které musí mít motor v ustáleném stavu (zkouška WHSC) nebo za neustálených provozních podmínek (zkouška WHTC);

3.1.30   ‚dobou transformace‘ časový rozdíl mezi změnou složky, která se má v referenčním bodě měřit, a odezvou systému u 50 % posledních udávaných hodnot (t50 ), přičemž je jako referenční bod vymezena odběrná sonda. Doba transformace se používá k synchronizaci signálů různých měřicích přístrojů;

3.1.31   ‚zkušebním cyklem v neustáleném stavu‘ zkušební cyklus se sledem normalizovaných hodnot otáček a točivého momentu, které se v čase poměrně rychle mění (WHTC);

3.1.32   ‚životností‘ příslušná ujetá vzdálenost a/nebo časový interval, v rámci kterých musí být dodrženy příslušné mezní hodnoty pro plynné emise a emise částic;

3.1.33   ‚odezvou na nulu‘ střední odezva na nulovací plyn v průběhu časového intervalu 30 s.

3.2   Všeobecné značky

Značka	Jednotka	Označení
a1	—	Sklon regresní přímky
a0	—	Pořadnice průsečíku regresní přímky s osou y
A/F st	—	Stechiometrický poměr vzduchu a paliva
c	ppm/obj. %	Koncentrace
c d	ppm/obj. %	Koncentrace na suchém základě
c w	ppm/obj. %	Koncentrace na vlhkém základě
cb	ppm/obj. %	Koncentrace pozadí
C d	—	Koeficient průtoku SSV
cgas	ppm/% obj.	Koncentrace plynných složek
d	m	Průměr
d V	m	Průměr hrdla Venturiho trubice
D 0	m3/s	Úsek na ose souřadnic příslušející kalibrační funkci PDP
D	—	Faktor ředění
Δt	s	Časový interval
e gas	g/kWh	Specifické emise plynných složek
e PM	g/kWh	Specifické emise částic
e p	g/kWh	Specifické emise během regenerace
e w	g/kWh	Vážené specifické emise
E CO2	%	Utlumující rušivý vliv CO2 u analyzátoru NOx
E E	%	Účinnost ethanu
E H2O	%	Utlumující rušivý vliv vody u analyzátoru NOx
E M	%	Účinnost methanu
E NOx	%	Účinnost konvertoru NOx
f	Hz	Frekvence záznamu dat
f a	—	Faktor ovzduší v laboratoři
F s	—	Stechiometrický faktor
H a	g/kg	Absolutní vlhkost nasávaného vzduchu
H d	g/kg	Absolutní vlhkost ředicího média
i	—	Index označující okamžité měření (např. 1 Hz)
k c	—	Specifický faktor uhlíku
k f,d	m3/kg fuelm3/kg paliva	Doplňující objem spalování u suchého výfukového plynu
k f,w	m3/kg fuelm3/kg paliva	Doplňující objem spalování u vlhkého výfukového plynu
k h,D	—	Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro vznětové motory
k h,G	—	Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro zážehové motory
k r,u	—	Korekční faktor regenerace směrem nahoru
k r,d	—	Korekční faktor regenerace směrem dolů
k w,a	—	Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro nasávaný vzduch
k w,d	—	Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro ředicí vzduch
k w,e	—	Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro zředěné výfukové plyny
k w,r	—	Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro surové výfukové plyny
K V	—	Kalibrační funkce CFV
λ	—	Poměr přebytečného vzduchu
m b	mg	Hmotnost vzorku částic odebraného z ředicího média
m d	kg	Hmotnost vzorku ředicího média prošlého odběrnými filtry částic
m ed	kg	Celková hmotnost zředěných výfukových plynů za cyklus
m edf	kg	Hmotnost rovnocenných zředěných výfukových plynů za zkušební cyklus
m ew	kg	Celková hmotnost výfukových plynů za cyklus
m gas	g	Hmotnost plynných emisí za zkušební cyklus
m f	mg	Hmotnost odběrných filtrů částic
m p	mg	Hmotnost odebraného vzorku částic
m PM	g	Hmotnost emisí částic za zkušební cyklus
m se	kg	Hmotnost vzorku výfukových plynů za zkušební cyklus
m sed	kg	Hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly ředicím tunelem
m sep	kg	Hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly odběrnými filtry částic
m ssd	kg	Hmotnost sekundárního ředicího média
M	Nm	Točivý moment
M a	g/mol	Molární hmotnost nasávaného vzduchu
M d	g/mol	Molární hmotnost ředicího média
M e	g/mol	Molární hmotnost výfukových plynů
M f	Nm	Točivý moment absorbovaný pomocnými zařízeními, jež se mají namontovat
M gas	g/mol	Molární hmotnost plynných složek
M r	Nm	Točivý moment absorbovaný pomocnými zařízeními, jež se mají odmontovat
n	—	Počet měření
nr	—	Počet měření s regenerací
n	min–1	Otáčky motoru
n hi	min–1	Horní otáčky motoru
n lo	min–1	Dolní otáčky motoru
n pref	min–1	Preferované otáčky motoru
n p	r/s	Otáčky čerpadla PDP
p a	kPa	Tlak nasycených par vzduchu nasávaného motorem
p b	kPa	Celkový atmosférický tlak
p d	kPa	Tlak nasycených par ředicího média
P f	kW	Příkon absorbovaný pomocnými zařízeními, jež se mají namontovat
p p	kPa	Absolutní tlak
p r	kW	Tlak vodních par po chladící lázni
p s	kPa	Atmosférický tlak suchého vzduchu
P	kW	Příkon
p r	kW	Příkon absorbovaný pomocnými zařízeními, jež se mají odmontovat
qmad	kg/s	Hmotnostní průtok nasávaného vzduchu v suchém stavu
qmaw	kg/s	Hmotnostní průtok nasávaného vzduchu ve vlhkém stavu
qmCe	kg/s	Hmotnostní průtok uhlíku v surových výfukových plynech
qmCf	kg/s	Hmotnostní průtok uhlíku do motoru
qmCp	kg/s	Hmotnostní průtok uhlíku v systému s ředěním části toku
qmdew	kg/s	Hmotnostní průtok zředěných výfukových plynů na vlhkém základě
qmdw	kg/s	Hmotnostní průtok ředicího média na vlhkém základě
qmedf	kg/s	Hmotnostní průtok rovnocenných zředěných výfukových plynů na vlhkém základě
qmew	kg/s	Hmotnostní průtok výfukových plynů na vlhkém základě
qmex	kg/s	Hmotnostní průtok vzorku odebraného z ředicího tunelu
qmf	kg/s	Hmotnostní průtok paliva
qmp	kg/s	Průtok vzorku výfukových plynů do systému s ředěním části toku
q vCVS	m3/s	Objemový průtok CVS
qvs	dm3/min	Systémový průtok analyzátoru výfukových plynů
qvt	cm3/min	Průtok sledovacího plynu
r2	—	Koeficient určení
r d	—	Ředicí poměr
r D	—	Poměr průměru SSV
r h	—	Faktor odezvy FID na uhlovodíky
r m	—	Faktor odezvy FID na methanol
r p	—	Poměr tlaku SSV
r s	—	Průměrný poměr odběru vzorků
ρ	kg/m3	Hustota
ρ e	kg/m3	Hustota výfukových plynů
σ	—	Směrodatná odchylka
s		Směrodatná odchylka
T	K	Absolutní teplota
V 0	m3/r	Objemový průtok PDP načerpaný za otáčku
V s	dm3	Objem systému analyzátoru výfukových plynů
W act	kWh	Skutečná práce ve zkušebním cyklu
W ref	kWh	Práce referenčního cyklu ve zkušebním cyklu
X 0	m3/r	Kalibrační funkce PDP

3.3   Značky a zkratky složení paliva

w ALF	Obsah vodíku v palivu, % hmot.
w BET	Obsah uhlíku v palivu, % hmot.
w GAM	Obsah síry v palivu, % hmot.
w DEL	Obsah dusíku v palivu, % hmot.
w EPS	Obsah kyslíku v palivu, % hmot.
α	Molární poměr vodíku (H/C)
γ	Molární poměr síry (S/C)
δ	Molární poměr dusíku (N/C)
ε	Molární poměr kyslíku (O/C)

vztaženo na palivo CH α O ε N δ S γ

3.4   Značky a zkratky chemických složek

C1	Uhlovodíky ekvivalentní uhlíku 1
CH4	Methan
C2H6	Ethan
C3H8C3H8	Propan
CO	Oxid uhelnatý
CO2	Oxid uhličitý
DOP	Dioktylftalát
HC	Uhlovodíky
H2O	Voda
NMHC	Uhlovodíky jiné než methan
NOx	Oxidy dusíku
NO	Oxid dusný
NO2	Oxid dusičitý
PM	Částice

3.5   Zkratky

CFV	Venturiho trubice s kritickým průtokem
CLD	Chemoluminiscenční detektor
CVS	Odběr vzorků s konstantním objemem
deNOx	Systém následného zpracování NOx
EGR	Recirkulace výfukových plynů
FID	Plamenoionizační detektor
GC	Plynový chromatograf
HCLD	Vyhřívaný chemoluminiscenční detektor
HFID	Vyhřívaný plamenoionizační detektor
LPG	Zkapalněný ropný plyn
NDIR	Nedisperzní analyzátor s absorpcí v infračerveném pásmu
NG	Zemní plyn
NMC	Separátor uhlovodíků jiných než methan
PDP	Objemové dávkovací čerpadlo
% FS	% plného rozsahu
PFS	Systém s ředěním části toku
SSV	Venturiho trubice s podzvukovým prouděním
VGT	Turbína s proměnnou geometrií

4.   OBECNÉ POŽADAVKY

Systém motoru musí být konstruován, vyroben a namontován tak, aby umožnil motoru za běžného používání splnit požadavky této přílohy během celé jeho životnosti, jak stanoví tento předpis, a to i tehdy, když je namontován do vozidla.

5.   PROVOZNÍ POŽADAVKY

5.1   Emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic

Emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motoru musí být určeny na základě cyklů zkoušek WHTC a WHSC, jak je popsáno v odstavci 7. Měřicí systémy musí splňovat požadavky na linearitu stanovené v odstavci 9.2, požadavky stanovené v odstavcích 9.3 (měření plynných emisí) a 9.4 (měření částic) a požadavky v dodatku 3.

Schváleny mohou být schvalovacím orgánem i jiné systémy nebo analyzátory, jestliže se potvrdí, že poskytují rovnocenné výsledky v souladu s odstavcem 5.1.1.

5.1.1   Rovnocennost

Určení rovnocennosti systému se musí zakládat na korelační studii zahrnující 7 párů vzorků (nebo více párů) a porovnávající uvažovaný systém s jedním ze systémů uvedených v této příloze.

‚Výsledky‘ představují konkrétní váženou hodnotu emisí cyklu. Korelační zkoušky se musí provést v téže laboratoři, na tomtéž zkušebním stanovišti a s tímtéž motorem a pokud možno se provedou současně. Jak je popsáno v dodatku 4 odstavce A.4.3, rovnocennost průměrných hodnot zkušebních párů se určuje na základě statistických údajů F-testu a t-testu, které byly v ohledu zkušebního stanoviště a motoru získány za totožných podmínek, jak je popsáno výše. Odlehlé hodnoty se určí v souladu s normou ISO 5725 a vyloučí se z databáze. Systémy, které se použijí ke korelačním testům, podléhají schválení schvalovacím orgánem.

5.2   Rodina motorů

5.2.1   Obecně

Rodina motorů je určena konstrukčními parametry. Ty musí být pro všechny motory jedné rodiny společné. Zda motory patří do stejné rodiny motorů, může rozhodnout výrobce, pokud jsou dodržena kritéria vyjmenovaná v odstavci 5.2.3. Rodina motorů musí být schválena schvalovacím orgánem. Výrobce schvalovacímu orgánu poskytne příslušné informace o hodnotách emisí motorů v rodině motorů.

5.2.2   Zvláštní případy

V některých případech se mohou parametry navzájem ovlivňovat. Tyto vlivy se musí brát v úvahu, aby se zajistilo, že do rodiny motorů jsou zahrnuty pouze motory, které mají z hlediska emisí znečišťujících látek podobné vlastnosti. Tyto případy musí být určeny výrobcem a oznámeny schvalovacímu orgánu. Budou brány v úvahu jako kritérium při stanovování nové rodiny motorů.

Zařízení nebo prvky, které nejsou uvedeny v odstavci 5.2.3 a které mají silný vliv na hodnoty emisí, musí být označeny výrobcem na základě osvědčené technické praxe a oznámeny schvalovacímu orgánu. Budou brány v úvahu jako kritérium při stanovování nové rodiny motorů.

Kromě parametrů uvedených v odstavci 5.2.3 může výrobce zavést další kritéria, která umožní vymezení rodin motorů menší velikosti. Takové parametry nemusí nutně ovlivňovat hodnoty emisí.

5.2.3   Parametry vymezující rodinu motorů

5.2.3.1   Spalovací cyklus

a)

dvoudobý

b)

čtyřdobý

c)	rotační motor

d)

jiný

5.2.3.2   Uspořádání válců

5.2.3.2.1   Řazení válců v bloku

a)	do tvaru V

b)

v řadě

c)

radiálně

d)	jinak (F, W atd.)

5.2.3.2.2   Relativní řazení válců

Motory se stejným blokem mohou patřit do stejné rodiny, pokud jsou rozteče vrtání jejich válců totožné.

5.2.3.3   Hlavní chladicí médium

a)

vzduch

b)

voda

c)

olej

5.2.3.4   Zdvihový objem jednotlivých válců

5.2.3.4.1   Motory se zdvihovým objemem válce ≥ 0,75 dm3

Aby motory se zdvihovým objemem válce ≥ 0,75 dm3 mohly být považovány za motory patřící do jedné rodiny motorů, nesmí rozptyl jejich zdvihových objemů válce přesahovat 15 % nejvyššího zdvihového objemu válce v této rodině motorů.

5.2.3.4.2   Motory se zdvihovým objemem válce < 0,75 dm3

Aby motory se zdvihovým objemem válce < 0,75 dm3 mohly být považovány za motory patřící do jedné rodiny motorů, nesmí rozptyl jejich zdvihových objemů válce přesahovat 30 % nejvyššího zdvihového objemu válce v této rodině motorů.

5.2.3.4.3   Motory s jinými mezními hodnotami zdvihového objemu válce

Motory se zdvihovým objemem válce, který přesahuje mezní hodnoty vymezené v odstavcích 5.2.3.4.1 a 5.2.3.4.2, mohou být považovány za motory patřící do jedné rodiny po schválení schvalovacím orgánem. Schválení musí být založeno na technických materiálech (výpočty, simulace, výsledky pokusů atd.), které prokážou, že překročení mezních hodnot nemá významný vliv na emise výfukových plynů.

5.2.3.5   Způsob nasávání vzduchu

a)	atmosférické sání

b)	přeplňování

c)	přeplňování s chladičem

5.2.3.6   Druh paliva

a)	motorová nafta

b)	zemní plyn (NG)

c)	zkapalněný zemní plyn (LPG)

d)

ethanol

5.2.3.7   Druh spalovacího prostoru

a)	přímý vstřik

b)	dělený spalovací prostor

c)

jiné typy

5.2.3.8   Typ zapalování

a)

zážehové

b)

vznětové

5.2.3.9   Ventily a kanály

a)	konfigurace

b)	počet ventilů na jeden válec

5.2.3.10   Typ dodávky paliva

a)	Typ dodávky tekutého paliva i) čerpadlo a (vysokotlaké) potrubí a vstřikovací tryska ii) řadové čerpadlo nebo čerpadlo s rozdělovačem iii) čerpací jednotka nebo vstřikovací jednotka iv) vstřikování se společným tlakovým potrubím v) karburátor/y vi) jiný

b)	Typ dodávky plynného paliva i) plynný ii) kapalinou iii) směšovací zařízení iv) jiný

c)

jiné typy

5.2.3.11   Další zařízení

a)	recirkulace výfukových plynů (EGR)

b)	vstřikování vody

c)	přípusť vzduchu

d)

jiná

5.2.3.12   Strategie elektronického řízení

Přítomnost nebo nepřítomnost elektronické řídicí jednotky (ECU) v motoru je považována za základní parametr rodiny motorů.

V případě elektronicky řízených motorů musí výrobce předložit technické materiály, které zdůvodní seskupení těchto motorů do jedné rodiny, tj. důvody, proč se předpokládá, že tyto motory budou splňovat stejné požadavky na hodnoty emisí.

Těmito materiály mohou být výpočty, simulace, odhady, popisy parametrů vstřikování, výsledky pokusů atd.

Sledovanými vlastnostmi jsou například:

a)

časování

b)	tlak vstřikování

c)	vícenásobný vstřik

d)	přeplňovací tlak

e)

VGT

f)

EGR

5.2.3.13   Systémy následného zpracování výfukových plynů

Činnost a kombinace následujících zařízení jsou považovány za kritéria členství v rodině motorů:

a)	oxidační katalyzátor

b)	třícestný katalyzátor

c)	systém ke snížení emisí NOx se selektivní redukcí NOx (přidávání redukčního činidla)

d)	ostatní systémy ke snížení emisí NOx

e)	filtr částic s pasivní regenerací

f)	filtr částic s aktivní regenerací

g)	jiné filtry částic

h)	jiná zařízení

Byl-li motor schválen bez systému následného zpracování výfukových plynů, ať už jako základní motor nebo jako motor z rodiny motorů, pak tento motor může být zařazen do stejné rodiny motorů, jestliže je vybaven oxidačním katalyzátorem a nevyžaduje jiné palivové vlastnosti.

Má-li zvláštní palivové požadavky (např. filtry částic vyžadující zvláštní přísady v palivu k zajištění procesu regenerace), rozhodnutí o zařazení do stejné rodiny musí být založeno na technických materiálech poskytnutých výrobcem. Tyto dokumenty doloží, že očekávané hodnoty emisí takto vybaveného motoru jsou v souladu se stejnými mezními hodnotami jako motory, které tak vybavené nejsou.

Byl-li motor schválen se systémem následného zpracování výfukových plynů, ať už jako základní motor nebo jako motor z rodiny motorů, jejíž základní motor je vybaven stejným systémem následného zpracování výfukových plynů, pak tento motor nesmí být zařazen do stejné rodiny motorů, jestliže není vybaven systémem následného zpracování výfukových plynů.

5.2.4   Volba základního motoru

5.2.4.1   Vznětové motory

Poté, co byla rodina motorů schválena schvalovacím orgánem, je základním kritériem pro výběr základního motoru rodiny motorů největší dávka paliva na zdvih při deklarovaných otáčkách maximálního točivého momentu motoru. V případě, kdy toto hlavní kritérium splňují zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru největší dodávka paliva na jeden zdvih při jmenovitých otáčkách.

5.2.4.2   Zážehové motory

Poté, co byla rodina motorů schválena schvalovacím orgánem, je základním kritériem pro výběr základního motoru rodiny motorů největší zdvihový objem. V případě, kdy toto hlavní kritérium splňují zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru v následujícím pořadí:

a)	největší dodávka paliva na zdvih při otáčkách deklarovaného jmenovitého výkonu;

b)	největší předstih zážehu;

c)	nejmenší poměr recirkulace výfukových plynů.

5.2.4.3   Poznámky k volbě základního motoru

Schvalovací orgán může dojít k závěru, že nejhorší případ emisí rodiny motorů je možno nejlépe určit zkouškou dalších motorů. V takovém případě výrobce motoru předloží příslušné informace, aby bylo možno určit, které motory v rodině motorů mají s největší pravděpodobností nejvyšší hodnoty emisí.

Jestliže motory rodiny motorů mají další vlastnosti, které by mohly být pokládány za vlastnosti ovlivňující emise výfukových plynů, musí se tyto vlastnosti také určit a brát v úvahu při volbě základního motoru.

Jestliže pro motory v jedné rodině motorů platí stejné hodnoty emisí v rámci různých životností, musí to být při volbě základního motoru bráno v úvahu.

6.   PODMÍNKY ZKOUŠEK

6.1   Podmínky laboratorních zkoušek

Změří se absolutní teplota (T a) v sání vzduchu pro motor vyjádřená v kelvinech a suchý atmosférický tlak (p s) vyjádřený v kPa a podle následujících ustanovení se určí parametr f a. Ve víceválcových motorech s rozvětveným sacím potrubím, např. při uspořádání motoru do V, se bere průměrná teplota oddělených větví. Parametr f a se uvede v protokolu o zkoušce spolu s výsledky zkoušky. Pro lepší opakovatelnost a reprodukovatelnost výsledku zkoušky se doporučuje, aby parametr f a byl takový, že platí: 0,93 ≤ f a ≤ 1,07.

a)	Vznětové motory: Motory s atmosférickým sáním a motory mechanicky přeplňované:  (1) Motory přeplňované turbokompresorem s chlazením nasávaného vzduchu nebo bez tohoto chlazení:  (2)

b)	Zážehové motory:  (3)

6.2   Motory s chlazením přeplňovacího vzduchu

Teplota přeplňovacího vzduchu musí být zaznamenána a musí se při jmenovitých otáčkách a plném zatížení pohybovat v rozmezí ± 5 K maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené výrobcem. Teplota chladicího média musí být nejméně 293 K (20 °C).

Je-li použit laboratorní zkušební systém nebo vnější dmychadlo, musí být průtok chladicího média nastaven tak, aby dosáhl teploty přeplňovacího vzduchu v rozmezí ± 5 K od maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené výrobcem při jmenovitých otáčkách a plném zatížení. Výše uvedené nastavení teploty chladicího média a průtoku chladicího média v chladiči přeplňovacího vzduchu se po dobu trvání celého cyklu nesmí měnit, pokud to nezpůsobí nereprezentativní přechlazení přeplňovacího vzduchu. Objem chladiče přeplňovaného vzduchu musí být určen na základě osvědčené technické praxe a musí být reprezentativní pro namontovaný sériově vyráběný motor v provozu. Laboratorní systém musí být konstruován tak, aby v něm docházelo k co nejmenší akumulaci kondenzátu. Před zkouškou emisí musí být veškerý naakumulovaný kondenzát vypuštěn a všechna vypouštěcí zařízení se musí úplně uzavřít.

Jestliže výrobce motoru specifikuje mezní hodnoty poklesu tlaku při průchodu chladicím systémem přeplňovacího vzduchu, musí se zajistit, aby pokles tlaku při průchodu chladicím systémem přeplňovacího vzduchu za podmínek motoru stanovených výrobcem byl v mezích specifikovaných výrobcem. Pokles tlaku se měří v místech určených výrobcem.

6.3   Motorový pohon

Základem měření specifických emisí je výkon motoru a práce vykonaná ve zkušebním cyklu, jak je stanoveno v odstavcích 6.3.1 až 6.3.5.

6.3.1   Instalace motoru obecně

Motor se zkouší s pomocnými zařízeními, jejichž seznam je uveden v dodatku 7.

Jestliže nejsou pomocná zařízení instalována podle požadavků, jejich příkon se vezme v úvahu v souladu s odstavci 6.3.2 až 6.3.5.

6.3.2   Pomocná zařízení, která se namontují při zkoušce emisí

Jestliže není vhodné montovat pomocné zařízení požadované podle dodatku 7 na zkušební stav, určí se příkon těchto zařízení a odečte se od změřeného výkonu motoru (referenčního a skutečného) v celém rozsahu otáček motoru cyklu WHTC a v rozsahu zkušebních otáček cyklu WHSC.

6.3.3   Pomocná zařízení, která se při zkoušce odmontují

Není-li možné pomocná zařízení, která se nevyžadují podle dodatku 7, odmontovat, může se určit příkon těchto zařízení a přičte se ke změřenému výkonu motoru (referenčnímu a skutečnému) v celém rozsahu otáček motoru cyklu WHTC a v rozsahu zkušebních otáček cyklu WHSC. Převyšuje-li tato hodnota 3 % maximálního výkonu při otáčkách užitých při zkoušce, je třeba to prokázat schvalovacímu orgánu.

6.3.4   Určení příkonu pomocného zařízení

Příkon pomocných zařízení je nutno určit jen u

a)	pomocných zařízení požadovaných podle dodatku 7, která nejsou namontována do motoru, a/nebo

b)	pomocných zařízení požadovaných podle dodatku 7, která jsou namontována do motoru.

Hodnoty příkonu pomocných zařízení motoru a metodu měření/výpočtu k určení příkonu pomocných zařízení motoru předloží výrobce motoru pro celý provozní rozsah zkušebních cyklů a schválí je schvalovací orgán.

6.3.5   Práce motoru vykonaná ve zkušebním cyklu

Výpočet práce vykonané v referenčním cyklu a ve skutečném cyklu (viz odstavci 7.4.8 a 7.8.6) vychází z výpočtu výkonu motoru podle odstavce 6.3.1. V tom případe jsou P f a Pr v rovnici 4 rovné nule a P se rovná P m.

Jsou-li pomocná zařízení motoru namontována podle odstavce 6.3.2 a/nebo 6.3.3, použije se jejich příkon ke korekci každé hodnoty P m,i výkonu v právě probíhajícím zkušebním cyklu takto:

 (4)

Kde

P m,i	je změřený výkon motoru, kW,
P f,i	je příkon pomocných zařízení motoru, která se namontují, kW,
P r,i	je příkon pomocných zařízení motoru, která se odmontují, kW.

6.4   Systém sání motoru

Musí se použít systém sání motoru nebo laboratorní zkušební systém, jehož vstupní odpor vzduchu se liší nejvýše o ± 300 Pa od maximální hodnoty uvedené výrobcem pro čistý čistič vzduchu u motoru běžícího při jmenovitých otáčkách a s plným zatížením. Statický rozdíl tlaku na vstupním odporu se měří v místě určeném výrobcem.

6.5   Výfukový systém motoru

Musí se použít výfukový systém motoru nebo laboratorní zkušební systém, jehož protitlak ve výfuku činí 80 až 100 % maximální hodnoty uvedené výrobcem při jmenovitých otáčkách a s plným zatížením. Jestliže je maximální odpor 5 kPa nebo menší, nastavený bod musí být nejméně 1,0 kPa od maxima. Výfukový systém musí splňovat požadavky na odběr vzorků výfukových plynů stanovené v odstavcích 9.3.10 a 9.3.11.

6.6   Motor se systémem následného zpracování výfukových plynů

Jestliže je motor vybaven systémem k následnému zpracování výfukových plynů, musí mít výfuková trubka stejný průměr, jako se používá v praxi, nebo jak stanoví výrobce, do vzdálenosti nejméně čtyři průměry trubky proti směru proudění od expanzní části, která obsahuje zařízení k následnému zpracování výfukových plynů. Vzdálenost mezi přírubou sběrného výfukového potrubí nebo výstupem z turbokompresoru a systémem k následnému zpracování výfukových plynů musí být stejná jako v uspořádání na vozidle nebo musí mít hodnotu uvedenou výrobcem. Protitlak ve výfuku, popřípadě odpor, musí splňovat stejná kritéria, jak je uvedeno výše, a mohou být seřízeny ventilem. U zařízení k následnému zpracování výfukových plynů s proměnlivým odporem je maximální odpor výfuku definován při podmínce následného zpracování (záběh/stárnutí a regenerace / úroveň zaplnění) specifikované výrobcem. Jestliže je maximální odpor 5 kPa nebo menší, nastavený bod musí být nejméně 1,0 kPa od maxima. Nádrž obsahující zařízení k následnému zpracování výfukových plynů se může vyjmout pro orientační zkoušky a pro mapování vlastností motoru a nahradit rovnocennou nádrží s neaktivním nosičem katalyzátoru.

Emise naměřené během zkušebního cyklu musí být reprezentativní pro emise ve skutečném provozu. Jestliže je motor vybaven systémem k následnému zpracování výfukových plynů, který vyžaduje použití činidla, musí být činidlo, jež se má použít při všech zkouškách, udáno výrobcem.

Motory vybavené systémem k následnému zpracování výfukových plynů s kontinuální regenerací nevyžadují zvláštní postup zkoušky, avšak proces regenerace je nutno prokázat podle odstavce 6.6.1.

U motorů vybavených systémem k následnému zpracování výfukových plynů, které jsou periodicky regenerovány, jak je popsáno v odstavci 6.6.2, musí být výsledky hodnot emisí upraveny tak, aby braly v úvahu jednotlivé regenerace. V takovém případě průměrná hodnota emisí závisí na frekvenci regenerace z hlediska těch částí zkoušek, během kterých k regeneraci dochází.

6.6.1   Nepřetržitá regenerace

Emise se měří na systému k následnému zpracování výfukových plynů stabilizovaném tak, aby docházelo k opakovatelnému chování z hlediska emisí. K procesu regenerace musí dojít během zkoušky WHTC se startem za tepla nejméně jednou a výrobce musí udat normální podmínky, za nichž dochází k regeneraci (množství úsad sazí, teplota, protitlak výfukových plynů atd.).

Aby se prokázalo, že je regenerační proces nepřetržitý, musí být provedeny nejméně tři zkoušky WHTC s teplým startem. Pro účely tohoto prokázání se musí motor zahřát podle odstavce 7.4.1, stabilizovat podle odstavce 7.6.3 a musí se provést první zkouška WHTC se startem za tepla. Následné zkoušky se startem za tepla se zahájí po stabilizaci motoru podle odstavce 7.6.3. Během zkoušek musí být zaznamenány teplota a tlak ve výfuku (teplota před a za systémem k následnému zpracování plynů, protitlak ve výfuku atd.).

Jestliže v průběhu zkoušek nastanou podmínky deklarované výrobcem a výsledky tří (nebo více) zkoušek WHTC se startem za tepla se neliší o více než ± 25 % nebo 0,005 g/kWh, podle toho, která hodnota je větší, pokládá se systém k následnému zpracování výfukových plynů za druh s kontinuální regenerací a platí obecná ustanovení pro zkoušky podle odstavce 7.6 (WHTC) a odstavce 7.7 (WHSC).

Má-li systém k následnému zpracování výfukových plynů bezpečnostní režim, který se přepíná na režim periodické regenerace, zkouška se provádí podle odstavce 6.6.2. V tomto zvláštním případě mohou být příslušné mezní hodnoty emisí překročeny a nebudou váženy.

6.6.2   Periodická regenerace

U systému k následnému zpracování výfukových plynů, který je založen na procesu periodické regenerace, se emise na stabilizovaném systému k následnému zpracování výfukových plynů měří nejméně třemi zkouškami WHTC se startem za tepla, přičemž jedna je s regenerací a dvě bez regenerace, a výsledky se zváží.

K procesu regenerace musí dojít během zkoušky WHTC se startem za tepla nejméně jednou. Motor může být vybaven přepínačem, který umožňuje zamezit procesu regenerace nebo ho umožnit za předpokladu, že toto nemá žádný vliv na původní kalibrování motoru.

Výrobce určí běžné podmínky, za nichž k regeneraci dochází (výfukové saze, teplota, protitlak výfukových plynů atd.), a její trvání. Výrobce poskytne rovněž údaje o četnosti regenerace vyjádřené počtem zkoušek, během nichž dojde k regeneraci, v porovnání s počtem zkoušek bez regenerace. Přesný postup určení této četnosti bude založen na údajích z provozu a osvědčeném technickém úsudku a dohodne se se schvalovacím orgánem.

Výrobce poskytne systém k následnému zpracování výfukových plynů, který byl zatížen, aby bylo během zkoušky WHTC dosaženo regenerace. Pro účely této zkoušky se musí motor zahřát podle odstavce 7.4.1, stabilizovat podle odstavce 7.6.3 a musí se provést zkouška WHTC se startem za tepla. K regeneraci nesmí dojít během zahřívání motoru.

Průměrné specifické hodnoty emisí mezi fázemi regenerace se určí aritmetickým průměrem výsledků několika rovnoměrně rozložených zkoušek WHTC s teplým startem (g/kWh). Musí být provedena nejméně jedna zkouška WHTC s teplým startem co nejblíže před zkouškou regenerace a jedna zkouška WHTC s teplým startem ihned po zkoušce regenerace. Lze zvolit alternativní řešení, kdy výrobce poskytne údaje, kterými prokáže, že emise jsou mezi fázemi regenerace konstantní (±25 % nebo 0,005 g/kWh, podle toho, která hodnota je vyšší). V tomto případě je možno použít emise pouze jedné zkoušky WHTC s teplým startem.

Během zkoušky regenerace se zaznamenávají všechny údaje, které jsou potřebné ke zjištění regenerace (emise CO nebo NOx, teplota před systémem k následnému zpracování výfukových plynů a za ním, protitlak výfukových plynů atd.).

Během zkoušky regenerace mohou být překročeny příslušné mezní hodnoty emisí.

Schéma postupu zkoušky je na obrázku 2.

Emise při zkoušce WHTC se startem za tepla se zváží takto:

 (5)

kde

n	je počet zkoušek WHTC se startem za tepla bez regenerace,
nr	je počet zkoušek WHTC se startem za tepla s regenerací, (nejméně jedna zkouška),
	jsou průměrné specifické emise bez regenerace, g/kWh,
	jsou průměrné specifické emise s regenerací, g/kWh.

Pro určení platí následující ustanovení:

a)

Jestliže regenerace zaujímá více než jednu zkoušku WHTC se startem za tepla, provedou se následující úplné zkoušky WHTC se startem za tepla a pokračuje se v měření emisí bez stabilizace a bez zastavování motoru, dokud není regenerace ukončena, a vypočte se průměr ze zkoušek WHTC se startem za tepla.

b)	Jestliže regenerace skončí v průběhu kterékoli zkoušky WHTC se startem za tepla, pokračuje se ve zkoušce do dosažení její celé délky.

Po dohodě se schvalovacím orgánem se mohou použít korekční faktory na regeneraci, a to buď multiplikativní (písm. c), nebo aditivní (písm. d), které jsou založeny na osvědčené odborné analýze.

c)	Multiplikativní korekční faktory se vypočtou takto: (nahoru) (6) (dolů) (6a)

d)	Aditivní korekční faktory se vypočtou takto: (nahoru) (7) (dolů) (8)

Pokud jde o výpočet specifických emisí podle odstavce 8.6.3, použijí se tyto korekční faktory na regeneraci:

e)	u zkoušky bez regenerace se k r,u násobí hodnotou specifických emisí e v rovnici 69 nebo se přičte k této hodnotě v rovnici 70,

f)	u zkoušky s regenerací se k r,u násobí hodnotou specifických emisí e v rovnici 69 nebo se odečte od této hodnoty v rovnici 70.

Na žádost výrobce mohou být korekční faktory na regeneraci

g)	rozšířeny na ostatní členy stejné rodiny motorů,

h)	rozšířeny na jiné rodiny motorů používající stejný systém k následnému zpracování výfukových plynů, pokud toto rozšíření předběžně povolil schvalovací orgán na základě výrobcem předaných technických dokladů, že emise jsou podobné.

6.7   Chladicí soustava

Musí se použít systém chlazení motoru s dostatečnou kapacitou k udržení běžných pracovních teplot motoru předepsaných výrobcem.

6.8   Mazací olej

Údaje o mazacím oleji musí být uvedeny výrobcem a olej musí být reprezentativní pro mazací oleje dostupné na trhu; vlastnosti mazacího oleje použitého při zkoušce musí být zaznamenány a předloženy zároveň s výsledky zkoušky.

6.9   Vlastnosti referenčního paliva

Pro vznětové motory je referenční palivo vymezeno v dodatku 2 této přílohy a pro motory na NG a LPG v přílohách 6 a 7.

Teplota paliva musí být v souladu s doporučeními výrobců.

6.10   Emise z klikové skříně

Žádné emise z klikové skříně nesmí být vypouštěny přímo do okolního ovzduší, s následující výjimkou: motory vybavené turbodmychadly, čerpadly, dmychadly nebo splňovacími zařízeními se sáním vzduchu mohou vypouštět emise z klikové skříně do okolního ovzduší, jestliže se při všech zkouškách emisí přidají k emisím z výfuku (buď fyzicky, nebo matematicky). Výrobci, kteří této výjimky využijí, musí nainstalovat motory tak, aby všechny emise z klikové skříně mohly být odvedeny do odběrného systému.

Pro účely tohoto odstavce se emise z klikové skříně, které se v celém průběhu provozu odvádějí do proudu výfukových plynů před zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, nepokládají za vypouštěné přímo do okolního ovzduší.

Volné emise z klikové skříně musí být odváděny do výfukového systému za účelem měření emisí takto:

a)	Potrubí musí být z materiálu s hladkým povrchem, elektricky vodivého a nereagujícího s emisemi z klikové skříně. Trubky musí být co nejkratší.

b)	Počet ohybů potrubí, kterým se ve zkušebně odvádějí plyny z klikové skříně, musí být co nejmenší a poloměr všech nevyhnutelných ohybů musí být co největší.

c)	Potrubí, kterým se ve zkušebně odvádějí plyny z klikové skříně, musí být vyhřívané, tenkostěnné nebo izolované a musí splňovat specifikace výrobce motoru týkající se protitlaku v klikové skříni.

d)

Potrubí, kterým se odvádějí plyny z klikové skříně, musí ústit do proudu výfukových plynů za každým systémem k následnému zpracování výfukových plynů, za každým odporem, který je namontován do výfuku, a v dostatečné vzdálenosti před všemi odběrnými sondami, aby se před odběrem zajistilo úplné smíšení s výfukovými plyny z motoru. Potrubí, kterým se vedou plyny z klikové skříně, musí zasahovat do volného proudu výfukových plynů, aby se zabránilo jevům mezní vrstvy a aby se podporovalo smíšení. Výstup z potrubí, kterým se vedou plyny z klikové skříně, může být orientován v libovolném směru vzhledem k proudu surového výfukového plynu.

7.   POSTUP ZKOUŠKY

7.1   Zásady měření emisí

K měření specifických emisí je třeba, aby motor prošel zkušebními cykly stanovenými v odstavcích 7.2.1 a 7.2.2. K měření specifických emisí je třeba určit hmotnost složek ve výfukových plynech a odpovídající práci motoru v průběhu cyklu. Složky se určí metodami odběru popsanými v odstavcích 7.1.1 a 7.1.2.

7.1.1   Plynulý odběr vzorků

U plynulého odběru vzorků se nepřetržitě měří koncentrace složky v surovém nebo ve zředěném výfukovém plynu. Tato koncentrace se vynásobí nepřetržitým průtokem výfukového plynu (surového nebo zředěného) v místě odběru emisí k určení hmotnostního průtoku složky. Emise složky se v průběhu zkušebního cyklu neustále sčítají. Tento součet je celkovou hmotností vypouštěné složky.

7.1.2   Odběr vzorků dávkami

U odběru dávek se plynule odebírá vzorek surového nebo zředěného výfukového plynu a ukládá se pro pozdější měření. Odebraný vzorek musí být proporcionální k průtoku surového nebo zředěného výfukového plynu. U jednotlivých odebraných dávek jsou plynné složky shromážděny ve vaku a znečišťující částice jsou zachyceny na filtru. Koncentrace složek odebraných do dávky se vynásobí celkovou hmotností výfukového plynu nebo hmotnostního průtoku (surového nebo zředěného plynu), z nichž byla dávka během zkušebního cyklu odebrána. Výsledkem je celková hmotnost nebo hmotnostní průtok vypouštěné složky. K výpočtu koncentrace znečišťujících částic se částice zachycené z proporcionálně odebraného výfukového plynu na filtru vydělí množstvím přefiltrovaného výfukového plynu.

7.1.3   Postupy měření

V této příloze jsou popsány dva postupy měření, které jsou funkčně rovnocenné. Oba postupy se mohou použít pro každý ze zkušebních cyklů WHTC a WHSC:

a)	vzorky plynných složek se odebírají plynule ze surového výfukového plynu a částice se určí s použitím systému s ředěním části toku;

b)	plynné složky a částice se určí s použitím systému s ředěním plného toku (systém CVS).

Je možné tyto dva postupy (např. měření plynných složek v surovém výfukovém plynu a měření částic v systému s ředěním plného toku) jakkoli kombinovat.

7.2   Zkušební cykly

7.2.1   Zkušební cyklus v neustáleném stavu WHTC

Zkušební cyklus v neustáleném stavu WHTC je uveden v dodatku 1 jako sled každou sekundu se střídajících normalizovaných hodnot otáček a točivého momentu. Před zkouškou motoru na zkušebním stanovišti musí být normalizované hodnoty převedeny pro konkrétní zkoušený motor na základě mapovací křivky na skutečné hodnoty. Tento převod se označuje jako denormalizace a zkušební cyklus takto vytvořený jako referenční cyklus motoru, který má být zkoušen. S těmito referenčními hodnotami otáček a točivého momentu se na zkušebním stanovišti provede zkušební cyklus a zaznamenají se skutečné hodnoty otáček, točivého momentu a výkonu. K ověření zkoušky se po jejím dokončení provede regresní analýza mezi referenčními a skutečnými hodnotami otáček, točivého momentu a výkonu.

K provedení výpočtu emisí specifických pro brzdu se vypočte skutečná práce cyklu integrováním skutečného výkonu motoru během cyklu. K potvrzení správnosti cyklu je třeba, aby skutečná práce v průběhu cyklu byla v předepsaných mezích práce v průběhu referenčního cyklu.

Pro plynné znečišťující látky se může použít kontinuální odběr vzorků (ze surového nebo zředěného výfukového plynu) nebo odběr vzorků dávkami (zředěný výfukový plyn). Vzorek částic se zředí stabilizovaným ředicím médiem (jako je okolní vzduch) a zachytí se jedním vhodným filtrem. Schéma postupu zkoušky WHTC je na obrázku 3.

7.2.2   Zkušební cyklus WHSC v ustáleném stavu s lineárními přechody

Zkušební cyklus WHSC v ustáleném stavu s lineárními přechody se skládá z několika normalizovaných režimů otáček a zatížení, které musí být převedeny pro konkrétní zkoušený motor na základě mapovací křivky na skutečné hodnoty. Motor musí pracovat v každém režimu po předepsanou dobu, přičemž se v prvních 20 ± 1 sekundách lineárně mění otáčky a zatížení. K ověření zkoušky se po jejím dokončení provede regresní analýza mezi referenčními a skutečnými hodnotami otáček, točivého momentu a výkonu.

Koncentrace každé plynné znečišťující látky, průtok výfukových plynů a výkon se určuje v průběhu celého zkušebního cyklu. Plynné znečišťující látky mohou být zaznamenány současně nebo odebrány pomocí odběrného vaku. Vzorek částic se zředí stabilizovaným ředicím médiem (jako je okolní vzduch). V průběhu celého postupu zkoušky se odebere jeden vzorek a zachytí se jedním vhodným filtrem.

K provedení výpočtu emisí specifických pro brzdu se vypočte skutečná práce cyklu integrováním skutečného výkonu motoru během cyklu.

Zkouška WHSC je popsána v tabulce 1. S výjimkou prvního režimu se začátek každého režimu stanoví jako začátek lineárního přechodu z předcházejícího režimu.

Tabulka 1

Zkušební cyklus WHSC

Režim	Normalizované otáčky (%)	Normalizovaný točivý moment (%)	Trvání režimu (s), včetně 20s lineárního přechodu
1	0	0	210
2	55	100	50
3	55	25	250
4	55	70	75
5	35	100	50
6	25	25	200
7	45	70	75
8	45	25	150
9	55	50	125
10	75	100	50
11	35	50	200
12	35	25	250
13	0	0	210
Součet			1 895

7.3   Obecné fáze zkoušky

Následující vývojový diagram uvádí obecné pokyny, které by měly být během zkoušky dodrženy. Podrobnosti o každém kroku jsou uvedeny v příslušných odstavcích. Odchylky od obecných pokynů jsou povoleny, je-li to vhodné, avšak konkrétní požadavky v příslušných odstavcích jsou závazné.

Při zkoušce WHTC se zkušební postup skládá ze zkoušky se studeným startem, po které následuje buď přirozené nebo nucené chlazení motoru, interval odstavení za tepla a teplý start.

Při zkoušce WHSC se zkušební postup skládá ze zkoušky s teplým startem, po kterém následuje stabilizační fáze v režimu WHSC 9.

7.4   Měření motoru

Měření motoru, kontroly vlastností motoru a kalibrace systému před zkouškou se vykonají před postupem mapování motoru v souladu s obecným průběhem zkoušky znázorněným v odstavci 7.3.

Jako základ pro generování referenčního cyklu WHTC a WHSC musí být motor zmapován v provozu s plným zatížením k určení křivek závislostí otáček na maximálním točivém momentu a závislostí otáček na maximálním výkonu. Mapovací křivky se použijí k denormalizaci otáček motoru (odstavec 7.4.6) a točivého momentu motoru (odstavec 7.4.7).

7.4.1   Zahřátí motoru

Motor se musí zahřát provozem mezi 75 a 100 % jeho maximálního výkonu nebo podle doporučení výrobce a osvědčeného technického úsudku. Ke konci zahřívání musí být provoz takový, aby se teplota chladiva motoru a mazacího oleje stabilizovala v rozmezí ± 2 % jejich středních hodnot po dobu nejméně 2 minut, nebo dokud nezačne teplotu motoru řídit termostat.

7.4.2   Určení rozsahu otáček mapování

Minimální a maximální otáčky pro mapování jsou definovány takto:

Minimální otáčky pro mapování	=	volnoběžné otáčky
Maximální otáčky pro mapování	=	n hi × 1,02 nebo otáčky, při kterých točivý moment plného zatížení klesne na nulu, podle toho, které z nich jsou nižší.

7.4.3   Křivka mapování motoru

Když byl motor stabilizován podle odstavce 7.4.1, provede se mapování motoru následujícím postupem:

a)	motor se odlehčí a běží při volnoběžných otáčkách;

b)	motor běží podle maximálního požadavku operátora při minimálních otáčkách pro mapování;

c)

otáčky motoru se zvyšují se středním přírůstkem (8 ± 1) min–1/s z minimálních otáček pro mapování na maximální otáčky pro mapování, nebo při konstantním poměru tak, aby přechod od minimálních do maximálních mapovacích otáček trval 4 až 6 minut. Odstavci otáček motoru a točivého momentu se zaznamenávají s frekvencí alespoň jednoho odstavce za sekundu.

Pokud se ke stanovení negativního referenčního točivého momentu použije odstavec 7.4.7 písm. b), může mapovací křivka pokračovat přímo s minimálním požadavkem operátora od maximálních do minimálních mapovacích otáček.

7.4.4   Jiné způsoby mapování

Jestliže podle výrobce není výše uvedený postup mapování spolehlivý nebo reprezentativní pro kterýkoli daný motor, lze použít jiné způsoby mapování. Tyto jiné způsoby musí splňovat záměr vymezených mapovacích postupů k určení maximálního točivého momentu dosažitelného při všech otáčkách motoru, kterých je dosaženo v průběhu zkušebních cyklů. Odchylky od způsobů mapování uvedených v tomto odstavce musí být z důvodů spolehlivosti nebo reprezentativnosti schváleny schvalovacím orgánem zároveň se zdůvodněním jejich použití. V žádném případě se však nesmí pro křivku točivého momentu použít sestupné změny otáček motoru u regulovaných motorů nebo u motorů přeplňovaných turbodmychadlem.

7.4.5   Opakované zkoušky

Motor nemusí být zmapován před každým jednotlivým zkušebním cyklem. Motor se musí znovu zmapovat před zkušebním cyklem, jestliže:

a)	podle odborného úsudku uplynula neúměrně dlouhá doba od posledního zmapování, nebo

b)	byly na motoru vykonány mechanické změny nebo následná kalibrování, které mohou mít vliv na výkon motoru.

7.4.6   Denormalizace otáček motoru

Ke generování referenčních cyklů se normalizované otáčky podle dodatku 1 (WHTC) a tabulky 1 (WHSC) denormalizují s použitím následující rovnice:

 (9)

K určení n pref se vypočte integrál maximálního točivého momentu z n idle po n 95h z mapovací křivky motoru určené podle odstavce 7.4.3.

Otáčky motoru na obrázku 4 a 5 jsou definovány takto:

n lo	jsou nejnižší otáčky, při kterých výkon dosahuje 55 % maximálního výkonu
n pref	jsou otáčky motoru, při kterých integrál maximálního točivého momentu představuje 51 % celého integrálu mezi n idle a n 95h
n hi	jsou nejvyšší otáčky, při kterých výkon dosahuje 70 % maximálního výkonu
n idle	jsou volnoběžné otáčky
n 95h	jsou nejvyšší otáčky, při kterých výkon dosahuje 95 % maximálního výkonu

U motorů (hlavně zážehových) s prudce klesající křivkou regulátoru, kdy zastavení přívodu paliva brání motoru v provozu do n hi nebo do n 95h, platí následující ustanovení:

n hi	v rovnici 9 se nahradí výrazem n Pmax × 1,02,
n 95h	se nahradí výrazem n Pmax × 1,02.

7.4.7   Denormalizace hodnot točivého momentu

Hodnoty točivého momentu v režimu dynamometru motoru podle přílohy 1 (WHTC) a tabulky 1 (WHSC) jsou normalizovány na maximální točivý moment při příslušných otáčkách. Ke generování referenčních cyklů musí být hodnoty točivého momentu pro každou individuální hodnotu referenčních otáček určenou podle odstavce 7.4.6 denormalizovány s použitím křivky mapování, která byla stanovena podle odstavce 7.4.3, takto:

(10)

kde:

M norm,i	je normalizovaný točivý moment, v %
M max,i	je maximální točivý moment z mapovací křivky, Nm
M f,i	je točivý moment absorbovaný pomocnými zařízeními motoru, která se namontují, Nm
M r,i	je točivý moment absorbovaný pomocnými zařízeními motoru, která se odmontují, Nm

Jsou-li pomocná zařízení motoru namontována v souladu s odstavcem 6.3.1 a dodatkem 7, rovná se M f a M r nule.

Negativní hodnoty točivého momentu v odstavcích, v nichž je motor poháněn (m v dodatku 1), musí pro účely generování referenčního cyklu přejímat referenční hodnoty určené podle každého z následujících způsobů:

a)	negativních 40 % z pozitivního točivého momentu, který je k dispozici v přidruženém odstavce otáček,

b)	mapování negativního točivého momentu požadovaného k pohonu motoru z maximálních na minimální mapovací otáčky,

c)	určení negativního točivého momentu požadovaného k pohonu motoru při volnoběžných otáčkách a při n hi a lineární interpolace mezi těmito dvěma odstavci.

7.4.8   Výpočet práce vykonané v referenčním cyklu

Práce vykonaná v referenčním cyklu se určí za zkušební cyklus synchronním výpočtem okamžitých hodnot výkonu motoru z referenčních otáček a referenčního točivého momentu, jak je stanoveno v odstavcích 7.4.6 a 7.4.7. K výpočtu práce vykonané v referenčním cyklu W ref (kWh) se hodnoty okamžitého výkonu motoru integrují za zkušební cyklus. Jestliže nejsou namontována pomocná zařízení v souladu s odstavcem 6.3.1, korigují se okamžité hodnoty výkonu s použitím rovnice (4) podle odstavce 6.3.5.

Stejná metoda se použije k integrování jak referenčního, tak skutečného výkonu motoru. Jestliže se mají určit hodnoty mezi sousedními referenčními hodnotami nebo sousedními změřenými hodnotami, provede se lineární interpolace. Při integrování práce skutečného cyklu se všechny negativní hodnoty točivého momentu nastaví na nulu a započítají se. Jestliže se integrování provede při frekvenci menší než 5 Hz a jestliže se během daného časového úseku hodnota točivého momentu mění z pozitivní na negativní nebo z negativní na pozitivní, vypočte se negativní podíl a nastaví se na nulu. Pozitivní podíl se započítá do integrované hodnoty.

7.5   Postupy před zkouškami

7.5.1   Instalace měřicího zařízení

Přístroje a odběrné sondy se nainstalují, jak je požadováno. Výfuková trubka se připojí k systému s ředěním plného toku, jestliže je použit.

7.5.2   Příprava měřicího zařízení pro odběr vzorků

Před začátkem odběru vzorků emisí se učiní následující kroky:

a)	V průběhu 8 hodin předcházejících odběru emisí podle odstavce 9.3.4 se přezkouší těsnost systému.

b)	Pro odběr vzorků v dávkách se připojí čisté prostředky k ukládání, jako jsou vyprázdněné vaky.

c)	Spustí se všechny měřicí přístroje podle instrukcí výrobce přístrojů a osvědčeného technického úsudku.

d)	Nastartují se ředicí systémy, odběrná čerpadla, chladicí ventilátory a systém pro shromažďování údajů.

e)	Seřídí se průtoky vzorků na požadované úrovně, s použitím obtoků, je-li to žádoucí.

f)	Výměníky tepla v systému odběru vzorků se předehřejí nebo předchladí, aby se nalézaly ve svých provozních rozsazích teplot pro zkoušku.

g)	Vyhřívané nebo chlazené komponenty, jako jsou odběrná potrubí, filtry, chladiče a čerpadla se stabilizují na své provozní teploty.

h)	Systém k ředění toku výfukových plynů se uvede do činnosti nejméně 10 minut před začátkem sledu zkoušek.

i)	Všechna elektronická integrační zařízení se před začátkem každého intervalu zkoušky vynulují nebo znovu vynulují.

7.5.3   Kontrola analyzátorů plynů

Vyberou se pracovní rozsahy analyzátoru plynu. Jsou přípustné analyzátory emisí s automatickým nebo ručním přepínáním pracovních rozsahů. V průběhu zkušebního cyklu se nesmí přepínat pracovní rozsah analyzátorů emisí. Zároveň se také v průběhu zkušebního cyklu nesmí přepínat zesílení analogového provozního zesilovače (zesilovačů) analyzátoru.

Odezva na nulu a na plný rozsah stupnice se určí u všech analyzátorů, které používají mezinárodně vysledovatelné plyny, jež odpovídají specifikacím odstavce 9.3.3. U analyzátorů FID se musí zkontrolovat plný rozsah stupnice na bázi uhlíkového čísla jedna (C1).

7.5.4   Příprava filtru k odběru vzorku částic

Nejméně jednu hodinu před zkouškou se filtr vloží do Petriho misky, která je chráněna před znečištěním prachem a umožňuje výměnu vzduchu, a umístí se do vážicí komory ke stabilizaci. Na konci doby stabilizace se filtr zváží a zaznamená se vlastní hmotnost filtru. Filtr se pak uloží do uzavřené Petriho misky nebo do utěsněného držáku filtru až do doby, kdy bude potřebný ke zkoušce. Filtr se musí použít do osmi hodin po vyjmutí z vážicí komory.

7.5.5   Nastavení ředicího systému

Celkový tok zředěného výfukového plynu v systému s ředěním plného toku nebo tok zředěného výfukového plynu systémem s ředěním části toku musí být seřízen tak, aby nemohlo docházet ke kondenzaci vody v systému a aby se na čele filtru dosáhlo teploty mezi 315 K (42 °C) a 325 K (52 °C).

7.5.6   Nastartování systému k odběru vzorků částic

Systém k odběru vzorků částic se nastartuje a nechá se běžet s obtokem. Hladina částic pozadí v ředicím médiu se může určit odběrem vzorků ředicího média před vstupem výfukového plynu do ředicího tunelu. Měření se může provést před zkouškou nebo po ní. Jestliže se měří jak na začátku, tak na konci cyklu, může se vypočítat průměrná hodnota výsledků. Jestliže se k měření pozadí použije jiný systém k odběru vzorků, měří se současně s vlastní zkouškou.

7.6   Provedení zkoušky WHTC

7.6.1   Ochlazení motoru

Použije se způsob přirozeného nebo nuceného chlazení. U nuceného chlazení se použije osvědčený technický úsudek k nastavení systémů tak, aby chladicí vzduch obtékal motor, aby studený olej proudil mazacím systémem motoru, aby se teplo z chladiva odvádělo chladicím systémem motoru a aby se odvádělo teplo ze systému k následnému zpracování výfukových plynů. V případě nuceného ochlazení systému k následnému zpracování výfukových plynů se nesmí chladicí vzduch použít, dokud se tento systém neochladí pod teplotu, při které dojde k jeho katalytické aktivaci. Není přípustný žádný způsob ochlazování, který by vedl k nereprezentativním emisím.

7.6.2   Zkouška se startem za studena

Zkouška se startem za studena se zahájí, když teploty maziva motoru, chladiva a systémů následného zpracování jsou všechny v rozmezí 293 K až 303 K (20 °C až 30 °C). Motor se pak nastartuje jedním z následujících postupů:

a)	motor se nastartuje postupem doporučeným výrobcem v příručce uživatele, s použitím buď sériově vyrobeného startéru a dostatečně nabité baterie, nebo jiného vhodného napájení, nebo

b)

motor se nastartuje dynamometrem. Motor musí být poháněn nejvýše na ± 25 % svých běžných provozních protáčecích otáček. Protáčení se přeruší nejpozději 1 sekundu po rozběhnutí motoru. Nenastartuje-li motor po 15 sekundách protáčení, přeruší se protáčení a určí se příčina selhání startu, kromě případu, kdy příručka pro uživatele nebo příručka pro údržbu a opravy uvádí, že delší doba startování je normální.

7.6.3   Fáze stabilizace za tepla

Bezprostředně po ukončení zkoušky se startem za studena se motor stabilizuje pro zkoušku se startem za tepla provedením stabilizace za tepla v trvání 10 ± 1 minut.

7.6.4   Zkouška se startem za tepla

Motor se nastartuje na konci doby stabilizace za tepla definované v odstavci 7.6.3 a ke startování se použijí postupy uvedené v odstavci 7.6.2.

7.6.5   Postup zkoušky

Postup zkoušky jak se startem za studena, tak se startem za tepla začíná nastartováním motoru. Jakmile motor běží, spustí se řízení cyklu, aby činnost motoru odpovídala prvnímu odstavce seřízení v cyklu.

Zkouška WHTC se provede podle referenčního cyklu, který je stanoven v odstavci 7.4. Odstavci seřízení, které určují otáčky a točivý moment motoru, musí být udávány s frekvencí 5 Hz nebo vyšší (doporučuje se frekvence 10 Hz). Odstavci seřízení se vypočtou lineární interpolací mezi hodnotami seřízení 1 Hz referenčního cyklu. Skutečné otáčky motoru a točivý moment se registrují nejméně jednou za sekundu v průběhu celého zkušebního cyklu (frekvence 1 Hz) a signály se mohou elektronicky filtrovat.

7.6.6   Sběr dat týkajících se emisí

Na začátku zkoušky se nastartují současně měřicí zařízení:

a)	zahájí se odběr nebo analýza ředicího vzduchu, je-li použit systém s ředěním plného toku;

b)	zahájí se odběr nebo analýza surového nebo zředěného výfukového plynu, podle použité metody;

c)	zahájí se měření množství zředěného výfukového plynu a požadovaných teplot a tlaků;

d)	zahájí se registrace hmotnostního průtoku výfukového plynu, jestliže je použita analýza surového výfukového plynu;

e)	zahájí se záznam zpětnovazebních hodnot otáček a točivého momentu dynamometru.

Jestliže se měří emise v surovém výfukovém plynu, měří se průběžně koncentrace emisí ((NM)HC, CO a NOx) a hmotnostní průtok výfukového plynu a ukládá se s frekvencí nejméně 2 Hz do počítačového systému. Všechny ostatní údaje se mohou registrovat s frekvencí nejméně 1 Hz. U analogových analyzátorů se registruje odezva a kalibrační údaje se mohou použít buď online, nebo offline v průběhu vyhodnocování údajů.

Jestliže je použit systém s ředěním plného toku, musí se HC a NOx měřit průběžně v ředicím tunelu s frekvencí nejméně 2 Hz. Průměrná koncentrace se určí integrováním signálů analyzátoru po dobu trvání zkušebního cyklu. Doba odezvy systému nesmí být delší než 20 s a popřípadě musí být koordinována s kolísáním toku CVS a s odchylkami doby trvání odběru vzorků / zkušebního cyklu. CO, CO2 a NMHC se může určit integrováním signálů průběžného měření nebo analýzou koncentrací plynů shromážděných v průběhu cyklu ve vacích k jímání vzorků. Koncentrace plynných znečišťujících látek v ředicím médiu se určí v místě před vstupem výfukového plynu do ředicího tunelu integrováním nebo shromážděním ve vaku k odběru vzorku pozadí. Všechny ostatní hodnoty, které se musí měřit, se registrují s frekvencí nejméně jednoho měření za sekundu (1 Hz).

7.6.7   Odběr vzorků částic

Na začátku zkoušky se přepne systém odběru vzorků částic z obtoku na shromažďování částic.

Jestliže je použit systém s ředěním části toku, musí být čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků seřízeno tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval v poměru k hmotnostnímu průtoku výfukového plynu, určenému podle odstavce 9.4.6.1.

Jestliže je použit systém s ředěním plného toku, musí být čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků seřízeno tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval na hodnotě nastaveného průtoku s přípustnou odchylkou ±2,5 %. Jestliže se použije kompenzace průtoku (tj. proporcionální řízení toku vzorků), musí se prokázat, že poměr průtoku hlavním tunelem k průtoku vzorků částic kolísá nejvýše o ±2,5 % jeho nastavené hodnoty (kromě prvních 10 sekund odběru vzorků). Musí se zaznamenávat průměrné hodnoty teploty a tlaku na vstupu do plynoměru/plynoměrů nebo do přístrojů k měření průtoku. Jestliže není možno vzhledem k vysokému zatížení filtru částicemi udržet nastavený průtok v průběhu úplného cyklu v mezích ±2,5 %, je zkouška neplatná. Zkouška se musí opakovat s menším průtokem odebíraného vzorku.

7.6.8   Zastavení motoru a chybná funkce zařízení

Jestliže se motor zastaví v kterémkoli okamžiku v průběhu zkoušky se startem za studena, je zkouška neplatná. Motor se musí stabilizovat a znovu nastartovat podle požadavků odstavce 7.6.2 a zkouška se musí opakovat.

Jestliže se motor zastaví v kterémkoli okamžiku v průběhu zkoušky se startem za tepla, je zkouška se startem za tepla neplatná. Motor se musí stabilizovat podle odstavce 7.6.3 a zkouška se startem za tepla se musí opakovat. V tomto případě není potřebné opakovat zkoušku se startem za studena.

Jestliže dojde v průběhu zkušebního cyklu k chybné funkci některého z požadovaných zkušebních zařízení, je zkouška neplatná a musí se opakovat podle výše uvedených ustanovení.

7.7   Provedení zkoušky WHSC

7.7.1   Přípravná stabilizace ředicího systému a motoru

Ředicí systém a motor se nastartuje a zahřeje podle odstavce 7.4.1. Po zahřátí se motor a odběrný systém stabilizují provozem motoru v režimu 9 (viz odstavec 7.2.2 tabulka 1) po dobu nejméně 10 minut, přičemž je současně v chodu ředicí systém. Mohou se jímat předběžné vzorky emisí částic. Filtry k odběru předběžného vzorku částic není třeba stabilizovat nebo zvážit a mohou se dát do odpadu. Průtoky se nastaví přibližně na hodnoty vybrané pro zkoušku. Po přípravné stabilizaci se motor zastaví.

7.7.2   Startování motoru

5 ± 1 minut po ukončení přípravné stabilizace režimem 9, jak je popsáno v odstavci 7.7.1, se motor nastartuje podle postupu pro startování doporučeného výrobcem v příručce pro uživatele, s použitím buď sériově vyrobeného startéru, nebo dynamometru, podle odstavce 7.6.2.

7.7.3   Postup zkoušky

Zkouška začne poté, co motor běží, a do jedné minuty poté, co je činnost motoru řízena tak, aby mohl začít první režim cyklu (volnoběh).

Cyklus WHSC se provede podle pořadí zkušebních režimů, jak je uvedeno v tabulce 1 odstavce 7.2.2.

7.7.4   Sběr dat týkajících se emisí

Na začátku zkoušky se nastartují současně měřicí zařízení:

a)	zahájí se odběr nebo analýza ředicího média, je-li použit systém s ředěním plného toku;

b)	zahájí se odběr nebo analýza surového nebo zředěného výfukového plynu podle použité metody;

c)	zahájí se měření množství zředěného výfukového plynu a požadovaných teplot a tlaků;

d)	zahájí se registrace hmotnostního průtoku výfukového plynu, jestliže je použita analýza surového výfukového plynu;

e)	zahájí se záznam zpětnovazebních hodnot otáček a točivého momentu dynamometru.

Jestliže se měří emise v surovém výfukovém plynu, měří se průběžně koncentrace emisí ((NM)HC, CO a NOx) a hmotnostní průtok výfukového plynu a ukládá se s frekvencí nejméně 2 Hz do počítačového systému. Všechny ostatní údaje se mohou registrovat s frekvencí nejméně 1 Hz. U analogových analyzátorů se registruje odezva a kalibrační údaje se mohou použít buď online, nebo offline v průběhu vyhodnocování údajů.

Jestliže je použit systém s ředěním plného toku, musí se HC a NOx měřit průběžně v ředicím tunelu s frekvencí nejméně 2 Hz. Průměrná koncentrace se určí integrováním signálů analyzátoru po dobu trvání zkušebního cyklu. Doba odezvy systému nesmí být delší než 20 s a popřípadě musí být koordinována s kolísáním toku CVS a s odchylkami doby trvání odběru vzorků / zkušebního cyklu. CO, CO2 a NMHC se může určit integrováním signálů průběžného měření nebo analýzou koncentrací plynů shromážděných v průběhu cyklu ve vacích k jímání vzorků. Koncentrace plynných znečišťujících látek v ředicím médiu se určí v místě před vstupem výfukového plynu do ředicího tunelu integrováním nebo shromážděním ve vaku k odběru vzorku pozadí. Všechny ostatní hodnoty, které se musí měřit, se registrují s frekvencí nejméně jednoho měření za sekundu (1 Hz).

7.7.5   Odběr vzorků částic

Na začátku zkoušky se přepne systém odběru vzorků částic z obtoku na shromažďování částic. Jestliže je použit systém s ředěním části toku, musí být čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků seřízeno tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval v poměru k hmotnostnímu průtoku výfukového plynu, určenému podle odstavce 9.4.6.1.

Jestliže je použit systém s ředěním plného toku, musí být čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků seřízeno tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval na hodnotě nastaveného průtoku s přípustnou odchylkou ±2,5 %. Jestliže se použije kompenzace průtoku (tj. proporcionální řízení toku vzorků), musí se prokázat, že poměr průtoku hlavním tunelem k průtoku vzorků částic kolísá nejvýše o ±2,5 % jeho nastavené hodnoty (kromě prvních 10 sekund odběru vzorků). Musí se zaznamenávat průměrné hodnoty teploty a tlaku na vstupu do plynoměru/plynoměrů nebo do přístrojů k měření průtoku. Jestliže není možno udržet nastavený průtok v průběhu úplného cyklu v mezích ±2,5 % vzhledem k vysokému zatížení filtru částicemi, je zkouška neplatná. Zkouška se musí opakovat s menším průtokem odebíraného vzorku.

7.7.6   Zastavení motoru a chybná funkce zařízení

Jestliže se motor kdykoli v průběhu cyklu zastaví, je zkouška neplatná. Motor se musí stabilizovat podle odstavce 7.7.1 a znovu nastartovat podle odstavce 7.7.2 a zkouška se musí opakovat.

Jestliže dojde v průběhu zkušebního cyklu k chybné funkci některého z požadovaných zkušebních zařízení, je zkouška neplatná a musí se opakovat podle výše uvedených ustanovení.

7.8   Postupy po zkoušce

7.8.1   Úkony po zkoušce

Při ukončení zkoušky se zastaví měření hmotnostního průtoku výfukového plynu, objemu zředěného výfukového plynu, průtok plynu do odběrných vaků a čerpadlo k odběru vzorků částic. Pro integrační systém analyzátoru musí odběr vzorků pokračovat, dokud neuplynou doby odezvy systému.

7.8.2   Ověření proporcionálního odběru vzorků

U každé proporcionální dávky odebraných vzorků, jako je vzorek v jímacím vaku nebo vzorek částic, se ověří, že byl udržován proporcionální odběr podle odstavců 7.6.7 a 7.7.5. Každý vzorek, který nesplňuje požadavky, se pokládá za neplatný.

7.8.3   Stabilizování a vážení filtru částic

Filtr částic se musí umístit do zakrytých nebo utěsněných nádržek nebo se uzavřou držáky filtru, aby se odběrné filtry chránily proti kontaminaci z okolí. Takto chráněný filtr se vrátí do vážicí komory. Filtr se musí stabilizovat po dobu nejméně jedné hodiny a pak se zváží podle odstavce 9.4.5. Celková hmotnost filtru se zaznamená.

7.8.4   Ověření posunů

Co nejdříve, avšak nejpozději do 30 minut po ukončení zkušebního cyklu nebo v průběhu stabilizace, se určí odezvy na nulu a na měřicí plný rozsah pro použité měřicí rozsahy analyzátoru plynů. Pro účely tohoto odstavce je zkušební cyklus definován takto:

a)	pro WHTC: úplný sled: za studena – stabilizace – za tepla,

b)	pro zkoušku WHTC se startem za tepla (odstavec 6.6): sled: stabilizace – za tepla,

c)	pro zkoušku WHTC se startem za tepla a s vícenásobnou regenerací (odstavec 6.6): celkový počet zkoušek se startem za tepla,

d)	pro WHSC: zkušební cyklus.

Pro posun analyzátoru platí následující ustanovení:

a)	odezvy na nulu a na plný měřicí rozsah před zkouškou, a dále na nulu a na plný měřicí rozsah po zkoušce se mohou přímo vložit do rovnice 66 podle odstavce 8.6.1, aniž by se určil posun,

b)	jestliže je posun mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce menší než 1 % plného rozsahu stupnice, mohou se použít změřené koncentrace bez korekce, nebo se mohou korigovat posunem podle odstavce 8.6.1,

c)	jestliže se rozdíl posunu mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce rovná 1 % plného rozsahu stupnice nebo je větší než tato hodnota, zkouška je neplatná, nebo se změřené koncentrace musí korigovat posunem podle odstavce 8.6.1.

7.8.5   Analýza plynných vzorků v jímacím vaku

Co možno nejdříve se provedou následující úkony:

a)	vzorky plynů v jímacím vaku se analyzují nejpozději do 30 minut po ukončení zkoušky se startem za tepla nebo v době stabilizace před zkouškou se startem za studena,

b)	vzorky pozadí se analyzují do 60 minut po ukončení zkoušky se startem za tepla.

7.8.6   Potvrzení správnosti práce vykonané v cyklu

Před vypočtením skutečné práce vykonané v cyklu se vypustí všechny odstavci měření zaznamenané v průběhu startování motoru. Skutečná práce vykonaná v cyklu se určí za celý cyklus tak, že se synchronně použijí hodnoty skutečných otáček a skutečného točivého momentu k výpočtu okamžitých hodnot výkonu motoru. Okamžité hodnoty výkonu motoru se integrují za celý zkušební cyklus k výpočtu skutečné práce v cyklu W act (kWh). Nejsou-li namontována pomocná zařízení podle odstavce 6.3.1, okamžité hodnoty výkonu se korigují použitím rovnice 4 uvedené v odstavci 6.3.5.

K integraci skutečného výkonu motoru se použije tatáž metodika popsaná v odstavci 7.4.8.

Skutečná práce v cyklu W act se použije k porovnání s referenční prací v cyklu W act a k výpočtu specifických emisí na zkušebním stavu (viz odstavec 8.6.3).

W act musí být mezi 85 % a 105 % hodnoty W ref.

7.8.7   Statistické údaje k potvrzení správnosti zkušebního cyklu

Jak pro WHTC, tak pro WHSC se provedou lineární regrese skutečných hodnot (n act, M act, P act) na referenční hodnoty (n ref, M ref, P ref).

Aby se minimalizoval zkreslující účinek časové prodlevy mezi skutečnými a referenčními hodnotami v cyklu, může být celý sled signálů dávaných z motoru pro otáčky a točivý moment časově předsunut nebo opožděn vzhledem ke sledu referenčních otáček a točivého momentu. Jsou-li skutečné signály posunuty, musí se otáčky a točivý moment posunout o stejnou hodnotu a ve stejném směru.

Použije se metoda nejmenších čtverců s nejvhodnější rovnicí, která má tvar:

 (11)

kde:

y	je skutečná hodnota otáček (min–1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW)
a1	je sklon regresní přímky
x	je referenční hodnota otáček (min–1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW)
a0	je pořadnice průsečíku regresní přímky s osou y

Pro každou regresní přímku se vypočte standardní chyba odhadu hodnoty y v závislosti na x a koeficient určení (r2).

Doporučuje se, aby se tato analýza vykonala při 1 Hz. Aby byla zkouška pokládána za platnou, musí být splněna kritéria tabulky 2 (WHTC) nebo tabulky 3 (WHSC).

Tabulka 2

Dovolené odchylky regresní přímky u cyklu WHTC

	Rychlost	Točivý moment	Výkon
Směrodatná chyba odhadu (SEE) y jako funkce x	nejvýše 5 % maximálních otáček při zkoušce	nejvýše 10 % maximálního točivého momentu motoru při zkoušce	nejvýše 10 % maximálního výkonu motoru
Sklon regresní přímky, a1	0,95 až 1,03	0,83 – 1,03	0,89 – 1,03
Koeficient určení, r2	nejméně 0,970	nejméně 0,850	nejméně 0,910
Pořadnice regresní přímky s osou y, a0	nejvýše 10 % otáček volnoběhu	± 20 Nm nebo ± 2 % maximálního točivého momentu podle toho, která hodnota je větší	± 4 kW nebo ± 2 % maximálního výkonu podle toho, která hodnota je větší

Tabulka 3

Dovolené odchylky regresní přímky u cyklu WHSC

	Rychlost	Točivý moment	Výkon
Směrodatná chyba odhadu (SEE) y jako funkce x	nejvýše 1 % maximálních otáček při zkoušce	nejvýše 2 % maximálního točivého momentu motoru při zkoušce	nejvýše 2 % maximálního výkonu motoru
Sklon regresní přímky, a1	0,99 až 1,01	0,98 – 1,02	0,98 – 1,02
Koeficient určení, r2	nejméně 0,990	nejméně 0,950	nejméně 0,950
Pořadnice regresní přímky s osou y, a0	nejvýše 1 % maximálních otáček při zkoušce	± 20 Nm nebo ± 2 % maximálního točivého momentu podle toho, která hodnota je větší	± 4 kW nebo ± 2 % maximálního výkonu podle toho, která hodnota je větší

Pouze pro účely regrese je možné před regresním výpočtem vypustit odstavci měření uvedené v tabulce 4. Avšak tyto odstavci nelze vypustit při výpočtu práce v cyklu a při výpočtu emisí. Tyto odstavci se mohou vypustit pro celý cyklus nebo kteroukoli jeho část.

Tabulka 4

Přípustná vypuštění odstavců měření z regresní analýzy

Případ	Podmínky	Přípustná vypuštění odstavců měření
Minimální požadavek operátora (bod volnoběhu)	n ref = 0 % a M ref = 0 % a M act > (M ref – 0,02M max. zmapovaný točivý moment) a M act < (M ref + 0,02M max. zmapovaný točivý moment)	otáčky a výkon
Minimální požadavek operátora (bod, kdy je motor poháněn zkušebním stavem)	M ref < 0 %	výkon a točivý moment
Minimální požadavek operátora	n act ≤ 1,02 n ref a M act > M ref nebo n act > n ref a M act ≤ M ref' nebo n act > 1,02 n ref a M ref < M act ≤ (M ref + 0,02M max. zmapovaný točivý moment)	výkon a buď točivý moment, nebo otáčky
Maximální požadavek operátora	n act < n ref a M act ≥ M ref nebo n act ≥ 0,98 n ref a M act < M ref nebo n act < 0,98 n ref a M ref > M act ≥ (M ref– 0,02M max. zmapovaný točivý moment)	výkon a buď točivý moment, nebo otáčky

8.   VÝPOČET EMISÍ

Konečné výsledky zkoušky se zaokrouhlí jedenkrát na takový počet míst za desetinnou čárkou, který je uveden v příslušné normě pro emise, plus jedna doplňková významná číslice podle normy ASTM E 29-06B. Není přípustné žádné zaokrouhlování mezilehlých hodnot použitých k určení konečného výsledku emisí specifických pro zkušební stav.

Příklady postupů výpočtu jsou uvedeny v dodatku 6.

Výpočet emisí na molárním základě, podle přílohy 7 gtr č. [xx] týkající se zkušebního protokolu o emisích výfukových plynů u nesilničních mobilních strojů (NRMM), je přípustný s předchozím souhlasem orgánu pro homologaci typu.

8.1   Korekce suchého/vlhkého stavu

Jestliže se emise měří na suchém základě, převede se změřená koncentrace na vlhký základ podle následujícího vzorce:

 (12)

kde:

c d	je koncentrace v suchém stavu v ppm nebo % objemu
kw	je korekční faktor suchého stavu na vlhký stav (k w,a, k w,e nebo k w,d podle toho, která rovnice se použila).

8.1.1   Surové výfukové plyny

 (13)

nebo

 (14)

nebo

 (15)

přičemž:

 (16)

a

 (17)

kde:

H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu
w ALF	je obsah vodíku v palivu, % hmot.
q mf,i	je okamžitý hmotnostní průtok paliva, kg/s
q mad,I	je okamžitý hmotnostní průtok suchého nasávaného vzduchu, kg/s
p r	je tlak vodních par po chladicí lázni, kPa
p b	je celkový atmosférický tlak, kPa
w DEL	je obsah dusíku v palivu, % hmot.
w EPS	je obsah kyslíku v palivu, % hmot.
α	je molární poměr vodíku v palivu
c CO2	je koncentrace CO2 v suchém stavu, %
c CO	je koncentrace CO v suchém stavu, %

Rovnice 13 a 14 jsou v podstatě identické a faktor 1,008 použitý v rovnicích 13 a 15 je aproximací přesnějšího jmenovatele, který byl použit v rovnici 14.

8.1.2   Ředěný výfukový plyn

 (18)

nebo

 (19)

přičemž

 (20)

kde:

α	je molární poměr vodíku v palivu
c CO2w	koncentrace CO2 ve vlhkém stavu, %
c CO2d	je koncentrace CO2 v suchém stavu, %
H d	je vlhkost ředicího média, g vody v 1 kg vzduchu v suchém stavu
H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu
D	je faktor ředění (viz odstavec 8.5.2.3.2)

8.1.3   Ředicí médium

 (21)

přičemž:

 (22)

kde:

H d	je vlhkost ředicího média, g vody v 1 kg vzduchu v suchém stavu

8.2   Korekce vlhkosti u NOx

Protože emise NOx jsou závislé na vlastnostech okolního vzduchu, musí se koncentrace NOx korigovat z hlediska vlhkosti faktory uvedenými v odstavcích 8.2.1 nebo 8.2.2. Vlhkost nasávaného vzduchu Ha lze vypočítat z hodnot změřené relativní vlhkosti, změřeného rosného odstavce, změřeného tlaku vodních par nebo z měření psychrometrem, s použitím všeobecně přijatých rovnic.

8.2.1   Vznětové motory

 (23)

kde:

H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu

8.2.2   Zážehové motory

 (24)

kde:

H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu

8.3   Korekce filtru částic vztlakovým účinkem

Hmotnost filtru k odběru vzorků částic je nutno korigovat jeho vztlakovým účinkem ve vzduchu. Korekce vztlakovým účinkem závisí na hustotě filtru k odběru vzorků, hustotě vzduchu a hustotě kalibračního závaží vah a neuvažuje vztlakový účinek samotných znečišťujících částic. Vztlakovým účinkem se musí korigovat jak hmotnost obalu filtru, tak celková hmotnost filtru.

Jestliže hustota materiálu filtru není známa, použijí se následující hodnoty hustoty:

a)	filtr ze skleněných vláken pokrytých teflonem: 2 300 kg/m3

b)	filtr tvořený teflonovou membránou: 2 144 kg/m3

c)	filtr tvořený teflonovou membránou s nosným kroužkem z polymethylpentenu: 920 kg/m3

Pro kalibrační závaží z nerezavějící oceli se použije hodnota hustoty 8 000 kg/m3. Jsou-li kalibrační závaží z jiného materiálu, musí být známa jejich hustota.

Použije se následující vzorec:

 (25)

přičemž:

 (26)

kde:

m uncor	je nekorigovaná hmotnost filtru částic, mg
ρ a	je hustota vzduchu, kg/m3
ρ w	je hustota kalibračního závaží vah, kg/m3
ρ f	je hustota filtru k odběru vzorku částic, kg/m3
p b	je celkový atmosférický tlak, kPa
T a	je teplota vzduchu prostředí, v kterém jsou váhy, K
28,836	je molární hmotnost vzduchu při referenční vlhkosti (282,5 K), g/mol
8,3144	je molární konstanta plynu

Hmotnost vzorku částic mp použitá v odstavcích 8.4.3 a 8.5.3 se vypočte takto:

 (27)

kde:

m f,G	je celková hmotnost filtru částic korigovaná vztlakovým účinkem, mg
m f,T	je celková hmotnost obalu filtru částic korigovaná vztlakovým účinkem, mg

8.4   Ředění části toku (PFS) a měření emisí v surovém výfukovém plynu

Signály udávající okamžitou koncentraci plynných složek se použijí k výpočtu hmotnostních emisí vynásobením okamžitou hmotnostní hodnotou průtoku výfukového plynu. Hmotnostní průtok výfukového plynu se může měřit přímo nebo se může vypočítat s použitím metody měření nasávaného vzduchu a průtoku paliva, metody sledovacího plynu nebo měření nasávaného vzduchu a poměru vzduchu a paliva. Zvláštní pozornost je nutno věnovat dobám odezvy jednotlivých přístrojů. Tyto rozdíly se musí upravit časovým vyrovnáním signálů. Při měření částic se použijí signály hmotnostního průtoku výfukového plynu k řízení systému s ředěním části toku, aby odebíral vzorek proporcionálně k hmotnostnímu průtoku výfukového plynu. Proporcionalitu je třeba kontrolovat regresní analýzou mezi tokem vzorku a tokem výfukového plynu podle odstavce 9.4.6.1. Schéma principu úplného systému je znázorněno na obrázku 6.

8.4.1   Určení hmotnostního průtoku výfukových plynů

8.4.1.1   Úvod

K výpočtu emisí v surových výfukových plynech a k regulaci systému s ředěním části toku je nutné znát hmotnostní průtok výfukových plynů. K určení hmotnostního průtoku výfukových plynů lze použít některou z metod popsaných v odstavcích 8.4.1.3 až 8.4.1.7.

8.4.1.2   Doba odezvy

K výpočtu emisí musí být doba odezvy u kterékoli z metod popsaných v odstavcích 8.4.1.3 až 8.4.1.7 rovna nebo kratší, než je doba odezvy analyzátoru ≤ 10 s, požadovaná podle odstavce 9.3.5.

K regulaci systému s ředěním části toku se požaduje rychlejší odezva. U systému s ředěním části toku s on-line kontrolou se požaduje doba odezvy ≤ 0,3 sekundy. U systému s ředěním části toku s kontrolou předem na základě předem zaznamenané zkoušky se požaduje doba odezvy systému měření průtoku výfukových plynů ≤ 5 sekund s dobou náběhu ≤ 1 sekunda. Dobu odezvy systému stanoví výrobce přístroje. Kombinované požadavky na dobu odezvy systému měření průtoku výfukových plynů a systému s ředěním části toku jsou uvedeny v odstavci 9.4.6.1.

8.4.1.3   Postup přímého měření

Přímé měření okamžitého průtoku výfukových plynů se musí provádět pomocí systémů, jako jsou:

a)	přístroje k měření rozdílu tlaků, např. průtoková tryska (podrobnosti viz norma ISO 5167)

b)	ultrazvukový průtokoměr

c)	vírový průtokoměr.

Je třeba přijmout bezpečnostní opatření, aby se zabránilo chybám měření, které způsobí chyby hodnot emisí. K těmto bezpečnostním opatřením patří pečlivá instalace zařízení do výfukového systému motoru podle doporučení výrobce přístroje a podle osvědčené technické praxe. Instalace zařízení nesmí ovlivnit zejména vlastnosti motoru a emise.

Průtokoměry musí splňovat požadavky na linearitu podle odstavce 9.2.

8.4.1.4   Postup měření vzduchu a paliva

Zahrnuje měření průtoku vzduchu a průtoku paliva vhodnými průtokoměry. Výpočet okamžitého průtoku výfukového plynu se provádí takto:

 (28)

kde:

q mew,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukového plynu, kg/s
q maw,i	je okamžitý hmotnostní průtok nasávaného vzduchu, kg/s
q mf,i	je okamžitý hmotnostní průtok paliva, kg/s

Průtokoměry musí splňovat požadavky na linearitu podle odstavce 9.2, avšak musí být dostatečně přesné, aby splňovaly také požadavky na linearitu pro průtok výfukových plynů.

8.4.1.5   Sledovací postup měření

Tato metoda zahrnuje měření koncentrace sledovacího plynu ve výfukových plynech.

Známé množství inertního plynu (např. čistého helia) se vpustí do toku výfukového plynu jako sledovací plyn. Plyn se smíchá s výfukovými plyny a tím se zředí, nesmí však reagovat ve výfukovém potrubí. Pak se měří koncentrace plynu ve vzorku výfukových plynů.

Aby se zajistilo úplné smíšení sledovacího plynu, umístí se odběrná sonda výfukového plynu nejméně 1 m nebo 30násobek průměru výfukové trubky, podle toho, která z hodnot je vyšší, ve směru toku plynů od místa vpuštění sledovacího plynu. Odběrnou sondu je možno umístit blíže k místu vpuštění, je-li ověřeno úplné smíšení porovnáním koncentrace sledovacího plynu s referenční koncentrací, které se dosáhne při vpuštění sledovacího plynu blíže k motoru proti směru toku.

Průtok sledovacího plynu se nastaví tak, aby koncentrace sledovacího plynu při volnoběhu motoru byla po smíšení nižší než plný rozsah stupnice analyzátoru sledovacího plynu.

Výpočet průtoku výfukového plynu se provede takto:

 (29)

kde:

q mew,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukového plynu, kg/s
qvt	je průtok sledovacího plynu, cm3/min
c mix,i	je okamžitá koncentrace sledovacího plynu po smíchání, ppm
ρ e	je hustota výfukových plynů, kg/m3 (srov. tabulka 4)
c b	je koncentrace pozadí sledovacího plynu v nasávaném vzduchu, ppm

Koncentraci pozadí sledovacího plynu (c b) je možno určit jako průměrnou hodnotu z koncentrace změřené bezprostředně před zkouškou a změřené po zkoušce.

Je-li koncentrace pozadí menší než 1 % koncentrace sledovacího plynu po smísení (c mix,i) při nejvyšším průtoku výfukového plynu, je možno koncentraci pozadí nebrat v úvahu.

Celý systém musí splňovat požadavky na linearitu průtoku výfukového plynu podle odstavce 9.2.

8.4.1.6   Metoda měření průtoku vzduchu a poměru vzduchu a paliva

Touto metodou se určuje výpočet hmotnostního průtoku výfukového plynu z průtoku vzduchu a z poměru vzduchu k palivu. Okamžitá hmotnost výfukového plynu se vypočte takto:

 (30)

přičemž:

 (31)

 (32)

kde:

q maw, i	je okamžitý hmotnostní průtok nasávaného vzduchu, kg/s
A/F st	je stechiometrický poměr vzduchu a paliva, kg/kg
λ i	je okamžitý poměr přebytečného vzduchu
c CO2d	je koncentrace CO2 v suchém stavu, %
c COd	je koncentrace CO v suchém stavu, ppm
c HCw	je koncentrace HC ve vlhkém stavu, ppm

Průtokoměr vzduchu a analyzátory musí splňovat požadavky na linearitu podle odstavce 9.2 a celý systém musí splňovat požadavky na linearitu průtoku výfukového plynu podle odstavce 9.2.

Jestliže je k měření přebytku vzduchu použito zařízení k měření poměru vzduchu k palivu, jako je snímač na bázi oxidu zirkoničitého, musí splňovat specifikace podle odstavce 9.3.2.7.

8.4.1.7   Metoda bilance uhlíku

Tato metoda zahrnuje výpočet hmotnosti výfukového plynu z průtoku paliva a plynných složek výfukového plynu obsahujících uhlík. Okamžitá hmotnost výfukového plynu se vypočte takto:

 (33)

přičemž:

 (34)

a

 (35)

kde:

q mf,i	je okamžitý hmotnostní průtok paliva, kg/s
H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu
w BET	je obsah uhlíku v palivu, % hmot.
w ALF	je obsah vodíku v palivu, % hmot.
w DEL	je obsah dusíku v palivu, % hmot.
w EPS	je obsah kyslíku v palivu, % hmot.
c CO2d	je koncentrace CO2 v suchém stavu, %
c CO2d,a	je koncentrace CO2 v nasávaném vzduchu, %
c CO	je koncentrace CO v suchém stavu, ppm
c HCw	je koncentrace HC ve vlhkém stavu, ppm

8.4.2   Určení plynných složek

8.4.2.1   Úvod

Plynné složky v surovém výfukovém plynu emitované ze zkoušeného motoru se měří měřicími systémy a systémy odběru vzorků popsanými v odstavci 9.3 a v dodatku 3. Údaje se vyhodnotí podle odstavce 8.4.2.2.

V odstavcích 8.4.2.3 a 8.4.2.4 jsou popsány dva postupy výpočtu, které jsou rovnocenné pro referenční palivo podle dodatku 2. Postup podle odstavce 8.4.2.3 je jednodušší, protože k poměru mezi složkami a hustotou výfukových plynů používá tabulku hodnot u. Postup podle odstavce 8.4.2.4 je přesnější pro jakosti paliva, které jsou odlišné od specifikací v dodatku 2, avšak vyžaduje elementární analýzu složení paliva.

8.4.2.2   Vyhodnocení údajů

Údaje týkající se emisí se zaznamenávají a ukládají v souladu s odstavcem 7.6.6.

K výpočtu hmotnostních emisí plynných složek se průběhy zaznamenaných koncentrací a průběh hmotnostního průtoku výfukového plynu vyrovnají dobou transformace definovanou v odstavci 3.1.30. Proto se doba odezvy každého analyzátoru plynných emisí a systému hmotnostního průtoku výfukového plynu určí podle příslušného z odstavců 8.4.1.2 a 9.3.5 a zaznamená se.

8.4.2.3   Výpočet hmotnostních emisí na základě hodnot sestavených do tabulky

Hmotnost znečišťujících látek (g/zkoušku) se určí výpočtem okamžitých hmotnostních emisí z koncentrací surových znečišťujících látek a hmotnostního průtoku výfukového plynu, vyrovnaných podle doby transformace, jak je stanoveno v odstavci 8.4.2.2, integrováním okamžitých hodnot v průběhu cyklu a vynásobením integrovaných hodnot hodnotami u z tabulky 5. Jestliže se měří při suchém stavu, musí se před každým dalším výpočtem u hodnot okamžitých koncentrací provést korekce ze suchého stavu na vlhký stav podle odstavce 8.1.

K výpočtu NOx se hmotnostní emise případně vynásobí korekčním faktorem vlhkosti k h,D nebo k h,G podle odstavce 8.2.

Použije se následující rovnice:

 (in g/test) (36)

kde:

u gas	je příslušná hodnota složky výfukového plynu z tabulky 5,
c gas,i	je okamžitá koncentrace složky ve výfukových plynech, ppm
q mew,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukových plynů, kg/s
f	je frekvence ukládání dat, Hz
n	je počet provedených měření

Tabulka 5

Hodnoty u pro surový výfukový plyn a pro hustoty složek

Palivo	ρ e	Plyn
		NOx	CO	HC	CO2	O2	CH4
		ρ gas [kg/m3]
		2,053	1,250	(2)	1,9636	1,4277	0,716
		u gas  (3)
motorová nafta	1,2943	0,001586	0,000966	0,000479	0,001517	0,001103	0,000553
ethanol	1,2757	0,001609	0,000980	0,000805	0,001539	0,001119	0,000561
CNG (4)	1,2661	0,001621	0,000987	0,000528 (5)	0,001551	0,001128	0,000565
propan	1,2805	0,001603	0,000976	0,000512	0,001533	0,001115	0,000559
butan	1,2832	0,001600	0,000974	0,000505	0,001530	0,001113	0,000558
LPG (6)	1,2811	0,001602	0,000976	0,000510	0,001533	0,001115	0,000559

8.4.2.4   Výpočet hmotnostních emisí na základě přesných rovnic

Hmotnost znečišťujících látek (g/zkoušku) se určí výpočtem okamžitých hmotnostních emisí z koncentrací surových znečišťujících látek, hodnot u a hmotnostního průtoku výfukového plynu, synchronizovaných podle doby transformace, jak je stanoveno v odstavci 8.4.2.2, a integrováním okamžitých hodnot v průběhu cyklu. Jestliže se měří při suchém stavu, musí se před každým dalším výpočtem u hodnot okamžitých koncentrací provést korekce ze suchého stavu na vlhký stav podle odstavce 8.1.

K výpočtu NOx se hmotnostní emise vynásobí korekčním faktorem vlhkosti k h,D nebo k h,G podle odstavce 8.2.

Použije se následující rovnice:

 (in g/test) (37)

kde:

u gas,i	se vypočte z rovnice 38 nebo 39
c gas,i	je okamžitá koncentrace složky ve výfukových plynech, ppm
q mew,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukových plynů, kg/s
f	je frekvence ukládání dat, Hz
n	je počet provedených měřen

Okamžité hodnoty u se vypočtou takto:

 (38)

nebo

 (39)

přičemž:

 (40)

kde:

M gas	je molární hmotnost složky plynu, g/mol (srov. dodatek 6)
M e,i	je okamžitá molární hmotnost výfukových plynů, g/mol
ρ gas	je hustota složky plynu, kg/m3
ρ e,i	je okamžitá hustota výfukového plynu, kg/m3

Molární hmotnost výfukového plynu M e se vypočte pro všeobecné složení paliva CH α O ε N δ S γ , za předpokladu úplného spalování, takto:

 (41)

kde:

q maw,i	je okamžitý hmotnostní průtok nasávaného vzduchu na vlhkém základě, kg/s
q mf,i	je okamžitý hmotnostní průtok paliva, kg/s
H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu
M a	je molární hmotnost nasávaného vzduchu v suchém stavu = 28,965 g/mol

Hustota výfukových plynů ρ e se odvodí takto:

 (42)

kde:

q mad,i	je okamžitý hmotnostní průtok nasávaného vzduchu na suchém základě, kg/s
q mf,i	je okamžitý hmotnostní průtok paliva, kg/s
H a	je vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg vzduchu v suchém stavu
k fw	je specifický faktor paliva pro vlhký výfukový plyn (rovnice 16) v odstavci 8.1.1.

8.4.3   Určení částic

8.4.3.1   Vyhodnocení údajů

Hmotnost částic se vypočte podle rovnice 27 uvedené v odstavci 8.3. K vyhodnocení koncentrace částic se zaznamená celková hmotnost vzorku (m sep), který prošel filtrem za zkušební cyklus.

S předchozím souhlasem schvalovacího orgánu se může hmotnost částic korigovat obsahem částic v ředicím médiu, jak stanoví odstavec 7.5.6, v souladu s osvědčenou technickou praxí a specifickými konstrukčními vlastnostmi použitého systému k měření částic.

8.4.3.2   Výpočet hmotnostních emisí

V závislosti na konstrukci systému se vypočte hmotnost částic (g/zkoušku) jednou z metod uvedených v odstavcích 8.4.3.2.1 nebo 8.4.3.2.2 po korekci vztlakovým účinkem hmotnosti filtru se vzorkem částic podle odstavce 8.3.

8.4.3.2.1   Výpočet založený na poměru odběru vzorků

 (43)

kde:

m p	je hmotnost částic odebraných za celý cyklus, mg
r s	je průměrný poměr odběru vzorků za celý cyklus

přičemž:

 (44)

kde:

m se	je hmotnost vzorku za celý cyklus, kg
m ew	je celkový hmotnostní průtok výfukových plynů za celý cyklus, kg
m sep	je hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly odběrnými filtry částic, kg
m sed	je hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly ředicím tunelem, kg

V případě systému s odběrem celkového vzorku jsou hodnoty m sep a m sed stejné.

8.4.3.2.2   Výpočet založený na ředicím poměru

 (45)

kde:

m p	je hmotnost částic odebraných za celý cyklus, mg
m sep	je hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly odběrnými filtry částic, kg
m edf	je hmotnost rovnocenných zředěných výfukových plynů za celý cyklus, kg

Celková hmotnost rovnocenných zředěných výfukových plynů za celý cyklus se určí takto:

 (46)

 (47)

 (48)

kde:

q medf,i	je okamžitý hmotnostní průtok rovnocenných ředicích výfukových plynů, kg/s
q mew,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukového plynu, kg/s
r d,i	je okamžitý ředicí poměr
q mdew,i	je okamžitý hmotnostní průtok zředěných výfukových plynů, kg/s
q mdw,i	je okamžitý hmotnostní průtok výfukového plynu, kg/s
f	je frekvence ukládání dat, Hz
n	je počet provedených měření

8.5   Měření emisí s ředěním plného toku (CVS)

K výpočtu hmotnostních emisí se použijí signály měření koncentrací plynných složek, a to buď integrací za celý cyklus, nebo odběrem do jímacích vaků, které se vynásobí hmotnostním průtokem zředěného výfukového plynu. Hmotnostní průtok výfukového plynu se měří systémem odběru s konstantním objemem (CVS), který může používat objemové dávkovací čerpadlo (PDP), Venturiho trubici kritického průtoku (CFV) nebo Venturiho trubici s podzvukovým prouděním (SSV) s kompenzací průtoku nebo bez této kompenzace.

K odběru do jímacích vaků a k jímání částic se odebírá proporcionální vzorek z výfukového plynu ze systému CVS. U systému bez kompenzace průtoku se nesmí poměr průtoku vzorku a průtoku systému CVS lišit o více než ±2,5 % od hodnoty seřízené pro zkoušku. U systému s kompenzací průtoku musí být každý z jednotlivých průtoků konstantní s dovolenou odchylkou ±2,5 % od příslušné cílové hodnoty průtoku.

Schéma celé zkušební sestavy je znázorněno na obrázku 7.

8.5.1   Určení průtoku zředěného výfukového plynu

8.5.1.1   Úvod

Pro výpočet emisí ve zředěném výfukovém plynu je nutno znát hmotnostní průtok zředěného výfukového plynu. Celkový hmotnostní průtok zředěného výfukového plynu za cyklus (kg/zkoušku) se vypočte z hodnot změřených v průběhu cyklu a z odpovídajících údajů o kalibraci zařízení k měření průtoku (V 0 pro PDP, K V pro CFV, C d pro SSV) jednou z metod popsaných v odstavcích 8.5.1.2 až 8.5.1.4. Jestliže celkový průtok vzorku částic (m sep) přesáhne 0,5 % celkového průtoku CVS (m ed), musí se průtok CVS korigovat hodnotou m sep nebo se musí průtok vzorku částic vést zpět do systému CVS před průtokoměr.

8.5.1.2   Systém PDP-CVS

Hmotnostní průtok za celý cyklus se vypočte následujícím způsobem, jestliže se teplota zředěného výfukového plynu udržuje v průběhu celého cyklu na konstantní hodnotě v rozmezí ± 6 K použitím výměníku tepla:

 (49)

kde:

V 0	je objem plynu načerpaného za otáčku při podmínkách zkoušky, m3/ot
n P	je celkový počet otáček čerpadla za zkoušku
p p	je absolutní tlak na vstupu čerpadla, kPa
T	je střední teplota zředěného výfukového plynu na vstupu čerpadla, K

Jestliže se použije systém s kompenzací průtoku (tj. bez výměníku tepla), pak se okamžité hmotnostní emise vypočtou a integrují za celý cyklus. V tomto případě se okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu vypočte takto:

 (50)

kde:

n P,i

je celkový počet otáček čerpadla za časový interval

8.5.1.3   Systém CFV-CVS

Hmotnostní průtok za celý cyklus se vypočte následujícím způsobem, jestliže se teplota zředěného výfukového plynu udržuje v průběhu celého cyklu na konstantní hodnotě v rozmezí ± 11 K použitím výměníku tepla:

 (51)

kde:

t	je doba trvání cyklu, s
K V	je kalibrační koeficient Venturiho trubice s kritickým prouděním pro normální podmínky
p p	je absolutní tlak na vstupu do Venturiho trubice, kPa
T	je absolutní teplota na vstupu Venturiho trubice, K

Jestliže se použije systém s kompenzací průtoku (tj. bez výměníku tepla), pak se okamžité hmotnostní emise vypočtou a integrují za celý cyklus. V tomto případě se okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu vypočte takto:

 (52)

kde:

Δti	je časový interval, s

8.5.1.4   Systém SSV-CVS

Hmotnostní průtok za celý cyklus se vypočte následujícím způsobem, jestliže se teplota zředěného výfukového plynu udržuje v průběhu celého cyklu v rozmezí ± 11 K použitím výměníku tepla:

 (53)

přičemž:

 (54)

kde:

A 0	je 0,006111 v jednotkách SI
d V	je průměr hrdla SSV, m
C d	je koeficient průtoku SSV
p p	je absolutní tlak na vstupu do Venturiho trubice, kPa
T	je teplota na vstupu Venturiho trubice, K
r p	je poměr absolutního statického tlaku v hrdle SSV a na vstupu SSV,
r D	je poměr průměru hrdla SSV d k vnitřnímu průměru přívodní trubky D

Jestliže se použije systém s kompenzací průtoku (tj. bez výměníku tepla), pak se okamžité hmotnostní emise vypočtou a integrují za celý cyklus. V tomto případě se okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu vypočte takto:

 (55)

kde:

Δt i	je časový interval, s

Výpočet v reálném čase je spuštěn přiměřenou hodnotou C d, např. 0,98, nebo s přiměřenou hodnotou Q ssv. Je-li výpočet spuštěn Q ssv, použije se počáteční hodnota Q ssv k vyhodnocení Reynoldsova čísla.

V průběhu všech zkoušek emisí musí být Reynoldsovo číslo v hrdle zařízení SSV v rozmezí Reynoldsových čísel, které byly použity k vytvoření kalibrační křivky určené podle odstavce 9.5.4.

8.5.2   Určení plynných složek

8.5.2.1   Úvod

Plynné složky ve zředěném výfukovém plynu emitovaném ze zkoušeného motoru se měří postupy popsanými v dodatku 3. Výfukový plyn se ředí filtrovaným okolním vzduchem, syntetickým vzduchem nebo dusíkem. Maximální průtok systému s plným tokem musí být dostatečně velký, aby úplně vyloučil kondenzaci vody v ředicím systému a v odběrném systému. Postupy vyhodnocení údajů a výpočtů jsou popsány v odstavcích 8.5.2.2 a 8.5.2.3.

8.5.2.2   Vyhodnocení údajů

Údaje týkající se emisí se zaznamenávají a ukládají v souladu s odstavcem 7.6.6.

8.5.2.3   Výpočet hmotnostních emisí

8.5.2.3.1   Systémy s konstantním hmotnostním průtokem

U systémů s výměníkem tepla se určí hmotnost znečišťujících látek z následující rovnice:

 (g/zkoušku) (56)

kde:

u gas	je příslušná hodnota složky výfukového plynu z tabulky 6
c gas	je střední koncentrace složky korigovaná koncentrací okolního prostředí, ppm
m ed	je celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg

Jestliže se měří na suchém základě, použije se korekce suchého stavu na vlhký stav podle odstavce 8.1.

K výpočtu NOx se hmotnostní emise případně vynásobí korekčním faktorem vlhkosti k h,D nebo k h,G, jak je stanoveno v odstavci 8.2.

Hodnoty u jsou uvedeny v tabulce 6. Pro výpočet hodnot u gas se předpokládalo, že hustota zředěného výfukového plynu je rovna hustotě vzduchu. Proto jsou hodnoty u gas identické s hodnotami jednotlivých plynných složek, avšak odlišné pro HC.

Tabulka 6

Hodnoty u pro zředěný výfukový plyn a pro hustoty složek

Palivo	ρ de	Plyn
		NOx	CO	HC	CO2	O2	CH4
		ρ gas [kg/m3]
		2,053	1,250	(7)	1,9636	1,4277	0,716
		u gas  (8)
motorová nafta	1,293	0,001588	0,000967	0,000480	0,001519	0,001104	0,000553
ethanol	1,293	0,001588	0,000967	0,000795	0,001519	0,001104	0,000553
CNG (9)	1,293	0,001588	0,000967	0,000517 (10)	0,001519	0,001104	0,000553
propan	1,293	0,001588	0,000967	0,000507	0,001519	0,001104	0,000553
butan	1,293	0,001588	0,000967	0,000501	0,001519	0,001104	0,000553
LPG (11)	1,293	0,001588	0,000967	0,000505	0,001519	0,001104	0,000553

Alternativně je možno vypočítat hodnoty u s použitím přesného postupu výpočtu, který je obecně popsán v odstavci 8.4.2.4, takto:

 (57)

kde:

M gas	je molární hmotnost složky plynu, g/mol (srov. dodatek 6)
M e	je molární hmotnost výfukových plynů, g/mol
M d	je molární hmotnost ředicího média = 28,965 g/mol
D	je faktor ředění (viz odstavec 8.5.2.3.2)

8.5.2.3.2   Určení koncentrací korigovaných pozadím

Aby se určily netto koncentrace znečišťujících látek, musí se od změřených koncentrací odečíst střední koncentrace pozadí plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu. Střední hodnoty koncentrací pozadí se mohou určit metodou vaku k jímání vzorků nebo průběžným měřením s integrací. Použije se následující vzorec:

 (58)

kde:

c gas,e	je koncentrace složky naměřená ve zředěných výfukových plynech, ppm
c d	je koncentrace složky změřená v ředicím médiu, ppm
D	je faktor ředění

Faktor ředění se vypočte takto:

a)	pro vznětové motory a pro plynové motory na LPG  (59)

b)	pro plynové motory na NG  (60)

kde:

c CO2,e	je koncentrace CO2 ve vlhkém stavu ve zředěných výfukových plynech, % objemu
c HC,e	je koncentrace HC ve vlhkém stavu ve zředěných výfukových plynech, ppm C1
c NMHC,e	je koncentrace NMHC ve vlhkém stavu ve zředěných výfukových plynech, ppm C1
c CO,e	je koncentrace CO ve vlhkém stavu ve zředěných výfukových plynech, ppm
F S	je stechiometrický faktor

Stechiometrický faktor se vypočte takto:

 (61)

kde:

α	je molární poměr vodíku v palivu (H/C)

Jestliže není složení paliva známo, mohou se použít tyto stechiometrické faktory:

F S (vznětové motory)	=	13,4
F S (LPG)	=	11,6
F S (NG)	=	9,5

8.5.2.3.3   Systémy s kompenzací průtoku

U systémů bez výměníku tepla se hmotnost znečišťujících látek (g/zkoušku) určí výpočtem okamžitých hmotnostních emisí a integrováním okamžitých hodnot za celý cyklus. Také korekce pozadím se použije přímo na okamžité hodnoty koncentrací. Použije se následující rovnice:

 (62)

kde:

c gas,e	je koncentrace složky naměřená ve zředěných výfukových plynech, ppm
c d	je koncentrace složky změřená v ředicím médiu, ppm
m ed,i	je okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu, kg
m ed	je celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg
u gas	je hodnota podle tabulky 6
D	je faktor ředění

8.5.3   Určení částic

8.5.3.1   Výpočet hmotnostních emisí

Hmotnost částic (g/zkoušku) se vypočte po korekci vztlakovým účinkem filtru se vzorkem částic podle odstavce 8.3 takto:

 (63)

kde:

m p	je hmotnost částic odebraných za celý cyklus, mg
m sep	je hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly odběrnými filtry částic, kg
m ed	je hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg

přičemž:

 (64)

kde:

m set	je hmotnost dvojitě ředěného výfukového plynu, který prošel filtrem částic, kg
m ssd	je hmotnost sekundárního ředicího média, kg

Jestliže se určuje hladina částic pozadí v ředicím médiu podle odstavce 7.5.6, může se hmotnost částic korigovat pozadím. V tomto případě se hmotnost částic (g/zkoušku) vypočte takto:

 (65)

kde:

m sep	je hmotnost zředěných výfukových plynů, které prošly odběrnými filtry částic, kg
m ed	je hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg
m sd	je hmotnost ředicího média odebraného systémem odběru vzorků částic pozadí, kg
m b	je hmotnost částic pozadí odebraných z ředicího média, mg
D	je faktor ředění určený podle odstavce 8.5.2.3.2.

8.6   Všeobecné výpočty

8.6.1   Korekce posunu

V úvahu se vezme ověření posunu podle odstavce 7.8.4 a korigovaná hodnota koncentrace se vypočte takto:

 (66)

kde:

c ref,z	je referenční koncentrace nulovacího plynu (obvykle nula), ppm
c ref,s	je referenční koncentrace kalibračního plynu pro plný rozsah, ppm
c pre,z	je koncentrace nulovacího plynu v analyzátoru před zkouškou, ppm
c pre,s	je koncentrace kalibračního plynu pro plný rozsah v analyzátoru před zkouškou, ppm
c post,z	je koncentrace nulovacího plynu v analyzátoru po zkoušce, ppm
c post,s	je koncentrace kalibračního plynu pro plný rozsah v analyzátoru před zkouškou, ppm
cgas	je koncentrace plynu v odebraném vzorku, ppm

Pro každou složku se vypočtou dvě sady výsledků specifických emisí podle odstavce 8.6.3 poté, co se provedou jakékoli jiné korekce. Jedna sada se vypočte podle nekorigovaných koncentrací a druhá sada se vypočte podle koncentrací korigovaných posunem podle rovnice 66.

V závislosti na použitém měřicím systému a metodě výpočtu se vypočtou nekorigované výsledné hodnoty emisí s použitím rovnic 36, 37, 56, 57 nebo 62. U výpočtu korigovaných emisí se veličina c gas v rovnicích 36, 37, 56, 57 nebo 62 nahradí veličinou c cor zjištěnou podle rovnice 66. Jestliže se v příslušné rovnici použijí okamžité hodnoty koncentrace c gas,i, použije se korigovaná hodnota také jako okamžitá hodnota c cor,i. V rovnici 57 se korekce použije jak na měřenou koncentraci, tak na koncentraci pozadí.

Porovnání se musí vyjádřit procentem z nekorigovaných výsledků. Rozdíl mezi nekorigovanými a korigovanými hodnotami emisí specifických pro zkušební stav musí být ± 4 % nekorigovaných hodnot emisí specifických pro zkušební stav nebo ± 4 % příslušné mezní hodnoty, podle toho, která hodnota je větší. Jestliže je posun větší než 4 %, zkouška je neplatná.

Jestliže se použije korekce posunu, uvedou se ve zkušebním protokolu o emisích jen výsledky emisí korigované posunem.

8.6.2   Výpočet NMHC a CH4

Výpočet NMHC a CH4 závisí na použité kalibrační metodě. FID k měření bez NMC (dolní cesta na obrázku 11 v dodatku 3) se kalibruje propanem. Ke kalibraci FID v sérii s NMC (horní cesta na obrázku 11 v dodatku 3) jsou přípustné následující metody:

a)	kalibrační plyn – propan; propan obtéká NMC,

b)	kalibrační plyn – methan; methan protéká NMC.

Koncentrace NMHC a CH4 se pro a) vypočtou takto:

 (67)

 (68)

Koncentrace NMHC a CH4 se pro b) vypočtou takto:

 (67a)

 (68a)

kde:

c HC(w/NMC)	je koncentrace HC, když vzorek plynu protéká NMC, ppm
c HC(w/oNMC)	je koncentrace HC, když vzorek plynu obtéká NMC, ppm
r h	je faktor odezvy methanu, jak je určen podle odstavce 9.3.7.2
E M	je účinnost methanu určená podle odstavce 9.3.8.1
E E	je účinnost ethanu určená podle odstavce 9.3.8.2

Jestliže je r h < 1,05, je možno tuto veličinu z rovnic 67, 67a a 68a vypustit.

8.6.3   Výpočet specifických emisí

Specifické emise e gas nebo e PM (g/kWh) se vypočtou pro každou jednotlivou složku následujícím způsobem v závislosti na druhu zkušebního cyklu.

Pro zkoušku WHSC, zkoušku WHTC za tepla nebo zkoušku WHTC za studena se použije tato rovnice:

 (69)

kde:

m	jsou hmotnostní emise složky, g/zkoušku
W act	je skutečná práce vykonaná v průběhu cyklu, určená podle odstavce 7.8.6, kWh

Pro zkoušku WHTC je konečným výsledkem vážený průměr ze zkoušky se startem za studena a zkoušky se startem za tepla podle této rovnice:

 (70)

kde:

m cold	jsou hmotnostní emise složky při zkoušce se startem za studena, g/zkoušku
m hot	jsou hmotnostní emise složky při zkoušce se startem za tepla, g/zkoušku
W act,cold	je skutečná práce vykonaná v průběhu cyklu při zkoušce se startem za studena, kWh
W act,hot	je skutečná práce vykonaná v průběhu cyklu při zkoušce se startem za tepla, kWh

Jedná-li se o případ s periodickou regenerací podle odstavce 6.6.2, korekční faktor na regeneraci k r,u se vynásobí výslednou hodnotou specifických emisí e stanovenou podle rovnice 69 nebo se korekční faktor na regeneraci k r,d přičte k výsledné hodnotě specifických emisí e stanovené podle rovnice 70.

9.   SPECIFIKACE ZAŘÍZENÍ A OVĚŘENÍ

Tato příloha neobsahuje podrobnosti o zařízeních nebo systémech k měření průtoku, tlaku a teploty. Jsou stanoveny pouze požadavky na linearitu takových zařízení nebo systémů, která je nutná k provádění zkoušek emisí, a to v odstavci 9.2.

9.1   Specifikace dynamometru

Použije se dynamometr pro zkoušky motorů, který má potřebné vlastnosti k provedení příslušného zkušebního cyklu popsaného v odstavcích 7.2.1 a 7.2.2.

Přístroje k měření točivého momentu a otáček musí měřit výkon na hřídeli dostatečně přesně, aby byla splněna kritéria k potvrzení platnosti zkoušky. Mohou být potřebné doplňkové výpočty. Přesnost měřicího zařízení musí být taková, aby byly dodrženy požadavky na linearitu stanovené v odstavci 9.2, tabulce 7.

9.2   Požadavky na linearitu

Kalibrace všech měřicích přístrojů a systémů musí odpovídat vnitrostátním nebo mezinárodním normám. Měřicí přístroje a systémy musí splňovat požadavky na linearitu uvedené v tabulce 7. Ověření linearity podle odstavce 9.2.1 se provede u analyzátorů plynů nejméně každé tři měsíce nebo po každé opravě nebo změně systému, která by mohla ovlivnit kalibraci. U ostatních přístrojů a systémů se ověření linearity provedou podle toho, jak to vyžadují postupy vnitřních auditů nebo výrobci přístrojů, nebo podle požadavků normy ISO 9000.

Tabulka 7

Požadavky na linearitu přístrojů a měřicích systémů

Měřicí systém		Sklon a1	Standardní chyba SEE	Koeficient určení r2
Otáčky motoru	≤ 0,05 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Točivý moment motoru	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok paliva	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok vzduchu	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok výfukových plynů	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok ředicího média	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok zředěných výfukových plynů	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Průtok vzorku	≤ 1 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Analyzátory plynů	≤ 0,5 % max	0,99 – 1,01	≤ 1 % max	≥ 0,998
Děliče plynů	≤ 0,5 % max	0,98 – 1,02	≤ 2 % max	≥ 0,990
Teplota	≤ 1 % max	0,99 – 1,01	≤ 1 % max	≥ 0,998
Tlak	≤ 1 % max	0,99 – 1,01	≤ 1 % max	≥ 0,998
Váhy na částice	≤ 1 % max	0,99 – 1,01	≤ 1 % max	≥ 0,998

9.2.1   Ověřování linearity

9.2.1.1   Úvod

Linearita se ověří u každého měřicího systému uvedeného v tabulce 7. U ověřovaného měřicího systému se musí použít nejméně 10 referenčních hodnot, nebo jak je specifikováno jinak, a změřené hodnoty se porovnají s referenčními hodnotami lineární regresí s použitím nejmenších čtverců podle rovnice 11. Mezní hodnoty uvedené v tabulce 6 se vztahují na maximální hodnoty očekávané v průběhu zkoušky.

9.2.1.2   Obecné požadavky

Měřicí systémy se zahřejí podle doporučení výrobce přístroje. S měřicími systémy se pracuje při jejich specifikovaných teplotách, tlacích a průtocích.

9.2.1.3   Postup

Linearita se ověřuje pro každý normálně používaný pracovní rozsah v následujících krocích:

a)	Přístroj se nastaví na nulu zavedením signálu nuly. U analyzátorů plynů se zavede přímo do vstupu do analyzátoru čištěný syntetický vzduch (nebo dusík).

b)	Přístroj se nastaví na hodnotu pro plný rozsah zavedením signálu pro plný rozsah. U analyzátorů plynů se zavede přímo do vstupu do analyzátoru vhodný plyn pro plný rozsah.

c)	Opakuje se postup nulování podle písmene a).

d)	Provede se ověření použitím nejméně 10 referenčních hodnot (včetně nuly), které jsou v rozsahu od nuly do nejvyšších hodnot očekávaných v průběhu zkoušek emisí. U analyzátorů plynů se zavedou přímo do vstupu do analyzátoru plyny o známých koncentracích podle odstavce 9.3.3.2.

e)	Referenční hodnoty se měří a změřené hodnoty se zaznamenávají po dobu 30 s při frekvenci nejméně 1 Hz.

f)	Střední aritmetické hodnoty za dobu 30 s se použijí k výpočtu parametrů lineární regrese s aplikací nejmenších čtverců podle rovnice 11 v odstavci 7.8.7.

g)	Parametry lineární regrese musí splňovat požadavky odstavce 9.2, tabulky 7.

h)	Nastavení nuly se znovu zkontroluje, a jestliže je to potřebné, opakuje se postup ověření.

9.3   Systém k měření a odběru vzorků plynných emisí

9.3.1   Specifikace analyzátorů

9.3.1.1   Obecně

Analyzátory musí mít takový měřicí rozsah a dobu odezvy, které umožní dosáhnout přesnosti požadované k měření koncentrací složek výfukového plynu za neustálených a ustálených podmínek.

Elektromagnetická kompatibilita zařízení musí být taková, aby minimalizovala přídavné chyby.

9.3.1.2   Správnost

Správnost, definovaná jako odchylka hodnoty udávané analyzátorem od referenční hodnoty, nesmí přesáhnout ±2 % udávané hodnoty nebo ±0,3 % plného rozsahu stupnice, podle toho, která hodnota je větší.

9.3.1.3   Přesnost

Přesnost, definovaná jako 2,5násobek směrodatné odchylky deseti opakovaných odezev na daný kalibrační plyn nebo kalibrační plyn pro plný rozsah, nesmí být pro žádný použitý měřicí rozsah nad 155 ppm (nebo ppm C) větší než 1 % koncentrace na plném rozsahu stupnice nebo větší než 2 % každého měřicího rozsahu použitého pod 155 ppm (nebo ppm C).

9.3.1.4   Hlučnost

Odezva analyzátoru mezi špičkami na nulovací plyn a na kalibrační plyn nebo na kalibrační plyn pro plný rozsah v průběhu kterékoli periody trvající 10 s nesmí překročit 2 % plného rozsahu stupnice na všech použitých rozsazích.

9.3.1.5   Posun nuly

Odezvu na posun nuly musí specifikovat výrobce přístroje.

9.3.1.6   Posun hodnoty plného rozsahu

Odezvu na posun hodnoty plného rozsahu musí specifikovat výrobce přístroje.

9.3.1.7   Doba náběhu

Doba náběhu analyzátoru instalovaného v měřicím systému nesmí být delší než 2,5 s.

9.3.1.8   Sušení plynu

Výfukové plyny se mohou měřit ve vlhkém nebo v suchém stavu. Zařízení pro sušení plynu, je-li použito, musí mít minimální vliv na složení měřených plynů. Použití chemických sušiček k odstraňování vody ze vzorku není přijatelným postupem.

9.3.2   Analyzátory plynů

9.3.2.1   Úvod

Použijí se zásady měření popsané v odstavcích 9.3.2.2 až 9.3.2.7. Podrobný popis měřicích systémů je uveden v dodatku 3. Plyny, které se měří, se musí analyzovat dále uvedenými přístroji. Pro nelineární analyzátory je přípustné použít linearizační obvody.

9.3.2.2   Analýza oxidu uhelnatého (CO)

Analyzátor oxidu uhelnatého musí být nedisperzní s absorpcí v infračerveném pásmu (NDIR).

9.3.2.3   Analýza oxidu uhličitého (CO2)

Analyzátor oxidu uhličitého musí být nedisperzní s absorpcí v infračerveném pásmu (NDIR).

9.3.2.4   Analýza uhlovodíků (HC)

Analyzátor uhlovodíků musí být typu vyhřívaného plamenoionizačního detektoru (HFID), s detektorem, ventily, potrubím atd., vyhřívaný tak, aby se teplota plynu udržovala na hodnotě 463 K ± 10 K (190 °C ± 10 °C). Pro zážehové plynové motory na NG se může volitelně použít analyzátor uhlovodíků typu nevyhřívaného plamenoionizačního detektoru (FID), v závislosti na použité metodě (viz dodatek 3, odstavec A.3.1.3).

9.3.2.5   Analýza methanu (CH4) a uhlovodíků jiných než methan (NMHC)

Určování frakce methanu a frakce uhlovodíků jiné než methan se provádí vyhřívaným separátorem uhlovodíků jiných než methan (NMC) a dvěma zařízením FID, jak je popsáno v dodatku 3 odstavci A.3.1.4 a odstavci A.3.1.5. Koncentrace složek se určí podle odstavce 8.6.2.

9.3.2.6   Analýza oxidů dusíku (NOx)

K měření NOx jsou specifikovány dva měřicí přístroje a každý z nich se smí použít za podmínky, že splňuje kritéria určená v odstavci 9.3.2.6.1 pro jeden nebo v odstavci 9.3.2.6.2 pro druhý přístroj. K určení rovnocennosti systému pro alternativní postup měření podle odstavce 5.1.1 je přípustný pouze CLD.

9.3.2.6.1   Chemiluminiscenční detektor (CLD)

Měří-li se na suchém základě, musí být analyzátor oxidů dusíku typu chemoluminiscenčního detektoru (CLD) nebo vyhřívaného chemoluminiscenčního detektoru (HCLD) s konvertorem NO2/NO. Pokud se měří na vlhkém základě, musí se použít HCLD s konvertorem udržovaný na teplotě nad 328 K (55 °C) za podmínky vyhovujícího výsledku zkoušky utlumujících rušivých vlivů vodní páry (viz odstavec 9.3.9.2.2). Jak u CLD, tak u HCLD se musí odběrné vedení udržovat na teplotě stěny v rozmezí od 328 K do 473 K (od 55 °C do 200 °C) až ke konvertoru pro měření na suchém základě a až k analyzátoru pro měření na vlhkém základě.

9.3.2.6.2   Nedisperzní detektor s absorpcí v ultrafialovém pásmu (NDUV)

K měření koncentrace NOx se použije nedisperzní analyzátor s absorpcí v ultrafialovém pásmu (NDUV). Jestliže analyzátor NDUV měří jen NO, umístí se před analyzátor konvertor NO2/NO. Teplota NDUV se musí udržovat na hodnotě, která znemožní kondenzaci vody, jestliže není instalován vysoušeč vzorku před konvertorem NO2/NO, pokud je použit, nebo před analyzátorem.

9.3.2.7   Měření poměru vzduchu a paliva

Zařízením k měření poměru vzduchu a paliva použitým k určení průtoku výfukových plynů podle odstavce 8.4.1.6 musí být snímač poměru vzduchu a paliva se širokým rozsahem nebo snímač lambda na bázi oxidu zirkoničitého. Čidlo se musí namontovat přímo na výfukové potrubí, kde je teplota výfukového plynu dostatečně vysoká, aby nedocházelo ke kondenzaci vody.

Přesnost čidla se zabudovanou elektronikou musí být v rozmezí:

± 3 % udávané hodnoty	u	λ < 2
± 5 % udávané hodnoty	u	2 ≤ λ < 5
± 10 % udávané hodnoty	u	5 ≤ λ

Aby bylo dosaženo výše uvedené přesnosti, musí se snímač kalibrovat podle specifikace výrobce přístroje.

9.3.3   Plyny

Musí se respektovat doba trvanlivosti kalibračních plynů.

9.3.3.1   Čisté plyny

Požadovaná čistota plynů je vymezena mezními hodnotami znečištění, které jsou uvedeny níže. K dispozici musí být tyto plyny:

a)

Pro surový výfukový plyn čištěný dusík (znečištění ≤ 1 ppm C1, ≤ 1 ppm CO, ≤ 400 ppm CO2, ≤ 0,1 ppm NO) čištěný kyslík (čistota > 99,5 obj. % O2) směs vodíku s heliem (palivo pro hořák FID) (40 % ± 1 % vodíku, zbytek helium) (znečištění ≤ 1 ppm C1, ≤ 400 ppm CO2), čištěný syntetický vzduch (znečištění ≤ 1 ppm C1, ≤ 1 ppm CO, ≤ 400 ppm CO2, ≤ 0,1 ppm NO) (obsah kyslíku mezi 18 % a 21 % obj.),

b)

Pro zředěný výfukový plyn (volitelně pro surový výfukový plyn) čištěný dusík (znečištění ≤ 0,05 ppm C1, ≤ 1 ppm CO, ≤ 10 ppm CO2, ≤ 0,02 ppm NO) čištěný kyslík (čistota > 99,5 obj. % O2) směs vodíku s heliem (palivo pro hořák FID) (40 % ± 1 % vodíku, zbytek helium) (znečištění ≤ 0,05 ppm C1, ≤ 10 ppm CO2), čištěný syntetický vzduch (znečištění ≤ 0,05 ppm C1, ≤ 1 ppm CO, ≤ 10 ppm CO2, ≤ 0,02 ppm NO) (obsah kyslíku v rozmezí 20,5–21,5 % obj.) Jestliže nejsou k dispozici lahve na plyn, je možno použít čistič plynu, jestliže je možno prokázat úrovně znečištění.

9.3.3.2   Kalibrační plyny a kalibrační plyny pro plný rozsah

K dispozici musí být směsi plynů s následujícím chemickým složením, jestliže přicházejí v úvahu. Jiné kombinace plynů jsou přípustné za podmínky, že plyny navzájem nereagují. Musí se zaznamenat datum expirace kalibračních plynů, které stanovil výrobce.

C3H8 a čištěný syntetický vzduch (viz odstavec 9.3.3.1),

CO a čištěný dusík,

NO a čištěný dusík,

NO2 a čištěný syntetický vzduch,

CO2 a čištěný dusík,

CH4 a čištěný syntetický vzduch,

C2H6 a čištěný syntetický vzduch.

Skutečná koncentrace kalibračního plynu a kalibračního plynu pro plný rozsah se smí lišit od jmenovité hodnoty v rozmezí ± 1 % a musí odpovídat vnitrostátním nebo mezinárodním normám. Všechny koncentrace kalibračního plynu se musí udávat v objemových jednotkách (objemová % nebo objemové ppm).

9.3.3.3   Děliče plynů

Plyny použité ke kalibraci a ke kalibraci plného rozsahu se mohou také získat děliči plynů (přesnými směšovacími zařízeními), ředěním čištěným N2 nebo čištěným syntetickým vzduchem. Přesnost děliče plynů musí být taková, aby byla koncentrace smíchaných kalibračních plynů určena s přesností ± 2 %. Tato přesnost znamená, že primární plyny použité ke smíšení musí být známy s přesností nejméně ± 1 % a musí odpovídat vnitrostátním nebo mezinárodním normám pro plyny. Ověření se vykoná při rozsahu od 15 % do 50 % plného rozsahu stupnice pro každou kalibraci provedenou s použitím děliče plynů. Jestliže první ověření selhalo, je možno provést doplňující ověření s použitím jiného kalibračního plynu.

Volitelně je možno ověřit směšovací zařízení přístrojem, který je ze své podstaty lineární, např. použitím plynu NO s detektorem CLD. Hodnota pro plný rozsah přístroje se nastaví kalibračním plynem pro plný rozsah přímo zavedeným do přístroje. Dělič plynů se ověří při použitých nastaveních a jmenovitá hodnota se porovná s koncentrací změřenou přístrojem. Zjištěný rozdíl musí být v každém bodu v rozmezí ± 1 % jmenovité hodnoty.

K ověření linearity podle odstavce 9.2.1 musí mít dělič plynů přesnost ± 1 %.

9.3.3.4   Plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku

Plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku jsou směsí propanu, kyslíku a dusíku. Musí obsahovat propan s 350 ppm C ± 75 ppm C uhlovodíků. Hodnota koncentrace se určí, s odchylkami dovolenými pro kalibrační plyny, chromatografickou analýzou celku uhlovodíků, včetně nečistot, nebo dynamickým smíšením. Koncentrace kyslíku požadované ke zkouškám zážehových a vznětových motorů jsou uvedeny v tabulce 8, přičemž zbytkem je čištěný dusík.

Tabulka 8

Plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku

Druh motoru	Koncentrace O2 (%)
vznětový	21 (20 až 22)
zážehový a vznětový	10 (9 až 11)
zážehový a vznětový	5 (4 až 6)
zážehový	0 (0 až 1)

9.3.4   Zkouška těsnosti

Musí se přezkoušet těsnost systému. K tomuto účelu se odpojí sonda z výfukového systému a uzavře se její konec. Uvede se do chodu čerpadlo analyzátoru. Po počáteční stabilizaci musí všechny průtokoměry ukazovat přibližně nulu, nedochází-li k úniku. V opačném případě je třeba zkontrolovat odběrná potrubí a odstranit závadu.

Maximální přípustný únik na straně podtlaku smí být 0,5 % průtoku ve skutečném provozu pro část systému, který je zkoušen. K odhadu průtoků ve skutečném provozu je možné použít průtoky analyzátorem a průtoky obtokem.

Další možností je vyprázdnění systému na podtlak nejméně 20 kPa (80 kPa absolutních). Po počáteční stabilizaci nesmí přírůstek tlaku Δp (kPa/min) v systému přesáhnout:

 (71)

kde:

V s	je objem systému, l
qvs	je průtok v systému, l/min

Jinou metodou je zavedení skokové změny koncentrace na začátku odběrného potrubí přepnutím z nulovacího plynu na kalibrační plyn pro plný rozsah. Jestliže správně kalibrovaný analyzátor po přiměřené době udává hodnotu ≤ 99 % zavedené koncentrace, svědčí to o problému s těsností, který je potřebné odstranit.

9.3.5   Kontrola doby odezvy systému analýzy

K vyhodnocení doby odezvy musí být nastavení systému naprosto stejná jako při měření v průběhu zkoušky (tj. tlak, průtoky, nastavení filtrů na analyzátorech a všechny ostatní vlivy na dobu odezvy). Doba odezvy se určí změnou plynu přímo na vstupu odběrné sondy. Ke změně plynu musí dojít v době kratší než 0,1 sekundy. Plyny použité ke zkoušce musí vyvolat změnu koncentrace nejméně 60 % plného rozsahu stupnice.

Zaznamená se křivka koncentrace každé jednotlivé složky plynu. Doba odezvy se definuje jako časový rozdíl mezi změnou plynu a odpovídající změnou zaznamenané koncentrace. Doba odezvy systému (t 90) se skládá z doby zpoždění k měřicímu detektoru a dobou náběhu detektoru. Doba prodlevy se definuje jako doba od okamžiku změny (t 0) k dosažení odezvy v hodnotě 10 % konečné udávané hodnoty (t 10). Doba náběhu se definuje jako doba mezi okamžikem dosažení 10 % konečné udávané hodnoty a okamžikem dosažení 90 % konečné udávané hodnoty (t 90 – t 10).

K časovému vyrovnání signálů analyzátoru a průtoku výfukového plynu se doba transformace definuje jako doba mezi okamžikem změny (t 0) a okamžikem, kdy odezva dosáhne 50 % konečné udávané hodnoty (t 50).

Doba odezvy systému musí být ≤ 10 s při době náběhu ≤ 2,5 s podle odstavce 9.3.1.7 pro všechny regulované složky (CO, NOx, HC nebo NMHC) a pro všechny použité rozsahy. Jestliže se použije NMC k měření NMHC, může doba odezvy systému přesáhnout 10 s.

9.3.6   Zkouška účinnosti konvertoru NOx

Účinnost konvertoru používaného ke konverzi NO2 na NO se zkouší podle odstavců 9.3.6.1 až 9.3.6.8 (viz obrázek 8).

9.3.6.1   Zkušební sestava

Účinnost konvertoru se zkouší ozonizátorem s použitím zkušební sestavy podle schématu na obrázku 8 a dále popsaným postupem.

9.3.6.2   Kalibrace

Detektory CLD a HCLD se kalibrují podle specifikací výrobce v nejčastěji používaném provozním rozsahu nulovacím plynem a kalibračním plynem pro plný rozsah (jehož obsah NO musí odpovídat asi 80 % pracovního rozsahu, a koncentrace NO2 ve směsi plynů musí být nižší než 5 % koncentrace NO). Analyzátor NOx je nastaven na režim NO tak, aby kalibrační plyn pro plný rozsah neprocházel konvertorem. Zaznamená se koncentrace udaná přístrojem.

9.3.6.3   Výpočet

Účinnost konvertoru vyjádřená v procentech se vypočte takto:

 (72)

kde:

α	je koncentrace NOx podle odstavce 9.3.6.6.
b	je koncentrace NOx podle odstavce 9.3.6.7.
c	je koncentrace NO podle odstavce 9.3.6.4.
d	je koncentrace NO podle odstavce 9.3.6.5.

9.3.6.4   Přidávání kyslíku

Přípojkou T se do proudu plynu kontinuálně přidává kyslík nebo nulovací vzduch, dokud není indikovaná koncentrace asi o 20 % nižší než indikovaná kalibrační koncentrace stanovená v odstavci 9.3.6.2 (analyzátor je v režimu NO).

Zaznamená se indikovaná koncentrace c. Ozonizátor zůstává během celého tohoto procesu deaktivován.

9.3.6.5   Aktivace ozonizátoru

Ozonizátor se aktivuje, aby vyráběl dostatek ozonu ke snížení koncentrace NO přibližně na 20 % (nejméně 10 %) kalibrační koncentrace uvedené v odstavci 9.3.6.2. Zaznamená se indikovaná koncentrace d (analyzátor je v režimu NO).

9.3.6.6   Režim NOx

Analyzátor se pak přepne z režimu NO do režimu NOx, aby směs plynů (skládající se z NO, NO2, O2 a N2) nyní procházela konvertorem. Zaznamená se indikovaná koncentrace a (analyzátor je v režimu NOx).

9.3.6.7   Deaktivace ozonizátoru

Ozonizátor se deaktivuje. Směs plynů uvedená v odstavci 9.3.6.6 prochází konvertorem do detektoru. Zaznamená se indikovaná koncentrace b (analyzátor je v režimu NOx).

9.3.6.8   Režim NO

Je-li ozonizátor deaktivován, přepnutím do režimu NO se uzavře průtok kyslíku nebo syntetického vzduchu. Údaj NOx na analyzátoru se nesmí lišit o více než ± 5 % od hodnoty změřené podle odstavce 9.3.6.2 (analyzátor je v režimu NO).

9.3.6.9   Interval zkoušek

Účinnost konvertoru se musí ověřit nejméně jednou za měsíc.

9.3.6.10   Požadavek na účinnost

Účinnost konvertoru E NOx nesmí být menší než 95 %.

Jestliže s analyzátorem nastaveným na nejčastěji používaný rozsah nemůže ozonizátor dosáhnout snížení z 80 % na 20 % podle odstavce 9.3.6.5, použije se nejvyšší rozsah, kterým se dosáhne takového snížení.

9.3.7   Seřízení FID

9.3.7.1   Optimalizace odezvy detektoru

Analyzátor FID musí být seřízen podle pokynů výrobce přístroje. Pro optimalizaci odezvy v nejobvyklejším pracovním rozsahu se použije kalibrační plyn pro plný rozsah, který je směsí propanu se vzduchem.

Do analyzátoru se při průtocích paliva a vzduchu nastavených podle doporučení výrobce zavede kalibrační plyn pro plný rozsah s (350 ± 75) ppm C. Odezva se při daném průtoku paliva určí z rozdílu mezi odezvou na kalibrační plyn pro plný rozsah a odezvou na nulovací plyn. Průtok paliva se postupně seřídí nad hodnotu uvedenou výrobcem a pod tuto hodnotu. Při těchto průtocích paliva se zaznamená odezva na kalibrační plyn pro plný rozsah a na nulovací plyn. Rozdíl mezi odezvou na kalibrační plyn pro plný rozsah a nulovací plyn se vynese jako křivka a průtok paliva se seřídí ke straně křivky s bohatou směsí. To je počáteční seřízení průtoku, které může vyžadovat další optimalizaci v závislosti na výsledcích faktorů odezvy na uhlovodíky a na kontrole rušivých vlivů kyslíku podle odstavců 9.3.7.2 a 9.3.7.3. Jestliže rušivé vlivy kyslíku nebo faktory odezvy na uhlovodíky nesplňují následující specifikace, seřídí se postupně průtok vzduchu nad hodnotu specifikovanou výrobcem a pod tuto hodnotu a postupy podle odstavců 9.3.7.2 a 9.3.7.3 se opakují pro každou hodnotu průtoku.

Optimalizaci je možno volitelně provést použitím postupů uvedených v dokumentu SAE (SAE paper) č. 770141.

9.3.7.2   Faktory odezvy na uhlovodíky

Ověří se linearita analyzátoru směsí propanu se vzduchem a čištěným syntetickým vzduchem podle odstavce 9.2.1.3.

Faktory odezvy se určí při uvedení analyzátoru do provozu a po intervalech větší údržby. Faktor odezvy r h pro určitý druh uhlovodíku je poměrem mezi hodnotou C1 indikovanou analyzátorem FID a koncentrací plynu v láhvi vyjádřenou v ppm C1.

Koncentrace zkušebního plynu musí být taková, aby dávala odezvu na přibližně 80 % plného rozsahu stupnice. Koncentrace musí být známa s přesností ± 2 %, vztaženo ke gravimetrické normalizované hodnotě vyjádřené objemově. Kromě toho musí být láhev s plynem stabilizována po dobu 24 hodin při teplotě 298 K ± 5 K (25 °C ± 5 °C).

Zkušební plyny, které se použijí, a rozsahy odpovídajícího faktoru odezvy jsou:

a)	methan a èištìný syntetický vzduch:	1,00 ≤ r h ≤ 1,15
b)	propylen a èištìný syntetický vzduch:	0,90 ≤ r h ≤ 1,1
c)	toluen a èištìný syntetický vzduch:	0,90 ≤ r h ≤ 1,1

Tyto hodnoty jsou vztaženy k faktoru odezvy r h rovnajícímu se hodnotě 1 pro propan a čištěný syntetický vzduch.

9.3.7.3   Kontrola rušivého vlivu kyslíku

Pouze u analyzátorů surového výfukového plynu se provede kontrola rušivého vlivu kyslíku při uvádění analyzátoru do provozu a po intervalech větší údržby.

Zvolí se měřicí rozsah, v němž se hodnota pro plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku bude pohybovat v horní polovině. Zkouška se provede při teplotě vyhřívaného prostoru nastavené na požadovanou hodnotu. Specifikace plynů ke kontrole rušivého vlivu kyslíku jsou uvedeny v odstavci 9.3.3.4.

a)	analyzátor se nastaví na nulu,

b)	analyzátor se kalibruje na hodnotu plného rozsahu směsí obsahující 0 % kyslíku u zážehových motorů. U vznětových motorů se přístroj kalibruje na hodnotu plného rozsahu směsí obsahující 21 % kyslíku,

c)	odezva pro bod nula se zkontroluje znovu. Jestliže se změnila o více než 0,5 % plného rozsahu stupnice, provedou se znovu kroky a) a b) tohoto odstavce,

d)	vpustí se plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku obsahující 5 % a 10 % kyslíku,

e)	odezva pro bod nula se zkontroluje znovu. Jestliže se změnila o více než ± 1 % plného rozsahu stupnice, zkouška se zopakuje,

f)

rušivý vliv kyslíku E O2 se vypočte pro každou směs použitou v kroku d) takto:  (73) přičemž odezva analyzátoru je  (74) kde: c ref,b je referenční koncentrace HC během kroku b), ppm C c ref,d je referenční koncentrace HC během kroku d), ppm C c FS,b je koncentrace HC na plném rozsahu během kroku b), ppm C c FS,d je koncentrace HC na plném rozsahu během kroku d), ppm C c m,b je změřená koncentrace HC během kroku b), ppm C c m,d je změřená koncentrace HC během kroku d), ppm C

g)	rušivý vliv kyslíku E O2 musí být před zkouškou menší než ±1,5 % pro všechny požadované plyny ke kontrole rušivého vlivu kyslíku,

h)	jestliže rušivý vliv kyslíku E O2 je větší než ±1,5 %, může se zkorigovat tím, že se postupně seřídí průtok vzduchu nad hodnotu specifikovanou výrobcem a pod tuto hodnotu, a totéž se provede s průtokem paliva a odebíraného vzorku,

i)	kontrola rušivého vlivu kyslíku se opakuje pro každé nové seřízení.

9.3.8   Účinnost separátoru uhlovodíků jiných než methan (NMC)

NMC se používá k odstraňování uhlovodíků jiných než methan ze vzorku plynu tím, že se oxidují všechny uhlovodíky kromě methanu. V ideálním případě je konverze methanu 0 % a konverze ostatních uhlovodíků představovaných ethanem 100 %. K přesnému měření NMHC se určí obě účinnosti a použijí se k výpočtu hmotnostního průtoku emisí NMHC (viz odstavec 8.5.2).

9.3.8.1   Účinnost vztažená k methanu

Kalibrační plyn methanu se vede detektorem FID s obtokem NMC a bez tohoto obtoku a obě koncentrace se zaznamenají. Účinnost se určí takto:

 (75)

kde:

c HC(w/NMC)	je koncentrace HC při průtoku CH4 přes NMC, ppm C
c HC(w/o NMC)	je koncentrace HC při obtoku CH4 mimo NMC, ppm C

9.3.8.2   Účinnost vztažená k ethanu

Kalibrační plyn ethanu se vede přes FID s obtokem mimo NMC a bez tohoto obtoku a obě koncentrace se zaznamenají. Účinnost se určí takto:

 (76)

kde:

c HC(w/NMC)	je koncentrace HC při průtoku C2H6 přes NMC, ppm C
c HC(w/o NMC)	je koncentrace HC při obtoku C2H6 mimo NMC, ppm C

9.3.9   Účinky rušivých vlivů

Jiné plyny, než je analyzovaný plyn, mohou ovlivňovat indikované hodnoty několika způsoby. K pozitivnímu rušení dochází u přístrojů NDIR, když má rušivý plyn stejný účinek jako měřený plyn, avšak v menší míře. K negativnímu rušení dochází u přístrojů NDIR, když rušivý plyn rozšiřuje pásmo absorpce měřeného plynu, a v přístrojích CLD, když rušivý plyn utlumuje vyzařování. Kontroly rušivých vlivů podle odstavců 9.3.9.1 a 9.3.9.3 se musí provádět před uvedením analyzátoru do provozu a po intervalech větší údržby.

9.3.9.1   Kontrola rušivých vlivů u analyzátoru CO

Činnost analyzátoru CO může rušit voda a CO2. Proto se nechá při pokojové teplotě probublávat vodou kalibrační plyn rozpětí CO2 s koncentrací od 80 % do 100 % plného rozsahu stupnice při maximálním pracovním rozsahu používaném při zkoušce a zaznamená se odezva analyzátoru. Odezva analyzátoru nesmí být větší než 2 % střední koncentrace CO očekávané v průběhu zkoušky.

Postupy ke zjišťování rušivých vlivů CO2 a H2O se také mohou provádět odděleně. Jestliže jsou úrovně CO2 a H2O vyšší než maximální úrovně očekávané při zkouškách, musí se každá zjištěná hodnota rušivého vlivu snížit vynásobením zjištěného rušivého vlivu poměrem hodnoty maximální očekávané koncentrace ke skutečné hodnotě použité v průběhu tohoto postupu. Je možno provádět oddělené postupy ke zjišťování rušivého vlivu koncentrací H2O, které jsou nižší než maximální úrovně očekávané během zkoušky, avšak zjištěné rušivé vlivy H2O se zvětší vynásobením zjištěného rušivého vlivu poměrem hodnoty maximální očekávané koncentrace H2O ke skutečné hodnotě použité v průběhu tohoto postupu. Součet takto upravených dvou hodnot rušivého vlivu musí splňovat požadavky na dovolené odchylky specifikované v tomto odstavci.

9.3.9.2   Kontrola utlumujících rušivých vlivů u analyzátoru NOx druhu CLD

Dva plyny, kterým se musí věnovat pozornost u analyzátorů CLD (a HCLD), jsou CO2 a vodní pára. Utlumující rušivé odezvy těchto plynů jsou úměrné jejich koncentracím, a vyžadují proto techniky zkoušení k určení utlumujících rušivých vlivů při jejich nejvyšších koncentracích, jichž bylo dosaženo při zkouškách. Jestliže analyzátor CLD používá algoritmy ke kompenzaci utlumujících rušivých vlivů pracující s přístroji, které měří H2O a/nebo CO2, musí se rušivé vlivy vyhodnotit s těmito přístroji v činnosti a s použitím kompenzačních algoritmů.

9.3.9.2.1   Kontrola rušivého vlivu CO2

Kalibrační plyn CO2 pro plný rozsah s koncentrací od 80 % do 100 % plného rozsahu stupnice při maximálním pracovním rozsahu se nechá procházet analyzátorem NDIR a zaznamená se hodnota CO2 jako hodnota A. Tento plyn se pak ředí na přibližně 50 % kalibračním plynem NO pro plný rozsah a nechá se procházet NDIR a CLD, přičemž se hodnoty CO2 a NO se zaznamenají jako hodnoty B a C. Pak se uzavře přívod CO2 a detektorem (H)CLD prochází jen kalibrační plyn NO pro plný rozsah a hodnota NO se zaznamená jako hodnota D.

Utlumující rušivý vliv, vyjádřený v procentech, se vypočte takto:

 (77)

kde:

A	je koncentrace nezředěného CO2 změřená analyzátorem NDIR, %
B	je koncentrace zøedìného CO2 změřená analyzátorem NDIR, %
C	je koncentrace zøedìného NO změřená detektorem (H)CLD, ppm
D	je koncentrace nezředěného NO změřená detektorem (H)CLD, ppm

Se souhlasem schvalovacího orgánu lze použít alternativní metody ředění a kvantifikování hodnot kalibračního plynu CO2 a NO pro plný rozsah, např. dynamické směšování.

9.3.9.2.2   Kontrola utlumujícího rušivého vlivu vodní páry

Tato kontrola se uplatní jen na měření koncentrace vlhkého plynu. Výpočet utlumujícího rušivého vlivu vodní páry musí zohlednit ředění kalibračního plynu NO pro plný rozsah vodní párou a úpravu koncentrace vodní páry ve směsi na hodnotu očekávanou při zkoušce.

Kalibrační plyn NO pro plný rozsah s koncentrací 80 % až 100 % plného rozsahu stupnice v normálním pracovním rozsahu se nechá procházet detektorem (H)CLD a zaznamená se hodnota NO jako hodnota D. Kalibrační plyn NO pro plný rozsah se pak nechá při pokojové teplotě probublávat vodou a procházet detektorem (H)CLD a zaznamená se hodnota NO jako hodnota C. Určí se teplota vody a zaznamená se jako hodnota F. Určí se tlak nasycených par směsi, který odpovídá teplotě probublávané vody F, a zaznamená se jako hodnota G.

Koncentrace vodní páry (v %) ve směsi se vypočte takto:

 (78)

a zaznamená se jako hodnota H. Očekávaná koncentrace zředěného kalibračního plynu NO pro plný rozsah (ve vodní páře) se vypočte takto:

 (79)

a zaznamená se jako hodnota D e. U výfukových plynů vznětového motoru se odhadne maximální koncentrace vodní páry (v %) očekávaná při zkoušce, za předpokladu poměru H/C paliva 1,8/1, z maximální koncentrace CO2 ve výfukovém plynu A takto:

 (80)

a zaznamená se jako H m.

Utlumující rušivý vliv vodní páry, vyjádřený v procentech, se vypočte takto:

 (81)

kde:

D e	je očekávaná koncentrace zředěného NO, ppm
C	je změřená koncentrace zředěného NO, ppm
H m	je maximální koncentrace vodní páry, %
H	je skutečná koncentrace vodní páry, %

9.3.9.2.3   Maximální přípustný utlumující rušivý vliv

Kombinovaný utlumující rušivý vliv CO2 a vody nesmí přesáhnout 2 % plného rozsahu stupnice.

9.3.9.3   Zkouška utlumujícího rušivého vlivu u analyzátoru NOx druhu NDUV

Uhlovodíky a H2O mohou mít pozitivní rušivý vliv na analyzátor NDUV tím, že způsobují odezvu podobnou jako NOx. Jestliže analyzátor NDUV pracuje s kompenzačními algoritmy, které používají měření jiných plynů k ověření tohoto rušivého vlivu, musí se zároveň taková měření provádět za účelem přezkoušení algoritmů v průběhu ověřování rušivých vlivů působících na analyzátor.

9.3.9.3.1   Postup

Analyzátor NDUV se spustí, provozuje, nastaví na nulu a na plný rozsah podle návodu výrobce přístroje. K provedení tohoto ověření se doporučuje oddělit výfukový plyn z motoru. Ke kvantifikování NOx ve výfukovém plynu se použije CLD. Odezva CLD se použije jako referenční hodnota. Ve výfukovém plynu se měří také HC analyzátorem FID. Odezva FID se použije jako referenční hodnota uhlovodíků.

Výfukový plyn z motoru se zavede do analyzátoru NDUV před vysoušečem vzorku plynu, jestliže je použit při zkoušce. Ponechá se určitý čas, aby se odezva analyzátoru stabilizovala. Doba stabilizace může zahrnovat čas k odvodnění přenosového potrubí a čas potřebný k odezvě analyzátoru. V době, kdy všechny analyzátory měří koncentraci vzorku, se musí zaznamenávat údaje nahromaděné v průběhu 30 s a vypočítávat aritmetické průměry ze tří analyzátorů.

Střední hodnota z CLD se odečte od střední hodnoty z NDUV. Tento rozdíl se vynásobí poměrem očekávané střední koncentrace HC ke koncentraci HC změřené v průběhu ověřování takto:

 (82)

kde:

c NOx,CLD	je koncentrace NOx změřená analyzátorem CLD, ppm
c NOx,NDUV	je koncentrace NOx změřená analyzátorem NDUV, ppm
c HC,e	je maximální očekávaná koncentrace HC, ppm
c HC,e	je měřená koncentrace HC, ppm

9.3.9.3.2   Maximální přípustný utlumující rušivý vliv

Kombinovaný utlumující rušivý vliv HC a vody nesmí přesáhnout 2 % koncentrace NOx očekávané v průběhu zkoušky.

9.3.9.4   Vysoušeč vzorku

Vysoušeč vzorku odstraňuje vodu, která jinak může mít na měření NOx rušivý vliv.

9.3.9.4.1   Účinnost vysoušeče vzorku

U analyzátorů CLD na suché bázi se musí prokázat, že pro největší očekávanou koncentraci vodní páry H m (viz odstavec 9.3.9.2.2) vysoušeč vzorku udržuje vlhkost v CLD na hodnotě ≤ 5 g vody/kg suchého vzduchu (nebo na přibližně 0,008 % H2O), což odpovídá 100 % relativní vlhkosti při 3,9 °C a 101,3 kPa. Tato specifikace vlhkosti také odpovídá přibližně 25 % relativní vlhkosti při 25 °C a 101,3 kPa. To je možno prokázat měřením teploty na výstupu z tepelného odvlhčovače nebo měřením vlhkosti v místě těsně před CLD. Je také možno měřit vlhkost ve výstupu z CLD, jestliže do CLD proudí pouze tok z odvlhčovače.

9.3.9.4.2   Vysoušeč vzorku odebírající NO2

Tekutá voda, která zůstává v nedokonale konstruovaném vysoušeči vzorku, může ze vzorku odebírat NO2. Jestliže je použit vysoušeč vzorku v kombinaci s analyzátorem NDUV bez před ním umístěného konvertoru NO2/NO, mohl by proto odebírat NO2 ze vzorku před měřením NOx.

Vysoušeč vzorku musí být schopen změřit nejméně 95 % celkového množství NO2 při maximální očekávané koncentraci NO2.

9.3.10   Případný odběr vzorků plynných emisí ze surového výfukového plynu

Odběrné sondy plynných emisí musí být namontovány nejméně 0,5 m nebo trojnásobek průměru výfukové trubky, podle toho, která hodnota je větší, proti směru toku plynů od místa výstupu z výfukového systému, avšak dostatečně blízko k motoru, aby se zajistila teplota výfukového plynu v sondě nejméně ě 343 K (70 °C).

U víceválcového motoru s rozvětveným sběrným výfukovým potrubím musí být vstup sondy umístěn dostatečně daleko po toku plynů, aby se zajistilo, že odebíraný vzorek je reprezentativní pro střední hodnotu emisí výfuku ze všech válců. U víceválcových motorů s oddělenými větvemi sběrného potrubí, jako při uspořádání motoru do V, se doporučuje kombinovat tok plynu z oddělených větví sběrného potrubí před odběrnou sondou. Není-li to vhodné, je možno odebrat vzorek z větve s nejvyššími emisemi CO2. Pro výpočet emisí z výfuku se musí použít celkový hmotnostní průtok výfukového plynu.

Jestliže je motor vybaven systémem následného zpracování výfukového plynu, musí se vzorek výfukového plynu odebrat za tímto systémem po směru toku.

9.3.11   Případný odběr vzorků plynných emisí ze zředěného výfukového plynu

Výfuková trubka mezi motorem a systémem s ředěním plného toku musí splňovat požadavky stanovené v dodatku 3. Sonda (sondy) k odběru vzorků plynných emisí musí být instalována(y) v ředicím tunelu v bodu, ve kterém je ředicí vzduch dobře promíšen s výfukovým plynem a který musí být v bezprostřední blízkosti odběrné sondy částic.

Odběr je všeobecně možno provádět dvěma způsoby:

a)	emise se odebírají do odběrného vaku v průběhu celého cyklu a změří se po ukončení zkoušky; pro HC se vak k jímání vzorků ohřeje na 464 ± 11 K (191 ± 11 °C), pro NOx musí mít vak k jímání vzorků teplotu nad rosným bodem;

b)	emise se odebírají nepřetržitě a integrují se za celý cyklus.

Koncentrace pozadí se určuje před ředicím tunelem podle a) nebo b) a odečte se od koncentrací emisí určených podle odstavce 8.5.2.3.2.

9.4   Měření částic a odběrný systém

9.4.1   Všeobecné požadavky

K určení hmotnosti částic se požadují: systém k ředění a k odběru vzorků částic, filtr k odběru vzorků částic, mikrogramové váhy a vážicí komora s řízenou teplotou a vlhkostí. Systém k odběru vzorků částic musí být konstruován tak, aby zajišťoval odběr reprezentativního vzorku částic, úměrného proudu výfukového plynu.

9.4.2   Obecné požadavky na ředicí systém

Pro určení částic je nutno použít ředění vzorku filtrovaným okolním vzduchem nebo syntetickým vzduchem nebo dusíkem (ředicí médium). Ředicí systém se seřídí takto:

a)	musí se zcela vyloučit kondenzace vody v ředicím i odběrném systému,

b)	udržuje se teplota zředěného výfukového plynu na hodnotě mezi 315 K (42 °C) a 325 K (52 °C) v rozmezí 20 cm před a za držákem (držáky) filtru,

c)	ředicí médium musí mít teplotu v rozmezí mezi 293 K a 325 K (20 °C až 52 °C) v bezprostřední blízkosti vstupu do ředicího tunelu,

d)	minimální ředicí poměr musí být v rozmezí 5:1 až 7:1 a nejméně v primárním ředicím stupni a musí vycházet z maximálního průtoku výfukového plynu z motoru,

e)	u systému s ředěním části toku musí být čas přítomnosti v systému od bodu vpuštění ředicího média k držáku (držákům) filtru mezi 0,5 s a 5 s,

f)

u systému s ředěním plného toku musí být celkový čas přítomnosti v systému od bodu vpuštění ředicího média k držáku (držákům) filtru mezi 1 s a 5 s, a čas přítomnosti v sekundárním ředicím systému, jestliže je použit, od bodu vpuštění sekundárního ředicího média k držáku (držákům) filtru musí být nejméně 0,5 s.

Odvlhčení ředicího média před vstupem do ředicího systému je přípustné a je zvláště užitečné, jestliže má ředicí médium velkou vlhkost.

9.4.3   Odběr vzorků částic

9.4.3.1   Systém s ředěním části toku

Sonda k odběru vzorku částic musí být namontována v bezprostřední blízkosti sondy k odběru vzorku plynných emisí, avšak dostatečně daleko, aby nedošlo k vzájemnému rušení. Proto se na odběr vzorků částic vztahují rovněž ustanovení o instalaci v odstavci 9.3.10. Odběrné potrubí musí splňovat požadavky dodatku 3.

U víceválcového motoru s rozvětveným sběrným výfukovým potrubím musí být vstup sondy umístěn dostatečně daleko po toku plynů, aby se zajistilo, že odebíraný vzorek je reprezentativní pro střední hodnotu emisí výfuku ze všech válců. U víceválcových motorů s oddělenými větvemi sběrného potrubí, jako při uspořádání motoru do V, se doporučuje kombinovat tok plynu z oddělených větví sběrného potrubí před odběrnou sondou. Není-li to z praktických důvodů proveditelné, je možno odebrat vzorek z větve s nejvyššími emisemi částic. Pro výpočet emisí z výfuku se musí použít celkový hmotnostní průtok výfukového plynu.

9.4.3.2   Systém s ředěním plného toku

Sonda k odběru vzorku částic musí být namontována v ředicím tunelu v bezprostřední blízkosti sondy k odběru vzorku plynných emisí, avšak dostatečně daleko, aby nedošlo k vzájemnému rušení. Proto se na odběr vzorků částic vztahují rovněž ustanovení o instalaci v odstavci 9.3.11. Odběrné potrubí musí splňovat požadavky dodatku 3.

9.4.4   Odběrné filtry částic

Vzorek zředěného výfukového plynu se odebírá v průběhu celého postupu zkoušky pomocí filtru, který splňuje požadavky odstavců 9.4.4.1 až 9.4.4.3.

9.4.4.1   Požadavky na filtry

Všechny druhy filtrů musí mít účinnost zachycování 0,3µm DOP (dioktylftalátů) nejméně 99 %. Materiálem filtrů musí být buď

a)	fluorkarbon (PTFE) pokrytý skelnými vlákny, nebo

b)	membrána z fluorkarbonu (PTFE).

9.4.4.2   Velikost filtrů

Filtr musí mít kruhový tvar se jmenovitým průměrem 47 mm (dovolená odchylka 46,50 mm ±0,6 mm) a mít exponovaný průměr (průměr skvrny na filtru) nejméně 38 mm.

9.4.4.3   Rychlost proudění plynu na filtr

Rychlost, kterou proudí plyn na filtr, musí být mezi 0,90 m/s a 1,00 m/s, s méně než 5 % zaznamenaných hodnot průtoku, které překračují tento rozsah. Jestliže celková hmotnost částic na filtru přesáhne 400 µg, může se snížit rychlost, kterou proudí plyn na filtr, na 0,50 m/s. Rychlost, kterou proudí plyn na filtr, se vypočte jako objemový průtok vzorku při tlaku, který je před filtrem, a při teplotě čela filtru, děleno exponovanou plochou filtru.

9.4.5   Požadavky na vážicí komoru a analytické váhy

Prostředí komory (nebo místnosti) musí být prosté jakéhokoli okolního znečištění (jako je prach, aerosol, nebo polotěkavý materiál), které by se mohlo usazovat na filtrech částic. Vážicí komora musí splňovat požadované specifikace po dobu nejméně 60 minut před vážením filtrů.

9.4.5.1   Podmínky ve vážicí komoře

Teplota v komoře (nebo místnosti), ve které se filtry částic stabilizují a váží, se musí po celou dobu stabilizování a vážení udržovat na teplotě 295 K ± 1 K (22 °C ± 1 °C). Vlhkost se musí udržovat na rosném bodu 282,5 K ± 1 K (9,5 °C ± 1 °C).

Jestliže jsou prostředí pro stabilizaci a pro vážení oddělená, musí se teplota prostředí pro stabilizaci udržovat s dovolenou odchylkou 295 K ± 3 K (22 °C ± 3 °C), avšak požadavek na rosný bod zůstává na 282,5 K ± 1 K (9,5 °C ± 1 °C).

Zaznamenává se vlhkost a teplota okolí.

9.4.5.2   Vážení referenčního filtru

Nejméně dva nepoužité referenční filtry musí být zváženy, pokud možno současně s vážením filtrů pro odběr vzorků, avšak nejpozději do 12 hodin od vážení těchto filtrů. Filtry musí být z téhož materiálu jako filtry pro odběr vzorků. Vážení se korigují vztlakem.

Jestliže se hmotnost kteréhokoli z referenčních filtrů mezi váženími filtrů pro odběr vzorků změní o více než 10 µg, musí se všechny filtry pro odběr vzorků vyřadit a zkouška emisí se musí opakovat.

Referenční filtry se musí periodicky nahrazovat podle osvědčené technické praxe, nejméně však jednou ročně.

9.4.5.3   Analytické váhy

Analytické váhy používané k určení hmotností filtrů musí splňovat požadavky na ověření linearity uvedené v odstavci 9.2 tabulce 7. Z toho vyplývá přesnost (směrodatná odchylka) nejméně 2 µg a rozlišovací schopnost nejméně 1 µg (jednotka stupnice = 1 µg).

K zajištění přesného vážení filtrů se doporučuje, aby byly váhy instalovány takto:

a)	byly na plošině izolující vibrace, která je chrání před vnějším hlukem a vibracemi,

b)	byly stíněny proti konvektivnímu proudění vzduchu elektricky uzemněným krytem odvádějícím statickou elektřinu.

9.4.5.4   Vyloučení účinků statické elektřiny

Filtr se musí před vážením neutralizovat, např. poloniovým neutralizátorem nebo přístrojem s podobným účinkem. Použije-li se filtr s membránou z PTFE, měří se statická elektřina a doporučuje se, aby byla v rozmezí ±2,0 V od neutrální hodnoty.

V prostředí vah se musí minimalizovat náboj statické elektřiny. Možné metody jsou:

a)	váhy musí být elektricky uzemněny,

b)	použije se pinzeta z nerezavějící oceli, jestliže se manipuluje se vzorky částic ručně,

c)	pinzeta musí být uzemněna zemnicím páskem nebo se zemnicí pásek připojí k operátorovi tak, aby tento pásek měl společné uzemnění s vahami. Zemnicí pásky musí být opatřeny vhodným odporem, který ochrání operátora před náhodným elektrickým šokem.

9.4.5.5   Doplňkové specifikace

Všechny části ředicího systému a systému odběru vzorků mezi výfukovou trubkou a držákem filtru, které jsou ve styku se surovým výfukovým plynem a se zředěným plynem, musí být konstruovány tak, aby se minimalizovaly úsady nebo změny částic. Všechny části musí být z elektricky vodivých materiálů, které nereagují se složkami výfukového plynu, a musí být elektricky uzemněny, aby se zabránilo elektrostatickým účinkům.

9.4.5.6   Kalibrace přístrojů k měření průtoku

U každého průtokoměru, který se použije v systému k odběru vzorků částic a s ředěním části toku, se provede ověření linearity podle odstavce 9.2.1 tak často, jak je nutné ke splnění požadavků této přílohy na přesnost. K měření referenčních hodnot průtoku se musí použít přesný průtokoměr, který splňuje mezinárodní a/nebo vnitrostátní normy. Pro kalibraci systému k měření z rozdílů průtoků viz odstavec 9.4.6.2.

9.4.6   Zvláštní požadavky na systém s ředěním části toku

Systém s ředěním části toku musí být konstruován tak, aby odděloval proporcionální vzorek surového výfukového plynu od proudu výfukových plynů z motoru, tedy reagoval na odchylky průtoku proudu výfukových plynů. K tomuto účelu je podstatné, aby byl ředicí poměr nebo poměr odběru vzorků r d nebo r s určen tak, aby byly splněny požadavky na přesnost podle odstavce 9.4.6.2.

9.4.6.1   Doba odezvy systému

K regulaci systému s ředěním části toku je nutná rychlá odezva systému. Doba transformace systému se určí postupem podle odstavce 9.4.6.6. Je-li kombinovaná doba transformace systému k měření průtoku výfukového plynu (viz odstavec 8.3.1.2) a systému s ředěním části toku ≤ 0,3 s, je možno použít regulaci on-line. Je-li doba transformace delší než 0,3 s, je nutno použít předem stanovenou regulaci na základě předem zaznamenané zkoušky. V takovém případě musí být kombinovaná doba náběhu ≤ 1 s a kombinovaná doba zpoždění ≤ 10 s.

Celková doba odezvy musí být nastavena tak, aby byl zajištěn reprezentativní vzorek částic q mp,i, úměrný hmotnostnímu průtoku výfukových plynů. K určení úměrnosti se provede regresní analýza q mp,i a qmew,i s frekvencí sběru dat nejméně 5 Hz a musí být splněna tato kritéria:

a)	koeficient určení r 2 lineární regrese mezi q mp,i a  mew,i nesmí být menší než 0,95,

b)	normální chyba odhadnuté hodnoty q mp,i ve vztahu k  mew,i nesmí překročit 5 % maximální hodnoty qmp ,

c)	úsek qmp regresní přímky nesmí překročit ± 2 % max. qmp .

Jsou-li společné doby transformace systému pro odběr částic t 50,P a signálu hmotnostního průtoku výfukových plynů t 50,F delší než 0,3 s, vyžaduje se předem stanovená regulace. V takovém případě se provede předběžná zkouška a k regulaci průtoku vzorku do systému částic se může použít signál hmotnostního průtoku výfukových plynů z předběžné zkoušky. Správné regulace systému s ředěním části toku se dosáhne, pokud se časová křivka qmew, pre z předběžné zkoušky, která reguluje qmp , posune o ‚předem stanovený‘ čas t 50,P + t 50,F.

Ke zjištění korelace mezi qmp,i a qmew,i se použijí údaje shromážděné během skutečné zkoušky, přičemž qmew,i se časově upraví o t 50,F vztaženo k qmp,i (t 50,P nemá vliv na časovou synchronizaci). To znamená, že časový posun mezi qmew a qmp je rozdílem jejich dob transformace, které byly určeny podle odstavce 9.4.6.6.

9.4.6.2   Specifikace měření toku z rozdílů průtoků

U systémů s ředěním části toku má zvláštní význam přesnost toku vzorku qmp , pokud se neměří přímo, ale určuje se diferenciálním měřením toku:

 (83)

V tomto případě musí být maximální chyba rozdílu taková, aby hodnota qmp byla přesná v rozmezí ± 5 %, je-li ředicí poměr menší než 15. Tuto chybu je možné vypočítat postupem střední kvadratické odchylky chyb každého přístroje.

Přijatelnou přesnost qmp lze získat některým z těchto postupů:

a)	Absolutní přesnosti qmdew a qmdw jsou ±0,2 %, čímž je zaručena pro qmp přesnost ≤ 5 % při ředicím poměru 15. Při vyšších ředicích poměrech však dochází k větším chybám.

b)	Kalibrace qmdw vztažena k qmdew se provádí tak, že je dosaženo stejné přesnosti qmp jako podle písmena a). Podrobnosti viz odstavec 9.4.6.2.

c)	Přesnost qmp se určuje nepřímo z přesnosti ředicího poměru určeného sledovacím plynem, např. CO2. Vyžaduje se přesnost pro qmp rovnocenná metodě podle a).

d)	Absolutní přesnost qmdew a qmdw je v rozmezí ± 2 % plného rozsahu stupnice, maximální chyba rozdílu mezi qmdew a qmdw je v rozmezí 0,2 % a chyba linearity je v rozmezí ±0,2 % nejvyšší hodnoty qmdew pozorované během zkoušky.

9.4.6.3   Kalibrace měření toku z rozdílů průtoků

Průtokoměr nebo přístroje k měření průtoku musí být kalibrovány jedním z následujících postupů, aby průtok sondou qmp do tunelu splňoval požadavky na přesnost podle odstavce 9.4.6.2:

a)

Průtokoměr pro qmdw se zapojí v sérii s průtokoměrem pro qmdew , rozdíl mezi dvěma průtokoměry se kalibruje pro nejméně 5 nastavených hodnot, přičemž hodnoty průtoku jsou rovnoměrně rozloženy mezi nejnižší hodnotou qmdw použitou při zkoušce a hodnotou qmdew použitou při zkoušce. Ředicí tunel může být v obtoku.

b)

Kalibrovaný průtokoměr se zapojí do série s průtokoměrem pro qmdew a zkontroluje se přesnost hodnoty použité pro zkoušku. Kalibrovaný průtokoměr se zapojí do série s průtokoměrem pro qmdw a zkontroluje se přesnost pro nejméně 5 nastavení odpovídajících ředicímu poměru mezi 3 a 50, vztaženo na qmdew použitý při zkoušce.

c)

Přenosová trubka TT se odpojí od výfuku a připojí se k ní kalibrovaný přístroj k měření průtoku s vhodným rozsahem pro měření qmp . Veličina qmdew se nastaví na hodnotu použitou při zkoušce a qmdw se postupně nastaví na nejméně 5 hodnot odpovídajících ředicím poměrům mezi 3 a 50. Jinou možnou alternativou je speciální kalibrační vedení toku, kdy tok proudí mimo tunel, ale celkový tok a tok ředicího média proudí příslušnými průtokoměry jako při skutečné zkoušce.

d)

Do přenosové trubky TT se přivede sledovací plyn. Sledovacím plynem může být složka výfukových plynů, např. CO2 nebo NOx. Po ředění v tunelu se měří složka, kterou je sledovací plyn. Měření se provádí pro 5 ředicích poměrů mezi 3 a 50. Přesnost průtoku vzorku se určí z ředicího poměru r d:  (84) Aby se zaručila přesnost qmp , je nutno vzít v úvahu přesnosti analyzátorů plynů.

9.4.6.4   Kontrola průtoku uhlíku

Rozhodně se doporučuje provést kontrolu průtoku uhlíku ve skutečném výfukovém plynu, aby se zjistily problémy týkající se měření a regulace a aby se ověřila správná činnost systému s ředěním části toku. Kontrolu průtoku uhlíku je nutno provést přinejmenším vždy, když je namontován nový motor nebo když dojde k významné změně konfigurace zkušebního stanoviště.

Motor musí běžet při plném zatížení s maximálním točivým momentem a jemu příslušných otáčkách nebo v jiném ustáleném režimu, při němž vzniká 5 % nebo více emisí CO2. Systém odběru vzorků s ředěním části toku musí pracovat s faktorem ředění přibližně 15:1.

Provádí-li se kontrola průtoku uhlíku, použije se postup uvedený v dodatku 5. Průtoky uhlíku se vypočítají podle rovnic 80 až 82 v dodatku 5. Všechny průtoky uhlíku se musí shodovat v mezích 3 %.

9.4.6.5   Kontrola před zkouškou

Kontrola před zkouškou se provádí v rozmezí dvou hodin před zkouškou následujícím způsobem.

Přesnost průtokoměrů se zkontroluje stejným způsobem, jaký se používá pro kalibraci (viz odstavec 9.4.6.2) u nejméně dvou bodů, včetně hodnot průtoku qmdw , které odpovídají ředicím poměrům mezi 5 a 15 pro hodnotu qmdew použitou při zkoušce.

Pokud lze na základě záznamů o postupu kalibrace podle odstavce 9.4.6.2 prokázat, že kalibrace průtokoměru je stabilní po delší dobu, je možno kontrolu před zkouškou vypustit.

9.4.6.6   Určení doby transformace

Nastavení systému pro vyhodnocení doby transformace musí být naprosto stejné jako při měření ve skutečné zkoušce. Doba transformace se určí následující metodou.

Nezávislý referenční průtokoměr s měřicím rozsahem vhodným pro průtok sondou se zapojí do série se sondou bezprostředně u ní. Tento průtokoměr musí mít dobu transformace kratší než 100 ms pro velikost stupně zvětšení průtoku použitého při měření doby odezvy a dostatečně malé škrcení toku tak, aby neovlivňovalo dynamické vlastnosti systému s ředěním části toku, a musí být v souladu s osvědčenou technickou praxí.

Do průtoku výfukového plynu (nebo průtoku vzduchu, pokud se průtok výfukového plynu určuje výpočtem) ve vstupu do systému s ředěním části toku se zavede skoková změna, z malé hodnoty průtoku na nejméně 90 % maximálního průtoku výfukového plynu. Spouštěč skokové změny musí být stejný jako spouštěč použitý ke spuštění předem stanovené regulace při skutečné zkoušce. Signál ke skokové změně průtoku výfukového plynu a odezva průtokoměru se zaznamenávají s frekvencí odběru vzorku nejméně 10 Hz.

Na základě těchto údajů se určí doba transformace pro systém s ředěním části toku, což je doba od počátku signálu ke skokové změně průtoku do bodu 50 % odezvy průtokoměru. Stejným způsobem se určí doby transformace signálu q mp systému s ředěním části toku a signálu q mew,i průtokoměru výfukových plynů. Tyto signály se používají při regresních kontrolách prováděných po každé zkoušce (viz odstavec 9.4.6.1).

Výpočet se opakuje pro nejméně pět signálů ke zvýšení a poklesu průtoku a z výsledků se vypočte průměrná hodnota. Od této hodnoty se odečte vnitřní doba transformace (< 100 ms) referenčního průtokoměru. Výsledkem je ‚předem stanovená‘ hodnota systému s ředěním části toku, která se použije podle odstavce 9.4.6.1.

9.5   Kalibrace systému CVS

9.5.1   Obecně

Systém CVS se musí kalibrovat přesným průtokoměrem a zařízením škrtícím průtok. Průtok systémem se měří při různých nastaveních škrcení a měří se parametry regulace systému a určuje se jejich vztah k průtoku.

Mohou se použít různé typy průtokoměrů, např. kalibrovaná Venturiho trubice, kalibrovaný laminární průtokoměr, kalibrovaný turbinový průtokoměr.

9.5.2   Kalibrace objemového dávkovacího čerpadla (PDP)

Všechny parametry čerpadla se musí měřit současně s parametry kalibrační Venturiho trubice, která je zapojena v sérii s čerpadlem. Nakreslí se křivka závislosti vypočteného průtoku (v m3/s na vstupu čerpadla při absolutním tlaku a absolutní teplotě) na korelační funkci, která je hodnotou specifické kombinace parametrů čerpadla. Pak se určí lineární rovnice vztahu mezi průtokem čerpadla a korelační funkcí. Jestliže má systém CVS pohon s více rychlostmi, provede se kalibrace pro každou použitou rychlost.

V průběhu kalibrace se musí udržovat stabilní teplota.

Úniky ze všech spojů a potrubí mezi kalibrační Venturiho trubicí a čerpadlem CVS se musí udržovat na hodnotě nižší než 0,3 % nejnižší hodnoty průtoku (při maximálním škrcení a nejnižších otáčkách čerpadla PDP).

9.5.2.1   Analýza údajů

Průtok vzduchu (qvCVS ) při každém nastavení škrcení (nejméně 6 nastavení) se vypočte v normálních m3/s z údajů průtokoměru s použitím metody předepsané výrobcem. Pak se průtok vzduchu přepočte na průtok čerpadla (V 0) v m3/ot při absolutní teplotě a absolutním tlaku na vstupu čerpadla takto:

 (85)

kde:

qvCVS	je průtok vzduchu při normálních podmínkách (101,3 kPa, 273 K), m3/s
T	je teplota na vstupu čerpadla, K
p p	je absolutní tlak na vstupu čerpadla, kPa
n	jsou otáčky čerpadla, ot/s

Aby se vzalo v úvahu vzájemné ovlivňování kolísání tlaku v čerpadle a míry ztrát v čerpadle, vypočte se korelační funkce (X 0) mezi otáčkami čerpadla, rozdílem tlaku mezi vstupem a výstupem čerpadla a absolutním tlakem na výstupu čerpadla takto:

 (86)

kde:

Δp p	je rozdíl tlaku mezi vstupem a výstupem čerpadla, kPa
p p	je absolutní tlak na výstupu čerpadla, kPa

Lineární úpravou metodou nejmenších čtverců se odvodí tato kalibrační rovnice:

 (87)

D 0 a m jsou úsek na ose souřadnic a sklon, které popisují regresní přímky.

U systému CVS s více rychlostmi musí být kalibrační křivky sestrojené pro různé rozsahy průtoku čerpadla přibližně rovnoběžné a hodnoty úseku na ose souřadnic (D 0) se musí zvětšovat s poklesem rozsahů průtoku čerpadla.

Hodnoty vypočtené z rovnice se mohou lišit maximálně o ±0,5 % od změřené hodnoty V 0. Hodnoty m budou u různých čerpadel různé. Úsady částic způsobí v průběhu času zmenšování skluzu čerpadla, což se projeví v nižších hodnotách m. Proto se kalibrace musí provést při uvedení čerpadla do provozu, po větší údržbě a pokud ověření celého systému ukazuje změnu míry ztrát.

9.5.3   Kalibrace Venturiho trubice s kritickým prouděním (CFV)

Kalibrace CFV vychází z rovnice průtoku pro Venturiho trubici s kritickým průtokem. Průtok plynu je funkcí tlaku a teploty na vstupu Venturiho trubice.

K určení rozsahu kritického proudění se sestrojí křivka K v jako funkce tlaku na vstupu Venturiho trubice. Při kritickém (škrceném) průtoku má K v poměrně konstantní hodnotu. Při poklesu tlaku (zvyšujícím se podtlaku) se průtok Venturiho trubicí uvolňuje a K v se zmenšuje, což ukazuje, že CFV pracuje mimo přípustný rozsah.

9.5.3.1   Analýza údajů

Průtok vzduchu (qvCVS ) při každém nastavení škrcení (nejméně 8 nastavení) se vypočte v normálních m3/s z údajů průtokoměru s použitím metody předepsané výrobcem. Kalibrační koeficient se vypočte z kalibračních údajů pro každé nastavení takto:

 (88)

kde:

qvCVS	je průtok vzduchu při normálních podmínkách (101,3 kPa, 273 K), m3/s
T	je teplota na vstupu Venturiho trubice, K
p p	je absolutní tlak na vstupu do Venturiho trubice, kPa

Vypočte se střední hodnota K V a směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka nesmí překročit ±0,3 % střední hodnoty K V.

9.5.4   Kalibrace Venturiho trubice s podzvukovým prouděním (SSV)

Kalibrace SSV vychází z rovnice průtoku pro Venturiho trubici s podzvukovým prouděním. Průtok plynu je funkcí vstupního tlaku a teploty, poklesu tlaku mezi vstupem a hrdlem SVV, jak to vyjadřuje rovnice 43 (viz odstavec 8.5.1.4).

9.5.4.1   Analýza údajů

Průtok vzduchu (Q SSV) se při každém nastavení škrcení (nejméně 16 nastavení) vypočte v normálních m3/s z údajů průtokoměru s použitím metody předepsané výrobcem. Koeficient výtoku se vypočte z kalibračních údajů pro každé nastavení takto:

 (89)

kde:

Q SSV	je průtok vzduchu při normálních podmínkách (101,3 kPa, 273 K), m3/s
T	je teplota na vstupu Venturiho trubice, K
d V	je průměr hrdla SSV, m
r p	je poměr absolutního statického tlaku v hrdle SSV a na vstupu SSV =
r D	je poměr průměru d V hrdla SSV k vnitřnímu průměru vstupní trubky D

K určení rozsahu podzvukového proudění se sestrojí křivka C d jako funkce Reynoldsova čísla Re v hrdle SSV. Re v hrdle SSV se vypočte podle této rovnice:

 (90)

přičemž:

 (91)

kde:

A1	je 25,55152 v jednotkách SI
Q SSV	je průtok vzduchu při normálních podmínkách (101,3 kPa, 273 K), m3/s
d V	je průměr hrdla SSV, m
μ	je absolutní nebo dynamická viskozita plynu, kg/ms
b	je 1,458 × 106 (empirická konstanta), kg/m s K0,5
S	S je 110,4 (empirická konstanta), K

Vzhledem k tomu, že Q SSV je údajem potřebným pro vzorec k výpočtu Re, musí výpočty začít s počátečním odhadem hodnoty pro Q SSV nebo C d kalibrační Venturiho trubice a musí se opakovat tak dlouho, dokud Q SSV nekonverguje. Konvergenční metoda musí mít přesnost 0,1 % hodnoty měřené v příslušném bodě měření nebo větší přesnost.

Pro minimálně šestnáct bodů v oblasti podzvukového proudění musí být hodnoty C d vypočtené na základě výsledné rovnice pro přizpůsobení kalibrační křivky v rozmezí ±0,5 % naměřené hodnoty C d pro každý kalibrační bod.

9.5.5   Ověření celého systému

Celková přesnost systému CVS pro odběr vzorků a systému analýzy se určí zavedením známého množství znečišťujícího plynu do systému, když pracuje normálním způsobem. Znečišťující látka se analyzuje a vypočte se hmotnost podle odstavce 8.5.2.4, kromě propanu, u něhož se pro faktor u použije místo hodnoty 0,000480 pro HC hodnota 0,000472. Použije se jeden ze dvou následujících postupů.

9.5.5.1   Měření clonou s kritickým prouděním

Známé množství čistého plynu (oxid uhelnatý nebo propan) se vpustí do systému CVS kalibrovanou clonou s kritickým prouděním. Jestliže je tlak na vstupu dostatečně velký, není průtok, který se seřídí clonou s kritickým prouděním, závislý na tlaku na výstupu clony (kritické proudění). Systém CVS musí být v činnosti jako při normální zkoušce emisí z výfuku po dobu 5 až 10 minut. Vzorek plynu se analyzuje obvyklým zařízením (vak k jímání vzorků nebo metoda integrace) a vypočte se hmotnost plynu.

Takto určená hmotnost se smí lišit nejvýše o ± 3 % od známé hmotnosti vpuštěného plynu.

9.5.5.2   Měření gravimetrickým postupem

Změří se hmotnost malé láhve naplněné oxidem uhelnatým nebo propanem s přesností ±0,01 g. Systém CVS je v činnosti jako při normální zkoušce emisí z výfuku po dobu 5 až 10 minut, přičemž se oxid uhelnatý nebo propan vpouští do systému. Množství čistého plynu, které bylo vypuštěno z láhve, se určí z hmotnostního rozdílu zjištěného vážením. Vzorek plynu se analyzuje obvyklým zařízením (vak k jímání vzorků nebo metoda integrace) a vypočte se hmotnost plynu.

Takto určená hmotnost se smí lišit nejvýše o ± 3 % od známé hmotnosti vpuštěného plynu.

DODATEK 1

PLÁN PRŮBĚHU ZKOUŠKY WHTC S MOTOREM NA DYNAMOMETRU

Čas	Norm. otáčky	točivý moment
s	%	%
1	0,0	0,0
2	0,0	0,0
3	0,0	0,0
4	0,0	0,0
5	0,0	0,0
6	0,0	0,0
7	1,5	8,9
8	15,8	30,9
9	27,4	1,3
10	32,6	0,7
11	34,8	1,2
12	36,2	7,4
13	37,1	6,2
14	37,9	10,2
15	39,6	12,3
16	42,3	12,5
17	45,3	12,6
18	48,6	6,0
19	40,8	0,0
20	33,0	16,3
21	42,5	27,4
22	49,3	26,7
23	54,0	18,0
24	57,1	12,9
25	58,9	8,6
26	59,3	6,0
27	59,0	4,9
28	57,9	m
29	55,7	m
30	52,1	m
31	46,4	m
32	38,6	m
33	29,0	m
34	20,8	m
35	16,9	m
36	16,9	42,5
37	18,8	38,4
38	20,7	32,9
39	21,0	0,0
40	19,1	0,0
41	13,7	0,0
42	2,2	0,0
43	0,0	0,0
44	0,0	0,0
45	0,0	0,0
46	0,0	0,0
47	0,0	0,0
48	0,0	0,0
49	0,0	0,0
50	0,0	13,1
51	13,1	30,1
52	26,3	25,5
53	35,0	32,2
54	41,7	14,3
55	42,2	0,0
56	42,8	11,6
57	51,0	20,9
58	60,0	9,6
59	49,4	0,0
60	38,9	16,6
61	43,4	30,8
62	49,4	14,2
63	40,5	0,0
64	31,5	43,5
65	36,6	78,2
66	40,8	67,6
67	44,7	59,1
68	48,3	52,0
69	51,9	63,8
70	54,7	27,9
71	55,3	18,3
72	55,1	16,3
73	54,8	11,1
74	54,7	11,5
75	54,8	17,5
76	55,6	18,0
77	57,0	14,1
78	58,1	7,0
79	43,3	0,0
80	28,5	25,0
81	30,4	47,8
82	32,1	39,2
83	32,7	39,3
84	32,4	17,3
85	31,6	11,4
86	31,1	10,2
87	31,1	19,5
88	31,4	22,5
89	31,6	22,9
90	31,6	24,3
91	31,9	26,9
92	32,4	30,6
93	32,8	32,7
94	33,7	32,5
95	34,4	29,5
96	34,3	26,5
97	34,4	24,7
98	35,0	24,9
99	35,6	25,2
100	36,1	24,8
101	36,3	24,0
102	36,2	23,6
103	36,2	23,5
104	36,8	22,7
105	37,2	20,9
106	37,0	19,2
107	36,3	18,4
108	35,4	17,6
109	35,2	14,9
110	35,4	9,9
111	35,5	4,3
112	35,2	6,6
113	34,9	10,0
114	34,7	25,1
115	34,4	29,3
116	34,5	20,7
117	35,2	16,6
118	35,8	16,2
119	35,6	20,3
120	35,3	22,5
121	35,3	23,4
122	34,7	11,9
123	45,5	0,0
124	56,3	m
125	46,2	m
126	50,1	0,0
127	54,0	m
128	40,5	m
129	27,0	m
130	13,5	m
131	0,0	0,0
132	0,0	0,0
133	0,0	0,0
134	0,0	0,0
135	0,0	0,0
136	0,0	0,0
137	0,0	0,0
138	0,0	0,0
139	0,0	0,0
140	0,0	0,0
141	0,0	0,0
142	0,0	4,9
143	0,0	7,3
144	4,4	28,7
145	11,1	26,4
146	15,0	9,4
147	15,9	0,0
148	15,3	0,0
149	14,2	0,0
150	13,2	0,0
151	11,6	0,0
152	8,4	0,0
153	5,4	0,0
154	4,3	5,6
155	5,8	24,4
156	9,7	20,7
157	13,6	21,1
158	15,6	21,5
159	16,5	21,9
160	18,0	22,3
161	21,1	46,9
162	25,2	33,6
163	28,1	16,6
164	28,8	7,0
165	27,5	5,0
166	23,1	3,0
167	16,9	1,9
168	12,2	2,6
169	9,9	3,2
170	9,1	4,0
171	8,8	3,8
172	8,5	12,2
173	8,2	29,4
174	9,6	20,1
175	14,7	16,3
176	24,5	8,7
177	39,4	3,3
178	39,0	2,9
179	38,5	5,9
180	42,4	8,0
181	38,2	6,0
182	41,4	3,8
183	44,6	5,4
184	38,8	8,2
185	37,5	8,9
186	35,4	7,3
187	28,4	7,0
188	14,8	7,0
189	0,0	5,9
190	0,0	0,0
191	0,0	0,0
192	0,0	0,0
193	0,0	0,0
194	0,0	0,0
195	0,0	0,0
196	0,0	0,0
197	0,0	0,0
198	0,0	0,0
199	0,0	0,0
200	0,0	0,0
201	0,0	0,0
202	0,0	0,0
203	0,0	0,0
204	0,0	0,0
205	0,0	0,0
206	0,0	0,0
207	0,0	0,0
208	0,0	0,0
209	0,0	0,0
210	0,0	0,0
211	0,0	0,0
212	0,0	0,0
213	0,0	0,0
214	0,0	0,0
215	0,0	0,0
216	0,0	0,0
217	0,0	0,0
218	0,0	0,0
219	0,0	0,0
220	0,0	0,0
221	0,0	0,0
222	0,0	0,0
223	0,0	0,0
224	0,0	0,0
225	0,0	0,0
226	0,0	0,0
227	0,0	0,0
228	0,0	0,0
229	0,0	0,0
230	0,0	0,0
231	0,0	0,0
232	0,0	0,0
233	0,0	0,0
234	0,0	0,0
235	0,0	0,0
236	0,0	0,0
237	0,0	0,0
238	0,0	0,0
239	0,0	0,0
240	0,0	0,0
241	0,0	0,0
242	0,0	0,0
243	0,0	0,0
244	0,0	0,0
245	0,0	0,0
246	0,0	0,0
247	0,0	0,0
248	0,0	0,0
249	0,0	0,0
250	0,0	0,0
251	0,0	0,0
252	0,0	0,0
253	0,0	31,6
254	9,4	13,6
255	22,2	16,9
256	33,0	53,5
257	43,7	22,1
258	39,8	0,0
259	36,0	45,7
260	47,6	75,9
261	61,2	70,4
262	72,3	70,4
263	76,0	m
264	74,3	m
265	68,5	m
266	61,0	m
267	56,0	m
268	54,0	m
269	53,0	m
270	50,8	m
271	46,8	m
272	41,7	m
273	35,9	m
274	29,2	m
275	20,7	m
276	10,1	m
277	0,0	m
278	0,0	0,0
279	0,0	0,0
280	0,0	0,0
281	0,0	0,0
282	0,0	0,0
283	0,0	0,0
284	0,0	0,0
285	0,0	0,0
286	0,0	0,0
287	0,0	0,0
288	0,0	0,0
289	0,0	0,0
290	0,0	0,0
291	0,0	0,0
292	0,0	0,0
293	0,0	0,0
294	0,0	0,0
295	0,0	0,0
296	0,0	0,0
297	0,0	0,0
298	0,0	0,0
299	0,0	0,0
300	0,0	0,0
301	0,0	0,0
302	0,0	0,0
303	0,0	0,0
304	0,0	0,0
305	0,0	0,0
306	0,0	0,0
307	0,0	0,0
308	0,0	0,0
309	0,0	0,0
310	0,0	0,0
311	0,0	0,0
312	0,0	0,0
313	0,0	0,0
314	0,0	0,0
315	0,0	0,0
316	0,0	0,0
317	0,0	0,0
318	0,0	0,0
319	0,0	0,0
320	0,0	0,0
321	0,0	0,0
322	0,0	0,0
323	0,0	0,0
324	4,5	41,0
325	17,2	38,9
326	30,1	36,8
327	41,0	34,7
328	50,0	32,6
329	51,4	0,1
330	47,8	m
331	40,2	m
332	32,0	m
333	24,4	m
334	16,8	m
335	8,1	m
336	0,0	m
337	0,0	0,0
338	0,0	0,0
339	0,0	0,0
340	0,0	0,0
341	0,0	0,0
342	0,0	0,0
343	0,0	0,0
344	0,0	0,0
345	0,0	0,0
346	0,0	0,0
347	0,0	0,0
348	0,0	0,0
349	0,0	0,0
350	0,0	0,0
351	0,0	0,0
352	0,0	0,0
353	0,0	0,0
354	0,0	0,5
355	0,0	4,9
356	9,2	61,3
357	22,4	40,4
358	36,5	50,1
359	47,7	21,0
360	38,8	0,0
361	30,0	37,0
362	37,0	63,6
363	45,5	90,8
364	54,5	40,9
365	45,9	0,0
366	37,2	47,5
367	44,5	84,4
368	51,7	32,4
369	58,1	15,2
370	45,9	0,0
371	33,6	35,8
372	36,9	67,0
373	40,2	84,7
374	43,4	84,3
375	45,7	84,3
376	46,5	m
377	46,1	m
378	43,9	m
379	39,3	m
380	47,0	m
381	54,6	m
382	62,0	m
383	52,0	m
384	43,0	m
385	33,9	m
386	28,4	m
387	25,5	m
388	24,6	11,0
389	25,2	14,7
390	28,6	28,4
391	35,5	65,0
392	43,8	75,3
393	51,2	34,2
394	40,7	0,0
395	30,3	45,4
396	34,2	83,1
397	37,6	85,3
398	40,8	87,5
399	44,8	89,7
400	50,6	91,9
401	57,6	94,1
402	64,6	44,6
403	51,6	0,0
404	38,7	37,4
405	42,4	70,3
406	46,5	89,1
407	50,6	93,9
408	53,8	33,0
409	55,5	20,3
410	55,8	5,2
411	55,4	m
412	54,4	m
413	53,1	m
414	51,8	m
415	50,3	m
416	48,4	m
417	45,9	m
418	43,1	m
419	40,1	m
420	37,4	m
421	35,1	m
422	32,8	m
423	45,3	0,0
424	57,8	m
425	50,6	m
426	41,6	m
427	47,9	0,0
428	54,2	m
429	48,1	m
430	47,0	31,3
431	49,0	38,3
432	52,0	40,1
433	53,3	14,5
434	52,6	0,8
435	49,8	m
436	51,0	18,6
437	56,9	38,9
438	67,2	45,0
439	78,6	21,5
440	65,5	0,0
441	52,4	31,3
442	56,4	60,1
443	59,7	29,2
444	45,1	0,0
445	30,6	4,2
446	30,9	8,4
447	30,5	4,3
448	44,6	0,0
449	58,8	m
450	55,1	m
451	50,6	m
452	45,3	m
453	39,3	m
454	49,1	0,0
455	58,8	m
456	50,7	m
457	42,4	m
458	44,1	0,0
459	45,7	m
460	32,5	m
461	20,7	m
462	10,0	m
463	0,0	0,0
464	0,0	1,5
465	0,9	41,1
466	7,0	46,3
467	12,8	48,5
468	17,0	50,7
469	20,9	52,9
470	26,7	55,0
471	35,5	57,2
472	46,9	23,8
473	44,5	0,0
474	42,1	45,7
475	55,6	77,4
476	68,8	100,0
477	81,7	47,9
478	71,2	0,0
479	60,7	38,3
480	68,8	72,7
481	75,0	m
482	61,3	m
483	53,5	m
484	45,9	58,0
485	48,1	80,0
486	49,4	97,9
487	49,7	m
488	48,7	m
489	45,5	m
490	40,4	m
491	49,7	0,0
492	59,0	m
493	48,9	m
494	40,0	m
495	33,5	m
496	30,0	m
497	29,1	12,0
498	29,3	40,4
499	30,4	29,3
500	32,2	15,4
501	33,9	15,8
502	35,3	14,9
503	36,4	15,1
504	38,0	15,3
505	40,3	50,9
506	43,0	39,7
507	45,5	20,6
508	47,3	20,6
509	48,8	22,1
510	50,1	22,1
511	51,4	42,4
512	52,5	31,9
513	53,7	21,6
514	55,1	11,6
515	56,8	5,7
516	42,4	0,0
517	27,9	8,2
518	29,0	15,9
519	30,4	25,1
520	32,6	60,5
521	35,4	72,7
522	38,4	88,2
523	41,0	65,1
524	42,9	25,6
525	44,2	15,8
526	44,9	2,9
527	45,1	m
528	44,8	m
529	43,9	m
530	42,4	m
531	40,2	m
532	37,1	m
533	47,0	0,0
534	57,0	m
535	45,1	m
536	32,6	m
537	46,8	0,0
538	61,5	m
539	56,7	m
540	46,9	m
541	37,5	m
542	30,3	m
543	27,3	32,3
544	30,8	60,3
545	41,2	62,3
546	36,0	0,0
547	30,8	32,3
548	33,9	60,3
549	34,6	38,4
550	37,0	16,6
551	42,7	62,3
552	50,4	28,1
553	40,1	0,0
554	29,9	8,0
555	32,5	15,0
556	34,6	63,1
557	36,7	58,0
558	39,4	52,9
559	42,8	47,8
560	46,8	42,7
561	50,7	27,5
562	53,4	20,7
563	54,2	13,1
564	54,2	0,4
565	53,4	0,0
566	51,4	m
567	48,7	m
568	45,6	m
569	42,4	m
570	40,4	m
571	39,8	5,8
572	40,7	39,7
573	43,8	37,1
574	48,1	39,1
575	52,0	22,0
576	54,7	13,2
577	56,4	13,2
578	57,5	6,6
579	42,6	0,0
580	27,7	10,9
581	28,5	21,3
582	29,2	23,9
583	29,5	15,2
584	29,7	8,8
585	30,4	20,8
586	31,9	22,9
587	34,3	61,4
588	37,2	76,6
589	40,1	27,5
590	42,3	25,4
591	43,5	32,0
592	43,8	6,0
593	43,5	m
594	42,8	m
595	41,7	m
596	40,4	m
597	39,3	m
598	38,9	12,9
599	39,0	18,4
600	39,7	39,2
601	41,4	60,0
602	43,7	54,5
603	46,2	64,2
604	48,8	73,3
605	51,0	82,3
606	52,1	0,0
607	52,0	m
608	50,9	m
609	49,4	m
610	47,8	m
611	46,6	m
612	47,3	35,3
613	49,2	74,1
614	51,1	95,2
615	51,7	m
616	50,8	m
617	47,3	m
618	41,8	m
619	36,4	m
620	30,9	m
621	25,5	37,1
622	33,8	38,4
623	42,1	m
624	34,1	m
625	33,0	37,1
626	36,4	38,4
627	43,3	17,1
628	35,7	0,0
629	28,1	11,6
630	36,5	19,2
631	45,2	8,3
632	36,5	0,0
633	27,9	32,6
634	31,5	59,6
635	34,4	65,2
636	37,0	59,6
637	39,0	49,0
638	40,2	m
639	39,8	m
640	36,0	m
641	29,7	m
642	21,5	m
643	14,1	m
644	0,0	0,0
645	0,0	0,0
646	0,0	0,0
647	0,0	0,0
648	0,0	0,0
649	0,0	0,0
650	0,0	0,0
651	0,0	0,0
652	0,0	0,0
653	0,0	0,0
654	0,0	0,0
655	0,0	0,0
656	0,0	3,4
657	1,4	22,0
658	10,1	45,3
659	21,5	10,0
660	32,2	0,0
661	42,3	46,0
662	57,1	74,1
663	72,1	34,2
664	66,9	0,0
665	60,4	41,8
666	69,1	79,0
667	77,1	38,3
668	63,1	0,0
669	49,1	47,9
670	53,4	91,3
671	57,5	85,7
672	61,5	89,2
673	65,5	85,9
674	69,5	89,5
675	73,1	75,5
676	76,2	73,6
677	79,1	75,6
678	81,8	78,2
679	84,1	39,0
680	69,6	0,0
681	55,0	25,2
682	55,8	49,9
683	56,7	46,4
684	57,6	76,3
685	58,4	92,7
686	59,3	99,9
687	60,1	95,0
688	61,0	46,7
689	46,6	0,0
690	32,3	34,6
691	32,7	68,6
692	32,6	67,0
693	31,3	m
694	28,1	m
695	43,0	0,0
696	58,0	m
697	58,9	m
698	49,4	m
699	41,5	m
700	48,4	0,0
701	55,3	m
702	41,8	m
703	31,6	m
704	24,6	m
705	15,2	m
706	7,0	m
707	0,0	0,0
708	0,0	0,0
709	0,0	0,0
710	0,0	0,0
711	0,0	0,0
712	0,0	0,0
713	0,0	0,0
714	0,0	0,0
715	0,0	0,0
716	0,0	0,0
717	0,0	0,0
718	0,0	0,0
719	0,0	0,0
720	0,0	0,0
721	0,0	0,0
722	0,0	0,0
723	0,0	0,0
724	0,0	0,0
725	0,0	0,0
726	0,0	0,0
727	0,0	0,0
728	0,0	0,0
729	0,0	0,0
730	0,0	0,0
731	0,0	0,0
732	0,0	0,0
733	0,0	0,0
734	0,0	0,0
735	0,0	0,0
736	0,0	0,0
737	0,0	0,0
738	0,0	0,0
739	0,0	0,0
740	0,0	0,0
741	0,0	0,0
742	0,0	0,0
743	0,0	0,0
744	0,0	0,0
745	0,0	0,0
746	0,0	0,0
747	0,0	0,0
748	0,0	0,0
749	0,0	0,0
750	0,0	0,0
751	0,0	0,0
752	0,0	0,0
753	0,0	0,0
754	0,0	0,0
755	0,0	0,0
756	0,0	0,0
757	0,0	0,0
758	0,0	0,0
759	0,0	0,0
760	0,0	0,0
761	0,0	0,0
762	0,0	0,0
763	0,0	0,0
764	0,0	0,0
765	0,0	0,0
766	0,0	0,0
767	0,0	0,0
768	0,0	0,0
769	0,0	0,0
770	0,0	0,0
771	0,0	22,0
772	4,5	25,8
773	15,5	42,8
774	30,5	46,8
775	45,5	29,3
776	49,2	13,6
777	39,5	0,0
778	29,7	15,1
779	34,8	26,9
780	40,0	13,6
781	42,2	m
782	42,1	m
783	40,8	m
784	37,7	37,6
785	47,0	35,0
786	48,8	33,4
787	41,7	m
788	27,7	m
789	17,2	m
790	14,0	37,6
791	18,4	25,0
792	27,6	17,7
793	39,8	6,8
794	34,3	0,0
795	28,7	26,5
796	41,5	40,9
797	53,7	17,5
798	42,4	0,0
799	31,2	27,3
800	32,3	53,2
801	34,5	60,6
802	37,6	68,0
803	41,2	75,4
804	45,8	82,8
805	52,3	38,2
806	42,5	0,0
807	32,6	30,5
808	35,0	57,9
809	36,0	77,3
810	37,1	96,8
811	39,6	80,8
812	43,4	78,3
813	47,2	73,4
814	49,6	66,9
815	50,2	62,0
816	50,2	57,7
817	50,6	62,1
818	52,3	62,9
819	54,8	37,5
820	57,0	18,3
821	42,3	0,0
822	27,6	29,1
823	28,4	57,0
824	29,1	51,8
825	29,6	35,3
826	29,7	33,3
827	29,8	17,7
828	29,5	m
829	28,9	m
830	43,0	0,0
831	57,1	m
832	57,7	m
833	56,0	m
834	53,8	m
835	51,2	m
836	48,1	m
837	44,5	m
838	40,9	m
839	38,1	m
840	37,2	42,7
841	37,5	70,8
842	39,1	48,6
843	41,3	0,1
844	42,3	m
845	42,0	m
846	40,8	m
847	38,6	m
848	35,5	m
849	32,1	m
850	29,6	m
851	28,8	39,9
852	29,2	52,9
853	30,9	76,1
854	34,3	76,5
855	38,3	75,5
856	42,5	74,8
857	46,6	74,2
858	50,7	76,2
859	54,8	75,1
860	58,7	36,3
861	45,2	0,0
862	31,8	37,2
863	33,8	71,2
864	35,5	46,4
865	36,6	33,6
866	37,2	20,0
867	37,2	m
868	37,0	m
869	36,6	m
870	36,0	m
871	35,4	m
872	34,7	m
873	34,1	m
874	33,6	m
875	33,3	m
876	33,1	m
877	32,7	m
878	31,4	m
879	45,0	0,0
880	58,5	m
881	53,7	m
882	47,5	m
883	40,6	m
884	34,1	m
885	45,3	0,0
886	56,4	m
887	51,0	m
888	44,5	m
889	36,4	m
890	26,6	m
891	20,0	m
892	13,3	m
893	6,7	m
894	0,0	0,0
895	0,0	0,0
896	0,0	0,0
897	0,0	0,0
898	0,0	0,0
899	0,0	0,0
900	0,0	0,0
901	0,0	5,8
902	2,5	27,9
903	12,4	29,0
904	19,4	30,1
905	29,3	31,2
906	37,1	10,4
907	40,6	4,9
908	35,8	0,0
909	30,9	7,6
910	35,4	13,8
911	36,5	11,1
912	40,8	48,5
913	49,8	3,7
914	41,2	0,0
915	32,7	29,7
916	39,4	52,1
917	48,8	22,7
918	41,6	0,0
919	34,5	46,6
920	39,7	84,4
921	44,7	83,2
922	49,5	78,9
923	52,3	83,8
924	53,4	77,7
925	52,1	69,6
926	47,9	63,6
927	46,4	55,2
928	46,5	53,6
929	46,4	62,3
930	46,1	58,2
931	46,2	61,8
932	47,3	62,3
933	49,3	57,1
934	52,6	58,1
935	56,3	56,0
936	59,9	27,2
937	45,8	0,0
938	31,8	28,8
939	32,7	56,5
940	33,4	62,8
941	34,6	68,2
942	35,8	68,6
943	38,6	65,0
944	42,3	61,9
945	44,1	65,3
946	45,3	63,2
947	46,5	30,6
948	46,7	11,1
949	45,9	16,1
950	45,6	21,8
951	45,9	24,2
952	46,5	24,7
953	46,7	24,7
954	46,8	28,2
955	47,2	31,2
956	47,6	29,6
957	48,2	31,2
958	48,6	33,5
959	48,8	m
960	47,6	m
961	46,3	m
962	45,2	m
963	43,5	m
964	41,4	m
965	40,3	m
966	39,4	m
967	38,0	m
968	36,3	m
969	35,3	5,8
970	35,4	30,2
971	36,6	55,6
972	38,6	48,5
973	39,9	41,8
974	40,3	38,2
975	40,8	35,0
976	41,9	32,4
977	43,2	26,4
978	43,5	m
979	42,9	m
980	41,5	m
981	40,9	m
982	40,5	m
983	39,5	m
984	38,3	m
985	36,9	m
986	35,4	m
987	34,5	m
988	33,9	m
989	32,6	m
990	30,9	m
991	29,9	m
992	29,2	m
993	44,1	0,0
994	59,1	m
995	56,8	m
996	53,5	m
997	47,8	m
998	41,9	m
999	35,9	m
1000	44,3	0,0
1001	52,6	m
1002	43,4	m
1003	50,6	0,0
1004	57,8	m
1005	51,6	m
1006	44,8	m
1007	48,6	0,0
1008	52,4	m
1009	45,4	m
1010	37,2	m
1011	26,3	m
1012	17,9	m
1013	16,2	1,9
1014	17,8	7,5
1015	25,2	18,0
1016	39,7	6,5
1017	38,6	0,0
1018	37,4	5,4
1019	43,4	9,7
1020	46,9	15,7
1021	52,5	13,1
1022	56,2	6,3
1023	44,0	0,0
1024	31,8	20,9
1025	38,7	36,3
1026	47,7	47,5
1027	54,5	22,0
1028	41,3	0,0
1029	28,1	26,8
1030	31,6	49,2
1031	34,5	39,5
1032	36,4	24,0
1033	36,7	m
1034	35,5	m
1035	33,8	m
1036	33,7	19,8
1037	35,3	35,1
1038	38,0	33,9
1039	40,1	34,5
1040	42,2	40,4
1041	45,2	44,0
1042	48,3	35,9
1043	50,1	29,6
1044	52,3	38,5
1045	55,3	57,7
1046	57,0	50,7
1047	57,7	25,2
1048	42,9	0,0
1049	28,2	15,7
1050	29,2	30,5
1051	31,1	52,6
1052	33,4	60,7
1053	35,0	61,4
1054	35,3	18,2
1055	35,2	14,9
1056	34,9	11,7
1057	34,5	12,9
1058	34,1	15,5
1059	33,5	m
1060	31,8	m
1061	30,1	m
1062	29,6	10,3
1063	30,0	26,5
1064	31,0	18,8
1065	31,5	26,5
1066	31,7	m
1067	31,5	m
1068	30,6	m
1069	30,0	m
1070	30,0	m
1071	29,4	m
1072	44,3	0,0
1073	59,2	m
1074	58,3	m
1075	57,1	m
1076	55,4	m
1077	53,5	m
1078	51,5	m
1079	49,7	m
1080	47,9	m
1081	46,4	m
1082	45,5	m
1083	45,2	m
1084	44,3	m
1085	43,6	m
1086	43,1	m
1087	42,5	25,6
1088	43,3	25,7
1089	46,3	24,0
1090	47,8	20,6
1091	47,2	3,8
1092	45,6	4,4
1093	44,6	4,1
1094	44,1	m
1095	42,9	m
1096	40,9	m
1097	39,2	m
1098	37,0	m
1099	35,1	2,0
1100	35,6	43,3
1101	38,7	47,6
1102	41,3	40,4
1103	42,6	45,7
1104	43,9	43,3
1105	46,9	41,2
1106	52,4	40,1
1107	56,3	39,3
1108	57,4	25,5
1109	57,2	25,4
1110	57,0	25,4
1111	56,8	25,3
1112	56,3	25,3
1113	55,6	25,2
1114	56,2	25,2
1115	58,0	12,4
1116	43,4	0,0
1117	28,8	26,2
1118	30,9	49,9
1119	32,3	40,5
1120	32,5	12,4
1121	32,4	12,2
1122	32,1	6,4
1123	31,0	12,4
1124	30,1	18,5
1125	30,4	35,6
1126	31,2	30,1
1127	31,5	30,8
1128	31,5	26,9
1129	31,7	33,9
1130	32,0	29,9
1131	32,1	m
1132	31,4	m
1133	30,3	m
1134	29,8	m
1135	44,3	0,0
1136	58,9	m
1137	52,1	m
1138	44,1	m
1139	51,7	0,0
1140	59,2	m
1141	47,2	m
1142	35,1	0,0
1143	23,1	m
1144	13,1	m
1145	5,0	m
1146	0,0	0,0
1147	0,0	0,0
1148	0,0	0,0
1149	0,0	0,0
1150	0,0	0,0
1151	0,0	0,0
1152	0,0	0,0
1153	0,0	0,0
1154	0,0	0,0
1155	0,0	0,0
1156	0,0	0,0
1157	0,0	0,0
1158	0,0	0,0
1159	0,0	0,0
1160	0,0	0,0
1161	0,0	0,0
1162	0,0	0,0
1163	0,0	0,0
1164	0,0	0,0
1165	0,0	0,0
1166	0,0	0,0
1167	0,0	0,0
1168	0,0	0,0
1169	0,0	0,0
1170	0,0	0,0
1171	0,0	0,0
1172	0,0	0,0
1173	0,0	0,0
1174	0,0	0,0
1175	0,0	0,0
1176	0,0	0,0
1177	0,0	0,0
1178	0,0	0,0
1179	0,0	0,0
1180	0,0	0,0
1181	0,0	0,0
1182	0,0	0,0
1183	0,0	0,0
1184	0,0	0,0
1185	0,0	0,0
1186	0,0	0,0
1187	0,0	0,0
1188	0,0	0,0
1189	0,0	0,0
1190	0,0	0,0
1191	0,0	0,0
1192	0,0	0,0
1193	0,0	0,0
1194	0,0	0,0
1195	0,0	0,0
1196	0,0	20,4
1197	12,6	41,2
1198	27,3	20,4
1199	40,4	7,6
1200	46,1	m
1201	44,6	m
1202	42,7	14,7
1203	42,9	7,3
1204	36,1	0,0
1205	29,3	15,0
1206	43,8	22,6
1207	54,9	9,9
1208	44,9	0,0
1209	34,9	47,4
1210	42,7	82,7
1211	52,0	81,2
1212	61,8	82,7
1213	71,3	39,1
1214	58,1	0,0
1215	44,9	42,5
1216	46,3	83,3
1217	46,8	74,1
1218	48,1	75,7
1219	50,5	75,8
1220	53,6	76,7
1221	56,9	77,1
1222	60,2	78,7
1223	63,7	78,0
1224	67,2	79,6
1225	70,7	80,9
1226	74,1	81,1
1227	77,5	83,6
1228	80,8	85,6
1229	84,1	81,6
1230	87,4	88,3
1231	90,5	91,9
1232	93,5	94,1
1233	96,8	96,6
1234	100,0	m
1235	96,0	m
1236	81,9	m
1237	68,1	m
1238	58,1	84,7
1239	58,5	85,4
1240	59,5	85,6
1241	61,0	86,6
1242	62,6	86,8
1243	64,1	87,6
1244	65,4	87,5
1245	66,7	87,8
1246	68,1	43,5
1247	55,2	0,0
1248	42,3	37,2
1249	43,0	73,6
1250	43,5	65,1
1251	43,8	53,1
1252	43,9	54,6
1253	43,9	41,2
1254	43,8	34,8
1255	43,6	30,3
1256	43,3	21,9
1257	42,8	19,9
1258	42,3	m
1259	41,4	m
1260	40,2	m
1261	38,7	m
1262	37,1	m
1263	35,6	m
1264	34,2	m
1265	32,9	m
1266	31,8	m
1267	30,7	m
1268	29,6	m
1269	40,4	0,0
1270	51,2	m
1271	49,6	m
1272	48,0	m
1273	46,4	m
1274	45,0	m
1275	43,6	m
1276	42,3	m
1277	41,0	m
1278	39,6	m
1279	38,3	m
1280	37,1	m
1281	35,9	m
1282	34,6	m
1283	33,0	m
1284	31,1	m
1285	29,2	m
1286	43,3	0,0
1287	57,4	32,8
1288	59,9	65,4
1289	61,9	76,1
1290	65,6	73,7
1291	69,9	79,3
1292	74,1	81,3
1293	78,3	83,2
1294	82,6	86,0
1295	87,0	89,5
1296	91,2	90,8
1297	95,3	45,9
1298	81,0	0,0
1299	66,6	38,2
1300	67,9	75,5
1301	68,4	80,5
1302	69,0	85,5
1303	70,0	85,2
1304	71,6	85,9
1305	73,3	86,2
1306	74,8	86,5
1307	76,3	42,9
1308	63,3	0,0
1309	50,4	21,2
1310	50,6	42,3
1311	50,6	53,7
1312	50,4	90,1
1313	50,5	97,1
1314	51,0	100,0
1315	51,9	100,0
1316	52,6	100,0
1317	52,8	32,4
1318	47,7	0,0
1319	42,6	27,4
1320	42,1	53,5
1321	41,8	44,5
1322	41,4	41,1
1323	41,0	21,0
1324	40,3	0,0
1325	39,3	1,0
1326	38,3	15,2
1327	37,6	57,8
1328	37,3	73,2
1329	37,3	59,8
1330	37,4	52,2
1331	37,4	16,9
1332	37,1	34,3
1333	36,7	51,9
1334	36,2	25,3
1335	35,6	m
1336	34,6	m
1337	33,2	m
1338	31,6	m
1339	30,1	m
1340	28,8	m
1341	28,0	29,5
1342	28,6	100,0
1343	28,8	97,3
1344	28,8	73,4
1345	29,6	56,9
1346	30,3	91,7
1347	31,0	90,5
1348	31,8	81,7
1349	32,6	79,5
1350	33,5	86,9
1351	34,6	100,0
1352	35,6	78,7
1353	36,4	50,5
1354	37,0	57,0
1355	37,3	69,1
1356	37,6	49,5
1357	37,8	44,4
1358	37,8	43,4
1359	37,8	34,8
1360	37,6	24,0
1361	37,2	m
1362	36,3	m
1363	35,1	m
1364	33,7	m
1365	32,4	m
1366	31,1	m
1367	29,9	m
1368	28,7	m
1369	29,0	58,6
1370	29,7	88,5
1371	31,0	86,3
1372	31,8	43,4
1373	31,7	m
1374	29,9	m
1375	40,2	0,0
1376	50,4	m
1377	47,9	m
1378	45,0	m
1379	43,0	m
1380	40,6	m
1381	55,5	0,0
1382	70,4	41,7
1383	73,4	83,2
1384	74,0	83,7
1385	74,9	41,7
1386	60,0	0,0
1387	45,1	41,6
1388	47,7	84,2
1389	50,4	50,2
1390	53,0	26,1
1391	59,5	0,0
1392	66,2	38,4
1393	66,4	76,7
1394	67,6	100,0
1395	68,4	76,6
1396	68,2	47,2
1397	69,0	81,4
1398	69,7	40,6
1399	54,7	0,0
1400	39,8	19,9
1401	36,3	40,0
1402	36,7	59,4
1403	36,6	77,5
1404	36,8	94,3
1405	36,8	100,0
1406	36,4	100,0
1407	36,3	79,7
1408	36,7	49,5
1409	36,6	39,3
1410	37,3	62,8
1411	38,1	73,4
1412	39,0	72,9
1413	40,2	72,0
1414	41,5	71,2
1415	42,9	77,3
1416	44,4	76,6
1417	45,4	43,1
1418	45,3	53,9
1419	45,1	64,8
1420	46,5	74,2
1421	47,7	75,2
1422	48,1	75,5
1423	48,6	75,8
1424	48,9	76,3
1425	49,9	75,5
1426	50,4	75,2
1427	51,1	74,6
1428	51,9	75,0
1429	52,7	37,2
1430	41,6	0,0
1431	30,4	36,6
1432	30,5	73,2
1433	30,3	81,6
1434	30,4	89,3
1435	31,5	90,4
1436	32,7	88,5
1437	33,7	97,2
1438	35,2	99,7
1439	36,3	98,8
1440	37,7	100,0
1441	39,2	100,0
1442	40,9	100,0
1443	42,4	99,5
1444	43,8	98,7
1445	45,4	97,3
1446	47,0	96,6
1447	47,8	96,2
1448	48,8	96,3
1449	50,5	95,1
1450	51,0	95,9
1451	52,0	94,3
1452	52,6	94,6
1453	53,0	65,5
1454	53,2	0,0
1455	53,2	m
1456	52,6	m
1457	52,1	m
1458	51,8	m
1459	51,3	m
1460	50,7	m
1461	50,7	m
1462	49,8	m
1463	49,4	m
1464	49,3	m
1465	49,1	m
1466	49,1	m
1467	49,1	8,3
1468	48,9	16,8
1469	48,8	21,3
1470	49,1	22,1
1471	49,4	26,3
1472	49,8	39,2
1473	50,4	83,4
1474	51,4	90,6
1475	52,3	93,8
1476	53,3	94,0
1477	54,2	94,1
1478	54,9	94,3
1479	55,7	94,6
1480	56,1	94,9
1481	56,3	86,2
1482	56,2	64,1
1483	56,0	46,1
1484	56,2	33,4
1485	56,5	23,6
1486	56,3	18,6
1487	55,7	16,2
1488	56,0	15,9
1489	55,9	21,8
1490	55,8	20,9
1491	55,4	18,4
1492	55,7	25,1
1493	56,0	27,7
1494	55,8	22,4
1495	56,1	20,0
1496	55,7	17,4
1497	55,9	20,9
1498	56,0	22,9
1499	56,0	21,1
1500	55,1	19,2
1501	55,6	24,2
1502	55,4	25,6
1503	55,7	24,7
1504	55,9	24,0
1505	55,4	23,5
1506	55,7	30,9
1507	55,4	42,5
1508	55,3	25,8
1509	55,4	1,3
1510	55,0	m
1511	54,4	m
1512	54,2	m
1513	53,5	m
1514	52,4	m
1515	51,8	m
1516	50,7	m
1517	49,9	m
1518	49,1	m
1519	47,7	m
1520	47,3	m
1521	46,9	m
1522	46,9	m
1523	47,2	m
1524	47,8	m
1525	48,2	0,0
1526	48,8	23,0
1527	49,1	67,9
1528	49,4	73,7
1529	49,8	75,0
1530	50,4	75,8
1531	51,4	73,9
1532	52,3	72,2
1533	53,3	71,2
1534	54,6	71,2
1535	55,4	68,7
1536	56,7	67,0
1537	57,2	64,6
1538	57,3	61,9
1539	57,0	59,5
1540	56,7	57,0
1541	56,7	69,8
1542	56,8	58,5
1543	56,8	47,2
1544	57,0	38,5
1545	57,0	32,8
1546	56,8	30,2
1547	57,0	27,0
1548	56,9	26,2
1549	56,7	26,2
1550	57,0	26,6
1551	56,7	27,8
1552	56,7	29,7
1553	56,8	32,1
1554	56,5	34,9
1555	56,6	34,9
1556	56,3	35,8
1557	56,6	36,6
1558	56,2	37,6
1559	56,6	38,2
1560	56,2	37,9
1561	56,6	37,5
1562	56,4	36,7
1563	56,5	34,8
1564	56,5	35,8
1565	56,5	36,2
1566	56,5	36,7
1567	56,7	37,8
1568	56,7	37,8
1569	56,6	36,6
1570	56,8	36,1
1571	56,5	36,8
1572	56,9	35,9
1573	56,7	35,0
1574	56,5	36,0
1575	56,4	36,5
1576	56,5	38,0
1577	56,5	39,9
1578	56,4	42,1
1579	56,5	47,0
1580	56,4	48,0
1581	56,1	49,1
1582	56,4	48,9
1583	56,4	48,2
1584	56,5	48,3
1585	56,5	47,9
1586	56,6	46,8
1587	56,6	46,2
1588	56,5	44,4
1589	56,8	42,9
1590	56,5	42,8
1591	56,7	43,2
1592	56,5	42,8
1593	56,9	42,2
1594	56,5	43,1
1595	56,5	42,9
1596	56,7	42,7
1597	56,6	41,5
1598	56,9	41,8
1599	56,6	41,9
1600	56,7	42,6
1601	56,7	42,6
1602	56,7	41,5
1603	56,7	42,2
1604	56,5	42,2
1605	56,8	41,9
1606	56,5	42,0
1607	56,7	42,1
1608	56,4	41,9
1609	56,7	42,9
1610	56,7	41,8
1611	56,7	41,9
1612	56,8	42,0
1613	56,7	41,5
1614	56,6	41,9
1615	56,8	41,6
1616	56,6	41,6
1617	56,9	42,0
1618	56,7	40,7
1619	56,7	39,3
1620	56,5	41,4
1621	56,4	44,9
1622	56,8	45,2
1623	56,6	43,6
1624	56,8	42,2
1625	56,5	42,3
1626	56,5	44,4
1627	56,9	45,1
1628	56,4	45,0
1629	56,7	46,3
1630	56,7	45,5
1631	56,8	45,0
1632	56,7	44,9
1633	56,6	45,2
1634	56,8	46,0
1635	56,5	46,6
1636	56,6	48,3
1637	56,4	48,6
1638	56,6	50,3
1639	56,3	51,9
1640	56,5	54,1
1641	56,3	54,9
1642	56,4	55,0
1643	56,4	56,2
1644	56,2	58,6
1645	56,2	59,1
1646	56,2	62,5
1647	56,4	62,8
1648	56,0	64,7
1649	56,4	65,6
1650	56,2	67,7
1651	55,9	68,9
1652	56,1	68,9
1653	55,8	69,5
1654	56,0	69,8
1655	56,2	69,3
1656	56,2	69,8
1657	56,4	69,2
1658	56,3	68,7
1659	56,2	69,4
1660	56,2	69,5
1661	56,2	70,0
1662	56,4	69,7
1663	56,2	70,2
1664	56,4	70,5
1665	56,1	70,5
1666	56,5	69,7
1667	56,2	69,3
1668	56,5	70,9
1669	56,4	70,8
1670	56,3	71,1
1671	56,4	71,0
1672	56,7	68,6
1673	56,8	68,6
1674	56,6	68,0
1675	56,8	65,1
1676	56,9	60,9
1677	57,1	57,4
1678	57,1	54,3
1679	57,0	48,6
1680	57,4	44,1
1681	57,4	40,2
1682	57,6	36,9
1683	57,5	34,2
1684	57,4	31,1
1685	57,5	25,9
1686	57,5	20,7
1687	57,6	16,4
1688	57,6	12,4
1689	57,6	8,9
1690	57,5	8,0
1691	57,5	5,8
1692	57,3	5,8
1693	57,6	5,5
1694	57,3	4,5
1695	57,2	3,2
1696	57,2	3,1
1697	57,3	4,9
1698	57,3	4,2
1699	56,9	5,5
1700	57,1	5,1
1701	57,0	5,2
1702	56,9	5,5
1703	56,6	5,4
1704	57,1	6,1
1705	56,7	5,7
1706	56,8	5,8
1707	57,0	6,1
1708	56,7	5,9
1709	57,0	6,6
1710	56,9	6,4
1711	56,7	6,7
1712	56,9	6,9
1713	56,8	5,6
1714	56,6	5,1
1715	56,6	6,5
1716	56,5	10,0
1717	56,6	12,4
1718	56,5	14,5
1719	56,6	16,3
1720	56,3	18,1
1721	56,6	20,7
1722	56,1	22,6
1723	56,3	25,8
1724	56,4	27,7
1725	56,0	29,7
1726	56,1	32,6
1727	55,9	34,9
1728	55,9	36,4
1729	56,0	39,2
1730	55,9	41,4
1731	55,5	44,2
1732	55,9	46,4
1733	55,8	48,3
1734	55,6	49,1
1735	55,8	49,3
1736	55,9	47,7
1737	55,9	47,4
1738	55,8	46,9
1739	56,1	46,8
1740	56,1	45,8
1741	56,2	46,0
1742	56,3	45,9
1743	56,3	45,9
1744	56,2	44,6
1745	56,2	46,0
1746	56,4	46,2
1747	55,8	m
1748	55,5	m
1749	55,0	m
1750	54,1	m
1751	54,0	m
1752	53,3	m
1753	52,6	m
1754	51,8	m
1755	50,7	m
1756	49,9	m
1757	49,1	m
1758	47,7	m
1759	46,8	m
1760	45,7	m
1761	44,8	m
1762	43,9	m
1763	42,9	m
1764	41,5	m
1765	39,5	m
1766	36,7	m
1767	33,8	m
1768	31,0	m
1769	40,0	0,0
1770	49,1	m
1771	46,2	m
1772	43,1	m
1773	39,9	m
1774	36,6	m
1775	33,6	m
1776	30,5	m
1777	42,8	0,0
1778	55,2	m
1779	49,9	m
1780	44,0	m
1781	37,6	m
1782	47,2	0,0
1783	56,8	m
1784	47,5	m
1785	42,9	m
1786	31,6	m
1787	25,8	m
1788	19,9	m
1789	14,0	m
1790	8,1	m
1791	2,2	m
1792	0,0	0,0
1793	0,0	0,0
1794	0,0	0,0
1795	0,0	0,0
1796	0,0	0,0
1797	0,0	0,0
1798	0,0	0,0
1799	0,0	0,0
1800	0,0	0,0
m = pohon zkušebním stavem