(EHK/OSN) č. 102Předpis č. 102 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování I. zařízení pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN) II. vozidel, pokud jde montáž schváleného typu ZSVN

Publikováno: Úř. věst. L 351, 30.12.2008, s. 44-62 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 30. prosince 2008 Autor předpisu:
Platnost od: 13. prosince 1996 Nabývá účinnosti: 13. prosince 1996
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



 

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html.

Předpis č. 102 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování

I.

zařízení pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN)

II.

vozidel, pokud jde montáž schváleného typu ZSVN

Datum vstupu v platnost: 13. prosince 1996

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Definice

ODDÍL I

3.

Žádost o schválení

4.

Schválení

5.

Požadavky

6.

Změna typu ZSVN a rozšíření schválení

7.

Shodnost výroby

8.

Postihy za neshodnost výroby

9.

Definitivní ukončení výroby

10.

Názvy a adresy správních orgánů a technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek

ODDÍL II

11.

Žádost o schválení

12.

Schválení

13.

Požadavky týkající se montáže ZSVN

14.

Změny typu vozidla a rozšíření schválení

15.

Shodnost výroby

16.

Postihy za neshodnost výroby

17.

Definitivní ukončení výroby

18.

Názvy a adresy správních orgánů a technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek

PŘÍLOHY

Příloha I –

Sdělení (oddíl I)

Příloha II –

Sdělení (oddíl II)

Příloha III –

Příklad značky schválení

Příloha IV –

Požadavky týkající se zkoušek a výkonu

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1   Tento předpis se použije pro vozidla kategorií N2, N3, O3 a O4.

2.   DEFINICE

2.1   Pro účely tohoto předpisu se:

2.1.1   „zařízením pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN)“ rozumí zařízení, které automaticky poskytuje dostatečný prostor mezi karosérií tažného vozidla a karosérií přípojného vozidla, je-li během úhlového pohybu mezi vozidly potřeba dodatečný volný prostor. Na zařízení pro spojení vozidel, která v rámci zařízení neupravují délku a/nebo úhel, se tento předpis nevztahuje;

2.1.2   „schválením zařízení“ rozumí schválení typu zařízení pro spojení vozidel nakrátko, které splňuje požadavky stanovené v oddílu I níže;

2.1.3   „schválením vozidla“ rozumí schválení vozidla, pokud jde o montáž schváleného zařízení pro spojení vozidel nakrátko;

2.1.4   „typem vozidla“ rozumějí vozidla, která se neliší v těchto podstatných ohledech:

2.1.4.1   značka a typ zařízení pro spojení vozidel nakrátko;

2.1.4.2   délka a šířka vozidel;

2.1.4.3   hmotnost vozidel;

2.1.4.4   body připevnění zařízení pro spojení vozidel nakrátko;

2.1.4.5   popis vozidla (např. nákladní vozidlo, traktor, přípojné vozidlo, návěs, přípojné vozidlo s nápravami uprostřed);

2.1.4.6   mechanismus řízení (např. pomocný mechanismus řízení, mechanismus řízení přípojného vozidla).

2.1.5   „typem zařízení pro spojení vozidel nakrátko“ rozumí zařízení, která se neliší v těchto podstatných ohledech:

2.1.5.1   značka a typ zařízení;

2.1.5.2   pracovní princip;

2.1.5.3   způsob připevnění k vozidlům;

2.1.5.4   celkové rozměry při minimální a maximální roztažené poloze;

2.1.5.5   limity provozních úhlů;

2.1.5.6   kinematická charakteristika ve vztahu k úhlům pohyblivosti;

2.1.6   „automatickým způsobem spojování“ rozumí postup, kdy nacouvání tažného vozidla na přípojné vozidlo stačí k tomu, aby se připojení úplně a správně zapojilo, aby bylo automaticky zabezpečeno a aby indikovalo správné zajištění bezpečnostních zařízení bez jakéhokoliv vnějšího zásahu.

ODDÍL I

SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ PRO SPOJENÍ VOZIDEL NAKRÁTKO (ZSVN)

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1   Žádost o schválení zařízení pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN) podává výrobce ZSVN nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2   K žádosti se přiloží:

3.2.1   podrobný popis ZSVN, způsob jeho montáže a výkresy v plném měřítku, v trojím vyhotovení. Předložené dokumenty musí ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že ZSVN bude fungovat spolehlivě a bezpečně.

3.2.2   vzorek typu ZSVN, které má být schváleno;

3.2.3   spolu s technickou zkušebnou odpovědnou za provádění schvalovacích zkoušek musí být s ohledem na aspekty, jako je zavěšení, maximální přípustná hmotnost a rozměry, rozvor náprav, počet a poloha náprav a krajní polohy zařízení pro spojení vozidel nakrátko, vybrána jízdní souprava vozidel představujících nejnepříznivější podmínky a do těchto vozidel bude namontováno ZSVN, které má být schváleno. Jestliže to technická zkušebna vyžaduje, musí být jízdních souprav vozidel dodáno více.

3.3   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

4.   SCHVÁLENÍ

4.1   Všechny části nezbytné pro montáž a bezpečný provoz zařízení pro spojení vozidel nakrátko (např. části podléhající tažným silám nebo silám řízení upevněné k podvozku tažného vozidla nebo přípojného vozidla a ovládací systémy) podléhají schválení typu.

4.2   Schválení typu ZSVN se udělí, jestliže ZSVN předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 5 níže.

4.3   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (00 pro tento předpis v jeho stávajícím znění) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu ZSVN stejné číslo.

4.4   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu ZSVN podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

4.5   Na každé ZSVN, které je shodné s typem schváleným podle tohoto předpisu, se pevně, viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

4.5.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (1);

4.5.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice uvedené v bodě 4.5.1.

4.6   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.7   V příloze 3 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

5.   POŽADAVKY

5.1   Obecné požadavky

5.1.1   ZSVN musí být konstruováno, vyrobeno a smontováno tak, aby vozidlo, do něhož je takové zařízení namontováno, v obvyklém provozu splňovalo požadavky tohoto předpisu. Samotná ZSVN musí splňovat technické požadavky předpisu č. 55. V úvahu se musí vzít i další síly, které může smontované ZSVN, jež je v provozu, způsobit.

5.1.2   Obsluha ZSVN musí být automatická. Zařízení musí umožňovat i zpětný pohyb nakrátko spojené jízdní soupravy bez jakéhokoliv manuálního zásahu do ZSVN.

5.1.3   ZSVN musí být konstruováno, vyrobeno a smontováno zejména tak, aby odolávalo veškeré zátěži, korozi a stárnutí, kterým může být vystaveno (např. vibrace, vlhkost, extrémní teploty).

5.1.4   ZSVN musí vozidlům umožnit jízdu v přímém směru jízdy na rovné vozovce, aniž by bylo nutné na kontrolu řízení vyvíjet jakékoli neobvyklé úsilí, ať při pohybu vpřed nebo vzad.

5.1.5   Poruchy systému

5.1.5.1   Při jakékoli poruše systému napájení a/nebo poruše ovládacího systému ZSVN, když je vozidlo v provozu, se připojení musí roztáhnout a v této poloze zůstat. Oddělení tažného vozidla od přípojného musí být za všech podmínek používání znemožněno mechanickými prostředky.

5.1.5.2   Jakákoli porucha systému napájení a/nebo ovládacího systému musí být řidiči indikována akustickým a optickým signálem.

5.1.6   U stojících vozidel nesmí za žádných okolností, včetně dlouhodobého zaparkování vozidla v kopci, dojít k nekontrolovanému pohybu ZSVN.

5.1.7   Neautomatický pohyb ZSVN je možný, pouze pokud tažné vozidlo stojí. K ovládací jednotce musí být nastálo připevněn pokyn u tažného vozidla zatahovat ruční brzdu.

5.1.7.1   Tato operace musí být ovládána prostřednictvím dvojité ovládací jednotky.

5.1.7.2   Tato ovládací jednotka musí být namontována mimo kabinu řidiče a musí být umístěna tak, aby obsluhující osoba nebyla pohybem přípojného vozidla ohrožena a aby měla o nebezpečném prostoru mezi vozidly dobrý přehled.

5.1.7.3   Nesmí být možné ovládací jednotku v provozní poloze zamknout nebo s ní manipulovat neúmyslně.

5.1.7.4   Přípojné vozidlo se musí pohybovat bez otřesů, maximální rychlostí 50 mm/sek.

5.1.7.5   Při uvolnění řízení se musí pohyb okamžitě zastavit.

5.1.8   Pohyb tažného vozidla vpřed nesmí vyústit v pohyb přípojného vozidla vzad, ve vztahu k povrchu vozovky.

Pohyb přípojného vozidla vzad je povolen maximálně o 30 mm, a to pouze za účelem opravy chybně zvolené funkce ze strany obsluhující osoby.

5.1.9   Po relativním úhlovém pohybu mezi tažným a přípojným vozidlem se musí ZSVN vrátit do své co nejkratší normální přímé provozní polohy, v souladu s přílohou IV.

5.1.10   Provoz ZSVN nesmí narušovat dynamickou stabilitu jízdní soupravy. Splnění tohoto požadavku musí být zkontrolováno při zkouškách uvedených v příloze IV.

5.1.11   ZSVN musí být konstruováno tak, aby vozidla mohla být spojena i rozpojena. Všechny spojovací operace musí být automatické, včetně mechanického řízení a částí podléhajících tažným/řídícím silám. Správné zajištění zajišťovacího systému musí být indikováno nebo snadno viditelné ze strany vozidla od zařízení pro spojení vozidel. Pokud tomu tak není, musí být v kabině řidiče instalována dálková indikace. Manuální spojení kabelů pro řízení a napájecích kabelů je povoleno za podmínky, že spojení je snadno přístupné pro stojící osobu a že jízdní soupravu lze bezpečně řídit, aniž by tyto kabely byly spojeny.

5.1.12   Když je ZSVN aktivováno, musí samo o sobě umožňovat alespoň tento úhlový pohyb:

 

Plné přípojné vozidlo

Přípojné vozidlo s nápravami uprostřed

Návěs

vodorovný

±60°

±90°

±90°

svislý

±20°

±15°

±12°

axiální

±15°

±15°

5.1.13   U hydraulických a pneumatických ZSVN se musí těsně předtím, než ZSVN dosáhne své maximální roztažené polohy, objevit optický signál. Tento signál může být shodný s optickým signálem uvedeným v bodě 5.1.5.2.

5.1.14   ZSVN musí být konstruováno tak, aby nedošlo k neúmyslnému pohybu přípojného vozidla nebo nesprávnému fungování ZSVN, když je tažné vozidlo spojováno s přípojným vozidlem v úhlu, který se liší od úhlu rozpojených vozidel.

5.1.15   Tabulka, která udává maximální hmotnost tažného a přípojného vozidla, všechna mazací místa a četnost mazání, musí být připevněna tak, aby byla zřetelně viditelná, i když je přípojné vozidlo spojeno s tažným vozidlem.

5.2   Zkoušky

Zkoušky, kterými musí ZSVN projít, aby bylo schváleno, jsou popsány v příloze IV tohoto předpisu.

6.   ZMĚNA TYPU ZSVN A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

6.1   Každá změna typu ZSVN se musí oznámit správnímu orgánu, který typ ZSVN schválil. Správní orgán může buď;

6.1.1   usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že zařízení i tak stále splňuje požadavky; nebo

6.1.2   si vyžádat od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek nový zkušební protokol.

6.2   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 4.3.

6.3   Příslušný orgán vydávající rozšíření schválení přidělí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o tom prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu ostatní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis.

7.   SHODNOST VÝROBY

7.1   Každé ZSVN schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky stanovené v bodě 5 výše.

7.2   Splnění požadavků bodu 7.1. se ověřuje vhodnou kontrolou výroby.

7.3   Držitel schválení je povinen zejména:

7.3.1   zajistit, aby existovaly postupy pro účinnou kontrolu kvality výrobků;

7.3.2   mít přístup ke zkušebnímu vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem;

7.3.3   zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenávány a aby související dokumenty byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se správním orgánem;

7.3.4   analyzovat výsledky každého typu zkoušky s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností výrobku, přičemž vezme v úvahu odchylky, ke kterým dochází ve výrobním procesu;

7.3.5   zajistit, aby se u každého typu výrobku prováděl dostatečný počet kontrol a zkoušek podle postupů schválených příslušným orgánem;

7.3.6   zajistit, aby v případě, kdy některý ze vzorků nebo částí prokáže při určité zkoušce neshodu s typem, byly odebrány nové vzorky a provedena nová zkouška. Musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti příslušné výroby.

7.4   Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti platné pro každou výrobní jednotku.

7.4.1   Při každé inspekci musí být inspektorovi předloženy knihy zkoušek a záznamy o kontrole výroby.

7.4.2   Inspektor může náhodně odebrat vzorky, které se podrobí zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků se může stanovit podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

7.4.3   Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 7.4.2. výše, odebere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež provedla zkoušky pro schválení typu.

7.4.4   Příslušný orgán je oprávněn provádět jakékoli zkoušky předepsané v tomto předpisu.

7.4.5   Obvyklá četnost inspekcí z pověření příslušného orgánu je jedna inspekce za dva roky. V případě, že jsou zjištěny nevyhovující výsledky v průběhu jedné z těchto inspekcí, příslušný orgán zajistí, aby byly podniknuty veškeré nezbytné kroky pro co nejrychlejší obnovení shodnosti výroby.

8.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

8.1   Schválení udělené pro typ ZSVN v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky podle bodu 5 výše.

8.2   Jestliže některá strana dohody z roku 1958, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které již dříve udělila, musí o tom vyrozumět ostatní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze I tohoto předpisu.

9.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

9.1   Pokud držitel schválení přestane zcela vyrábět typ ZSVN, který byl schválen v souladu s tímto předpisem, oznámí tuto skutečnost orgánu, který schválení udělil. Uvedený orgán to následně oznámí ostatním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze I tohoto předpisu.

10.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

10.1   Smluvní strany uvedené dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a rovněž názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a kterým je nutné zasílat formuláře o definitivním ukončení výroby či o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení vydaných v jiných zemích.

ODDÍL II

SCHVÁLENÍ VOZIDEL, POKUD JDE O MONTÁŽ SCHVÁLENÉHO TYPU ZSVN

11.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

11.1   Žádost o schválení typu vozidla, pokud jde o montáž schváleného typu ZSVN, předkládá výrobce vozidla nebo jeho zplnomocněný zástupce.

11.2   K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží následující dokumenty a údaje:

11.3   podrobný popis typu vozidla a částí vozidla souvisejících se ZSVN, včetně rozměrového výkresu bodů připevnění, údajů a dokumentů uvedených v příloze II.

11.4   Na žádost příslušného orgánu je také nutno dodat formulář schválení ke každému typu ZSVN (t.j. formulář uvedený v příloze I tohoto předpisu).

11.5   Technické zkušebně, která provádí schvalovací zkoušky, se předá vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, s namontovaným ZSVN.

11.5.1   Ke zkouškám může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k typu, za předpokladu, že žadatel může ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že nepřítomnost vynechaných částí nemá vliv na výsledky ověření z hlediska požadavků tohoto předpisu.

11.6   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

11.7   Ke spojování vozidel, které se od obvyklého spojování liší, musí být dodán návod k obsluze, který musí obsahovat zejména návod pro spojování a rozpojování různými způsoby (např. při úhlových polohách). Tento speciální návod musí být přiložen ke každému vozidlu.

12.   SCHVÁLENÍ

12.1   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže je vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu vybaveno schváleným typem ZSVN a splňuje požadavky bodu 13 níže.

12.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (00 pro tento předpis v jeho stávajícím znění) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu vozidla stejné číslo.

12.3   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze II tohoto předpisu.

12.4   Na každé vozidlo, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

12.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (3);

12.4.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice předepsané v bodě 12.4.1.

12.5   Shoduje-li se vozidlo s typem vozidla schváleným podle jednoho nebo více předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 12.4.1. opakovat; v takovém případě budou číslo předpisu, číslo schválení a další symboly všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která jej udělila podle tohoto předpisu, uvedena ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 12.4.1.

12.6   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

12.7   Značka schválení se připevní poblíž tabulky s údaji o vozidle, připevněné výrobcem, nebo přímo na ni.

12.8   V příloze III tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

13.   POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE MONTÁŽE SCHVÁLENÉHO ZSVN

13.1   Při montáži ZSVN do vozidla musí být splněny požadavky oddílu I, bodu 5.1., s výjimkou bodu 5.1.12., i přes jakékoli působení, které může vzniknout provozem vozidla.

13.2   ZSVN nesmí bránit v pohybu vozidlům, na něž je namontováno. Tato podmínka bude považována za splněnou, jestliže budou dodrženy požadavky zkoušek popsané v příloze IV.

13.3   Varovný signál uvedený v oddíle I, bodech 5.1.5.2. a 5.1.13.:

13.3.1   akustické zařízení musí být umístěno v kabině řidiče a za běžného provozu vozidla jej řidič musí za všech okolností snadno slyšet.

13.3.2   optický signál musí mít červenou barvu, musí být umístěn na přístrojové desce v přímém zorném poli řidiče a musí být i za denního světla snadno viditelný.

13.4   Spojení a rozpojení vozidel musí být možné při úhlech připojení do 50° vodorovně vpravo i vlevo, do 10° svisle směrem nahoru i dolů s plnými přípojnými vozidly, do 6° svisle směrem nahoru i dolů s přípojnými vozidly s nápravami uprostřed a do 7° při axiálním otočení v obou směrech, tj. musí být možné přípojné vozidlo připojit až do výše uvedených úhlových poloh mezi ojemi tažného a přípojného vozidla, aniž by byl nutný zásah dalších osob.

Během automatického spojování je před provedením konečného připojení povolena dočasná poloha. Dočasná poloha musí umožňovat bezpečnou manipulaci s jízdní soupravou. Jestliže je poslední krok prováděn manuálně, musí být prostor mezi vozidly alespoň 500 mm.

13.5   Musí být možné, aby jedna stojící osoba mohla měnit polohu zařízení pro spojení vozidel před spojováním bez použití nástrojů. Tento požadavek rovněž platí pro spojování a rozpojování brzdových a elektrických kabelů.

13.6   Všeobecné požadavky

Aby bylo automatické spojování možné, musí být oko oje vertikálně nastavitelné ve vztahu k výšce středu zařízení pro spojení vozidel za veškerých běžných dopravních a provozních podmínek.

14.   ZMĚNY TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

14.1   Každá změna typu vozidla, který je definován v bodě 2.1.4., se musí oznámit správnímu orgánu, který jej schválil. Správní orgán může buď:

14.1.1   usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo i tak stále splňuje požadavky, nebo

14.1.2   si vyžádat od technické zkušebny nový zkušební protokol.

14.2   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 12.3.

14.3   Příslušný orgán vydávající rozšíření schválení přidělí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o tom prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze II tohoto předpisu ostatní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis.

15.   SHODNOST VÝROBY

15.1   Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky stanovené v bodě 13 výše.

15.2   Splnění požadavků bodu 15.1. se ověřuje vhodnou kontrolou výroby.

15.3   Držitel schválení je povinen zejména:

15.3.1   zajistit, aby existovaly postupy pro účinnou kontrolu kvality vozidel z hlediska všech aspektů týkajících se shodnosti s požadavky stanovenými v bodě 13 výše;

15.3.2   mít přístup ke zkušebnímu vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem;

15.3.3   zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenávány a aby související dokumenty byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se správním orgánem;

15.3.4   analyzovat výsledky každého typu zkoušky s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností výrobku, přičemž vezme v úvahu odchylky, ke kterým dochází ve výrobním procesu;

15.3.5   zajistit, aby se u každého typu výrobku prováděl dostatečný počet kontrol a zkoušek podle postupů schválených příslušným orgánem;

15.3.6   zajistit, aby v případě, kdy některý ze vzorků nebo částí prokáže při určité zkoušce neshodu s typem, byly odebrány nové vzorky a provedena nová zkouška. Musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti příslušné výroby.

15.4   Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti platné pro každou výrobní jednotku.

15.4.1   Při každé inspekci musí být inspektorovi předloženy knihy zkoušek a záznamy o kontrole výroby.

15.4.2   Inspektor může náhodně odebrat vzorky, které se podrobí zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků se může stanovit podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

15.4.3   Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 15.4.2. výše, odebere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež provedla zkoušky pro schválení typu.

15.4.4   Příslušný orgán je oprávněn provádět jakékoli zkoušky předepsané v tomto předpisu.

15.4.5   Obvyklá četnost inspekcí z pověření příslušného orgánu je jedna inspekce za dva roky. V případě, že jsou zjištěny nevyhovující výsledky v průběhu jedné z těchto inspekcí, příslušný orgán zajistí, aby byly podniknuty veškeré nezbytné kroky pro co nejrychlejší obnovení shodnosti výroby.

16.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

16.1   Schválení udělené pro typ vozidla v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky podle bodu 13 výše.

16.2   Jestliže některá strana dohody z roku 1958, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které již dříve udělila, musí o tom vyrozumět ostatní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze II tohoto předpisu.

17.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

17.1   Pokud držitel schválení přestane zcela vyrábět typ vozidla, který byl schválen v souladu s tímto předpisem, oznámí tuto skutečnost orgánu, který schválení udělil. Uvedený orgán to následně oznámí ostatním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze II tohoto předpisu

18.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

18.1   Smluvní strany uvedené dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a rovněž názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a kterým je nutné zasílat formuláře o definitivním ukončení výroby či o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení vydaných v jiných zemích.


(1)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 (neobsazeno), 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30–36 (neobsazeno)a 37 pro Turecko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, ve kterém ratifikují dohodu o uznávání schválení zařízení a částí motorových vozidel, nebo v pořadí, ve kterém k ní přistoupí, a takto přidělená čísla oznámí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(2)  Do doby, než budou odsouhlaseny jednotné postupy zkoušek, budou výrobci předávat technickým zkušebnám své postupy a výsledky zkoušek.

(3)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 (neobsazeno), 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30–36 (neobsazeno)a 37 pro Turecko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, ve kterém ratifikují dohodu o uznávání schválení zařízení a částí motorových vozidel, nebo v pořadí, ve kterém k ní přistoupí, a takto přidělená čísla oznámí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.


PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA II

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA III

PŘÍKLAD ZNAČKY SCHVÁLENÍ

Image

Výše uvedená značka schválení připevněná na ZSVN udává, že dotčené zařízení bylo schváleno v Nizozemsku (E4) podle předpisu č. 102, pod číslem schválení 002439. První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 102 v jeho původním znění.


PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZKOUŠEK A VÝKONU (1)

(viz bod 5.1.10.)

1.   VZDÁLENOST K PŘESTAVENÍ ZSVN

Jízdní souprava tažného a přípojného vozidla jede z přímého směru dopředu po oblouku o vnějším poloměru o 12,5 metrů a zastaví se, když se tažné vozidlo otočí v úhlu 90° (úhel vychýlení). Jízdní souprava poté co nejrychleji zvýší rychlost až na 30 ± 2 km/h a tuto rychlost udržuje až do konce zkoušky. K plnému zatažení ZSVN musí dojít během 150 metrů od počátku zrychlení (viz obrázek 1 níže).

Tato zkouška se musí provést ve směru vpravo i vlevo.

Obrázek 1

Image

Poznámka: Splnění uvedených požadavků nezaručuje, že celková délka jízdní soupravy vozidel je za všech jízdních podmínek v souladu se zákonem.

1.2   Technická zkušebna musí ověřit, že k určitému zatažení ZSVN dochází po celou dobu pohybu tažného vozidla vpřed.

2.   STABILITA JÍZDNÍ SOUPRAVY

Pro schválení v rámci oddílů I a II bude stabilita výkonu měřena během silničních zkoušek prováděných za těchto podmínek:

2.1   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

2.1.1   Stav naložení

2.1.1.1   Vozidla musí být naložena, přičemž rozložení hmotnosti na nápravy musí odpovídat údajům poskytnutým výrobcem vozidel; v případě, že je stanoveno více alternativ rozložení hmotnosti na nápravy, musí být rozložení maximální hmotnosti na nápravy takové, aby hmotnost připadající na každou nápravu byla úměrná maximální hmotnosti přípustné pro každou nápravu.

2.1.1.2   Výška těžiště vozidel musí být alespoň 1,7 metru.

Skutečný stav naložení musí být uveden ve zkušebním protokolu. U vozidel určených k použití s těžištěm níže než 1,7 metru může být zkouška se souhlasem schvalovacího orgánu provedena při menší výšce těžiště.

V takovém případě musí být maximální výška těžiště uvedena na informační tabulce vyžadované podle bodu 5.1.1.5.

2.1.2   Zkouška musí být provedena za rychlostí předepsaných pro každý typ zkoušky.

Je-li maximální konstrukční rychlost vozidla nižší než rychlost předepsaná pro zkoušku, provede se zkouška za maximální rychlosti vozidla.

2.1.3   Vozovka musí být rovná a mít povrch s dobrými adhezními vlastnostmi.

2.1.4   Zkoušky se provedou jen tehdy, pokud výsledky nemohou být ovlivněny větrem.

2.1.5   Na počátku zkoušek musí být pneumatiky studené a nahuštěné na tlak předepsaný výrobcem vozidel nebo pneumatik pro skutečné naložení nesené koly stojících vozidel. Použité pneumatiky musí být nové nebo téměř nové.

2.1.6   Předepsaný výkon musí být dosažen bez samozesilovacích reakcí, aniž by se vozidla vychýlila ze svého směru, a bez neobvyklých vibrací v sytému řízení a připojení.

2.2   ZKOUŠKA STABILITY POHYBU PO PŘÍMCE

2.2.1   Při zkoušce za rychlosti 85+5/–0 km/h musí vozidla zůstat v přímce. Během zkoušky musí být možné s vozidlem jet po rovném úseku vozovky, aniž by řidič musel řízení zvlášť korigovat.

2.2.2   Při zkoušce nouzového brzdění po přímce při středním plném zpomalení o alespoň 4 m/s2 z rychlosti 60 km/h do klidu se jízdní souprava nesmí vychýlit mimo jízdní pruh široký 3,5 metru.

2.2.3   Při zrychlení z klidové polohy vpřed o alespoň 2 m/s2 nesmí dojít mezi vozidly k pohybu, který by řidiči mohl při ovládání jízdní soupravy vozidel působit obtíže. (Jestliže jízdní souprava vozidel nemůže dosáhnout zrychlení předepsaného pro tuto zkoušku, provede se zkouška při maximálním možném zrychlení).

2.2.4   Během výše uvedených zkoušek se nesmí vyskytnout žádná trvalá deformace.

2.3   ZMĚNA JÍZDNÍHO PRUHU

2.3.1   Při simulovaném předjížděcím manévru, který je popsán v dodatku, provedeném při postupně se zvyšující rychlosti až na 80 km/h, nesmí mít řidič při ovládání jízdní soupravy žádné obtíže.

2.3.2   Při jízdě z jedné strany dráhy na druhou, kdy řidič při rychlosti 20 km/h alespoň třikrát co nejrychleji a co do nejkrajnější polohy otočí volantem, se vozidla nesmí dotknout a nesmí dojít k poškození ZSVN (šířka dráhy je 10 metrů).

3.   POHYB PO KRUŽNICI

3.1   Jízdní souprava jede z klidové polohy směrem vpřed po křivce o poloměru 25 m do rychlosti 20 km/h při zrychlení 2 ± 10 % m/s2. Při tom nesmí u vozidel dojít k pohybu, který by řidiči mohl působit obtíže při jejich ovládání.

Když tažné vozidlo a přípojné vozidlo dosáhnou stavu stabilního pohybu, zatočí tak, aby vnější přední okraj tažného vozidla opisoval kružnici o poloměru 25 m při konstantní rychlosti 5 km/h. Změří se kružnice opsaná zadním vnějším okrajem přípojného vozidla. Tento manévr se opakuje za týchž podmínek, avšak při rychlosti 25 km/h ± 1 km/h.

Při těchto manévrech se nejzadnější vnější okraj přípojného vozidla, které se pohybuje rychlostí 25 km/h ± 1 km/h, nesmí vychýlit mimo kružnici opsanou během manévru o více než 0,70 m při konstantní rychlosti 5 km/h (viz obrázek 2 níže).

Obrázek 2

Image

Žádná část přípojného vozidla nesmí vybočit o více než 0,5 m mimo tečnu ke kružnici s poloměrem 25 m, je-li přípojné vozidlo taženo vozidlem opouštějícím kruhovou dráhu ve směru tečny a jede rychlostí 25 km/h. Tento požadavek musí být splněn od bodu, kde se tečna dotýká kružnice, až k bodu odtud vzdálenému 40 m na tečně. Po tomto bodu se musí přípojné vozidlo pohybovat bez nadměrného vybočování nebo neobvyklých vibrací v mechanismu řízení (viz obrázek 3 níže).

Obrázek 3

Image

Každé motorové vozidlo nebo jízdní souprava, která se pohybuje, musí být schopna zatočit v kružnici ohraničené vnějším poloměrem o 12,50 m a vnitřním poloměrem o 5,30 m. Tato zkouška musí být provedena ve směru vlevo i vpravo. Žádná část jízdní soupravy nesmí v místě, kde vstupuje z tečny do kružnice, uvedenou tečnu přesahovat o více než 0,8 m od průsečíku (viz obrázek 4 níže).

Obrázek 4

Image

4.   NAKLONĚNÍ

V podélné přímé a v běžné provozní poloze:

4.1.1   Jsou-li vozidla umístěna v relativním svislém úhlu 6°, nesmí dojít k neúmyslnému kontaktu žádné části tažného zařízení a tažného nebo přípojného vozidla.

4.1.2   Při relativním svislém úhlu 5° nesmí dojít ke kontaktu karosérií tažného vozidla a přípojného vozidla.

4.2   Podle uvážení technické zkušebny mohou být požadavky bodů 4.1.1. a 4.1.2. ověřeny výpočtem.


(1)  Za účelem schválení v rámci oddílu II může technická zkušebna vzít v úvahu zkoušky provedené v rámci oddílu I.

(2)  Technická zkušebna vezme v úvahu typické nastavení jízdní soupravy.

Dodatek

DRÁHA PRO PŘEDJÍŽDĚNÍ

(viz bod 2.3.1.)

Image

Poznámka: Po upravení normou ISO může být uspořádání této dráhy změněno.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU