(EU) 2026/2512Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2512 ze dne 10. listopadu 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie, Jihoafrické republiky a Spojených států amerických

Publikováno: Úř. věst. L 2512, 11.11.2026 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 10. listopadu 2026 Autor předpisu:
Platnost od: 12. listopadu 2026 Nabývá účinnosti: 12. listopadu 2026
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

(EU) 2016/1036;

Oblasti

Věcný rejstřík

CZ-NACE

84;

Předpisy EU

(EU) 2015/755; (EU) 2020/1336; (EU) 2025/4; (EU) 2026/1085;
Původní znění předpisu

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2512

11.11.2026

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/2512

ze dne 10. listopadu 2026

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie, Jihoafrické republiky a Spojených států amerických

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení šetření

(1)

Dne 12. března 2026 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“), Království Saúdská Arábie (dále jen „Saúdská Arábie“), Jihoafrické republiky (dále jen „Jižní Afrika“) a Spojených států amerických (dále jen „USA“), které jsou podle článku 5 základního nařízení společně označovány jako „dotčené země“.

(2)

Stalo se tak na základě podnětu podaného dne 28. ledna 2026 Konsorciem pro některé estery kyseliny akrylové (dále jen „žadatel“ nebo „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(3)

Zahájení řízení bylo odůvodněno důkazy o dumpingu i výsledné podstatné újmě, které byly uvedeny v podnětu, jak je stanoveno v oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

1.2.   Celní evidence

(4)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/1085 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

1.3.   Zúčastněné strany

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Konkrétně o tom informovala žadatele, známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, orgány dotčených zemí a další známé zúčastněné strany – včetně dovozců, dodavatelů, uživatelů a obchodních sdružení. Všechny zúčastněné strany dostaly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Dne 18. března 2026 podala společnost Arkema Inc (výrobce ve Spojených státech amerických) žádost o postavení zúčastněné strany. Tato žádost nebyla přijata, protože společnost během období šetření nevyvážela dotčený výrobek do Unie.

(7)

Dne 19. března 2026 podala společnost Taixing Sunke Chemicals Co., Ltd. (výrobce v Číně) žádost o postavení zúčastněné strany. Ani tato žádost nebyla přijata, protože společnost během období šetření nevyvážela dotčený výrobek do Unie.

(8)

Ve dnech 25. března 2026 a 3. dubna 2026 požádaly společnosti Arkema Inc. a Taixing Sunke Chemicals Co. Ltd o intervenci úředníka pro slyšení, pokud jde o rozhodnutí Komise zamítnout jejich žádosti o postavení zúčastněné strany z důvodu, že obě společnosti během období šetření nevyvážely do Unie dotčený výrobek. Oba subjekty jsou ve spojení s výrobcem v Unii, společností Arkema France.

(9)

Úředník pro slyšení oběma společnostem navrhl, aby předložily důkazy o všech prvcích potřebných k prokázání toho, že společnosti byly výsledkem případu skutečně dotčeny. Společnosti poskytly další důkazy. Komise však rozhodla, že nepovažuje tyto prvky za relevantní, a proto žádost zamítla.

(10)

Místo toho útvary Komise dne 15. července 2026 poskytly oběma společnostem odpověď, v níž konstatovaly, že jakožto součásti skupiny Arkema Group mohou obě společnosti v rámci tohoto šetření vznášet připomínky a mít přístup ke spisu prostřednictvím společnosti Arkema France.

(11)

Úředník pro slyšení dospěl k závěru, že pokud jde o to, jak se nejlépe účastnit šetření a náležitě chránit svá procesní práva, jedná se zřejmě o otázku vnitřní koordinace v rámci skupiny Arkema Group.

1.4.   Připomínky k zahájení

(12)

Saúdský generální úřad pro zahraniční obchod (dále jen „GAFT“), společnost Sasol South Africa Limited (dále jen „Sasol“) a společnost Organik Kimya Netherlands BV (dále jen „Organik“) uvedly, že úroveň důvěrnosti použitá v případě podnětu byla nepřiměřená, což jim bránilo v uplatnění práva na obhajobu a v porozumění tvrzením uvedeným v podnětu.

(13)

Společnost Sasol konkrétně tvrdila, že neexistoval pádný důvod pro zachování důvěrnosti a že makroekonomické a mikroekonomické ukazatele újmy, které byly uvedeny v rozmezích nebo v indexované podobě, představovaly agregované údaje, které se konkrétně nevztahovaly na žádného jednotlivého výrobce v Unii, a proto měly být zveřejněny.

(14)

Úřad GAFT dále uvedl, že podnět neobsahoval důležité informace, zejména pokud jde o běžnou hodnotu, vývozní cenu a analýzu újmy, a dokonce ani názvy žadatelů.

(15)

Komise zaprvé konstatovala, že informace uvedené ve veřejně přístupné verzi podnětu umožňovaly přiměřené pochopení podstaty předložených informací v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení, a to i v otázkách, jako jsou běžná hodnota, vývozní cena a analýza újmy.

(16)

Zadruhé, pokud jde o zachování důvěrnosti o totožnosti žadatelů, bylo konstatováno, že zveřejnění jejich jmen by na ně mělo značně nepříznivý dopad, a to s ohledem na rizika odvetných opatření. V každém případě skutečnost, že nebyly zveřejněny názvy společností, které podnět podaly, neměla vliv na schopnost zúčastněných stran smysluplně se vyjádřit k podstatě podnětu.

(17)

Zatřetí Komise vzhledem k omezenému počtu výrobců v Unii akceptovala souhrnná rozmezí a indexované údaje pro mikroekonomické a makroekonomické ukazatele. Rozmezí a indexy nicméně poskytly dostatečně podrobné údaje, které umožňovaly posoudit trendy a vývoj všech ukazatelů újmy, čímž bylo zajištěno plné dodržování práva zúčastněných stran na obhajobu.

(18)

Skutečnost, že v tomto případě mohly úřad GAFT a společnosti Sasol i Organik předložit podrobná stanoviska, a to i k informacím poskytnutým v nedůvěrné, indexované či agregované podobě, dále dokládá, že strany měly možnost se k podnětu účinně vyjádřit. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(19)

Čínský vývozce, společnost Pinghu Petro Chemical Co., Ltd. (dále jen „Pinghu Petro“), navíc tvrdil, že žadatel dostatečně neprokázal, že je reprezentativním zástupcem výrobního odvětví Unie v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Zmíněná strana namítala, že žadatel nepředložil žádné důkazy o tom, že byla splněna 50 % hranice stanovená v čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(20)

V rámci zákonem stanovené analýzy podnětu provedly útvary Komise před zahájením řízení posouzení reprezentativnosti. Za tímto účelem byli před zahájením řízení osloveni všichni výrobci v Unii, kteří jsou Komisi známi, a byli zohledněni při výpočtu míry podpory. Výsledek z prokázání reprezentativnosti prokázal, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení a že byly splněny příslušné prahové hodnoty stanovené v uvedeném článku.

(21)

Prahová hodnota 50 %, kterou společnost Pinghu Petro zpochybňuje, se posuzuje teprve po podání podnětu a bezprostředně před zahájením řízení. V důsledku toho, a na rozdíl od tvrzení společnosti Pinghu Petro, žadatel nebyl v pozici, kdy by mohl spolehlivě posoudit míru podpory pro tento podnět, ani k tomu neměl zákonnou povinnost. Dále bylo připomenuto, že do veřejně přístupného spisu byla založena poznámka o reprezentativnosti, která potvrdila, že reprezentativnost byla prokázána již před zahájením řízení, neboť odpovědi jednotlivých výrobců v Unii v rámci posuzování reprezentativnosti (i když byly uvedeny v rozmezích) naznačovaly, že byla splněna i 50 % prahová hodnota stanovená v čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Tvrzení společnosti Pinghu Petro bylo proto zamítnuto.

(22)

Podle úřadu GAFT Komise porušila článek 5.3 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“), neboť zahájila šetření na základě neúplného a právně nedostatečného podnětu, který ve své analýze opomněl několik povinných činitelů újmy uvedených v článku 3.4 antidumpingové dohody (např. produktivitu, peněžní tok, mzdy, růst).

(23)

Za prvé, z právně potvrzených důkazů požadovaných pro podnět podle článku 5 základního nařízení (odpovídajícího článku antidumpingové dohody) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v podnětu nejsou stejné jako množství a kvalita informací, na nichž Komise zakládá svá zjištění v průběhu šetření. Podnět totiž musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, které jsou žadateli rozumně dostupné (což v tomto případě platilo).

(24)

Článek 5 základního nařízení kromě toho nevyžaduje, aby za účelem zajištění dostatečných důkazů o podstatné újmě pro zahájení šetření byly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení (odpovídajícího článku 3.4 antidumpingové dohody) analyzovány nebo vykazovaly zhoršení.

(25)

Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doložený příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli však nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. Proto bylo tvrzení úřadu GAFT zamítnuto.

1.5.   Výběr vzorku

(26)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(27)

V oznámení o zahájení Komise informovala strany, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii na základě objemu výroby a prodeje. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přes 80 % celkové výroby v Unii.

(28)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky a bylo shledáno, že konečný vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(29)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(30)

Jelikož požadované informace poskytli pouze dva dovozci, Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(31)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce v dotčených zemích, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení dotčených zemí, aby určily a/nebo kontaktovaly další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(32)

Komise obdržela pět odpovědí od čínských vyvážející výrobců, jednu odpověď ze Saúdské Arábie, jednu odpověď z Jižní Afriky a dvě odpovědi od vyvážejících výrobců v USA. Ti poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Jeden výrobce z USA v období šetření daný výrobek nevyvážel, a proto nebyla jeho odpověď týkající se výběru vzorku zohledněna.

(33)

Vzhledem k nízkému počtu odpovědí ze Saúdské Arábie, Jižní Afriky a USA Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. V důsledku toho byli všichni vyvážející výrobci z těchto zemí, kteří se přihlásili, vyzváni, aby poskytli odpověď na dotazník.

(34)

Vzhledem k počtu odpovědí od čínských vyvážejících výrobců a v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek složený ze dvou vyvážejících výrobců.

(35)

Výběr vycházel z největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být přiměřeně prozkoumán v rámci daného časového období. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení Komise projednala výběr se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v Číně. Komise neobdržela k tomuto vzorku žádné připomínky.

1.6.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(36)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(37)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, známým vyvážejícím výrobcům v Saúdské Arábii, USA a Jižní Africe známým dovozcům a uživatelům. V den zahájení šetření zpřístupnila Komise tyto dotazníky online (4). Po uplynutí lhůty pro zpětné zaslání vyplněného dotazníku saúdský vyvážející výrobce, společnost SAMCO, informoval Komisi, že odpověď nepředloží, a uvedl důvody své neochoty spolupracovat. Dne 27. dubna 2026 Komise zaslala společnosti SAMCO dopis, ve kterém ji informovala o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení. Nepřišla žádná odpověď.

(38)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii:

—

Synthomer a.s., Sokolov, Česká republika (dále jen „Synthomer“)

—

BASF SE, Ludwigshafen, Německo (dále jen „BASF“)

—

Arkema France SA, Carling, Francie (dále jen „Arkema“)

Vyvážející výrobce v USA:

—

Rohm and Haas Texas Inc., Midland a Deer Park, USA, Rohm and Haas Chemical LLC, Midland, USA, a Union Carbide Corporation, Midland a New Orleans, USA (dále jen „Dow US“)

Vyvážející výrobci v Číně:

—

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd, Pinghu, Čína (dále jen „Pinghu Petro“)

—

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd, Šanghaj, Čína (dále jen „Huayi“)

Vyvážející výrobce v Jihoafrické republice:

—

Sasol South Africa Limited, Johannesburg, Jihoafrická republika (dále jen „Sasol“)

Dovozci ve spojení:

—

Dow Europe GmbH, Švýcarsko (dále jen „Dow Europe“)

—

Sasol Chemie, Hamburk, Německo

1.7.   Období šetření a posuzované období

(39)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM ŠETŘENÍ, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem šetření

(40)

„Výrobkem, který je předmětem šetření“ jsou některé estery kyseliny akrylové, konkrétně butyl-akrylát (dále jen „BA“) a 2-ethylhexyl-akrylát (dále jen „2EHA“). Výrobek BA je v současnosti zařazen pod číslo 141-32-2 podle Chemical Abstracts Service (dále jen „číslo CAS“) a kód 0012413-0 podle Evropského celního seznamu chemických látek (dále jen „kód CUS“), zatímco výrobek 2EHA je v současné době zařazen pod číslo CAS 103-11-7 a kód CUS 0017228-1.

(41)

Z definice výrobku jsou vyloučeny další základní akryláty, jako je ethyl-akrylát (EA) nebo methyl-akrylát (MA), a speciální akryláty, jako jsou alkyl-akryláty, hydroxyalkyl-akryláty nebo dialkylaminoethyl-akryláty.

(42)

Výrobky BA a 2EHA jsou považovány za jeden homogenní výrobek, jelikož se v obou případech jedná o estery vyrobené ze stejné suroviny (převážně propylenu) a jejich výrobní postupy i oblasti použití jsou téměř identické. Propylen je hlavní surovinou používanou při výrobě esterů kyseliny akrylové (představuje přibližně 50 % celkových výrobních nákladů).

(43)

Estery kyseliny akrylové dodávají polymerním materiálům, v nichž jsou použity, barevnou stálost a čirost, odolnost vůči teplu a stárnutí, odolnost vůči povětrnostním vlivům, pružnost při nízkých teplotách a/nebo další vlastnosti.

(44)

Mezi hlavní oblasti konečného využití těchto polymerů patří výroba nátěrových hmot, lepidel a tmelů, papíru, polymerních přísad, textilií a tiskových barev. Výrobek BA má širší spektrum použití než výrobek 2EHA. Oba však zůstávají přítomny na stejném trhu měkkých monomerů, které se z hlediska technických vlastností a použití liší od MA a EA.

(45)

Výrobky BA a 2EHA jsou v řadě případů použití zaměnitelné, nelze je však nahradit MA/EA kvůli odlišným technickým vlastnostem a způsobům použití.

2.2.   Dotčený výrobek

(46)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie, Jihoafrické republiky a Spojených států amerických (dále jen „dotčené země“), v současnosti kódu KN ex 2916 12 00 (kód TARIC 2916 12 00 15).

2.3.   Obdobný výrobek

(47)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

—

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

—

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčených zemích, a

—

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(48)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.4.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(49)

Společnost Sasol tvrdila, že se výrobky BA a 2EHA podstatně liší z hlediska fyzikálních vlastností, cen a konečného využití. Podle tohoto vývozce je proto nutné provést analýzu újmy na segmentovaném základě. Podle společnosti Sasol by segmentovaná analýza měla přesahovat rámec cenových účinků a zahrnovat také posouzení účinků na objem, hospodářských ukazatelů a příčinné souvislosti, jinak by mohlo dojít k zastření trendů specifických pro jednotlivé segmenty.

(50)

Komise s posouzením společnosti Sasol nesouhlasila. Výrobky BA a 2EHA jsou estery kyseliny akrylové, které jsou zaměnitelné jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska trhu, i když se nejedná o striktně identické molekuly. Oba estery se vyrábějí v rámci kondenzační reakce (známé jako esterifikace) mezi surovou kyselinou akrylovou a alkoholem. Z chemického hlediska navíc BA a 2EHA patří k téže rodině „měkkých“ esterů kyseliny akrylové.

(51)

V recepturách nátěrových hmot mají velmi podobné funkce: snižují teplotu skelného přechodu (Tg), dodávají pružnost, zlepšují tvorbu filmu a přispívají k přilnavosti. Při praktické práci na recepturách je částečná nebo úplná substituce mezi BA a 2EHA proveditelná a při optimalizaci výkonu systému se s ní běžně počítá.

(52)

To potvrzuje závěr, že oba estery si konkurují ve stejném funkčním prostoru a za mnoha okolností se mohou navzájem nahrazovat. V tom se nijak neliší od typů výrobku představujících více homogenní výrobek.

(53)

Kromě toho z průmyslového a tržního hlediska spadají BA a 2EHA do stejného hodnotového řetězce a jsou dodávány převážně stejné odběratelské základně. Obě látky se vyrábějí z podobných vstupních surovin (zejména z propylenu v rámci procesů výroby oxoalkoholů) a obě se používají ve srovnatelných aplikacích v navazujících fázích výroby. Často se seskupují pod pojmem „vyšší estery kyseliny akrylové“ a jako celek se odlišují od lehčích, polárnějších monomerů, jako jsou ethyl-akrylát (EA) nebo methyl-akrylát (MA). Toto běžné zařazení podporuje názor, že patří do stejného výrobkového a tržního segmentu.

(54)

Dále bylo připomenuto, že Komise disponuje širokou diskreční pravomocí při zjišťování újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Základní nařízení v zásadě neukládá Komisi žádnou povinnost provádět analýzu újmy a zejména analyzovat existenci cenového podbízení na jiné úrovni než na úrovni obdobného výrobku (5). Za předpokladu, že v rámci PCN byly zváženy příslušné rozdíly mezi typy výrobku, Soudní dvůr konstatoval (6), že použití metody PCN by za normálních okolností zohlednilo segmenty trhu posuzovaného výrobku, a to zejména pro účely analýzy cenového podbízení. Zatímco analýza újmy a příčinné souvislosti se v tomto případě skutečně provádí na základě souhrnných údajů o dovozu, výrobě a prodeji týkajících se esterů kyseliny akrylové (zahrnujících jak BA, tak 2EHA), výpočty dumpingu i újmy se provádějí podle jednotlivých typů výrobků, aby se zohlednily cenové rozdíly mezi BA a 2EHA a aby se tyto cenové rozdíly mezi těmito typy výrobků promítly do konečného zjištění dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(55)

Závěrem lze říci, že při výkonu své široké diskreční pravomoci a vzhledem k tomu, že jak BA, tak 2EHA i) patří do stejné kategorie výrobků, jíž jsou vyšší estery kyseliny akrylové, ii) působí ve stejném tržním segmentu a obsluhují převážně stejnou odběratelskou základnu a iii) s ohledem na skutečnost, že výpočty dumpingu i újmy (cenové podbízení / prodej pod cenou) se pro BA a 2EHA provádějí odděleně, Komise dospěla k závěru, že v tomto případě není nutné provádět segmentované posouzení účinků na objem, hospodářských ukazatelů ani příčinné souvislosti. Komise proto toto tvrzení společnosti Sasol zamítla.

3.   DUMPING

3.1.   Saúdská Arábie

(56)

Jediný vyvážející výrobce v Království Saúdská Arábie, společnost Saudi Acrylic Monomers Company (dále jen „SAMCO“), byl vyzván, aby vyplnil dotazník pro vyvážející výrobce, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění výše.

(57)

Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění, Komise se ze strany společnosti SAMCO nedočkala žádné spolupráce.

(58)

Komise proto při výpočtu dumpingu pro veškerý vývoz některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z Království Saúdská Arábie vycházela z ustanovení článku 18.

3.1.1.   Běžná hodnota

(59)

Vzhledem k tomu, že jediný vyvážející výrobce nespolupracoval, použila Komise k určení běžné hodnoty dostupné údaje z podnětu a z dalších veřejně dostupných zdrojů, jak je uvedeno níže (7).

(60)

Žadatel uvedl, že se mu nepodařilo najít veřejně dostupný zdroj údajů o domácích prodejních cenách jediného výrobce, společnosti SAMCO. Žadatel uvedl, že má k dispozici faktury za domácí prodej ze Saúdské Arábie, avšak ceny na nich uvedené nelze zveřejnit (8).

(61)

Žadatel však uvedl, že domácí ceny byly nižší než výrobní náklady (9) a že společnost SAMCO nebyla v období šetření zisková, jak vyplývá z výroční zprávy společnosti Tasnee (10) – její mateřské společnosti – za rok 2024 (11). Proto by se podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení neměly k určení běžné hodnoty pro Saúdskou Arábii používat ceny při prodeji na domácím trhu.

(62)

Z těchto důvodů se výpočty běžné hodnoty uvedené v podnětu opíraly o početně zjištěnou běžnou hodnotu, přičemž byly použity poměry spotřeby výrobního odvětví Unie a náklady na výrobní činitele (vstupy a náklady) vzniklé při výrobě esterů kyseliny akrylové (12). Žadatelé vyloučili cenu dovozů z Číny do Saúdské Arábie analogicky k metodě použité při stanovení nezkreslené běžné hodnoty pro Čínu na základě reprezentativní země. Stejnou metodu Komise použila při níže uvedeném výpočtu referenční hodnoty.

(63)

Komise prostudovala výroční zprávu společnosti Tasnee za rok 2024 a zjistila, že společnost ve skutečnosti dosáhla zisku. V její nejnovější výroční zprávě za rok 2025 (13) však byly údaje za rok 2024 revidovány na malou čistou ztrátu a za rok 2025 na velkou čistou ztrátu. Komise proto dospěla k závěru, že společnost Tasnee byla v roce 2025 skutečně ztrátová a že nebyly veřejně dostupné žádné údaje o hospodářském výsledku samotné společnosti SAMCO.

(64)

Komise rovněž nebyla schopna nalézt veřejně dostupné údaje, které by dokládaly domácí cenu esterů kyseliny akrylové v Saúdské Arábii, a jelikož společnost SAMCO při šetření vůbec nespolupracovala, nebyly poskytnuty žádné údaje o domácím prodeji ani nebylo možné tyto údaje ověřit.

(65)

Komise rovněž nebyla schopna nalézt veřejně dostupné údaje, které by dokládaly výrobní náklady na estery kyseliny akrylové v Saúdské Arábii, což by Komisi umožnilo porovnat indexy cen na domácím saúdskoarabském trhu (dostupné na základě předplatného na různých komerčních webových stránkách (14)) s výrobními náklady, aby bylo možné posoudit, zda by tyto prodejní indexy dokládaly prodej uskutečněný v rámci běžného obchodního styku.

(66)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici veřejně dostupné údaje o prodejních cenách na domácím trhu a výrobních nákladech esterů kyseliny akrylové v Saúdské Arábii, použila Komise k početnímu zjištění běžné hodnoty metodu uvedenou v podnětu.

(67)

V podnětu byly uvedeny poměry spotřeby výrobního odvětví Unie a byly identifikovány hlavní výrobní činitele v Saúdské Arábii. Komise vyhledala veřejně dostupné zdroje a aktualizovala referenční hodnoty pro rok 2025 následovně:

3.1.1.1.   Suroviny

(68)

V podnětu byly uvedeny dvě suroviny, a to:

—

propylen (kód HS 2901 22 )

—

n-butanol (kód HS 2905 13 )

(69)

Saúdská Arábie dovážela v období šetření propylen z Libye, Číny a USA. V souladu s metodikou Komise pro výpočet běžné hodnoty (viz také 250. bod odůvodnění) byl dovoz z Číny vyloučen, což však nemělo významný vliv na jednotkovou cenu, která v období šetření činila 2 362 SAR za tunu.

(70)

Saúdská Arábie také v období šetření dovážela n-butanol z mnoha zdrojů, včetně Číny. Vyloučení dovozu z Číny nemělo významný vliv na jednotkovou cenu, která v období šetření činila 5 162 SAR za tunu.

3.1.1.2.   Energie

(71)

V podnětu byly uvedeny dva zdroje energie pro výrobu esterů kyseliny akrylové, které Komise použila pro výpočet prozatímního dumpingové rozpětí, a to:

—

elektřina (zdroj: Saudi Energy) (15)

—

zemní plyn (zdroj: Intratec, poskytovatel údajů o komoditách se sídlem v USA) (16)

(72)

Společnost Saudi Energy stanovila cenu elektřiny pro průmyslové odběratele na 0,2 SAR za kWh bez ohledu na výši spotřeby.

(73)

Cena zemního plynu pro rok 2025, kterou uvedla společnost Intratec, činila 8,06 SAR za MMBtu (17).

3.1.1.3.   Náklady práce

(74)

Žadatel použil jako zdroj údajů o nákladech práce údaje o nákladech práce od saúdskoarabského statistického úřadu (18). Zpráva „Statistiky trhu práce – 4. čtvrtletí 2025“ uvádí průměrné měsíční mzdy na jednoho placeného zaměstnance podle odvětví, přičemž průměrná měsíční mzda v průmyslu za rok 2025 činí 5 606 SAR za měsíc (19), počet odpracovaných hodin za týden je 46 (20), což odpovídá 200 odpracovaným hodinám za měsíc. Průměrná hodinová mzda byla vypočítána na 28,03 SAR.

(75)

To však nezahrnovalo povinné příspěvky na sociální zabezpečení, které zaměstnavatel a zaměstnanec odvádějí Všeobecné organizaci sociálního pojištění (GOSI) a které činí 22 % nad rámec základní mzdy (21).

(76)

Náklady na práci pro zaměstnavatele by se tak zvýšily na 34,2 SAR za hodinu.

3.1.1.4.   Nepřímé výrobní náklady

(77)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné informace od vyvážejícího výrobce, stanovil žadatel nepřímé náklady jako podíl na přímých nákladech na základě informací od samotných žadatelů. Mezi ně patřily výrobní režijní náklady, odpisy a další nepřímé náklady.

3.1.1.5.   Prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(78)

Za normálních okolností by tyto informace byly čerpány z odpovědi vyvážejícího výrobce na dotazník. Vzhledem k tomu, že tyto informace nebyly k dispozici, vycházela Komise z veřejně dostupných údajů a z údajů zveřejněných ve veřejně přístupné verzi podnětu.

(79)

Žadatel vycházel z výroční zprávy společnosti Tasnee za rok 2023 a z výročních zpráv za roky 2023 a 2024 dvou dalších chemických společností v Saúdské Arábii, a to SABIC (22) a ARAMCO (23).

(80)

Žadatel vypočítal průměrné prodejní, režijní a správní náklady ve výši 10,9 % výrobních nákladů (24), a to na základě údajů společností Tasnee, SABIC a ARAMCO za roky 2023 a 2024.

(81)

Komise se nedomnívala, že by prodejní, režijní a správní náklady uvedené ve výroční zprávě společnosti Tasnee za rok 2025 měly být zamítnuty s odůvodněním, že společnost v daném období nebyla zisková, jelikož náklady související s prodejem by byly relevantní bez ohledu na finanční situaci společnosti.

(82)

Výroční zpráva společnosti Tasnee obsahovala také rozpis prodejních, režijních a správních nákladů, který umožnil přesnější výpočet (25). Z těchto tabulek vyplývá, že celkové prodejní, režijní a správní náklady, s výjimkou nákladů na přepravu a dopravu či provize, činily 16,7 % výrobních nákladů.

(83)

Žadatel rovněž vypočítal průměrné ziskové rozpětí ve výši 11,6 % z výrobních nákladů (26) na základě zisku společnosti Tasnee za rok 2023.

(84)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, Komise konstatovala, že skupina Tasnee nebyla v letech 2024 a 2025 zisková, a proto by bylo třeba najít jiný zdroj údajů, aby bylo možné k výrobním nákladům připočítat ziskové rozpětí.

(85)

Komise konstatovala, že výroční zpráva za rok 2025 sice obsahovala rozpis výnosů a nákladů podle jednotlivých sektorů podnikání (27) (metalurgie, petrochemie a navazující činnosti), avšak ani petrochemický sektor nebyl v roce 2025 ziskový (28).

(86)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné údaje, Komise dospěla k závěru, že zisk ve výši 11,6 % výrobních nákladů, jak je uvedeno v podnětu (29), by představoval přiměřený zisk pro stanovení běžné hodnoty v Saúdské Arábii.

3.1.1.6.   Početně zjištěná běžná hodnota

(87)

Běžná hodnota pro estery kyseliny akrylové pocházející ze Saúdské Arábie byla proto vypočítána tak, že se vycházelo z výše stanovených referenčních hodnot a s využitím poměrů spotřeby uvedených v podnětu se stanovily výrobní náklady.

(88)

K této částce byly připočteny výrobní režijní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, čímž byla stanovena běžná hodnota ze závodu ve výši 6 337,40 SAR za tunu.

3.1.2.   Vývozní cena

(89)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobce nespolupracoval, vycházela Komise z dostupných skutečností, včetně statistik dovozu od Eurostatu a údajů předložených v podnětu.

(90)

Komise vycházela ze statistik Eurostatu týkajících se dovozu ze Saúdské Arábie do Unie pod kódem KN 2916 12 00 , které byly upraveny na úroveň ze závodu odečtením přiměřené částky za námořní přepravu.

(91)

Vývozní cena za období šetření byla proto vypočítána na 4 388,47 SAR za tunu.

3.1.3.   Srovnání

(92)

Početně zjištěná běžná hodnota byla porovnána s vývozní cenou, přičemž obě hodnoty již byly uvedeny na úrovni ze závodu.

(93)

Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy ani u běžné hodnoty, ani u vývozní ceny za účelem jejich porovnání pro účely výpočtu dumpingu.

3.1.4.   Výpočet dumpingu

(94)

Podnět obsahoval údaje pro odhad ceny CIF s dodáním na hranice Unie u vývozů ze Saúdské Arábie, a to po připočtení 103,8 EUR za tunu na přepravné a související náklady na přepravu (30). Vzhledem k nedostatku dalších informací se tato hodnota použila k výpočtu ceny CIF na základě saúdskoarabských vývozních cen FOB.

3.1.5.   Dumpingová rozpětí

(95)

Na tomto základě je prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením následující:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Saúdská Arábie

Veškerý dovoz pocházející ze Saúdské Arábie

40,3

3.2.   Čína

3.2.1.   Určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(96)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(97)

Za účelem shromáždění údajů potřebných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise ve svém oznámení o zahájení vyzvala všechny čínské vyvážející výrobce, aby poskytli podrobné údaje o vstupech používaných při jejich výrobě. Příslušné informace předložili čtyři vyvážející výrobci.

(98)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník.

(99)

Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(100)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(101)

Jelikož od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď, Komise ji informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Čínská vláda nevznesla k využití dostupných údajů žádné připomínky.

(102)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(103)

Dne 1. července 2026 zveřejnila Komise poznámku (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“), kterou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, práce a energie, využívaných při výrobě dotčeného výrobku, určila Indonésii jako vhodnou reprezentativní zemi na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot a uvedla, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisky na základě dostupných informací o společnosti PT Intanwijaya Internasional TBK (dále jen „Intanwijaya Internasional“) (31).

(104)

K této poznámce byly obdrženy připomínky od žadatelů a od dvou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto připomínky jsou řešeny níže.

3.2.2.   Běžná hodnota

(105)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(106)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(107)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.3.   Existence podstatných zkreslení

(108)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

—

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

—

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

—

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

—

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

—

zkreslené mzdové náklady,

—

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.“

(109)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(110)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(111)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(112)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (32) (dále jen „zpráva“), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (například odvětví chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(113)

Žadatel vycházel z důkazů obsažených ve zprávě, aby dokázal, že v čínském odvětví esterů kyseliny akrylové existují zkreslení. Tato zkreslení vyplývají z uspořádání Čínské lidové republiky (ČLR), které je založeno na koncepci sociálně tržního hospodářství rozvíjené pod vedením Komunistické strany Číny a zahrnuje všechny podstatné aspekty státu.

(114)

Podle podnětu uplatňuje Komunistická strany Číny na hospodářské úrovni obzvláště přísnou kontrolu, což se projevuje významným postavením státních podniků v hospodářství a silným vlivem Komunistické strany Číny na soukromý sektor. Žadatel poukázal na tři hlavní způsoby zásahů čínské vlády do čínského hospodářství: správní, finanční a regulační kontrola ze strany státu (33).

(115)

V podnětu se uvádělo, že v Číně představují podnikatelské subjekty, které jsou ve vlastnictví státu a podléhají státní kontrole, politickému dohledu nebo vládnímu řízení, zásadní součást hospodářské struktury a že tato skutečnost se vztahuje i na čínský chemický průmysl. V odvětví dotčeného výrobku je míra státního vlastnictví i nadále významná, přičemž významní výrobci esterů kyseliny akrylové jsou plně nebo částečně vlastněni státem, např.: Shanghai Huayi Group Corporation Limited (Huayi Group), Shenyang Chemical Co. a Wanhua Chemical Group Co., Ltd. (34)

(116)

Pokud jde o vliv státu v odvětví esterů kyseliny akrylové, žadatel uvedl, že přítomnost státu v podnicích mu umožňuje zasahovat do cen či nákladů, a jako příklad uvedl zásah do ceny elektřiny (35).

(117)

Žadatel navíc vysvětlil, že hlavní suroviny pro výrobu esterů kyseliny akrylové podléhají zkreslením. V této souvislosti podnět zmiňoval zprávu o Číně za rok 2024 a odkazoval například na 14. pětiletý plán provincie Kan-su, konkrétně na 14. plán rozvoje surovinového průmyslu v provincii Kan-su (dále jen „plán Kan-su“), který vymezil jeho rozsah včetně odvětví petrochemie, ocelářství, neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších (36). Podnět zmiňoval podobné plány i v jiných městech, jako jsou Lien-jün-kang a Tchaj-čou (37).

(118)

Podnět rovněž poukazoval na další zkreslení na trhu s estery kyseliny akrylové, jako jsou veřejné politiky upřednostňující domácí dodavatele (38) a nedostatečné prosazování právních předpisů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnických práv (39). V podnětu bylo rovněž vysvětleno, že zásahy státu do hospodářství mají rovněž dopad na mzdové náklady (40).

(119)

Žadatel navíc vysvětlil, že ke zkreslení dochází i ve finančním systému, jelikož přístup k finančním prostředkům poskytují instituce, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu (41).

(120)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví esterů kyseliny akrylové dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(121)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(122)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

3.2.3.1.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v Číně

(123)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (42).

(124)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (43). V porovnání s 13. pětiletým plánem komise SASAC potvrdila, že celková aktiva ústředních podniků vzrostla během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „účinně podpořilo integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytlo silnou podporu, aby mohlo být úspěšně dosaženo hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší země“ (44).

(125)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(126)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (45).

(127)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(128)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(129)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (46). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(130)

Vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(131)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (47). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(132)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(133)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(134)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(135)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (48).

(136)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (49).

(137)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (50).

(138)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (51).

(139)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (52).

(140)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (53).

3.2.3.2.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(141)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(142)

V odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, jako je například Satellite Chemicals Co. Ltd. (54), tak i státní společnosti, jako je Shanghai Huayi New Material Co. Ltd., dceřiná společnost (55), která je plně vlastněna skupinou Shanghai Huayi Group, jež je z 57,75 % ve vlastnictví státu (56) a je fakticky ovládána Šanghajskou komisí pro dohled a správu státního majetku (57). Mezi další výrobce esterů kyseliny akrylové (58) patří společnost Wanhua Chemical Group Co. Ltd. (59), v níž má stát podíl 21,65 % (60) a kterou v konečném důsledku ovládá Komise pro dohled a správu státního majetku města Yantai (61), a společnost Shenyang Chemical Co. Ltd. (62), v níž má stát podíl 47,23 % (63) a která je dceřinou společností státního podniku Sinochem podřízeného komisi SASAC (64). Společnost Shenyang Chemical Co. Ltd. je v konečném důsledku pod kontrolou komise SASAC (65).

(143)

Navíc v předcházejícím odvětví propylenu – suroviny používané k výrobě esterů kyseliny akrylové – jsou sice někteří výrobci soukromými společnostmi, jako je například Hengli Petrochemicals (66), avšak podíl státního vlastnictví zůstává značný, přičemž řada klíčových výrobců je pod kontrolou státu, jako například společnosti Sinopec (67) nebo China National Petroleum Corporation (dále jen „CNPC“) (68) či China National Offshore Oil Corporation (dále jen „CNOOC“) (69) – přičemž všechny tři jsou státními podniky ovládanými komisí SASAC (70).

(144)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (71), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země.

(145)

Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(146)

Kromě toho se na celé odvětví dotčeného výrobku vztahují různé vládní politiky, jako je například 14. pětiletý plán pro suroviny (72), který se přímo zabývá petrochemickým a chemickým odvětvím, když uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemie a chemie, oceli, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat určitý počet průkopnických podniků průmyslového řetězce, které budou mít vedoucí postavení v ekosystému a budou se vyznačovat klíčovou konkurenceschopností, […]. Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace“.

(147)

Kromě toho je vytvořen pracovní plán pro stabilní růst petrochemického a chemického průmyslu (73) s cílem „podpořit stabilní provoz, strukturální optimalizaci a modernizaci petrochemického průmyslu“ a s cílem „rozšířit účinné investice a podpořit transformaci a modernizaci“.

(148)

Podobně i na úrovni provincie si 14. pětiletý plán provincie Če-ťiang pro rozvoj petrochemického a chemického průmyslu (74) klade za cíl „[p]osílit dodavatelský řetězec v předvýrobní fázi, (…) konsolidovat rafinérské kapacity, posílit odvětví olefinů (…) [a také] [z]aměřit se na rozvoj strategického průmyslového řetězce pro základní chemické suroviny, jako je dehydrogenace propanu na propylen“.

(149)

Společnost Satellite Chemicals Co. Ltd sídlí v provincii Če-ťiang (75).

(150)

Rovněž „14. pětiletý plán Šanghaje pro rozvoj chemických průmyslových parků“ (76) ukládá „urychlit posilování, doplňování a rozšiřování chemického průmyslového řetězce“ a také „[p]odporovat přední podniky v těchto parcích, aby efektivně využívaly stávající zdroje ethylenu a propylenu, přizpůsobily strukturu výrobků a dále rozvíjely výrobky s vysokou přidanou hodnotou“.

(151)

Skupina Shanghai Huayi Group sídlí v Šanghaji (77).

(152)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (78).

(153)

Například Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“) je průmyslovým sdružením pro odvětví dotčeného výrobku. Podle článku 3 jejích stanov se tato organizace „řídí komplexním vedením Komunistické strany Číny [a] přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (79).

(154)

Kromě toho článek 36 stanov federace CPCIF stanoví, že předseda, místopředsedové a generální tajemník sdružení se musí „řídit vedením Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy [a] rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany (80)“.

(155)

Společnosti Satellite Chemicals Co. Ltd (81), Shanghai Huayi Group (82), Hengli Petrochemicals (83) Sinopec (84), CNPC (85) a CNOOC (86) jsou všechny členy federace CPCIF.

(156)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

3.2.3.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

(157)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(158)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (87)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(159)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (88), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (89).

(160)

Již v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (90). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(161)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (91), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(162)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (92).

(163)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví esterů kyseliny akrylové.

(164)

Jako příklad lze uvést, že místopředseda představenstva společnosti Satellite Chemicals Co. Ltd. zastává zároveň funkci tajemníka stranického výboru (93). Společnost Satellite Chemicals Co. Ltd. dále uvádí, že „[s]kupina Satellite Group se již 30 let důsledně řídí politikami a směrnicemi strany a pečlivě se řídí národní strategií průmyslového rozvoje (94)“. To opět potvrzuje prohlášení předsedy představenstva společnosti z května 2026, které pronesl během návštěvy tajemníka provinčního výboru strany v Če-ťiangu, že společnost Satellite Chemicals Co. Ltd. „se pečlivě se řídí strategickými pokyny provinčního stranického výboru a provinční vlády (95)“.

(165)

Předseda představenstva skupiny Shanghai Huayi Group zároveň zastává funkci tajemníka stranického výboru a několik členů představenstva společnosti je členy Komunistické strany Číny (96). Společnost navíc ve své výroční zprávě za rok 2025 potvrzuje, že „[v]šichni vedoucí pracovníci a zaměstnanci skupiny důsledně uplatňovali ducha čtvrtého plenárního zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny a osmého plenárního zasedání 12. městského výboru v Šanghaji. Pod správným vedením stranického výboru a představenstva skupiny […] skupina aktivně reagovala na nepříznivou situaci spojenou s pomalým celkovým oživením chemického průmyslu a úspěšně splnila všechny úkoly 14. pětiletého plánu (97)“.

(166)

Podobně předseda představenstva společnosti Wanhua Chemical Group Co. Ltd. působí jako tajemník stranického výboru (98).

(167)

Generální ředitel společnosti Shenyang Chemical Co. Ltd. zároveň zastává funkci tajemníka stranického výboru a několik dalších členů představenstva jsou členy Komunistické strany Číny, včetně předsedy, který rovněž zastává funkci tajemníka stranického výboru v spřízněné společnosti (99).

(168)

Kromě toho se ve výroční zprávě skupiny Sinopec Group za rok 2022 uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti“ (100). Navíc je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (101). Skupina Sinopec Group také prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (102).

(169)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (103). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví esterů kyseliny akrylové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.3.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(170)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(171)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (104).

(172)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(173)

Cílem 14. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 (105) je „modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků, např. z lehkého průmyslu a textilního průmyslu, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby (106)“.

(174)

Podle 14. pětiletého plánu pro odvětví surovin (107) Čína „vybuduje řadu průmyslových klastrů v petrochemickém odvětví. […] V odvětvích včetně petrochemie a chemických látek, ocelářství, neželezných kovů a stavebních materiálů [Čína] podpoří řadu průkopnických podniků, které by mohly zaujmout vedoucí postavení v ekosystému průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností“ (108).

(175)

Kromě toho Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (109) vyžaduje „posílit odvětvové politiky a vědecky regulovat rozsah průmyslu: […] posílit kapacitu dodávek v oblasti špičkových polymerů, speciálních chemických látek a dalších produktů“ […] a také „[z]lepšit podpůrné politiky: posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, cenovou politikou a dalšími politikami a průmyslovou politikou [a p]lně využívat úlohu národní platformy pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím […]“.

(176)

Na úrovni provincie stanovuje 14. pětiletý plán provincie Če-ťiang pro rozvoj petrochemického a chemického průmyslu (110) následující úkol: „posílit zajištění klíčových zdrojů, jako jsou průmyslový kapitál, kvalifikovaná pracovní síla, pozemky a energie, se zvláštním důrazem na přední petrochemické podniky, významné projekty a rozvoj infrastruktury [a také] [o]ptimalizovat a koordinovat příslušné provinční speciální fondy s cílem zvýšit podporu rozvoje petrochemického průmyslu“.

(177)

Stále v provincii Če-ťiang, na místní úrovni, město Ťia-sing zveřejnilo tříletý akční plán (111), jehož cílem je „realizovat plán na podporu špičkových technologických podniků […a] motivovat přední podniky v tradičních odvětvích, jako jsou textilní a chemické materiály, k posílení inovací a výzkumu a vývoje“.

(178)

Společnost Satellite Chemicals Co. Ltd. sídlí v zóně hospodářského a technologického rozvoje Če-ťiang (112).

(179)

Podobně i 14. pětiletý plán Šanghaje pro rozvoj chemických průmyslových parků (113) stanovuje následující úkol: „optimalizovat průmyslovou strukturu, posílit inovační schopnosti průmyslu, zlepšit průmyslový řetězec, obohatit ekosystém průmyslového rozvoje a dále posílit klíčovou konkurenceschopnost v souladu se strategickými potřebami na národní úrovni i na úrovni města Šanghaje, jakož i se strategií posílení vedoucí role špičkových odvětví, se zvláštním důrazem na chemický zpracovatelský průmysl“.

(180)

Kromě toho skupina Shanghai Huayi Group těží z „dlouhodobé podpory v oblasti dodávek surovin a elektřiny (114)“ ze strany společnosti China Energy Group, dalšího státního podniku podřízeného komisi SASAC (115), přičemž oba státní podniky podepsaly v roce 2021 dohodu o strategické spolupráci (116). Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy a navazující výrobky.

(181)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

3.2.3.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(182)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(183)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (117).

(184)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (118). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (119). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (120).

(185)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví esterů kyseliny akrylové. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(186)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

3.2.3.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(187)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (121).

(188)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (122). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(189)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (123). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(190)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva odvětví esterů kyseliny akrylové netýkal. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.3.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(191)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(192)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (124), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (125) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(193)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (126). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(194)

Rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně názorněji ukazuje vývoj v poslední době. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard RMB s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v podmínkách klesající ziskovosti a rekordně nízkých čistých úrokových marží, což svědčí o aktivních opatřeních státu k udržení ekonomické stability (127).

(195)

Čínská vláda také objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (128). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (129).

(196)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů za pomoci několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (130) se čínská vláda snaží „zvýšit zdroje z ústředního rozpočtu na podporu způsobilých soukromých investičních projektů a zastávat aktivní řídicí a vedoucí úlohu“. Čínská vláda má rovněž v úmyslu „dobře využívat nové finanční nástroje politiky [a] podporovat řadu kvalifikovaných soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (131).

(197)

Zkresleny jsou navíc i dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (132). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (133). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(198)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(199)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (134). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (135). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(200)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(201)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(202)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.3.8.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(203)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(204)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 141. až 202. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci esterů kyseliny akrylové podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(205)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(206)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(207)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.4.   Reprezentativní země

3.2.4.1.   Obecné poznámky

(208)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

—

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v Číně (136),

—

výroba výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi,

—

existence příslušných snadno dostupných údajů v reprezentativní zemi

—

je-li možných reprezentativních zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(209)

Jak je vysvětleno v 103. bodě odůvodnění výše, Komise zveřejnila jednu poznámku (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“) týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty.

(210)

V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria.

(211)

Poznámka také obsahovala informace pro zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Indonésii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.4.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně

(212)

V poznámce o výrobních činitelích Komise označila Brazílii, Malajsii, Indonésii a Jižní Afriku za země, o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, a za země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína podle údajů Světové banky, neboť jsou všechny na základě hrubého národního důchodu zařazeny do kategorie zemí „s vyššími středními příjmy“.

(213)

Žadatel tvrdil, že Indonésie nesplňovala důsledně kritérium úrovně hospodářského rozvoje srovnatelného s Čínou, neboť její zařazení podle příjmů podle Světové banky se v posledních letech pohybovalo mezi kategorií zemí s nižšími středními příjmy a zemí s vyššími středními příjmy. Žadatel uvedl, že na rozdíl od Brazílie, která byla trvale zařazována mezi země s vyššími středními příjmy, Indonésii chyběla stabilita a konzistentnost nezbytná pro výběr reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(214)

Komise tento argument zamítla a poukázala na to, že v období šetření byla Indonésie Světovou bankou zařazena mezi země se středně vysokými příjmy, což odpovídá úrovni hospodářského rozvoje považované za vhodnou pro účely analýzy reprezentativní země. Komise proto dospěla k závěru, že Indonésie splnila kritérium stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.4.3.   Existence příslušných snadno dostupných údajů v reprezentativní zemi

(215)

V poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty Indonésii jako vhodnou reprezentativní zemi a společnost Intanwijaya Internasional.

(216)

Komise v poznámce o výrobních činitelích posoudila další reprezentativní země, které kromě Indonésie určil žadatel a Komise, tj. Brazílii, Malajsii a Jižní Afriku, a shledala, že nejsou vhodné.

(217)

Pokud jde o Brazílii, podle údajů z Databáze Global Trade Atlas (137) (GTA) činil dovoz propylenu pouze zanedbatelnou část (tj. 40 tun), která sama o sobě představovala 30 až 35 % výrobních nákladů na estery kyseliny akrylové. Kromě toho Brazílie v období šetření dovezla z Číny 90 % z těchto 40 tun propylenu a 50 % kyseliny akrylové. Komise proto nepokládala Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi.

(218)

Pokud jde o Malajsii, podle údajů z databáze GTA činil dovoz n-butanolu pouze zanedbatelnou část (tj. 63 tun), která sama o sobě představovala 40 až 45 % výrobních nákladů na všechny estery kyseliny akrylové a až 50 až 55 % výrobních nákladů na butyl-akrylát (BA). Kromě toho Malajsie v období šetření dovezla z Číny 30 % z těchto 63 tun n-butanolu, 50 % kyseliny akrylové a 20 % 2-ethylhexan-1-olu. Komise proto nepokládala Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi.

(219)

Pokud jde o Jižní Afriku, podle údajů z databáze GTA byl dovoz propylenu (tj. 5 tun) a n-butanolu (tj. 369 tun) – což jsou zdaleka nejdůležitější suroviny pro výrobu esterů kyseliny akrylové – v podstatě nulový. Kromě toho Jihoafrická republika v období šetření dovážela z Číny 69 % propylenu a 98 % kyseliny akrylové. Komise proto nepokládala Jižní Afriku za vhodnou reprezentativní zemi.

(220)

Pokud jde o Indonésii, statistiky dovozu vycházející z databáze GTA ukázaly, že tato země v období šetření dovezla nejvyšší množství (v tunách) ze všech surovin uvedených v tabulce 1. Z celkového objemu dovozu dovezla Indonésie z Číny méně než 15 % kyseliny akrylové, méně než 6 % 2-ethylhexan-1-olu a téměř 0 % propylenu, n-butanolu a propanu.

(221)

Podle informací, které má Komise k dispozici, existoval v Indonésii pouze jeden výrobce esterů kyseliny akrylové, a to společnost PT. Nippon Shokubai Indonesia. Tato společnost byla součástí skupiny Nippon Shokubai (Japonsko) a patřila k nejvýznamnějším výrobcům esterů kyseliny akrylové v Asii. Společnost však předložila konsolidovanou roční účetní závěrku pouze na globální úrovni (138). Nebylo proto možné získat účetní závěrku týkající se esterů kyseliny akrylové ani za indonéskou pobočku společnosti.

(222)

Jeden z čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku navrhl využít společnost PT Chandra Asri Pacific TBK. Komise navrhovanou společnost posoudila. Společnost nevyrábí estery kyseliny akrylové, ale předcházející výrobky (včetně propylenu, jedné z hlavních surovin pro výrobu esterů kyseliny akrylové). Na základě informací uvedených v databázi Orbis (139) byly k dispozici finanční údaje této společnosti za rok 2025, přičemž na konsolidované úrovni byla společnost v roce 2025 zisková. Při pohledu na údaje týkající se chemické divize však společnost v roce 2025 vykazovala ztrátu (140).

(223)

Komise nezjistila žádné další snadno dostupné účetní závěrky jiných výrobců esterů kyseliny akrylové v Indonésii a vzala v úvahu výrobce výrobků patřících do stejné obecné kategorie nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto posoudila i další společnosti spadající pod stejný kód NACE jako estery kyseliny akrylové (tj. NACE 2014, „Výroba jiných základních organických chemických látek“). Komise nalezla společnost Intanwijaya Internasional, která vyrábí formaldehyd. Je třeba poznamenat, že formaldehyd má velmi podobný výrobní proces jako akrylaldehyd, který vzniká v prvním kroku výroby esterů kyseliny akrylové při reakci propylenu s kyslíkem. Tato společnost byla v roce 2025 zisková a její finanční údaje byly veřejně dostupné v databázi Orbis.

(224)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Indonésie jako reprezentativní země a společnosti Intanwijaya Internasional jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(225)

Žadatel tvrdil, že Indonésie není vhodnou reprezentativní zemí, protože indonéské referenční hodnoty byly ovlivněny regionálními nákladovými výhodami, včetně preferenčních obchodních ujednání v rámci ASEAN, nižších nákladů na pracovní sílu a elektřinu a dovozních cen klíčových surovin, které byly údajně ovlivněny regionální cenovou dynamikou, zejména ve vztahu k Malajsii a dalším dodavatelům z ASEAN. Žadatel zejména tvrdil, že dovoz n-butanolu do Indonésie pocházel převážně z Malajsie a že na něj měly vliv preferenční celní dohody mezi členskými státy ASEAN. Žadatel navíc poznamenal, že dovozní ceny propylenu do Indonésie a obecněji na jihovýchodním asijském trhu se vyvíjely v zásadě v souladu s cenami v Číně. Podle žadatele brazilské referenční hodnoty lépe odrážejí nezkreslené podmínky na mezinárodním trhu, a proto by měly být upřednostněny.

(226)

Komise tato tvrzení zamítla. Žadatel nepředložil dostatečné důkazy prokazující, že indonéské referenční hodnoty byly zkresleny ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Samotná skutečnost, že indonéské referenční hodnoty byly nižší než hodnoty navrhované pro Brazílii, ještě neznamená, že jsou zkreslené nebo nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Nižší výrobní náklady mohou oprávněně vyplývat z tržních faktorů, jako je geografická poloha, integrace regionálních dodavatelských řetězců, logistická efektivita nebo podmínky na trhu práce, a samy o sobě nemohou být důvodem pro odmítnutí jinak spolehlivých referenčních údajů.

(227)

Pokud jde o n-butanol, Komise konstatovala, že argumenty žadatele týkající se preferenčního celního zacházení samy o sobě neprokazují, že příslušné transakční ceny nejsou tržní. Žadatel rovněž nepředložil důkazy o tom, že by malajské vývozní ceny podléhaly zásahům státu nebo že by jinak neodrážely běžné obchodní podmínky. Komise proto dospěla k závěru, že žadatel neprokázal své tvrzení, že indonéské dovozní ceny nejsou vhodné pro účely srovnání.

(228)

Pokud jde o propylen, Komise dospěla k závěru, že taková cenová korelace není u komodit obchodovaných na mezinárodním trhu neobvyklá a sama o sobě neprokazuje, že by indonéské dovozní ceny byly zkresleny nebo určovány podmínkami na čínském domácím trhu. Žadatel nepředložil důkazy prokazující, že indonéské referenční ceny neodrážely tržní transakce.

(229)

Žadatel tvrdil, že Brazílie neměla být vyloučena jako reprezentativní země pouze kvůli nízkému objemu dovozu propylenu. Uvedl, že omezený objem dovozu do Brazílie odráží spíše její značnou domácí výrobní kapacitu než nedostatek reprezentativních tržních podmínek a že Komise měla místo toho vycházet z alternativních, nezkreslených referenčních hodnot, jako jsou veřejně dostupné ceny ICIS, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(230)

Komise toto tvrzení nepřijala. Posouzení reprezentativní země vychází z dostupnosti vhodných a spolehlivých údajů o výrobních činitelích, které jsou snadno k dispozici. Žadatel nepředložil dostatečné důkazy, které by prokázaly, že navrhovaná alternativní referenční hodnota přesně odráží nezkreslené náklady v Brazílii nebo že je vhodnější než referenční údaje dostupné pro vybranou reprezentativní zemi. Komise se proto domnívá, že existence domácí výrobní kapacity v Brazílii její posouzení nezměnila.

(231)

Žadatel dále kritizoval výběr Indonésie jako reprezentativní země s odůvodněním, že v Indonésii neexistuje žádný výrobce esterů kyseliny akrylové, u něhož by byla k dispozici snadno dostupná účetní závěrka, a že Komise se proto musela při stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku opírat o údaje výrobce formaldehydu. Podle žadatele nebyla výroba formaldehydu technicky ani ekonomicky srovnatelná s výrobou esterů kyseliny akrylové a skutečnost, že neexistovaly finanční údaje od skutečného nebo do velké míry srovnatelného výrobce, představovala další důvod, proč Indonésie nebyla vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(232)

Komise toto tvrzení zamítla. Jak bylo vysvětleno v 215. až 223. bodě odůvodnění, výběr reprezentativní země vycházel z kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a z dostupnosti nejlepších relevantních a snadno dostupných informací.

(233)

Ačkoli Komise uznala, že samostatné účetní závěrky indonéského výrobce výrobku, který je předmětem šetření, nebyly snadno dostupné, žadatelé neoznačili žádnou alternativní indonéskou společnost, která by byla srovnatelnější, ani nenavrhli žádnou alternativní reprezentativní zemi, která by poskytla vhodnější příslušné snadno dostupné finanční informace a zároveň splňovala příslušná výběrová kritéria.

(234)

Komise se proto domnívala, že využití vybrané zástupné společnosti nebránilo výběru Indonésie jako reprezentativní země.

(235)

Alternativně žadatel navrhl hybridní metodiku pro početní zjištění běžné hodnoty. Tvrdil, že Komise by měla jako zdroj referenčních hodnot výrobních činitelů použít Brazílii, zatímco při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku by se měla opírat o účetní závěrky společnosti Intanwijaya Internasional v Indonésii.

(236)

Uvedl, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a dosavadní praxe Komise umožňují použití různých nezkreslených zdrojů pro jednotlivé složky početně zjištěné běžné hodnoty, pokud to vede k vhodnějším referenčním údajům.

(237)

Komise konstatovala, že takový přístup nebyl zapotřebí, protože všechny nezbytné údaje pro početní zjištění běžné hodnoty byly ve vhodné reprezentativní zemi dostupné. Jak je totiž objasněno ve 215. až 223. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že v Indonésii byly k dispozici vhodné a snadno dostupné údaje pro početní zjištění běžné hodnoty.

(238)

Žadatel nakonec namítal, že při použití metodiky vysvětlené ve 223. bodě odůvodnění a při výběru společnosti spadající pod stejný kód NACE jako estery kyseliny akrylové měla Komise vedle společnosti Intanwijaya Internasional vybrat také dalšího aktivního výrobce formaldehydu v Indonésii (tj. společnost PT Duta Pertiwi Nusantara Tbk), u něhož je k dispozici veřejně dostupná samostatná účetní závěrka za rok 2025.

(239)

Komise provedla analýzu účetní závěrky společnosti PT Duta Pertiwi Nusantara Tbk z roku 2025 a došla k závěru, že tuto společnost nelze pokládat za zdroj nezkreslených a odůvodněných částek pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, protože její finanční výkonnost neodráží běžné provozní podmínky. Podle své zveřejněné auditované účetní závěrky společnost v únoru 2025 trvale ukončila výrobu (141), což mělo za následek pokles příjmu o zhruba 84 % oproti roku 2024; prodejní, režijní a správní náklady činily zhruba 100 % čistého prodeje, což odráží fixní režijní náklady rozložené na menší prodejní základnu, a čistý výsledek byl primárně přičitatelný neprovoznímu příjmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.2.4.4.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(240)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Indonésie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.2.4.5.   Závěr

(241)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Indonésie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

3.2.5.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(242)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(243)

V poznámce o výrobních činitelích bylo uvedeno, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije Komise ke stanovení nezkreslených nákladů výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Komise navíc uvedla zdroje dalších výrobních činitelů.

(244)

Vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky zařazeny do kategorie „spotřební materiál“.

(245)

Procentní podíl spotřebního materiálu by se vypočítal z celkových nákladů na suroviny a uplatnil by se na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi.

3.2.6.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

3.2.6.1.   Výrobní činitele

(246)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele

Výrobní činitel

Zbožový kód (HS6)

Měrná jednotka

Jednotková hodnota

Zdroj

SUROVINY

 

Propylen

2901 22

metrické tuny

6 037 CNY/t

GTA

N–butanol

2905 13

metrické tuny

6 036 CNY/t

GTA

2-ethylhexan-1-ol

2905 16

metrické tuny

8 064 CNY/t

GTA

Kyselina akrylová a její soli

2916 11

metrické tuny

8 029 CNY/t

GTA

Propan

2711 12

metrické tuny

3 850 CNY/t

GTA

NÁKLADY PRÁCE

nepoužije se.

Odpracované hodiny

46,16 CNY/h

ERI SalaryExpert

ELEKTŘINA

nepoužije se.

kWh

0,47 CNY/kWh

Perusahaan Listrik Negara (PLN)

(247)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.6.6.

3.2.6.2.   Suroviny

(248)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(249)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (142).

(250)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 107. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(251)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny, a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

3.2.6.3.   Práce

(252)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla, že využije informace o průměrném platu pracovníků v chemickém průmyslu v Indonésii z databáze ERI SalaryExpert (143), které vycházejí z průzkumů platů provedených mezi indonéskými zaměstnavateli a zaměstnanci. Dále uvedla, že k tomu připočte povinné dodatečné náklady související s pracovní silou, které nese zaměstnavatel, včetně pojištění proti pracovním úrazům (JKK), starobního pojištění (JHT), životního pojištění (JKM), příspěvku do penzijního systému (JP) a národního zdravotního pojištění (BPJS) (144).

(253)

V návaznosti na poznámku o výrobních činitelích žadatel tvrdil, že Komise podcenila skutečné náklady práce indonéských zaměstnavatelů. Konkrétně:

(254)

Žadatel nesouhlasil s tím, že Komise použila v případě JKK průměrnou sazbu, která se může pohybovat v rozmezí od 0,24 % do 1,74 % mzdy v závislosti na nebezpečnosti dané práce. Vzhledem k tomu, že výroba esterů kyseliny akrylové je vysoce rizikový petrochemický proces, měla by být sazba JKK uplatněna v maximální výši (1,74 %), což odpovídá nejvyšší kategorii rizika v klasifikaci rizik BPJS (145), a nikoli v nižší sazbě v rozmezí 0,24 % – 1,74 %.

(255)

Sváteční prémie (THR) a příspěvek do programu pojištění v nezaměstnanosti (JKP) nebyly zahrnuty mezi povinné dodatečné náklady související s pracovní silou, které hradí zaměstnavatelé.

(256)

Komise vycházela z průměrných nákladů práce na pracovníky v chemickém průmyslu na celostátní úrovni. Místo toho měla použít buď odvětvovou minimální mzdu pro provincii Banten, kde sídlí jediný identifikovaný indonéský výrobce, společnost PT Nippon Shokubai Indonesia, vynásobenou koeficientem 2,5, aby odrážela úroveň mezd zkušených pracovníků, nebo konkrétní údaje čerpané z publikace úřadu BPS „Statistics of Indonesia Manufacturing Industry 2023“ (Statistiky indonéského zpracovatelského průmyslu za rok 2023) (146).

(257)

Za prvé, výroba esterů kyseliny akrylové není v klasifikaci rizik BPJS výslovně uvedena. Podle oficiálního indonéského systému klasifikace průmyslových odvětví (KBLI) (147) je však základní chemický průmysl založený na ropě, zemním plynu a uhlí zařazen mezi vysoce riziková odvětví. Vzhledem k nebezpečné povaze této výroby proto Komise považovala za pravděpodobné, že výroba esterů kyseliny akrylové spadá do nejvyšší rizikové kategorie BPJS. Na tomto základě Komise souhlasila se žadatelem, že při výpočtu hodinových nákladů práce by měla být použita maximální sazba ve výši 1,74 %, nikoli průměrná hodnota.

(258)

Zadruhé Komise dospěla k závěru, že THR, která odpovídá jedné celé měsíční hrubé mzdě, je skutečně povinným příspěvkem (148) a měla by být proto zahrnuta do výpočtu nákladů práce. Komise však dospěla k závěru, že JKP nepředstavuje pro zaměstnavatele dodatečné náklady, jelikož část JKP hrazená zaměstnavatelem byla zahrnuta přímo v příspěvku na JKK a nebyla hrazena samostatně nad rámec tohoto příspěvku (149). Z tohoto důvodu nebylo opodstatněné zahrnovat další částky z titulu JKP.

(259)

Na závěr Komise dospěla k závěru, že celostátní průměry zůstávají spolehlivou referenční hodnotou, jelikož údaje shromážděné v databázi ERI SalaryExpert představují skutečná data pocházející z rozsáhlého a reprezentativního souboru údajů o pracovnících v chemickém průmyslu. Navíc nebyl podložen navrhovaný koeficient 2,5 pro mzdy zkušených pracovníků, který měl být uplatněn na odvětvové minimální mzdy, a v každém případě by se výsledná částka výrazně nelišila od úrovně platů, z níž vycházela Komise. Pokud jde o navrhované použití konkrétních údajů z publikace úřadu BPS „Statistics of Indonesia Manufacturing Industry 2023“ (Statistiky indonéského zpracovatelského průmyslu za rok 2023), Komise nebyla schopna v tomto zdroji příslušné údaje identifikovat a neposkytl je ani žadatel.

3.2.6.4.   Elektřina

(260)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla, že má v úmyslu použít cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Indonésii, jak ji zveřejňuje web GlobalPetrolPrices. Komise vycházela ze zveřejněné ceny elektřiny pro podniky za prosinec 2025 (150). Výše sazby uvedená na webu GlobalPetrolPrices vycházela z ceny energie jediného indonéského dodavatele, společnosti Perusahaan Listrik Negara (PLN).

(261)

V návaznosti na poznámku o výrobních činitelích žadatel tvrdil, že společnost PLN je dotována indonéskou vládou, a její tarif za elektřinu proto nepředstavuje skutečnou, nezkreslenou tržní cenu.

(262)

Žadatel rovněž tvrdil, že cena uvedená na webu GlobalPetrolPrices.com odrážela pouze základní tarif za energii, ale nezahrnovala další povinné složky vyúčtování, jako jsou poplatky za rezervovanou kapacitu, časové koeficienty pro špičkový odběr, pokuty za jalový výkon a DPH.

(263)

Komise zjistila, že indonéské tarify za elektřinu byly rozděleny na dotované a nedotované kategorie. Zatímco dotované sazby byly určeny pro malé a znevýhodněné domácnosti s nízkou spotřebou elektřiny (151), průmyslový tarif, který Komise použila a který se vztahuje na průmyslové odběratele se střední spotřebou elektřiny, nebyl označen za dotovaný tarif. Komise se proto domnívala, že existence dotací pro některé odběratele společnosti PLN neznamená, že průmyslový tarif, který Komise použila, byl dotován nebo zkreslen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(264)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise analyzovala tarifní sazby pro průmyslové uživatele (kategorie I-3) zveřejněné společností PLN (152). V této kategorii se dodatečné složky vyúčtování v praxi neuplatňují.

(265)

Neúčtuje se žádný paušální poplatek za rezervovanou kapacitu: tarif zahrnuje pouze minimální fakturační limit odpovídající 40 hodinám spotřeby při smluvně sjednaném výkonu, přičemž při běžné míře průmyslového využití k uplatnění této podmínky nedochází.

(266)

Přirážka podle doby použití se neúčtuje, protože společnost PLN v současné době účtuje odběr ve špičce i mimo špičku stejnou sazbou.

(267)

Jalová energie je elektrická energie potřebná k udržení střídavého elektromagnetického pole v indukčních zařízeních, jako jsou motory a transformátory, aniž by přitom docházelo k přímé mechanické práci. I tak však využívá kapacitu přenosové sítě, a proto dodavatelé elektřiny účtují příplatek, pokud dané zařízení tuto kapacitu využívá nadměrně vzhledem ke své skutečné spotřebě elektřiny. Indonésie stanovila hranici pro osvobození od sankcí na hodnotu účiníku (153) 0,85. Čínské předpisy stanovují přísnější normu a vyžadují, aby průmysloví uživatelé udržovali účiník na úrovni 0,90 (154). Při použití indonéské prahové hodnoty pro soulad s předpisy by zařízení, u něhož se udržuje hodnota účiníku na úrovni požadované podle čínských předpisů, nepodléhalo žádnému příplatku za jalovou energii.

(268)

A konečně, pro průmyslového odběratele registrovaného jako plátce DPH představuje DPH plně odpočitatelnou daň na vstupu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(269)

Komise však přepočítala referenční hodnotu pro elektřinu s využitím tarifu zveřejněného společností PLN, přičemž jej upravila tak, aby zohledňoval povinnou regionální daň z veřejného osvětlení (155), která se vypočítává jako procento z fakturované částky za elektřinu.

3.2.6.5.   Spotřební materiál

(270)

Vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly některé z těchto výrobních činitelů považovány za spotřební materiál. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a uplatnila jej na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

3.2.6.6.   Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(271)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(272)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(273)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise původně z finančních údajů za rok 2025 pro společnost Intanwijaya Internasional, které byly získány z databáze Orbis.

(274)

V návaznosti na poznámku o výrobních činitelích vyvážející výrobci Pinghu Petro a Huayi uvedli, že by měla být použita skutečná účetní závěrka společnosti Intanwijaya Internasional, která byla veřejně dostupná, jelikož obsahovala podstatně více podrobností než údaje z databáze Orbis, z nichž vycházela Komise.

(275)

Podle údajů uvedených v účetní závěrce společnosti Intanwijaya Internasional za rok 2025 (156) byly v prodejních, režijních a správních nákladech zahrnuty i náklady na přepravu. Společnosti Pinghu Petro a Huayi tvrdily, že jelikož náklady na přepravu již byly odečteny z vývozní ceny, měly by být tyto náklady v souladu s praxí Komise vyloučeny z prodejních, režijních a správních nákladů.

(276)

Na základě podrobného rozčlenění prodejních, režijních a správních nákladů uvedeného v účetní závěrce společnosti Intanwijaya Internasional Komise souhlasila s tím, že náklady na přepravu by měly být z těchto nákladů vyloučeny, aby bylo možné početně zjištěnou běžnou hodnotu přizpůsobit stejné úrovni obchodu jako vývozní cenu.

3.2.7.   Výpočet běžné hodnoty

(277)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(278)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.6.2.

(279)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 272. až 273. bodě odůvodnění.

(280)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 13,43 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 10,40 %.

(281)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.8.   Vývozní cena

(282)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(283)

U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi do Unie prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, byla vývozní cenou cena, kterou první odběratelé, kteří nejsou ve spojení (tj. obchodníci, kteří nejsou ve spojení), za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie skutečně zaplatili nebo měli zaplatit, a to v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.2.9.   Srovnání

(284)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(285)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni obchodu odpovídající ceně ze závodu (157). Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

3.2.9.1.   Úpravy běžné hodnoty

(286)

Běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň.

3.2.9.2.   Úpravy vývozní ceny

(287)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na přepravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(288)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

3.2.10.   Dumpingová rozpětí

3.2.10.1.   U spolupracujících vyvážejících výrobců

(289)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(290)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(291)

Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

3.2.10.2.   Pro nespolupracující společnosti

(292)

U veškerého ostatního vývozu Komise dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovila na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(293)

Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl odvozen z údajů Eurostatu.

(294)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro veškerý ostatní dovoz na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(295)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Čína

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd.

29,0

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd.

22,3

Jiné čínské spolupracující společnosti uvedené v příloze

23,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

29,0

3.3.   Spojené státy americké

3.3.1.   Běžná hodnota

(296)

Jeden vyvážející výrobce, skupina The Dow Chemical Company Group (dále jen „Dow US“), kterou tvoří výrobci Rohm & Haas (R&H) a Union Carbide Corporation (UCC), na šetření spolupracoval. Nebyli zjištěni žádní další vyvážející výrobci v USA, kteří by během období šetření vyváželi do EU.

(297)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Dow US reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na tomto základě byl celkový prodej obdobného výrobku společnosti Dow US na domácím trhu reprezentativní.

(298)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu společností Dow US, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.

(299)

Komise poté zkoumala, zda je domácí prodej společnosti Dow US na jejím domácím trhu u každého typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej každého typu výrobku byl pro vyvážejícího výrobce reprezentativní.

(300)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(301)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje daného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku; a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(302)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(303)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu: nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(304)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje typů výrobku, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie, bylo ziskových. V souladu s tím byla pro všechny typy výrobku běžná hodnota vypočítána jako skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření.

3.3.2.   Vývozní cena

(305)

Společnost Dow Chemical vyvážela do Unie nepřímo prostřednictvím společnosti Dow Europe, propojeného dovozce se sídlem ve Švýcarsku.

(306)

Vývozní cena prodeje uskutečněného prostřednictvím společnosti Dow Europe byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(307)

Bylo zjištěno, že zisk společnosti Dow Europe byl v plné míře ovlivněn vztahem mezi těmito dvěma společnostmi, jelikož jej přímo přidělila společnost Dow US. Převodní cena proto nebyla cenou, která by byla stanovena při jednání s nezávislým dovozcem. Komise proto dospěla k závěru, že ziskové rozpětí společnosti Dow Europe nebylo přiměřené. Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie považuje za vhodné použít přiměřené ziskové rozpětí nezávislé na skutečném zisku, který plyne z převodní ceny, aby se zabránilo jakýmkoli narušujícím účinkům, které by mohly vyplynout z převodní ceny.

(308)

Tito dovozci, kteří nebyli ve spojení, během šetření spolupracovali, ale byli ztrátoví. Vzhledem k tomu, že spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, neuvedli žádný přiměřený zisk, Komise se rozhodla použít ziskové rozpětí použité v předchozím řízení, které se týkalo jiného chemického výrobku vyráběného podobným výrobním odvětvím a dováženého za podobných okolností, konkrétně ziskové rozpětí 6,89 % (158) stanovené při šetření v případě polyvinylalkoholů (PVA). Podle názoru Komise je toto ziskové rozpětí nejobjektivnějším základem pro dosažení uspokojivého odhadu vývozní ceny za obvyklých tržních podmínek.

3.3.3.   Srovnání

(309)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu; a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(310)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(311)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

3.3.4.   Dumpingová rozpětí

3.3.4.1.   U spolupracujícího vyvážejícího výrobce

(312)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

3.3.4.2.   U veškerého ostatního vývozu

(313)

U veškerého ostatního vývozu Komise dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovila na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(314)

Vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval veškerý dovoz z USA během období šetření, rozhodla se Komise stanovit dumpingové rozpětí pro veškerý ostatní dovoz na úrovni spolupracující společnosti.

(315)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením následující:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Spojené státy americké

Dow Chemical Company

61,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z USA

61,9

(316)

Podle společnosti Dow by v případě, že Komise neukončí šetření týkající se USA, měl být dovoz společnosti Dow z USA určený k využití pro vlastní spotřebu vyloučen z působnosti jakýchkoli antidumpingových cel.

(317)

Přístup navržený společností Dow nebyl shledán přijatelným, jelikož platný právní rámec takovou možnost nepředpokládá. Uložená cla se vztahují na dovoz z dané dotčené země, a to bez ohledu na vývozce a na jakékoli vazby, které může mít vývozce s odběrateli v Unii. Kromě toho, jak již bylo zjištěno, dovoz společnosti Dow z USA konkuroval prodejům výrobního odvětví Unie na domácím trhu, a to bez ohledu na to, zda tyto výrobky nakonec skončily u spřízněných subjektů společnosti Dow, nebo na volném trhu. Jakékoli osvobození od cel by proto bylo v rozporu s cílem obnovení spravedlivého obchodu v Unii, který je smyslem zavedení cel. Tvrzení společnosti Dow bylo proto zamítnuto.

3.4.   Jihoafrická republika

3.4.1.   Běžná hodnota

(318)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Sasol South Africa, při šetření spolupracoval. Žádní další vyvážející výrobci nebyli v Jižní Africe zjištěni.

(319)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Sasol reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(320)

Komise následně určila typy výrobku prodávané společností Sasol na domácím trhu, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.

(321)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného společností Sasol na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(322)

Ačkoli Komise zjistila, že objem prodeje na domácím trhu byl reprezentativní, veškerý prodej na domácím trhu byl během období šetření ztrátový. V důsledku toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů, k nimž připočítala prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(323)

Jelikož v rámci běžného obchodního styku nevznikly žádné prodejní, režijní a správní náklady ani zisk, použila Komise k určení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které je třeba připočítat k výrobním nákladům společnosti Sasol South Africa, ustanovení čl. 2 odst. 6 základního nařízení následujícím způsobem:

(324)

Vzhledem k tomu, že v dotčené zemi nebyl žádný další spolupracující vyvážející výrobce, nebylo možné stanovit prodejní, režijní a správní náklady ani zisk podle čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení. Komise rovněž posoudila, zda lze prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanovit na základě částek, kterých vyvážející výrobce dosáhl při výrobě a prodeji výrobků stejné obecné kategorie v rámci běžného obchodního styku na jihoafrickém domácím trhu, a to v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení. Ukázalo se však, že prodej těchto výrobků, které spadají do stejné obecné kategorie, nebyl ziskový.

(325)

Komise nemohla z důvodů zachování důvěrnosti vycházet při stanovení prodejních, režijních a správních nákladů ani zisku z údajů žádného z ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, na které se toto šetření vztahuje.

(326)

Komise proto stanovila prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě rozumné metody uvedené v čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, a to konkrétně prodejních, režijních a správních nákladů souvisejících s domácím prodejem výrobku, který je předmětem šetření, a jako běžně dosahovaný zisk použila zisk společnosti Sasol jako celku.

(327)

Komise dospěla k závěru, že zisk společnosti Sasol, který byl použit k početnímu zjištění běžné hodnoty, byl nižší než maximální hranice zisku stanovená v čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

3.4.2.   Vývozní cena

(328)

Veškerý prodej společnosti Sasol South Africa do Unie probíhal prostřednictvím propojeného dovozce v Německu. Vývozní cena tudíž byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii.

(329)

V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o přiměřený zisk. V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení činil vykázaný zisk dovozce ve spojení 6,89 %, jak je uvedeno v 308. bodě odůvodnění výše.

3.4.3.   Srovnání

3.4.3.1.   Úpravy běžné hodnoty

(330)

Běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

3.4.3.2.   Úpravy vývozní ceny

(331)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na přepravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(332)

Následně byly zohledněny úvěrové náklady a provize, které měly vliv na ceny a jejich srovnatelnost.

3.4.4.   Dumpingová rozpětí

3.4.4.1.   U spolupracujícího vyvážejícího výrobce

(333)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

3.4.4.2.   U veškerého ostatního vývozu

(334)

U veškerého ostatního vývozu Komise dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovila na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(335)

Vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval celkový dovoz z Jižní Afriky během období šetření, rozhodla se Komise stanovit dumpingové rozpětí pro veškerý ostatní dovoz na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(336)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením následující:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Jižní Afrika

Sasol South Africa Ltd.

83,1

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Jižní Afriky

83,1

3.5.   Prozatímní dumpingová rozpětí

(337)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Čína

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd.

29,0

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd.

22,3

Jiné čínské spolupracující společnosti uvedené v příloze

23,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

29,0

Saúdská Arábie

Veškerý dovoz pocházející ze Saúdské Arábie

40,3

Jižní Afrika

Sasol South Africa Ltd.

83,1

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Jižní Afriky

83,1

Spojené státy americké

Dow Chemical Company

61,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z USA

61,9

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(338)

Během období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii čtyři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(339)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 490 000 tun. Komise tento číselný údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník od výrobců zařazených do vzorku a na základě odpovědi na dotazník předložené společností Dow Europe GmbH (dále jen „Dow Europe“ nebo „Dow“). Na výrobce v Unii zařazené do vzorku a společnost Dow Europe připadala veškerá výroba obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Určení příslušného trhu Unie

(340)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(341)

Komise zjistila, že podstatná část výroby esterů kyseliny akrylové u výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu (přibližně 55 % v posuzovaném období) těchto výrobců v Unii nebo jejich spřízněných společností pro následnou výrobu akrylových disperzí nebo přísad. Výrobek byl často jednoduše převeden (bez faktury) a/nebo dodán za převodní ceny v rámci stejné skupiny společností nebo skupin společností která neměla volný výběr dodavatele) pro další následné zpracování.

(342)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(343)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se esterů kyseliny akrylové a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(344)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; růst; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala ucelenější představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(345)

Další hospodářské ukazatele bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Jsou to: výroba; kapacita, využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita; mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(346)

Vzhledem k tomu, že vlastní spotřeba vykázala menší pokles než spotřeba na volném trhu a po většinu posuzovaného období se vyvíjela stejným způsobem jako spotřeba na volném trhu (podíl vlastní spotřeby představoval po celé posuzované období 38–41 % celkové spotřeby v Unii), byla analýza závislého trhu omezena a hlavní pozornost byla zaměřena na situaci na volném trhu v Unii.

4.3.   Spotřeba v Unii

(347)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, od vývozce z USA (dále jen „Dow US“), od vývozce z Jižní Afriky (dále jen „Sasol“), na základě odpovědi společnosti Dow Europe na makroekonomický dotazník a údajů Eurostatu.

(348)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2022

2023

2024

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

622 883

538 948

595 340

562 010

Index

100

87

96

90

Volný trh

[340 056 –415 623 ]

[299 113 –365 582 ]

[331 484 –405 146 ]

[299 316 –365 831 ]

Index

100

88

97

88

Závislý trh

[220 538 –269 547 ]

[185 940 –227 260 ]

[204 322 –249 727 ]

[206 492 –252 379 ]

Index

100

84

93

94

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku Odpověď společnosti Dow Europe na makroekonomický dotazník Eurostatu, společnosti Sasol a společnosti Dow US.

(349)

Spotřeba v Unii (jak na volném trhu, tak i celková spotřeba) dosáhla své nejvyšší úrovně na začátku posuzovaného období. Vysoká poptávka v roce 2022 a značné doplnění zásob této suroviny byly vyvolány předchozí krizí související s pandemií COVID-19, která výrazně narušila dodavatelský řetězec a omezila nabídku esterů kyseliny akrylové. V roce 2023 poptávka prudce poklesla v důsledku vysoké inflace a snížené ekonomické aktivity, což se projevilo zejména v klíčových odvětvích navazujících na výrobce esterů kyseliny akrylové, jako jsou stavebnictví, výroba lepidel, nátěrových hmot a automobilový průmysl. V roce 2024 se makroekonomická situace stabilizovala díky klesající inflaci a zlepšujícímu se sentimentu na straně poptávky, což vedlo k dočasnému oživení poptávky. Poptávka v období šetření však oproti roku 2024 opět poklesla, přičemž v průběhu roku došlo k obnovenému, mírnému snižování zásob ze strany uživatelů.

4.4.   Dovoz z dotčených zemí

4.4.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(350)

Komise zkoumala, zda má být dovoz esterů kyseliny akrylové pocházející z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(351)

Dumpingové rozpětí zjištěné v souvislosti s dovozem ze všech dotčených zemí bylo vyšší než prahová hodnota de minimis stanovená v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Tržní podíly v období šetření činily [11–13] % v případě USA, [8–10] % v případě Číny, [4–6] % v případě Jižní Afriky a [4–6] % v případě Saúdské Arábie.

(352)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené estery kyseliny akrylové soutěžily mezi sebou a s estery kyseliny akrylové vyráběnými v Unii, protože byly nakonec prodávány průmyslovým uživatelům. Kromě toho veškerý dovoz z dotčených zemí soutěžil mezi sebou navzájem a s výrobou v Unii, protože jeho ceny vycházely z indexů ICIS (159). Všechen dovoz se skládal z esterů kyseliny akrylové se stejnými základními vlastnostmi, což znamená, že byl plně zaměnitelný. Estery kyseliny akrylové se považují za komoditní produkty, které jsou srovnatelné bez ohledu na svůj původ. Kromě toho se ceny dovozu ze všech dotčených zemí po celé posuzované období vyvíjely v podstatě podobně.

(353)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz ze všech dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(354)

Společnost Dow tvrdila, že Komise by neměla kumulovat dovoz z USA s dovozem z ostatních dotčených zemí, zejména z Číny. Společnost Dow tvrdila, že dovoz z USA byl v Unii trvale přítomen již před posuzovaným obdobím (na rozdíl například od čínského dovozu), v posuzovaném období však poklesl a představoval pouze malý podíl na spotřebě v Unii. Společnost Dow rovněž tvrdila, že dovoz z USA nepodléhal stejným soutěžním podmínkám jako dovoz z Číny, jelikož ceny na trhu EU byly ovlivňovány mimořádně nízkými cenami čínského dovozu esterů kyseliny akrylové.

(355)

Společnost Dow navíc tvrdila, že na volném trhu Unie se prodává pouze omezené množství dovozu esterů kyseliny akrylové z USA a že většina tohoto dovozu je určena pro vlastní spotřebu, přičemž tyto objemy určené pro vlastní spotřebu nesoutěží s prodejem na volném trhu a nevyvíjejí cenový tlak na trh EU.

(356)

Jak je uvedeno ve 351. až 352. bodě odůvodnění, byly u dovozu z USA splněny podmínky pro kumulativní posouzení, a proto byl tento dovoz posuzován společně s dovozem z ostatních dotčených zemí a v tomto případě nebyl předmětem individuálního posouzení. Ani pokračující přítomnost na trhu Unie před posuzovaným obdobím, ani údajný vývoj objemů dovozu či cen (které se v každém případě vyvíjely stejně jako dovozní ceny z ostatních dotčených zemí) v průběhu posuzovaného období nemohly zvrátit tento závěr s ohledem na zjištění týkající se podobnosti podmínek hospodářské soutěže.

(357)

S ohledem na povahu dovozu z USA do Unie byl pro účely tohoto případu a pro posouzení makroekonomických ukazatelů všechen dovoz z USA považován za dovoz, který se prodává nebo může být prodáván na volném trhu. V této souvislosti Komise konstatovala, že dovoz, ať už je určen pro vlastní spotřebu, či nikoli, přímo soutěží s volným prodejem výrobního odvětví Unie a může mu způsobit újmu, neboť každý dovoz představuje potenciálně ušlý prodej. Kromě toho, na rozdíl od tvrzení společnosti Dow US, byl její vývoz prodáván na trhu Unie ve značných objemech ([15–25] kt). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo dané tvrzení zamítnuto.

(358)

Společnost Gantrade Europe BV (dále jen „Gantrade“), spolupracující dovozce, který není ve spojení, tvrdila, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro kumulativní posouzení dovozů z dotčených zemí. Podle společnosti Gantrade nebyly podmínky hospodářské soutěže v dotčených zemích srovnatelné, a to s ohledem na rozdíly ve vlastní spotřebě (velká část vývozu z USA je určena pro vlastní spotřebu), celní zacházení (Jihoafrická republika těží z 0 % cla na rozdíl od dovozu ze Saúdské Arábie, USA a Číny), trendy v dovozu a výrobní metody (jihoafrický výrobce využívá při výrobě esterů kyseliny akrylové chemické procesy založené na uhlí).

(359)

Navíc společnost Sasol uvedla, že dovoz z Jižní Afriky by neměl být kumulován s dovozem z ostatních dotčených zemí, a to z důvodu odlišných podmínek hospodářské soutěže. Konkrétněji společnost Sasol uvedla, že dovoz z Jižní Afriky nesoutěží s Čínou, Spojenými státy ani s výrobním odvětví Unie v celém rozsahu typů výrobků, na které se šetření vztahuje, jelikož Jihoafrická republika do Unie vyvážela pouze jeden typ esterů kyseliny akrylové (BA), který navíc nemá podobné fyzikální vlastnosti a není zaměnitelný s jiným typem esterů kyseliny akrylové (2EHA). Společnost Sasol dále poznamenala, že objemy dovozu z Jižní Afriky byly ve srovnání s ostatními dotčenými zeměmi výrazně nižší a že ceny v Jižní Africe se řídily převládajícími tržními podmínkami, nikoli tím, že by tyto ceny samy určovaly.

(360)

V neposlední řadě podle společnosti Dow neplatily pro dovoz z USA podobné podmínky hospodářské soutěže, protože dovozní ceny z USA se řídily tržními cenami, a nikoli, že by je určovaly.

(361)

Pokud jde o tvrzení společnosti Gantrade, bylo zjištěno, že veškerý dovoz, ať již určený pro vlastní spotřebu, či nikoli, přímo soutěží s volným prodejem výrobního odvětví Unie a může mu způsobit újmu, neboť každý dovoz představuje potenciálně ušlý prodej. Kromě toho rozdíly ve výrobních metodách nebo v celním zacházení s určitým dovozem nepředstavují faktory, které by podstatně ovlivňovaly rozhodování o tom, zda jsou splněny podmínky pro kumulativní posouzení podle čl. 3 odst. 4 písm. b). Místo toho se pozornost soustředí na celkové podmínky hospodářské soutěže z hlediska cenového chování, prodejních kanálů, odběratelů a zaměnitelnosti výrobků dovážených a prodávaných výrobci v Unii a vyvážejícími výrobci v jiných vyvážejících zemích.

(362)

Pokud jde o tvrzení společnosti Sasol, ani skutečnost, že Jihoafrická republika dovážela pouze jeden typ esterů kyseliny akrylové, nezpochybnila závěry, k nimž dospěla Komise. Typ výrobku dováženého z Jižní Afriky (BA) byl stejný jako typ výrobku vyráběného a prodávaného na trhu Unie ostatními dotčenými zeměmi i výrobním odvětví Unie. Dovoz z Jižní Afriky tedy soutěžil s ostatním dovozem i s výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že čínští a američtí vývozci i výrobci v Unii prodávali další typ esterů kyseliny akrylové, nijak nesnižuje závěr Komise ohledně kumulace dovozů z Jižní Afriky s jiným dovozem. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(363)

Kromě toho, a bez ohledu na vývoj objemu dovozu v jednotlivých dotčených zemích, byl cenový vývoj ve všech dotčených zemích stejný. Konkrétněji řečeno, cena vykazovala klesající trend, přičemž stejná cenová dynamika se projevovala i v posuzovaném období (ceny dosáhly svého maxima v roce 2022, poté v roce 2023 prudce poklesly a až do období šetření zůstaly na nízké úrovni u všech dotčených zemí). Bylo shledáno, že je rovněž irelevantní, zda byla dotčená země na trhu považována za subjekt určující ceny, či za subjekt přijímající ceny – důležité je, že dovoz ze všech dotčených zemí působil na stejném trhu, čelily stejným podmínkám a v konečném důsledku soutěžil o stejné zákazníky.

4.4.2.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(364)

V daném případě mají Jihoafrická republika i USA pouze po jednom známém vyvážejícím výrobci (konkrétně společnosti Sasol a Dow US). Vývozci z obou zemí během šetření spolupracovali. Aby tedy Komise zajistila co nejvyšší možnou přesnost použitých údajů o dovozu, vycházela při stanovení objemů dovozu z Jižní Afriky a USA z údajů o vývozních prodejích za posuzované období, které poskytli oba vyvážející výrobci.

(365)

Pokud jde o Čínu, vzhledem k nedostatku podrobnějších statistických údajů použila Komise pro odhad objemu dovozu údaje Eurostatu pro kód CN 2916 12 00 (celní kód, pod který je dotčený výrobek zařazen, který však může zahrnovat i jiné druhy esterů kyseliny akrylové než dotčený výrobek). V tomto ohledu byly statistiky Eurostatu o dovozu z Číny použité v období šetření rovněž v souladu s odpověďmi pro výběr vzorku, které předložili spolupracující čínští vývozci esterů kyseliny akrylové, což dále potvrdilo vhodnost metodiky použité Komisí.

(366)

Pokud jde o Saúdskou Arábii, byly rovněž použity údaje Eurostatu pro kód CN 2916 12 00 , a to s ohledem na neochotu saúdského vyvážejícího výrobce spolupracovat a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici podrobnější statistické údaje. Bylo shledáno, že to je v souladu s odpovědí pro výběr vzorku, kterou předložil saúdský vyvážející výrobce.

(367)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na volném trhu

 

2022

2023

2024

Období šetření

Spojené státy (v tunách)

[40 543 –49 552 ]

[50 935 –62 254 ]

[44 328 –54 179 ]

[35 141 –42 950 ]

Index (2022 = 100 %)

100

126

109

87

Čína (v tunách)

51 994

33 298

45 483

29 772

Index (2022 = 100 %)

100

64

87

57

Jižní Afrika (v tunách)

[6 939 –8 572 ]

[12 898 –15 933 ]

[13 043 –16 113 ]

[13 600 –16 800 ]

Index (2022 = 100 %)

100

186

188

196

Saúdská Arábie (v tunách)

6 638

11 995

17 327

15 089

Index (2022 = 100 %)

100

181

261

227

Celkový dovoz z dotčených zemí (v tunách)

[106 252 –128 620 ]

[111 209 –134 621 ]

[121 040 –146 521 ]

[94 912 –114 893 ]

Index (2022 = 100 %)

100

105

114

89

Podíl na trhu (v %)

30

35

35

30

Index

100

119

117

101

Zdroj:

Dotazník Eurostatu, společností Sasol a Dow US.

(368)

V absolutním vyjádření se dovoz z dotčených zemí během posuzovaného období snížil o méně než 12 000 tun. Tento pokles dovozu však šel ruku v ruce s téměř čtyřnásobně větším poklesem poptávky v Unii (o více než 45 000 tun). Celkový tržní podíl dovozu z dotčených zemí dosáhl vysoké úrovně již v roce 2022 v souvislosti s aktivním vytvářením zásob a postupně rostl z 30 % v roce 2022 až na 35 % v letech 2023–2024. Ačkoli se tržní podíl dovozu v posuzovaném období snížil, zůstal trvale vysoký (30 %) a na úrovni zaznamenané na začátku posuzovaného období.

(369)

Společnost Gantrade tvrdila, že objektivní analýza by vyžadovala posouzení vývoje dovozu před rokem 2022, aby bylo možné údaje o dovozu za posuzované období přesně zasadit do kontextu. Podle společnosti Gantrade se dovoz z dotčených zemí do Unie objevoval již před posuzovaným obdobím a svého vrcholu dosáhl v roce 2021, kdy zaplnil mezeru v nabídce způsobenou poklesem dovozu z Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Podle společnosti Gantrade vykazoval dovoz po roce 2022 obecně klesající trend v souladu s poklesem poptávky, přičemž i dovozní ceny začaly přirozeně klesat.

(370)

Úvodem je třeba poznamenat, že posuzované období by mělo být dostatečně dlouhé, aby Komise mohla řádně vyhodnotit všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Unie. V tomto případě Komise v souladu se svou běžnou praxí zvolila pro přezkum makroekonomických a mikroekonomických trendů a ukazatelů období tří celých let a také období šetření. Dále bylo uvedeno, že posouzení újmy Komisí zahrnuje dynamické posouzení hospodářských činitelů během posuzovaného období, a nikoli pouze podmínek na začátku a na konci posuzovaného období. V každém případě, i kdyby měl být rok 2021 zohledněn pro účely analýzy újmy, relativní význam dovozu zůstal v období 2022 do období šetření vysoký a podíl dovozu z dotčených zemí se v období šetření udržel na úrovni 30 %. Kromě toho, a to je důležité, dovoz za trvale nízké dumpingové ceny způsobil na trhu Unie výrazný pokles cen, přičemž se v období od roku 2023 do období šetření prohluboval rozdíl mezi náklady výrobců v Unii a jejich výnosy. Prodloužení posuzovaného období by proto nemělo za následek neplatnost nebo jinou změnu zjištění o újmě uvedených v tomto nařízení. Tvrzení společnosti Gantrade bylo proto zamítnuto.

4.5.   Ceny dovozu z dotčených zemí, cenové podbízení a stlačování a pokles cen

(371)

Komise stanovila ceny dovozu na stejném základě jako objem dovozu.

(372)

Cenové podbízení dovozů bylo zjištěno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců (zařazených do vzorku) v případě dovozů z Číny, USA a Jižní Afriky a na základě cen Eurostatu pro Saúdskou Arábii.

(373)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2022

2023

2024

Období šetření

Spojené státy

[1 982 –2 423 ]

[1 250 –1 527 ]

[1 230 –1 504 ]

[1 192 –1 457 ]

Index (2022 = 100 %)

100

63

62

60

Čína

2 649

1 603

1 613

1 549

Index (2022 = 100 %)

100

61

61

58

Jižní Afrika

[1 686 –2 820 ]

[1 152 –1 423 ]

[1 039 –1 283 ]

[927 –1 145 ]

Index (2022 = 100 %)

100

68

62

55

Saúdská Arábie

2 089

1 243

1 326

1 147

Index (2022 = 100 %)

100

60

63

55

Dovozní ceny: Dotčené země celkem

[2 077 –2 554 ]

[1 244 –1 530 ]

[1 245 –1 532 ]

[1 154 –1 420 ]

Index (2022 = 100 %)

100

60

60

56

Zdroj:

Dotazníky Eurostatu, společností Sasol a Dow US.

(374)

Během posuzovaného období se průměrná jednotková cena dumpingového dovozu z dotčených zemí snížila o 44 %, přičemž v roce 2023 byl patrný jasný klesající trend a nízká cenová úroveň přetrvávala po zbytek posuzovaného období.

(375)

Komise určila cenové podbízení v období šetření pro Čínu, USA a Jižní Afriku porovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež jsou účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upraveny na úroveň ceny ze závodu, a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu spolupracujících výrobců z (jméno země) zařazených do vzorku, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné), s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(376)

Cenové podbízení u Saúdské Arábie během období šetření bylo stanoveno na základě

a)

váženého průměru prodejních cen esterů kyseliny akrylové u výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu a

b)

Cena CIF stanovená na základě údajů Eurostatu, s příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu.

(377)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(378)

Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení dotčenými zeměmi na trhu Unie činil 14,5 %. Podbízení bylo zjištěno také u každé jednotlivé dotčené země; konkrétně bylo zjištěno, že Čína podbízí ceny výrobního odvětví Unie o [10–15] %, USA o [20–25] %, Jižní Afrika o [11–16] % a Saúdská Arábie o [7–10] % (160). V každém případě Komise bez ohledu na zjištění o cenovém podbízení uvedla, že dumpingový dovoz vedl během období šetření k významnému stlačení cen (jak se odráží v rozpětí prodeje pod cenou), když výrobní odvětví Unie prodávalo estery kyseliny akrylové pod svými výrobními náklady.

(379)

Komise také analyzovala prodejní ceny a náklady výrobního odvětví Unie (jak je uvedeno v tabulce 8) spolu s jeho ziskovostí (tabulka 11) a dovozní ceny a objemy kumulovaného dovozu (tabulky 3 a 4). Bylo zřejmé, že v období od roku 2023 do období šetření došlo na trhu Unie k závažnému stlačení cen. V roce 2022 byly vysoké náklady výrobního odvětví Unie přeneseny na odběratele, ale v období od roku 2023 do období šetření již nebylo možné náklady takto pokrýt v důsledku cenového tlaku vysokého objemu dumpingového dovozu za nízké a stlačené ceny.

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné informace

(380)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(381)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(382)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník, jež byly obdrženy od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a v odpovědi na makroekonomický dotazník předložené společností Dow Europe. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(383)

Makroekonomickými ukazateli jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(384)

Mikroekonomickými ukazateli jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(385)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2022

2023

2024

Období šetření

Výroba (v tunách)

511 411

433 211

510 182

492 951

Index

100

85

100

96

Výrobní kapacita (v tunách)

723 781

723 781

723 781

723 781

Index

100

100

100

100

Využití kapacity (v %)

71

60

70

68

Index

100

85

100

96

Zdroj:

Odpověď společnosti Dow Europe a výrobců v Unii zařazených do vzorku na makroekonomický dotazník.

(386)

Výroba obdobného výrobku v Unii vykazovala smíšené výsledky. Ačkoli v roce 2023 došlo k výraznému poklesu, výroba se v roce 2024 vrátila na úroveň z roku 2022, aby následně v období šetření poklesla o 4 %. Rok 2023 se vyznačuje zpomalením na navazujících trzích ve srovnání s doplňováním zásob v roce 2022, což má za následek utlumenou poptávku po akrylových monomerech. V roce 2024 došlo k dočasné stabilizaci trhu, na kterou však v roce 2025 navázal nedostatek strukturální poptávky a opětovné snižování zásob ze strany odběratelů.

(387)

Výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období stabilní na úrovni přibližně 724 000 tun.

(388)

Využití kapacit proto vykazovalo velmi podobný vývoj jako objem výroby: v roce 2023 nejprve pokleslo na 60 %, aby se poté v období od roku 2024 do období šetření opět zvýšilo téměř na úroveň z roku 2022. V průběhu celého posuzovaného období bylo tedy využití kapacit relativně stabilní, kdy v roce 2022 pokleslo o 3 procentní body ze 71 % na 68 % v období šetření.

(389)

Celkově vzato, a jak je uvedeno ve 390. a 414. bodě odůvodnění níže, výrobci v Unii upřednostňovali vyšší objemy prodeje před maržemi, aby zvýšili využití výrobních kapacit, což přímo přispělo k vyšším úrovním výroby a vyšší míře využití kapacit v období od roku 2024 do období šetření ve srovnání s rokem 2023.

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(390)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na volném trhu

 

2022

2023

2024

Období šetření

Celkový objem prodeje na volném trhu v Unii (v tunách)

[167 446 –204 657 ]

[148 835 –181 909 ]

[189 465 –231 568 ]

[184 871 –225 954 ]

Index

100

89

113

110

Vlastní spotřeba výrobců v Unii (v tunách)

[220 538 –269 547 ]

[185 940 –227 260 ]

[204 322 –249 727 ]

[206 492 –252 379 ]

Index

100

84

93

94

Celkový prodej na volném trhu v Unii + vlastní spotřeba výrobců v Unii (v tunách)

[387 985 –474 204 ]

[334 775 –409 169 ]

[393 787 –481 295 ]

[391 364 –478 334 ]

Index

100

86

101

101

Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu (v %)

49

50

57

62

Zdroj:

Odpověď společnosti Dow Europe a výrobců v Unii zařazených do vzorku na makroekonomický dotazník.

(391)

Objem prodeje výrobců v Unii na volném trhu vykazoval v posuzovaném období značné výkyvy. Zatímco v roce 2023 došlo k poklesu objemu prodeje v důsledku výrazného zpomalení na všech klíčových koncových trzích (nátěrové hmoty, lepidla, stavebnictví, úprava vody) v kombinaci se snižováním zásob v celém hodnotovém řetězci, po tomto poklesu následoval v roce 2024 dočasný nárůst objemu prodeje, který se však v roce 2025 zpomalil v důsledku dalšího poklesu poptávky. Pokud jde o podíl výrobců v Unii na prodeji na volném trhu, lze pozorovat postupný nárůst tohoto podílu z 49 % na 62 %.

(392)

Toto chování výrobců v Unii na trhu je projevem strategie obrany objemu prodeje, v jejímž rámci se výrobní odvětví Unie snažilo udržet si objem prodeje na trhu, i když za cenu záporné ziskovosti.

(393)

V posuzovaném období lze u využití pro vlastní spotřebu pozorovat trendy podobné těm, které panují na volném trhu. Ačkoli v roce 2023 došlo k prudkému poklesu, využití pro vlastní spotřebu se v období od roku 2024 do období šetření zvýšilo a zůstalo stabilní (i když na nižší úrovni než v roce 2022). Prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu představovaly v roce 2022 přibližně 43 % jeho celkových prodejů/spotřeby v Unii a tento podíl se v období šetření zvýšil na přibližně 47 %.

4.6.2.3.   Růst

(394)

Jak spotřeba na volném trhu v Unii, tak celková spotřeba v Unii (včetně vlastní spotřeby v Unii) se v posuzovaném období snížily o 12 %, resp. 10 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu v Unii se ve stejném období zvýšil o 10 %.

(395)

Spotřeba v Unii (jak na volném trhu, tak celková spotřeba) dosáhla nejvyšší úrovně na začátku posuzovaného období, což bylo způsobeno dopady pandemie COVID-19 a doplňováním zásob této suroviny.

(396)

Poptávka se následně v roce 2023 snížila a ačkoli v roce 2024 vykazovala známky oživení, ve sledovaném období spotřeba opět poklesla. Objem prodeje výrobců v Unii rovněž poklesl, i když v roce 2023 o méně (11 %) ve srovnání s počátkem posuzovaného období, aby poté v období od roku 2024 do období šetření v rámci strategie zaměřené na objem prodeje vzrostl nad úroveň z roku 2022. Cílem bylo zachovat významnou přítomnost na trhu Unie a vyrovnat se s konkurenčním tlakem vyvolaným dumpingovým dovozem z dotčených zemí, který do Unie nadále proudil ve značném množství a za nízké ceny.

(397)

Ačkoli tedy výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na klesajícím trhu, tento přístup odrážel záměrnou strategii obrany objemu prodeje, která byla zavedena v reakci na cenový a objemový tlak vyvíjený dumpingovým dovozem.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(398)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2022

2023

2024

Období šetření

Počet zaměstnanců

324

332

347

346

Index

100

102

107

107

Produktivita (v jednotkách na zaměstnance)

1 576

1 306

1 468

1 424

Index

100

83

93

90

Zdroj:

Odpověď společnosti Dow Europe a výrobců v Unii zařazených do vzorku na makroekonomický dotazník.

(399)

Počet zaměstnanců v posuzovaném období mírně vzrostl, a to o 7 %. Tento nárůst počtu zaměstnanců lze připsat především zvýšení objemu výroby o 15 % v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023 a udržení počtu zaměstnanců v období šetření i přes pokles výroby v tomto období.

(400)

Produktivita na zaměstnance se v roce 2023 vyvíjela nepříznivě. Situace se poté v roce 2024 zlepšila, aby se během období šetření opět mírně zhoršila. Nižší produktivita v období 2023–období šetření byla důsledkem kombinace mírného nárůstu počtu zaměstnanců a kolísající úrovně výroby ve stejném období. Průměrná produktivita v tunách na zaměstnance se za posuzované období celkově snížila o 10 %.

4.6.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(401)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(402)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.6.2.6.   Připomínky stran

(403)

Několik stran, konkrétně společnosti Pinghu Petro, Sasol, Gantrade a Organik, tvrdilo, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, jelikož řada klíčových hospodářských ukazatelů (jako jsou tržby, podíl na trhu, výroba) týkajících se výrobního odvětví Unie vykazovala během posuzovaného období pozitivní vývoj. Společnost Pinghu Petro v této souvislosti rovněž poznamenala, že Komise ve své dosavadní praxi dospěla k závěru o neexistenci újmy v případech, kdy většina ukazatelů vykazovala ke konci posuzovaného období pozitivní vývoj.

(404)

Komise zaprvé podotkla, že posouzení v rámci každého šetření vychází ze skutečností a okolností daného šetření. Kromě toho je třeba zákonnost nařízení, jimiž se ukládají antidumpingová opatření, posuzovat s ohledem na právní předpisy, a nikoli na základě údajných předchozích rozhodnutí Komise.

(405)

Zadruhé, v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení vyžaduje posouzení újmy komplexní vyhodnocení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví. Posouzení zahrnuje komplexní hodnocení makroekonomických i mikroekonomických faktorů, přičemž jeden či několik z těchto faktorů samy o sobě nemusí nutně poskytnout rozhodující vodítko ohledně výsledku posouzení. V této souvislosti není pro zjištění podstatné újmy nutné, aby všechny relevantní hospodářské ukazatele vykazovaly negativní trend – což je v tomto případě splněno, jak je uvedeno ve 428. bodě odůvodnění. Proto musela být tvrzení stran zamítnuta.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(406)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

 

2022

2023

2024

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení (v EUR/t)

2 184

1 502

1 378

1 226

Index

100

69

63

56

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

1 923

1 597

1 423

1 419

Index

100

83

74

74

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(407)

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii v posuzovaném období soustavně klesala, přičemž k nejprudšímu poklesu došlo v letech 2022–2023. Nárůst poptávky v roce 2022 v důsledku krize způsobené pandemií COVID-19 vedl k tomu, že ceny převýšily výrobní náklady. Tento trend však nevydržel a v období od roku 2023 do období šetření se situace zhoršila.

(408)

Po roce 2022 došlo ke korekci výrobních nákladů, jakmile energetická krize ustoupila a cena hlavní suroviny, propylenu, poklesla; prodejní cena však klesla ještě výrazněji, jak ukazuje tabulka 8. Celkově se během posuzovaného období výrobní náklady snížily o 26 %, zatímco průměrná prodejní cena klesla mnohem více, a to o 44 %. Výrobci v Unii zařazení do vzorku proto během období šetření vykazovali výraznou ztrátu.

(409)

Tento výrazný rozdíl mezi výrobními náklady a prodejními cenami výrobců v Unii ilustruje tlak na snižování cen na úroveň přibližně odpovídající cenám dumpingového dovozu, jemuž jsou výrobci v Unii vystaveni.

4.6.3.2.   Náklady práce

(410)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

 

2022

2023

2024

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance

73 714

72 499

72 619

79 024

Index

100

98

99

107

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(411)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v období šetření zvýšily o 7 % ve srovnání s počátkem posuzovaného období. Komise se nedomnívala, že by vývoj průměrných nákladů práce v tomto případě jakkoli ovlivnil posouzení újmy.

4.6.3.3.   Zásoby

(412)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2022

2023

2024

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

16 414

10 976

21 691

11 695

Index

100

67

132

71

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (v %)

4

3

5

3

Index

100

79

130

74

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(413)

Konečný stav zásob na konci roku vyjádřený jako procento výroby se v posuzovaném období pohyboval v rozmezí 3–5 %. Vzhledem k tomuto omezenému podílu konečného stavu zásob na celkové výrobě se Komise nedomnívá, že by vývoj konečného stavu zásob v tomto případě jakýmkoli způsobem ovlivnil posouzení újmy.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(414)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2022

2023

2024

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

12

–6

–0,3

–13

Index

100

–48

–2

– 109

Peněžní tok (v EUR)

71 703 238

–2 035 479

–9 671 512

–25 433 931

Index

100

–3

–13

–35

Investice (v EUR)

9 362 829

13 834 857

23 949 636

30 189 019

Index

100

148

256

322

Návratnost investic (v %)

76

–29

–5

–67

Index

100

–38

–6

–88

Zdroj:

Zdroje informací.

(415)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(416)

Ziskovost v roce 2022 dosáhla mimořádné úrovně navzdory nastupující energetické krizi, neboť následky pandemie COVID-19 vedly k nárůstu poptávky po výrobcích obsahujících estery kyseliny akrylové a k doplňování zásob této suroviny. Od roku 2023, a zejména v období šetření, se však situace pro výrobce v Unii stala neudržitelnou, neboť museli v rámci své defenzivní strategie zaměřené na objem prodeje na klesajícím trhu snižovat prodejní ceny, aby mohli čelit trvale velkému dumpingovému dovozu z dotčených zemí.

(417)

To vedlo k tomu, že od roku 2023 docházelo ke ztrátám, které vyvrcholily vysokou ztrátou ve výši –13 % v období šetření.

(418)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Analýza čistého peněžního toku vykazuje od roku 2022 klesající tendenci a významný propad v roce 2023, kdy je peněžní tok poprvé během posuzovaného období záporný.

(419)

Investice v posuzovaném období postupně rostly a v období šetření dosáhly více než 30 milionů EUR. Mezi realizované investice patřily jak pravidelné investice do údržby (například výměna reakčních katalyzátorů nebo každoroční údržbové práce na zařízeních za účelem dodržování bezpečnostních předpisů a předpisů na ochranu životního prostředí), tak investice zaměřené na zvýšení energetické účinnosti a dekarbonizaci odvětví akrylových monomerů (161). Zejména tato druhá kategorie investic směřovala ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobců v Unii a dokládala jejich odhodlání zachovat odvětví esterů kyseliny akrylové v Unii.

(420)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. S ohledem na výše popsaný vývoj se tento ukazatel od roku 2023 a po zbytek posuzovaného období dostal do záporných hodnot, přičemž klesl ze solidních +76 % v roce 2022 na –67 % v období šetření.

(421)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získávat kapitál bude vážně ohrožena, pokud bude docházet k dalšímu zhoršování jejich hospodářských výsledků.

(422)

Podle společnosti Sasol lze ziskovost chemického průmyslu smysluplně posoudit pouze i) v rámci integrovaných hodnotových řetězců zahrnujících více výrobků, nikoli u jednotlivých výrobků izolovaně; a ii) v rámci celého investičního cyklu trvajícího přibližně 5–10 let, nikoli na základě krátkodobých výkyvů.

(423)

Nejprve byly posouzeny hospodářské trendy, včetně ziskovosti, za dostatečně dlouhé čtyřleté období, což poskytlo ucelený přehled o stavu výrobního odvětví Unie v tomto delším časovém úseku. V každém případě by prodloužení posuzovaného období za čtyřletý úsek nevyvrátilo závěry, k nimž se v tomto případě dospělo (viz také 370. bod odůvodnění). Zadruhé, a co je důležité, toto šetření se týká výhradně esterů kyseliny akrylové a nepřesahuje rámec sortimentu výrobků definovaného v oznámení o zahájení tak, aby zahrnovalo širší skupinu výrobků. Ačkoli z obchodního a strategického hlediska mohou být úvahy společnosti Sasol relevantní, rámec tohoto šetření je vymezen základním nařízením a oznámením o zahájení a nelze jej svévolně překročit. Posouzení ziskovosti u širší skupiny výrobků by mohlo podstatně ovlivnit analýzu a vést ke zkresleným zjištěním ohledně výrobku, který je předmětem šetření. Tvrzení společnosti Sasol bylo proto zamítnuto.

4.7.   Závěr ohledně újmy

(424)

Ačkoli absolutní objem dovozu z dotčených zemí v posuzovaném období poklesl o méně než 12 kt, poptávka v Unii se snížila ještě výrazněji (–45 kt), takže relativní význam dovozu zůstal vysoký a podíl dovozu z dotčených zemí se v období šetření udržel na úrovni 30 % (na stejné úrovni jako na začátku posuzovaného období). Kromě toho, a to je důležité, dovoz za trvale nízké dumpingové ceny způsobil na trhu Unie výrazný pokles cen, přičemž se v období od roku 2023 do období šetření prohluboval rozdíl mezi náklady výrobců v Unii a jejich výnosy. Tento cenový tlak, umocněný trvale vysokými objemy dovozu esterů kyseliny akrylové na klesajícím trhu, vedl k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo od roku 2023 ve ztrátě.

(425)

Trh s estery kyseliny akrylové funguje s vysokými fixními náklady a vyžaduje vysokou míru využití kapacity za účelem dosažení ziskovosti. Konkrétně se mělo očekávat, že si výrobní odvětví Unie po klesajícím trendu cen energií v roce 2023 udrží stabilní úroveň výroby a prodeje navzdory mírně klesajícímu trhu, což by mu umožnilo rozložit fixní náklady na větší vyrobené množství a zachovat si ziskovost. Ceny dumpingového dovozu však po roce 2022 začaly strmě klesat, což výrobní odvětví Unie přinutilo snížit ceny, zatímco se pokoušelo udržet rozumné využití kapacity závodů a uchovat si kontrolu nad fixními náklady. Ačkoli tento přístup umožnil výrobnímu odvětví Unie získat větší podíl na trhu (zejména na úkor dovozu z jiných třetích zemí, který nebyl shledán jako dumpingový), zcela podlomil jeho ziskovost.

(426)

V posuzovaném období zůstaly makroekonomické ukazatele, jako jsou výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacit, celkově stabilní a mírně vzrostla zaměstnanost (nárůst počtu zaměstnanců o 7 %), zatímco se výrobcům v Unii podařilo zvýšit jak objem prodeje na trhu Unie, tak i svůj tržní podíl. Kromě toho nadále rostly investiční výdaje. Tyto pozitivní trendy dokládají úsilí odvětví esterů kyseliny akrylové v Unii o zmírnění nepříznivých účinků dumpingu působícího újmu.

(427)

Tento vývoj se však neprojevil ve zvýšení ziskovosti, protože výrobní odvětví Unie bylo nuceno snížit své prodejní ceny hluboko pod úroveň nákladů, aby si vzhledem ke značnému objemu dumpingového dovozu udrželo významné postavení na trhu Unie. Po kladné ziskovosti, silných peněžních tocích a solidní návratnosti investic v roce 2022 nastalo od roku 2023 prudké zhoršení finančních výsledků tohoto odvětví. Prodejní ceny v posuzovaném období poklesly o 44 %, zatímco jednotkové výrobní náklady klesly mnohem méně (–26 %). Jak peněžní tok, tak návratnost investic se dostaly do záporných hodnot a čistá ziskovost prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se propadla z +12 % v roce 2022 na –13 % v období šetření.

(428)

Celkově vzato vedl trvale vysoký podíl dovozu z dotčených zemí ve spojení s výrazným cenovým tlakem, který byl ještě umocněn poklesem trhu, k vytvoření prostředí s tlakem na snižování cen, což donutilo výrobce v Unii prodávat pod cenou, čímž jim vznikly ztráty. Ačkoli ukazatele jako výroba, využití kapacit, objem prodeje, podíl na trhu a investice vykazovaly mírný pozitivní vývoj, tento vývoj byl převážen výrazným poklesem cen a ziskovosti způsobeným dumpingovým dovozem. Souhrnný dopad klesající ziskovosti, záporných peněžních toků, zhoršující se návratnosti investic a snížené produktivity (pokud bude tento trend pokračovat) výrazně omezí schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a financovat další investice, čímž zmaří jakékoli vyhlídky na oživení či růst.

(429)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(430)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou dovoz z ostatních třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, dopady cen surovin a zvýšených výrobních nákladů, pokles spotřeby v Unii, údajná strukturální nadbytečná kapacita a nárůst investic.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(431)

Objem dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období snížil o 11,9 kt. Tento pokles dovozu však probíhal souběžně s téměř čtyřnásobně větším poklesem poptávky v Unii. Kromě toho se celkový tržní podíl dovozu z dotčených zemí po celé posuzované období udržoval na trvale vysoké úrovni, a to na úrovni 30 % nebo vyšší.

(432)

Pokud jde o cenové účinky na výrobní odvětví Unie, následky pandemie COVID-19 spojené s mimořádným nárůstem poptávky po výrobcích obsahujících estery kyseliny akrylové pomohly výrobcům v Unii v roce 2022 (na počátku posuzovaného období) odrazit škodlivé účinky dumpingového dovozu. Cenové účinky dumpingového dovozu se však od roku 2023 staly výraznějšími, přičemž tento dovoz vyvíjel cenový tlak na výrobní odvětví Unie na zmenšujícím se trhu. Zatímco v roce 2022 byli výrobci v Unii ziskoví, tlak způsobený trvale vysokým objemem dumpingového dovozu se pro výrobní odvětví Unie v následujícím období stal neudržitelným. Od roku 2023 již výrobní odvětví Unie nebylo schopno přizpůsobovat své prodejní ceny výrobním nákladům (ačkoli tyto náklady klesaly), aby tak mohlo přenést náklady na suroviny na odběratele.

(433)

Dumpingové dovozní ceny fakticky sloužily jako tržní referenční hodnota, což přímo přispívalo k přetrvávajícím ztrátám navzdory zachované výrobní kapacitě a přítomnosti výrobců v Unii na unijním trhu. Výrobní odvětví Unie, které bylo v roce 2022 ziskové, se ve zbývající části posuzovaného období dostalo do ztráty, přičemž situace vypadala obzvláště kriticky v období šetření (ztráta ve výši –13 %).

(434)

Levný dovoz z dotčených zemí proto způsobil významné snížení cen výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(435)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Trvale vysoká úroveň dovozu z dotčených zemí v průběhu celého posuzovaného období byla natolik významná, že způsobila podstatnou újmu, jelikož nízké ceny podbízely ceny odvětví Unie a tlačily je směrem dolů.

(436)

Společnost Pinghu Petro tvrdila, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi dovozem a údajnou újmou, která by se týkala Číny, jak to vyžaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Společnost Pinghu Petro dále uvedla, že existuje časový nesoulad mezi vývojem objemů dovozu a cen na jedné straně a situací výrobního odvětví Unie na straně druhé. Úřad GAFT rovněž tvrdil, že je nepravděpodobné, že by objemy dovozu z dotčených zemí měly negativní dopad na výrobní odvětví Unie.

(437)

Bylo konstatováno, že u čínského dovozu jsou splněny podmínky pro kumulativní posouzení (viz 351. až 352. bod odůvodnění), a proto byl čínský dovoz posuzován společně s dovozem z ostatních dotčených zemí a v tomto případě nebyl předmětem individuálního posouzení, a to ani z hlediska příčinné souvislosti. V každém případě statistiky dovozu z Číny ukazovaly v posuzovaném období trvale vysoký podíl na trhu Unie a podobný cenový vývoj, jaký byl zaznamenán u ostatních dotčených zemí (vysoké ceny v roce 2022, na které v roce 2023 navázal prudký pokles, který přetrvával až do konce posuzovaného období).

(438)

Pokud jde o údajnou nesouvislost v čase mezi dovozem a zhoršením situace výrobního odvětví Unie, bylo uvedeno následující. Existence příčinné souvislosti podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení nevyžaduje úplnou časovou shodu mezi vývojem dovozních cen/objemů a zhoršením situace výrobního odvětví Unie. Rozhodující je zjistit, zda objemy a ceny dovozu a jejich vývoj mají nepříznivý a podstatný dopad na výrobní odvětví Unie.

(439)

V daném případě bylo zjištěno, že dumpingový dovoz z dotčených zemí, které se na trhu Unie vyskytovaly v trvale vysokých objemech a za nízké ceny, bránily výrobnímu odvětví Unie v dosažení přiměřené úrovně zisku po celé posuzované období, zejména od roku 2023, a tím způsobily výrobnímu odvětví Unie újmu. Argumenty společností Pinghu Petro a úřadu GAFT byly proto zamítnuty.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.3.   Dovoz ze třetích zemí

(440)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel následovně, přičemž byla použita stejná metodika jako v případě Číny a Saúdské Arábie, jak je vysvětleno v 365. a 366. bodě odůvodnění:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2022

2023

2024

Období šetření

Jižní Korea

Objem (v tunách)

17 637

19 811

12 192

12 048

Podíl na trhu (v %)

[4 –6 ]

[5 –7 ]

[2 –4 ]

[3 –5 ]

Průměrná cena (v EUR)

3 970

2 406

2 987

3 073

Tchaj-wan

Objem (v tunách)

23 488

16 736

6 977

5 051

Podíl na trhu (v %)

[5 –7 ]

[4 –6 ]

[1 –3 ]

[1 –3 ]

Průměrná cena (v EUR)

3 130

2 178

1 730

3 377

Japonsko

Objem (v tunách)

7 731

4 322

4 599

4 584

Podíl na trhu (v %)

[1 –3 ]

[0 –2 ]

[0 –2 ]

[0 –2 ]

Průměrná cena (v EUR)

3 946

3 791

3 390

3 496

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

31 087

9 044

6 620

5 571

Podíl na trhu (v %)

[7 –9 ]

[2 –4 ]

[1 –3 ]

[1 –3 ]

Průměrná cena (v EUR)

2 155

1 960

2 162

1 902

Celkem za všechny třetí země kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

79 944

49 913

30 388

27 254

Podíl na trhu (v %)

[19 –23 ]

[13 –17 ]

[6 –10 ]

[6 –10 ]

Průměrná cena (v EUR)

3 015

2 369

2 580

2 961

Zdroj:

Eurostat.

(441)

V posuzovaném období byly estery kyseliny akrylové dováženy do Unie v obchodně významných množstvích především z Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Japonska.

(442)

Celkově dovoz z jiných třetích zemí než z dotčených zemí v posuzovaném období soustavně klesal, přičemž jejich podíl na trhu Unie se snížil z [19–23] % v roce 2022 (kdy výrobní odvětví Unie ještě dosahovalo vysokých zisků) na [6–10] % v období šetření a objem dovozu klesl z téměř 80 kt v roce 2022 na 27,2 kt v období šetření, kdy byly škodlivé účinky dumpingového dovozu nejvýraznější. Vývoj na úrovni jednotlivých zemí vykazoval obecně stejný trend.

(443)

Pokud jde o ceny dovozů z jiných třetích zemí, průměrné ceny, a to jak souhrnně, tak na úrovni jednotlivých zemí, se trvale pohybovaly nad prodejními cenami v Unii a nad průměrnou dovozní cenou dotčených zemí v období od roku 2023 do období šetření, kdy výrobci v Unii pociťovali škodlivé účinky dovozu z dotčených zemí nejvíce.

(444)

Na základě výše uvedeného učinila Komise předběžný závěr, že dovoz z jiných třetích zemí nepřispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie.

(445)

Společnost Gantrade tvrdila, že při posuzování vývoje dovozu od roku 2022 dovoz z dotčených zemí pouze nahradil dovoz z jiných zemí, aniž by to mělo dopad na prodej výrobců v Unii. Společnost Pinghu Petro rovněž uvedla, že údajná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dovozem z dotčených zemí a že ve skutečnosti došlo ke změně ve struktuře nákupu, kdy odběratelé v Unii přeorientovali objemy, které byly dříve dováženy z jiných třetích zemí, na dostupné dodavatele z dotčených zemí. Společnost Organik rovněž uvedla, že omezený nárůst dovozu z dotčených zemí lze vysvětlit spíše přerozdělením v rámci stávající struktury dovozních zdrojů než nárůstem dovozního tlaku na trh Unie.

(446)

Bylo zjištěno, že pokles dovozu z jiných zemí nežli z dotčených zemí se v posuzovaném období do značné míry časově shodoval s poklesem trhu Unie, což činí teorii o přerozdělení či nahrazení, kterou předložily strany, vysoce spekulativní a nepodloženou. Bez ohledu na výše uvedené, jak je uvedeno ve 424. až 428. bodu odůvodnění, ke vzniku podstatné újmy vedly především cenové účinky, které měly trvale vysoké objemy dovážených esterů kyseliny akrylové na klesajícím trhu, a nikoli účinky dumpingových dovozů založené na objemu. Argumenty společností Gantrade, Organik a Pinghu Petro byly proto zamítnuty.

5.4.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(447)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2022

2023

2024

Období šetření

Objem vývozu (v tunách)

34 993

28 734

31 493

28 513

Index

100

82

90

81

Průměrná vývozní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku (v EUR/t)

2 214

1 491

1 392

1 290

Index

100

67

63

58

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku, odpověď společnosti Dow Europe na makroekonomický dotazník.

(448)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil, a to zejména v roce 2023 a v období šetření, což je v souladu s obrannou strategií výrobců Unie, kteří upřednostňují svou přítomnost na trhu Unie a v souladu s tím i svůj domácí prodej. Kromě toho vývozní ceny v posuzovaném období sledovaly stejný trend jako ceny na trhu Unie, což lze připsat přítomnosti dotčených zemí a jejich podobnému cenovému chování i na vývozních trzích výrobců v Unii, jako je například Turecko.

(449)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k podstatné újmě, neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zjištěnou újmou.

(450)

Několik stran (Sasol, GAFT a Pinghu Petro) tvrdilo, že právě pokles vývozní výkonnosti, který se vyznačoval prudkým snížením objemů vývozu a trvalým poklesem cen na všech vývozních trzích, přispěl k údajné újmě výrobního odvětví Unie nebo ji může vysvětlit.

(451)

Jak je uvedeno ve 435. bodě odůvodnění, objem vývozu výrobců v Unii sice v posuzovaném období poklesl a ceny se rovněž snížily, avšak bylo to způsobeno tím, že i na těchto vývozních trzích docházelo k dovozu z dotčených zemí, který vykazoval podobný cenový vývoj jako v Unii.

(452)

V každém případě bylo připomenuto, že dovoz z dotčených zemí nemusí být jedinou příčinou této újmy a že existence dalších přispívajících faktorů (jako je například vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie) nevyvrací příčinnou souvislost, pokud jsou účinky dovozu i nadále rozlišitelné a významné (což je v tomto případě splněno).

5.5.   Pokles spotřeby v Unii

(453)

Podle společnosti Gantrade odrážel pokles cen a ziskovosti po roce 2022 přirozenou tržní korekci a nebyl důsledkem cenové politiky dovozců, která by způsobovala újmu. Společnost Organik rovněž tvrdila, že navzdory poklesu poptávky se výrobcům v Unii v posuzovaném období podařilo zvýšit objemy výroby, objemy prodeje i tržní podíl, což bylo obtížné sladit s tvrzením, že dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Společnost Sasol dále tvrdila, že pokles prodejních cen v Unii, který následně negativně ovlivnil ziskovost výrobců v Unii, nebyl způsoben dovozem z dotčených zemí, ale do značné míry strategií výrobců v Unii zaměřenou na rozšíření tržního podílu v kontextu klesající poptávky. Ve stejném duchu společnost Pinghu Petro uvedla, že pokud újma vyplývá ze strategických rozhodnutí o cenách v prostředí klesající poptávky, nelze ji přičítat dovozu. Navíc se společnost Pinghu Petro domnívá, že pokles poptávky může automaticky tlačit ceny dolů bez ohledu na dovoz a zesílit konkurenční chování mezi dodavateli, kteří se snaží udržet své objemy.

(454)

Jak bylo uvedeno v 348. a 349. bodě odůvodnění výše, spotřeba v Unii na volném trhu v posuzovaném období skutečně poklesla. Za běžných podmínek hospodářské soutěže by však pokles poptávky nenutil hospodářské subjekty s tržním podílem přesahujícím 50 % prodávat své výrobky se ztrátou za cenu nižší než náklady (což byl případ výrobců v Unii) – a už vůbec ne po delší dobu trvající tři kalendářní roky. Navíc v roce 2024, kdy se spotřeba v Unii téměř vrátila na úroveň roku 2022 (roku, v němž výrobci v Unii dosáhli vysokých zisků), zůstala ziskovost výrobců v Unii v záporných hodnotách.

(455)

V každém případě a na rozdíl od toho, co tvrdí strany, obranné chování výrobního odvětví Unie, které nakonec vedlo k nárůstu objemu prodeje a tržního podílu a ke stabilní úrovni výroby, nesvědčilo o zdravé hospodářské soutěži. Naopak to svědčilo o situaci, v níž byly podniky nuceny upřednostnit objem před ziskovostí, aby si udržely své postavení na trhu a mohly čelit dumpingovému dovozu.

(456)

Závěrem lze říci, že hospodářský pokles přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie, avšak nikoli v takovém rozsahu, aby oslabil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

5.6.   Poptávka výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu

(457)

Společnost Gantrade tvrdila, že příčinou podstatné újmy byl pokles poptávky, a to i ze strany vlastních navazujících činností výrobního odvětví Unie, a že tato příčina nesouvisela s údajně dumpingovým dovozem.

(458)

Vlastní spotřeba vykazovala podobný vývoj jako spotřeba na volném trhu. Jak je ostatně uvedeno v 348. bodě odůvodnění, míra poklesu poptávky pro vlastní spotřebu byla v posuzovaném období o 50 % nižší než míra poklesu spotřeby na volném trhu. Kromě toho vlastní spotřeba v období šetření (kdy byla podstatná újma nejvýraznější) ve srovnání s rokem 2024 dokonce vzrostla, což se o spotřebě na volném trhu říci nedá. Vývoj vnitřní poptávky odvětví Unie proto měl na situaci výrobního odvětví Unie pouze omezený dopad a k podstatné újmě nanejvýš pouze přispěl, aniž by narušil příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Unie a dumpingovým dovozem.

5.7.   Náklady na suroviny, energii a pracovní sílu

(459)

Společnost Gantrade tvrdila, že potíže, s nimiž se potýkalo výrobní odvětví Unie, byly způsobeny strukturálně vyššími náklady na suroviny (v tomto případě na propylen) a energii, což přirozeně ovlivňovalo jeho konkurenceschopnost. Společnost Pinghu Petro rovněž uvedla, že výrobní odvětví Unie bylo v letech 2022–2023 vystaveno mimořádnému šoku v oblasti nákladů na energii, což vedlo k prudkému nárůstu výrobních nákladů. A konečně, podle společnosti Sasol důkazy prokázaly, že prudký nárůst inflace i skokový růst nákladů na energii v letech 2022–2023, doprovázené rostoucími náklady práce v průběhu celého posuzovaného období, vedly ke snížení marží a klesající ziskovosti výrobců v Unii.

(460)

Bylo skutečně zjištěno, že ceny propylenu byly v roce 2022 zvýšené, zatímco po zbytek posuzovaného období se stabilizovaly na nižších úrovních. Navíc nebylo zpochybněno, že inflační tlaky a energetická krize v letech 2022–2023 měly dopad na výrobní náklady výrobců v Unii. Náklady na energii však začaly klesat a inflace se od roku 2023 zpomalila a stabilizovala na nižší úrovni. Kromě toho, ačkoli průměrné náklady práce výrobců v Unii v posuzovaném období mírně vzrostly (+7 %), celkové výrobní náklady se ve stejném období snížily o 26 %. V této souvislosti se výrobcům v Unii v roce 2022 podařilo navzdory vysokým cenám surovin a energie a obecným inflačním tlakům zvýšit své prodejní ceny, aby tak pokryli vysoké výrobní náklady a dosáhli zisku. Na druhou stranu po roce 2023 a až do období šetření, kdy se vzestupný trend cen energií obrátil, ceny propylenu se stabilizovaly a inflace se zmírnila, se vývoj ziskovosti výrobců v Unii obrátil do záporných hodnot a v období šetření dosáhl alarmující záporné úrovně. Ačkoli tedy výrobci v Unii v roce 2022 dokázali přenést náklady spojené s cenami surovin a energie na odběratele, v následujícím období se jim to již nepodařilo, a to i přesto, že se výrobní náklady těchto výrobců v Unii značně snížily. Za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by výrobci v Unii byli schopni přenést své náklady na odběratele prostřednictvím vyšších prodejních cen. Tuto schopnost však omezovala přítomnost dumpingových dovozů, a to zejména od roku 2023.

(461)

S ohledem na to neoslabilo dočasné zvýšení nákladů na suroviny a energii příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí a újmou utrpěnou výrobním odvětvím Unie.

5.8.   Strukturální nadbytečná kapacita

(462)

Společnost Sasol tvrdila, že pokud by byla prokázána podstatná újma, byla by způsobena převážně značnými nadbytečnými kapacitami a vnitřní neefektivitou v rámci místní výrobní infrastruktury výrobců v Unii.

(463)

Jak je uvedeno v 385. bodě odůvodnění a na rozdíl od tvrzení společnosti Sasol, byla míra využití kapacit u výrobců v Unii v posuzovaném období poměrně vysoká. Navíc zatímco v roce 2022 (kdy výrobní odvětví Unie ještě dosahovalo vysokých zisků) využívalo výrobní odvětví Unie 71 % své kapacity, v období šetření činilo využití kapacity srovnatelných 68 %, ačkoli ziskovost výrobního odvětví Unie byla v té době již výrazně záporná. Údajná nadbytečná kapacita proto nemohla přispět k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.9.   Ceny a investiční rozhodnutí

(464)

Společnosti Pinghu Petro i Sasol uvedly, že rozhodnutí výrobců v Unii o rozsáhlých investicích nutně vedlo k tlaku na snižování ziskovosti, a to nezávisle na dovozu. Společnost Sasol dále tvrdila, že trvalý a výrazný nárůst investic není slučitelný se situací, kdy dochází k podstatné újmě, a naopak dokazuje, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie zůstává finančně stabilní.

(465)

Jak dokládá rozsáhlý investiční projekt zaměřený na dekarbonizaci, který realizuje výrobní odvětví Unie, tento typ investic je výsledkem strategických rozhodnutí přijatých v rámci víceletého plánu a vyžaduje dlouholetou přípravu. Kromě toho se tato investiční rozhodnutí přijímají na úrovni podniku (nikoli na úrovni produktového oddělení) a jsou součástí širších globálních podnikových iniciativ (162). Z tohoto důvodu, a jak správně poukázala ve svém stanovisku také společnost Sasol, odrážejí tyto investice dlouhodobé strategické cíle. Nevznikají v reakci na krátkodobé výkyvy na trhu, jsou orientované do budoucna a nevztahují se nutně na konkrétní výrobky, a proto nemohou vysvětlit náhlé zhoršení ziskovosti a z toho vyplývající újmu v tomto konkrétním případě, tedy u esterů kyseliny akrylové. Stejně tak skutečnost, že výrobce provádí významné investice, které pravděpodobně přinesou pozitivní účinky ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, nevylučuje závěr o podstatné újmě způsobené dumpingovým dovozem.

(466)

Společnost Pinghu Petro rovněž argumentovala, že provoz zastaralých výrobních zařízení v Unii s sebou obvykle nese výrazně vyšší náklady a nižší výrobní efektivitu a může představovat samostatný zdroj újmy.

(467)

Tvrzení společnosti Pinghu Petro bylo považováno za spekulativní a nepodložené. Jak je uvedeno ve 419. bodě odůvodnění a na rozdíl od zmíněného tvrzení, výrobní odvětví Unie neustále investovalo do svých výrobních zařízení, a to nad rámec údržby a plnění zákonných požadavků. Tyto investice zvyšují energetickou účinnost zařízení a zároveň zajišťují, že si výrobci v Unii udrží významné postavení na trhu Unie. Tvrzení společnosti Pinghu Petro bylo proto zamítnuto.

5.10.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(468)

Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Zejména po roce 2022 zůstával dumpingový dovoz na vysoké úrovni (přibližně 30–35 % celkové volné spotřeby Unie) a jeho ceny výrazně poklesly. Na relativně slabém trhu s klesající poptávkou vedl stále levnější a rozsáhlejší dumpingový dovoz k erozi marží výrobního odvětví Unie a jeho schopnosti stanovit ceny, které by pokryly vysoké výrobní náklady, což jasně ukazuje na existenci stlačení cen. Výsledkem byla ztrátová situace výrobců v Unii v období od roku 2023 do období šetření.

(469)

Komise prověřila i další možné činitele, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Vlivy těchto činitelů na situaci výrobního odvětví Unie byly rozlišeny a odděleny od škodlivých účinků dumpingových dovozů.

(470)

Pokud jde o účinky dovozu z jiných třetích zemí, Komise dospěla k závěru, že tento dovoz klesl jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílu na trhu (z [19–23] % na [6–10] %) a jeho průměrné ceny zůstaly jak nad prodejními cenami v Unii, tak nad dovozními cenami z dotčených zemí, takže nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(471)

Vývoj vývozních cen výrobního odvětví Unie se vyznačoval podobným trendem, jaký byl zaznamenán u prodejů v Unii v posuzovaném období, zatímco objem vývozu poklesl o 19 %, na rozdíl od domácích prodejů, které vzrostly v rámci strategie obrany objemu prodeje. Ačkoli účinek vývozní výkonnosti výrobců v Unii přispěl k nepříznivé situaci u výrobců v Unii, nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(472)

Pokud jde o pokles spotřeby v Unii (a to jak na volném trhu, tak i v rámci vlastní spotřeby), tento jev zesílil cenový tlak a přispěl ke vzniku podstatné újmy; to však nemohlo narušit příčinnou souvislost mezi utrpěnou podstatnou újmou a dumpingovým dovozem. Navíc, ačkoli náklady na suroviny a energii v roce 2022 vzrostly, následně opět poklesly. Přesto však výrobní odvětví Unie od roku 2023 začalo vykazovat ztráty, což naznačuje, že vývoj nákladů nemůže být příčinou újmy. A konečně, podstatnou újmu nelze vysvětlit ani údajnými nadbytečnými kapacitami (které navíc nebyly prokázány), ani dlouhodobými investicemi provedenými na úrovni podniků v rámci strategického kroku směřujícího ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobního odvětví Unie v chemickém průmyslu.

(473)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu (zejména v období od roku 2023 do období šetření) a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá především v závažném poklesu cen, ztrátě ziskovosti, záporném peněžním toku a záporné návratnosti investic.

(474)

Společnost Pinghu Petro uvedla, že potenciální příčinné faktory (kromě dumpingových dovozů) je v tomto případě třeba posuzovat kumulativně, jelikož se vyskytují souběžně a vzájemně na sebe působí tak, že se jejich kombinovaný dopad ještě zesiluje. Společnost Sasol přednesla podobný argument a tvrdila, že kombinace dalších činitelů narušuje příčinnou souvislost.

(475)

Na rozdíl od argumentů stran, ačkoli újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie jednotlivě či souhrnně zhoršovaly i jiné činitele, než je dumpingový dovoz, existovala jasná a identifikovatelná příčinná souvislost mezi utrpěnou podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z dotčených zemí, kterou žádný z těchto dalších činitelů neoslabuje. Argumenty uplatněné stranami je proto třeba zamítnout.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(476)

Žadatelé v podnětu uváděli, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(477)

Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(478)

Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

6.1.   Rozpětí újmy

(479)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(480)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(481)

Zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období značně kolísal. Mimořádně vysokých zisků v roce 2022 bylo dosaženo v období mimořádné poptávky podporované hospodářstvím ovlivněným pandemií COVID-19 a omezeními v dodavatelském řetězci, jak uznal i žadatel. Proto by nebylo vhodné jako základní zisk v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení použít údaje o zisku z roku 2022. Kromě toho nemohli výrobci v Unii za roky předcházející posuzovanému období spolehlivě určit přesnou úroveň ziskovosti. Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanovila cílový zisk za účelem stanovení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %.

(482)

Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku mimoto nepředložil odůvodněný podnět týkající se minulých investičních nákladů nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. S ohledem na uvedené skutečnosti se Komise uchýlila k použití minimálního cílového zisku ve výši 6 %, který byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(483)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné odůvodněné podněty podle čl. 7 odst. 2d ohledně současných nebo budoucích nákladů, které vyplývají z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů či z uvedených úmluv MOP, nebyly k této stanovené ceně nepůsobící újmu připočteny žádné další náklady.

(484)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(485)

Vzhledem k neochotě jediného saúdskoarabského vyvážejícího výrobce spolupracovat bylo rozpětí újmy v případě Saúdské Arábie stanoveno na základě dostupných údajů. Saúdskoarabská vývozní cena byla porovnána s nejvyšší individuální cílovou cenou obdobného výrobku vyráběného výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(486)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz“ pocházející z příslušné dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

6.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie

(487)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v Číně existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(488)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí u čínských vyvážejících výrobců, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

6.3.   Závěr ohledně úrovně opatření

(489)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

Země

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí (%)

Prozatímní rozpětí újmy (%)

Prozatímní antidumpingové clo (%)

Čína

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd.

29,0

37,4

29,0

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd.

22,3

41,4

22,3

Ostatní čínské spolupracující společnosti

23,9

40,5

23,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

29,0

41,4

29,0

Saúdská Arábie

Veškerý dovoz pocházející ze Saúdské Arábie

40,3

40,8

40,3

Jižní Afrika

Sasol South Africa Ltd.

83,1

32,4

32,4

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Jižní Afriky

83,1

32,4

32,4

Spojené státy americké

Dow Chemical Company

61,9

39,0

39,0

Veškerý ostatní dovoz pocházející z USA

61,9

39,0

39,0

7.   ZÁJEM UNIE

(490)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(491)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých dotčených zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(492)

Výrobní odvětví Unie v odvětví esterů kyseliny akrylové tvoří čtyři výrobci, kteří tento výrobek vyráběli během období šetření. Toto odvětví představuje důležitou součást průmyslové základny EU, neboť akrylátové monomery se používají v široké škále navazujících výrobků, mezi něž patří nátěrové hmoty, lepidla, tmely, papír, polymerní přísady, textilie a tiskové barvy.

(493)

Zavedení antidumpingových opatření by pravděpodobně pomohlo výrobcům v Unii obnovit ziskovost a stabilizovat peněžní toky. Díky zvýšení ziskovosti by výrobci v Unii měli lepší předpoklady pro dodržování environmentálních předpisů, investice do výzkumu, vývoje a nízkouhlíkové výroby i pro zvyšování provozní efektivity. Zavedení opatření by navíc umožnilo výrobnímu odvětví Unie zachovat pracovní místa a zajistit bezpečnost dodávek v rámci Unie. Zachování výroby v Unii na udržitelných úrovních by rovněž podpořilo předcházející petrochemický průmysl, a to zejména díky vyšší a stabilnější poptávce po propylenu a souvisejících surovinách.

(494)

Naopak bez nápravných opatření by výrobní odvětví Unie čelilo dalšímu tlaku ze strany dovozů za nekalé nízké ceny, což by vedlo k ještě větším ztrátám a ohrozilo by to dlouhodobou životaschopnost unijní výroby. Pokud by ceny i nadále klesaly, bylo by obtížné udržet provoz a zachovat pracovní místa. V takové situaci by další investice byly pravděpodobně omezené, zatímco plány na zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti by se mohly zpozdit nebo být zcela zrušeny.

(495)

Kromě toho by další zhoršování situace v odvětví esterů kyseliny akrylové mělo dopad na navazující činnosti výrobců v Unii, jež jsou provozně či ekonomicky spojeny s výrobou výrobku, který je předmětem šetření. Omezení nebo ztráta výroby esterů kyseliny akrylové v předcházejících fázích výrobního řetězce v Unii by proto měly širší dopady na udržitelnost souvisejících činností v rámci hodnotového řetězce v Unii.

(496)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(497)

Pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení, spolupracovaly při tomto šetření dvě společnosti, Opes International Limited (dále jen „Opes“) a Gantrade, a to i poskytnutím odpovědí na dotazník Komise. Společnost Gantrade se v tomto případě postavila proti zavedení těchto opatření, zatímco společnost Opes své stanovisko k těmto opatřením veřejně nevyjádřila.

(498)

Předběžně se má za to, že případný dopad opatření na dovozce bude pravděpodobně nevýznamný, protože dovozci mohou nadále dovážet estery kyseliny akrylové za spravedlivé ceny z dotčených zemí nebo jiných třetích zemí, což vytvoří zdravou hospodářskou soutěž pro odvětví domácí výroby těchto esterů. Kromě toho z údajů poskytnutých spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyplývá, že více než polovina jejich dovozu (z hlediska hodnoty) se týká jiných výrobků než esterů kyseliny akrylové, což dále oslabuje dopad opatření na tyto dovozce a dokazuje, že dovozci mohou svou obchodní činnost diverzifikovat na jiné výrobky.

7.3.   Zájem uživatelů

(499)

V tomto případě se proti opatřením ozvali především uživatelé zastupující segment akrylových pryskyřic. Tyto pryskyřice jsou meziproduktem používaným v hlavních oblastech použití dotčeného výrobku – nátěrových hmot, lepidel a přísad. Několik uživatelů (společnosti Allnex Belgium SA / NV (dále jen „Allnex“), Covestro AG, Organik, EPS B.V., ICAP-SIRA Chemicals a Polymers S.p.A., Trinseo PLC a Dow (163)) odpovědělo na dotazník pro uživatele, který byl k dispozici na začátku šetření, zatímco ostatní uživatelé (společnost Bear Quimica, s.a. (dále jen „Bear“), Alberdingk Boley GmbH (dále jen „Alberdingk“) a Follmann Chemie GmbH (dále jen „Follmann“)) pouze předložili své písemné stanovisko k šetření.

(500)

Z finančních výsledků uživatelů, kteří vyplnili specializovaný dotazník, vyplývá, že všichni (s výjimkou jednoho uživatele) dosáhli v období šetření zdravých ziskových marží v rozmezí 3–36 %, a že jeden uživatel byl ve ztrátě, byť blízko hranice rentability. Podíl obratu vytvářeného výrobkem obsahujícím estery kyseliny akrylové však u dotčeného uživatele činil méně než 10 % celkového obratu společnosti.

(501)

Z podání většiny uživatelů navíc vyplynulo, že podíl nákladů na estery kyseliny akrylové na jejich výrobních nákladech je omezený a představoval (u pěti ze sedmi uživatelů) nejvýše 3–15 % výrobních nákladů. Pokud jde o dva nejvíce postižené uživatele, u nichž podíl nákladů na výrobek, který je předmětem šetření, na jejich celkových výrobních nákladech představuje nejvyšší podíl (20–30 %), tito uživatelé dosahovali zisku (ve výši přibližně 3–5 %, resp. 16–20 %). Kromě toho obě společnosti nakupovaly převážnou většinu esterů kyseliny akrylové (60–85 %) z Unie, a navrhovaná cla by proto měla na jejich ziskovost pouze omezený dopad. S ohledem na výše uvedené skutečnosti budou mít tato opatření na uživatele pravděpodobně omezený a zvládnutelný dopad.

(502)

Nepředpokládá se ani to, že by tato opatření způsobila uživatelům nedostatek příslušného výrobku. I přes zavedení opatření by uživatelé stále mohli dovážet zboží z dotčených zemí, protože antidumpingová cla mají za cíl napravit nekalé nízké ceny, nikoli dovoz zcela zablokovat. Kromě toho byla v posuzovaném období do Unie dovezena obchodně významná množství ze třetích zemí, na které se opatření nevztahují (jako je Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan). Dovoz z těchto zemí tedy může uživatelům poskytnout alternativní zdroje esterů kyseliny akrylové. Výrobci v Unii mají rovněž volné kapacity a mohli by zvýšit produkci, aniž by museli investovat do rozšíření kapacit.

7.4.   Připomínky zúčastněných stran

(503)

Čínský vyvážející výrobce Pinghu Petro tvrdil, že zavedení antidumpingových cel na dovoz esterů kyseliny akrylové z Číny by vedlo ke zvýšení nákladů pro následné uživatele v Unii v celé řadě odvětví. Společnost Sasol se vyjádřila podobně a dodala, že vyšší výrobní náklady v celém navazujícím hodnotovém řetězci nakonec ponesou spotřebitelé v Unii. Společnosti Organik, Allnex, Gantrade, Bear, Alberdingk a Follmann rovněž argumentovaly, že uložení cel by vedlo ke zvýšení nákladů pro subjekty v navazujících odvětvích v Unii (které mají omezenou schopnost takové zvýšení absorbovat nebo přenést na odběratele) a ke snížení jejich marží, což by potenciálně vedlo ke snížení jejich konkurenceschopnosti a ke zvýšení dovozu výrobků z navazujících odvětví (jelikož opatření by se na navazující výrobky nevztahovala). Podle stran by tato situace mohla v konečném důsledku vést k přesunu navazujících odvětví mimo Unii.

(504)

Ačkoli antidumpingová opatření mohou vést k určitému zvýšení cen vstupů pro uživatele, předpokládá se, že toto zvýšení bude omezené a zvládnutelné. S ohledem na současnou ziskovost uživatelů ve srovnání se ziskovostí (či spíše její absencí) výrobců v Unii lze očekávat, že následní uživatelé přenesou v hodnotovém řetězci jakékoli nárůsty nákladů dále. Kromě toho lze cenové účinky těchto opatření zmírnit pomocí smluvních cenových ujednání a diverzifikovaných postupů při zajišťování dodávek, které uživatelé již uplatňují. Trvalá přítomnost dovozů z dotčených zemí (také s ohledem na výši uložených cel) a z dalších třetích zemí na trhu Unie, vedle čtyř výrobců v Unii, rovněž zajistí konkurenční tlak, který pravděpodobně zmírní případný nárůst nákladů, který by mohl vyplynout z uložení těchto cel. V každém případě je třeba poznamenat, že tato opatření budou především napravovat uměle nízké dovozní ceny (za které uživatelé po dlouhou dobu nakupovali tuto surovinu), které v současné době podkopávají pozici výrobců v Unii. S ohledem na výše uvedené by zavedení opatření nemělo mít na uživatele a jejich konkurenceschopnost odrazující účinek, natož aby je donutilo přesunout svou činnost mimo Unii. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(505)

Navíc lze důvodně předpokládat, že dopad na spotřebitele v Unii bude zanedbatelný, a to s ohledem na celkovou strukturu nákladů u konečných spotřebitelských výrobků v tomto segmentu (jako jsou například akrylové barvy zakoupené v obchodě s potřebami pro kutily) a na skutečnost, že tyto konečné výrobky jsou odolnější vůči výkyvům cen meziproduktů, které vstupují do hodnotového řetězce v mnohem dřívější fázi.

(506)

Závěrem lze říci, že hypotetické nepříznivé účinky na uživatelská odvětví a konečné spotřebitele nemohou převážit nad zřetelnou potřebou obnovit rovné podmínky na trhu Unie s estery kyseliny akrylové, zejména pokud jde o dlouhodobou životaschopnost výrobního odvětví Unie a udržitelnost souvisejících činností v rámci hodnotového řetězce v Unii. Alternativní scénář bez cel a s úpadkem odvětví Unie by byl pro uživatele škodlivější než zvýšení cen, k němuž by mohlo vést zavedení cel.

(507)

Společnost Organik argumentovala, že antidumpingová opatření by omezila dovoz z dotčených zemí, což by v důsledku toho ještě více zhoršilo problémy s nedostatkem esterů kyseliny akrylové pro nezávislé uživatele v navazujících odvětvích, vzhledem k tomu, že trh s estery kyseliny akrylové v Unii je vysoce koncentrovaný a značná část esterů kyseliny akrylové je určena pro vlastní spotřebu. Společnost Gantrade rovněž tvrdila, že zavedení cel by výrazně snížilo dostupnost esterů kyseliny akrylové na trhu Unie. Společnost Pinghu Petro navíc uvedla, že pravděpodobným důsledkem antidumpingových cel by bylo faktické úplné uzavření trhu Unie pro čínský dovoz. Rovněž podle názoru jihoafrického vyvážejícího výrobce společnosti Sasol by konkurenceschopnost výrobců v navazujících odvětvích v Unii byla oslabena potenciálním omezením přístupu k esterům kyseliny akrylové, pokud by cla výrazně snížila objemy dovozu. Společnosti Bear, Alberdingk a Follmann rovněž tvrdily, že vertikálně integrovaní výrobci v Unii by po zavedení opatření mohli upřednostňovat dodávky pro vlastní spotřebu před prodejem na volném trhu.

(508)

Komise nejprve připomněla, že trh s estery kyseliny akrylové v Unii je konkurenční a zahrnuje kromě čtyř výrobců v Unii i další vývozní země, jako je Korea či Tchaj-wan, a také dotčené země (včetně Číny), kterým nebude bráněno ve vstupu na trh Unie za spravedlivé ceny nezpůsobující újmu. Uložení antidumpingových cel proto pravděpodobně nepovede ke zvýšené koncentraci výrobců v Unii na trhu s estery kyseliny akrylové. Na druhou stranu, a na rozdíl od tvrzení stran, zavedení opatření zajistí trvalou přítomnost dodavatelů se sídlem v Unii, a tím i spolehlivou dodavatelskou základnu pro uživatele v Unii, zejména v současném geopolitickém kontextu, kdy určité události (jako je uzavření klíčových námořních dopravních uzlů) mohou vést k nedostupnosti dováženého zboží. Strany navíc nepředložily žádné podložené důkazy o tom, že by výrobci v Unii a další stávající dodavatelé nebyli schopni uspokojit poptávku na trhu Unie.

(509)

Zadruhé, úroveň vlastní spotřeby zůstávala v posuzovaném období stabilní a jakékoli tvrzení, že se tento trend nutně změní a že by se zvýšila omezení na straně nabídky pro nezávislé odběratele, je spekulativní a nepodložené. Jak je uvedeno ve 393. bodě odůvodnění, prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu představoval přibližně 45 % jeho celkového prodeje a spotřeby v Unii, přičemž tento podíl se v období od roku 2024 do období šetření dokonce zvýšil na 47–48 %. Kromě toho výrobní odvětví Unie v posuzovaném období využívalo přibližně 70 % své instalované kapacity, a proto v Unii existují volné kapacity, které by mohly uspokojit jakýkoli potenciální nárůst poptávky ze strany nezávislých uživatelů v navazujících odvětvích.

(510)

Společnosti Organik a Gantrade dále uvedly, že dodavatelé se sídlem na alternativních trzích třetích zemí, jako jsou Korea, Japonsko nebo Tchaj-wan, nejsou schopni nabídnout dostatečné a škálovatelné objemy, které by mohly trvale nahradit předmětný dovoz. Na rozdíl od tvrzení stran a jak vyplývá ze 440. až 441. bodu odůvodnění, byly estery kyseliny akrylové do Unie dováženy v obchodně významných množstvích z Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Japonska, přičemž jejich celkový tržní podíl ve výši 6,5 % v období šetření svědčí o relevantní a nezanedbatelné přítomnosti na trhu Unie. Na začátku sledovaného období byl objem prodeje z těchto zemí dokonce ještě vyšší. Kromě toho se uživatelé, jako je společnost Organik, nemusí spoléhat výhradně na alternativní zdroje dodávek, zejména proto, že se tradičně snažili nakupovat většinu svých výrobků od výrobců v Unii. Kromě toho mohou strany samozřejmě i nadále dovážet tuto surovinu z dotčených zemí za přiměřené ceny, které nezpůsobují újmu. Argumenty společností Organik a Gantrade byly proto zamítnuty jako neopodstatněné.

(511)

Společnost Organik rovněž uvedla, že typ výrobku BA pro ni představuje klíčový vstup, který tvoří významnou složku její nákladové struktury.

(512)

Ačkoli by společnost Organik mohla být ve srovnání s některými jinými následnými uživateli více vystavena nárůstu nákladů na estery kyseliny akrylové, dopad na tohoto uživatele nemůže z mnoha důvodů převážit zájem o obnovení spravedlivého obchodu a nutnost zabránit dalšímu zhoršování situace odvětví Unie. Za prvé, společnost Organik již uplatňuje diverzifikovanou strategii zásobování, kdy surovinu odebírá od různých dodavatelů, a to zejména z 50–70 % od výrobců v Unii. Jak společnost Organik uvedla ve svém vlastním podání, v případech, kdy následní uživatelé nakupují vstupy jak z domácích, tak z dovozových zdrojů a nejsou výrazně závislí na dovozu z dotčených zemí (což je tento případ), může být dopad cel na náklady zmírněn. Zadruhé, na rozdíl od tvrzení společnosti Organik, jak je uvedeno ve 407. bodě odůvodnění, prodejní cena v Unii v průběhu posuzovaného období trvale klesala a uživatelé (včetně společnosti Organik) ve skutečnosti po dlouhou dobu těžili z uměle nízkých cen. Jakákoli cenová korekce by tedy byla pouze projevem obnovení spravedlivého obchodu v situaci, kdy by ceny výrobního odvětví Unie byly stlačeny v důsledku dumpingového dovozu. V každém případě by uložení cel a případný následný nárůst cen esterů kyseliny akrylové neměly bránit následným uživatelům v navýšení cen za účelem přenesení takového nárůstu nákladů na své odběratele. Společnost Organik nepředložila žádný důkaz o opaku.

(513)

Společnost Organik navíc vyjádřila obavu, že stávající strukturální nerovnováha mezi vertikálně integrovanými výrobci v Unii a jejich navazujícími činnostmi na jedné straně a neintegrovanými subjekty v navazujících odvětvích (bez přístupu k esterům kyseliny akrylové pro vlastní spotřebu) na straně druhé by se v případě uložení cel ještě více prohloubila. Společnost Gantrade rovněž uvedla, že někteří výrobci v Unii jsou vertikálně integrováni, provozují vlastní činnosti v navazujících odvětvích a jsou schopni si zajišťovat klíčové suroviny interně. Podle společnosti Gantrade by tak účinně ochránili své navazující činnosti před plným dopadem zvýšení cen způsobeného navrhovanými cly. Vyvážející výrobce Sasol a další uživatelé – společnosti Bear, Alberdingk a Follmann – vznesli podobný argument, když uvedli, že náklady na suroviny by se u neintegrovaných uživatelů v navazujících odvětvích zvýšily ve srovnání s vertikálně integrovanými výrobci akrylových monomerů.

(514)

Nebylo zpochybněno, že mezi vertikálně integrovanými a neintegrovanými subjekty existuje asymetrie. Antidumpingová cla však plní jasný regulační účel, jímž je obnovení spravedlivého obchodu, pokud bude prokázán oprávněný zájem výrobního odvětví Unie a budou splněny podmínky pro uložení opatření (což je v tomto případě splněno). Opatření na ochranu obchodu fungují nezávisle a bez ohledu na stávající tržní struktury a jejich cílem není napravovat stávající či potenciální nedokonalosti trhu. Kromě toho se zdá, že strany ve svých argumentech opomíjejí skutečnost, že na rozdíl od nezávislých uživatelů v navazujících odvětvích čelí vertikálně integrovaní výrobci v Unii značným kapitálovým výdajům a nesou významná obchodní rizika spojená s výrobou vstupních surovin (v tomto případě esterů kyseliny akrylové), které následně používají ve svých navazujících činnostech, včetně kolísání nákladů na suroviny a energii, a to bez ohledu na jakýkoli dopad, který by cla mohla mít. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(515)

Vyvážející výrobce – společnost Dow – uvedl, že dovoz esterů kyseliny akrylové z Číny za podmínek nekalého obchodu již nyní nepříznivě ovlivňuje navazující obchodní činnosti společnosti Dow v Unii a že uložení cel na dovoz z USA by dále oslabilo její schopnost konkurovat na navazujících trzích v Unii i na vývozních trzích.

(516)

Zaprvé, opatření zavedená vůči čínskému dovozu esterů kyseliny akrylové s cílem obnovit spravedlivý obchod v Unii reagují na obavy společnosti Dow ohledně dovozu pocházejícího z Číny. Zadruhé, pokud jde o cla uvalená na dovoz z USA, může společnost Dow (alespoň v případě BA) zajišťovat dodávky interně také z provozů Dow Union, a to nezávisle na dovozu společnosti Dow z USA. Kromě toho bude společnost Dow i nadále schopna nakupovat estery kyseliny akrylové z USA za přiměřené ceny, které nezpůsobují újmu.

(517)

Podle názoru společnosti Pinghu Petro by uložení antidumpingových cel nebylo v zájmu Unie, jelikož výrobní odvětví Unie jako celek čelí energetickému šoku způsobenému krizí na Blízkém východě, na který by se mělo reagovat prostřednictvím opatření v rámci průmyslové politiky na úrovni celé Unie, nikoli prostřednictvím antidumpingových opatření. Společnost Pinghu Petro v tomto případě nedokázala prokázat souvislost mezi údajným faktorem a analýzou zájmů Unie, a její tvrzení bylo proto zamítnuto.

(518)

A konečně, nesouhlas s navrhovanými opatřeními v této věci vyjádřila Řecká asociace chemického průmyslu (Hellenic Association of Chemical Industries, dále jen „řecká asociace“), která vystupovala jménem řeckých uživatelů v navazujících odvětvích, Bylo konstatováno, že řecká asociace předložila své stanovisko až v pozdní fázi řízení, téměř šest měsíců po zahájení šetření. Pro úplnost asociace rovněž uvedla argumenty, které přednesly další zúčastněné strany, jako je například tlak na náklady v navazujících odvětvích a na konečné spotřebitele v důsledku těchto opatření, obavy o bezpečnost dodávek, možná arbitráž u dovážených navazujících výrobků obsahujících estery kyseliny akrylové, které nejsou zatíženy cly na estery kyseliny akrylové, ztráta (vývozní) konkurenceschopnosti uživatelů v navazujících odvětvích, strukturální asymetrie mezi nezávislými, neintegrovanými uživateli v navazujících odvětvích a vertikálně integrovanými výrobci. Závěry uvedené ve 504. až 514. bodu odůvodnění se odpovídajícím způsobem vztahují i na tyto argumenty předložené řeckou asociací.

(519)

Řecká asociace navíc uvedla, že část navazujícího odvětví (vodou ředitelné pryskyřice) bude v lednu 2025 vystavena kumulativní zátěži v podobě cel na estery kyseliny akrylové spolu se cly uvalenými na dovoz čínského oxidu titaničitého (který rovněž používají výrobci pryskyřic) (164). Na rozdíl od tvrzení asociace a jak vyplývá z podání uživatelů a z jejich hospodářských výsledků za rok 2025, nezdá se, že by opatření týkající se oxidu titaničitého měla negativní dopad na jejich hospodářské výsledky. Stejný předběžný závěr lze vyvodit i v souvislosti se zavedenými opatřeními týkajícími se esterů kyseliny akrylové, a to z důvodů uvedených ve 500. bodě odůvodnění.

(520)

Řecká asociace rovněž požádala i) o úlevu pro konečné použití ve formě osvobození od cla pro konečné použití, bezcelní celní kvóty nebo pozastavení cla, přičemž odkázala na dosavadní praxi Komise, nebo ii) o úlevu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Zaprvé, odkaz na precedenty v praxi Komise je neúčinný, neboť zákonnost antidumpingových nařízení musí být posuzována s ohledem na základní nařízení, a nikoli na základě předchozích rozhodnutí Komise. Zadruhé se v daném případě šetření týká vysoce standardizovaných výrobků (BA a 2EHA), nikoli výrobků specializovaných, u nichž by bylo možné vůbec uvažovat o osvobození od cla pro konečné použití. Kromě toho nebyly zjištěny žádné výjimečné okolnosti ani omezení dodávek, které by odůvodňovaly zavedení bezcelní celní kvóty nebo pozastavení cla. Pokud jde o aktivní zušlechťovací styk, antidumpingová cla se ukládají pouze na dumpingové výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu v rámci Unie. Antidumpingová cla se tedy nevztahují na výrobky dovezené na celní území Unie v rámci zvláštních celních režimů, které nezahrnují propuštění do volného oběhu, jako je například aktivní zušlechťovací styk.

7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(521)

Při zvažování dopadů převažují pozitivní důsledky zavedení opatření pro výrobní odvětví Unie – konkrétně obnovení spravedlivé hospodářské soutěže, zachování výroby a zaměstnanosti a posílení bezpečnosti dodávek – nad omezenými negativními důsledky pro uživatele a dovozce. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek, který se z velké části stal komoditou, k široké škále alternativních zdrojů dodávek a k celkově pozitivní hospodářské výkonnosti uživatelů se neočekává, že by tato opatření vedla k nepřiměřenému nárůstu nákladů či k nedostatku. Kromě toho bude dopad na uživatele pravděpodobně krátkodobý, na rozdíl od potenciálně nevratných a dlouhodobých důsledků, které by absence opatření měla na činnost výrobců v Unii.

(522)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz esterů kyseliny akrylové pocházejících z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(523)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(524)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z dotčených zemí uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 489. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(525)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo (%)

Čína

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd.

29,0

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd.

22,3

Ostatní čínské spolupracující společnosti

23,9

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

29,0

Saúdská Arábie

Veškerý dovoz pocházející ze Saúdské Arábie

40,3

Jižní Afrika

Sasol South Africa Ltd.

32,4

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Jižní Afriky

32,4

USA

Dow Chemical Company

39,0

Veškerý ostatní dovoz pocházející z USA

39,0

(526)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami.

(527)

Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(528)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které hrozí vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami týkajícími se vyvážejících výrobců v Číně, je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(529)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz pocházející z Číny, není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují.

(530)

Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(531)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(532)

Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. Při tomto šetření může být mimo jiné zkoumána nutnost zrušení individuální celní sazby (individuálních celních sazeb) a následného uložení celostátně platného cla.

9.   CELNÍ EVIDENCE

(533)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění výše, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(534)

S ohledem na zjištění v prozatímní fázi by měla být celní evidence dovozu zastavena.

(535)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

10.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(536)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(537)

Žadatel předložil připomínky k referenčním hodnotám pro početní zjištění běžné hodnoty v Číně, zejména k metodice výpočtu ziskového rozpětí použitého pro početní zjištění běžné hodnoty. Jelikož se tyto připomínky netýkaly přesnosti výpočtů, budou řešeny v konečné fázi šetření.

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(538)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(539)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých esterů kyseliny akrylové, konkrétně butyl-akrylátu, který je v současnosti zařazen pod číslo CAS RN 141-32-2 a kód CUS 0012413-0, a 2-ethylhexyl-akrylátu, který je v současnosti zařazen pod číslo CAS RN 103-11-7 a kód CUS 0017228-1, v současnosti kódu CN ex 2916 12 00 (kód TARIC 2916 12 00 15), které pocházejí z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie, Jihoafrické republiky a Spojených států amerických.

2.   Z definice výrobku jsou vyloučeny další základní akryláty, jako je ethyl-akrylát nebo methyl-akrylát, a speciální akryláty, jako jsou alkyl-akryláty, hydroxyalkyl-akryláty nebo dialkylaminoethyl-akryláty.

3.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo (%)

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Shanghai Huayi New Material Co., Ltd.

29,0

88GR.

Pinghu Petro Chemical Co., Ltd.

22,3

88GS.

Jiné čínské spolupracující společnosti uvedené v příloze

23,9

Viz příloha

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

29,0

8999

Království Saúdská Arábie

Veškerý dovoz pocházející ze Saúdské Arábie

40,3

8999

Jihoafrická republika

Sasol South Africa Ltd.

32,4

88GV

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Jižní Afriky

32,4

8999

Spojené státy americké

Dow Chemical Company

39,0

88GW

Veškerý ostatní dovoz pocházející z USA

39,0

8999

4.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 3 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že objem esterů kyseliny akrylové (v tunách) prodaný na vývoz do Evropské unie, pro který byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (jméno dotčené země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Dokud nebude předložena taková faktura s tímto prohlášením, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

5.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

6.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do 15 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, se vyzývají, aby tak učinily do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení může přezkoumat žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

1.   Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2026/1085.

2.   Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny do EU ke spotřebě nejdříve 90 dnů před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. listopadu 2026.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.

(2)   Úř. věst. C, C/2026/1469, 12.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/1469/oj.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1085 ze dne 20. května 2026, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých esterů kyseliny akrylové pocházejících z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie, Jihoafrické republiky a Spojených států amerických s cílem umožnit uložení antidumpingových cel z dovozu podléhajícího celní evidenci (Úř. věst. L, 2026/1085, 21.5.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/1085/oj).

(4)   https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2848.

(5)  Za tímto účelem viz rozsudek Soudního dvora ze dne 20. ledna 2022, Komise v Hubei Xinyegang Special Tube, C-891/19 P, ECLI:EU:C:2022:38, bod 75.

(6)  Tamtéž, bod 106.

(7)  Global Trade Atlas a výroční zprávy společnosti Tasnee.

(8)  Viz podnět (veřejně přístupná verze), příloha 13b.

(9)  Viz podnět, bod 157.

(10)  The National Industrialisation Company „Tasnee“.

(11)   https://www.tasnee.com/media/xxeeyqsx/annual-report-2024-eng-spreads.pdf (vyhledáno dne 19. května 2026).

(12)  Viz podnět, bod 160.

(13)   https://www.tasnee.com/media/ijvlapzl/tasnee-annual-report-2025-eng-final-spreads.pdf (vyhledáno dne 19. května 2026).

(14)  Například https://www.chemanalyst.com/Pricing-data/butyl-acrylate-1251 nebo https://www.price-watch.ai/butyl-acrylate-prices/ (obojí vyhledáno dne 19. května 2026).

(15)   https://www.se.com.sa/en/Ourservices/ColumnC/Bills-and-Consumption/ConsumptionTariffs vyhledáno dne 19. května 2026.

(16)   https://www.intratec.us/solutions/energy-prices-markets/commodity/natural-gas-price-saudi-arabia (vyhledáno dne 19. května 2026).

(17)  MMBtu = jeden milion britských tepelných jednotek. 1 MMBtu odpovídá 293 kWh elektřiny nebo 28,3 metrů krychlových zemního plynu. https://cs.wikipedia.org/wiki/British_thermal_unit (vyhledáno dne 19. května 2026).

(18)   https://www.stats.gov.sa/en/statistics-tabs?tab=436312&category=417515 vyhledáno dne 19. května 2026.

(19)  Statistiky trhu práce, tabulka 6-3.

(20)  Statistiky trhu práce, tabulka 6-4.

(21)   https://www.payoneer.com/resources/workforce-management/global-payroll/saudi-arabia/ (vyhledáno dne 20. května 2026).

(22)   https://www.sabic.com/en/Images/SABIC-Integrated-Annual-Report-2025-EN_tcm1010-49452.pdf, vyhledáno dne 19. května 2026.

(23)   https://www.aramco.com/-/media/publications/corporate-reports/reports-and-presentations/2025/fy/saudi-aramco-ara-2025-english.pdf (vyhledáno dne 19. května 2026).

(24)  Viz podnět, příloha 13a.

(25)  Viz zpráva společností Tasnee za rok 2025, strany 157 a 158, tabulky 32 až 36.

(26)  Viz podnět, příloha 13a.

(27)  Viz zpráva společností Tasnee za rok 2025, strany 162 a 163, tabulka 40.2.

(28)  Viz zpráva společností Tasnee za rok 2025, strana 162, tabulka 40.2 (celkové výnosy segmentu minus celkové náklady segmentu).

(29)  Viz podnět, body 177 a 178.

(30)  Viz podnět, bod 185.

(31)   https://intanwijaya.com/wp-content/uploads/2026/03/Report-Final-Konsol-PT-IWI-31-Desember-2025.pdf, naposledy vyhledáno dne 8. července 2026.

(32)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024, SWD(2024) 91 final.

(33)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 57–64.

(34)  Podnět (veřejně přístupná verze), bod 70.

(35)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 76–83.

(36)  Podnět (veřejně přístupná verze), bod 65.

(37)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 66–67.

(38)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 84–85.

(39)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 86–90.

(40)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 91–93.

(41)  Podnět (veřejně přístupná verze), body 94–98.

(42)  Zpráva – kapitola 2, s. 7.

(43)  Zpráva, kapitola 2, s. 7–8.

(44)  Viz: http://finance.people.com.cn/n1/2026/0128/c1004-40654753.html (vyhledáno dne 11. srpna 2026).

(45)  Zpráva, kapitola 2, s. 10, 18.

(46)  Dostupné na adrese: http://www.npc.gov.cn/zgrdw/englishnpc/Constitution/node_2825.htm (vyhledáno dne 11. srpna 2026).

(47)  Zpráva, kapitola 2, s. 29–30.

(48)  Zpráva, kapitola 4, s. 57, 92.

(49)  Zpráva, kapitola 6, s. 149–150.

(50)  Zpráva, kapitola 6, s. 153–171.

(51)  Zpráva, kapitola 7, s. 204–205.

(52)  Zpráva, kapitola 8, s. 207–208, 242–243.

(53)  Zpráva, kapitola 2, s. 19–24, kapitola 4, s. 69, s. 99–100, kapitola 5, s. 130–131.

(54)  Viz výroční zpráva společnosti Satellite Chemicals Co. Ltd. za rok 2025, s. 55, k dispozici na adrese: https://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-3/2026-03-24/12012638.PDF, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(55)  Viz výroční zpráva skupiny Shanghai Huayi Group za rok 2025, s. 57, k dispozici na adrese: https://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2026/2026-4/2026-04-21/12123495.PDF, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(56)  Tamtéž, s. 61.

(57)  Tamtéž, s. 63.

(58)  Viz: https://www.chemeurope.com/en/companies/1044163/wanhua-chemical-group-co-ltd.html (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(59)  Viz: https://en.whchem.com/ (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(60)  Viz výroční zpráva společnosti Wanhua Chemical Group Co. Ltd. za rok 2025, s. 65, k dispozici na adrese: https://static.cninfo.com.cn/finalpage/2026-04-21/1225130793.PDF, (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(61)  Tamtéž, s. 68.

(62)  Viz: http://www.syhg.chemchina.com/ (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(63)  Viz výroční zpráva společnosti Shenyang Chemical Co. Ltd. za rok 2025, s. 64, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-3/2026-03-28/12034189.PDF, (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(64)  Viz: http://wap.sasac.gov.cn/n2588045/n27271785/n27271792/c14159097/content.html (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(65)  Tamtéž, s. 66.

(66)  Viz výroční zpráva společnosti Hengli Petrochemicals za rok 2025, s. 67, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2026/2026-4/2026-04-15/12087185.PDF, (vyhledáno dne 20. května 2026).

(67)  Viz: http://www.sinopec.com/listco/en/000/000/042/42474.shtml (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(68)  Viz: https://www.cnpc.com.cn/cnpc/index.shtml, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(69)  Viz: https://www.cnooc.com.cn/English/, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(70)  Viz: http://wap.sasac.gov.cn/n2588045/n27271785/n27271792/c14159097/content.html (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(71)  Článek 33 ústavy Komunistické strany Číny, článek 19 čínského zákona o společnostech. Viz zpráva, kapitola 3, s. 47–50.

(72)  14. pětiletý plán pro suroviny, oddíly IV.3 a IV.1, k dispozici na adrese: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/tz/art/2021/art_2960538d19e34c66a5eb8d01b74cbb20.html (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(73)  Viz: https://gxt.fujian.gov.cn/jdhy/zxzcfg/gjzcfg/202510/P020251015562784139701.pdf, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(74)  Viz: http://www.jsgt.org.cn/Upload/ueditor/file/20220919/1663576227128148.pdf, Section IV.1.1 (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(75)  Viz výroční zpráva společnosti Satellite Chemicals Co. Ltd. za rok 2025, k dispozici na adrese: https://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-3/2026-03-24/12012638.PDF, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(76)  Viz: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211202/1191423.shtml (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(77)  Viz výroční zpráva společnosti Shanghai Huayi New Material Co. Ltd. za rok 2025, k dispozici na adrese: https://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2026/2026-4/2026-04-21/12123495.PDF, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(78)  Zpráva, kapitola 2, s. 24–27.

(79)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/detail/40288043661e27fb01661e386a3f0001?e=1 (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(80)  Tamtéž.

(81)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/list/40288043661dc14701661de134d70015 (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(82)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/list/40288043661dc14701661de0ceed0014, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(83)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/list/40288043661dc14701661de134d70015, (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(84)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/list/40288043661dc14701661ddbe0980010 (vyhledáno dne 20. května 2026).

(85)  Tamtéž.

(86)  Tamtéž.

(87)  Zpráva, kapitola 3, s. 40.

(88)  Viz například: Blanchette, J. – Xi’s Gamble: The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster (Si Ťin-pchingova hra: Boj o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.

(89)  Zpráva, kapitola 3, s. 41.

(90)  Dostupné na adrese: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(91)  Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru: www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(92)  Financial Times (2020) – Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromými podniky): https://www.ft.com/content/582411f6-fc3b-4e4d-9916-c30a29ad010e?syn-25a6b1a6=1 (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(93)  Viz: https://www.weixing.com.cn/index.php/about.html (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(94)  Viz: https://www.weixing.com.cn/index.php/about.html (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(95)  Viz: https://www.hzeyun.com/detail/2615151 (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(96)  Viz výroční zpráva skupiny Shanghai Huayi Group za rok 2025, s. 36, k dispozici na adrese: https://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2026/2026-4/2026-04-21/12123495.PDF, (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(97)  Tamtéž, s. 10.

(98)  Viz výroční zpráva společnosti Wanhua Chemical Group Co. Ltd. za rok 2025, s. 42, k dispozici na adrese: https://static.cninfo.com.cn/finalpage/2026-04-21/1225130793.PDF (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(99)  Viz výroční zpráva společnosti Shenyang Chemical Co. Ltd. za rok 2025, str. 27 a 30, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-3/2026-03-28/12034189.PDF, (vyhledáno dne 14. srpna 2026).

(100)  Viz: http://www.sinopec.com/u/cms/gfyw/202411/27092756kosx.pdf s. 26 (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(101)  Viz: http://www.sinopecgroup.com/group/000/000/067/67517.shtml, (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(102)  Viz: http://www.sinopecgroup.com/group/000/000/041/41878.shtml (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(103)  Zpráva, kapitola 14, oddíly 14.1 až 14.3.

(104)  Zpráva, kapitola 4, s. 56–57, 99–100.

(105)  Viz: https://www.gov.cn/xinwen/2021-03/13/content_5592681.htm (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(106)  Tamtéž. Oddíl III.8.

(107)  Viz: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2021-12/29/content_5665166.htm (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(108)  Tamtéž. Viz oddíly IV.2 a IV.3.

(109)  Viz: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/yj/art/2022/art_4ef438217a4548cb98c2d7f4f091d72e.html (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(110)  Viz: http://www.jsgt.org.cn/Upload/ueditor/file/20220919/1663576227128148.pdf, s. 24 (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(111)  Viz Tříletý akční plán lidové vlády města Ťia-sing zaměřený na posílení vedoucí role technologických inovací v podnicích a urychlení zlepšování inovačních schopností podniků (2024–2026), který je k dispozici na adrese: https://www.zhizhengce.com/policies/66bc169bca3241004607ce68?_sk=%E5%88%9B%E6%96%B0%E8%83%BD%E5%8A%9B , (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(112)  Viz: http://zj.people.com.cn/n2/2026/0805/c186327-41659268.html (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(113)  Viz: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211202/1191423.shtml (vyhledáno dne 12. srpna 2026).

(114)  Viz: https://www.ceic.com/gjnyjtww/chnjtyw/202111/aeaaf56778254b369e4d33767d248451.shtml (vyhledáno dne 23. srpna 2026).

(115)  Viz: http://wap.sasac.gov.cn/n2588045/n27271785/n27271792/c14159097/content.html (vyhledáno dne 23. srpna 2026).

(116)  Viz: https://www.ceic.com/gjnyjtww/chnjtyw/202111/aeaaf56778254b369e4d33767d248451.shtml (vyhledáno dne 23. srpna 2026).

(117)  Zpráva, kapitola 6, s. 171–179.

(118)  Zpráva, kapitola 9, s. 260–261.

(119)  Zpráva, kapitola 9, s. 257–260.

(120)  Zpráva, kapitola 9, s. 252–254.

(121)  Zpráva, kapitola 13, s. 360–361, 364–370.

(122)  Zpráva, kapitola 13, s. 366.

(123)  Zpráva, kapitola 13, s. 370–373.

(124)  Zpráva, kapitola 6, s. 137–140.

(125)  Zpráva, kapitola 6, s. 146–149.

(126)  Zpráva, kapitola 6, s. 149.

(127)  „Ad hoc podpora čínské vlády bankám“, oficiální oznámení, Ministerstvo financí, Čína, 29. března 2025 https://www.mof.gov.cn/zhengwuxinxi/caizhengxinwen/202503/t20250329_3961036.htm (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(128)  Viz oficiální politický dokument čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022): http://www.hunan.gov.cn/zqt/zcsd/202009/t20200914_13727273.html (vyhledáno 13. srpna 2026). V plánu se vyzývá k „dalšímu uskutečňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru“. Oddíl II tohoto plánu se navíc zaměřuje na podporu organického začlenění vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností: „integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společností provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […]. Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“.

(129)  Viz Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti komerčních bank čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví, vydané dne 15. prosince 2020: https://www.beijing.gov.cn/zhengce/zhengcefagui/qtwj/202204/t20220407_2656358.html (vyhledáno dne 13. srpna 2026).

(130)  Viz: https://www.gov.cn/zhengce/content/202511/content_7047643.htm (vyhledáno 20. května 2026).

(131)  Tamtéž, oddíl 11.

(132)  Zpráva, kapitola 6, s. 157–158.

(133)  Zpráva, kapitola 6, s. 150–152, 156–160, 165–171.

(134)  Viz OECD (2019), OECD Economic Surveys: China 2019, OECD Publishing, 2019, Paříž, s. 29, k dispozici na adrese: https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno 13. srpna 2026).

(135)   http://www.mof.gov.cn/zhengwuxinxi/caizhengxinwen/202006/t20200618_3534446.htm (vyhledáno 13. srpna 2026).

(136)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(137)   https://www.spglobal.com/market-intelligence/en/solutions/products/maritime-global-trade-atlas, naposledy vyhledáno dne 13. července 2026.

(138)   https://www.shokubai.co.jp/en/ir/library/#sec03, naposledy vyhledáno dne 13. července 2026.

(139)   https://login.bvdinfo.com/R1/Orbis, naposledy vyhledáno dne 13. července 2026.

(140)   Reports for Investors (Zprávy pro investory), Výroční zpráva společnosti Chandra Asri za rok 2025, s. 164, naposledy vyhledáno dne 13. července 2026.

(141)   Auditovaná účetní závěrka za rok 2025 – PT DPNS Tbk, s. 87 (naposledy vyhledáno 2. října 2026).

(142)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/755/oj). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely určení běžné hodnoty.

(143)   Chemical Worker Salary in Indonesia (2026) - ERI SalaryExpert (Plat pracovníka v chemickém průmyslu v Indonésii (2026) – ERI SalaryExpert) (naposledy vyhledáno 26. června 2026).

(144)   Indonesia: Mandatory Benefits, Payroll & Taxes Info (Indonésie: Informace o povinných dávkách, mzdách a daních) | Papaya Global (naposledy vyhledáno dne 26. června 2026).

(145)   Regulation on social security schemes (Nařízení o systémech sociálního zabezpečení) (naposledy vyhledáno dne 14. července 2026).

(146)   Statistics of Indonesia Manufacturing Industry 2023 - BPS-Statistics Indonesia (Statistiky indonéského zpracovatelského průmyslu za rok 2023 – BPS – Indonéský statistický úřad) (naposledy vyhledáno dne 14. července 2026).

(147)   KBLI 20116: Basic Chemical Industry from Petroleum, Natural Gas and Coal – Open to PMA (Základní chemický průmysl založený na ropě, zemním plynu a uhlí – Otevřeno pro zahraniční investice) (naposledy vyhledáno dne 14. července 2026).

(148)   Regulation Religious Holiday Allowance (Nařízení o příspěvku na náboženské svátky) (naposledy vyhledáno dne 14. července 2026).

(149)   Regulation on JKP (Nařízení o JKP) (naposledy vyhledáno dne 14. července 2026).

(150)   https://www.globalpetrolprices.com/Indonesia/electricity_prices/ (naposledy vyhledáno dne 8. července 2026).

(151)   PERMEN ESDM NO. 3, BN 2024/NO. 77, 10 HLM (Nařízení indonéského ministerstva energetiky a minerálních zdrojů č. 3, BN 2024/č. 77, 10 HLM) (naposledy vyhledáno dne 17. srpna 2026).

(152)   Tariff Adjustment (Úprava tarifů) (naposledy vyhledáno dne 17. srpna 2026).

(153)  Účiník udává, jak efektivně se využívá elektrická energie. Jedná se o podíl celkového dodaného výkonu, který skutečně vykonává užitečnou práci, vyjádřený číslem v rozmezí 0 až 1. Nízký účiník znamená, že větší část energie se „plýtvá“ ve formě jalového výkonu, který nevykonává užitečnou práci, ale přesto proudí systémem.

(154)   Obchodní pravidla pro dodávky elektrické energie vydaná Národní komisí pro rozvoj a reformy (naposledy vyhledáno 26. srpna 2026).

(155)   perda-kota-cilegon-13-2011-ppj.pdf + Definice daně z veřejného osvětlení | JDIH Ministerstvo financí (naposledy vyhledáno dne 17. srpna 2026).

(156)   Finanční výkazy – Intan Wijaya International (naposledy vyhledáno dne 17. srpna 2026).

(157)  „Ze závodu“ je obchodní termín, podle kterého je prodávající povinen zajistit, aby bylo zboží připraveno k odběru v jeho prostorách, zatímco kupující nese veškeré náklady a rizika spojená s přepravou.

(158)  Viz 352. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1336 ze dne 25. září 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých polyvinylalkoholů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 315, 29.9.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/1336/oj).

(159)  Independent Commodity Intelligence Services (ICIS) – ICIS poskytuje odborné informace pro trhy s chemikáliemi, energií, plynem, uhlíkem a uhlím za poplatek.

(160)  Je třeba poznamenat, že na Saúdskou Arábii byl uplatněn článek 18 základního nařízení, a proto se pro výpočet podbízení v případě Saúdské Arábie jako základ používají statistiky dovozu Eurostatu.

(161)  Viz https://www.arkema.com/global/en/media/newslist/news/global/innovation/2025/20250318-carat-project-on-carling-site/, naposledy vyhledáno dne 25. srpna 2026; https://www.arkema.com/global/en/media/newslist/news/global/investorrelations/2023/20230927-arkema-will-decarbonize-acrylics-carling/, naposledy vyhledáno dne 25. srpna 2026.

(162)  Viz https://www.arkema.com/global/en/media/newslist/news/global/innovation/2025/20250318-carat-project-on-carling-site/ (naposledy vyhledáno dne 25. srpna 2026); https://www.arkema.com/global/en/media/newslist/news/global/investorrelations/2023/20230927-arkema-will-decarbonize-acrylics-carling/ (naposledy vyhledáno dne 25. srpna 2026).

(163)  Údaje týkající se společnosti Dow však nebylo možné smysluplně využít při analýze zájmů uživatelů, jelikož drtivá většina (více než 90 %) esterů kyseliny akrylové používaných společností Dow byla převáděna interně v rámci skupiny Dow.

(164)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/4 ze dne 17. prosince 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L, 2025/4, 9.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/4/oj).


PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Název společnosti

Doplňkový kód TARIC

Wanhua-PIC Petrochemicals Co., Ltd.

88GT

Jiangsu Sandie Chemical CO., Ltd.

88GU


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/2512/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU