(EU) 2026/2393Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2393 ze dne 29. října 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 15. září 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 8. srpna 2025 podaly společnosti Freudenberg Performance Materials a Johns Manville (dále jen „žadatelé“), jediní známí výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Unii. Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2409 ze dne 1. prosince 2025 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 16. dubna 2026 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

Dne 14. května 2026 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/1063 ze dne 12. května 2026 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“). Připomínky obdržené po poskytnutí předběžných informací uvedeném ve 4. bodě odůvodnění výše byly projednány ve 366. až 369. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(6)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz textilu (dále jen „CCCT“), společnosti Changde Tiandingfeng Nonwovens Co Ltd a Tiandingfeng Nonwovens Co Ltd (dále jen „skupina TDF“), italský výrobce hydroizolačních membrán – Matco S.r.l (dále jen „Matco“), sdružení Strade Italiane E Bitumi (dále jen „SITEB“) zastupující italské výrobce hydroizolačních membrán a společnosti Valli Zabban SpA, General Membrane SpA, Casali Industria Chimica e Bituminosa SpA. a Vetroasfalto SpA. (dále jen „italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond“) a společnosti Freudenberg Performance Materials S.A.S, Politex SAS di Freudenberg Politex SRL a Hubei Unibon Nonwovens Co., Ltd (dále jen „Hubei“) předložily písemná podání, v nichž vyjádřily své názory na prozatímní zjištění ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Probíhaly konzultace se skupinou TDF, komorou CCCT a italskými uživateli polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Po poskytnutí konečných informací předložili ve stanovené lhůtě připomínky žadatelé, vyvážející výrobci – skupina TDF a Hubei, komora CCCT a italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond požádali o slyšení a bylo jim vyhověno. Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení zváženy a případně zohledněny. Tyto záležitosti jsou řešeny níže.

(11)

Jelikož některé připomínky obdržené po poskytnutí konečných informací vedly k revizi dumpingových rozpětí a z nich vyplývajících úrovní konečného cla, Komise informovala všechny zúčastněné strany o těchto změnách prostřednictvím poskytnutí dodatečných konečných informací, jak je popsáno v 37. až 42. a 57. bodě odůvodnění. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky.

(12)

V reakci na poskytnutí dodatečných konečných informací uvedené v předchozím bodě odůvodnění obdržela Komise připomínky od jednoho z vyvážejících výrobců. Jelikož se však tyto připomínky netýkaly poskytnutí dodatečných konečných informací, nebyly zohledněny. K tomuto poskytnutí dodatečných informací nebyly předloženy žádné další připomínky.

(13)

Společnosti Matco, sdružení SITEB a italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že Komise je v průběhu šetření neinformovala a nevyslechla jejich argumenty, čímž omezila jejich právo na obhajobu. Podle zúčastněných stran měla Komise za účelem získání věcných informací vypracovat a rozeslat specializovaný dotazník italským a dalším uživatelům polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Unii, kteří byli identifikováni prostřednictvím příslušných průmyslových sdružení.

(14)

Komise uvedla, že podle článku 21 základního nařízení musí Komise zohlednit zájmy uživatelů. Aby však uživatelé mohli uplatnit procesní práva a předložit příslušné údaje v rámci odpovědi na dotazník, měli by se přihlásit ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Komise nemohla provést podrobnější analýzu trhu uživatelů, včetně počtu ohrožených pracovních míst, protože uživatelé při šetření nespolupracovali a neposkytli odpovědi na dotazník. Oznámení o zahájení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie vyzvalo všechny zúčastněné strany, aby se obrátily na Komisi, a obsahovalo odkaz na dotazník pro uživatele. Komise o zahájení řízení výslovně informovala známé uživatele. Společnost Matco a všichni italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond byli označeni za možné zúčastněné strany a byli vyzváni, aby se zapojili do výběru vzorku dovozců (5) , jelikož ve fázi zahájení nebylo zcela jasné, jakou roli hrají.

(15)

Po poskytnutí prozatímních informací nebyly obdrženy žádné další připomínky k zahájení šetření.

(16)

Jelikož k výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců nebyly předloženy žádné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 15. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 20. až 22. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Je třeba připomenout, že šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období šetření“) a zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 24. až 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Po poskytnutí prozatímních informací předložili italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond připomínky, v nichž tvrdili, že Komise pochybila, když posuzovala dopad čínského dovozu pouze na trh Unie s polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond. Tvrzení, že dovážené polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond, které jsou součástí hotových výrobků vyvážených mimo Unii, nepodléhají stejné konkurenční dynamice jako výrobky určené k prodeji a spotřebě na trhu Unie a že Komise měla rozlišovat mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond, které jsou součástí navazujících výrobků (živičných membrán) spotřebovávaných na trhu Unie, a mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond v navazujících výrobcích, které jsou dále vyváženy do třetích zemí.

(21)

Tito uživatelé však nepředložili žádné důkazy, na nichž by mohli své tvrzení o rozdílech v základních, chemických a technických vlastnostech, jakož i v základních způsobech použití těchto výrobků opřít, ale pouze požádali Komisi, aby posoudila hospodářský dopad opatření na navazující trh, a to se zvláštním zřetelem na polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond používané ve vyvážených výrobcích. Takové rozlišení však neumožňuje žádný prokázaný rozdíl v základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech. Tyto výrobky jsou tedy podobnými výrobky ve smyslu základního nařízení, a proto bylo tvrzení zamítnuto.

(22)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond rovněž tvrdili, že použitá struktura kontrolních čísel výrobků (PCN) byla stanovena na základě cenové podobnosti, a proto neodráží rozdíly mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond používanými pro zboží prodávané na vnitřním trhu a těmi, které se používají pro navazující výrobky určené k vývozu.

(23)

Jak bylo vysvětleno v 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, struktura PCN, která rozlišuje mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond s výztuží ze skleněných vláken a bez ní, odráží materiálové vlastnosti výrobku, který je předmětem šetření, a tím i odlišné způsoby použití těchto typů. Zúčastněné strany nedokázaly svá tvrzení podložit důkazy, které by prokazovaly, že se čínský dovoz z hlediska kvality výrobků nebo technických parametrů podstatně liší od výrobků výrobního odvětví Unie. Nepředložily rovněž žádné důkazy o jakýchkoli rozdílech v základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond prodávaných pro spotřebu na trhu Unie ve srovnání s těmito textiliemi vyváženými mimo Unii, ani o jakýchkoli vlastnostech či inovacích, které výrobní odvětví Unie není schopno nabídnout. Polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond jsou z hlediska základních fyzikálních, chemických a technických vlastností týmž výrobkem, ať už jsou vyváženy, nebo prodávány na vnitřním trhu EU. Neexistuje žádný důvod, proč by měly být vyvážené polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond zohledněny ve struktuře PCN. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto. V souladu s tím bylo rovněž zamítnuto jejich tvrzení, že analýza dovozu, tržního podílu, posouzení újmy a příčinné souvislosti by měla být upravena tak, aby zohledňovala rozdíly mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond používanými pro vyvážené výrobky a pro prodej na vnitřním trhu.

(24)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, byl potvrzen 31. až 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k postupu pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a, potvrdila Komise své závěry uvedené v 33. až 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Podrobnosti existence podstatných zkreslení byly uvedeny v oddílech 3.2.1 až 3.2.5 prozatímního nařízení. Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k existenci podstatných zkreslení v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. a) a b) základního nařízení, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 46. až 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Ve 148. až 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty, a o tom, že jako jedinou reprezentativní zemi vybrala Thajsko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady („SG&A“) a zisk stanoví na základě snadno dostupných informací o společnosti PT Multi Spunindo Jaya Tbk, výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Indonésii.

(28)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací vyvážející výrobce, společnost Hubei Unibon nonwovens Co Ltd (dále jen „Unibon“), zopakoval svůj argument uvedený ve druhé poznámce k výrobním činitelům ze dne 9. února 2026 (dále jen „druhá poznámka“) (6). Společnost se domnívala, že dovoz PET granulí do Thajska se uskutečňuje za nereprezentativní ceny a že se jedná o speciální, úzce specializovanou kvalitu PET granulí („PET granule zvláštní kvality“), zatímco čínští vyvážející výrobci používají standardní PET granule, které nejsou srovnatelné s PET granulemi speciální třídy. Společnost Unibon navrhla, aby se místo toho využil dovoz PET granulí do Indonésie (za cenu 7,3 RMB/kg) namísto dovozu z Thajska, kde cena činí 11,1 RMB/kg.

(29)

V reakci na poskytnutí konečných informací společnosti Unibon zopakovala své argumenty, proč by Thajsko nemělo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(30)

Komise se těmito argumenty již zabývala v 158. a 159. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné konkrétní další důkazy prokazující, že PET granule dovážené do Thajska se chemicky liší od PET granulí používaných čínskými vyvážejícími výrobci, je tento argument zamítnut.

(31)

Jelikož k výběru reprezentativní země nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 148. až 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Ve 198. až 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Thajsko. V tabulce 1 prozatímního nařízení Komise uvedla všechny výrobní činitele, konkrétní zdroje pro každý z těchto činitelů a ceny shromážděné z reprezentativních zemí, které použila pro výpočet dumpingových rozpětí.

(33)

Ve 200. až 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise podrobně rozvedla úvahy týkající se každého z výrobních činitelů uvedených v tabulce 1 a zahrnula a řešila připomínky, které strany vznesly v rámci druhé poznámky k výrobním činitelům.

(34)

Níže Komise podrobně rozvedla všechny připomínky k jednotlivým výrobním činitelům, které byly vzneseny k poskytnutí prozatímních informací (z nichž některé v podstatě kopírovaly připomínky uvedené v reakci na druhou poznámku), a ke každé z nich se vyjádřila.

(35)

Komise odkázala na 218. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž vyhověla žádosti skupiny TDF o změnu šestimístného kódu HS pro emulze akrylových esterů z 3903 90 na 3906 90 . Na podrobnější úrovni klasifikace Komise následně použila kód 3906 90 99 .

(36)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací skupina TDF vyjádřila názor, že v případě emulze kyseliny akrylové je použitý kód HS 3906 90 99 („ostatní“) nesprávný a Komise by místo něj měla použít kód 3906 90 20  (7). Toto tvrzení bylo podloženo mimo jiné doklady o přesných vstupech použitých skupinou TDF. Na tomto základě Komise tomuto tvrzení vyhověla a stanovila referenční hodnotu pro emulze akrylových esterů na základě kódu HS 3906 90 20 namísto kódu 3906 90 99 .

(37)

V reakci na poskytnutí konečných informací společnost Unibon tvrdila, že emulze kyseliny akrylové, kterou používá, je totožná s emulzí používanou jinými čínskými výrobci, včetně společnosti TDF. Proto tvrdila, že Komise by měla ke stanovení referenční hodnoty pro emulzi kyseliny akrylové v případě společnosti Unibon použít také kód zboží 3906 90 20 . Komise posoudila důkazy získané během inspekce na místě, které toto tvrzení podpořily, a proto uznala použití kódu zboží 3906 90 20 ke stanovení referenční hodnoty v případě společnosti Unibon. Aktualizovaná referenční hodnota spolu s aktualizovanou referenční hodnotou uvedenou ve 42. bodě odůvodnění níže měla vliv na snížení dumpingového rozpětí společnosti Hubei Unibon z 45,6 % na 39,8 %.

(38)

Komise připomíná, že, jak je uvedeno v 229. až 230. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, použila dvě odlišné ceny pro uhlí a koks, a to jednu pro lignit a druhou pro polokoks. V případě lignitu vycházela z cenových statistik thajského Úřadu pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky. V případě polokoksu využila databázi Global Trade Atlas (GTA).

(39)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost Unibon odmítla použití domácích statistik thajského Ministerstva energetiky namísto údajů z databáze GTA pro lignit. Společnost Unibon se domnívala, že Komise neuvedla pádné důvody, proč nevyužila veřejně dostupné statistiky dovozu z databáze GTA. Nesouhlasila s odůvodněním, proč nebyla použita databáze GTA (tj. že hlavním zdrojem dovozu je Laos), jelikož Laos je členem WTO a podle společnosti Unibon „uznanou zemí s tržním hospodářstvím, což zaručuje, že dovozní ceny nejsou ovlivněny narušením trhu a plně odrážejí nezkreslené ceny na mezinárodním trhu“. Komise dospěla k závěru, že žadatel nepředložil důkazy, které by toto tvrzení vyvracely. Dále uvedla, že thajské domácí statistiky nerozlišují mezi různými druhy uhlí (na rozdíl od databáze GTA), že objemy dovozu z Laosu byly značné a že Laos sousedí s Thajskem.

(40)

Ve 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise připomněla, že dovozní ceny lignitu pocházející z databáze GTA nepředstavují nejvhodnější základ pro ocenění tohoto výrobního činitele, jelikož pocházejí téměř výlučně z jedné sousední země, a to z Laosu. Konkrétněji řečeno, Komise zdůraznila, že vzhledem ke specifickým fyzikálním vlastnostem lignitu, zejména k jeho nízké výhřevnosti a vysokému obsahu vlhkosti, je jeho přeprava na velké vzdálenosti obecně neekonomická, což má za následek, že statistiky dovozu pravděpodobně odrážejí spíše omezené přeshraniční transakce motivované geografickou blízkostí na závislých trzích než ceny utvářené v širších tržních podmínkách. Komise proto dospěla k závěru, že vysoká koncentrace dodávek z jediného zdroje vyvolává obavy ohledně spolehlivosti dovozní ceny jako nejvhodnější referenční hodnoty. Společnost Unibon nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by tuto skutečnost zpochybnily. Komise dále dospěla k závěru, že údaje, které má k dispozici thajský Úřad pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky, představují vhodnější referenční hodnotu v reprezentativní zemi. V této souvislosti skutečnost, že thajské domácí statistiky nerozlišují mezi různými druhy uhlí (na rozdíl od databáze GTA), jak tvrdí společnost Unibon, nemůže být důvodem k vyloučení použití těchto statistik. Tyto statistické údaje se totiž vztahovaly i na lignit, a byly tedy dostatečně reprezentativní pro hodnotu tohoto výrobního činitele v reprezentativní zemi. Kromě toho, jak je vysvětleno v 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, thajské domácí statistiky uváděly hodnotu, u níž bylo zjištěno, že odpovídá běžné cenové úrovni lignitu v jihovýchodní Asii. Společnost Unibon se k těmto zjištěním nevyjádřila a nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by je mohly zpochybnit. Komise toto tvrzení v poskytnutí konečných informací zamítla.

(41)

V reakci na poskytnutí konečných informací předložila společnost Unibon další skutečnosti, na jejichž základě argumentovala, že ke stanovení referenční hodnoty pro lignit by měly být použity údaje z databáze GTA. Společnost Unibon zejména zpochybnila odůvodnění Komise argumentem, že omezení související s fyzikálními vlastnostmi lignitu a z nich vyplývajícími tržními podmínkami, která vedla Komisi k zamítnutí referenční hodnoty pro dovoz z Laosu, se stejně tak vztahují i na thajskou domácí referenční hodnotu, jelikož lignit podléhá stejným dopravním a geografickým omezením bez ohledu na to, zda se s ním obchoduje na domácím trhu, nebo zda je dovážen. Jinými slovy, podle společnosti Unibon se ceny lignitu jak v Laosu, tak v Thajsku pravděpodobně utvářely za stejných a nezkreslených tržních podmínek.

(42)

Komise dospěla k názoru, že tento argument, posuzovaný společně s dříve předloženým tvrzením, že na rozdíl od thajských národních statistik se údaje z databáze GTA týkající se dovozních cen z Laosu vztahovaly výlučně na významné objemy lignitu, vedl k závěru, že právě tyto údaje představují nejvhodnější a nezkreslenou referenční cenu pro výrobní činitel „lignit“, který společnost Unibon spotřebovává. Na základě toho Komise toto tvrzení přijala a stanovila referenční hodnotu s využitím údajů o dovozních cenách lignitu z databáze GTA. Aktualizovaná referenční hodnota spolu s aktualizovanou referenční hodnotou uvedenou v 37. bodě odůvodnění vedly ke snížení dumpingového rozpětí společnosti Hubei Unibon ze 45,6 % na 39,8 %.

(43)

V 230. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že jako referenční hodnotu použila dovozní ceny polokoksu dováženého do Thajska ze zbytku světa pod kódem HS 2704 . V reakci na poskytnutí prozatímních informací skupina TDF zdůraznila, že ve svém provozu používá spíše polokoks než koks a že průměrné ceny těchto dvou výrobků se výrazně liší, přičemž koks v ČLR je zhruba dvakrát dražší než polokoks. Konstatovala, že polokoks je výrobek specifický pro Čínu, mimo jiné proto, že podle skupiny TDF je ČLR největším výrobcem a vývozcem polokoksu. Tato skutečnost se v referenční hodnotě neodrazila, neboť se jedná o čtyřmístný kód, který by zahrnoval i výrobky, které se od polokoksu výrazně liší, a vylučoval by dovoz z ČLR. Proto navrhla, aby Komise vycházela z dovozu pod kódem HS 2704 00 10 . Kromě toho by tyto ceny měly být sníženy tak, aby odrážely cenový rozdíl mezi polokoksem a koksovatelným uhlím, jak je tomu na trhu ČLR.

(44)

V reakci na tyto připomínky žadatel namítl, že ceny polokoksu na čínském domácím trhu nemohou sloužit jako referenční hodnota, jelikož se předpokládá, že jsou zkreslené, že dovozní ceny z Malajsie a ČLR se pohybují ve stejném rozmezí a že polokoks je výrobek specifický pro Čínu, a tudíž jasným prvkem zkreslení výrobních činitelů v ČLR.

(45)

Ve 230. bodě odůvodnění a v tabulce 1 prozatímního nařízení Komise uvedla, že použila dovozní ceny polokoksu pod kódem HS 2704 . Komise uznala tvrzení o použití kódu 2704 00 10 namísto kódu 2704 , jelikož kód 2704 00 10 lépe odráží cenu polokoksu používaného vyvážejícími výrobci. Komise však zamítla žádost o úpravu své zdrojové ceny v databázi GTA o jakýkoli údajný cenový rozdíl mezi polokoksem a koksovatelným uhlím platný v ČLR, jelikož bylo zjištěno, že ceny v ČLR jsou zkreslené, a proto nebyly považovány za vhodný základ pro srovnání cen.

(46)

V reakci na poskytnutí konečných informací skupina TDF upřesnila, že neměla v úmyslu navrhnout čínské ceny jako referenční hodnotu, ale spíše poukázat na rozdíly v chemickém složení surovin používaných k výrobě koksu a polokoksu a z toho vyplývající rozdíly v jejich nezkreslených cenách. Skupina TDF požádala Komisi, aby upravila nezkreslenou cenu polokoksu buď na základě rozdílu mezi průměrnou thajskou dovozní cenou pod kódem HS 2901 12 90 a průměrnou mezinárodní cenou koksovatelného uhlí, nebo na základě rozdílu mezi průměrnými indonéskými dovozními cenami pod kódy HS 2901 12 10 a 2901 12 90.

(47)

Při posuzování tohoto tvrzení Komise konstatovala, že kódy HS, na které se odvolává skupina TDF, se od samého počátku nevztahují na danou surovinu. V každém případě, jak je vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění, použila Komise jako základ pro stanovení referenční hodnoty pro polokoks kód CN 2704 00 10 . Tento kód uvedla společnost TDF ve své odpovědi na dotazník a Komise jej považovala za vhodný ke stanovení referenční hodnoty pro polokoks, která se vztahuje na společnost TDF. Během inspekce na místě společnost TDF nevznesla žádné připomínky ohledně použití tohoto kódu, nenavrhla žádný alternativní kód ani neoznačila žádné úpravy, které by vyžadovaly další prověření spotřeby polokoksu. Společnost TDF tuto otázku nastolila pouze ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení a v té fázi předložila podpůrnou dokumentaci, kdy měla Komise omezené možnosti ověřit nové informace na základě účetních záznamů společnosti a údajů o spotřebě. Komise se proto domnívá, že tyto informace nemohou představovat dostatečný podklad pro revizi referenční hodnoty. Z tohoto důvodu Komise toto tvrzení zamítla.

(48)

Ve 224. až 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila metodiku sběru údajů o cenách elektřiny v Thajsku, přičemž zohlednila spotřebu ve špičce a mimo špičku a různé paušální poplatky. Všechny údaje byly získány od Metropolitního úřadu pro elektřinu v Thajsku.

(49)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost Unibon vznesla námitku proti rozlišení, které Komise provedla mezi sazbami za elektřinu ve špičce i mimo špičku (jak je uvedeno ve 224. až 226. bodě odůvodnění prozatímního nařízení). Tyto připomínky byly předloženy ve verzi označené „Sensitive“ obsahující důvěrné obchodní informace. Komise proto v individuálním poskytnutí informací reagovala na tvrzení společnosti Unibon a toto tvrzení zamítla.

(50)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací skupina TDF odmítla rozdělení spotřeby na hodiny ve špičce i mimo špičku, kdy 69,19 % spotřeby bylo přiřazeno k hodinám ve špičce. Tvrdila, že hodiny ve špičce by měly být omezeny na 38,69 % všech hodin, jak bylo použito v nedávném antidumpingovém šetření zaměřeném mimo jiné na ČLR (8).

(51)

Komise však použila kategorie spotřeby elektřiny, které sama společnost uvedla ve své odpovědi na dotazník, přičemž kategorie „paušální“, „špička“ a „vysoká špička“ byly zařazeny do kategorie „vysoká špička“. Komise dospěla k závěru, že kategorie spotřeby elektřiny s paušální sazbou se blíží spíše špičce než sazbě mimo špičku; například v rozvodné síti provincie Hunan jsou za hodiny s „paušální“ sazbou považovány 7–11 a 14–18 (9), což se skutečně z větší části shoduje s thajskou referenční hodnotou pro špičkovou kategorii 9–22. Na základě toho Komise tvrzení zamítla, neboť se domnívala, že kategorie „špička“, včetně kategorie s paušální sazbou, by měla spadat pod odpovídající kategorii „špička“ v Thajsku. Vzhledem k tomu, že Komise měla v tomto případě k dispozici údaje o spotřebě konkrétních společností, neviděla žádný důvod k použití alternativní metody, na kterou se odvolává skupina TDF a která byla použita v nedávném šetření ohledně ČLR.

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky k výrobním činitelům – využití referenčních hodnot z reprezentativní země –, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 198. až 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Jelikož nebyly k výpočtu běžné hodnoty vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 239. až 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jelikož ke stanovení vývozní ceny nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 245. až 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny ani k případným úpravám těchto hodnot, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 247. až 251. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jak je popsáno ve 35. až 51. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingové rozpětí pro skupinu TDF revidovala.

(57)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(58)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 260. až 262. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 263. až 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Po poskytnutí prozatímních informací italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že analýza újmy přesně neodrážela podmínky hospodářské soutěže v Unii, protože šetření se vztahovalo i na dovoz textilií, které mají být začleněny do výrobků určených k vývozu mimo Unii. Komise měla provést segmentové posouzení, v němž by rozlišovala mezi dovozci/uživateli orientovanými na trh EU a těmi, kteří se zaměřují na vývoz, včetně samostatného vyčíslení hospodářského dopadu navrhovaných opatření na každou z těchto kategorií.

(61)

Jak bylo vysvětleno v 20. až 23. bodě odůvodnění výše, tento dovoz tvoří součást spotřeby v Unii a jako takový přispívá svými dopady na pokles prodeje a ztrátu tržního podílu výrobního odvětví Unie k újmě tohoto odvětví. Tvrzení proto bylo zamítnuto. Kromě toho se u polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond jedná o jeden a tentýž výrobek, který má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, a to bez ohledu na to, zda se prodává přímo na trhu EU, nebo se používá k výrobě živičných membrán, které se následně vyvážejí. Jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond se ve stavebnictví používají především jako nosná vrstva pro hydroizolační materiály (tj. střešní krytiny). V tomto smyslu jsou polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond určené pro domácí spotřebu a polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond používané v živičných membránách určených na vývoz jako výrobek zaměnitelné. Segmentace a samostatná analýza újmy u následných uživatelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond proto nejsou opodstatněné.

(62)

Po poskytnutí konečných informací italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zopakovali své tvrzení, že Komise měla provést samostatné posouzení újmy na úrovni následných odvětví. Tvrdili, že Komise nezohlednila ekonomický rozdíl a dopad na hospodářskou soutěž v souvislosti s polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond, které jsou součástí výrobků vyvážených uživateli do třetích zemí mimo EU. V obou případech mají polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond stejné vlastnosti, oni však tvrdili, že jejich dopad na hospodářskou soutěž a ekonomiku je odlišný. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond uvedli, že nezpochybňují, že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond představují stejný fyzický výrobek, ale požadovali, aby bylo uznáno, že tentýž výrobek může být používán v ekonomicky odlišných podmínkách, což má za následek odlišné dopady na hospodářskou soutěž. Jak je však uvedeno v 61. bodě odůvodnění výše, neexistuje požadavek na rozčlenění analýzy újmy podle toho, zda jsou dovozci/uživatelé orientovaní na trh EU, či na vývoz. Neexistují žádné důkazy o existenci samostatného, nepřekrývajícího se trhu s polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond určenými pro výrobce v navazujících odvětvích zaměřené na export. Proto nebyl důvod provést rozčlenění ani samostatnou analýzu újmy pro následné uživatele polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(63)

Komora CCCT a skupina TDF tvrdily, že procentuální nárůst objemu dovozu v posuzovaném období je třeba přičíst extrémně nízké výchozí úrovni na začátku posuzovaného období. Konstatovaly, že vývoj objemu čínského dovozu úzce kopíroval změny v celkové spotřebě v Unii a byl jimi do značné míry vysvětlen. Tvrdily, že ačkoli se tržní podíl čínského dovozu v posuzovaném období zvýšil, nelze tento nárůst považovat za významný a čínský dovoz i nadále představoval pouze malý podíl ve srovnání s dominantním postavením výrobního odvětví Unie.

(64)

Údaje uvedené v tabulkách 2 a 3 prozatímního nařízení jsou v přímém rozporu s těmito tvrzeními. V posuzovaném období spotřeba v Unii vzrostla o [8 700–10 600 tun], což odpovídalo nárůstu o 15 %, zatímco dovoz z Číny vzrostl o [14 200–17 300 tun], což odpovídalo nárůstu o 417 %. Tento prudký nárůst dovozu, který výrazně předčil nárůst spotřeby, způsobil v posuzovaném období drastické zvýšení čínského podílu na trhu o 352 %. Zjištění, že nárůst čínského dovozu předčil nárůst spotřeby, platilo i pro období let 2023 až 2024, kdy spotřeba v Unii vzrostla o 40 %, zatímco čínský dovoz vzrostl o 191 %. A konečně tvrzení, že nedošlo k oslabení dominantního postavení výrobního odvětví Unie, jelikož nárůst tržního podílu z 6 % na 26 % nebyl významný, bylo jasně vyvráceno údaji obsaženými ve spisu. Ověřené údaje o újmě ukázaly, že v důsledku přítomnosti čínského dumpingového dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie stanovit ziskovou cenu a prodávalo za ceny nižší než výrobní náklady, což vedlo ke ztrátě ziskovosti. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(65)

Pokud jde o dovozní ceny, komora CCCT tvrdila, že posouzení vývoje čínského dovozu, které Komise uvedla v prozatímním nařízení, nesplňovalo zákonem požadovanou úroveň skutečných důkazů a objektivního posouzení. Zaprvé proto, že analýza cenového podbízení provedená Komisí se omezuje na období šetření a nezabývá se vývojem cen v průběhu celého posuzovaného období. Zadruhé komora CCCT uvedla, že analýza Komise týkající se údajného poklesu cen je neúplná a není podložena důkazy obsaženými ve spisu a že Komise neposoudila, nakolik je možné údajnou neschopnost výrobního odvětví Unie zvýšit své ceny v posuzovaném období vysvětlit čínskými cenami. Komora CCCT dále tvrdila, že srovnání vývoje čínských dovozních cen a ziskovosti výrobního odvětví Unie je v rozporu s tvrzeními Komise ohledně poklesu cen.

(66)

Pokud jde o tvrzení, že analýza Komise vychází převážně ze změn v období šetření, Komise připomněla, že ceny v posuzovaném období poklesly o více než 20 %. V kombinaci s výrazným nárůstem objemu dovozu z Číny (+400 % za posuzované období) by to jasně svědčilo o významné změně konkurenčních podmínek na trhu Unie během celého posuzovaného období, nikoli o nárůstu způsobeném výhradně poptávkou. Pokud jde o podíl na trhu, podíl čínského dovozu byl v roce 2022 ve srovnání s trhem výrobního odvětví Unie malý, avšak podíl výrobců z ČLR v posledních letech výrazně vzrostl, a to z 6 % v roce 2022 na 26 % v roce 2024. Tyto údaje nepodporovaly, ba naopak vyvracely tvrzení, že čínský dovoz představuje na trhu Unie pouze malý podíl. Ačkoli komora CCCT tvrdila, že výrazný nárůst objemu dovozu byl způsoben nízkou výchozí úrovní dovozu na začátku posuzovaného období (10), Komise zohlednila také další ukazatele újmy potvrzující újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, jako jsou klesající prodejní ceny, klesající ziskovost a snižující se tržní podíl výrobců v Unii.

(67)

Pokud jde o údajný nedostatek analýzy cenového podbízení, srovnání důkazů uvedených v tabulkách 4 a 8 prozatímního nařízení prokázalo trvalý a významný cenový rozdíl mezi čínským dovozem a výrobními náklady výrobního odvětví Unie a vysvětlilo, proč výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny. Komise se navíc v 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení odvolala na prodejní ceny uvedené v tabulce 8 prozatímního nařízení a porovnala je s dovozními cenami v průběhu celého posuzovaného období, přičemž uvedla, že „[v] důsledku významného cenového tlaku způsobeného dumpingovým dovozem za nízké ceny od čínských vyvážejících výrobců snížilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období svou průměrnou jednotkovou prodejní cenu v Unii 21 %“.

(68)

Komora CCCT rovněž uvedla, že čínský dovoz nebyl rozhodujícím činitelem ztráty ziskovosti, a že analýza Komise týkající se poklesu cen byla proto neúplná. Komora CCCT tvrdila, že ziskovost výrobního odvětví Unie v průběhu celého posuzovaného období neustále klesala. Naopak čínské dovozní ceny v roce 2023 poklesly, ale poté vzrostly jak v roce 2024, tak v období šetření, což se neprojevilo na ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(69)

Jak bylo vysvětleno v 67. bodě odůvodnění výše, v průběhu celého posuzovaného období existoval mezi čínským dovozem a výrobky Unie výrazný a trvalý cenový rozdíl, který donutil výrobní odvětví Unie snížit své ceny na úroveň, která výrazně přesahovala pokles výrobních nákladů, což následně vedlo ke ztrátě ziskovosti. Tento vliv byl zvláště patrný v období od roku 2024 do období šetření. V roce 2024 byly výrobní náklady přibližně o 4 % nižší než ceny v Unii, což vedlo k mírné ziskovosti, jak je uvedeno v tabulce 11 prozatímního nařízení. Aby si výrobní odvětví Unie v období šetření zachovalo ziskovost, mělo zvýšit své ceny oproti roku 2024 o 2 % v souladu s nárůstem nákladů (tabulka 8 prozatímního nařízení). Jelikož se však čínský dovoz – navzdory mírnému nárůstu dovozních cen – i nadále podbízel cenám Unie o více než 26 % (280. bod odůvodnění prozatímního nařízení), donutilo to výrobní odvětví Unie udržovat stejné ceny jako v roce 2024, což vedlo ke ztrátám. Pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie byl tedy i přes dočasný nárůst čínských dovozních cen stále způsoben přítomností dumpingového dovozu z Číny. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(70)

Sdružení SITEB namítlo, že jeden ze žadatelů provozuje výrobní činnost v ČLR, což znamená, že čínské hospodářské prostředí, které způsobuje újmu, může být pro tohoto žadatele také přínosem.

(71)

Pokud jde o přítomnost jednoho ze žadatelů v ČLR, Komise uvedla, že tato skutečnost byla v rámci šetření prověřena. Čínská výrobní činnost výrobce z Unie nesouvisela s výrobkem, který je předmětem šetření. Navíc i kdyby byl výrobek vyroben v ČLR a následně vyvezen do Unie, podléhal by i tak clům.

(72)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se 273. až 281. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 282. a 283. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Komora CCCT nesouhlasila s tím, že by výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, a argumentovala, že tyto ukazatele je třeba posuzovat v širším tržním kontextu. Uvedla, že pokles výroby odrážel nižší spotřebu v Unii v letech 2022 až 2023, že snížení kapacity bylo reakcí na slabší poptávku a že stabilní či lepší využití kapacity nepodporovalo zjištění o újmě.

(75)

Komise toto tvrzení vyvrátila, protože se neprojevilo v ukazatelích újmy. Zaprvé, pokles výroby a snížení výrobní kapacity souvisí se zvýšeným dovozem z ČLR, a proto nepodporují tvrzení komory CCCT, že pokles výroby byl způsoben především poklesem spotřeby v Unii, která se v posuzovaném období zvýšila o 15 %. Využití kapacity se mírně zvýšilo, s výjimkou roku 2023, kdy došlo k jeho poklesu v důsledku změn v organizaci výroby odvětví Unie.

(76)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCT setrvala na svém stanovisku, že nárůst využití výrobní kapacity ze 78 % v roce 2022 na 81 % v období šetření dokazuje, že výrobní odvětví Unie neutrpělo újmu v důsledku zvýšeného dovozu z Číny. Jak je uvedeno v 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento zjevný nárůst využití kapacity byl způsoben ukončením dohody o poplatcích mezi lety 2022 až 2023, k němuž došlo v důsledku nepříznivé situace na trhu a rostoucího výskytu levného dovozu. Ukončení uvedené dohody o poplatcích vedlo ke snížení kapacity, a tím i k jejímu vyššímu využití. Komise dospěla k závěru, že k ukončení dohody o poplatcích došlo v souvislosti s nepříznivými tržními podmínkami, a že tedy bylo nepřímo spojeno s výskytem čínského dovozu na trhu Unie. Ačkoli tato změna byla čínským dovozem způsobena pouze nepřímo, následné snížení kapacity vedlo v posuzovaném období k nárůstu míry využití kapacity a nemělo vliv na klíčovou skutečnost prokazující újmu, a sice na pokles výroby ve stejném období.

(77)

Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 284. až 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Komora CCCT tvrdila, že zjištění Komise týkající se objemu prodeje a tržního podílu výrobního odvětví Unie nezohlednila vývoj v průběhu celého posuzovaného období ani dopad změn poptávky v Unii. Uvedla, že objem prodeje čínského dovozu se do značné míry shodoval se spotřebou v Unii a že pokles tržního podílu z 86 % v roce 2022 na 63 % v roce 2024, s částečným oživením na 67 % v období šetření, sám o sobě neprokazoval újmu způsobenou čínským dovozem.

(79)

Jak bylo vysvětleno ve 288. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v posuzovaném období se trh rozšířil o 15 %, avšak prodej výrobního odvětví Unie poklesl o 10 %. Jak již bylo vysvětleno v 64. bodě odůvodnění výše, bylo to způsobeno zvýšeným podílem levného čínského dovozu na trhu Unie. Z hlediska objemu vzrostla spotřeba v Unii přibližně o 10 000 tun. Během posuzovaného období se dovoz z ČLR zvýšil z [3 400–4 200] tun na [17 600–21 500] tun, zatímco prodej výrobního odvětví Unie poklesl z [50 000–60 000] tun na [45 000–54 000] tun. To znamenalo, že nárůst spotřeby na trhu Unie byl z velké části absorbován rostoucím čínským vývozem, který rovněž získal významnou část tržního podílu na trhu Unie, který dosud drželo výrobní odvětví Unie. Snížení prodeje přirozeně vedlo k oslabení ziskovosti výrobního odvětví Unie i jeho konkurenceschopnosti, jelikož fixní výrobní náklady byly rozloženy na menší objem prodeje. Pokles tržeb a v důsledku toho i ztráta podílu na trhu tedy přímo svědčí o újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v důsledku čínského dovozu.

(80)

Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 287. až 289. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 290. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Komora CCCT tvrdila, že míra zaměstnanosti a produktivita nenasvědčují vzniku újmy. Komise však již v prozatímním nařízení uvedla, že ve výrobním odvětví Unie došlo v posuzovaném období k mírnému poklesu zaměstnanosti o 2 %. Rozhodnutí výrobního odvětví Unie bylo ponechat si své zaměstnance i v roce 2023, kdy výroba v důsledku poklesu spotřeby prudce klesla, neboť propouštění zaměstnanců považuje za krajní řešení. Komise rovněž poznamenala, že jak je uvedeno v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, „žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující“, což znamenalo, že újma byla posouzena na základě všech zkoumaných činitelů, aniž by pro prokázání újmy bylo zapotřebí, aby všechny činitele nutně nasvědčovaly existenci újmy.

(83)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací komora CCCT zopakovala stejné tvrzení, aniž by předložila jakékoli další argumenty či důkazy.

(84)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 291. až 293. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 294. a 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond vznesli tvrzení, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie tvořily dvě společnosti, vedla ke zkreslení cen. Nepředložili však žádné důkazy na podporu svého tvrzení, a proto bylo jejich tvrzení zamítnuto.

(87)

Ve svém stanovisku předloženém po poskytnutí konečných informací komora CCCT tvrdila, že pokles prodejních cen výrobního odvětví Unie o 21 % neprokazuje újmu způsobenou čínským dovozem. Konkrétně sice uznala, že ceny klesly, avšak tvrdila, že k hlavnímu poklesu došlo v letech 2023 a 2024, kdy ceny čínského dovozu rostly. Ačkoli se čínské dovozní ceny mezi lety 2023 až 2024 mírně zvýšily (+6 %), zůstaly stále o přibližně 40 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie a objem dovozu se více než zdvojnásobil, což vyvolalo ještě větší tlak na výrobní odvětví Unie. Za zmínku stojí také to, že jak vyplývá z 277. a 296. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, dovozní ceny byly výrazně nižší než jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Komora CCCT rovněž naznačila, že pokles cen v Unii v letech 2022 a 2023 může souviset s nižší spotřebou v Unii. V této souvislosti však Komise konstatovala, že za celé posuzované období spotřeba vzrostla o 15 %. Příčinou poklesu cen tedy byla cenová konkurence, a nikoli pokles spotřeby. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(88)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 296. až 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(89)

Komora CCCT tvrdila, že Komise neprovedla analýzu vývoje nákladů práce a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie. Komora CCCT konstatovala, že náklady práce zůstaly v letech 2022 a 2023 v zásadě stabilní a následně vzrostly v roce 2024 a během období šetření, což bylo podle komory CCCT způsobeno inflací a rostoucí délkou pracovního poměru. Komise analyzovala vývoj nákladů práce ve 299. a 300. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o jejich dopad, náklady práce tvoří součást celkových výrobních nákladů, které Komise analyzovala ve 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(90)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 299. až 300. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(91)

Pokud jde o zásoby, komora CCCT uvedla, že jejich nízká úroveň zůstává v relativním měřítku skromná a nelze ji považovat za důkaz „významné nerovnováhy“ či podstatné újmy. Dále tvrdila, že důvodem nárůstu zásob je pokles spotřeby a vývozu.

(92)

V souvislosti s tímto tvrzením Komise zdůraznila, že pokles vývozu se v posuzovaném období pohyboval v rozmezí 1 200 tun, zatímco pokles prodeje v Unii byl téměř pětkrát vyšší. Je tedy pravděpodobnější, že nárůst zásob byl způsoben většími ztrátami na trhu Unie. Zadruhé, výrazný pokles spotřeby v letech 2022 až 2023 (–11 %) nevedl k nárůstu zásob. Na druhou stranu se v období mezi rokem 2024 a obdobím šetření spotřeba snížila o 8 % a zásoby vzrostly o 43 %, což jasně ukázalo, že za nárůstem zásob stojí jiný činitel než spotřeba, a to konkrétně dumpingový dovoz. Dalším bodem, který je třeba zmínit, bylo to, že celkový trend naznačuje spíše nárůst spotřeby v posuzovaném období než její pokles. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Komise nezjistila žádnou souvislost mezi nárůstem zásob a vývojem spotřeby v Unii.

(93)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací komora CCCT zopakovala své tvrzení, že relativně malý nárůst zásob nepředstavuje důkaz o újmě. Argumentovala, že úroveň zásob ve výši přibližně 10 % roční produkce není v odvětví, které obsluhuje zákazníky v navazujících odvětvích pracující na základě projektů, jako jsou střešní krytiny a hydroizolace, kde jsou objednávky sezónní a závislé na stavebních cyklech, nijak neobvyklá. Zaprvé komora CCCT nepředložila žádné důkazy o tom, že zásoby ve výši 10 % roční výroby jsou běžné a obvyklé. Zadruhé se úroveň zásob ve výši 10 % v období šetření jeví jako poměrně vysoká ve světle údajů shromážděných za roky 2022, 2023 a 2024, které vykázaly úroveň 5,7 %, 5,8 % a 6,7 % (11) .. Rostoucí zásoby, posuzované společně se všemi ostatními parametry v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení, jednoznačně potvrdily existenci újmy.

(94)

Komise proto tato tvrzení zamítla a potvrdila své závěry uvedené v 301. až 303. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Ve svém podání komora CCCT tvrdila, že Komise dostatečně nevysvětlila, jak čínský dovoz způsobil zhoršení ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic. Dále tvrdila, že finanční výsledky výrobního odvětví Unie se nejvíce zhoršily v období mezi rokem 2024 a obdobím šetření, kdy objem dovozu z Číny poklesl a ceny vzrostly, a že mírný celkový pokles investic byl způsoben především vlastními strategickými rozhodnutími výrobního odvětví Unie, nikoli dovozem z ČLR.

(96)

Komise tento argument vyvrátila s tím, že újma výrobního odvětví Unie nezačala až v roce 2024. Ziskovost klesla z přibližně 15–16,5 % v roce 2022 na –0,5 % až –1,5 % v období šetření, zatímco návratnost investic se v souvislosti s nárůstem dovozu z Číny ve stejném období snížila z 81 % na –6 %. Je pravda, že v období mezi rokem 2024 a obdobím šetření došlo k mírnému poklesu dovozu a nárůstu cen z ČLR. Tyto okolnosti však souvisely spíše s geopolitickými otřesy, včetně krize v Rudém moři a narušení mezinárodních námořních přepravních tras, než se zlepšením tržních podmínek. Snížení objemu dovozu z ČLR totiž nemělo pozitivní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se v období šetření dále snížila v důsledku přetrvávajícího výskytu levného čínského dovozu, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění výše.

(97)

Pokud jde o investice, čínský dovoz podkopal postavení výrobního odvětví Unie, snížil jeho prodej a stlačil ziskové marže, což vedlo k poklesu ziskovosti a snížení tvorby hotovosti. V této situaci Komise dospěla k závěru, že dovoz omezoval schopnost či ochotu odvětví investovat, přičemž byly realizovány pouze naprosto nezbytné investice, jako je údržba a výměna zařízení na konci životnosti. Údaje o ziskovosti, peněžním toku, investicích a návratnosti investic tak doplnily celkový obraz o nepříznivé situaci výrobního odvětví Unie.

(98)

Ve svých připomínkách podaných po poskytnutí konečných informací komora CCCT zopakovala své tvrzení, že relativně stabilní úroveň investic naznačuje, že újma utrpěná výrobním odvětvím Unie je omezená. Konkrétněji předložila dvě sady argumentů. Zaprvé se komora CCCT zaměřila pouze na rok 2023, kdy investice vzrostly o 18 % ve srovnání s rokem 2022. Opomenula však následný vývoj, neboť v roce 2024 investice poklesly o 45 % ve srovnání s rokem 2022 a průměr za tyto tři roky (2023, 2024, období šetření) byl stále o 11 % nižší než úroveň z roku 2022.

(99)

Zadruhé, podle komory CCCT skutečnost, že výrobní odvětví Unie v průběhu celého období nadále investovalo na srovnatelné úrovni (přičemž v roce 2023 došlo k nárůstu navzdory údajnému tlaku ze strany dovozu), naznačuje, že jeho finanční potíže neměly tak velký rozsah, jak se tvrdilo. Dále podotkla, že Komise klasifikovala investiční výdaje jako „nezbytné“ na základě skutečnosti, že tyto investice byly stabilní a nepružné. Komise konstatovala, že existence investic neznamená, že výrobní odvětví Unie neutrpělo újmu. Investice provedené výrobním odvětvím Unie byly skutečně nevyhnutelné, neboť vyplývaly částečně z regulačních požadavků týkajících se dopadu výrobního procesu na životní prostředí a částečně z nutnosti udržovat stávající strojní vybavení. Konkrétněji řečeno, jak je uvedeno v 307. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tyto investice, jak ověřila Komise, se týkaly převážně údržby a plnění zákonných povinností, což vysvětluje jejich relativní stabilitu a nepružnost navzdory zhoršující se finanční situaci, což jasně dokládala záporná návratnost investic. V neposlední řadě pak komora CCCT nijak neprokázala, že by tyto investice byly zbytečné.

(100)

Komise tedy setrvala na svých závěrech uvedených ve 304. až 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(101)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 309. až 314. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(102)

Jak bylo uvedeno v 20. a 22. bodě odůvodnění výše, čtyři italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že dopady čínského dovozu na újmu byly zveličeny a měly by být přehodnoceny, protože zohledňovaly dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, které byly součástí vyvážených navazujících výrobků.

(103)

Jak bylo vysvětleno ve 21. a 23. bodě odůvodnění výše, tento dovoz tvořil součást trhu Unie a jeho dopady na pokles prodeje a ztrátu podílu na trhu přispěly ke vzniku újmy výrobního odvětví Unie. Navíc vzhledem k tomu, že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond obsažené v živičných membránách určených k prodeji na domácím trhu a polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond obsažené v živičných membránách určených k vývozu představují tentýž zaměnitelný výrobek, neexistoval žádný důvod pro segmentaci trhu ani pro provedení samostatné analýzy újmy u následných uživatelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(104)

Komora CCCT rovněž vznesla připomínky, že Komise neprokázala, že by nárůst čínského dovozu za snížené dovozní ceny způsobil úpadek výrobního odvětví Unie. Souvislost mezi dovozem a újmou byla pojednána v oddíle 4.3 výše, a to zejména v 64. bodě odůvodnění tohoto oddílu.

(105)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCT a italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zopakovali svá tvrzení, že Komise dostatečně neprokázala příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, přičemž se zaměřili na rozdíly mezi rokem 2024 a obdobím šetření, kdy čínský dovoz a tržní podíl mírně poklesly, avšak újma způsobená výrobnímu odvětví Unie se zhoršila. Jak bylo vysvětleno v oddíle 4.3 výše, a zejména v 60. bodě odůvodnění, přítomnost čínského dovozu, který se po celé posuzované období a také v období šetření výrazně cenově podbízel výrobkům z EU, donutila výrobní odvětví Unie prodávat za ceny rovnající se jeho výrobním nákladům, což následně vedlo k výraznému zhoršení jeho ziskovosti. Bez ohledu na výkyvy tedy byla přítomnost dumpingového čínského dovozu hlavní příčinou újmy výrobního odvětví Unie.

(106)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 316. až 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(107)

Ve svém podání komora CCCT vznesla připomínky, že Komise dostatečně neprozkoumala jiné činitele než dumpingový dovoz. Podle komory CCCT měly na podstatnou újmu utrpěnou výrobním odvětvím Unie vliv i další činitele, konkrétně dovoz z Turecka.

(108)

Pokud jde o údajný dopad dovozu z Turecka, Komise tento dopad prošetřila. Získané informace ukázaly, že dovozní ceny z Turecka byly výrazně vyšší než dovozní ceny z Číny a že objem a tržní podíl tureckých vývozců zůstaly v posuzovaném období stabilní. To naznačuje, že tento dovoz neměl zásadní vliv na podstatnou újmu, kterou utrpělo odvětví EU.

(109)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie mohla být zkreslena konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou, a že zhoršení hospodářských výsledků výrobního odvětví Unie během období újmy by proto mělo být posuzováno v tomto širším makroekonomickém kontextu. Hlavní dopad konfliktu souvisel s cenami energií a v důsledku toho i s výrobními náklady. Jak je uvedeno ve 319. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v posuzovaném období došlo k 10 % poklesu nákladů oproti vysokým nákladům způsobeným energetickou krizí v roce 2022. Navzdory tomuto velmi výraznému poklesu se újma způsobená výrobnímu odvětví Unie s nárůstem čínského dovozu dále prohlubovala. Náklady na energii tedy neoslabily skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a zhoršením prodeje, ziskovosti a tržního podílu výrobního odvětví Unie. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(110)

Po poskytnutí konečných informací italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond dále tvrdili, že dumpingový dovoz nebyl hlavní příčinou újmy. Tvrdili, že negativní dopad geopolitické situace nelze redukovat pouze na vyšší ceny energií. Podle jejich názoru krize v oblasti Rudého moře, zvýšené náklady na dopravu, ale také inflace a vyšší náklady na financování ovlivnily podmínky při zajišťování dodávek a dodavatelské řetězce, a mohly tak přispět ke vzniku újmy. Zadruhé italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že nedostatek inovací ze strany výrobního odvětví Unie vedl k tomu, že navazující odvětví začalo nakupovat v Číně. Na vysoce koncentrovaném trhu, kde dominují dvě kapitálové skupiny, je motivace k investicím minimální, a proto italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond uvedli, že by měla být jako další faktor přispívající ke vzniku újmy posouzena také absence inovací.

(111)

Tvrzení italských uživatelů, že újmu utrpěnou výrobním odvětvím Unie způsobily geopolitické otřesy prostřednictvím jiných činitelů než zvýšených nákladů na energii, které byly posouzeny a řešeny ve 109. bodě odůvodnění výše, je neopodstatněné. Italští uživatelé nepředložili žádné podpůrné důkazy o tom, že by k újmě výrobního odvětví Unie přispěly činitele jako krize v oblasti Rudého moře, přepravní náklady, inflace nebo rostoucí náklady na financování. Komise se navíc domnívá, že údajný dopad geopolitických narušení, zejména krize v Rudém moři od konce roku 2023, je v rozporu s analýzou jednotkových výrobních nákladů. Jak je uvedeno v 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii se mezi rokem 2022 a obdobím šetření snížily o 10 % a mezi rokem 2023 a obdobím šetření, do něhož spadá období krize v oblasti Rudého moře, klesly o 6 %. Zároveň se navzdory snížení nákladů újma výrobního odvětví Unie prohloubila v důsledku toho, že čínský dovoz způsobil souhrnný pokles tržního podílu, pokles výroby a cen, jak je uvedeno v 319. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Dopad krize v oblasti Rudého moře proto neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou výrobního odvětví Unie, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(112)

Pokud jde o tvrzení ohledně nedostatku inovací, Komise při stanovení cílového zisku ověřila náklady na investice, výzkum a vývoj a inovace. Jak je uvedeno v 334. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise prozkoumala interní záznamy společností týkající se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek a ověřila výdaje vyčleněné na inovace. Šetření prokázalo, že investice, výzkum a vývoj i inovace by v posuzovaném období byly vyšší, kdyby výrobci nebyli vystaveni škodlivým účinkům dumpingu. Tvrzení, že hlavní příčinou újmy byl nedostatek inovací, bylo proto zamítnuto.

(113)

Komise tedy potvrdila své závěry uvedené ve 321. až 323. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(114)

Komora CCCT tvrdila, že klesající vývozní výsledky výrobního odvětví Unie a jeho nízká vývozní výkonnost způsobená závislostí na domácím trhu by neměly být opomíjeny jako činitel ovlivňující situaci výrobního odvětví Unie z hlediska újmy.

(115)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, k újmě mohl přispět pokles vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, avšak tento vývoj nezmírnil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, a to vzhledem k jeho omezenému dopadu, jelikož objem a hodnota vývozu představovaly méně než 10 % celkového obratu výrobního odvětví Unie. Zadruhé Komise zdůraznila, že při výpočtu údajů o ziskovosti byly zohledněny pouze prodeje realizované na trhu Unie, takže tyto údaje nebyly ovlivněny vývozem.

(116)

Komise proto potvrdila své závěry uvedené ve 324. a 325. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

V prozatímní fázi šetření Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(118)

Komise potvrdila svůj předběžný závěr uvedený v 326. až 329. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že dovoz ze třetích zemí (jiných než ČLR) a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabily skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Unie.

(119)

Na základě výše uvedeného potvrdila Komise svůj předběžný závěr, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou výrobního odvětví Unie.

(120)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany (komora CCCT a společnosti General Membrane S.p.A., Casali Industria Chimica e Bituminosa S.p.A., Vetroasfalto S.p.A. a Valli Zabban S.p.A.) namítaly, že výpočet ceny nepůsobící újmu provedený Komisí nebyl dostatečně odůvodněn a nesplňoval standardní požadavek WTO na skutečné důkazy a „objektivní posouzení“, podle něhož má vyšetřující orgán posoudit všechny relevantní údaje, aniž by předjímal výsledek. Dále tvrdily, že Komise nezdůvodnila sedmileté referenční období pro ziskovost, nezveřejnila klíčové údaje o ziskovosti ve vztahu k údajům o výdajích souvisejících s projektem, které byly použity jako referenční pro výzkum a vývoj a inovace (dále jen „IVVI“), nevysvětlila úpravu budoucích nákladů ve výši 0–27 EUR za tunu ani neobjasnila provedené úpravy podle jednotlivých typů.

(121)

Komora CCCT dále namítala, že Komise nezveřejnila projekty v souvislosti s IVVI, skutečné částky ani informace potřebné k výpočtu marže ve výši 2,26 %.

(122)

V této souvislosti Komise uvedla, že jako referenční období bylo zvoleno období 2015–2021, aby se zohlednila běžná ziskovost výrobního odvětví Unie předtím, než se u něj projevily škodlivé účinky způsobené přítomností dumpingového dovozu na trhu Unie. Komise nemohla zveřejnit konkrétní údaje o ziskovosti výrobního odvětví Unie z důvodu důvěrného charakteru těchto informací, nicméně níže uvádí výstižné, nedůvěrné rozmezí váženého průměru roční ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(123)

Komise nemohla zveřejnit konkrétní údaje týkající se výdajů na projekty, investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek, aniž by tím prozradila obchodní tajemství výrobního odvětví Unie. Budoucí náklady zahrnuté do „cílové ceny“ v souvislosti s výdaji na IVVI a úprava o budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a úmluv MOP vycházejí z ověřených informací obsažených v odpovědích výrobců v Unii na dotazník. Konkrétně byla hodnota IVVI ve výši 2,26 % vypočítána jako rozdíl mezi skutečnou úrovní IVVI v období šetření a úrovní, které by mohlo být dosaženo za normálních podmínek hospodářské soutěže (v posuzovaném období). Byla vyjádřena jako procento z obratu a připočítána k základnímu zisku. Náklady na soulad vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a úmluv MOP vycházely z důkazů obsažených v ověřených odpovědích výrobců z Unie na dotazník a zahrnují mimo jiné nákup emisních povolenek a odpisy související s investicemi do ochrany životního prostředí a sociální oblasti.

(124)

Z těchto důvodů byla zamítnuta tvrzení týkající se nesplnění oznamovacích povinností a porušení zásady skutečných důkazů v souvislosti se stanovením ceny nepůsobící újmu.

(125)

Ve svém stanovisku podaném po poskytnutí konečných informací žádali komora CCCT a italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond Komisi, aby vysvětlila důvody, proč pro stanovení cílového zisku zvolila sedmileté období, a aby objasnila, proč byl v roce 2021 zaznamenán mimořádně vysoký zisk, a pokud v tom roce panovaly konkrétní mimořádné podmínky, aby tento rok vyloučila z výpočtu ziskovosti. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond rovněž tvrdili, že cílový zisk byl nadhodnocen v důsledku duopolního postavení výrobců v Unii, což znamenalo, že nebyl dosažen za běžných podmínek hospodářské soutěže, jak to vyžaduje čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(126)

Komise konstatuje, že čl. 7 odst. 2c základního nařízení nestanoví konkrétní lhůtu pro stanovení ziskové marže. Komise proto disponuje volností při stanovení období, které má být zohledněno. Uvedené ustanovení uvádí, že cílový zisk se stanoví při zohlednění činitelů, jako jsou například míra zisku před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, ziskovost potřebná na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže. V této souvislosti Komise dospěla k závěru, že jak vyplývá z tabulky uvedené ve 122. bodě odůvodnění, období před masivním vstupem čínského dovozu na trh Unie (12) se vyznačovalo výraznými výkyvy ziskovosti. Komise proto považovala za vhodné prodloužit referenční období pro stanovení cílového zisku na sedm let. Komise konstatovala, že tabulka ziskovosti uvedená ve 122. bodě odůvodnění výše tedy zahrnuje jak období vysoké ziskovosti (například roky 2016, 2017 a 2021), tak období nízké ziskovosti (například rok 2019). Jinými slovy, průměr za zvolené období měl za cíl vyhnout se extrémům a velmi konzervativně zohlednit jak horní, tak dolní hranici rozpětí ziskovosti. Referenční období pro posouzení ziskovosti tedy zahrnuje jak krizi způsobenou pandemií COVID-19, tak následné oživení. Pokud jde o rok 2021, ziskovost zaznamenaná v tomto roce odpovídá hodnotám zaznamenaným v letech 2016 a 2017. S ohledem na výše uvedené úvahy Komise potvrdila základní zisk ve výši 9,16 %, který byl uveden v 333. a 334. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a který byl použit při výpočtech cílového zisku. Tento základní zisk konzervativně odráží vážený průměr historické ziskovosti výrobního odvětví Unie v letech 2015 až 2021 a umožňuje krytí nákladů.

(127)

Komise navíc dospěla k závěru, že italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné konkrétní důkazy o protisoutěžním chování obou výrobců v Unii na podporu svého tvrzení ohledně duopolní situace výrobců v Unii. Komise každopádně zvolila období let 2015 až 2021, a to s ohledem na skutečnost, že podmínky hospodářské soutěže byly považovány za normální, jelikož v tomto období nebyly ovlivněny dumpingovým dovozem.

(128)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tato tvrzení zamítnuta. Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 330. až 339. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Konečná rozpětí prodeje pod cenou pro spolupracující vyvážející výrobce a v případě veškerého ostatního dovozu pocházejícího z Čínské lidové republiky jsou proto následující:

(129)

Na základě výše uvedeného posouzení a vzhledem k tomu, že úroveň dumpingu nepřekračuje úroveň újmy, by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno na úrovni dumpingového rozpětí, jak je uvedeno ve 154. bodě odůvodnění níže.

(130)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie tvoří tři žadatelé, kteří při šetření plně spolupracovali a vyjádřili zájem o zavedení opatření.

(131)

Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 344. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Unie.

(132)

Po poskytnutí prozatímních informací předložili společnosti Matco (uživatel polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond), sdružení SITEB, italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond a komora CCCT připomínky, v nichž zdůraznili negativní dopad zavedení opatření na navazující odvětví. Je důležité poznamenat, že postoj uživatelů nebyl jednotný a že připomínky italských uživatelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond odrážely specifickou situaci uživatelů zaměřených na vývoz. Je třeba připomenout, že v prozatímní fázi vyjádřilo Polské sdružení výrobců střešních krytin a hydroizolačních řešení podporu těmto opatřením.

(133)

Uživatelé tvrdili, že zavedení těchto opatření by v dlouhodobém horizontu omezilo možnosti výběru na navazujícím trhu, snížilo bezpečnost dodávek a zvýšilo tržní podíl výrobního odvětví Unie, které již nyní zaujímá dominantní postavení na trhu Unie. Dále také tvrdili, že tato opatření poškodí schopnost navazujícího odvětví v Unii vyvážet zpracované výrobky, jejichž hlavní složkou jsou vysoce kvalitní čínské polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond.

(134)

Všichni uživatelé tvrdili, že uložení konečného cla ve výši prozatímního cla by v praxi vedlo k vyloučení čínského dovozu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond z trhu Unie, čímž by se omezily možnosti výběru pro následné uživatele a dovozce. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond a sdružení SITEB tvrdili, že čínský dovoz se vyznačuje technologickými rozdíly, pokud jde o rozměrovou konzistenci, rovnoměrnost hmotnosti a pevnost v tahu. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, že rozhodnutí nakupovat v ČLR nebylo motivováno cenou, ale spíše nutností dodržovat mnohem přísnější normy kvality, které výrobní odvětví Unie není schopno splnit.

(135)

Jak bylo uvedeno ve 21. až 23. bodě odůvodnění výše, zúčastněné strany nepodložily svá tvrzení důkazy, které by prokazovaly, že se čínský dovoz podstatně liší od výrobků výrobního odvětví Unie z hlediska kvality nebo technických vlastností. Nepředložili rovněž žádné důkazy ohledně rozdílů ve fyzikálních a technických vlastnostech polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond určených pro vnitřní spotřebu na trhu Unie a pro vývoz mimo Unii, ani ohledně vlastností či inovací, které výrobní odvětví Unie není schopno zajistit. Zavedení opatření navíc neomezí přístup k čínskému dovozu, ale pouze upraví cenu na spravedlivou úroveň. Proto bylo tvrzení, že zavedení opatření by omezilo možnosti uživatelů vybrat si zdroje dodávek, zamítnuto. Jelikož nebyly předloženy žádné důkazy o zvláštních vlastnostech či jiných charakteristikách čínského dovozu, byla žádost o výjimku pro konečné použití pro odvětví zaměřená na vývoz rovněž zamítnuta jako neopodstatněná.

(136)

Pokud jde o bezpečnost dodávek a související obavy uživatelů ohledně toho, zda turečtí výrobci disponují dostatečnou kapacitou k uspokojení poptávky v případě omezení dovozu z Číny, Komise zopakovala svůj argument, že výrobní odvětví Unie je schopno dodávat dostatečné množství polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pro spotřebu v Unii. Přestože objem výroby v Unii v posuzovaném období výrazně poklesl v důsledku dumpingového dovozu z ČLR, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie v tomto období dostatečně nevyužívalo svou výrobní kapacitu. Velkou část dovozu z ČLR by proto mohlo absorbovat výrobní odvětví Unie. Jak je ostatně uvedeno v tabulkách 2 a 5 prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie by bylo schopno pokrýt v podstatě celou poptávku v Unii pomocí stávajících kapacit.

(137)

Komise rovněž zopakovala svůj argument uvedený v prozatímním nařízení (351. bod odůvodnění), že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond se dováží z jiných třetích zemí. Tento dovoz ze třetích zemí by mohl představovat spolehlivý zdroj polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, což nebylo v souladu s tvrzením o omezených zdrojích dodávek výrobku, který je předmětem šetření. Třetí země, jako například Turecko, měly v období šetření na trhu Unie ve srovnání s ČLR omezený podíl. Komise konstatovala, že ceny dovozu z Turecka se pohybovaly na spodní hranici cen výrobního odvětví Unie a byly výrazně vyšší než ceny dovozu z Číny. Z toho vyplývalo, že ani ostatní mimoevropští výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nebyli schopni konkurovat cenám nabízeným vyvážejícími výrobci z ČLR, avšak mohli by znovu získat podíl na trhu, jakmile by byl zajištěn spravedlivý obchod. Na základě nejnovějších dostupných údajů byl skutečně po zavedení prozatímních opatření zaznamenán mírný nárůst dovozu ze třetích zemí do Unie. Komise nakonec rovněž připomněla, že účelem antidumpingových opatření není zastavit dovoz dotčeného výrobku, ale obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž. Trvalý dovoz z ČLR a dalších třetích zemí by bránil výrobnímu odvětví Unie v nadměrném zvyšování cen, což je v rozporu s tvrzením komory CCCT uvedeným v jejím podání.

(138)

Komise konstatovala, že komora CCCT a italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné skutečné důkazy na podporu svých tvrzení o protisoutěžním chování ani neodkázali na žádné řízení, v jehož rámci by se takové chování výrobního odvětví Unie prošetřovalo. Na rozdíl od tvrzení zúčastněných stran, že zachování dovozu z Číny by zabránilo koncentraci dovozu a zajistilo dodávky, ukazují nedávné geopolitické krize, že zánik výrobního odvětví Unie vystavuje následné uživatele i Unii jako celek veškerým rizikům narušení přepravy zboží (např. zablokování Suezského průplavu). V případě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond vzrostl podíl čínského dovozu na trhu během pouhých čtyř let posuzovaného období velmi rychle z 6 % na 26 %. Kdyby nebyla zavedena žádná opatření, a vzhledem k cenové výhodě, z níž čínský dovoz těží, by byl trh stále více závislý na čínském dovozu, což by vystavilo uživatele a navazující odvětví rizikům spojeným s dodávkami. V případě, že by výrobní odvětví Unie ukončilo svůj provoz – což je vzhledem k jeho kritické situaci pravděpodobné –, stali by se uživatelé téměř zcela závislí na čínském dovozu a náchylní k narušení dodavatelského řetězce.

(139)

Uživatelé rovněž zpochybnili závěr Komise, že dopad cel na uživatele bude minimální vzhledem k omezenému podílu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond na nákladech na konečný výrobek. Uživatelé naopak tvrdili, že tato opatření by měla značný negativní dopad na jejich konkurenceschopnost na vývozních trzích. Podle italských uživatelů bylo šetření asymetrické, protože zohledňovalo pouze výrobní odvětví Unie, avšak nezohlednilo újmu, která by byla způsobena italským uživatelům polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v důsledku dopadu na konkurenceschopnost jejich vývozu. Tvrdili, že cílem těchto opatření je ochrana pracovních míst u výrobců v Unii, přičemž však ohrožují další pracovní místa v italském navazujícím odvětví zaměřeném na vývoz. Nezpochybnili však závěry Komise, že tato opatření by měla minimální dopad na vnitřní trh, a místo toho se snažili zpochybnit závěry týkající se dopadu na vývoz. Kromě toho uživatelé nepředložili ani skutečné důkazy týkající se jejich nákladové struktury, ani žádné konkrétní důkazy na podporu tvrzení, že by opatření měla významný dopad na jejich vývozní tržby, ani žádný odhad dopadu opatření na jejich ziskovost. Rovněž neuznali, že dopad těchto opatření na vývoz by mohl být zmírněn využitím zvláštních celních postupů, jako je například aktivní zušlechťovací styk, což je otázka, o níž rozhodoval Tribunál (13). Proto byla tvrzení, že by tato opatření poškodila uživatele v důsledku omezeného výběru, problémů s dodávkami, dominantního postavení a stanovování cen ze strany výrobního odvětví Unie a dopadu na zisky následných uživatelů, zamítnuta.

(140)

Na závěr italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond požádali Komisi, aby stanovila dobu trvání opatření na tři roky a aby provedla prozatímní přezkum jeden rok po jejich zavedení. Pokud jde o zahájení prozatímního přezkumu, Komise konstatovala, že na základě zjištění šetření je vhodné uložit opatření na dobu pěti let a že uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond mohou podat žádost o prozatímní přezkum po uplynutí jednoho roku, za předpokladu, že Komisi předloží dostatečné důkazy o tom, že došlo ke změně okolností.

(141)

Ve svém stanovisku podaném po poskytnutí konečných informací italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond dále rozvedli své argumenty z prozatímní fáze a tvrdili, že při posuzování újmy došlo k nevyváženému posouzení navazujícího trhu a že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond pocházející z Číny jsou vzhledem ke své kvalitě nenahraditelné, poukázali na relevantní vývoj po skončení období šetření, na nadměrnou úroveň opatření z hlediska cel a na načasování těchto opatření.

(142)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond znovu zdůraznili svůj argument, že při posuzování zájmu Unie nebylo provedeno vyvážení požadované podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení, protože údajně nebyl zohledněn stav navazujícího trhu. Toto tvrzení podložili argumentem, že uživatelé, kteří používají polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond v hydroizolačních membránách určených k vývozu do třetích zemí, by čelili antidumpingovým clům ve výši téměř 50 % na klíčovou výrobní surovinu, a museli by proto na těchto stejných vývozních trzích soutěžit s výrobci, jejichž srovnatelná surovina nepodléhá antidumpingovým clům Unie. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond rovněž tvrdili, že Komise posoudila dopad na zaměstnanost u výrobců v Unii, neposoudila však dopad na zaměstnanost u následných uživatelů. Kdyby však byla opatření zavedena v navrhovaném rozsahu, znamenalo by to ztrátu 600 pracovních míst. Uživatelé tvrdili, že Komise nesmí odmítnout přezkum těchto činitelů pouze proto, že nebyly uvedeny v odpovědích na dotazník.

(143)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond rovněž nesouhlasili s tvrzením Komise, že výrobní odvětví EU je schopno nahradit dodávky tohoto výrobku pocházejícího z Číny. Nákup z jiných zemí, jako je Turecko, by rovněž nepřicházel v úvahu kvůli obavám ohledně kvality. Čínský výrobek je údajně kvalitnější než výrobek vyráběný v EU a v Turecku. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond tvrdili, aniž by předložili podpůrné důkazy, že konkrétní druhy těchto textilií vyráběné čínskými vývozci nelze v požadovaných množstvích, s danými technickými vlastnostmi (rozměrová stálost, rovnoměrnost hmotnosti, pevnost v tahu) a spolehlivostí nijak nahradit. Uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond dále tvrdili, že při analýze újmy by měly být zohledněny tržní podmínky, které nastaly po skončení období šetření, stejně jako tomu bylo při posuzování újmy výrobního odvětví Unie. Mezi činitele, které mají negativní dopad na uživatele v navazujících odvětvích, patří náklady na přepravu, geopolitické otřesy, konkurence na vývozních trzích a změny v podmínkách nákupu.

(144)

Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond rovněž tvrdili, že Komise poukázala na možnost využití režimu aktivního zušlechťovacího styku, aniž by náležitě posoudila, zda tento celní režim představuje účinné, obchodně proveditelné a prakticky dostupné řešení v konkrétní situaci těchto uživatelů.

(145)

A konečně, podle italských uživatelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond standardní pětiletá doba trvání opatření dostatečně neodráží výjimečné okolnosti tohoto případu. Pětileté období není v tomto případě vhodné, protože tržní situace je popisována jako výjimečná, rychle se měnící a v tak dlouhém časovém horizontu obtížně předvídatelná. Italští odběratelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zdůraznili, že tato opatření by měla dopad na vysoce koncentrovaný předcházející trh a že by pravděpodobně ovlivnila i navazující odvětví zaměřené na vývoz.

(146)

Pokud jde o údajně nevyvážený přístup při analýze újmy, Komise poznamenala, že věcná analýza odpovědí na dotazník potvrdila, že makroekonomické ukazatele naznačují situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, přičemž činitele jako objem výroby, podíl na trhu i objem prodeje vykazují pokles. Italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné skutečné důkazy týkající se makroekonomických ukazatelů navazujícího trhu (jako je například dopad opatření na jejich výrobní náklady a zaměstnanost), které by mohly zpochybnit závěr, že opatření jsou v zájmu Unie. Stejně tak italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné skutečné důkazy o souvislosti mezi přijetím opatření a rizikem uzavření malých podniků. Kromě toho italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond předložili vnitřně nekonzistentní údaje ohledně počtu pracovních míst v navazujících odvětvích, která budou v důsledku zavedení opatření zrušena. Vzhledem k tomu, že neexistuje podrobná a soudržná analýza ziskovosti a nákladů na suroviny u následných uživatelů, není tvrzení, že opatření poškodí navazující odvětví více, než dumping poškozuje výrobce v Unii (kteří poskytli podrobné a ověřené údaje prostřednictvím odpovědi na dotazník), podloženo a nelze jej ověřit. Komise rovněž podotkla, že při posuzování zájmu Unie musela zvážit protichůdné zájmy: na jedné straně se uživatelé obávali vyšších cen vstupních materiálů; na druhé straně stáli výrobci v Unii, kteří usilují o obnovení spravedlivé hospodářské soutěže. V tomto ohledu čl. 21 odst. 1 základního nařízení stanoví, že je třeba přihlížet zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. V této souvislosti skutečnost, že antidumpingová opatření zvýší cenu dotčeného výrobku pro uživatele, neznamená (pokud zainteresované strany nepředloží řádně doložené skutečné důkazy o opaku), že by tato opatření byla zjevně v rozporu se zájmem Unie. Nízké ceny polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, které podporovaly navazující trh, byly částečně důsledkem dumpingu, který mají tato opatření napravit.

(147)

Pokud jde o kvalitu a zaměnitelnost výrobku, který je předmětem šetření, Komise konstatuje, že italští uživatelé ve svém vlastním podání potvrdili zaměnitelnost, podobné technické vlastnosti a stejné vlastnosti pro konečné použití u polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond z Číny a u výrobků od výrobců v Unii. Ve stavebnictví se pro výrobu hydroizolačních membrán používají jak evropské, tak čínské textilie vyrobené technologií spunbond. Rozdíly, na které poukazují italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, jako je konzistence, rovnoměrnost hmotnosti a pevnost v tahu, by bylo možné vyřešit úpravami strojního vybavení používaného ve výrobních procesech výrobců v Unii. Kromě toho italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné důkazy o údajné technické převaze těchto textilií dovážených z Číny.

(148)

Pokud jde o vývoj situace po skončení období šetření, italští uživatelé polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond nepředložili žádné skutečné důkazy – ať už v odpovědích na dotazník, nebo v jiných podáních – na podporu svého tvrzení, že údajný vývoj po skončení období šetření dokazuje, že zavedení opatření zjevně není v zájmu Unie. V důsledku toho nelze vývoj situace po skončení období šetření srovnávat s důkazy shromážděnými a ověřenými během období šetření, ani je tento vývoj nezbavuje platnosti, čímž by se antidumpingová opatření stala zjevně nepřiměřenými.

(149)

Pokud jde o režim aktivního zušlechťovacího styku, Komise podotkla, že je na uživatelích, a nikoli na Komisi, aby prozkoumali všechny právní možnosti, jak zlepšit svou situaci. Režim aktivního zušlechťovacího styku je jedním z právních nástrojů, které lze využít ke zmírnění nepříznivých dopadů opatření na navazující odvětví (viz také 139. bod odůvodnění výše).

(150)

Pokud jde o nadměrnou úroveň opatření, Komise v 125. bodě odůvodnění vysvětlila důvody, které vedly k volbě referenčního období pro stanovení cílového zisku. Pokud jde o dobu trvání opatření, neexistují žádné podstatné a prokázané okolnosti, které by v zájmu Unie umožňovaly zkrátit dobu trvání opatření na 18 měsíců, jak o to požádali uživatelé. Komise v této souvislosti dále připomněla, že podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení mají uživatelé možnost požádat o prozatímní přezkum jeden rok po zavedení konečných opatření, pokud předloží důkazy uvedené v tomto ustanovení. Kromě toho, jak je uvedeno v 351. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není ohrožena bezpečnost dodávek pro uživatele, neboť účelem těchto opatření není zakázat dovoz z ČLR, ale obnovit rovné podmínky, které byly narušeny dumpingovými praktikami. Kromě toho lze poptávku po polyesterových textiliích vyrobených technologií spunbond pokrýt také volnými výrobními kapacitami výrobců z Unie nebo dovozem z jiných třetích zemí, jako je například Turecko.

(151)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila své závěry učiněné v 345. až 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(152)

Na základě výše uvedených skutečností potvrdila Komise svůj závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by zjevně nebylo v zájmu Unie uložit opatření na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z ČLR. Údajný nepříznivý dopad na následné uživatele nepřevážil potřebu obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž.

(153)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(154)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(155)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(156)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být předložena Komisi (14). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(157)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílným celním sazbám, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(158)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(159)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(160)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(161)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi (15), aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(162)

S ohledem na zjištěná dumpingová rozpětí a s přihlédnutím k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(163)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(164)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(165)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření, které činily [1 467–1 792] tun, s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (říjen 2025 – duben 2026), které na základě dovozů pod příslušnými celními kódy činily méně než 1 000 tun.

(166)

Rovněž při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření až do měsíce, ve kterém byla uložena prozatímní opatření, včetně (říjen 2025 – květen 2026), nebyl zaznamenán žádný další podstatný nárůst.

(167)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností nebyly splněny.

(168)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé požádali Komisi o zpětné uložení cel s odůvodněním, že byly splněny příslušné podmínky, tj. nárůst objemu a pokles cen. Žadatelé založili své tvrzení na analýze dovozu v rámci kódů KN 5603 13 90 , 5603 14 20 a 5603 14 80 . Podle čl. 10 odst. 4 písm. a) základního nařízení se však výběr cla se zpětnou působností týká dovozu dotčeného výrobku, který byly celně evidován v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Nařízení o celní evidenci se týkalo pouze dovozu spadajícího pod kód KN 5603 14 20 a kódy TARIC 5603 13 90 70 a 5603 14 80 70. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(169)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (16), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(170)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,