(EU) 2026/2327Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2327 ze dne 21. října 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 1355/2008 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Opatření měla podobu zvláštního cla pro jednotlivé společnosti v rozmezí od 361,4 EUR/t do 531,2 EUR/t čisté hmotnosti výrobku.

(3)

Tato opatření byla Soudním dvorem Evropské unie dne 22. března 2012 (3) zrušena, avšak dne 18. února 2013 byla opětovně uložena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 158/2013 (4) .

(4)

Opatření byla zachována prováděcími nařízeními Komise (EU) č. 1313/2014 (5) a (EU) 2020/1534 (6) po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (7) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum podal dne 21. července 2025 subjekt Federación Nacional de Asociaciones de Transformados Vegetales y Alimentos Procesados (Národní federace sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny, dále jen „Fenaval“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % celkové výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 21. října 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení a jeho opravě zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2024 do 30. září 2025 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. října 2021 do 30. září 2025 (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v ČLR, orgány v ČLR, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(11)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise zpřístupnila dotazníky pouze dvěma známým výrobcům v Unii, a to společnostem Agricultura y Conservas, S.A. a Industrias Videca, S.A. Výběr vzorku výrobců v Unii nebyl považován za nutný.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(14)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly obdrženy žádné připomínky.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(16)

Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil pouze jeden vyvážející výrobce v dotčené zemi. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(17)

Společnost byla vyzvána, aby předložila odpověď na dotazník, avšak dne 17. listopadu 2025 vyvážející výrobce formálně informoval Komisi o svém záměru nespolupracovat.

(18)

V den zahájení šetření Komise na svých internetových stránkách (9) zpřístupnila dotazníky pro vyvážející výrobce, výrobce v Unii, dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a uživatele v Unii. Komise také zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(19)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy pouze od výrobců v Unii. Odpovědi nebyly obdrženy od žádných jiných zúčastněných stran, například od vyvážejících výrobců, dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a/nebo uživatelů v Unii, ani od čínské vlády.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(21)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců a vzhledem k omezenému počtu výrobců v Unii mají některá čísla uvedená níže formu rozpětí, aby se zabránilo porušení důvěrnosti.

(22)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako výrobek v původním šetření, tj. upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, v současnosti kódů KN 2008 30 55 , 2008 30 75 a ex 2008 30 90 (kódy TARIC 2008 30 90 61, 2008 30 90 63, 2008 30 90 65, 2008 30 90 67 a 2008 30 90 69) (dále jen „konzervované mandarinky“).

(23)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává oloupáním a rozdělením plodů některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhu satsuma), které jsou poté baleny ponořené v cukrovém sirupu, šťávě nebo vodě v různých velikostech podle konkrétní poptávky na různých trzích.

(24)

Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem „mandarinky“. Plody většiny z těchto různých odrůd ovoce jsou vhodné ke konzumaci v čerstvém stavu nebo ke zpracování. Jsou podobné a výrobky nebo konzervy z nich jsou proto považovány za jediný výrobek.

(25)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 2008 30 55 , 2008 30 75 a ex 2008 30 90 (kódy TARIC 2008 30 90 61, 2008 30 90 63, 2008 30 90 65, 2008 30 90 67 a 2008 30 90 69).

(26)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Během období přezkumného šetření se dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR ve srovnání s předchozím obdobím přezkumu před pozbytím platnosti (tj. od 1. října 2018 do 30. září 2019) snížil. Podle údajů Eurostatu představoval dovoz konzervovaných mandarinek z ČLR v období přezkumného šetření přibližně [32–35] % trhu Unie, v porovnání s 71,1 % podílu na trhu během původního šetření, 43,3 % během prvního přezkumu před pozbytím platnosti a [30–41] % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření činil dovoz z ČLR v období přezkumného šetření 15 188 tun.

(29)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z dotčené země při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(30)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména údajů Eurostatu, databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii). Kromě toho Komise použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou údaje z Turecka, které bylo vybráno jako reprezentativní země, včetně údajů Tureckého statistického úřadu (10), jakož i údajů od společností Orbis Bureau van Dijk (11) (dále jen „Orbis“) a Global Trade Atlas (12) (dále jen „GTA“).

(31)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(33)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 14. ledna 2026 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(34)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(35)

Dne 21. ledna 2026 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. Dále zúčastněné strany rovněž informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací o společnosti Frigo-Pak, výrobci v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(36)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(37)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(38)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(39)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Tato analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(40)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(41)

Za druhé, při předchozích šetřeních týkajících se odvětví konzervovaného ovoce v ČLR (20) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (21). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví konzervovaného ovoce nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení, ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (22). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (23). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví konzervovaného ovoce ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (24), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (25).

(42)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu20, dospěla Komise k závěru, že došlo k podstatnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(43)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve zprávě (26) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období od 1. října 2024 do 30. září 2025 (období přezkumného šetření).

(44)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(45)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(46)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(47)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(48)

Jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění, dne 21. ledna 2026 Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly Komisí informovány o záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Turecko, zemi navrženou v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(49)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Turecko za zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Turecko je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikováno jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho bylo Turecko označeno za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(50)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Turecko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(51)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(52)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které výrobní odvětví Unie využívá k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(53)

V poznámce Komise dále uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů na výrobní činitele, zejména na suroviny, databázi GTA (29).

(54)

Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů použije pro elektřinu údaje Eurostatu (30) a pro zemní plyn a pracovní sílu údaje Tureckého statistického úřadu (31). V neposlední řadě Komise uvedla, že ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použije finanční údaje tureckého výrobce zmíněného v 35. bodě odůvodnění výše.

(55)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů uvedeného v poznámce.

(56)

S ohledem na veškeré informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a následné informace předložené žadatelem a shromážděné během inspekcí na místě a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců a jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k poznámce, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele konzervovaných mandarinek

(57)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu (jsou-li k dispozici, jak je vysvětleno v 61. bodě odůvodnění).

(58)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (32). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 39.–46. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(59)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňovala stejnou měrou suroviny používané k výrobě výrobků určených na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(60)

U řady výrobních činitelů (např. šťávy) představovaly skutečné náklady vzniklé výrobcům v Unii v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a použila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(61)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na výši dumpingových rozpětí vypočtených níže i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné, když nejsou informace k dispozici. Použily se pouze náklady na dopravu vykázané výrobci v Unii u dodávek mandarinek, a nikoli u všech surovin. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a následně vyšší dumpingové rozpětí.

(62)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Průměrné hodinové náklady práce u zaměstnání na plný úvazek (FTE) činily 45,91 CNY na hodinu. Komise stanovila referenční hodnotu pro období šetření na základě průměrných hodinových nákladů práce pro výrobu v odvětví NACE Rev. 2 pro ekonomickou činnost C-10 (33) na rok 2022, indexovanou na rok 2024 na základě indexů úprav ve výrobním odvětví v Turecku (NACE C).

(63)

Komise zjistila, že odkaz na ekonomickou činnost uvedenou v poznámce o výrobních činitelích (NACE C-23) byl nesprávný s ohledem na odkaz (NACE C-10) použitý pro podkladový výpočet. Komise proto potvrzuje, že správnou ekonomickou činností použitou k určení referenční hodnoty nákladů práce je NACE C-10. Energie (elektřina, zemní plyn)

(64)

Komise použila nejnovější dostupné údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele platných v období přezkumného šetření v Turecku, které zveřejnil Eurostat. Tyto údaje uvádějí průměrnou průmyslovou sazbu za rok 2024 ve výši 0,741 CNY za kWh (34).

(65)

Pokud jde o zemní plyn, Komise použila cenu pro průmyslové odběratele v Turecku, kterou zveřejňuje Turecký statistický úřad (35) ve svých pravidelných tiskových zprávách. K přizpůsobení se období přezkumného šetření (říjen 2024 až září 2025) Komise použila údaje o cenách plynu v odpovídajícím spotřebním pásmu v kurusích/m3 náležitě upravené o inflaci pomocí indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem. Cena byla upravena o DPH ve výši 18 %, protože uvedená cena je včetně DPH.

(66)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(67)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě ověřených údajů výrobců v Unii proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k celkovým přímým nákladům, tj. nákladům včetně spotřeby surovin a energie, a přímým a nepřímým nákladům práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(68)

Za účelem stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje turecké společnosti Frigo-Pak za rok 2025, jak jsou uvedeny v auditované účetní závěrce společnosti (36). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(69)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(70)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (surovin, energie a práce) při výrobě konzervovaných mandarinek, které byly porovnány s odpověďmi výrobců v Unii na dotazník. Jednotková spotřeba každého výrobního činitele byla vynásobena nezkreslenými náklady na základě údajů z reprezentativní země. Součet nezkreslených nákladů na suroviny, energii a práci představuje nezkreslené výrobní náklady.

(71)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(72)

Náklady na výrobní režii byly stanoveny na základě ověřených údajů poskytnutých výrobci v Unii a byly vyjádřeny jako poměr jejich výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii. Náklady na výrobní režii představovaly [15–19] % výrobních nákladů. Připočtením nezkreslených nákladů na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních informací turecké společnosti Frigo-Pak za rok 2025, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění, které představovaly 21 %, resp. 29 % nákladů na prodané zboží. Příslušné procentní podíly nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly použity na celkové nezkreslené výrobní náklady.

(73)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců, která znemožnila získat vývozní cenu do Unie nebo do třetích zemí podle typu výrobku, určila Komise jedinou běžnou hodnotu jako průměr běžných hodnot stanovených pro každý typ výrobku.

(74)

Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní čínskou a mezinárodní dopravu vycházely z informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(75)

Komise porovnala na agregované úrovni běžné hodnoty stanovené podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu, jak se uvádí výše.

(76)

Na tomto základě bylo zjištěn značný rozdíl mezi vývozní cenou a početně zjištěnou běžnou hodnotou (více než 160 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(77)

V návaznosti na zjištění naznačující existenci dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto další prvky: i) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, ii) vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a úrovní cen v Unii a iii) atraktivita trhu Unie.

(78)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci stanovila Komise výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR na základě dostupných údajů, informací uvedených v žádosti o přezkum a posouzení provedeného v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti na základě skupiny vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili a vyplnili formulář pro výběr vzorku.

(79)

Podle dostupných údajů za sezónu 2019 byla roční výroba konzervovaných mandarinek v Číně odhadnuta na 80 000–110 000 tun (37) a výrobní kapacita na 120 000–170 000 tun, což vedlo k odhadu volné kapacity ve výši 40 000–60 000 tun. Vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii v období přezkumného šetření činila 44 000 tun a prodej výrobního odvětví Unie činí [7 000–10 000] tun, je tato nadměrná kapacita pro konzervované mandarinky značná. Domácí trh konzervovaných mandarinek v Číně je malý (přibližně 9 000–13 000 tun v roce 2019). I za předpokladu, že by konzervované mandarinky mohly být na čínském domácím trhu prodávány za vysoké ceny, nic nenasvědčuje tomu, že by čínský trh výrazně rostl nebo absorboval volné kapacity. Čínské odvětví konzervovaných mandarinek by proto mohlo být považováno za orientované na vývoz. Odhadovaná čínská volná kapacita je již pětkrát až šestkrát vyšší než celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že Čína patří mezi největší výrobce konzervovaných mandarinek na světě a má významnou volnou kapacitu, která by mohla být snadno využita pro vývoz do Unie, pokud by opatření byla zrušena.

(81)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili svůj prodej na vývoz na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(82)

Trh Unie je čtvrtým největším trhem na světě. Pro čínské vývozce je i nadále velmi atraktivní, pokud jde o cenu a objem. Cena je vyšší než na většině ostatních čínských vývozních trhů – s výjimkou Japonska, jak dokládá pokračující přítomnost dovozu navzdory stávajícím opatřením (38). Další pobídky vyplývají z vyšších cen v Unii a obchodních omezení na jiných trzích, zejména z valorických cel ve výši 25 % uložených Spojenými státy (39), která mohou přesměrovat vývoz do Unie.

(83)

V případě zrušení opatření je pravděpodobné, že dojde ke značnému cenovému tlaku ze strany čínského dovozu podporovanému značnými kapacitami. Výrobní odvětví Unie by tak bylo nuceno buď snížit své ceny, což by vedlo ke zvýšení jeho ztrát z hlediska ziskovosti (–5 % v roce 2023 a –10 % v roce 2024), nebo snížit objem, což by zvýšilo jednotkové náklady a dále narušilo ziskovost. Postupem času by to vedlo ke snížení kapacity.

(84)

Vzhledem k již tak nestabilní situaci výrobního odvětví Unie by jakékoli zvýšení dumpingového dovozu z Číny pravděpodobně způsobilo rychlé zhoršení jeho již tak nestabilní finanční situace.

(85)

Čínská vývozní cena na trhy třetích zemí byla stanovena v průběhu období přezkumného šetření na základě údajů dostupných z vývozních statistik GTA, jakož i údajů získaných od výrobců v Unii (40), konkrétně na základě množství a hodnot vývozu z ČLR (na úrovni FOB). Navzdory platným antidumpingovým clům byla Unie v roce 2024 pro čínské vyvážející výrobce čtvrtým nejdůležitějším vývozním trhem. Průměrná jednotková cena do Unie je 1 210 EUR/t. Třemi nejdůležitějšími vývozními trhy jsou USA, Japonsko a Indonésie. Průměrné jednotkové ceny činí 1 130 EUR/t pro USA, 4 120 EUR/t pro Japonsko a 910 EUR/t pro Indonésii.

(86)

Podle databáze GTA se objem vývozu z ČLR do Indonésie mezi lety 2023 a 2024 výrazně snížil (rozdíl 3 493 tun, což představuje přibližně [7,6–8,5] % spotřeby Unie v období šetření). Tento pokles může být potenciálně přesměrován do Unie.

(87)

Vzhledem ke značnému objemu vývozu z ČLR na hlavní trhy třetích zemí, poměrně nízkým cenám nabízeným Unii a nedávnému poklesu vývozu do Indonésie, který by mohl být přesměrován, existuje zřejmé riziko, že na trh Unie může být směrován další levný dovoz, čímž by se zvýšil konkurenční tlak na výrobní odvětví Unie.

(88)

Vzhledem k dřívějšímu dumpingovému chování, vysoké úrovni dumpingu zjištěné v období přezkumného šetření, značné volné kapacitě v ČLR, chování čínských vývozců na trzích třetích zemí, vztahu mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivitě trhu Unie jsme dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že dumping bude přetrvávat, pokud budou opatření zrušena.

(89)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(90)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně [8 000 – 10 000] tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, a to na základě odpovědí výrobců v Unii na dotazník. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie představují dva výrobci v Unii.

(91)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu KN a kódu TARIC. Tyto objemy prodeje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii a v případě potřeby aktualizovány.

(92)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(93)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii vyvíjela v závislosti na kvalitě sklizně v Unii. Tyto údaje mohou být ovlivněny hromaděním zásob, které může mírně zkreslit údaje o spotřebě v EU. Během posuzovaného období byl zaznamenán pokles poptávky o 11 %.

(94)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(95)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(96)

V posuzovaném období se objem dovozu z ČLR zvýšil o 37 %. Vzhledem k poklesu spotřeby v Unii však byl nárůst podílu na trhu o 54 % výrazně vyšší a v posuzovaném období vzrostl přibližně o 12 procentních bodů.

(97)

Komise stanovila ceny dovozu z dotčené země na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(98)

Jak je znázorněno ve výše uvedené tabulce, během posuzovaného období se ceny čínského dovozu snížily o 13 %.

(99)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců Komise porovnala váženou průměrnou prodejní cenu výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanou odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s váženou průměrnou dovozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR od Eurostatu, stanovenou na základě cen CIF včetně antidumpingového cla.

(100)

Toto srovnání cen ukázalo rozdíl mezi průměrnou vývozní prodejní cenou a průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie ve výši 8,9 %. Bez antidumpingového cla činil tento rozdíl 30,1 %.

(101)

Objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu konzervovaných mandarinek z jiných třetích zemí jsou uvedeny níže:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(102)

Během posuzovaného období se dovoz z Turecka, který představuje 62 % dovozu z jiných třetích zemí do Unie, snížil o 15 %. Pokles je tedy větší než 11 % pokles spotřeby.

(103)

Podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR na trhu klesl o 4 %.

(104)

Cena dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR byla během období přezkumného šetření ve srovnání s cenou výrobního odvětví Unie o [400–600] EUR/t nižší.

(105)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(106)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(107)

Celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii v prvních třech letech posuzovaného období postupně klesala, a to o 56 %, přičemž v období přezkumného šetření došlo k oživení o deset procentních bodů. Celkově výroba v posuzovaném období klesla o 46 %. Tento pokles výroby lze přičíst ztrátě podílu na trhu v důsledku dumpingového dovozu a v menší míře poklesu spotřeby.

(108)

Průměrné využití kapacity vykazovalo podobný trend jako výroba a poptávka. Vzhledem ke stabilní výrobní kapacitě se využití kapacity celkově snížilo o 46 %, podobně jako se snížila výroba.

(109)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(110)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie vykazoval podobný trend jako spotřeba v Unii. Celkově se objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížil o 42 %, přičemž v prvních třech letech došlo k poklesu a během období přezkumného šetření se začal mírně zotavovat.

(111)

Celkový podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl během posuzovaného období o 34 %.

(112)

Během posuzovaného období došlo k poklesu spotřeby o 11 %. V této souvislosti výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu, zatímco dovoz z dotčené země jako jediný vzrostl a získal 54 % podílu na trhu. Naproti tomu se dovoz z jiných třetích zemí (konkrétně z Turecka) snížil o 4 %.

(113)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(114)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 30 %. Produktivita pracovní síly výrobců v Unii, měřená jako výstup (v tunách na zaměstnanou osobu a rok), se rovněž snížila o 23 %, což lze vysvětlit větším poklesem výroby (–46 %) v souvislosti s poklesem zaměstnanosti (–30 %).

(115)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(116)

Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 39 %. Výrazný nárůst výrobních nákladů v letech 2022/2023 a 2023/2024 byl způsoben zejména dopadem inflačního tlaku na ekonomiku. Kromě toho snížení poptávky, jak je vysvětleno ve 93. bodě odůvodnění, vedlo ke zvýšení nepřímých nákladů (náklady na výrobní režii) na jednotkovém základě. Současně se ceny zvýšily pouze o 13 %, takže výrobní odvětví Unie nebylo schopno pokrýt zvýšení nákladů.

5.5.6.   Náklady práce

(117)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

(118)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce výrobního odvětví Unie na zaměstnance trvale zvyšovaly, a to o 16 %.

(119)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(120)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období výrazně snížilo úroveň svých zásob (–59 %), jakož i zásoby vypočtené jako procentní podíl výroby (–25 %). Tuto situaci proto nelze považovat za situaci působící újmu.

(121)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(122)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ziskovost výrobců v Unii se výrazně snížila z velmi zdravé úrovně ziskovosti v prvních dvou letech posuzovaného období a zaznamenala zejména v období přezkumného šetření výrazné ztráty. Během tohoto období se ziskovost dále zhoršovala a ztráty se pohybovaly v rozmezí –9,4 % až –10,4 %. Tento trend odpovídal trendům výroby a prodeje, které byly popsány výše ve 107. a 110. bodě odůvodnění.

(123)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se snížil podobně jako ziskovost a změnil se v zápornou hodnotu.

(124)

Úroveň investic se v posuzovaném období snížila o 22 %.

(125)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vyvíjela se stejným způsobem jako ziskovost, jak je popsáno výše v 122. bodě odůvodnění.

(126)

Většina ukazatelů újmy, jako je výroba, produktivita, prodej, zaměstnanost, využití kapacity, produktivita, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, se během posuzovaného období snižovala.

(127)

Výrobnímu odvětví Unie byla navíc způsobena újma v důsledku zvýšení podílu zejména čínského dovozu na trhu.

(128)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je vzhledem k popsané situaci výrobního odvětví Unie pravděpodobné, že dojde k rychlému dalšímu zhoršení jeho již tak nestabilní finanční situace, bez ohledu na to, zda se rozhodne soutěžit v oblasti objemu nebo ceny.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(130)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a pokles poptávky.

(131)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje na trhu Unie, neboť jeho objem prodeje klesl o 42 %. Vzhledem k poklesu spotřeby o 11 % klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období o 34 %.

(132)

Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu lze přičíst souběžnému nárůstu dovozu z dotčené země, neboť neexistovaly žádné jiné zdroje dovozu, které by v posuzovaném období získaly podíl na trhu. Podíl dovozu z Číny na trhu se skutečně zvýšil o 54 % z [21–23] % na [32–35] %. Dovoz z Číny nadále rostl a získával podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(133)

Zároveň se čínské dovozní ceny během období přezkumného šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie o [28–33] % (bez antidumpingových cel) a o [8–13] % (s antidumpingovými cly). Čínské dovozní ceny rovněž stlačily ceny výrobního odvětví Unie v době, kdy výrobní náklady rostly, což nepříznivě ovlivnilo finanční ukazatele výrobního odvětví Unie.

(134)

Vzhledem ke ztrátě objemu prodeje zaznamenalo výrobní odvětví Unie také výrazný pokles objemu výroby, a to o 46 %.

(135)

Proto byl učiněn závěr, že dumpingový dovoz konzervovaných mandarinek z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(136)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel tak, jak je uvedeno v 101. bodě odůvodnění. Tento dovoz přicházel zejména z Turecka ([41–45] % podílu na trhu v období přezkumného šetření) a všech ostatních zemí (tj. Mexika, Peru, Spojeného království atd. ([1,8–2,2] % podílu na trhu v období přezkumného šetření).

(137)

Dovoz z Turecka vykazoval mírný pokles ceny (–10 %) i objemu (–15 %), zatímco objem dovozu z ostatních zemí zůstává poměrně stabilní, zatímco cena vzrostla o 41 %).

(138)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z ostatních zemí (kromě Turecka) vzhledem k nízkému objemu a vysokému nárůstu cen nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Na druhé straně se snížil objem dovozu z Turecka (–15 %), po němž následoval pokles ceny (–10 %). Toto snížení cen tureckého dovozu vyvíjí tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie, a přispívá tak k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(139)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(140)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na vývoz se během posuzovaného období snížil o 44 % (s největším poklesem v letech 2023/2024), ale tento objem nebyl ve srovnání s celkovým objemem prodeje výrobního odvětví Unie podstatný. Pokles objemu vývozu sledoval v podstatě stejné trendy jako prodej na trhu Unie a procentní podíl prodeje na vývoz na celkovém prodeji výrobců v Unii zůstal s [9,8–11,1] % poměrně stabilní. Kromě toho byly průměrné vývozní prodejní ceny v období 2023/2024 a v období přezkumného šetření podobné prodejním cenám v Unii.

(141)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(142)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.2, trh Unie během posuzovaného období vykazoval výkyvy. Mezi lety 2021/2022 a 2023/2024 došlo k jeho prudkému poklesu o 32 %. V období přezkumného šetření se spotřeba částečně zotavila, ačkoli s poklesem o 11 % zůstala pod úrovní z let 2021/2022. Objem čínského dovozu zaznamenal v období přezkumného šetření ve srovnání s obdobím 2021/2022 nárůst o 37 % a v tomto období poklesu poptávky získal značný podíl na trhu a výrobní odvětví Unie si navíc nedokázalo podíl na trhu udržet. Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie úměrný poklesu poptávky by se pohyboval v řádu 1 500 až 2 500 tun, zatímco ve skutečnosti, v důsledku nárůstu čínského dovozu, se tento pokles v zásadě ztrojnásobil a činil 4 500 až 7 500 tun. Komise proto dospěla k závěru, že pokles poptávky na trhu příčinnou souvislost neoslabil.

(143)

Ve 129. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(144)

Vzhledem k tomu, že žádná strana v ČLR nespolupracovala, vycházela Komise z informací dostupných ve spisu. Posoudila objem výroby a volné kapacity v ČLR, atraktivitu trhu Unie a možný dopad cenového vývoje u objemů a cen dovozu z Číny a dopad tohoto vývoje na objem prodeje, ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(145)

Jak již bylo podrobně vysvětleno ve 78. až 80. bodě odůvodnění výše, v ČLR jsou k dispozici značné volné kapacity. ČLR je největším výrobcem čerstvých mandarinek na světě a její vyvážející výrobci jsou schopni dodávat na trhy, které jsou několikrát větší než Unie. Tito výrobci jsou silně orientováni na vývoz a mají pobídku k prodeji svých výrobků ve velkém objemu na vývozních trzích. Jak se ukázalo v nedávné minulosti, čínští vyvážející výrobci se mohou rychle přizpůsobit tak, aby byl trh Unie zásobován dumpingovým dovozem. Je třeba připomenout, že dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR rostl exponenciálně po zrušení nařízení (ES) č. 1355/2008 v březnu 2012 (viz 3. bod odůvodnění).

(146)

Pokud jde o úroveň dovozních cen, šetření ukázalo, že pokud by byla platná opatření zrušena, a za předpokladu, že by dovozní cena z dotčené země a cena výrobního odvětví Unie zůstaly stejné jako během období přezkumného šetření, dovozní ceny by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v rozmezí [9–11 %] (všechny typy dotčeného výrobku). Výrobní odvětví Unie proto pravděpodobně zaznamená snížení objemu prodeje i úbytek podílů na trhu Unie.

(147)

Komise provedla simulaci k posouzení pravděpodobného dopadu zvýšení objemu čínského dovozu na výrobní odvětví Unie. Jakmile by došlo ke snížení prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Unie o 6 200 tun v důsledku zvýšení čínského dovozu konzervovaných mandarinek, jednotkové výrobní náklady by vzrostly o 7,1 %, což by zhoršilo situaci výrobců v Unii a přivedlo je do ztráty. Toto zvýšení objemu by bylo pro čínské vyvážející výrobce snadno proveditelné vzhledem k jejich velké volné kapacitě, jak je stanoveno v oddíle 4.1 výše.

(148)

Vzhledem k tomu, že 95 % dovozu z jiných třetích zemí než ČLR pochází z Turecka, nelze vyloučit, že by dumpingové čínské konzervované mandarinky nahradily některé z těchto objemů dovozu. Průměrná prodejní cena tureckého dovozu do Unie je zároveň nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie, což znamená, že pokud by se dovoz čínských konzervovaných mandarinek za dumpingové ceny na trh Unie zvýšil, před převzetím tržního podílu vývozu výrobců z Turecka do Unie by s největší pravděpodobností nejprve získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. V každém případě by však mohli čínští výrobci vzhledem k volné kapacitě snadno převzít tržní podíl ostatních třetích zemí (včetně Turecka) i výrobců v Unii.

(149)

Velikost trhu Unie, který je čtvrtým největším trhem na světě, je evidentně významným faktorem zvyšujícím jeho atraktivitu. Kromě toho skutečnost, že dovoz z ČLR pokračoval i přes platná opatření, ukazuje, že čínští vyvážející výrobci považují trh Unie za atraktivní a mají zájem na něm nadále prodávat. Jak bylo dále zjištěno po zrušení nařízení (ES) č. 1355/2008 v březnu 2012, je případné zrušení platných opatření pro čínské vyvážející výrobce pobídkou svůj vývoz do jiných třetích zemí přesměrovat na trh Unie, kde je úroveň cen vyšší. Další pobídky vyplývají z obchodních omezení na jiných trzích, zejména 25 % cel uložených Spojenými státy od 24. září 2018 (41), která mohou přesměrovat vývoz do Unie.

(150)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by pozbytí platnosti opatření se vší pravděpodobností vedlo k okamžitému a drastickému cenovému tlaku ze strany ČLR, neboť má k dispozici významné zásoby a kapacity. To by donutilo výrobní odvětví Unie snížit své ceny nebo objemy. Pokud by výrobní odvětví snížilo své ceny, vedlo by to k tomu, že by se zisky během krátké doby přeměnily na ztráty. Pokud by výrobní odvětví přišlo o objem prodeje, jeho jednotkové náklady by se zvýšily a ziskovost ještě více snížila. Z dlouhodobého hlediska by výrobní odvětví Unie muselo své výrobní kapacity upravit (snížit).

(151)

Vzhledem k relativně nestabilní situaci výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 126.–129. bodě odůvodnění výše, je pravděpodobné, že zvýšení současného objemu dumpingového dovozu z Číny ve vysoké míře bude mít škodlivý dopad na stav výrobního odvětví Unie, což povede k rychlému zhoršení jeho finanční situace. Proto Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k přetrvání újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(152)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(153)

Jak je uvedeno výše v oddíle 4, výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma. Jak je konstatováno v oddíle 5, zrušení opatření by přineslo opětovný příliv dumpingového dovozu z Číny, což by rychle vedlo k dalšímu rychlému zhoršení jeho již tak nestabilní finanční situace. Zachování opatření by tedy bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by měli být schopni udržet si objem prodeje a podíl na trhu a zlepšit ziskovost a svou celkovou hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by mohlo ohrozit životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat přesunutí čínského vývozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k přetrvání újmy.

(154)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(155)

Neexistovaly proto žádné signály, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(156)

Uživatelé při šetření nespolupracovali. Komise proto nemohla analyzovat dopad stávajících opatření na jejich situaci.

(157)

Neexistovaly proto žádné signály, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na uživatele, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(158)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz konzervovaných mandarinek pocházejících z ČLR nebyla zachována.

(159)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se konzervovaných mandarinek pocházejících z ČLR měla být zachována.

(160)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(161)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(162)

Pokud by se po zachování dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazbu a následně uložit celostátní clo.

(163)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (42). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(164)

Dne 13. července 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(165)

Dva výrobci v Unii uvedení ve 12. bodě odůvodnění vyjádřili se zjištěním Komise souhlas. Komise neobdržela žádné jiné připomínky.

(166)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (43), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(167)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,