(EU) 2026/2314Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2314 ze dne 19. října 2026, kterým se ruší konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 470/2014 (2) („původní antidumpingové nařízení“) uložila Evropská komise („Komise“) konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky („ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1394 (3) Komise na základě nového protiabsorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (4) změnila výši antidumpingového cla uloženého původním antidumpingovým nařízením.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2020/1080 (5) („předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila konečné antidumpingové clo o dalších pět let (dále jen „platná opatření“). Individuální sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí od 17,5 % do 75,4 %. Na všechny ostatní společnosti se vztahuje celostátní antidumpingové clo ve výši 67,1 % (dále jen „platná opatření“).

(4)

V samostatném řízení uložila Komise v květnu 2014 vyrovnávací cla v rozmezí od 3,2 % do 17,1 % (6). Prováděcím nařízením (EU) 2020/1081 (7) („předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (8) prodloužila konečné vyrovnávací clo o dalších pět let.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum podala dne 18. dubna 2025 skupina Interfloat Group, tj. společnosti Interfloat Corporation a GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou solárního skla, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 22. července 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2022 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány v ČLR, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Jedna strana požádala o slyšení u útvarů Komise. Slyšení mezi Komisí a organizací Solar Heat Europe, sdružením zastupujícím několik uživatelů působících v oblasti solární tepelné technologie, se konalo dne 11. května 2026. Slyšení se týkalo přezkumných šetření, v souvislosti s nimiž se zaregistrovala jako zúčastněná strana a přednesla argumenty, které jsou podrobněji popsány v oddíle 7.2.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii, přestože vzhledem k malému počtu výrobců v Evropské unii, kteří se přihlásili, nebyl výběr vzorku výrobců v Unii v tomto případě nutný. Vzorek tvořili dva výrobci v Unii uvedení v žádosti o přezkum. Na tyto dva výrobce připadalo v daném okamžiku přibližně 70 % výroby a prodejů v Unii, což je pro odvětví Unie reprezentativní. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Vzorek se skládá z těchto dvou společností:

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(15)

Zpočátku se přihlásili dva dovozci, společnost UAB Soli Tek Cells („Soli Tek“) a společnost Sunerg Solar Energy („Sunerg“), kterým byl zaslán dotazník pro dovozce, kteří nejsou ve spojení. Po obdržení odpovědi na dotazník od společnosti Soli Tek bylo konstatováno, že tato společnost je uživatelem, nikoli dovozcem. Komise ji proto požádala, aby vyplnila dotazník pro uživatele. Společnost Sunerg odpověď na dotazník nezaslala.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Komise neobdržela od čínské vlády žádnou odpověď.

(17)

Žádný z vyvážejících výrobců z ČLR nespolupracoval.

(18)

Komise následně verbální nótou ze dne 5. listopadu 2025 informovala orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení dumpingu hodlá využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto verbální nótu nereagovaly.

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(20)

Komise vyzvala žadatele, dalšího výrobce v Unii a uživatele k vyplnění dotazníků, které byly v den zahájení zpřístupněny na jejích internetových stránkách (11). Komise obdržela odpovědi na dotazník od výrobců (GMB/Interfloat a AGC) a od uživatelů (Soli Tek, SOLVIS a Bisol). Společnostem GMB a Interfloat, AGC a SOLVIS byly zaslány žádosti o doplnění informací.

(21)

Žadatelé nepředložili makrodotazník, a to ani přes opakované výzvy ze strany útvarů Komise. Společnost Bisol předložila velmi nedostatečnou odpověď na dotazník a na dotazy Komise neodpověděla.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. V souladu s článkem 16 základního nařízení byly provedeny inspekce na místě u následujících společností:

obchodní společnost ve spojení s výrobcem v Unii

Uživatelé

(23)

Situace výrobního odvětví Unie neumožnila provedení inspekce na místě. Oba výrobci zastavili výrobu na začátku roku 2025. Žadatel, společnost GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH, v listopadu 2025 podal insolvenční návrh a dvakrát na poslední chvíli zrušil naplánované inspekce na místě. Druhý výrobce, společnost AGC, nemohl přijmout pracovní tým Komise z důvodu zastavení výroby. Na základě toho a vzhledem k tomu, že neexistuje specializované sdružení, (12) značná část informací nebyla předložena a Komise ji nemohla ověřit.

(24)

Útvary Komise provedly na dálku křížovou kontrolu informací poskytnutých výše uvedenými uživateli.

(25)

Dne 28. srpna 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala zrušit platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly ke zveřejněným informacím vznést připomínky.

(26)

V návaznosti na zveřejnění informací nebyly obdrženy žádné připomínky a žádná strana nepožádala o slyšení.

(27)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je solární sklo složené z tvrzeného plochého sodnovápenatého skla s obsahem železa menším než 300 ppm, činitelem prostupu slunečního záření větším než 88 % (měřeno podle AM1,5 300–2500 nm), tepelnou stálostí do 250 °C (měřeno podle normy EN 12150), odolností proti náhlým změnám teploty o Δ 150 K (měřeno podle normy EN 12150) a mechanickou pevností 90 N/mm2 nebo vyšší (měřeno podle normy EN 1288-3), v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007 19 80 12, 7007 19 80 18, 7007 19 80 80 a 7007 19 80 85) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Solární sklo, na které se vztahuje antidumpingové clo, zahrnuje veškeré sklo splňující výše uvedené technické a fyzikální vlastnosti bez ohledu na to, zda se používá pro fotovoltaické moduly, ploché fototermické solární kolektory, nábytek, pro stavbu skleníků nebo pro jiné účely.

(28)

Solární sklo může být vzorované nebo nevzorované, s transparentním nebo matným povrchem nebo s různě opracovanými stranami. Na obou stranách skla mohou být různé vzory, nebo může být sklo vzorované jen na jedné straně. Solární sklo může mít vyvrtané otvory a může být též potištěno například nanesením keramických barev. Povrch skla lze ošetřit různými technologiemi. Nejběžnější je antireflexní povlak, který se nanáší před procesem tvrzení, nebo po něm. Jiné technologie umožňují, aby solární sklo bylo potaženo tenkými funkčními vrstvami poskytujícími zvýšenou propustnost, samočisticí funkci, ochranu před znečištěním nebo tvrdost.

(29)

Solární sklo je jedním z komponentů pro výrobu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a tenkovrstvých fotovoltaických modulů k výrobě elektřiny (dále jen „fotovoltaické moduly“) a plochých fototermických solárních kolektorů, které se používají například k výrobě horké vody (dále jen „fototermické moduly“). Používá se rovněž pro stavbu skleníků (tzv. „zahradnické sklo“ nebo „skleníkové sklo“).

(30)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007 19 80 12, 7007 19 80 18, 7007 19 80 80 a 7007 19 80 85).

(31)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, solární sklo vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii a solární sklo vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a solární sklo dovážené do Unie z ČLR mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz solárního skla z ČLR. Podle údajů Eurostatu představoval dovoz solárního skla z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 3 % trhu Unie, v porovnání s 30,5 % podílem na trhu během původního šetření a 9 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(33)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(34)

Dne 5. listopadu 2025 Komise informovala čínskou vládu, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vývozců/výrobců v ČLR hodlá při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, a vyzvala čínskou vládu, aby se vyjádřila. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(35)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na těch, které obsahuje žádost o přezkum, a na informacích poskytnutých Eurostatem. Komise navíc využila i další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou databáze Global Trade Atlas (13) („GTA“), Turecký statistický úřad (14) („TurkStat“), platforma GlobalPetrolPrices, (15) Úřad pro regulaci trhu s energií Turecké republiky (16) a Investiční úřad Úřadu prezidenta Turecké republiky (17).

(36)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, určila Komise běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(37)

Aby Komise získala informace nezbytné pro svá posouzení týkající se údajných podstatných zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(38)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot bylo možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR v tomto případě Turecko, a to podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(39)

Dne 30. dubna 2026 informovala Komise prostřednictvím poznámky o výrobních faktorech zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě solárního skla, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Türkiye Șișe ve Cam Fabrikalari A.Ș., výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(40)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(41)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(42)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů prokazujících existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(43)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(44)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků v něm uvedených. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení prokázány všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Kromě toho může být při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(45)

V tomto ohledu se v čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(46)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (18), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu, jehož byla zpráva nedílnou součástí, vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(47)

Žádost o přezkum, kterou předložili žadatelé, poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví výroby solárního skla ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Tyto důkazy se týkají různých zkreslení a lze je nalézt v oddíle níže v 49. až 76. bodě odůvodnění.

(48)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(49)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti zahrnovaly informace, podle nichž je čínský trh ovlivňován systémovými deformacemi, které se vztahují na odvětví solárního skla i celé hospodářství. V žádosti se proto uvádí, že domácí prodejní ceny solárního skla, stejně jako veškeré vstupní náklady (suroviny, energie, pozemky, financování, pracovní síla atd.), nelze použít z důvodu narušení trhu vyplývajícího z podstatných zásahů státu. Čínská vláda zasahuje na všech úrovních dodavatelského řetězce solárního skla, čímž vytváří situaci, kdy jsou všechny relevantní vstupy tak či onak ovlivněny zkresleními způsobenými státem. Žádost zejména uvedla následující prvky, které prokazují existenci podstatných zkreslení (19):

(50)

Vzhledem k tomu, že Čína neposkytla žádnou spolupráci, musela Komise vycházet z dostupných informací týkajících se vlastnické struktury společností působících v odvětví výroby solárního skla v ČLR.

(51)

V rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že odvětví solárního skla v ČLR bylo do značné míry obsluhováno podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, podléhají jejich kontrole nebo jsou pod jejich politickým dohledem či vedením. Komise označila několik významných výrobců za státní podniky, mezi nimiž jsou společnosti Dongguan CSG Solar Glass patřící pod skupinu CSG Holding, Luoyang Glass a CNBM, přičemž zároveň poznamenala, že i zdánlivě soukromé skupiny, jako jsou Xinyi Solar Holdings a Flat Glass Group, podléhají širšímu rámci státního vlivu a stranické kontroly (20). Žádost o přezkum potvrdila, že někteří z hlavních čínských výrobců jsou i nadále ve vlastnictví státu nebo podléhají státnímu vlivu a že dva největší výrobci působí v systému, v němž jsou stranické struktury a dohled státu nad prováděním jeho politik i nadále nedílnou součástí správy a řízení společností.

(52)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků. Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování.

(53)

Pokud jde o dohled a usměrňování ze strany státu v odvětví solárního skla, nemohou za podmínek volného trhu fungovat ani výrobci solárního skla, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Při vysoké míře zásahů státu v odvětví výroby solárního skla a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek.

(54)

Výbor Komunistické strany Číny dohlíží na dodržování vládních politik společnostmi, na provádění zásad Komunistické strany Číny, na jmenování členů vedení či představenstva a podílí se na klíčových rozhodnutích společnosti (21). Jednotlivé místní komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) mají pravomoci, díky nimž mohou účinně zajišťovat kontrolu nad složením statutárních orgánů těchto společností, a vrcholoví manažeři státních podniků přecházejí mezi státními podniky a vládními funkcemi. V praxi se vedení společnosti řídí pokyny čínské vlády, za což společnost získává preferenční zacházení při obchodních příležitostech a finanční výhody. Stát zasahuje do činnosti soukromých společností i nepřímými prostředky, jako je politika fúzí a akvizic zaměřená na vytvoření vedoucích společností, usměrňování investic prostřednictvím kontroly nad bankovními institucemi a převládající přítomnost na finančních trzích. Díky těmto vlivovým nástrojům může čínská vláda upřednostňovat některé společnosti před ostatními, například tím, že poskytuje preferenční přístup k financování těm společnostem, které jednají v souladu s průmyslovou politikou státu.

(55)

Čínská vláda je rovněž přítomna narušujícím způsobem v dodavatelských společnostech, a to jak na úrovni surovin používaných jako vstupy pro výrobu solárního skla, tak i v oblasti dodávek energie.

(56)

Například skupina Sinopec, kterou prostřednictvím SASAC plně ovládá čínská ústřední vláda, se sama označuje za „národní výrobní základnu“ anorganických, organických a speciálních chemikálií. V mnoha případech deklarovala svůj postoj jako nástroj čínské hospodářské politiky a zdůraznila, že se řídí stranickými zásadami. Jak potvrdilo šetření Komise: „V roce 2018 se společnost přihlásila k zásadám socialistické ideologie nové éry Si Ťin-pchinga s čínskými rysy a k duchu 19. národního sjezdu strany, v plné míře zavedla všeobecné požadavky na budování strany v nové éře, důsledně se zaměřila na strategický rozvoj budování podniku světové třídy a byla vedena politickou výstavbou. Energicky posilovat budování kapacit stranických výborů podniků v přímém vlastnictví, a zvládnout tak celkovou situaci, energicky realizovat projekt organizačního zlepšování základních stranických organizací, energicky posilovat elán vedoucích pracovníků a podnikatelských iniciativ, koordinovat a posilovat veškerou práci při budování strany a průběžně zdokonalovat kvalitu budování strany. Poskytovat silnou záruku pro přestavbu společnosti Sinopec na podnik světové třídy s globální konkurenceschopností. Jednota, vzdělání a vedení členů strany a kádrů i nadále posiluje vědomí a vůli neochvějně dosahovat „dvou ochran“ a praktikovat loajalitu vůči straně praktickými opatřeními (22).“

(57)

Trh s elektřinou v Číně se vyznačuje silným zapojením státních podniků ve všech fázích dodavatelského řetězce (23). Přibližně 50 % výrobních kapacit je ve vlastnictví státu a celou přenosovou soustavu vlastní dva státní podniky. Silná přítomnost státu se týká celého odvětví energetiky a z více než stovky centrálně vlastněných státních podniků, na které v současné době dohlíží SASAC, jich 21 působí v odvětví energetiky. K tomu se přidává praxe některých čínských provincií, které nabízejí zvýhodněné ceny energie s cílem přilákat investice do ekonomických zón a průmyslových parků (24).

(58)

Ke zkreslování cen elektřiny přispívá také několik aspektů čínské vládní politiky. Zaprvé, Státní komise pro regulaci elektřiny („SERC“), čínský nezávislý regulační orgán v oblasti elektřiny, nestanovuje ceny elektřiny. Ceny určuje Národní rozvojová a reformní komise („NDRC“), vládní orgán, který má rovněž pravomoci v oblasti průmyslové politiky. Zadruhé, elektřina je jedním z hlavních vstupů při výrobě solárního skla, avšak ceny elektřiny nejsou v ČLR tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního stanovování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie). Výrobu zemního plynu v Číně rovněž reguluje a kontroluje čínský stát, což vede ke zkreslením prostřednictvím několika mechanismů, vzhledem k tomu, že ceny domácího zemního plynu reguluje komise NDRC, která zveřejňuje ceny platné pro každou provincii v oznámeních, a místní cenové úřady pak zveřejňují odpovídající oznámení na místní úrovni, kterým se provádějí ceny stanovené ústřední NDRC (25).

(59)

Stručně řečeno, ceny energií v Číně stále nejsou tržní a jsou i nadále z velké části regulovány státem. Důsledkem těchto narušení trhu je, že čínští výrobci solárního skla mohou těžit ze snížených sazeb za energii a snížit své výrobní náklady na dotčený výrobek při jeho prodeji na místním trhu.

(60)

Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami.

(61)

Řada čínských výrobců solárního skla (26) je uznána jako podniky využívající nejnovější a špičkové technologie na celostátní úrovni a/nebo podniková technologická centra na celostátní a/nebo provinční úrovni. Status podniku využívajícího nejnovější a špičkové technologie opravňuje společnost k uplatnění sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % (oproti standardním 25 %), a to bez ohledu na typ investování společnosti. Status podniku využívajícího nejnovější a špičkové technologie obvykle udělují provinční daňové úřady provozovnám a závodům společností, které se nacházejí na území dané provincie.

(62)

Další zkreslení vyplývají z výhod poskytovaných v rámci programů ústřední vlády a místních orgánů státní správy pro průmyslové nebo chemické parky a stále častěji pro takzvané oblasti rozvoje průmyslu vyspělých technologií.

(63)

Čínský systém v oblasti úpadků je nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků (27). Důvodem je skutečnost, že čínský systém v oblasti úpadků se vyznačuje systematickým nedostatečným prosazováním předpisů. Počet případů úpadku, který je na hospodářství čínských rozměrů velmi nízký, poukazuje na závažné problémy s prosazováním úpadkového práva, které vyplývají jak z nedostatků v tomto právu, tak z jeho nedostatečného uplatňování. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení.

(64)

Co se týče úpravy vlastnictví, nadřazenost veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněna jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví.

(65)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají čínští výrobci solárního skla běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Těchto společností se také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví. Komise tedy dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví výroby solárního skla.

(66)

Čínské odvětví solárního skla je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů (28). Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém).

(67)

Čína neratifikovala mnohé základní úmluvy Mezinárodní organizace práce („MOP“), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání. V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé.

(68)

Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje celočínský systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. Tyto zjištěné nedostatky vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(69)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(70)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank, které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu. K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá. (29)

(71)

Výsledkem je zvýhodněný přístup k financování pro preferovaná odvětví a podniky, včetně těch, které působí v odvětvích souvisejících se solární energií. Tato narušení, spolu s rozsáhlým vlivem veřejné politiky na přidělování úvěrů, ovlivňují přístup ke kapitálu v odvětví solárního skla.

(72)

Zadruhé, v rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že docházelo k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a dospěla k závěru, že čínská vláda nadále podporovala odvětví solárního skla, že solární sklo bylo součástí podporovaného odvětví a že domácí ceny a náklady v Číně nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít (30).

(73)

V žádosti o přezkum se uvádí, že v ČLR ani v odvětví solárního skla nedošlo k žádným strukturálním změnám, které by závěry připomenuté v předchozích oddílech zpochybňovaly. Naopak, stejné faktory narušující hospodářskou soutěž přetrvávají a toto odvětví i nadále charakterizují čínská politická podpora, nadbytečná výrobní kapacita, (31) vliv státu a narušení trhu v oblasti surovin, energie, pracovní síly, právního rámce a financí.

(74)

Kromě toho žádost o přezkum ukázala, že v odvětví solárního skla přetrvávala i během období přezkumného šetření podstatná zkreslení.

(75)

A konečně, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(76)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(77)

Šetření prokázalo, že míra dumpingu přesahuje nepatrnou úroveň. Vzhledem k závěrům uvedeným v následujícím oddíle však nebylo nutné provádět podrobnější posouzení.

(78)

Šetření prokázalo, že od začátku roku 2025 se v Unii výrobek, který je předmětem přezkumu, nevyrábí. V této fázi žádosti již působily pouze společnosti GMB Glasmanufaktur Brandenburg a AGC Glass Europe. Oba výrobci však v prvním čtvrtletí roku 2025 výrobu zastavili a vývoj po skončení období přezkumného šetření potvrdil, že výroba zůstala pozastavena.

(79)

Výrobci z Unie uvedli, že zachování opatření by umožnilo obnovit výrobu, jakmile by se tržní podmínky zlepšily. Během celého šetření však výrobci z Unie nebyli schopni tuto možnost doložit. Nepředložili žádné důkazy o tom, že by se tržní podmínky měly zlepšit, ani žádnou závaznou dohodu, zajištěné financování či provozní plán, z nichž by vyplývalo, zda a kdy by mohlo dojít k obnovení výroby. Komise rovněž neobdržela žádný dokument, který by odůvodňoval případné obnovení výroby nebo převzetí příslušné činnosti, a to navzdory tomu, že výrobcům v Unii výslovně nabídla možnost takové důkazy předložit.

(80)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné ověřitelné informace, nemohla Komise proto určit, zda je pravděpodobné, že by se při zachování opatření výroba v Unii obnovila v přiměřeně předvídatelném časovém horizontu.

(81)

Podle informací, které má Komise k dispozici, byly společnosti GMB a AGC na začátku období přezkumného šetření jedinými dvěma zbývajícími výrobci solárního skla v Unii. V průběhu šetření Komise konzultovala uživatele a sdružení, aby ověřila, zda v Unii působí ještě další výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu. Byli osloveni další potenciální výrobci; ti však žádné údaje o výrobě ani činnosti týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, neposkytli. V průběhu šetření se nepřihlásil žádný další výrobce.

(82)

Oba ověření uživatelé, společnosti UAB Soli Tek cells a SOLVIS d.o.o., tvrdili, že vzhledem k výše uvedenému by mělo být šetření neprodleně ukončeno z toho důvodu, že výrobní odvětví Unie přestalo výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábět.

(83)

Společnost GMB se totiž v červenci 2025 stala předmětem insolvenčního řízení a následně údajně zahájila jednání s novým investorem o převzetí svých činností.

(84)

Pokud jde o žádost uživatelů o ukončení šetření, Komise konstatovala, že v daném okamžiku by vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení bylo předčasné dospět k závěru, že výrobní odvětví trvale přestalo existovat. Komise proto řízení z důvodu neexistence výrobního odvětví Unie neukončila. Komise se tedy rozhodla pokračovat v šetření a posoudit všechny dostupné důkazy.

(85)

V době, kdy bylo šetření ukončeno, však nebyla výroba v Unii obnovena a žadatelé nepředložili žádné ověřitelné důkazy o jejím možném převzetí.

(86)

Ve skutečnosti do konce období přezkumného šetření odvětví solárního skla v Unii neobnovilo svou činnost ani znovu neotevřelo své továrny za účelem výroby výrobku, který je předmětem přezkumu.

(87)

Za těchto okolností neexistuje žádné výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 4 základního nařízení, jehož situaci by bylo možné posoudit za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, ani žádná výroba, které by stávající opatření mohla i nadále poskytovat ochranu.

(88)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie ukončilo svou výrobní činnost týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, a že v přiměřeně předvídatelném období neexistuje žádná ověřitelná vyhlídka na její obnovení. V daném případě vzhledem k tomu, že na konci období přezkumného šetření neexistovala žádná výroba v Unii, neexistovalo výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 4 základního nařízení, nebylo možné posoudit situaci výrobního odvětví Unie a nebyla doložena žádná ověřitelná vyhlídka na obnovení jeho výroby, dospěla Komise k závěru, že nehrozí přetrvání nebo obnovení újmy.

(89)

Šetření prokázalo, že přetrvání nebo obnovení újmy je nepravděpodobné, a proto vzhledem k závěrům uvedeným v oddíle výše nebylo nutné provádět analýzu příčinné souvislosti.

(90)

Ačkoli zjištění uvedené v 88. bodě odůvodnění samo o sobě postačuje k závěru, že opatření by neměla být zachována, Komise pro úplnost a v souladu s článkem 21 základního nařízení rovněž posoudila, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmy Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie a zájmu uživatelů.

(91)

Jak bylo vysvětleno v oddíle 5, šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření ukončilo výrobu solárního skla, a proto v současné době žádné aktivní výrobní odvětví Unie de facto neexistuje.

(92)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že prodloužení platnosti opatření by vedlo k oživení odvětví za předpokladu, že se zlepší tržní podmínky. Jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění, Komise tuto námitku zamítá z důvodu nedostatku podpůrných důkazů.

(93)

Jak bylo vysvětleno v oddíle 1.8, nebylo možné ověřit žádnou z informací předložených výrobci v Unii. S ohledem na situaci žadatele, a zejména na jeho opakovanou neschopnost předložit požadované informace a umožnit ověření předložených informací, dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno prokázat trvalý a skutečný zájem na zachování opatření.

(94)

V důsledku toho nemohla Komise v současné situaci, kdy výrobní odvětví Unie aktivně nevyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a neexistuje žádná ověřitelná vyhlídka na obnovení výroby, zjistit žádný zájem výrobního odvětví Unie na prodloužení opatření na ochranu tohoto odvětví před potenciálními nekalými obchodními praktikami týkajícími se výrobku, který již nevyrábí.

(95)

Mezi uživatele solárního skla patří výrobci fotovoltaických modulů, odvětví solárních termických zařízení a do jisté míry také výrobci skleníků.

(96)

Všichni uživatelé vyslovili námitky proti zachování opatření. Uživatelé tvrdili, že vzhledem k tomu, že se v Unii solární sklo nevyrábí, působí tato opatření de facto jako daň.

(97)

Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu u dvou uživatelů, přičemž oba jsou výrobci solárních panelů. V rámci ověřování Komise posoudila dopad dvou možných výsledků šetření.

(98)

Pokračování těchto opatření by situaci uživatelů nezměnilo. Solární sklo pocházející z Číny by i nadále podléhalo antidumpingovým clům. Nicméně vzhledem k tomu, že v Unii neprobíhá žádná výroba, nemají uživatelé v Unii jinou možnost než solární sklo dovážet. Zachování těchto opatření by tedy vedlo ke zvýšení nákladů pro odběratele v navazujících odvětvích, kteří získávají solární sklo z Číny, aniž by to přineslo jakýkoli přínos pro dodavatelské odvětví, které fakticky ukončilo svou činnost.

(99)

Na druhou stranu by zrušení těchto opatření mělo přímý pozitivní dopad na výrobní náklady uživatelů. Šetření prokázalo, že solární sklo představuje významnou část nákladové struktury výrobců solárních panelů. Solární sklo tvoří přibližně 12 % až 18 % výrobních nákladů standardních modulů. S ohledem na dobu výroby a dodání z Číny dospěla Komise k závěru, že odvětví uživatelů by potřebovalo nejméně čtyři měsíce, než by mohlo těžit z ukončení opatření, a to ve formě snížení svých výrobních nákladů, což by v konečném důsledku vedlo k vyšším ziskům nebo ke zvýšení konkurenceschopnosti v Unii.

(100)

Na navazujícím trhu, který se vyznačuje silným cenovým tlakem a nízkými maržemi, se očekává, že i mírné snížení výrobních nákladů uživatelů zvýší jejich schopnost konkurovat dováženým modulům.

(101)

Na základě toho není zachování opatření v zájmu Unie, zatímco jejich zrušení by posílilo konkurenceschopnost navazujícího odvětví výroby solárních modulů, aniž by to poškodilo jakéhokoli výrobce z Unie, jelikož na tomto trhu žádný z nich nepůsobí.

(102)

Na základě výše uvedeného a po zvážení dotčených zájmů dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné závažné důvody související se zájmy Unie, které by odůvodňovaly prodloužení platnosti opatření.

(103)

Naopak analýza zájmů Unie, zejména pokud jde o zájmy uživatelů, hovoří ve prospěch toho, aby tato opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k tomu, že aktivní výrobní odvětví Unie neexistuje, opatření již neslouží účelu, pro který byla zavedena.

(104)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření platná pro dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky, která byla uložena prováděcím nařízením (EU) č. 470/2014 a prodloužena prováděcím nařízením (EU) 2020/1080, měla být zrušena. Jak je uvedeno v 102. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že neexistuje zájem Unie, který by odůvodňoval zachování opatření.

(105)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,