(EU) 2026/2310Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2310 ze dne 19. října 2026, kterým se ruší konečná vyrovnávací cla na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

V květnu 2014 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) č. 471/2014 (2) konečná antisubvenční vyrovnávací cla na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) (dále jen „původní šetření“).

(2)

V květnu 2014 v samostatném řízení uložila Komise též antidumpingová cla v rozmezí od 0,4 % do 36,1 % (3). V srpnu 2015 po antiabsorpčním novém šetření Komise změnila antidumpingová opatření prováděcím nařízením (EU) 2015/1394 (4). Prováděcím nařízením (EU) 2020/1080 (5) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (6) prodloužila konečné antidumpingové clo o dalších pět let.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2020/1081 (7) („předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení prodloužila konečné vyrovnávací clo o dalších pět let (dále jen „platná opatření“).

(4)

Současné individuální sazby vyrovnávacího cla se pohybují v rozmezí od 3,2 % do 17,1 %. Na všechny ostatní společnosti se vztahuje celostátní clo ve výši 17,1 % (dále jen „platná opatření“).

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(6)

Žádost podala dne 19. dubna 2025 skupina Interfloat Group, tj. společnosti Interfloat Corporation a GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou solárního skla, ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání subvencování a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 22. července 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě článku 18 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2022 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány v ČLR, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Jedna strana požádala o slyšení u útvarů Komise. Slyšení mezi Komisí a organizací Solar Heat Europe, sdružením zastupujícím několik uživatelů působících v oblasti solární tepelné technologie, se konalo dne 11. května 2026. Slyšení se týkalo přezkumných šetření, v souvislosti s nimiž se organizace zaregistrovala jako zúčastněná strana a přednesla argumenty, které jsou podrobněji popsány v oddíle 6.2.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 27 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii, přestože vzhledem k malému počtu výrobců v Evropské unii, kteří se přihlásili, nebyl výběr vzorku výrobců v Unii v tomto případě nutný. Vzorek tvořili dva výrobci v Unii uvedení v žádosti o přezkum. Na tyto dva výrobce připadalo v daném okamžiku přibližně 70 % výroby a prodejů v Unii, což je pro odvětví Unie reprezentativní. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Vzorek se skládá z těchto dvou společností:

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(15)

Zpočátku se přihlásili dva dovozci, společnost UAB Soli Tek Cells („Soli Tek“) a společnost Sunerg Solar Energy („Sunerg“), kterým byl zaslán dotazník pro dovozce, kteří nejsou ve spojení. Po obdržení odpovědi na dotazník od společnosti Soli Tek bylo konstatováno, že tato společnost je uživatelem, nikoli dovozcem. Komise ji proto požádala, aby vyplnila dotazník pro uživatele. Společnost Sunerg odpověď na dotazník nezaslala.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Komise neobdržela od čínské vlády žádnou odpověď.

(17)

Žádný z vyvážejících výrobců z ČLR nespolupracoval.

(18)

Komise následně informovala verbální nótou ze dne 5. listopadu 2025 orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení subvencování má v úmyslu využít dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto verbální nótu nereagovaly.

(19)

Komise zaslala antisubvenční dotazník čínské vládě. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(20)

Komise vyzvala žadatele, dalšího výrobce v Unii a uživatele k vyplnění dotazníků, které byly v den zahájení zpřístupněny na jejích internetových stránkách (10). Komise obdržela odpovědi na dotazník od výrobců (GMB/Interfloat a AGC) a od uživatelů (Soli Tek, SOLVIS a Bisol). Společnostem GMB a Interfloat, AGC a SOLVIS byly zaslány žádosti o doplnění informací.

(21)

Žadatelé nepředložili makrodotazník, a to ani přes opakované výzvy ze strany útvarů Komise. Společnost Bisol předložila velmi nedostatečnou odpověď na dotazník a na dotazy Komise neodpověděla.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. V souladu s článkem 26 základního nařízení byly provedeny inspekce na místě u následujících společností:

(23)

Situace výrobního odvětví Unie neumožnila provedení inspekce na místě. Oba výrobci zastavili výrobu na začátku roku 2025. Žadatel, společnost GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH, v listopadu 2025 podal insolvenční návrh a dvakrát na poslední chvíli zrušil naplánované inspekce na místě. Druhý výrobce, společnost AGC, nemohl přijmout pracovní tým Komise z důvodu zastavení výroby. Na základě toho a vzhledem k tomu, že neexistuje specializované sdružení (11), značná část informací nebyla předložena a Komise ji nemohla ověřit.

(24)

Útvary Komise provedly na dálku křížovou kontrolu informací poskytnutých výše uvedenými uživateli.

(25)

Dne 28. srpna 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zrušit platná vyrovnávací cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly ke zveřejněným informacím vznést připomínky.

(26)

V návaznosti na zveřejnění informací nebyly obdrženy žádné připomínky a žádná strana nepožádala o slyšení.

(27)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je solární sklo složené z tvrzeného plochého sodnovápenatého skla s obsahem železa menším než 300 ppm, činitelem prostupu slunečního záření větším než 88 % (měřeno podle AM1,5 300–2 500 nm), tepelnou stálostí do 250 °C (měřeno podle normy EN 12150), odolností proti náhlým změnám teploty o Δ 150 K (měřeno podle normy EN 12150) a mechanickou pevností 90 N/mm2 nebo vyšší (měřeno podle normy EN 1288-3), v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007 19 80 12, 7007 19 80 18, 7007 19 80 80 a 7007 19 80 85) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Solární sklo, na které se vztahují vyrovnávací cla, zahrnuje veškeré sklo splňující výše uvedené technické a fyzikální vlastnosti bez ohledu na to, zda se používá pro fotovoltaické moduly, ploché fototermické solární kolektory, nábytek, pro stavbu skleníků nebo pro jiné účely.

(28)

Solární sklo může být vzorované nebo nevzorované, s transparentním nebo matným povrchem nebo s různě opracovanými stranami. Na obou stranách skla mohou být různé vzory, nebo může být sklo vzorované jen na jedné straně. Solární sklo může mít vyvrtané otvory a může být též potištěno například nanesením keramických barev. Povrch skla lze ošetřit různými technologiemi. Nejběžnější je antireflexní povlak, který se nanáší před procesem tvrzení, nebo po něm. Jiné technologie umožňují, aby solární sklo bylo potaženo tenkými funkčními vrstvami poskytujícími zvýšenou propustnost, samočisticí funkci, ochranu před znečištěním nebo tvrdost.

(29)

Solární sklo je jedním z komponentů pro výrobu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a tenkovrstvých fotovoltaických modulů k výrobě elektřiny (dále jen „fotovoltaické moduly“) a plochých fototermických solárních kolektorů, které se používají například k výrobě horké vody (dále jen „fototermické moduly“). Používá se rovněž pro stavbu skleníků (tzv. „zahradnické sklo“ nebo „skleníkové sklo“).

(30)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007 19 80 12, 7007 19 80 18, 7007 19 80 80 a 7007 19 80 85).

(31)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, solární sklo vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii a solární sklo vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a solární sklo dovážené do Unie z ČLR mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná konečná použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(32)

Komise zkoumala, zda přetrvává subvencování, pomocí analýzy, zda subvence napadené v původním šetření i nadále představují výhodu pro odvětví výroby solárního skla.

(33)

V 13. pětiletém plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (12) (dále jen „13. pětiletý plán“), který se vztahuje na období 2016–2020, se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových výrobních odvětví, jako je odvětví solární energie. Třináctý pětiletý plán je nástupcem 12. pětiletého plánu, v němž bylo odvětví výroby solárního skla schváleno jako klíčová oblast pro rozvoj výroby.

(34)

V 13. pětiletém plánu kapitole 30 je vyjádřeno odhodlání čínské vlády „[vybudovat] moderní energetický systém“. Zejména oddíl 1 této kapitoly poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že čínská vláda stále považuje odvětví výroby solárního skla za podporované výrobní odvětví. Oddíl 1 zní skutečně takto: „[čínská vláda] bude i nadále podněcovat rozvoj (…) fotovoltaické energie“ a „[čínská vláda] zlepší podpůrné politiky pro výrobu elektřiny z (…) solární (…) energie“. Dále bude v kontextu projektů v oblasti energetického rozvoje optimalizován „rozvoj (…) fotovoltaické energie v severních, severovýchodních a severozápadních regionech a v pobřežních oblastech“. Z těchto výňatků vyplývá, že čínská vláda i nadále podporuje odvětví solární energie, pro které je solární sklo nezbytné, a tvoří tak nedílnou součást rozvoje výrobního odvětví solární energie.

(35)

V nedávno zveřejněném 14. pětiletém plánu (13) se uvádí, že „[čínská vláda] bude podporovat energetickou revoluci, budovat čistý, nízkouhlíkový, bezpečný a efektivní energetický systém a zlepšovat schopnosti zajistit dodávky energie. Budeme urychlovat rozvoj nefosilních zdrojů energie, soustředit se současně na centralizované i decentralizované přístupy, výrazně rozšiřovat kapacitu větrných a fotovoltaických elektráren, urychlovat rozvoj decentralizované energetiky ve východních a středních regionech [a] zvyšovat podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě energie na přibližně 20 %“.

(36)

S cílem posílit klíčovou konkurenceschopnost výroby „špičkových nových materiálů“ se v tomtéž pětiletém plánu uvádí, že čínská vláda „bude podporovat průlomové objevy v oblasti pokročilých kovů a anorganických nekovových materiálů, jako jsou špičkové funkční materiály na bázi vzácných zemin, […] a elektronické sklo“.

(37)

Rozhodnutí Státní rady č. 40 (14) o vyhlášení a provedení „prozatímních pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace“ (které se společně s „prozatímními pravidly o podpoře průmyslové restrukturalizace“ označuje jako „rozhodnutí č. 40“) uvádí, že čínská vláda „bude aktivně podporovat rozvoj nových energetických odvětví a urychlí rozvoj solární energie“, a vyzývá čínské finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům, a slibuje provádění „dalších preferenčních politik v oblasti podporovaných projektů“.

(38)

Kromě toho „rozhodnutí Státní rady č. 9 o vyhlášení a provádění katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ (15) (dále jen „rozhodnutí č. 9“) „aktivně vyzývá“ čínskou vládu a veřejné orgány, aby „vedly rozvoj příslušných průmyslových odvětví, optimalizovaly modernizaci průmyslové struktury“. Ustanovení čl. 12 odst. 2 rozhodnutí č. 9 konkrétně zmiňuje podporu výroby „ultratenkého skla pro odvětví solární energie“.

(39)

Toto rozhodnutí bylo v roce 2024 nahrazeno „Katalogem pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ (16), který zveřejnila čínská Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“), přičemž v něm byl zachován tentýž odkaz.

(40)

Lze konstatovat, že čínská vláda považuje odvětví výroby solárního skla za podporované výrobní odvětví.

(41)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce z ČLR nespolupracoval. Komise tudíž použila dostupné údaje podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(42)

Dne 5. listopadu 2025 zaslala Komise čínské vládě dotazník. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(43)

V důsledku toho informovala Komise čínskou vládu verbální nótou ze dne 20. února 2026, že má v úmyslu použít dostupné údaje podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení s ohledem na informace požadované od čínské vlády. Čínská vláda byla informována, že zjištění opírající se o dostupné údaje může být méně příznivé.

(44)

V tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky. K rozhodnutím ohledně přetrvání subvenčních praktik Číny v odvětví výroby solárního skla považovala Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení za nutné použít dostupné údaje. Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné údaje, zejména:

(45)

Na základě důkazů obsažených ve spisu uvedeném v 44. bodě odůvodnění tohoto nařízení, a zejména na základě 43. až 129. bodu odůvodnění předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a odstavců 70 až 189 žádostí o přezkum, Komise měla za to, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování odvětví výroby solárního skla v ČLR během období přezkumného šetření přetrvávalo a pravděpodobně bude přetrvávat i v budoucnu.

(46)

Šetření prokázalo, že od začátku roku 2025 se v Unii výrobek, který je předmětem přezkumu, nevyrábí. V této fázi žádosti již působily pouze společnosti GMB Glasmanufaktur Brandenburg a AGC Glass Europe. Oba výrobci však v prvním čtvrtletí roku 2025 výrobu zastavili a vývoj po skončení období přezkumného šetření potvrdil, že výroba zůstala pozastavena.

(47)

Výrobci z Unie uvedli, že zachování opatření by umožnilo obnovit výrobu, jakmile by se tržní podmínky zlepšily. Během celého šetření však výrobci z Unie nebyli schopni tuto možnost doložit. Nepředložili žádné důkazy o tom, že by se tržní podmínky měly zlepšit, ani žádnou závaznou dohodu, zajištěné financování či provozní plán, z nichž by vyplývalo, zda a kdy by mohlo dojít k obnovení výroby. Komise rovněž neobdržela žádný dokument, který by odůvodňoval případné obnovení výroby nebo převzetí příslušné činnosti, a to navzdory tomu, že výrobcům v Unii výslovně nabídla možnost takové důkazy předložit.

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné ověřitelné informace, nemohla Komise proto určit, zda je pravděpodobné, že by se při zachování opatření výroba v Unii obnovila v přiměřeně předvídatelném časovém horizontu.

(49)

Podle informací, které má Komise k dispozici, byly společnosti GMB a AGC na začátku období přezkumného šetření jedinými dvěma zbývajícími výrobci solárního skla v Unii. V průběhu šetření Komise konzultovala uživatele a sdružení, aby ověřila, zda v Unii působí ještě další výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu. Byli osloveni další potenciální výrobci; ti však žádné údaje o výrobě ani činnosti týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, neposkytli. V průběhu šetření se nepřihlásil žádný další výrobce.

(50)

Oba ověření uživatelé, společnosti UAB Soli Tek cells a SOLVIS d.o.o., tvrdili, že vzhledem k výše uvedenému by mělo být šetření neprodleně ukončeno z toho důvodu, že výrobní odvětví Unie přestalo výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábět.

(51)

Společnost GMB se totiž v červenci 2025 stala předmětem insolvenčního řízení a následně údajně zahájila jednání s novým investorem o převzetí svých činností.

(52)

Pokud jde o žádost uživatelů o ukončení šetření, Komise konstatovala, že v daném okamžiku by vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení bylo předčasné dospět k závěru, že výrobní odvětví trvale přestalo existovat. Komise proto řízení z důvodu neexistence výrobního odvětví Unie neukončila. Komise se tedy rozhodla pokračovat v šetření a posoudit všechny dostupné důkazy.

(53)

V době, kdy bylo šetření ukončeno, však nebyla výroba v Unii obnovena a žadatelé nepředložili žádné ověřitelné důkazy o jejím možném převzetí.

(54)

Ve skutečnosti do konce období přezkumného šetření odvětví solárního skla v Unii neobnovilo svou činnost ani znovu neotevřelo své továrny za účelem výroby výrobku, který je předmětem přezkumu.

(55)

Za těchto okolností neexistuje žádné výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 9 základního nařízení, jehož situaci by bylo možné posoudit za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, ani žádná výroba, které by stávající opatření mohla i nadále poskytovat ochranu.

(56)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie ukončilo svou výrobní činnost týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, a že v přiměřeně předvídatelném období neexistuje žádná ověřitelná vyhlídka na její obnovení. V daném případě vzhledem k tomu, že na konci období přezkumného šetření neexistovala žádná výroba v Unii, neexistovalo výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 9 základního nařízení, nebylo možné posoudit situaci výrobního odvětví Unie a nebyla doložena žádná ověřitelná vyhlídka na obnovení jeho výroby, dospěla Komise k závěru, že nehrozí přetrvání nebo obnovení újmy.

(57)

Šetření prokázalo, že přetrvání nebo obnovení újmy je nepravděpodobné, a proto vzhledem k závěrům uvedeným v oddíle výše nebylo nutné provádět analýzu příčinné souvislosti.

(58)

Ačkoli zjištění uvedené v 56. bodě odůvodnění samo o sobě postačuje k závěru, že opatření by neměla být zachována, Komise pro úplnost a v souladu s článkem 31 základního nařízení rovněž posoudila, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření bylo v rozporu se zájmy Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie a zájmu uživatelů.

(59)

Jak bylo vysvětleno v oddíle 4, šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření ukončilo výrobu solárního skla, a proto v současné době žádné aktivní výrobní odvětví Unie de facto neexistuje.

(60)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že prodloužení platnosti opatření by vedlo k oživení odvětví za předpokladu, že se zlepší tržní podmínky. Jak je uvedeno v 47. bodě odůvodnění, Komise tuto námitku zamítá z důvodu nedostatku podpůrných důkazů.

(61)

Jak bylo vysvětleno v oddíle 1.8, nebylo možné ověřit žádnou z informací předložených výrobci v Unii. S ohledem na situaci žadatele, a zejména na jeho opakovanou neschopnost předložit požadované informace a umožnit ověření předložených informací, dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno prokázat trvalý a skutečný zájem na zachování opatření.

(62)

V důsledku toho nemohla Komise v současné situaci, kdy výrobní odvětví Unie aktivně nevyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a neexistuje žádná ověřitelná vyhlídka na obnovení výroby, zjistit žádný zájem výrobního odvětví Unie na prodloužení opatření na ochranu tohoto odvětví před potenciálními nekalými obchodními praktikami týkajícími se výrobku, který již nevyrábí.

(63)

Mezi uživatele solárního skla patří výrobci fotovoltaických modulů, odvětví solárních termických zařízení a do jisté míry také výrobci skleníků.

(64)

Všichni uživatelé vyslovili námitky proti zachování opatření. Uživatelé tvrdili, že vzhledem k tomu, že se v Unii solární sklo nevyrábí, působí tato opatření de facto jako daň.

(65)

Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu u dvou uživatelů, přičemž oba jsou výrobci solárních panelů. V rámci ověřování Komise posoudila dopad dvou možných výsledků šetření.

(66)

Zachování těchto opatření by situaci uživatelů nezměnilo. Solární sklo pocházející z Číny by i nadále podléhalo vyrovnávacím clům. Nicméně vzhledem k tomu, že v Unii neprobíhá žádná výroba, nemají uživatelé v Unii jinou možnost než solární sklo dovážet. Zachování těchto opatření by tedy vedlo ke zvýšení nákladů pro odběratele v navazujících odvětvích, kteří získávají solární sklo z Číny, aniž by to přineslo jakýkoli přínos pro dodavatelské odvětví, které fakticky ukončilo svou činnost.

(67)

Na druhou stranu by zrušení těchto opatření mělo přímý pozitivní dopad na výrobní náklady uživatelů. Šetření prokázalo, že solární sklo představuje významnou část nákladové struktury výrobců solárních panelů. Solární sklo tvoří přibližně 12 % až 18 % výrobních nákladů standardních modulů. S ohledem na dobu výroby a dodání z Číny dospěla Komise k závěru, že odvětví uživatelů by potřebovalo nejméně čtyři měsíce, než by mohlo těžit z ukončení opatření, a to ve formě snížení svých výrobních nákladů, což by v konečném důsledku vedlo k vyšším ziskům nebo ke zvýšení konkurenceschopnosti v Unii.

(68)

Na navazujícím trhu, který se vyznačuje silným cenovým tlakem a nízkými maržemi, se očekává, že i mírné snížení výrobních nákladů uživatelů zvýší jejich schopnost konkurovat dováženým modulům.

(69)

Na základě toho není zachování opatření v zájmu Unie, zatímco jejich zrušení by posílilo konkurenceschopnost navazujícího odvětví výroby solárních modulů, aniž by to poškodilo jakéhokoli výrobce z Unie, jelikož na tomto trhu žádný z nich nepůsobí.

(70)

Na základě výše uvedeného a po zvážení dotčených zájmů dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné závažné důvody související se zájmy Unie, které by odůvodňovaly prodloužení platnosti opatření.

(71)

Naopak analýza zájmů Unie, zejména pokud jde o zájmy uživatelů, hovoří ve prospěch toho, aby tato opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k tomu, že aktivní výrobní odvětví Unie neexistuje, opatření již neslouží účelu, pro který byla zavedena.

(72)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení by vyrovnávací cla platná pro dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky, která byla uložena prováděcím nařízením (EU) č. 471/2014 a prodloužena prováděcím nařízením (EU) 2020/1081, měla být zrušena. Jak je uvedeno v 70. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že neexistuje zájem Unie, který by odůvodňoval zachování opatření.

(73)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,