(EU) 2026/2133Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2133 ze dne 18. září 2026 o zavedení prozatímního ochranného opatření týkajícího se dovozu některých plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli

(1)

Dne 27. března 2026 Komise zveřejnila oznámení o zahájení ochranného šetření týkajícího se dovozu 1) některých plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli (dále jen „GOES“) a 2) ocelových transformátorových plechů a jader („SLC“), též ve stozích nebo svitcích (4).

(2)

Šetření bylo zahájeno na základě žádosti tří členských států (Německa, Francie a Polska) podané dne 2. března 2026. Analýza žádosti ukázala, že rostoucí trend dovozu GOES a SLC a podmínky, za kterých se uskutečňuje, způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

(3)

S cílem získat informace nezbytné k provedení hloubkového posouzení zveřejnila Komise dne 27. března 2026 dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce a uživatele výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany, aby do 21 dnů předložily svá podání. Ve stejný den Komise zveřejnila nedůvěrnou verzi žádosti obsahující klíčové statistické údaje o dovozu a dostupné ukazatele újmy.

(4)

Komise po zahájení řízení obdržela 34 vyplněných dotazníků a 65 volných podání od výrobců v Unii, vývozců, dovozců, uživatelů, sdružení a orgánů třetích zemí a uspořádala slyšení s 30 zúčastněnými stranami.

(5)

Komise důkladně ověřila informace poskytnuté výrobci v Unii pro účely předběžného zjištění. Za tímto účelem byly na místě ověřeny odpovědi na dotazník předložené dvěma známými stávajícími výrobci z odvětví GOES, kteří mají sídlo v Německu a Polsku. Ověření zahrnovala údaje o dceřiných společnostech výrobců GOES se sídlem ve Francii a v České republice. Celková výroba GOES těchto dvou výrobců a jejich dceřiných společností představuje 100 % celkové výroby GOES v Unii. Na místě byly rovněž ověřeny odpovědi na dotazník od dvou hlavních výrobců SLC v Unii, společností LTC a Lagor, které mají obě sídlo v Itálii. Byla rovněž uskutečněna návštěva v areálu výrobce transformátorů v Nizozemsku (SGB-Smit).

(6)

Dotčeným výrobkem ve smyslu oznámení o zahájení řízení jsou 1) některé ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrotechnické oceli (dále jen „GOES“) a 2) ocelové transformátorové plechy a jádra, též ve stozích nebo svitcích (dále jen „SLC“), pro transformátory a induktory. GOES jsou v současnosti zařazeny pod kódy KN 7225 11 00 a 7226 11 00 . SLC jsou v současnosti zařazeny pod kód KN 8504 90 13 .

(7)

Komise předběžně stanovila, že GOES a SLC vyráběné výrobci v Unii, označované jako „obdobný výrobek“, jsou obdobné a přímo konkurují dotčenému výrobku. Domácí i dovážené výrobky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Slouží ke stejným účelům a jsou nabízeny prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů zákazníkům, kteří je mohou získávat od domácích i zahraničních dodavatelů. Mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným výrobci v Unii proto existuje významná úroveň hospodářské soutěže.

(8)

Komise rovněž v rámci předběžné analýzy zjistila, že mezi GOES a SLC existuje významná vzájemná provázanost a silná konkurence. GOES je hlavním vstupním materiálem pro výrobu SLC. GOES se rozřezávají na plechy a poté se skládají do jádra, které se následně zabuduje do transformátoru. Bylo zjištěno, že výrobci transformátorů v EU nakupují buď GOES, nebo SLC a disponují zpracovatelskými zařízeními, která jim umožňují rozřezávat GOES na plechy a tyto plechy skládat do jader. Když si zakoupí GOES, zpracují je ve svých vlastních výrobních závodech na plechy a jádra. Tato míra integrace ukazuje, že výrobci transformátorů disponují určitou flexibilitou, pokud jde o zásobování, a mohou v závislosti na situaci na trhu nahradit nákup GOES nákupem SLC.

(9)

Údaje předložené výrobci GOES potvrdily, že prodávali GOES dvěma kategoriím odběratelů, a to jednak výrobcům plechů a jader, jednak výrobcům transformátorů. Tento závěr byl potvrzen na základě ověření předložených odpovědí na dotazník přímo na místě. Komise proto dospěla k závěru, že GOES a SLC jsou výrobky, které si navzájem konkurují.

(10)

Komise proto odmítá tvrzení několika stran, že GOES a SLC nejsou podobné výrobky ani si přímo nekonkurují, jelikož se jedná o zásadně upravené výrobky s odlišným použitím a technickými vlastnostmi. Vzhledem k vysoké míře vzájemné provázanosti, konkurenčnímu tlaku a snadnému přechodu z jednoho typu výrobku na druhý si plechy a jádra z GOES navzájem přímo konkurují a měly by být považovány za dotčený výrobek.

(11)

Po zahájení řízení značný počet zúčastněných stran, včetně výrobců z Unie a řady výrobců transformátorů, tvrdil, že SLC zabudované do transformátoru by měly být součástí dotčeného výrobku, a měly by tedy podléhat opatřením, pokud by Komise taková opatření zavedla.

(12)

Komise souhlasila. Zatímco GOES představují předcházející výrobek, SLC jsou přímo navazujícím výrobkem a transformátory jsou v tomto hodnotovém řetězci následným výrobkem. Základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti GOES a SLC – tj. schopnost účinného přenosu elektřiny – se při jejich zabudování do transformátoru nemění.

(13)

GOES se vyrábějí v různých stupních jakosti, které se měří pomocí „ztráty v jádře“ vyjádřené ve wattech na kilogram. Čím nižší je ztráta v jádře, tím účinněji se elektřina přenáší. Různé stupně jakosti mají významný vliv na cenu.

(14)

Komise pečlivě analyzovala odpovědi uživatelů v dotaznících a jimi předložené podklady, aby GOES správně zařadila. Komise na základě ztráty v jádře vyjádřené ve wattech na kilogram, což je obecně uznávaná měrná jednotka, předběžně zařadila GOES do následujících kategorií: Vysoká třída < 0,7 W/kg, střední třída 0,7 W/kg až 0,9 W/kg a běžná třída > 0,9 W/kg.

(15)

Výrobci v Unii jsou výrobci GOES a SLC (dále jen „výrobní odvětví Unie“). Výrobci GOES jsou společnosti ThyssenKrupp Electrical Steel GmbH z Gelsenkirchenu v Německu, ThyssenKrupp Electrical Steel UGO S.A.S. z Isbergues ve Francii (ve spojení se společností ThyssenKrupp Electrical Steel GmbH), Stalprodukt S.A. z Bochni v Polsku a GO Steel Frýdek-Místek a.s., z Frýdku-Místku v České republice (ve spojení se společností Stalprodukt S.A.).

(16)

Všichni výše uvedení výrobci spolupracovali při šetření tím, že zaslali odpovědi na dotazník. Společnosti ThyssenKrupp Electrical Steel GmbH a Stalprodukt S.A. byly podrobeny kontrole na místě. Kontroly se týkaly také částečných údajů týkajících se dceřiných společností ve spojení.

(17)

Skupinu výrobců SLC Union tvoří přibližně osm společností, z nichž většina sídlí v Itálii. Pět z těchto výrobců zaslalo odpověď na dotazník, přičemž u dvou z nich byla provedena kontrola na místě. U některých z těchto výrobců bylo zjištěno, že výrobu SLC částečně přesunuli do zemí mimo Unii, včetně Turecka a Spojených arabských emirátů.

(18)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že výrobci SLC nejsou součástí výrobního odvětví Unie, jelikož při výrobě SLC zpracovávají jak dovážené, tak unijní GOES. Měli by tedy být spíše považováni za dovozce.

(19)

Komise toto tvrzení zamítla. Výrobci SLC, které dotyčné strany označovaly jako servisní centra, vytvářejí dotčený výrobek tím, že ve svých výrobních závodech v Unii – bez ohledu na to, zda mají GOES původ v EU nebo ve třetí zemi – zpracovávají GOES na SLC. Výrobci SLC tedy patří k výrobnímu odvětví Unie.

(20)

Na základě informací Eurostatu a informací předložených výrobci v Unii provedla Komise analýzu nárůstu dovozu dotčeného výrobku v období 2021 až 2025 (dále jen „posuzované období“).

(21)

Komise při posuzování vývoje dovozu nezohlednila objemy dovozu z některých zemí, které by měly být vyloučeny z působnosti prozatímních opatření, zejména: z Evropského hospodářského prostoru (EHP), zemí ESVO, Keni a Ukrajiny. Vzhledem k úzké integraci trhů s členy EHP a ESVO, celkovým údajům o dovozu z těchto zemí a nízkému riziku odklonu obchodu se Komise domnívá, že by z uplatňování tohoto nařízení měly být vyňaty posuzované výrobky, které pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Dovoz z Keni je vyloučen na základě dvoustranné dohody (5) , (6) a dovoz z Ukrajiny je vyloučen na základě pozastavení ochranného opatření (7) , (8). Během posuzovaného období nebyl zaznamenán žádný dovoz z Islandu, Lichtenštejnska a Keni, přičemž dovoz z Norska a Ukrajiny představoval 0,0009 %, respektive 0,0006 % celkového dovozu dotčeného výrobku do EU.

(22)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu do Unie. Informace o dovozu byly získány od Eurostatu. Objem výroby byl stanoven na základě odpovědí výrobců z Unie v dotazníku.

(23)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku se vyvíjel takto:

Tabulka 1

Objem dovozu, výroba, spotřeba a dovoz ve vztahu k výrobě

(24)

Analýza vývoje dovozu dotčeného výrobku ukazuje, že v posuzovaném období došlo k nárůstu objemu dovozu o 120 % v absolutních číslech, k nárůstu o 141 % ve srovnání s výrobou v Unii a k nárůstu o 66 % ve srovnání se spotřebou v Unii.

(25)

K prvnímu významnému nárůstu dovozu o 34 % došlo v letech 2021 až 2022. Dovoz se v roce 2023 udržel na podobné úrovni a v roce 2024 dále vzrostl o 23 % a v roce 2025 o 33 %. V roce 2025 tvoří čínský dovoz 53 % celkového dovozu, následuje Japonsko (20 %), Turecko (13 %) a Korea a Spojené arabské emiráty (4 %). Podíl dovozu z Číny se v posuzovaném období zvýšil z 20 % na 53 %, zatímco podíly dovozu z Japonska (z 25 % na 20 %), Turecka (z 16 % na 13 %) a Koreje (z 9 % na 4 %) se ve stejném období snížily.

(26)

Dovozní ceny by měly být posuzovány podle druhu výrobku a je třeba rozlišovat mezi cenou GOES, plechů a jader. Dovozní ceny GOES a SLC dohromady vzrostly v letech 2021 až 2023 o 78 %; v roce 2024 začaly klesat a v roce 2025 vzrostly o 27 % ve srovnání s rokem 2021. GOES je navíc třeba rozlišovat podle jakosti. Domácí prodejní ceny GOES jsou k dispozici pouze v souhrnné podobě, nikoli podle jednotlivých jakostí, zatímco dovozní ceny jsou k dispozici podle jednotlivých jakostí.

(27)

Dovozní ceny plechů a jader nelze rozlišit, protože se dovážejí pod stejným kódem KN. Na základě informací o trhu lze však předběžně dojít k závěru, že dovoz ze Spojených arabských emirátů tvoří téměř výlučně plechy a že dovozní cena jader by měla odpovídat průměru cen zbývajícího dovozu.

Tabulka 2

Dovozní ceny GOES a SLC, GOES a jader

(28)

Komise proto dospěla k závěru, že dotčený výrobek se dováží ve stále větším množství. Došlo k výraznému nárůstu dovozu, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Tento závěr vyplývá z komplexní analýzy údajů za celé období šetření a je podložen jak celkovou analýzou, tak analýzou na podrobnější úrovni, a to podle jednotlivých kategorií výrobků. Tyto údaje potvrzují, že nárůst dovozu je u dotčeného výrobku na celosvětové úrovni dostatečně nový, náhlý, prudký a významný, což se potvrzuje i na úrovni kategorií výrobků.

(29)

Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že výrazný nárůst dovozu GOES a SLC do Unie je přímým důsledkem nepředvídaného vývoje, který nejen vytváří, ale také prohlubuje nerovnováhu v mezinárodním obchodu s dotčeným výrobkem.

(30)

Světový trh s ocelí, včetně odvětví GOES, se vyznačuje nadbytečnou výrobní kapacitou, přičemž celosvětová kapacita v posledních letech výrazně vzrostla. Již v roce 2024 připadala pouze na Čínu nadbytečná kapacita GOES ve výši 600 000 tun (což odpovídá 20 % její celkové domácí poptávky), zatímco Indie, Korea a Japonsko dohromady představovaly dalších 242 000 tun. Tato úroveň volných kapacit je v ostrém kontrastu se spotřebou v EU, která v témže roce činila 366 850 tun. To významně přispělo k nárůstu objemu dovozu zaznamenanému na trhu Unie.

(31)

V případě nadbytečné výrobní kapacity v globálním měřítku vyrábějí výrobci nadbytečné množství, které se snaží prodat, kdekoli je to možné, a nejlépe na trzích s vysokou úrovní cen. Atraktivním odbytištěm pro tuto nadbytečnou výrobu se stal trh Unie, na kterém takto vysoké cenové hladiny panovaly.

(32)

Výše uvedený účinek se ještě zhoršil v důsledku restriktivních obchodních praktik na trzích třetích zemí. V posledních letech se ukázalo, že ostatní významné trhy se stávají stále uzavřenějšími, jelikož mnoho zemí stále častěji využívá obchodní politiky a nástroje na ochranu obchodu k ochraně domácích výrobců. Od té doby, co USA v roce 2025 zavedly opatření podle § 232 (9) (50 % clo na ocelové výrobky, včetně GOES), dovoz GOES do USA poklesl, což vedlo k přesměrování obchodu a ke zvýšení dovozu GOES do Unie. Kromě toho zůstává trh Unie atraktivní díky své velikosti, neboť patří k největším trhům s GOES na světě. Větší domácí trh než Unie má pouze Čína. Trh Čínské lidové republiky však podléhá antidumpingovým opatřením na dovoz z Japonska a Koreje (10) v rozmezí 37 % až 46 %, což vedlo Japonsko a Koreu k přesměrování části vývozu do Unie.

(33)

Některé strany tvrdily, že celosvětová nadbytečná výrobní kapacita a cla podle § 232 zákona USA, na která se Komise odvolávala, by neměly být považovány za „nepředvídaný vývoj“. Doplnily, že celosvětová nadbytečná výrobní kapacita již byla zmíněna v rámci přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření dokončeného v roce 2022, a proto by tento aspekt neměl být překvapením.

(34)

Komise toto tvrzení zamítla. Účastníci trhu mohou oprávněně očekávat, že jejich konkurenti budou rozšiřovat své kapacity v souladu s tržními trendy, jako je například rostoucí spotřeba. Jak je uvedeno v tomto nařízení, takový nárůst spotřeby byl v posuzovaném období skutečně zaznamenán. V blízké budoucnosti se očekává další růst, a to například v souvislosti s energetickou transformací a rostoucí poptávkou po datových centrech. Z důkazů obsažených ve spisu však vyplývá, že Čína již vybudovala výrobní kapacity, které zjevně převyšují to, co je trh schopen absorbovat. Skutečnost, že již v době, kdy byl proveden poslední přezkum (11) před pozbytím platnosti antidumpingových opatření, byla zaznamenána určitá nadbytečná kapacita, neznamená, že bylo možné předpokládat vznik nadbytečné kapacity, k němuž došlo v následujícím období.

(35)

Kromě toho se na GOES a SLC v Číně vztahuje sazba DPH ve výši 13 %. Čína však v rámci své současné daňové politiky zavedla slevu na DPH ve výši 13 %, které se vztahuje na vývoz SLC a transformátorů, v nichž jsou SLC zabudovány. Takováto sleva však nebyla zavedena v případě vývozu GOES. To znamená, že čínští vyvážející výrobci mají motivaci vyvážet SLC a transformátory. Čínská vláda zavádí tyto slevy na DPH selektivně, aby čas od času podpořila vývoz určitých výrobků. Pro účastníky trhu mimo Čínu proto tato opatření přicházejí nečekaně.

(36)

S ohledem na tyto okolnosti Komise předběžně dospěla k závěru, že nepředvídaný vývoj, zejména celosvětová nadměrná kapacita, opatření na ochranu obchodu ze strany třetích zemí a celkové zvýšení cel, zejména v USA, jakož i čínské slevy na DPH, nejen vedly, ale i nadále povedou k podstatnému zvýšení dovozu GOES do Unie.

(37)

Dotčený výrobek zahrnuje několik celních položek a u všech těchto celních položek má Evropská unie v důsledku celních koncesí učiněných v minulých kolech mnohostranných obchodních jednání celní závazky (12):

Tabulka 3

Sazby cla

(38)

Tyto koncese jsou v době stanovení prozatímních ochranných opatření zapsány v části I oddílu II listiny koncesí a závazků Evropské unie, potvrzené jako listina EU CLXXIII – Evropská unie dne 1. prosince 2016 (13), v platném znění.

(39)

V důsledku těchto koncesí zapsaných v listině koncesí a závazků Evropské unie, která je připojena k dohodě GATT a začleněna podle čl. II odst. 7 GATT 1994, a v důsledku dalších částí GATT 1994 má Evropská unie zejména tyto závazky vyplývající z GATT 1994: čl. XI odst. 1, který zakazuje necelní omezení dovozu výše uvedených výrobků, a zejména čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994. Podle čl. II odst. 1 písm. b) první věty nesmí EU, pokud neexistuje příslušná výjimka, uložit na dotyčný výrobek vyšší běžná cla, než jsou cla stanovená a uvedená v příslušné části listiny koncesí a závazků EU, tj. sazba uvedená výše pro každou z dotčených celních položek. Kromě toho bylo uplatňované dovozní clo EU na dotčený výrobek, známé také jako clo podle doložky nejvyšších výhod, v době šetření na maximální úrovni povolené podle výše uvedených celních závazků.

(40)

Dotčený výrobek byl dovážen ve zvýšeném množství v důsledku výše uvedených závazků přijatých podle GATT 1994 (čl. XI odst. 1, čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994), protože tyto závazky ve spojení s koncesemi, které Evropská unie učinila v následujících kolech mnohostranných obchodních jednání, zlepšily a zajistily podmínky přístupu na trh pro dovoz dotčeného výrobku na trhu Evropské unie. Výše uvedené celní závazky Evropské unie tak vedly k nárůstu dovozu a neposkytly Evropské unii žádný prostor ke zvýšení běžných cel namísto zavedení ochranného opatření. To současně vysvětluje, jak předmětné závazky vedly k nárůstu dovozu, který způsobuje vážnou újmou.

(41)

Uvedené závazky podle GATT současně bránily EU ve zvýšení uplatňovaných dovozních cel na dotčený výrobek. Jednalo se tedy o „závazky Evropské unie vyplývající z GATT 1994, které omezovaly její schopnost zabránit újmě způsobené nárůstem dovozu nebo ji napravit“. Zároveň Evropská unie „pozastavila tyto závazky na základě“ svého ochranného opatření.

(42)

S cílem formulovat předběžné zjištění, zda existují důkazy o vážné újmě způsobené výrobcům dotčeného výrobku v Unii, Komise v souladu s článkem 9 nařízení 2015/478 a článkem 6 nařízení 2015/755 přezkoumala trendy spotřeby, výroby, využití kapacity, prodeje, podílů na trhu, cen, ziskovosti, zásob, návratnosti investovaného kapitálu (ROCE), peněžních toků a zaměstnanosti dotčeného výrobku během posuzovaného období.

(43)

Ukazatele újmy vykazovaly v posuzovaném období obecně negativní tendence. Po poměrně slibném oživení v letech 2022 a 2023, které následovalo po pandemii COVID-19, došlo v roce 2024 k výraznému poklesu, přičemž v roce 2025 došlo k mírnému, avšak nedostatečnému zlepšení.

(44)

V posuzovaném období, na pozadí rostoucí spotřeby, se objem výroby snížil o 9 %, prodej o 4 % a tržní podíl výrobního odvětví Unie klesl na 43 % (oproti 66 % v roce 2021). Ziskovost domácího prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období snížila z 8,4 % na 3,6 %.

(45)

Ukázalo se, že v tomto kapitálově náročném odvětví je neudržitelná. Komise navíc dospěla k závěru, že k zajištění investic nezbytných pro dosažení a udržení nejvyšší jakosti je zapotřebí cílový zisk ve výši přibližně 15 %. Tento cílový zisk vycházel z míry zisku, kterou výrobci v Unii dosáhli v letech 2022 a 2023 před výrazným nárůstem dovozu.

(46)

Vzhledem k nárůstu poptávky o 32 % zvýšili výrobci GOES v Unii svou kapacitu o 9 %. V důsledku dovozního tlaku však využití kapacit v posuzovaném období pokleslo z 85 % na 71 % a výrobci GOES v Unii ztratili 35 % podílu na trhu.

(47)

Celkově lze říci, že hospodářská situace výrobců GOES v Unii (společností TK a Stalprodukt) vykazovala u většiny ukazatelů újmy soustavný klesající trend, zatímco situace výrobců SLC v Unii je rozmanitější a závisí na jejich obchodním modelu, zejména na tom, zda GOES nakupovali převážně od výrobců v Unii, nebo ze třetích zemí. Někteří se ukázali jako ztrátoví, zatímco jiní dosáhli zisku. Celkově Komise dospěla k závěru, že výrobci SLC v Unii, kteří byli závislí na dodávkách GOES od výrobců v Unii, utrpěli větší újmu než ti, kteří se alespoň částečně spoléhali na levné dovozy, zejména z Číny.

(48)

Při pohledu na celkovou situaci se spotřeba v Unii, tržby výrobců v Unii a odpovídající podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny, ceny při domácím prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a cenové podbízení

(49)

Výrobci v Unii prodávají převážně GOES nižších jakostí, zatímco dovoz tvoří z velké části výrobky vyšších jakostí. Vzhledem k odlišnému sortimentu GOES prodávaných na domácím trhu a dovážených GOES jsou jakékoli výpočty cenového podbízení založené na průměrech konzervativní a dokonce podhodnocené. Pro jádra byla provedena samostatná analýza podbízení, při níž jsme na základě odpovědí z dotazníku mohli určit ceny jader v EU a s větší přesností odvodit jejich dovozní ceny. Pro plechy nebylo na základě dostupných údajů možné smysluplný výpočet cenového podbízení provést.

(50)

U modelů GOES a SLC došlo v letech 2021 a 2022 k podbízení. V roce 2023 dosáhly ceny na světovém trhu absolutního maxima a dovozní ceny byly v průměru vyšší než domácí prodejní ceny. V roce 2024 dovozní ceny poklesly a opět došlo k cenovému podbízení. V roce 2025 činilo cenové podbízení u GOES a SLC na souhrnné úrovni 5,2 %,u jader 14,2 % a u GOES a 9,3 %.

Tabulka 5

Spotřeba, domácí prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a podíl na domácím trhu

(51)

Spotřeba v posuzovaném období postupně rostla, přičemž v letech 2022 až 2023 došlo pouze k mírnému poklesu. Celkově se v posuzovaném období zvýšila o 32 %. Domácí prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se zpočátku pohyboval kolem hodnoty z roku 2021, v roce 2025 však oproti roku 2021 poklesl o 13 %. Nárůst spotřeby a pokles domácího prodeje vedly k výraznému poklesu podílu na domácím trhu z 66 % na 43 %.

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(52)

Výroba v posuzovaném období nejprve vzrostla o 8 %, poté se vrátila na úroveň z roku 2021 a nakonec v roce 2025 oproti roku 2021 poklesla o 9 %. Výrobní kapacita se v průběhu času postupně zvyšovala, až v roce 2025 dosáhla nárůstu o 9 % ve srovnání s rokem 2021. Vzhledem k tomu, že oba ukazatele vykazovaly protichůdný vývoj, kleslo využití kapacit v roce 2025 ve srovnání s rokem 2021 o 14 %.

Tabulka 7

Domácí prodej a vývoz odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jejich ziskovost

(53)

Ziskovost se v letech 2021 až 2022 zvýšila o 6,1 procentního bodu u domácího prodeje a o 8,1 procentního bodu u vývozu, v roce 2024 však dramaticky poklesla. V roce 2025 se mírně zlepšila, ale stále se udržovala na nízké a neudržitelné úrovni.

Tabulka 8

Peněžní tok, návratnost investovaného kapitálu, zásoby a zaměstnanost

(54)

Peněžní tok se v posuzovaném období zvýšil o 111 %. Návratnost investovaného kapitálu se v roce 2024 dostala do záporných hodnot a v období mezi lety 2021 a 2025 celkově poklesla o 6,9 procentního bodu. Zásoby klesly během posuzovaného období o 15 %. Zaměstnanost rostla úměrně s nárůstem výrobní kapacity o 9 % v roce 2025 ve srovnání s rokem 2021.

(55)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně dospěla k závěru, že výrobcům v Unii vzniká vážná újma, o čemž svědčí zejména pokles výroby, prodeje, významná ztráta podílu na trhu, výrazné stlačení cen a podstatně snížená ziskovost.

(56)

Komise zkoumala, zda zvýšený dovoz způsobil výrobcům v Unii vážnou újmu. Kromě toho Komise rovněž zkoumala, zda újmu výrobcům v Unii nemohly současně způsobit jiné známé činitele, které by zpochybnily existenci příčinné souvislosti mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a zvýšeným dovozem.

(57)

Komise předběžně zjistila, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšeným dovozem dotčeného výrobku a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(58)

Zatímco dovoz dotčeného výrobku vzrostl v letech 2021 až 2025 o 120 %, výrobci v Unii, zejména výrobci GOES v Unii, ve stejném období na pozadí rostoucí spotřeby utrpěli ztráty v oblasti výroby a prodeje a přišli o významný podíl na trhu, což vedlo ke klesající a neudržitelné úrovni zisku.

(59)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(60)

Aby se zajistilo, že vážná újma nebude přičítána jiným činitelům než zvýšenému dovozu, provedla Komise předběžnou analýzu s cílem určit, zda k vážné újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii, mohly přispět jiné činitele, a odlišit účinky těchto činitelů od účinků zvýšeného dovozu, aby předběžně stanovila existenci skutečného a podstatného vztahu příčiny a následku.

(61)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobci v Unii trpí spíše vysokými cenami energie v Unii než zvýšeným dovozem. Ceny energií jsou v Unii obecně vyšší než v některých jiných regionech světa. Za běžných tržních podmínek však mohou výrobci zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách a tím si udržet přiměřený zisk. Zvýšená úroveň dovozu zabránila výrobcům v Unii zvýšit prodejní ceny natolik, aby pokryla zvýšení cen energie. Újmu tedy nezpůsobilo zvýšení nákladů jako takové, ale neschopnost výrobce v Unii přesně zohlednit toto zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách v důsledku zvýšeného dovozu.

(62)

Několik stran tvrdilo, že výrobci z Unie nebyli schopni dodávat GOES v dostatečném množství a jakosti. Šetření ukázalo, že výrobci v Unii jsou v současné době teoreticky schopni pokrýt přibližně 80 % poptávky po GOES v jakostech, které se v Unii v současnosti vyrábějí.

(63)

Komise však zjistila (a v tomto ohledu s tímto tvrzením souhlasila), že výrobci v Unii nebyli schopni vyrábět transformátory nejvyšší jakosti, jaká je zapotřebí pro transformátory s nejvyšší energetickou účinností (tj. transformátory s nejnižšími technicky možnými ztrátami v jádře), aby uspokojili zvýšenou poptávku. S tímto tvrzením souhlasili i výrobci z Unie. Tento faktor však neoslabil příčinnou souvislost mezi zvýšeným objemem dovozu a vážnou újmou utrpěnou výrobci v Unii, jelikož tyto problémy s jakostí nezabránily výrobnímu odvětví Unie dosáhnout v letech 2022 a 2023 vysokých ziskových marží (viz tabulka 6).

(64)

Několik stran tvrdilo, že nárůst dovozu odráží rostoucí poptávku a normalizaci trhu po pandemii. Komise konstatovala, že výrobní odvětví Unie mělo z těchto příznivých tržních podmínek těžit, k čemuž však nedošlo kvůli rostoucímu dovozu, který převýšil růst spotřeby.

(65)

Komise rovněž posoudila vývozní výkonnost výrobců v Unii na základě údajů z obdržených odpovědí na dotazník. Komise zjistila, že výrobci GOES v Unii v posuzovaném období mírně zvýšili objemy vývozu. Komise proto tvrzení, že vývozní výsledky přispěly k újmě utrpěné výrobním odvětvím Unie, prozatímně zamítla.

(66)

Některé strany rovněž poukázaly na to, že újma byla způsobena rozsáhlými investicemi výrobců z Unie a dekarbonizací. Tyto investice však byly nezbytné k tomu, aby bylo možné i nadále dodávat dotčený výrobek v trvale dobré jakosti a dále jej zdokonalovat. Nárůst dovozu a rychlé zhoršování ekonomické situace znemožnily výrobnímu odvětví Unie provést další nezbytné investice, které by vedly k dalšímu zlepšení jakosti.

(67)

Komise tak nezjistila žádné jiné činitele, které by mohly oslabit příčinnou souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou působenou výrobcům v Unii.

(68)

Z výše uvedených důvodů Komise prozatímně dospěla k závěru, že mezi výrazným nárůstem dovozu a vážnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Unie existuje příčinná souvislost. K vážné újmě utrpěné výrobci v Unii mohly přispět i další faktory, zejména vysoké ceny energie, avšak tyto faktory příčinnou souvislost neoslabily.

(69)

Komise posoudila, zda by přijetí prozatímních opatření bylo v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobců v Unii, dovozců a uživatelů.

(70)

Výrobní odvětví Unie se skládá z přibližně dvanácti výrobců, kteří mají sídlo v různých členských státech Unie, a v roce 2025 v souvislosti s dotčeným výrobkem přímo zaměstnávalo více než 3 000 zaměstnanců. Jeho zánik by měl závažné negativní důsledky jak pro zaměstnance, tak pro regiony, v nichž se výrobní závody nacházejí.

(71)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo vážnou újmu způsobenou zvýšením dovozu. Zavedení opatření na ochranu výrobního odvětví Unie před tímto výrazným nárůstem dovozu je tedy jednoznačně v jeho zájmu.

(72)

GOES a SLC jsou nepostradatelným vstupním materiálem transformátorů, které představují klíčovou součást energetické sítě a jejichž dostupnost a cenová přijatelnost jsou zásadní pro energetickou transformaci a bezpečnost dodávek v Evropě. Vzhledem k tomu, že se v Evropě GOES ani SLC nevyrábějí, bylo by odvětví transformátorů Unie zcela závislé na dovozu těchto materiálů ze třetích zemí. Během posuzovaného období se tržní podíl výrobního odvětví Unie, pokud jde o GOES a SLC, snížil o 23 procentních bodů na 43 %, zatímco tržní podíl dovozců nadále rostl, zejména v případě Číny, kde se zvýšil na více než 50 % celkového dovozu.

(73)

Vzhledem k tomu, že narušení globálního dodavatelského řetězce zvýrazňují zranitelná místa, je životaschopné odvětví výroby GOES a SLC zárukou, že si Unie udrží svou průmyslovou produkci a strategickou autonomii i v dobách globální nejistoty.

(74)

Kromě toho přispívá odvětví GOES a SLC v Unii k tomu, aby Unie dosáhla svých klimatických cílů. Výrobní odvětví Unie dodržuje unijní předpisy v oblasti životního prostředí, zatímco dovoz GOES a SLC by mohl vést k úniku uhlíku.

(75)

Uživatelé a dovozci obecně usilují o co nejnižší cenu. Je však také v jejich zájmu mít konkurenceschopné a životaschopné výrobní odvětví Unie jako spolehlivý zdroj dodávek.

(76)

Několik zainteresovaných stran tvrdilo, že výrobci v Unii nedokázali uspokojit poptávku uživatelů v Unii ani z hlediska množství, ani z hlediska jakosti. Kromě toho by celková kapacita odvětví GOES v Unii nestačila pokrýt spotřebu GOES v Unii. Kromě toho by GOES vyráběné výrobním odvětvím Unie nesplňovaly požadavky na ztráty v jádře a požadavky týkající se hluku stanovené nařízením Komise (EU) č. 548/2014 (14). V důsledku toho by odvětví výroby transformátorů v Unii nebylo schopno vyrábět transformátory splňující tyto požadavky. Účastníci řízení navíc tvrdili, že dané opatření by vedlo k výraznému zvýšení cen GOES a SLC pro navazující odvětví výroby transformátorů v Unii. To by v souhrnu poškodilo konkurenceschopnost odvětví výroby transformátorů v Unii a vedlo by to k nárůstu dovozu transformátorů a ke zvýšení závislosti na Číně. Komise zohlednila obavy týkající se dodávek GOES a SLC zavedením specifických cel založených na minimálních dovozních cenách v kombinaci s celními kvótami, jejichž cílem je kromě ochrany výrobního odvětví Unie také zachovat otevřenost trhu Unie vůči dovozu. Forma těchto opatření rovněž zajistí, že případné dodatečné náklady budou pro výrobce transformátorů omezeny na absolutní minimum, a to zejména pro ty z nich, kteří již nakupují GOES vysoké jakosti za ceny blížící se cenové prahové hodnotě. Kromě toho tvoří náklady na GOES v průměru 10 % až 30 % ceny transformátoru a nárůst nákladů bude ve většině případů představovat pouze malou část této částky. Na druhou stranu umožní zavedení opatření výrobnímu odvětví Unie investovat s cílem zvýšit výrobu GOES vysoké jakosti.

(77)

Dále bylo tvrzeno, že opatření týkající se GOES a SLC by vedlo k jeho obcházení. Výrobci ve vyvážejících zemích by mohli GOES a SLC dále zpracovávat na jádra zabudovaná do transformátorů, aby se vyhnuli clům.

(78)

Komise se tímto tvrzením zabývala a shledala, že je opodstatněné uplatnit tato opatření i na jádra zabudovaná do transformátorů. Proto se na GOES a SLC, včetně SLC dále zpracovávaných na transformátory, budou vztahovat prozatímní opatření uložená podle tohoto nařízení. Toto ustanovení je nezbytné k zajištění účinnosti tohoto opatření. Kromě toho lze jádro v transformátoru identifikovat a má stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako jádro, které do transformátoru ještě nebylo zabudováno.

(79)

Kromě toho několik stran tvrdilo, že vyšší ceny GOES a SLC způsobené tímto opatřením by měly negativní dopad na odvětví transformátorů, což by zpomalilo rozšiřování rozvodné sítě a vedlo k vyšším cenám elektřiny.

(80)

Komise tato tvrzení zamítla. Ceny transformátorů představují pouze malou část celkových nákladů spojených s provozem elektrické rozvodné sítě. Bylo zjištěno, že vliv zvýšení cen transformátorů na provozní náklady rozvodné sítě a následně na ceny elektřiny je zanedbatelný.

(81)

Některé strany tvrdily, že zavedení ochranných opatření není v zájmu Unie, protože tato opatření v kombinaci s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), který bude brzy zaveden na základě právních předpisů Unie, povedou k ještě vyšším dovozním cenám, což bude mít pravděpodobně negativní dopad na konkurenceschopnost výrobců transformátorů.

(82)

Komise tento argument zamítla. Výrobci v Unii průběžně přizpůsobují své výrobní procesy tak, aby vyhovovaly právním předpisům Unie zaměřeným na snížení emisí uhlíku. Cílem opatření v rámci CBAM je zachovat konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie vůči výrobcům ve vyvážejících zemích, kteří podle svých vnitrostátních právních předpisů nemusí dodržovat podobná pravidla týkající se snižování emisí uhlíku. Přijetí tohoto argumentu by narušilo úsilí Unie o snížení emisí uhlíku, což je zjevně v rozporu se zájmy Unie.

(83)

Na základě výše uvedených tvrzení a úvah dospěla Komise k závěru, že ochranná opatření ve formách popsaných níže v oddíle 12.2 zajistí správnou rovnováhu mezi zájmy výrobců a uživatelů, přičemž na jedné straně řeší vážnou újmu způsobenou zvýšeným dovozem a na druhé straně zohledňují zájmy výrobců transformátorů tím, že opatření se vztahují pouze na tu část SLC, která je součástí dovážených transformátorů.

(84)

Toto opatření bude pravděpodobně také sloužit jako podnět pro investice výrobního odvětví Unie do výroby GOES a SLC a následné zvýšení využití výrobních kapacit. Zavedení opatření umožní výrobcům v Unii obnovit a zvýšit výrobu a obnovit jejich konkurenceschopnost. To povede k dlouhodobě udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu výrobnímu odvětví Unie.

(85)

Na základě výše uvedených úvah a pečlivého zvážení různých zájmů dospěla Komise k předběžnému závěru, že je v zájmu Unie přijmout ochranná opatření ve formě specifických cel, založených na rozdílu mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou podle jednotlivých stupňů jakosti výrobků. Pozitivní dopady pro výrobní odvětví Unie převažují nad nepříznivými dopady, kterým může odvětví transformátorů čelit. Toto vyvážené opatření by umožnilo dovoz do Unie, zejména u druhů vysoké jakosti, čímž by se zajistilo, že zahraniční dodávky budou i nadále uspokojovat poptávku navazujících odvětví, a zároveň by se zajistila udržitelná cenová úroveň pro výrobní odvětví Unie.

(86)

Výrobci dotčeného výrobku v Unii mají strategický význam pro hospodářskou bezpečnost a dlouhodobou odolnost Unie a Unie si nemůže dovolit o toto odvětví přijít. Komise se proto domnívá, že ochranné opatření je v zájmu Unie.

(87)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2015/478 Komise posoudila, zda nastaly kritické okolnosti, za nichž by prodlení způsobilo škodu, kterou by bylo obtížné napravit. Zkoumána byla zejména současná situace výrobců v Unii a to, zda je pravděpodobné, že se dovoz v blízké budoucnosti dále zvýší.

(88)

Výrobci v Unii se již nacházeli v obtížné situaci, jak je odůvodněno v oddíle 7 tohoto nařízení. Zejména ztratili značné podíly na trhu, který se jinak rozrůstá. Kromě toho jeden výrobce z Unie kvůli neudržitelné ekonomické situaci dočasně zastavil výrobu v jednom ze svých závodů.

(89)

Kromě toho, jak bylo vysvětleno výše v oddíle 5, byl objem stávající celosvětové nadbytečné kapacity (bez započítání plánovaných dodatečných kapacit) odhadnut na více než 842 000 tun, což představuje více než dvojnásobek spotřeby v Unii ve stejném období. Vzhledem k velmi výrazným nadbytečným kapacitám, které převyšují jakoukoli potenciální poptávku včetně předpokládaného růstu poptávky ve vyvážejících zemích, se nadbytečná výroba bude snažit najít odbytiště v zemích dovozu, mezi nimiž bude s velkou pravděpodobností i Unie, která je na rozdíl od mnoha jiných trhů stále otevřeným trhem.

(90)

Vzhledem k opatřením na ochranu obchodu v mnoha třetích zemích (viz (32). bod odůvodnění) a zavedeným clům ze strany USA (viz (32). bod odůvodnění) zůstane trh Unie atraktivním vývozním cílem, jak je objasněno v oddíle 5. Vzhledem k již tak obtížné situaci výrobců v Unii by bylo další zvyšování dovozu neudržitelné.

(91)

Komise se proto domnívá, že vzhledem k vážné újmě, která vzniká výrobcům v Unii, a k riziku dalšího zvýšení dovozu existují kritické okolnosti. Jakékoli zpoždění při přijímání prozatímních ochranných opatření by způsobilo škody, které by bylo obtížné napravit. Komise proto dospěla k závěru, že prozatímní ochranná opatření by měla být zavedena neprodleně.

(92)

Po zahájení řízení Kolumbie, Rada pro spolupráci v Perském zálivu, Island, Mexiko, Ukrajina, Švýcarsko, Tchaj-wan a Thajsko tvrdily, že by měly být vyňaty z působnosti opatření, a to buď s ohledem na svůj status rozvojové země, nebo s ohledem na zanedbatelný objem vývozu dotčeného výrobku do Unie, nebo s ohledem na platnou dvoustrannou obchodní dohodu mezi nimi a Unií.

(93)

Několik stran požádalo o vyloučení Japonska a Koreje z působnosti těchto opatření, protože tyto země vyvážejí typy výrobků vysoké jakosti, které se v Unii nevyrábějí, a které tudíž nekonkurují typům výrobků unijních výrobců.

(94)

V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie se prozatímní opatření nesmí vztahovat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země, která je členem WTO, nebo z Alžírska (15), pokud její podíl na dovozu tohoto výrobku do Unie nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že rozvojové země, které jsou členy WTO a jejichž podíl na dovozu je nižší než 3 %, nemají společně více než 9 % podílu na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(95)

V příloze III.1 jsou uvedeny všechny rozvojové země, které jsou členy WTO a mají proto nárok na výjimky z ochranných opatření.

(96)

Z předběžného zjištění Komise vyplývá, že dovoz dotčeného výrobku pocházející z rozvojových zemí, které jsou členy WTO, by nesplňoval požadavky pro využití výše uvedené odchylky, pokud by se dovoz z těchto zemí posuzoval pro dotčený výrobek jako celek. Naopak, pokud se dovoz z těchto zemí posuzuje podle typu výrobku, pak s výjimkou jednoho typu výrobku přináší tato odchylka výhody mnoha rozvojovým zemím, které jsou členy WTO. Z tohoto důvodu a v souladu s dřívější praxí považuje Komise v této fázi za vhodné vypočítat objem dovozu z rozvojových zemí na základě jednotlivých typů výrobků. Zvýšení sazeb je rovněž stanoveno pro jednotlivé typy výrobků s ohledem na značné rozdíly v cenových úrovních. Příloha III.2 (Seznam typů výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují prozatímní opatření) uvádí rozvojové země, na které se vztahují prozatímní ochranná opatření.

(97)

Kromě toho, jak je rovněž vysvětleno v oddíle 4, je na základě stávajících právních předpisů Unie nutné vyjmout z uplatňování ochranných opatření dovoz z Ukrajiny. Komise přijala nařízení (EU) 2025/1153 (16), kterým se pozastavuje uplatňování některých ustanovení nařízení (EU) 2015/478, pokud se týkají dovozu z Ukrajiny. V souladu s uvedeným nařízením a v souladu s požadavkem na souběžnost byl dovoz z Ukrajiny vyloučen z oblasti působnosti tohoto ochranného šetření (17).

(98)

Bylo předběžně konstatováno, že výrobci v Unii utrpěli vážnou újmu. Vzhledem ke kritickým okolnostem se Komise domnívá, že by před dokončením aktuálního šetření mělo být přijato prozatímní ochranné opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, kterou by bylo obtížné napravit.

(99)

Při rozhodování o nejvhodnější formě opatření Komise zohlednila několik faktorů. Nejprve zvážila, jakým způsobem lze náležitě napravit újmu, kterou utrpěli výrobci v Unii. V tomto ohledu Komise stanovila cenu, která nezpůsobuje újmu, a která se skládá z nákladů na prodané zboží, k nimž byl připočítán cílový zisk ve výši 15 %. Tento cílový zisk byl shledán nezbytným, aby bylo možné realizovat investice potřebné k výrobě výrobků nejvyšší jakosti, jak to trh stále více vyžaduje.

(100)

Za druhé Komise zohlednila platná antidumpingová opatření, která budou i nadále platit, proti dovozu GOES z pěti zemí (18), kde bylo shledáno jako nejvhodnější zavedení zvláštního cla v kombinaci s rozdílem mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou, a to především s ohledem na potřeby odběratelů, tj. odvětví transformátorů, aby mohli i nadále dovážet výrobky vysoké jakosti za ceny, které pro ně nepovedou k nepřiměřenému zvýšení nákladů. Skutečností je, že od zavedení těchto opatření v roce 2015 se dovoz, zejména z Japonska a Jižní Koreje, který se většinou vyznačuje vysokou jakostí, realizoval za ceny převyšující úroveň minimálních dovozních cen, což znamenalo, že se neplatila žádná cla. Zároveň zavedená opatření zajišťovala základní úroveň ochrany výrobního odvětví Unie před dovozem za nízké ceny způsobující újmu. Jelikož byla specifická cla související s minimální dovozní cenou stanovena před více než 10 lety, jsou v současné době zastaralá, neboť jejich úroveň je příliš nízká, a proto již neposkytují výrobnímu odvětví Unie žádnou účinnou ochranu.

(101)

Za třetí se Komise řídila dosavadní praxí při šetřeních v rámci ochranných opatření a mezinárodními závazky, které stanoví, že by měly být respektovány tradiční obchodní toky, pokud nezhoršují zjištěnou vážnou újmu. V této souvislosti Komise rovněž dospěla k závěru, že nepřiměřeně vysoký nárůst dovozu, který byl zjištěn v případě dovozu z Číny, by měl být omezen na průměrnou míru nárůstu v letech 2021 až 2023 (43 %), a měl by být uplatněn na nárůst dovozu v letech 2023 až 2025 za účelem výpočtu objemu celní kvóty s ohledem na dovoz od ostatních obchodních partnerů během téhož reprezentativního období.

(102)

Za čtvrté některé strany tvrdily, že opatření by se mělo vztahovat i na dotčený výrobek, je-li zabudován do transformátorů, aby bylo účinné. Komise s tímto tvrzením souhlasila a dospěla k závěru, že prozatímní ochranná opatření by se měla skutečně vztahovat na dotčený výrobek, je-li součástí následného výrobku, tj. transformátorů. Cílem tohoto ustanovení je zabránit poklesu dovozu dotčeného výrobku v důsledku zavedení prozatímních ochranných opatření, což by vedlo k nárůstu dovozu přímých následných výrobků, tj. transformátorů, a tím by se výrazně snížila účinnost ochranného opatření. Ocelové jádro je součástí transformátoru, ale není do něj zapuštěno, takže je v transformátoru možné jej rozeznat.

(103)

S ohledem na výše uvedené úvahy Komise předběžně dospěla k závěru, že nejvhodnější formou ochranného opatření by bylo zvláštní clo odrážející rozdíl mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou v kombinaci s celní kvótou podle typu výrobku. Úroveň stanoveného cenového prahu se bude lišit v rámci kvóty i mimo ni. Toto opatření ochrání výrobní odvětví Unie před nárůstem dovozu za nízké ceny způsobující újmu a zároveň zajistí, aby výrobci transformátorů mohli i nadále dovážet dotčený výrobek, zejména výrobky vysoké jakosti z Japonska a Jižní Koreje. V současné době se tento dovoz již uskutečňuje za ceny, které se příliš neliší od úrovně prozatímně stanovených cenových prahových hodnot, a občas dokonce za ceny vyšší. Tato podoba opatření proto bude mít co nejmenší dopad na obchod a zajistí, že případný dopad na náklady výrobců transformátorů bude omezen na absolutní minimum.

(104)

Pokud jde o jádra používaná v transformátorech, Komise dospěla k závěru, že k dosažení zamýšleného cíle by bylo nejvhodnější a nejpraktičtější zavést zvláštní clo vyjádřené v EUR/t, které by odpovídalo rozdílu mezi cenovou prahovou hodnotou stanovenou pro jádra a průměrnou dovozní cenou vypočítanou na základě údajů Eurostatu za roky 2023 a 2025.

(105)

Komise zjistila, že by měla být zavedena samostatná kvóta pro GOES a SLC. Výše kvót by měla vycházet z průměrné úrovně dovozu za poslední tři roky. Kromě toho některé zúčastněné strany tvrdily, že by se měl zohlednit dovoz v rámci práva duševního vlastnictví, že by měla být Japonsku přidělena vysoká kvóta, že kvóty by měly být čtvrtletní a že by měl být zaveden systém přenosu kvót.

(106)

Na základě zvážení zájmu Unie a za účelem zajištění optimálního využití objemů celních kvót Komise shledala, že by měly být přiděleny na jedné straně kvótám pro jednotlivé země, a to zemím, které mají významný zájem na dodávkách daného typu výrobku, a na druhé straně všem ostatním zemím původu.

(107)

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že významný dodavatelský zájem mají země s podílem přesahujícím 5 % dovozu dotčeného typu výrobku za poslední tři roky. Všem ostatním dodavatelským zemím by měla být přidělena zbytková celní kvóta (dále jen „zbytková kvóta“) vycházející z průměru zbývajícího dovozu za poslední tři roky. Zbytková kvóta by měla být naplněna na základě chronologického pořadí dat přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447. Tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

(108)

Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které má být vyňato z celních kvót, závisí na původu zboží. Proto by měla být použita kritéria pro určení nepreferenčního původu zboží aktuálně platná v Unii.

(109)

Měly by se vytvořit kódy TARIC uvedené v PŘÍLOZE II tohoto nařízení tohoto nařízení.

(110)

Prozatímní opatření by měla platit po dobu 155 kalendářních dnů (do 26.2.2027) ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost,