(EU) 2026/2107Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2107 ze dne 22. září 2026, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/870 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egyptské arabské republiky (dále jen „Egypt“ nebo „dotčená země“) v návaznosti na antisubvenční šetření (dále jen „původní šetření“). Aktuálně platná vyrovnávací cla činí 13,1 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

Na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/831 (3) uložila Komise antidumpingové clo mimo jiné na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta. Aktuálně platná konečná antidumpingová cla činí 11 %.

(3)

Na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“) se rovněž vztahují antidumpingová a antisubvenční opatření. Antidumpingová opatření v rozmezí od 7,3 % do 13,8 % byla poprvé uložena v roce 2011 (4). V roce 2014 byla uložena antisubvenční opatření v rozmezí od 4,9 % do 10,3 %. Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se pohybovala v rozmezí od 4,9 % do 30,2 % (5). Po řadě prozatímních přezkumů a přezkumů před pozbytím platnosti se kombinovaná cla na dovoz z Číny v současné době pohybují v rozmezí od 24 % do 33,2 %. Komise v současnosti provádí přezkum před pozbytím platnosti antisubvenčních opatření (6).

(4)

Opatření platí rovněž pro dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Thajska (v rozmezí od 15,3 % do 25,4 %) a z Bahrajnu (11,8 %) (7).

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) opatření uložených na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost podalo dne 21. března 2025 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „žadatel“, GFE) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení upozornila Komise egyptskou vládu, že obdržela náležitě doloženou žádost o přezkum. Komise vyzvala egyptskou vládu ke konzultacím před zahájením řízení s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu žádosti o přezkum a dosáhnout řešení na základě vzájemné dohody. Ačkoli Komise vycházela z toho, že egyptská vláda bude schopna získat potřebné informace týkající se tvrzení uvedených v žádosti, nabídla jí rovněž možnost rozšířit pozvání ke konzultacím i na čínskou vládu, pokud by egyptská vláda usoudila, že by účast čínské vlády byla užitečná pro vyjasnění situace.

(8)

Konzultace s egyptskou vládou proběhly dne 23. června 2025 a egyptská vláda sdělila Komisi své názory na zahájení šetření. Egyptská vláda nejprve namítala, že šetření týkající se „mezistátních“ subvencí porušuje Dohodu WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních („dále jen dohoda o subvencích“). Konkrétně tvrdila, že údajně neexistují žádné důkazy o tom, že by Egypt „uznal a přijal“ čínské subvence, a proto nelze takový finanční příspěvek přičítat Egyptu.

(9)

Za druhé, egyptská vláda se domnívala, že podpora kapitálových investic poskytnutá vyvážejícímu výrobci v Egyptě nepředstavuje subvenci ve smyslu základního nařízení, jelikož tato podpora nebyla poskytnuta vládou vyvážející země a podle egyptského zákona o investicích č. 72/2017 jsou kapitálové pobídky poskytovány napříč odvětvími a nejsou specifické pro odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(10)

Za třetí, egyptská vláda tvrdila, že osvobození zařízení dováženého do Egypta od DPH a dovozního cla se nevztahuje konkrétně na výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken, a proto nepředstavuje subvenci ve smyslu základního nařízení. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 („období přezkumného šetření“) navíc nebyla poskytnuta žádná výhoda, jelikož egyptský vyvážející výrobce neměl v tomto období žádný přeplatek DPH, a stát nepřišel o příjmy, neboť egyptská vláda si ponechává právo vymáhat dovozní cla po dobu pěti let.

(11)

Za čtvrté, egyptská vláda měla za to, že osvobození od daně z příjmů právnických osob, které bylo zavedeno prostřednictvím zvláštního daňového pravidla z roku 2016 umožňujícího započítat kurzové ztráty jako daňové ztráty, nepředstavuje výhodu. Navíc se to netýká pouze výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken, jelikož tento režim mohou využít všechny subjekty, které jsou touto situací podobně dotčeny.

(12)

Egyptská vláda rovněž tvrdila, že pozemky zakoupené vyvážejícím výrobcem v Egyptě nebyly poskytnuty egyptskou vládou za cenu nižší než přiměřenou a nepředstavovaly subvenci ve smyslu základního nařízení, jelikož pozemky v zóně TEDA v Suezském průplavu jsou přidělovány za veřejně oznámené sazby a neexistují žádné důkazy o tom, že by byly poskytnuty za cenu nižší, než je tržní hodnota.

(13)

Komise se prvním tvrzením zabývala v 67. až 73. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(14)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise odkázala na původní šetření, v jehož rámci bylo zjištěno, že kapitálové injekce, u nichž bylo shledáno, že jsou napadnutelné, byly poskytnuty čínským státem s cílem zřídit a rozšířit výrobní zařízení společnosti China National Building Material Co. Ltd. (dále jen „CNBM“) v Egyptě. Taková podpora by rovněž spadala do okruhu záležitostí, na nichž se Čína a Egypt dohodly v rámci dohody o spolupráci týkající se zřízení zóny hospodářské a obchodní spolupráce v Suezském průplavu (dále též „zóna SETC“). Tuto podporu bylo proto možné přičíst egyptské vládě, třebaže ji přímo neposkytl Egypt, vláda vyvážející země (9).

(15)

Původní šetření navíc ukázalo, že mandátem a cílem čínských státních subjektů, které vykonávají vrcholovou kontrolu nad mateřskými společnostmi vyvážejícího výrobce, je provádět vládní politiky a plány, mimo jiné poskytováním finanční podpory a financování pro podporovaná odvětví, mezi něž patří i odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, za účelem přijetí strategie „vykročení do světa“. Proto byla tato forma mezistátní kapitálové podpory považována za specifickou pro odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě. To, zda jsou podle egyptských investičních zákonů kapitálové pobídky poskytovány napříč odvětvími v rámci Egypta, proto není pro toto ustanovení relevantní (10). Za třetí, pokud jde o osvobození dováženého zařízení od DPH a dovozního cla, Komise uznává, že tato osvobození se nevztahují konkrétně na odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě. Jak je však podrobně uvedeno v oddíle 3.5.4 tohoto nařízení, toto se vztahuje pouze na společnosti se sídlem v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je například ekonomická zóna Suezského průplavu (dále též „zóna SC“), což potvrzuje, že v Egyptě není obecně platné a je specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že tvrzení egyptské vlády ohledně údajné neexistence výhody a ušlých státních příjmů byla vypořádána v původním nařízení (11).

(16)

Komise se čtvrtým tvrzením zabývala v oddílech 3.7.4 a 3.7.5 tohoto nařízení.

(17)

Za páté, pokud jde o tvrzení, že v původním šetření neexistovaly žádné důkazy o tom, že by byl pozemek poskytnut vyvážejícímu výrobci v Egyptě za cenu nižší než přiměřenou, Komise poznamenala, že toto tvrzení je v rozporu se závěry původního nařízení, které vycházejí z údajů obsažených ve spisu nebo z dostupných údajů v případě nespolupráce (12). Závěry Komise ohledně způsobu stanovení výše výhody vyplývající z této napadnutelné subvence byly následně potvrzeny Soudním dvorem Evropské unie (13). Komise dále potvrdila, že tyto subvence v průběhu období přezkumného šetření pokračovaly a byly rozšířeny (viz 124. až 220. bod odůvodnění tohoto nařízení). Ačkoli Komise chápe, že užívací právo k pozemkům v zóně TEDA v Suezském průplavu je přidělováno na základě sazeb stanovených egyptskou vládou, pro pozemky, na nichž vyvážející výrobce působí, to není relevantní, jelikož tyto pozemky společnost zakoupila, a nezískala je na základě užívacích práv.

(18)

Na základě výše uvedených argumentů byla tvrzení egyptské vlády zamítnuta.

(19)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení (14) stanovila, že existují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti subvencování a újmy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 24. června 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta do Unie na základě čl. 18 odst. 2 základního nařízení (15). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (16) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(20)

Šetření týkající se přetrvávání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti navíc výslovně informovala žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známého výrobce v Egyptě, egyptskou vládu, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení řízení před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti. Vzhledem k zapojení čínské vlády a její velmi úzké spolupráci s egyptskou vládou v souvislosti s poskytováním subvencí výrobkům z nekonečných skleněných vláken pocházejícím z Egypta byla čínská vláda rovněž informována a vyzvána k účasti.

(22)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky k zahájení šetření ani žádosti o slyšení.

(23)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(24)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek Komise vybrala na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 63 % odhadovaného celkového objemu výroby a 70 % prodeje obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K předběžnému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(26)

Na formulář pro výběr vzorku neodpověděl žádný dovozce, který není ve spojení.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Egyptě, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Egyptské arabské republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast v šetření zájem.

(28)

Pouze jeden vyvážející výrobce z Egypta poskytl odpověď k výběru vzorku, a výběr vzorku proto nebyl považován za nutný. Egyptská vláda potvrdila, že tento vyvážející výrobce je i nadále jediným výrobcem výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě. Komise vyzvala společnost, aby vyplnila dotazník pro vyvážející výrobce.

(29)

Aby získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, zveřejnila Komise on-line (17) dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, výrobce v Unii a jejich sdružení, uživatele a zaslala dotazník egyptské vládě.

(30)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od egyptské vlády, vyvážejícího výrobce Jushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E. (dále jen „Jushi Egypt“), výrobců v Unii 3B Fibreglass Company Sprl (dále jen „3B Fiberglass“), European Owens Corning Fibreglass Sprl (dále jen„Owens Corning“), Johns Manville Slovakia a.s. (dále jen „Johns Manville“) a také sdružení výrobců v Unii Glass Fibre Europe. Uživatelé Tolnatext Fonalfeldolgozó és Műszakiszövet-gyártó Bt. (dále jen „Tolnatext“) a Rymatex sp. z o. o. (dále jen „Rymatex“) rovněž předložili odpovědi na dotazník určený uživatelům.

(31)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se uskutečnily v prostorách této skupin společností:

(32)

Inspekce na místě se uskutečnila také v prostorách egyptské vlády v Káhiře a Ain Soukhna, jakož i v prostorách těchto egyptských vládních orgánů:

(33)

Dne 8. července 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná vyrovnávací cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí informací zaslat připomínky.

(34)

Egyptská vláda se k poskytnutým informacím vyjádřila. Komise tyto připomínky zvážila a posoudila v příslušných oddílech níže. Vyvážející výrobce v Egyptě se ke zveřejněným informacím nevyjádřil. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(35)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00 , ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019 12 00 22, 7019 12 00 25, 7019 12 00 26, 7019 12 00 39) a 7019 14 00 a 7019 15 00 . Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(36)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se nejčastěji používá jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (materiály vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: doprava (automobilová, námořní, letecká, vojenská), elektrický a elektronický průmysl, větrná energie, stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží atd.

(37)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem přezkumu a který pochází z Egypta.

(38)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(39)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(40)

K definici výrobku nebyla obdržena žádná tvrzení.

(41)

V souladu s článkem 18 základního nařízení (a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení) Komise posoudila, zda dotčený vyvážející výrobce během období přezkumného šetření i nadále využíval napadnutelné subvence a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání či obnovení subvencování.

(42)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, zprávě o dostatečnosti důkazů, oznámení o zahájení řízení a odpovědí egyptské vlády a vyvážejícího výrobce na dotazník Komise se prošetřovalo údajné subvencování prostřednictvím těchto subvencí ze strany egyptské vlády:

(43)

Původní šetření zjistilo, že subvence ve formě prominutých či nevybraných státních příjmů, které by jinak byly splatné, a ve formě poskytnutí pozemků za cenu nižší než přiměřenou (podle písmen c), d), e) a f) výše) byly poskytovány společnosti Jushi Egypt přímo egyptskou vládou (18). Bylo však zjištěno, že čínská vláda provádí přímé převody finančních prostředků prostřednictvím bank, které jsou ve vlastnictví státu nebo jsou jinak řízeny státem (19).

(44)

Původní šetření zjistilo, že egyptská vláda tyto subvence uznala a přijala, a proto byly přičítány egyptské vládě jako její vlastní subvence. Egyptská vláda byla proto v souvislosti s těmito subvencemi považována za poskytující orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení (20).

(45)

V žádosti o přezkum se uvádělo, že výše uvedené subvence pokračovaly stejným způsobem.

(46)

Vyvážející výrobce Jushi Egypt a egyptská vláda při šetření částečně spolupracovali a poskytli odpovědi na dotazník.

(47)

Dotazník pro egyptskou vládu obsahoval také zvláštní dotazník pro společnost TEDA Egypt Investment Co. (dále jen „TEDA Egypt“) a egyptská vláda byla požádána, aby tyto informace poskytla i za společnost Tianjin Teda Investment Holding Co. Ltd. (dále jen „TEDA Tianjin“). Egyptská vláda byla požádána, aby shromáždila odpovědi poskytnuté těmito subjekty a aby je zaslala Komisi.

(48)

V průběhu šetření obě strany Komisi informovaly, že nebudou spolupracovat při inspekcích na místě, jež mají posoudit úplnost a správnost předložených informací. V souladu s tím Komise prostřednictvím příslušných verbálních nót ze dne 11. listopadu 2026 a ze dne 18. listopadu 2026 informovala egyptskou vládu o svém záměru uplatnit článek 28 základního nařízení a opřít svá zjištění týkající se vyvážejícího výrobce a egyptské vlády o dostupné údaje. Obě strany však později Komisi sdělily, že spolupráci obnoví a budou se účastnit inspekcí na místě, které proběhly tak, jak je popsáno v 31. bodě odůvodnění.

(49)

Odpovědi na dotazník poskytnuté vyvážejícím výrobcem a egyptskou vládou neobsahovaly všechny informace vyžadované v dotazníku. Komise požádala o poskytnutí chybějících informací písemnými upozorněními na nedostatky zaslanými vyvážejícímu výrobci a egyptské vládě nebo během inspekce na místě.

(50)

Komise však měla za to, že ani po inspekci neobdržela úplná vysvětlení k některým otázkám vzneseným v průběhu šetření a že vyvážející výrobce ani egyptská vláda neposkytli některé požadované dokumenty. Pokud jde navíc konkrétně o egyptskou vládu, ačkoli byla v rámci inspekce na místě původně naplánována návštěva společnosti TEDA Egypt, tato společnost nakonec účast na inspekci na místě odmítla.

(51)

V souladu s tím Komise verbální nótou ze dne 18. března 2026 o této skutečnosti informovala egyptskou vládu, přičemž zdůraznila, že má v úmyslu uplatnit článek 28 základního nařízení, pokud jde o záležitosti, které egyptská vláda plně nevyjasnila, a vyzvala ji k podání připomínek. Dále Komise prostřednictvím verbální nóty ze dne 30. března 2026 informovala egyptskou vládu, že hodlá uplatnit článek 28 základního nařízení a částečně svá zjištění týkající se vyvážejícího výrobce Jushi Egypt opřít o dostupné údaje.

(52)

Egyptská vláda vznesla námitku proti použití článku 28 základního nařízení ve vztahu k ní s tím, že by se mělo jednat o výjimečné opatření, které vyžaduje prokázání toho, že dotčená strana úmyslně odmítla umožnit přístup k nezbytným informacím nebo významně bránila šetření. Egyptská vláda zdůraznila, že během celého šetření poskytovala náležitou součinnost a že případné potíže s poskytnutím všech požadovaných údajů vyplývaly z faktické či právní nemožnosti tyto informace poskytnout.

(53)

Egyptská vláda dále zdůraznila, že uplatnění článku 28 základního nařízení nelze použít jako represivní nástroj s cílem potrestat zúčastněnou stranu. Jediným účelem využití dostupných údajů podle tohoto ustanovení je spíše umožnit Komisi pokračovat v šetření i přes neuvedení některých údajů.

(54)

Na závěr egyptská vláda zdůraznila, že Komise nepředložila dostatečné odůvodnění, které by ospravedlnilo úplné odmítnutí skutečných údajů poskytnutých egyptskou vládou, jak to vyžaduje čl. 28 odst. 4 základního nařízení.

(55)

V této souvislosti Komise objasnila, že (jak bylo uvedeno ve verbální nótě ze dne 18. března 2026 a v další komunikaci s egyptskou vládou) oceňuje úsilí a pečlivost, s jakou egyptská vláda s Komisí spolupracovala, a skutečnost, že poskytla většinu požadovaných vysvětlení a dokumentů. Jak bylo vysvětleno ve verbální nótě, Komise neměla v úmyslu zcela odmítnout veškeré údaje poskytnuté egyptskou vládou. Účelem této verbální nóty bylo naopak informovat egyptskou vládu o tom, že Komise hodlá vycházet z dostupných údajů pouze v případě několika otázek, které nebyly zcela objasněny, a to právě proto, aby Komise mohla pokračovat ve svém šetření i přes neuvedení určitých údajů.

(56)

Komise dále zdůraznila, že verbální nóta neobsahovala obvinění z pokusu o zatajení informací. Každopádně není podstatné, zda byly určité informace a/nebo dokumenty záměrně zatajeny, či zda je nebylo možné poskytnout z technických, věcných nebo právních důvodů. Seznam chybějících informací, který byl přiložen k verbální nótě, představoval výčet skutečností bez hodnotícího úsudku; uváděl, které dokumenty byly vyžádány, ale nebyly obdrženy, a která vysvětlení Komise považovala za neúplná, což v těchto bodech odůvodňovalo použití dostupných údajů. Konkrétní prvky, u nichž se Komise opírala o dostupné údaje, jsou podrobně popsány v příslušných částech níže uvedené analýzy.

(57)

Rovněž vyvážející výrobce vznesl námitku proti použití článku 28 základního nařízení. Uvedl, že informace, o které Komise požádala a které společnost neposkytla, se týkaly především údajného vnitropodnikového financování ze strany některých společností ve spojení v Číně nebo ve třetích zemích, jejichž mateřské společnosti sídlí v Číně. Tvrdil, že tyto informace si Komise vyžádala za účelem prošetření údajných finančních příspěvků ze strany čínské vlády nebo čínských státních subjektů a jejich přiřazení čínské vládě, a že tento přístup v původním nařízení i v šetření před pozbytím platnosti nebyl v souladu se zprávou panelu WTO ve věci Evropská unie – vyrovnávací a antidumpingová cla na výrobky z nerezové oceli z Indonésie (DS616) (21). Společnost proto dospěla k závěru, že požadované informace nebyly nezbytné k tomu, aby Komise mohla dospět k závěrům v souladu s pravidly WTO.

(58)

Společnost dále zdůraznila, že nevykonává kontrolu nad subjekty ve spojení mimo skupinu Jushi, a proto nemá možnost přimět tyto společnosti k poskytnutí informací požadovaných Komisí. Společnost tvrdila, že z tohoto důvodu by Komise měla využít informace, které již o těchto subjektech ve spojení jsou k dispozici, namísto toho, aby informace zcela odmítla.

(59)

Komise v této souvislosti uvedla, že podala odvolání proti závěrům týkajícím se přeshraničních subvencí obsaženým ve zprávě panelu v případu DS616. Proto nesouhlasí s tím, že by její přístup byl v rozporu s judikaturou WTO. Komise rovněž odkázala na rozsudky Soudního dvora, které jsou podrobně popsány v 69.–70. bodě odůvodnění. Trvala proto na tom, že požadované informace byly nezbytné a že použití článku 28 základního nařízení je odůvodněné a opodstatněné.

(60)

Komise dále objasnila, že se toto přezkumné šetření týkalo veškerých finančních příspěvků poskytnutých čínskou vládou v rámci její úzké spolupráce s egyptskou vládou, jak bylo podrobně uvedeno v podnětu. Finanční příspěvky, které společnost Jushi Egypt obdržela od čínské vlády a které jsou předmětem tohoto řízení, může čínská vláda poskytovat buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím svých mateřských společností, které ovládá čínský stát.

(61)

Pokud jde o vyvážejícího výrobce, přezkumné šetření zjistilo, že hlavními mateřskými společnostmi společnosti Jushi Egypt jsou čínská společnost Jushi Group Co. Ltd (dále jen „skupina Jushi“) a další mateřská společnost (dále jen „druhá mateřská společnost“), jejímž konečným vlastníkem je čínský státní fond. Skupina Jushi je zcela ve vlastnictví společnosti China Jushi Co. Ltd. (dále jen „Jushi China“), která je součástí skupiny China National Building Material Group Co. Ltd. (dále jen „skupina CNBM“) a v konečném důsledku ji kontroluje čínská Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“).

(62)

Komise se domnívá, že vyvážející výrobce a jeho mateřské společnosti jsou ve spojení ve smyslu článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (22), což podle pokynů uvedených v dotazníku a následné korespondence odůvodňuje předložení odpovědi na dotazník o subvencích jakožto strany ve spojení, jež bylo pro účely šetření shledáno nezbytným. Tvrzení, že společnost nemohla subjekty ve spojení přimět k poskytnutí požadovaných informací, proto nelze přijmout. Komise se může legálně spoléhat na dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení, pokud zúčastněné strany neposkytnou nebo nezpřístupní nezbytné informace, a to bez ohledu na důvody.

(63)

Komise proto tato tvrzení zamítla. Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné údaje, zejména:

(64)

Společnost Jushi Egypt se nachází v zóně SETC. Tato zóna se rozkládá na ploše 7,34 km2, která je rozdělena na základní oblast o rozloze 1,34 km2 a rozšířenou oblast o rozloze 6 km2.

(65)

Z původního šetření vyplynulo, že tuto zvláštní ekonomickou zónu zřídily společně Čína a Egypt. Skutkové a právní okolnosti zřízení zóny SETC byly popsány v 35. až 58. bodě odůvodnění původního šetření.

(66)

Komise v tomto ohledu v původním šetření dospěla k závěru, že egyptská vláda schválila poskytování preferenční finanční podpory ze strany čínské vlády výrobcům se sídlem v zóně SETC, a to v souladu s dohodnutými závazky týkajícími se rozvoje a podpory hospodářské činnosti v rámci této zóny.

(67)

Během konzultací před zahájením řízení, které se uskutečnily s egyptskou vládou, vláda tvrdila, že šetření těchto „mezistátních“ subvencí porušuje Dohodu WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a že neexistují žádné důkazy o tom, že by Egypt „uznal a přijal“ čínské subvence. Egyptská vláda a vyvážející výrobce tyto argumenty opakovali v průběhu celého šetření a tvrdili, že ani v dohodě o subvencích, ani v základním nařízení neexistuje právní základ pro to, aby se egyptské vládě přičítala finanční podpora poskytnutá společností Jushi Egypt ze strany Číny.

(68)

V průběhu tohoto šetření byla rozeslána zpráva panelu ve věci „Evropská unie – vyrovnávací cla na ploché výrobky z nerezové oceli válcované za studena pocházející z Indonésie“ (DS616). Panel dospěl k závěru, že přičítání finančních příspěvků poskytnutých vládou jedné země (čínskými státními subjekty) vládě jiné země (Indonésie) porušuje dohodu o subvencích. Egyptská vláda a vyvážející výrobce tvrdili, že závěry panelu potvrdily jejich argumenty ohledně protiprávnosti popsaného přičtení příspěvků podle dohody o subvencích, a že Komise by proto měla toto šetření ukončit.

(69)

Komise však proti výše popsaným závěrům panelu podala odvolání a Orgán pro řešení sporů dosud nevydal konečné rozhodnutí. Zjištění panelu ve věci DS616 proto v současné době nepředstavují relevantní precedens. Zároveň ve spojených věcech C-269/23P a C-272/23P (25), v nichž bylo napadeno původní nařízení i prováděcí nařízení (EU) 2020/870, Soudní dvůr rozhodl, že finanční příspěvek poskytnutý vládou země A vyvážejícím subjektům usazeným v zemi B lze za určitých podmínek skutečně přičíst zemi B.

(70)

Soudní dvůr potvrdil, že podle článků 2 a 6 základního nařízení může mít subvence formu zahraniční investice provedené vládou dané třetí země (země A) do jednoho nebo více podniků usazených v jiné třetí zemi (země B) za předpokladu, že jednání vlády posledně uvedené země umožňuje mít za to, že finanční příspěvek poskytla těmto podnikům tím, že jim jej formálně předala nebo jim v praxi umožnila z něj mít prospěch (26). Tak tomu může být zejména tehdy, je-li zavedení právních předpisů, přijetí rozhodnutí, povolení nebo použití jakéhokoli jiného opatření zemí B nezbytné k tomu, aby tyto podniky mohly získat na území země B finanční příspěvek od země A, ať již je tato nezbytnost právní povahy, nebo vyplývá ze skutečnosti, že země A v praxi podřídila poskytnutí prospěchu z tohoto finančního příspěvku takovými právními předpisy, rozhodnutím, povolením nebo jiným opatřením.

(71)

Jak vyplývá z původního šetření, čínská a egyptská vláda úzce spolupracovaly při zřízení zóny SETC jako zóny se zvláštními právními a ekonomickými rysy, což čínské vládě umožnilo sledovat cíle expanze svých průmyslových odvětví do zahraničí v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ a politiky „vykročení do světa“ a poskytovat výhody spojené s těmito iniciativami. Takové snahy egyptské vlády o zřízení zóny SETC a rozsáhlá koordinace s čínskou vládou v této souvislosti jednoznačně představují jednání, z něhož lze vyvodit, že egyptská vláda poskytla společnosti Jushi Egypt tyto finanční příspěvky tím, že jí v praxi umožnila z nich těžit v rámci popsané spolupráce.

(72)

V rámci přezkumu před pozbytím platnosti nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by zpochybnily kterýkoli ze závěrů, jež byly v této souvislosti vyvozeny.

(73)

Komise proto na základě dostupných důkazů dospěla k závěru, že finanční příspěvky v podobě preferenčního financování ze strany čínských veřejnoprávních subjektů ve prospěch společnosti Jushi Egypt lze přičíst egyptské vládě jakožto vládě země původu nebo vývozu podle čl. 3 bodu 1 písm. a) základního nařízení (27). V tomto konkrétním případě lze proto poskytnutí finanční podpory společnosti Jushi Egypt ze strany čínské vlády nebo čínských veřejnoprávních subjektů přičíst egyptské vládě.

(74)

Aby Komise zjistila, zda subvencování přetrvává, zkoumala, zda subvence napadené v původním šetření nadále poskytují výhodu vyvážejícímu výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta.

(75)

V návaznosti na toto poskytnutí informací egyptská vláda zopakovala svá tvrzení, že přičítání jakékoli finanční podpory poskytnuté Čínou společnosti Jushi Egypt egyptské vládě je v rozporu s ustanoveními dohody o subvencích a základního nařízení, jak bylo potvrzeno ve věci DS616, a že Komise na základě skutečných důkazů neprokázala, že by egyptská vláda poskytla, svěřila, nařídila, schválila nebo přijala jakýkoli finanční příspěvek, který údajně poskytly čínské subjekty.

(76)

Komise zdůraznila, že již ve 69. až 71. bodě odůvodnění vysvětlila, že zjištění panelu ve věci DS616 nepředstavují relevantní precedens, neboť Komise se proti těmto zjištěním odvolala. Zároveň, jak je popsáno ve stejných bodech odůvodnění, Soudní dvůr potvrdil, že takové přičtení je podle základního nařízení možné. Komise se navíc domnívá, že předložila skutečné důkazy, jak je uvedeno v 71. až 73. bodě odůvodnění a v původním nařízení, že finanční příspěvky v podobě preferenčního financování poskytnuté společností Jushi Egypt ze strany čínských veřejných orgánů lze přičíst egyptské vládě jako vládě země původu nebo vývozu.

(77)

Jelikož nebyly předloženy nové argumenty, které by svědčily o opaku, Komise tvrzení egyptské vlády zamítla.

(78)

V původním šetření bylo zjištěno, že společnost Jushi Egypt byla subvencována poskytnutím zvýhodněných úvěrových podmínek ze strany čínských státních bank, které jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) a článku 3 základního nařízení. Tyto úvěry byly poskytnuty společnosti Jushi Egypt přímo jak Čínskou rozvojovou bankou („CDB“), tak bankou Export-Import Bank of China (dále jen „EXIM“) (28).

(79)

Komise dále zjistila, že společnost Jushi Egypt byla subvencována poskytnutím zvýhodněných úvěrových podmínek v podobě vnitropodnikových půjček od své mateřské společnosti Jushi China (29). Společnost Jushi Egypt nezískávala úvěry přímo od čínských bank, nýbrž společnost Jushi China tyto vnitropodnikové půjčky financovala prostřednictvím externího financování od čínských finančních institucí za preferenčních podmínek a výhody plynoucí z těchto úvěrů poté přidělovala svým výrobním činnostem v Egyptě (Jushi Egypt).

(80)

Komise dospěla k závěru, že takové financování představovalo finanční příspěvek, který přinášel výhodu, a bylo specifické ve smyslu základního nařízení.

(81)

Důkazy shromážděné v průběhu tohoto šetření ukazují, že způsob financování zjištěný v původním šetření přetrvával i během období přezkumného šetření. Vyvážející výrobce se ve velké míře spoléhal na externí financování poskytované čínskými subjekty ve spojení, a to především za účelem financování svého každodenního provozu a investičních projektů zaměřených na rozšíření jeho výrobní kapacity.

(82)

Konkrétně, jedna část externího financování byla poskytnuta společnosti Jushi Egypt jejími mateřskými společnostmi ve formě dlouhodobých vnitropodnikových půjček. Další část externího financování měla podobu řady krátkodobých úvěrů, které vyvážejícímu výrobci přímo poskytla soukromá banka se sídlem v Hongkongu. V absolutních číslech dosáhlo externí financování ve formě bankovních úvěrů celkové částky v podobném rozsahu jako v původním šetření.

(83)

Tyto vnitropodnikové půjčky poskytla společnosti Jushi Egypt skupina Jushi a její druhá mateřská společnost, jejichž akcionářské struktury jsou popsány v 61. bodě odůvodnění, a to mimo jiné za účelem investic do rozšíření výrobní kapacity společnosti Jushi Egypt.

(84)

Šetření odhalilo, že samotná skupina Jushi využívala externí financování od čínských finančních institucí, u nichž bylo v předchozích antisubvenčních šetřeních zjištěno, že se jedná o finanční instituce ve vlastnictví státu, které lze považovat za veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 bodem 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s příslušnou judikaturou WTO (30).

(85)

Komise neměla k dispozici informace o existenci a podrobnostech subvenčních programů ani o podrobnostech týkajících se externího financování na úrovni druhé mateřské společnosti Jushi Egypt, jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění. Jinak tomu nebylo ani u mateřských společností společnosti Jushi China, banky CNB a skupiny CNMB. Přesná povaha, počet, výše a preferenční podmínky úvěrů na úrovni mateřské společnosti nejsou veřejně dostupné informace, a Komise je proto nemohla přesně určit.

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neexistovaly žádné důkazy, které by naznačovaly, že by bylo subvencování v rámci tohoto programu ukončeno. Vzhledem k tomu, že několik mateřských společností společnosti Jushi Egypt nespolupracovalo, a s ohledem na skutečnost, že peníze jsou zaměnitelné a mohou být převáděny z jednoho subjektu ve spojení na druhý bez ohledu na trh, na kterém se uskutečňuje prodej, dospěla Komise na základě údajů, které měla k dispozici, k závěru, že společnost Jushi Egypt má i nadále prospěch z vnitropodnikové finanční struktury, která je podobná té z původního šetření.

(87)

Komise proto vyvodila závěr, že subvenční program nadále existoval a že stejně jako v původním šetření mateřské společnosti tyto vnitropodnikové půjčky financovaly samy prostřednictvím externího financování od čínských finančních institucí. Společnost Jushi Egypt tedy nezískala úvěry přímo od čínských bank, nýbrž preferenční financování od těchto institucí získaly její mateřské společnosti a výhodu získanou z uvedených úvěrů převedly na své výrobní činnosti v Egyptě (tj. na společnost Jushi Egypt).

(88)

Komise dále usuzovala, že příslušné zvýhodněné úvěry poskytnuté prostřednictvím skupiny Jushi a druhé mateřské společnosti, jejichž mateřské společnosti se nacházely v Číně, lze rovněž přičíst egyptské vládě, jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění.

(89)

Komise dále nezkoumala, zda i nadále existovaly napadnutelné úvěry, které byly poskytovány přímo společnosti Jushi ze strany státních bank. Pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti stačilo prokázat přetrvávání subvencování na základě preferenčního financování prostřednictvím vnitropodnikových půjček, které v období přezkumného šetření představovaly významnou část celkových finančních prostředků společnosti Jushi Egypt.

(90)

Komise posoudila výhodu, kterou získali příjemci během období přezkumného šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou úroku, kterou platí společnost za zvýhodněný úvěr, a částkou, již by společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr, který by mohla získat na trhu.

(91)

Stejně jako v původním šetření Komise posoudila tyto úvěry jako finanční příspěvky čínské vlády (31). V této souvislosti (jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že všechny čínské finanční instituce ve vlastnictví státu, které poskytly úvěry skupině Jushi a společnosti Jushi Egypt, byly veřejnoprávními subjekty.

(92)

Komise tudíž porovnala průměrnou úrokovou sazbu, kterou společnost Jushi Egypt platí z nesplacené částky vnitropodnikové půjčky během období přezkumného šetření, s částkou, kterou by mateřská společnost skupina Jushi a druhá mateřská společnost musely uhradit za srovnatelný obchodní úvěr, který by mohly získat na trhu.

(93)

Společnost v rámci přezkumného šetření uvedla, že jí nebyl přidělen individuální úvěrový rating a že skupině Jushi Group byl v období původního šetření čínskou ratingovou agenturou přidělen úvěrový rating podniku AA+. V původním šetření však Komise dospěla k závěru, že celková finanční situace skupiny Jushi odpovídá ratingu BB, což je nejvyšší rating, který se již nepovažuje za „investiční stupeň“, a že pro stanovení tržní referenční hodnoty by bylo vhodnější použít korporátní dluhopisy USA s ratingem B (namísto BB) (32). Vzhledem k tomu, že v rámci přezkumného šetření nebyly nalezeny žádné důkazy, které by tomuto posouzení odporovaly, Komise tento přístup zachovala.

(94)

Komise proto jako vhodnou referenční hodnotu pro stanovení tržní úrokové sazby u vnitropodnikových půjček denominovaných v USD použila příslušnou úrokovou sazbu stanovenou Čínskou lidovou bankou, upravenou o přirážku. Jako přirážku použila Komise relativní rozpětí mezi korporátními dluhopisy USA s ratingem AA a korporátními dluhopisy USA s ratingem B. U vnitropodnikových půjček denominovaných v eurech byly za vhodnou referenční hodnotu považovány korporátní dluhopisy v eurech s ratingem nižším než investiční stupeň.

(95)

Všechny prvky týkající se financování popsaného v oddíle 3.3.2 jasně ukazují, že skupina Jushi a druhá mateřská společnost poskytly všechny výhody plynoucí z preferenčního financování získaného od čínských finančních institucí společnosti Jushi Egypt. Ze všech těchto důvodů byla vypočtená výhoda tudíž přičtena společnosti Jushi Egypt.

(96)

Jak je popsáno v oddílech 3.1 a 3.2, Komise dospěla k závěru, že egyptská vláda byla orgánem poskytujícím preferenční financování. Egyptská vláda v praxi umožnila společnosti Jushi Egypt využívat výhod preferenčního financování v rámci popsané spolupráce s čínskou vládou, přičemž uznala a přijala skutečnost, že čínská vláda označila zónu SETC za území pro zahraniční investice podle článku 4 dohody o spolupráci a podpořila jeho plnohodnotnou realizaci mimo jiné tím, že poskytla preferenční financování.

(97)

V uvedeném rámci byly tyto subvence omezeny na společnosti založené v zóně SETC. Komise proto dospěla k závěru, že se jednalo o regionální subvence ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, které spadají do působnosti poskytujícího orgánu, v souladu s čl. 4 odst. 2 až 4 základního nařízení.

(98)

S ohledem na výše uvedené úvahy a vzhledem k tomu, že toto šetření neodhalilo žádné informace, které by byly v rozporu s původními závěry, dospěla Komise k závěru, že společnost Jushi Egypt i nadále dostávala napadnutelné subvence ve formě preferenčního financování od čínských státních bank, a to v souladu s politikou stanovenou v konkrétních plánech a směrnicích týkajících se odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken. Tyto úvěry byly poskytnuty ve formě vnitropodnikových půjček od jejích mateřských společností, skupiny Jushi a druhé mateřské společnosti.

(99)

Všechny zjištěné subvence byly stanoveny na celý obrat společnosti. Výše subvence pak byla přepočtena na obrat dotčeného výrobku prodaného do Unie za období přezkumného šetření.

(100)

Sazba subvence stanovená pro preferenční financování prostřednictvím úvěrů od čínských státních bank zprostředkovaných mateřskými společnostmi činila 1,23 %.

(101)

Původní šetření zjistilo, že společnost Jushi Egypt čerpala napadnutelné subvence rovněž ve formě grantů poskytnutých společností CNBM, což je státem řízený subjekt, a to formou vkladů do splaceného kapitálu a převodů finančních prostředků prostřednictvím jiných typů kapitálových účtů. Tyto finanční prostředky byly potřebné k tomu, aby kromě výše popsaných přímých úvěrů a vnitropodnikových půjček pokryly finanční potřeby investic společnosti Jushi Egypt (33).

(102)

Původní šetření zjistilo, že v období mezi rokem 2012 a původním obdobím šetření se kapitál společnosti Jushi Egypt zvýšil na 162 milionů USD (34).

(103)

Základní právní rámec týkající se tohoto programu se nezměnil. Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy relevantní pro danou věc zůstaly v období přezkumného šetření stejné jako v původním šetření:

(104)

Přezkumné šetření ukázalo, že podle účetních výkazů společnosti Jushi Egypt se zdálo, že splacený kapitál této společnosti byl mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření stabilní. Z dostupných důkazů vyplynulo, že v daném období nedošlo k žádným dalším kapitálovým injekcím do společnosti Jushi Egypt.

(105)

Komise rovněž zjistila, že kapitál, který společnost CNBM původně vložila v Číně, byl stále vykazován ve finančních výkazech společnosti Jushi Egypt. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že společnost měla tento kapitál stále k dispozici a že subvencování v rámci tohoto programu pokračovalo.

(106)

V původním šetření Komise stanovila výši subvence pro období šetření tak, že grant amortizovala za určité časové období. Komise se přitom rozhodla zaujmout konzervativní přístup a vycházela z doby amortizace v délce dvanácti let, a to na základě předpokladu, že financování bylo použito na zaplnění mezery investičních projektů společnosti v oblasti výroby (36).

(107)

Za účelem stanovení výše subvence pro období přezkumného šetření použila Komise stejnou metodiku a stejnou dobu amortizace jako v původním šetření. Na tomto základě vyvodila Komise závěr, že výhoda související s podporou kapitálových investic, jež byly zjištěny v původním šetření a které nebyly plně odepsány podle metody popsané v předchozím bodě odůvodnění, představovala výši výhody platnou v období přezkumného šetření.

(108)

Uvedená subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, a to s ohledem na skutečnost, že její dostupnost je omezena na určité egyptské společnosti se sídlem v zóně SC, a z důvodů uvedených v 14. až 15. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(109)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda v souladu se svými připomínkami, které již byly popsány v 9. bodě odůvodnění, zopakovala tvrzení, že nebylo prokázáno poskytnutí finančních příspěvků egyptským vyvážejícím výrobcům ze strany egyptských veřejnoprávních subjektů nebo soukromých subjektů pověřených nebo řízených egyptskou vládou.

(110)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové argumenty nebo důkazy, které by zneplatnily jakýkoli ze závěrů uvedených v oddílech 3.3 a 3.4 výše, Komise tato tvrzení zamítla.

(111)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že během období přezkumného šetření měla společnost Jushi Egypt i nadále prospěch z vkladů do splaceného kapitálu a z převodů finančních prostředků prostřednictvím jiných typů kapitálových účtů, stejně jako v původním šetření.

(112)

Na základě výše uvedených úvah proto Komise vyvodila závěr, že společnost Jushi Egypt i nadále využívala napadnutelné subvence v podobě podpory kapitálových investic.

(113)

Všechny zjištěné subvence byly stanoveny na celý obrat společnosti. Výše subvence pak byla přepočtena na obrat dotčeného výrobku prodaného do Unie.

(114)

Sazba subvence stanovená pro přímý převod finančních prostředků ve formě podpory kapitálových investic činila 0,44 %.

(115)

V původním šetření bylo zjištěno, že společnost Jushi Egypt měla prospěch z osvobození od DPH a dovozních cel při dovozu zařízení používaných ve výrobním procesu společností nacházejících se v zóně SC (37).

(116)

Původní šetření zjistilo, že podle článku 22 zákona č. 83/2002, ve znění zákona č. 27/2015, kterým se mění některá ustanovení zákona o ekonomických zónách zvláštní povahy vydaná zákonem č. 83/2002 (dále jen „zákon č. 27/2015“), je zóna SC součástí samostatné celní oblasti v Egyptě. Podle článku 42 zákona č. 83/2002 jsou dovezená zařízení, nástroje nebo přístroje osvobozeny od dovozních daní a cel, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC.

(117)

Pokud jde o režim DPH, v původním šetření bylo zjištěno, že společnosti nacházející se mimo zónu SC platí DPH z dovozu předem a kompenzují ji pomocí DPH z prodejů na domácím trhu nebo případně požádají o její vrácení po vývozu konečných výrobků. U společností se sídlem v zóně SC je platba DPH odložena, a proto se zpočátku neúčtuje. Daňové orgány si pouze ponechaly právo požádat o zaplacení DPH následně.

(118)

Původní šetření zjistilo, že společnosti se sídlem na egyptské pevnině (mimo zónu SC), které nakupují stroje podléhající platné sazbě DPH, by měly částky DPH, jež zaplatí, využívat jako úvěr oproti budoucím platbám. Je-li však přeplatek zadržován po dobu delší než šest po sobě jdoucích daňových období (měsíců), což je případ společností, které se výrazně podílejí na vývozu, a které tudíž nemohou započíst DPH na vstupu jako úvěr oproti budoucím platbám, musí registrovaná osoba požádat o vrácení zbývajícího přeplatku. Egyptský daňový orgán by měl zkontrolovat správnost zůstatku a vrátit daň do 45 dnů ode dne podání žádosti.

(119)

V této souvislosti Komise v původním šetření měla za to, že výše dovozních daní a cel, od nichž jsou společnosti v zóně SC osvobozeny, představuje napadnutelný finanční příspěvek. Důvodem je skutečnost, že veškeré zařízení používané při výrobě výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, bude s největší pravděpodobností po celou dobu své životnosti využíváno na egyptském území, aniž by bylo zpětně vyvezeno nebo prodáno na domácím trhu. Neexistuje tedy žádný důvod pro přiznání osvobození od daní nebo cel při dovozu takového zařízení, kromě toho, že to přinese prospěch společnostem se sídlem v zóně SC. Jedná se proto o ušlé příjmy ve výši dovozních daní a cel, které nebyly vybrány při dovozu tohoto zařízení. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení.

(120)

Pokud jde o režim DPH u strojů dovážených pro výrobu v zóně SC, Komise v původním šetření považovala odloženou DPH za výhodu pouze v tom rozsahu, v jakém měl odklad platby DPH pozitivní dopad na peněžní tok společnosti v zóně SC, na rozdíl od společností v ostatních částech Egypta, které musely DPH uhradit předem (38). Výsledkem je, že výhoda peněžního toku z odložené DPH byla považována za rovnocennou průměrné úrokové sazbě z vkladů v Egyptě během původního období šetření, uplatněné na částky DPH za zboží nakoupené od roku 2017, jejichž platba byla odložena.

(121)

Komise proto prověřila, zda tento právní rámec stále platí a zda společnost Jushi Egypt i v období přezkumného šetření nadále využívala výhody tohoto režimu.

(122)

Základní právní rámec týkající se tohoto režimu zůstal beze změny, ačkoli rámec celního řízení byl modernizován. V roce 2020 byl přijat nový celní zákon č. 207 (dále jen „zákon č. 207/2020“), který nahradil starý zákon č. 66 z roku 1963. Nový zákon č. 207/2020, který platí na celostátní úrovni, sjednotil celní režimy (včetně režimů pro zvláštní ekonomické zóny) a sjednotil daňové výjimky, které byly dříve rozptýleny v různých právních předpisech. Egyptská vláda však zdůraznila, že zákon č. 207/2020 nezměnil zvláštní celní režim, který platí v zóně SC.

(123)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy relevantní pro danou věc zůstaly v období přezkumného šetření stejné jako v původním šetření:

(124)

Pravidla upravující osvobození od dovozních daní a cel u strojů dovážených do zóny SC, jakož i jejich zvláštní režim DPH ve srovnání se zbytkem Egypta, jak je popsáno v 115. až 120. bodě odůvodnění, se tak oproti původnímu šetření nezměnily.

(125)

Důkazy shromážděné během tohoto přezkumného šetření ukázaly, že společnost Jushi Egypt i v období mezi koncem původního šetření a koncem období přezkumného šetření nadále dovážela značné objemy nového zařízení. Jak společnost, tak egyptská vláda potvrdily, že společnosti působící v zóně SC, mezi něž patří i Jushi Egypt, i nadále využívaly snížení dovozních cel a osvobození od DPH u zařízení dováženého do zóny SC, a to stejným způsobem jako v původním šetření a bez nutnosti složit zálohu.

(126)

Komise mimoto při výpočtu výše subvence v rámci tohoto programu v původním období šetření amortizovala získanou výhodu po dobu životnosti zařízení, které společnost Jushi Egypt dovezla. Většina zařízení, na nichž byly tyto výpočty v původním šetření založeny, se v období přezkumného šetření stále odepisovala. Z matematického hlediska měl proto vyvážející výrobce i v období přezkumného šetření nadále prospěch z tohoto režimu, pokud jde o dané zařízení.

(127)

Vzhledem k tomu, že se právní rámec od původního šetření nezměnil, a na základě důkazů shromážděných v rámci současného šetření dospěla Komise k závěru, že společnost měla z tohoto režimu v souvislosti s daným zařízením prospěch stejně jako v původním šetření.

(128)

Jak bylo zjištěno jak v původním, tak v současném šetření, článek 42 zákona č. 83/2002 výslovně stanoví osvobození od dovozního cla u zařízení, nástrojů nebo přístrojů, pokud jsou určeny k výrobě zboží nebo poskytování služeb v rámci licencované činnosti v zóně SC. Tato výjimka se nevztahuje na dovoz zařízení do ostatních částí Egypta.

(129)

Pokud jde o zvláštní režim DPH, jak bylo vysvětleno v 120. a 122. bodě odůvodnění, Komise stejně jako v původním šetření měla za to, že skutečnost, že u zařízení dovezeného do zóny SC mohla být DPH odložena, měla pozitivní dopad na peněžní tok společnosti v zóně SC, na rozdíl od společností v ostatních částech Egypta, které musely DPH platit předem. Komise proto neshledala žádný důvod ke změně svých závěrů.

(130)

Komise tudíž dospěla k závěru, že tato subvence je nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě není obecně platná a vztahuje se pouze na společnosti, které se nacházejí v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je zóna SC.

(131)

Výše této napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. Za výhodu, kterou příjemce získal, se považuje:

(132)

S ohledem na výše uvedené úvahy a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné argumenty, které by tomu odporovaly, dospěla Komise k závěru, že výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě i nadále tento režim využívá. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(133)

Sazba subvence stanovená v souladu s 99. bodem odůvodnění pro tento druh subvencí týkajících se dováženého zařízení činila 0,08 % v případě osvobození od DPH a 0,35 % v případě snížení dovozních cel.

(134)

V rámci původního šetření Komise zjistila, že společnosti působící ve zvláštní ekonomické zóně, jako je například zóna SC, kde sídlí společnost Jushi Egypt, využívaly osvobození od DPH a osvobození od dovozních cel při dovozu vstupních materiálů (40).

(135)

Podle článku 42 zákona č. 83/2002 jsou dovezené suroviny, potřeby, náhradní díly a jakékoli jiné materiály nebo součásti osvobozeny od platby daní a cel, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC. Na druhé straně je třeba platit veškeré daně a poplatky za všechny výrobky, které se propouštějí na domácí trh mimo zónu SC. Vzhledem k tomu, že zóna SC je součástí samostatné celní oblasti, jak je uvedeno v 116. bodě odůvodnění, je však nutné u všech výrobků uváděných na egyptský domácí trh mimo zónu SC uhradit veškeré daně a poplatky.

(136)

V původním šetření Komise zjistila, že v souladu s ustanoveními zákona č. 83/2002 bylo vyvážejícímu výrobci přiznáno osvobození od dovozního cla u vstupních surovin používaných při výrobě dotčeného vyváženého výrobku. Tento režim odpovídá systému navracení cla popsanému v příloze I písm. i) základního nařízení. V souladu s písmenem i) přílohy I mohou systémy navracení u náhradních vstupů představovat vývozní subvenci, pokud umožňují, aby byla vrácena částka vyšší než dovozní cla původně vybraná za dovážené vstupy, o jejichž vrácení se žádá.

(137)

Komise v původním šetření dospěla k závěru, že systém pro sledování navracení cla, který by umožňoval ověřit, zda nedochází k nadměrnému vracení dovozních cel, nebyl během původního období šetření účinně uplatňován. Komise proto tento systém navracení cla považovala za napadnutelný.

(138)

Bylo zjištěno, že režim DPH u dovezených materiálů je stejný jako u dovezených strojů, jak bylo popsáno v oddíle 3.5: DPH z dováženého zboží je v zóně SC odložena, místo aby byla zaplacena předem, což mělo pozitivní dopad na peněžní tok společnosti působící v zóně SC ve srovnání se společnostmi v ostatních částech Egypta. Daňové orgány si pouze ponechávají právo požádat o zaplacení DPH následně.

(139)

V rámci tohoto šetření se proto Komise snažila prozkoumat, zda v období přezkumného šetření existoval spolehlivý systém ověřování, který by zajistil, že nedochází k nadměrnému navracení dovozních cel, zda byl i nadále v platnosti právní rámec upravující osvobození od DPH u dovážených materiálů a zda společnost Jushi Egypt využívala tento režim i v období přezkumného šetření.

(140)

Stejně jako v případě dovozu zařízení do zóny SC, jak bylo objasněno v 122. a 123. bodě odůvodnění, zůstal právní rámec týkající se tohoto režimu beze změny. Od doby původního šetření však došlo k modernizaci rámce celního řízení, a to zavedením nového celního zákona č. 207/2020 a příslušných prováděcích předpisů, které přinesly novinky do fungování celních režimů.

(141)

Komise proto dospěla k závěru, že pro posouzení tohoto režimu v období přezkumného šetření byly relevantní tyto právní předpisy:

(142)

Pravidla týkající se osvobození od dovozních daní a cel u materiálů dovážených do zóny SC, jakož i zvláštní režim DPH vztahující se na tuto zónu ve srovnání s ostatními částmi Egypta, jak je popsáno v 138. bodě odůvodnění, jenž se řídí zákonem č. 83/2002 a dalšími hmotněprávními předpisy, které se konkrétně vztahují na zvláštní ekonomické zóny, jako je zóna SC, se od původního šetření tudíž nezměnily.

(143)

Důkazy shromážděné v průběhu tohoto přezkumného šetření prokazují, že společnost Jushi Egypt i v období přezkumného šetření nadále dovážela téměř veškeré své vstupní materiály ze zemí mimo Egypt. Z důkazů rovněž vyplynulo, že ve stejném období byla část produkce výrobku, který je předmětem přezkumu a který vyrábí společnost Jushi Egypt, prodána na domácím trhu v Egyptě.

(144)

Pokud jde o výběr daní a cel z dovážených vstupních materiálů, jak egyptská vláda, tak společnost Jushi Egypt potvrdily, že platba cel při dovozu těchto materiálů do zóny SC je odložena, jelikož zóna SC je považována za samostatnou celní oblast, a že společnosti se sídlem v zóně SC jsou osvobozeny od placení DPH u těchto nákupů. Jak je uvedeno v 135. bodě odůvodnění, pouze v případě, že jsou konečné výrobky následně dovezeny do Egypta, hradí odběratel v Egyptě u surovin dovozní cla a DPH, a to na základě hodnoty dovezených výrobků.

(145)

Ve své odpovědi na dotazník a v následné korespondenci s Komisí egyptská vláda vysvětlila, že nový celní zákon č. 207/2020 sjednotil celní režimy, včetně těch, které se týkají zvláštních ekonomických zón.

(146)

Hlavní změnou oproti původnímu období šetření byla modernizace postupů, konkrétně zavedení a povinné uplatňování systému předběžných informací o nákladu prostřednictvím IT platformy/rozhraní s názvem „Nafeza“ (41), jež digitalizuje proces výběru a vyměřování daní. Systém Nafeza navíc automaticky vypočítává u dovážených vstupů cla a DPH. Egyptská vláda objasnila, že Generální úřad zóny SC má přístup ke konkrétním modulům tohoto systému, jež slouží k schvalování povolení a sledování zásob společností v zóně SC, což zajišťuje provázanost mezi schvalovacími procesy zóny SC a celním řízením prováděným celním úřadem.

(147)

Egyptská vláda a společnost rovněž objasnily, že Generální úřad zóny SC a celní úřad sledují místo určení konečných výrobků pocházejících ze zóny SC pomocí „osvědčení o místě určení“. Výrobci v zóně SC musí předložit tato osvědčení jak v případě prodeje konečných výrobků na egyptském domácím trhu, tak i v případě vývozu. Celní úřad vypočítá podíl tuzemského prodeje na celkovém objemu prodeje zaznamenaném u daného výrobce a na tomto základě stanoví daňové zatížení u dovážených vstupů. Egyptská vláda vysvětlila, že celní orgány vedou pro tyto výpočty spisy týkající se jednotlivých společností.

(148)

Vzhledem k tomu, že zóna SC představuje v Egyptě samostatnou celní oblast, byl navíc na základě výnosu č. 34/2020 zřízen specializovaný celní výbor pro zónu SC, jehož úkolem je sledovat vstupy dovážené do zóny SC a výrobky z ní vyvážené. Egyptská vláda uvedla, že díky nové IT infrastruktuře může Generální úřad v reálném čase sledovat stav zásob společností v zóně SC. Při stanovení výše dovozních cel, které je třeba zaplatit při dovozu vstupů v případě, že se navazující výrobek prodává na egyptském trhu, se vychází ze složení konečných výrobků poskytnutého výrobci.

(149)

Na závěr egyptská vláda rovněž uvedla, že po celním řízení se provádějí audity s cílem ověřit, zda údaje uvedené v době celního řízení nebo při vývozu odpovídají údajům skutečně zaznamenaným v účetnictví a evidenci daných společností. V období přezkumného šetření se však ve společnosti Jushi Egypt žádné takové audity neuskutečnily.

(150)

Zdálo se tedy, že právní a procesní rámec pro systém sledování navracení cla je již zaveden. Komise však nebyla schopna ověřit, zda systém v praxi skutečně fungoval.

(151)

Za prvé, egyptská vláda poskytla přehledy příchozích a odchozích transakcí společnosti Jushi Egypt za účetní období 2023–2024 a 2024–2025. Tyto informace se však omezovaly pouze na celkovou hmotnost a hodnotu veškerých dovezených vstupů a vývozů výrobků v daném období. Z těchto spisů vyplynulo, že došlo k určitému prodeji konečných výrobků na domácím egyptském trhu. Tyto spisy však neuváděly žádné výpočty částky dovozních cel, která by musela být zaplacena za vstupy použité při výrobě těchto výrobků, jak je popsáno v 147. bodě odůvodnění výše.

(152)

Komise neobdržela žádné ověřitelné dokumenty, které by dokládaly výpočet DPH a dovozních cel u vstupních materiálů dovezených společností Jushi Egypt a následně použitých při výrobě zboží určeného k prodeji na egyptském domácím trhu.

(153)

Za druhé, během inspekcí na místě u egyptské vlády a společnosti Jushi Egypt neměla Komise možnost seznámit se s fungováním a rozhraním systému Nafeza, jak bylo popsáno výše. Komise proto nemohla ověřit, jak systém ve skutečnosti funguje a zda je či bylo možné prostřednictvím tohoto systému účinně sledovat navracení dovozních cel.

(154)

Za třetí, nebyly předloženy žádné písemné důkazy o tom, že by egyptská vláda v období přezkumného šetření provedla u společnosti Jushi Egypt jakékoli kontroly na místě nebo audit zásob vstupních materiálů.

(155)

Egyptská vláda byla v písemném upozornění na nedostatky požádána, aby předložila spisy týkající se konkrétně společnosti Jushi Egypt uvedené v 146. a 147. bodě odůvodnění, které by prokazovaly výpočet částek DPH a dovozních cel, jež mají být zaplaceny z dovezených surovin použitých při výrobě zboží prodaného na domácím trhu. Teprve po inspekci na místě předložila egyptská vláda elektronický soubor obsahující přehled všech transakcí týkajících se dovezených materiálů a výši cel a DPH, jež by u tohoto dovozu bylo nutné běžně uhradit, pokud by nebyly dovezeny do zóny SC. Ačkoli se na první pohled zdálo, že tento dokument potvrzuje existenci systému, který vypočítává cla a DPH, jež se běžně platí z dovážených vstupů do zóny SC, Komise již nemohla tento dokument ověřit.

(156)

Komise proto nemohla potvrdit, že existuje nebo je účinně uplatňován spolehlivý systém ověřování, který sleduje a brání nadměrnému navracení dovozních cel. Tato skutečnost byla sdělená egyptské vládě prostřednictvím verbální nóty (42), v níž bylo zdůrazněno, že Komise hodlá uplatnit článek 28 základního nařízení a své závěry v této věci založit na dostupných údajích.

(157)

Ve svých připomínkách, v nichž egyptská vláda vznesla námitky proti použití článku 28 základního nařízení a které byly předloženy po uplynutí lhůty, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, tvrdila, že spisy s výpočty DPH a cla pro jednotlivé společnosti, zmíněné v 152. bodě odůvodnění, představují interní dokumenty společností a Generální úřad zóny SC je nemá k dispozici. Komise však považovala tuto otázku za bezpředmětnou a neslučitelnou s předchozími vysvětleními: egyptská vláda ve své odpovědi na dotazník uvedla, že tyto spisy uchovává celní úřad. V průběhu šetření mohly být tudíž předloženy.

(158)

Egyptská vláda rovněž uvedla, že během inspekce na místě byl Komisi umožněn přístup k zaměstnancům celní správy v prostorách Generálního úřadu a bylo jí umožněno nahlédnout do rozhraní systému Nafeza. Komise nezpochybnila, že týmu, který byl inspekcí pověřen, bylo umožněno setkat se se zaměstnanci za účelem projednání a prohlídky rozhraní systému a hlavních údajů týkajících se společnosti Jushi Egypt. Zmínění zaměstnanci však vysvětlili, že z tohoto pracoviště nelze získat přístup k funkcím systému Nafeza, které ukazují, jak egyptská vláda vypočítává a sleduje výběr DPH a dovozních cel. Komise proto během inspekce na místě nemohla ověřit fungování systému v reálném čase.

(159)

Jak bylo popsáno výše, ačkoli byl zaveden nový právní rámec pro sledování systému navracení cel, Komisi nebyly předloženy důkazy o tom, že by byl tento nový rámec v praxi účinně uplatňován. Komise proto vyvodila závěr, že režim osvobození od cla nemá všechny znaky přípustného systému navracení cla ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I a příloze II (definice a pravidla pro navracení) základního nařízení. Nebylo prokázáno, že by existoval účinný systém nebo postup, který by umožňoval ověřit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě výrobků prodávaných na domácím trhu a v jakém množství. Egyptská vláda navíc neprovedla šetření nebo audit týkající se skutečných vstupů.

(160)

Pokud jde o režim DPH u dovážených materiálů, Komise se i v případě, že by byl takový systém zaveden, stejně jako v původním šetření domnívala, že skutečnost, že DPH u surovin dovážených do zóny SC byla odložena, měla pozitivní dopad na peněžní tok společností v zóně SC. Společnosti působící mimo zónu SC musí DPH uhradit předem, což jim znemožňuje mít prospěch z úroků z odložené DPH. Komise nenašla žádný důvod ke změně svých závěrů v této věci.

(161)

Jak bylo uvedeno v 143. bodě odůvodnění, důkazy shromážděné v rámci šetření prokázaly, že společnost Jushi Egypt v daném období dovážela suroviny do zóny SC a uskutečňovala prodej na egyptském domácím trhu. Jelikož se právní rámec upravující osvobození od DPH a dovozního cla od původního šetření nezměnil a nebylo prokázáno, že by existoval spolehlivý systém ověřování, který by sledoval a bránil nadměrnému navracení cel při dovozu surovin, dospěla Komise k závěru, že společnost má z tohoto režimu prospěch stejně v původním šetření.

(162)

Jak bylo zjištěno i v původním šetření, tyto nadměrné úlevy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě nejsou obecně platné a vztahují se pouze na společnosti, které se nacházejí v zóně SC. Stejně tak je výhoda peněžního toku plynoucí z osvobození od DPH specifická, jelikož právní předpisy omezují toto osvobození pouze na podniky, které mají sídlo v rámci zóny SC.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence je nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě není obecně platná a vztahuje se pouze na společnosti, které se nacházejí v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je zóna SC.

(164)

Výše této napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření.

(165)

Pokud jde o dovozní cla, za výhodu, kterou příjemce získal, se považuje rozdíl mezi splatnou částkou dovozních cel během období přezkumného šetření a skutečně zaplacenou částkou dovozních cel během téhož období.

(166)

Stejně jako v původním šetření bylo pro stanovení výše splatných dovozních cel nejprve určeno množství materiálů dovezených během období přezkumného šetření. Za druhé, Komise vypočítala poměr mezi prodejem na domácím trhu ve srovnání s celkovou výrobou společnosti Jushi Egypt. Za třetí, Komise tento poměr prodeje na domácím trhu uplatnila na celkový objem dovezených materiálů a určila množství dovezených materiálů, u nichž by bylo splatné dovozní clo.

(167)

Za účelem stanovení výše výhody v souvislosti s dovozními cly vypočítala Komise částku dovozního cla splatnou za množství materiálů použitých k výrobě zboží prodávaného na domácím trhu.

(168)

Pokud jde o ušlé příjmy v podobě faktického osvobození od DPH, byla stejně jako v původním šetření výhoda peněžního toku uvedená v 160. bodě odůvodnění považována za rovnocennou průměrné úrokové sazbě z vkladů v Egyptě během období přezkumného šetření (19,2 %) (43), uplatněné na částky DPH, jejichž platba byla odložena, v případě materiálů nakoupených od roku 2017. Konkrétně u částek DPH, jejichž platba byla odložena během období přezkumného šetření, byla tato částka vypočítána poměrným způsobem podle počtu dnů v rámci tohoto období.

(169)

Egyptská vláda během přezkumného šetření rovněž tvrdila, že (jak potvrdil Odvolací orgán WTO v případu EU – PET (Pákistán) (DS486)) v souvislosti s režimy navracení cla je finanční příspěvek tvořící součást subvence omezen na částku nadměrné úlevy či vrácení dovozních poplatků za vstupy a nezahrnuje celou částku úlevy či vrácení dovozních poplatků.

(170)

Komise však tento argument nepovažovala za relevantní, jelikož v rámci přezkumných šetření před pozbytím platnosti nemůže změnit výši subvenčních rozpětí v porovnání s rozpětími, která byla stanovena v původním šetření. Komise pouze posuzuje, zda jsou stejné subvenční programy stále v platnosti, tj. zda existuje pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení subvencování. Jsou-li tyto závěry kladné, bude se beze změny uplatňovat sazba cel vypočítaná v původním šetření. A konečně, ve svých výpočtech v rámci původního šetření Komise ve skutečnosti napadla pouze nadměrnou částku vrácených dovozních poplatků, tj. poplatků, které měly být vybrány u vstupních materiálů zpracovaných na výrobky z nekonečných skleněných vláken, jež byly následně prodány na egyptském domácím trhu (44). Komise proto dotyčný argument odmítla jako bezpředmětný.

(171)

Za prvé, egyptská vláda ve svých připomínkách k poskytnutým informacím zopakovala tvrzení, že režim DPH platný v ekonomické zóně Suezského průplavu je součástí egyptského obecného daňového systému a nepředstavuje jinak splatný státní příjem, který byl prominut. Egyptská vláda však nepředložila žádné další argumenty ani důkazy, které by zneplatnily jakýkoli ze závěrů, k nimž Komise dospěla v oddílech 3.5 a 3.6 výše, pokud jde o zacházení s DPH v případě materiálů a strojních zařízení dovážených do zóny SC. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(172)

Za druhé, podobně jako u výše uvedeného tvrzení egyptská vláda zopakovala své tvrzení, že celní režim funguje v rámci komplexního mechanismu monitorování a ověřování a že Komise neprokázala žádné nadměrné prominutí cla, aniž by však předložila další argumenty nebo důkazy, které by zpochybnily závěry Komise uvedené v oddílech 3.5 a 3.6 výše.

(173)

Komise již vysvětlila, proč osvobození strojních zařízení dovážených do zóny SC od dovozních cel a daní představuje prominuté příjmy (45) a proč se nedomnívá, že existuje nebo je účinně prováděn spolehlivý ověřovací systém pro monitorování a prevenci nadměrného navracení dovozních poplatků z dovážených materiálů (46). Komise tedy tato tvrzení odmítla jako nepodložená.

(174)

S ohledem na výše uvedené úvahy a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné argumenty, které by tomu odporovaly, dospěla Komise k závěru, že výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě i nadále tento režim využívá. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(175)

Sazby subvencí stanovené v souladu s 99. bodem odůvodnění pro tento druh subvencí týkajících se dovážených vstupních materiálů činily 1,57 % v případě osvobození od DPH a 0,11 % v případě snížení dovozního cla.

(176)

Původní šetření zjistilo, že společnost Jushi Egypt využívala úlevy na dani z příjmů právnických osob (47), a to na základě zvláštního účetního standardu a zvláštního daňového pravidla pro zacházení s kurzovými rozdíly, které zavedla egyptská vláda. Jak je uvedeno v 289. bodě odůvodnění původního nařízení, tento právní předpis byl přijat s cílem řešit náhlé kolísání měny způsobené zavedením plovoucího směnného kurzu egyptské libry (EGP) v roce 2016. V důsledku těchto pravidel směly společnosti odečítat kurzové rozdíly z důvodu devalvace EGP od svých zdanitelných příjmů ve větším rozsahu.

(177)

Ačkoli se tento právní předpis obecně vztahoval na všechny společnosti v Egyptě a měl za cíl vyrovnat negativní dopady devalvace egyptské měny, ve skutečnosti přinesl značnou výhodu společnostem, které jsou orientované na vývoz a svou činnost provozují téměř výhradně v cizích měnách, jako je USD nebo EUR, což se ukázalo jako případ společnosti Jushi Egypt. Tato kategorie společností nezaznamenala v důsledku devalvace EGP významné skutečné ztráty, ale mohla využít zvláštního účetního standardu vydaného egyptskou vládou pro daňové účely. Naopak egyptské společnosti, které provozují svou činnost v EGP, utrpěly skutečné ztráty, které měly skutečný dopad na jejich podnikání, což bylo řešeno zvláštním daňovým pravidlem vydaným egyptskou vládou.

(178)

Komise proto prověřila, zda se příslušné právní předpisy stále uplatňují a zda společnost Jushi Egypt i v období přezkumného šetření nadále využívala tento režim.

(179)

Egyptská vláda potvrdila, že právní předpisy týkající se zdanění právnických osob jsou stejné jako v původním šetření. Egyptská vláda rovněž potvrdila, že ve zvažovaném období přezkumného šetření nadále platil zvláštní účetní postup, přičemž výnosy z let 2022, 2023 a 2024 tento účetní standard znovu zavedly či prodloužily. Právním základ platným v posuzovaném období proto byly tyto předpisy:

(180)

Kromě několika drobných změn se tudíž pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob od původního šetření podstatně nezměnila. Pokud jde o samotný účetní standard, egyptská vláda objasnila, že devalvace měny, k níž došlo v posuzovaném období přezkumného šetření, vedla k abnormálnímu kolísání měny. Z tohoto důvodu egyptská vláda znovu zařadila přílohu „Dopady změn směnných kurzů“ do egyptského účetního standardu (EAS) č. 13.

(181)

Na základě předpisů uvedených v předchozí části dospěla Komise k závěru, že pravidla umožňující společnostem odečíst si od zdanitelného příjmu kurzové rozdíly způsobené devalvací egyptské libry (EGP), jak bylo zjištěno v původním šetření, platila se stejným účinkem i v období přezkumného šetření.

(182)

Komise se poté snažila zjistit, zda společnost Jushi Egypt i nadále provozovala svou činnost téměř výhradně v cizích měnách. Na základě důkazů shromážděných v průběhu přezkumného šetření Komise zjistila, že externí financování poskytnuté čínskými subjekty během období přezkumného šetření, které je zmíněno v 81. bodě odůvodnění, bylo společnosti poskytnuto výhradně v cizí měně. Stejný závěr platil i pro dovoz zařízení a vstupních materiálů touto společností, jak je uvedeno v oddílech 3.5.3 a 3.6.3, které byly rovněž nakupovány výhradně v cizí měně. Ze záznamů společnosti rovněž vyplynulo, že naprostá většina její produkce je určena na vývoz, a v důsledku toho se i velká část jejího prodeje uskutečnila v cizí měně. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěla Komise k závěru, že společnost Jushi Egypt i nadále provozovala svou činnost téměř výhradně v cizích měnách.

(183)

Komise měla za to, že tato subvence je ve skutečnosti specifická pro vyvážejícího výrobce Jushi Egypt, jelikož přináší značnou výhodu pro omezenou skupinu společností, které provozují svou činnost téměř výhradně v cizích měnách.

(184)

Egyptská vláda v průběhu přezkumného šetření tvrdila, že tento režim nelze považovat za subvenci, jelikož se jedná o obecné účetní pravidlo platné pro všechny společnosti v Egyptě, které bylo zavedeno jako regulační opatření v reakci na hyperinflační tlaky.

(185)

Komise nezpochybnila skutečnost, že se toto pravidlo obecně vztahuje na všechny společnosti v Egyptě. Stejně jako v původním šetření však Komise trvala na tom, že společnosti, které jsou orientovány především na vývoz a svou činnost provozují téměř výhradně v cizích měnách, jako jsou USD nebo EUR, měly z této právní úpravy neúměrný prospěch, zatímco egyptské společnosti, které provozují svou činnost pouze v EGP, ji využít nemohly.

(186)

Konkrétně těmto společnostem orientovaným na vývoz, které vykonávají svou činnost téměř výhradně v cizích měnách, by v důsledku devalvace EGP nevznikly žádné významné skutečné ztráty, jelikož kurzové ztráty vzniklé u jejich nákupů/závazků v USD mohly být kompenzovány kurzovými zisky u jejich prodejů v USD. Výsledkem je, že namísto vyrovnání ztrát tento právní předpis ve skutečnosti vytvořil daňovou výhodu, z níž mohl těžit konkrétně tento typ společností.

(187)

Komise proto tuto námitku odmítla a dospěla k závěru, že tato subvence byla i nadále ve skutečnosti specifická pro vyvážejícího výrobce Jushi Egypt, a to v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení.

(188)

Jako v původním šetření dospěla Komise k závěru, že výhoda poskytnutá příjemci se rovná daňovému zvýhodnění poskytnutému v rámci tohoto režimu.

(189)

Výhoda pro společnost Jushi Egypt byla stanovena na základě údajů obsažených v přiznání společnosti k dani z příjmů za účetní rok 2024. Nejprve byla stanovena částka, která byla odečtena od zdanitelného příjmu podle účetního standardu uvedeného v 180. bodě odůvodnění. Za druhé, na tuto odečtenou částku byla uplatněna obecně platná sazba daně z příjmů ve výši 22,5 %.

(190)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda zopakovala tvrzení, že daňové zacházení s kurzovými ztrátami, popsané v oddíle 3.7 výše, bylo přijato jako obecná reakce na výjimečné makroekonomické okolnosti, a proto neposkytuje zvláštní výhodu ani nepředstavuje napadnutelnou subvenci. Egyptská vláda však na podporu tohoto tvrzení nepředložila žádné nové argumenty ani důkazy. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(191)

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě i nadále tento režim využívá. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(192)

Sazba subvence stanovená v souladu s 99. bodem odůvodnění pro tento druh subvencí týkajících se odpočtu od daně z příjmů právnických osob činila 7,35 %.

(193)

Původní šetření odhalilo, že společnosti Jushi Egypt byl pozemek přidělen za cenu nižší než přiměřenou. Společnost Jushi Egypt konkrétně odkoupila pozemky od egyptsko-čínského společného podniku a jeho právního nástupce TEDA Egypt za ceny stanovené netransparentním způsobem veřejnoprávními subjekty nebo soukromými subjekty pověřenými nebo řízenými státem.

(194)

Vyhlášením zákona č. 83/2002 přešlo vlastnictví veškerých státních pozemků v zóně SC na Generální úřad. Od přijetí zákona č. 27/2015 již není možné od Generálního úřadu plné vlastnictví pozemků koupit. Generální úřad uděluje užívací právo k pozemkům pouze hlavnímu egyptskému developerovi Main Development Company (dále jen „MDC“). Společnost MDC pak umožňuje dílčím developerům, jako je společnost TEDA Egypt, aby se v nabídkovém řízení ucházely o užívací právo k pozemkům. Tito dílčí developeři následně pozemky pronajímají společnostem nacházejícím se v dané zóně.

(195)

Subjekty, které vlastnily pozemky v této oblasti již před těmito legislativními změnami, si však vlastnictví těchto pozemků zachovaly a mohly je převádět. Společnost Jushi Egypt tak mohla v roce 2011, kdy zahájila výstavbu svého závodu, odkoupit pozemek od společnosti TEDA Egypt. Společnost TEDA Egypt získala tento pozemek od svého předchůdce, egyptsko-čínského společného podniku, který jej v roce 1998 odkoupil od guvernorátu Suez za nízkou cenu (méně než 1 USD/m 2 ) a bez jakéhokoli nabídkového řízení. Po počátečním odkoupení v roce 1998 společnost TEDA Egypt investovala do základní infrastruktury, aby pouštní pozemek bez technické přípravy přeměnila na životaschopný pozemek pro průmyslové projekty.

(196)

V původním šetření dospěla Komise k závěru, že egyptsko-čínský společný podnik a společnost TEDA Egypt jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení. I kdyby se nejednalo o veřejnoprávní subjekty, byly by přinejmenším považovány za subjekty, které čínská a egyptská vláda pověřily výkonem funkcí, jež by jinak byly svěřeny vládě, nebo jim jejich výkon nařídily ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Z tohoto důvodu by se jejich chování v každém případě přičetlo egyptské vládě (48).

(197)

Společnost Jushi Egypt kromě toho v roce 2016 odkoupila další pozemek od jiné egyptské developerské společnosti – Wadi Degla. Komise usuzovala, že tento developer byl rovněž pověřen státem nebo mu stát nařídil ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení, aby postupoval podle vládních politik a pozemek společnosti Jushi Egypt poskytl za preferenční cenu (49).

(198)

Komise proto dospěla k závěru, že společnost Jushi Egypt v původním období šetření získala od egyptské vlády výhodu v podobě poskytnutí pozemku za cenu nižší než přiměřenou, což by mělo být považováno za subvenci ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 bodu 2 základního nařízení. Bylo zjištěno, že program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a), jelikož byl zaměřen pouze na určité společnosti v konkrétní zeměpisné oblasti (50).

(199)

Toto šetření potvrdilo, že právní rámec zůstal stejný jako v původním šetření:

(200)

Jak bylo vysvětleno v 199. bodě odůvodnění, pravidla upravující využívání pozemků v zóně SC se od původního šetření nezměnila, což potvrdila i egyptská vláda. Generální úřad zóny SC nemůže pozemky, které v zóně SC vlastní, prodávat, ale přiděluje je formou užívacího práva nebo koncesí developerským společnostem, které tyto pozemky následně uvádějí na trh a rozvíjejí a udělují užívací práva k těmto pozemkům výrobním společnostem, a to za cenu, kterou považují za přiměřenou.

(201)

Společnost TEDA Egypt má užívací právo k pozemkům, které rozvíjí, jak již bylo zjištěno v původním šetření. Výbor odborníků provádí pravidelně ocenění pozemků, jež slouží jako základ pro stanovení ceny ve smlouvách o užívacím právu ze strany Generálního úřadu.

(202)

V původním šetření byla výše subvence pro společnost Jushi Egypt vypočítána porovnáním cen, které společnost Jushi Egypt zaplatila za metr čtvereční pozemku v letech 2011 a 2016, s referenční cenou. Tato referenční cena byla vypočítána na základě smlouvy o užívacím právu k rozšířené oblasti o rozloze 6 km 2 , kterou uzavřely společnost TEDA Egypt a zóna SC, a na základě ocenění nemovitostí z roku 2016 provedeného výborem odborníků, který vypracoval cenovou mapu pro užívací právo k pozemkům v zóně SC. Na základě této cenové mapy byla vypočítána průměrná roční hodnota užívacího práva k pozemkům v zóně SC. Tato průměrná roční cena za užívací právo byla následně vynásobena dobou trvání uvedeného užívacího práva (50 let) a k ní byly připočteny příslušné částky na náklady na práce na infrastruktuře a zisk developera, čímž byla vypočítána referenční cena (51).

(203)

Vzhledem k tomu, že referenční cena byla vypočítána na základě užívacího práva s dobou trvání 50 let, zůstává výhoda plynoucí z nákupu pozemku společností Jushi Egypt v platnosti po celou tuto dobu. Společnost Jushi Egypt tak i v období přezkumného šetření tento režim nadále využívá.

(204)

Toto šetření dále prokázalo, že způsob nabývání pozemků, který byl zjištěn v původním šetření, pokračoval i během období přezkumného šetření.

(205)

Konkrétně, ze smluv o koupi pozemků a dalších důkazů shromážděných v rámci tohoto šetření vyplynulo, že společnost Jushi Egypt po skončení původního šetření zakoupila dalších pět pozemků, čímž se rozloha pozemků ve vlastnictví společnosti téměř zdvojnásobila. Společnost v letech 2019 až 2023 odkoupila od dílčího developera Red Sea Copper čtyři pozemky o celkové rozloze přibližně 254 000 metrů čtverečních. Jak je uvedeno v 207. bodě odůvodnění, zdá se, že tento egyptský dílčí developer odkoupil tyto pozemky od egyptsko-čínského společného podniku; tyto pozemky byly součástí většího pozemku, který byl v roce 1998 převeden z guvernorátu Suez na egyptsko-čínský společný podnik a který byl zmíněn v původním šetření (52). Společnost Jushi Egypt navíc v roce 2020 odkoupila přímo od egyptsko-čínského společného podniku další pozemek o rozloze přibližně 9 000 metrů čtverečních.

(206)

Komise zkoumala, zda byl tento egyptský developer pověřen egyptskou vládou, aby poskytl pozemek společnosti Jushi Egypt za preferenčních podmínek, nebo zda mu egyptská vláda poskytnutí pozemku nařídila ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(207)

Komise požádala egyptskou vládu o předložení dohod o přidělení pozemků a smluv o prodeji pozemků uzavřených mezi guvernorátem Suez a dalšími stranami, jako je egyptsko-čínský společný podnik a dílčí developer Red Sea Copper, týkajících se pozemků, které společnost Jushi Egypt nakoupila od roku 2019, avšak během šetření ani v procesu řešení nedostatků nebyly žádné takové dokumenty předloženy. Teprve po inspekci na místě byl předložen dokument, který vypadal jako smlouva o prodeji pozemku mezi egyptsko-čínským společným podnikem a dílčím developerem Red Sea Copper. Komise však z tohoto dokumentu nemohla vyvodit žádné relevantní závěry pro šetření, jelikož byl předložen ve značně anonymizované podobě; chyběly v něm informace, které by Komisi umožnily zjistit, zda pozemek, jenž byl předmětem této smlouvy, zahrnoval pozemky zakoupené společností Jushi Egypt po roce 2019, a byl předložen až po inspekci na místě, což Komisi znemožnilo ověřit jeho obsah. Další prošetření situace nebylo možné ani kvůli neochotě spolupracovat ze strany společností TEDA Egypt a TEDA Tianjin, jak je uvedeno v 47. a 50. bodě odůvodnění.

(208)

Komise měla tudíž za to, že neobdržela požadovanou dokumentaci a nezbytné informace týkající se nabytí nových pozemků společností Jushi Egypt. Komise o této záležitosti informovala egyptskou vládu verbální nótou ze dne 18. března 2026 (53), v níž uvedla, že by mohla přistoupit k uplatnění článku 28 základního nařízení a opřít svá zjištění v tomto ohledu o dostupné údaje.

(209)

Na základě smluv o koupi pozemků uzavřených mezi společností Jushi Egypt a dílčím developerem Red Sea Copper Komise konstatovala, že se na prodeji pozemků, které společnost Jushi Egypt nakupovala od roku 2019, jednoznačně podílely orgány zóny SC. Stejně jako v původním šetření obsahovaly některé z těchto smluv výslovné odkazy na zapojení Generálního úřadu ekonomické zóny Suezského průplavu do procesu prodeje a na nutnost získat jeho souhlas s podrobnostmi smlouvy.

(210)

Vzhledem k tomu, že společnost Jushi Egypt byla schopna nabýt pozemky prostřednictvím kanálů, které byly velmi podobné těm, jež byly předmětem původního šetření, že spolupráce ze strany egyptské vlády byla pouze částečná a že existovaly jasné náznaky zapojení orgánů zóny SC do prodeje pozemků v zóně SC, dospěla Komise k závěru, že egyptský dílčí developer Red Sea Copper byl egyptskou vládou pověřen nebo mu bylo nařízeno, aby společnosti Jushi Egypt poskytl pozemky za preferenčních podmínek ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(211)

Vzhledem k tomu, že právní rámec týkající se nákupu pozemků v zóně SC byl stejný jako v původním šetření a že během tohoto šetření nebyly zjištěny žádné informace, které by byly v rozporu se závěry původního šetření, dospěla Komise k závěru, že egyptsko-čínský společný podnik a společnost TEDA Egypt jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení. Jak je uvedeno v 196. bodě odůvodnění, i kdyby se nejednalo o veřejnoprávní subjekty, byly by přinejmenším považovány za subjekty, které čínská a egyptská vláda pověřily výkonem funkcí, které by jinak byly svěřeny vládě, nebo kterým jejich výkon nařídila ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Z tohoto důvodu by se jejich chování v každém případě přičetlo egyptské vládě.

(212)

Subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť poskytování pozemků společnostem v zóně SETC za cenu nižší než přiměřenou je vyhrazeno určitým společnostem v konkrétní zeměpisné oblasti.

(213)

Výše napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získali příjemci a která je zjištěna za období přezkumného šetření. Tato výhoda, kterou příjemci získali, se vypočte s přihlédnutím k rozdílu mezi částkou, kterou vyvážející výrobce za pozemky skutečně zaplatil, a částkou, která by za běžných podmínek měla být zaplacena na základě tržní referenční hodnoty. Výhoda pro nákup pozemků společností Jushi Egypt byla vypočtena níže uvedeným způsobem.

(214)

Společnost Jushi Egypt ani egyptská vláda nebyly schopny poskytnout referenční ceny pro nákup pozemků v zóně SC. Komise proto jako měřítko pro stanovení tržní ceny při nákupu pozemků i nadále vycházela z cen a doby trvání nájemních smluv na pozemky (smluv o užívacím právu) v zónách SC a SETC. Pokud jde o referenční ceny, Komise i nadále vycházela z ocenění nemovitostí, na něž se odkazuje v 202. bodě odůvodnění, jelikož se jednalo o nejaktuálnější informace, které egyptská vláda poskytla v průběhu přezkumného šetření, a tuto cenu upravila o inflaci.

(215)

V souladu s výše uvedeným vysvětlením použila Komise v případě, že nebyla k dispozici aktualizovaná referenční cena, jako základ referenční hodnotu pozemků z roku 2016. Tato referenční cena byla upravena tak, aby zohledňovala inflaci cen pozemků i náklady dílčích developerů, kteří před prodejem pozemků dalšímu dílčímu developerovi nebo konečnému zákazníkovi zajišťují vybudování základní infrastruktury. Za tímto účelem použila Komise jako referenční hodnotu roční míru inflace zveřejněnou Světovou bankou (54).

(216)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda zopakovala své stanovisko, že Komise neprokázala, že dohody o prodeji nebo pronájmu pozemků v ekonomické zóně Suezského průplavu byly nabízeny za cenu nižší než přiměřenou, a zároveň tvrdila, že referenční ceny, z nichž Komise vycházela v původním šetření, neodrážely převládající tržní podmínky.

(217)

Egyptská vláda nepředložila žádné nové argumenty nebo důkazy, které by zneplatnily závěry Komise uvedené v tomto oddíle či prokázaly, že referenční cena neodrážela převládající tržní podmínky. Komise zároveň podrobně popsala, proč považuje vypočtenou referenční cenu za přiměřenou pro zastavěný pozemek v této oblasti (55).

(218)

Komise tedy tato tvrzení odmítla jako nepodložená.

(219)

S ohledem na výše uvedené úvahy a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné argumenty, které by tomu odporovaly, dospěla Komise k závěru, že výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě i nadále tento režim využívá. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(220)

Sazba subvence stanovená v souladu s 99. bodem odůvodnění pro tento druh subvencí týkajících se poskytnutí pozemků za cenu nižší než přiměřenou činila 2,29 %.

(221)

V původním šetření stanovila Komise pro jediného známého vyvážejícího vývozce celkovou výši valorické sazby subvence na 13,1 %. Stejná sazba byla stanovena pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Egyptě.

(222)

Komise zjistila, že subvencování odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě prostřednictvím různých zkoumaných subvenčních programů pokračovalo i v období přezkumného šetření na úrovni přesahující prahovou hodnotu de minimis. Je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu, a to s ohledem na to, že právní rámec zkoumaných subvenčních programů se zásadně nezměnil, a vzhledem k tomu, že v období přezkumného šetření získal vyvážející výrobce další pozemky za cenu nižší než přiměřenou, aby svou výrobní kapacitu zdvojnásobil, a nadále dovážel většinu svého zařízení a vstupních materiálů ze zemí mimo Egypt.

(223)

Komise dospěla k závěru, že výhody, které egyptským vyvážejícím výrobcům výrobků z nekonečných skleněných vláken z těchto programů plynou, budou proto s největší pravděpodobností přetrvávat i v budoucnu.

(224)

V návaznosti na zjištění o přetrvávající existenci subvencování v období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost přetrvání dovozu subvencovaných výrobků z dotčené země, pokud by byla tato opatření zrušena. V 225. až 229. bodě odůvodnění tohoto nařízení byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita, nárůst vývozu, trvalá přitažlivost trhu Unie a praktiky obcházení opatření.

(225)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacita v Egyptě, vývoj objemů a cen dovozu po období přezkumného šetření, trvalá přitažlivost trhu Unie a úloha obcházení opatření.

(226)

Šetření prokázalo, že společnost Jushi Egypt, jediný výrobce v Egyptě, zvýšila během posuzovaného období svou kapacitu o 200 000 tun a v roce 2025 oznámila plány na další rozšíření své výrobní kapacity.

(227)

Ke konci období přezkumného šetření a posléze (3. čtvrtletí roku 2024 – 2. čtvrtletí roku 2025) se dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta zvýšil téměř o 7 procentních bodů. V témže období klesla průměrná cena dovozu egyptských výrobků z nekonečných skleněných vláken o 25 % a dosáhla úrovně pouhých 709 EUR za tunu (56).

(228)

O tom, že trh Unie zůstává pro egyptské výrobce přitažlivý, svědčí rostoucí objem dovozu v posuzovaném období i po skončení období přezkumného šetření.

(229)

Čínské investice v Egyptě se uskutečnily s cílem obejít antidumpingová a vyrovnávací opatření uložená na dovoz čínských výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie (57), což dokazuje, že Unie je pro Egypt dlouhodobě klíčovým vývozním trhem, na který by se v případě pozbytí platnosti těchto opatření zaměřil ještě více.

(230)

Na základě této analýzy dospěla Komise k závěru, že by zrušení vyrovnávacích opatření pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu subvencovaných výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta na trh Unie.

(231)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání subvencování během období přezkumného šetření a o pravděpodobném vývoji rostoucího vývozu do Unie v případě, že opatření pozbydou platnosti, dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření povede k přetrvávání subvencování.

(232)

Obdobný výrobek vyrábělo na začátku posuzovaného období v Unii deset výrobců, přičemž dva z nich v období přezkumného šetření ukončili výrobu. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(233)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 529 828 tun. Tento údaj určila Komise na základě informací poskytnutých sdružením GFE. Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 63 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(234)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie podle údajů poskytnutých sdružením GFE a ii) dovozu ze třetích zemí podle údajů získaných z Eurostatu.

(235)

Část výrobního odvětví Unie je vertikálně integrovaná a výrobky z nekonečných skleněných vláken se používají jako meziprodukt pro výrobu různých navazujících výrobků. Spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu byly proto analyzovány odděleně.

(236)

Pro analýzu újmy bylo důležité rozlišení mezi závislým a volným trhem, protože výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, neboť byly prodávány v rámci jedné společnosti nebo skupin společností na základě převodních cen stanovených v souladu s vnitřními cenovými politikami, a nebyly tedy přímo spojeny s cenami na volném trhu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu byla v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(237)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, požádala o údaje týkající se veškeré činnosti v oblasti výrobků z nekonečných skleněných vláken, a to včetně využití pro vlastní spotřebu i pro volný trh. Tyto informace byly ověřeny.

(238)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie pouze na základě údajů o volném trhu. Jednalo se o tyto ukazatele: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; objem vývozu a vývozní ceny, ziskovost; návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a vhodné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(239)

Ostatní hospodářské ukazatele mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisejí na celé výrobní činnosti, ať už jsou výrobky z nekonečných skleněných vláken určeny k využití pro vlastní spotřebu, nebo prodávány na volném trhu. Jednalo se o tyto ukazatele: výroba, kapacita a využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál.

(240)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(241)

Jak je patrné z tabulky 1, v posuzovaném období směřovalo na závislý trh maximálně 10 % spotřeby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Zbývající část výrobků z nekonečných skleněných vláken byla prodána na volném trhu.

(242)

Na konci posuzovaného období se celková spotřeba v Unii snížila o 2 %. Za prvé, celková spotřeba v Unii se od roku 2021 do roku 2022 nejprve zvýšila o 10 %, poté v roce 2023 následoval pokles o 12 % a v období přezkumného šetření opět nárůst na úroveň, která se téměř rovnala úrovni na začátku posuzovaného období.

(243)

Spotřeba na volném trhu se v posuzovaném období rovněž snížila o 2 % a vykazovala stejný trend jako celková spotřeba v Unii, počínaje nárůstem o 11 % od roku 2021 do roku 2022, po němž následoval pokles o 13 % a poté nárůst na úroveň podobnou úrovni na začátku posuzovaného období. Nárůst volné spotřeby v Unii zaznamenaný v roce 2022 byl způsoben zejména hospodářským oživením po zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, kdy uživatelé obnovili zadávání objednávek na doplnění zásob a znovu zahájili výrobu. V roce 2023 však poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v Unii poklesla, což vedlo ke snížení spotřeby; to dokazuje, že oživení očekávané pro tento rok se projevovalo jen pomalu. V období přezkumného šetření se však spotřeba v Unii nakonec vrátila téměř na úroveň zaznamenanou v roce 2021.

(244)

Vlastní spotřeba se během posuzovaného období snížila o 9 %. Vzhledem k tomu, že absolutní úroveň vlastní spotřeby činila pouze přibližně 10 % celkové spotřeby, neměl tento pokles významný dopad na celkovou spotřebu v Unii.

(245)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(246)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíly na trhu

(247)

Dovoz z dotčené země se v posuzovaném období zvýšil jak v relativním, tak v absolutním vyjádření o 47 %, přičemž v roce 2023 došlo k mírnému poklesu. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v období od roku 2023 do období přezkumného šetření.

(248)

Spotřeba na trhu Unie byla při srovnání začátku a konce posuzovaného období relativně stálá, přičemž v roce 2022 došlo k 10 % nárůstu. Podíl dovozu z Egypta na trhu vzrostl z 12 % v roce 2021 na 18 % v období přezkumného šetření, což představovalo 50 % nárůst. V roce 2022 však s rostoucí spotřebou klesl egyptský podíl na trhu o jeden procentní bod, načež se v roce 2023 mírně zvýšil na úroveň o pouhý jeden procentní bod vyšší než v roce 2021.

(249)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(250)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(251)

Průměrná cena dovozu z Egypta do Unie se během posuzovaného období snížila o 10 % a byla trvale pod úrovní prodejní ceny výrobního odvětví Unie (viz 285. bod odůvodnění). Počáteční nárůst cen dovozu z Egypta v roce 2022 byl přičítán poptávce vyvolané snahou o doplnění zásob po propadu způsobeném pandemií COVID-19, jak je uvedeno v 243. bodě odůvodnění.

(252)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(253)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že během období přezkumného šetření se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 24,2 %.

(254)

Kromě cenového podbízení bylo zjištěno, došlo také k významnému stlačení a poklesu cen. V důsledku silného cenového tlaku způsobeného levným dovozem subvencovaných výrobků z Egypta bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit své ceny, aby mohlo konkurovat dovozu. Výrobci v Unii nebyli během celého období přezkumného šetření schopni zvýšit ceny v souladu s nárůstem výrobních nákladů, a proto nedosáhli přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 12. Výrazné stlačení a pokles cen potvrdily i údaje v tabulce 3. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno prodávat za ceny, které nepostačovaly k pokrytí jeho nákladů, což mělo za následek zhoršení jeho finanční situace.

(255)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z jiných třetích zemí než z Egypta pocházel především z Malajsie, ČLR, Bahrajnu, Spojeného království a Thajska (v pořadí podle klesajícího podílu na trhu).

(256)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ostatních třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz z jiných třetích zemí

(257)

Dovoz z Malajsie do Unie od roku 2021 do období přezkumného šetření klesl jak z hlediska objemu, tak i podílu na trhu, a zároveň jeho ceny kolísaly. Objem dovozu prudce klesl ze 136 086 tun v roce 2021 na 76 909 tun v roce 2023, než došlo k mírnému oživení na 86 303 tun v období přezkumného šetření. Podíl malajského dovozu na trhu se proto v posuzovaném období snížil z 16 % na 10 %. Ačkoli průměrná cena za tunu v roce 2022 vzrostla o 32 %, v roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k výraznému poklesu ceny.

(258)

Mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření vzrostl dovoz z Číny do Unie o 78 %, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil z 5 % na 9 %. Objem dovozu se v roce 2022 více než zdvojnásobil a v roce 2023 i v období přezkumného šetření se vrátil na úroveň o 78 % vyšší než v roce 2021. Čínské ceny, včetně platných cel, se v letech 2021 a 2022 pohybovaly nad úrovní cen výrobního odvětví Unie, avšak v roce 2023 a během období přezkumného šetření byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(259)

Objem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu byl v období 2021–2023 relativně stálý a v období přezkumného šetření vzrostl o 100 %. Absolutní objemy zůstaly nízké a v období přezkumného šetření představovaly pouze 4 % podíl na trhu. Ceny sledovaly stejný trend jako ceny z jiných zdrojů dovozu: v roce 2022 značně vzrostly, v roce 2023 se mírně snížily a v období přezkumného šetření výrazně poklesly.

(260)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze Spojeného království do Unie mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření vykazoval pokles objemu a relativně stabilní podíl na trhu. Objem dovozu ze Spojeného království se od roku 2021 do roku 2022 zvýšil, poté v roce 2023 poklesl přibližně o 27 % a do období přezkumného šetření o dalších 19 %. Podíl na trhu klesl během posuzovaného období ze 4 % na 3 %. Ceny dovozu ze Spojeného království se v letech 2021 až 2023 nejprve zvýšily o 39 %, načež v období přezkumného šetření poklesly na 1 244 EUR, téměř dvojnásobek egyptské dovozní ceny.

(261)

Objem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Thajska byl na začátku posuzovaného období zanedbatelný, v roce 2022 však prudce vzrostl. V roce 2023 se dovoz téměř zečtyřnásobil, čímž se jeho absolutní objem zvýšil na 16 226 tun. Toto množství se v období přezkumného šetření zvýšilo jen nepatrně. Navzdory výraznému nárůstu objemu dovozu v posuzovaném období zůstal podíl Thajska na trhu nízký a v letech 2023 a 2024 dosáhl 2 % celkové spotřeby. Ceny dosáhly svého maxima v roce 2022, načež v roce 2023 a v období přezkumného šetření výrazně poklesly.

(262)

Objem dovozu z jiných zdrojů vzrostl v roce 2022 o 13 %, v roce 2023 se mírně snížil a v období přezkumného šetření poklesl na úroveň o 2 % nižší než v roce 2021. V roce 2022 dosáhl jeho podíl na trhu 15 %, jinak však zůstal stabilní a představoval 13 % trhu Unie. Ceny se vyvíjely v souladu s obecným trendem, kdy v roce 2022 rostly, v roce 2023 klesaly a v období přezkumného šetření se dále snížily.

(263)

Dovoz ze všech zdrojů s výjimkou Egypta dosáhl vrcholu v roce 2022, v následujícím roce poklesl, avšak v období přezkumného šetření se mu podařilo opět dosáhnout téměř maximální úroveň. V důsledku poklesu spotřeby v Unii (viz 240. bod odůvodnění) dosáhl v období přezkumného šetření podíl dovozu na trhu vrcholu ve výši 42 %, třebaže jeho absolutní objem byl nižší než v roce 2022. Dovozní ceny se vyvíjely v souladu s obecným trendem. Tyto ceny zůstávají výrazně vyšší než ceny dovozu z Egypta; v období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena zboží dovezeného z jiných třetích zemí o 34 % vyšší než cena výrobků z nekonečných skleněných vláken dovezených z Egypta.

(264)

Posouzení účinků dovozu subvencovaných výrobků na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(265)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(266)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se všech výrobců v Unii na základě informací, které poskytlo sdružení GFE. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

(267)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita.

(268)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(269)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(270)

Objem výroby v posuzovaném období klesl o 14 %. V roce 2022 se oproti roku 2021 mírně zvýšil v důsledku uvolnění opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, které umožnilo stabilnější výrobu. Kromě toho v roce 2022 několik výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšilo výrobu, aby si vytvořili zásoby konečných výrobků, protože se chystali na plánované rekonstrukce pecí. V roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k značnému poklesu objemu výroby, neboť v souvislosti s uzavřením některých výrobních zařízení (viz 271. bod odůvodnění) výrobci v Unii vyprodávali nahromaděné zásoby, zatímco výrobní odvětví Unie čelilo nárůstu dovozu subvencovaných výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta.

(271)

Výrobní kapacita v průběhu celého posuzovaného období soustavně klesala a do konce období přezkumného šetření se snížila o 7 %. Pokles výrobní kapacity od roku 2021 do konce období přezkumného šetření byl částečně způsoben tím, že někteří výrobci v Unii ukončili výrobu, přičemž společnost Krosglass S.A. zastavila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Polsku a společnost Electric Glass Fiber NL, B.V. vyhlásila úpadek.

(272)

Využití kapacity se v posuzovaném období snížilo o 8 %, z 87 % na 80 %, protože objem výroby klesl více než výrobní kapacita.

(273)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje na volném trhu a podíl na trhu

(274)

Během posuzovaného období se objem prodeje výrobců v Unii na volném trhu Unie snížil o 15 %. Spotřeba na volném trhu poklesla o 2 %, viz 240. bod odůvodnění, což vedlo k poklesu jejich podílu na trhu o 15 % z původních 47 % v roce 2021 na 40 % v období přezkumného šetření.

(275)

Pokud jde o závislý trh, objem pro vlastní spotřebu a tržní podíl na trhu Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje na závislém trhu a podíl na trhu

(276)

Objem prodeje na závislém trhu v Unii se během posuzovaného období snížil o 9 %. Ačkoli se od roku 2021 do konce období přezkumného šetření prodej na volném trhu i na závislém trhu snížil, pokles prodeje na závislém trhu byl o 6 procentních bodů nižší než na volném trhu.

(277)

Podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu (vyjádřený jako procentní podíl celkové výroby v Unii) se v roce 2021 a 2022 držel na 17 %, poté se mírně zvýšil a po zbytek období zůstal stabilní ve výši přibližně 18 %.

(278)

Spotřeba v Unii byla v roce 2023 a období přezkumného šetření poměrně stálá, přičemž v roce 2022 došlo k nárůstu. Objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 14 %, resp. o 15 %. V důsledku toho došlo v posuzovaném období ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, zatímco tržní podíl dovozu z dotčené země naopak vzrostl.

(279)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(280)

V posuzovaném období se počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie snížil o 17 % a vykazoval jak počáteční mírný nárůst, tak následný značný pokles. Počáteční nárůst ve výši 2 % v roce 2022 odpovídal zvýšené produkci a prodeji po uvolnění omezení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Následně muselo výrobní odvětví Unie snížit zaměstnanost, aby se přizpůsobilo náročným podmínkám na trhu a zachovalo provozní efektivitu, což vedlo k celkovému poklesu o 17 % během posuzovaného období. Jednou z příčin poklesu zaměstnanosti bylo uzavření závodů.

(281)

Produktivita se během posuzovaného období zvýšila o 4 %. Produktivita se mezi lety 2021 a 2023 snížila ze 190 t/FTE na 166 t/FTE, a pak se v období přezkumného šetření zvýšila na 198 t/FTE. Tento nárůst je důsledkem výrazného poklesu zaměstnanosti. Vyšší efektivita byla výsledkem investic do pecí ze strany několika výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii, jak je podrobněji popsáno v 270. bodě odůvodnění.

(282)

Jak je vysvětleno v oddíle 3, subvencování během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(283)

Subvenční rozpětí bylo výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Egypta byl dopad rozsahu skutečné výše subvencování na výrobní odvětví Unie zásadní.

(284)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované vývozcem z Egypta znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího subvencování.

(285)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(286)

Průměrná jednotková prodejní cena se v posuzovaném období zvýšila o 7 %. V roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 prudce vzrostla o 40 %, jelikož výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni přenést zvýšení nákladů způsobené inflací na zákazníky v důsledku nárůstu poptávky. V roce 2023 a během období přezkumného šetření se však průměrné prodejní ceny snížily v důsledku poklesu poptávky na trhu Unie, jejího pouze částečného oživení po propadu způsobeného onemocněním COVID-19 a zvýšeného cenového tlaku ze strany dovozu. Ceny v období přezkumného šetření byly pouze o 7 % vyšší než v roce 2021, a to navzdory značnému nárůstu výrobních nákladů v Unii o 24 % (viz 287. bod odůvodnění).

(287)

Jednotkové výrobní náklady v posuzovaném období vzrostly o 24 %. V letech 2021 až 2023 se zvýšily o 26 % v důsledku nárůstu nákladů práce a nákladů na suroviny. Náklady na energie byly navíc nestabilní, což mělo značný dopad na odvětví, která jsou na energiích silně závislá. Jednotkové výrobní náklady se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2023 mírně snížily, ale zůstaly vysoko nad úrovní roku 2021, a kvůli poklesu cen energie, lepší energetické účinnosti a úspěšným strategiím řízení nákladů. Jednotkové výrobní náklady v daném období vzrostly o 24 %. V důsledku cenového tlaku ze strany dovozu subvencovaných výrobků nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny v souladu se zvýšenými výrobními náklady.

(288)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(289)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance měly v posuzovaném období trvale rostoucí tendenci s celkovým nárůstem o 14 %. Tento nárůst byl způsoben zejména tlaky na trhu práce, protože společnosti zvyšovaly mzdy, aby si udržely a přilákaly zaměstnance na napjatém trhu práce po skončení pandemie COVID-19, který se vyznačoval vysokou inflací.

(290)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(291)

Konečný stav zásob se během posuzovaného období zvýšil o 36 %. Nárůst zásob v roce 2022 byl původně způsoben strategickou tvorbou zásob v očekávání plánovaných rekonstrukcí pecí, viz 294. bod odůvodnění. To se shodovalo s dřívějším obdobím během oživení po pandemii COVID-19, kdy došlo k výraznému nárůstu poptávky způsobující problémy v dodavatelském řetězci, které přiměly výrobce v Unii k nadměrnému objednávání surovin, aby splnili požadavky na výrobu. Po dokončení rekonstrukcí pecí se zásoby snížily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali v roce 2023 prodat stávající zásoby. V období přezkumného šetření však byl ve srovnání s rokem 2023 zaznamenán nárůst zásob o 9,8 %, neboť spotřeba vzrostla výrazněji než prodej v Unii a dovoz získal podíl na trhu. Jelikož výroba převyšovala růst prodeje, zásoby se nahromadily.

(292)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(293)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zatímco v roce 2021 utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty, v roce 2022 došlo k dočasnému zvýšení ziskovosti, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli přenést zvýšení jednotkových výrobních nákladů na odběratele díky příznivým tržním podmínkám spojeným s vysokou poptávkou. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však ziskovost klesla v důsledku zvýšených nákladů, které již nemohly být kompenzovány zvýšením prodejních cen, což bylo zapříčiněno nárůstem objemu dovozu subvencovaných výrobků za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie a stlačovaly je.

(294)

Investice v období přezkumného šetření poklesly poté, co v roce 2022 vzrostly o 21 % a v roce 2023 o 148 % ve srovnání s rokem 2021. V období přezkumného šetření se však investice snížily o 13 % ve srovnání s rokem 2021 a o 60 % ve srovnání s rokem 2023. Počáteční nárůst investic tvořily především náklady na rekonstrukce pecí výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tato rekonstrukce je z technických důvodů po uplynutí určité doby povinná. Tyto nezbytné investice, naplánované podle harmonogramu vycházejícího z životního cyklu pecí, se uskutečnily v situaci nepříznivých podmínek panujících na trhu v roce 2023 a v období přezkumného šetření.

(295)

Od roku 2021 do období přezkumného šetření docházelo k výkyvům peněžních toků v důsledku nestabilních tržních podmínek. V posuzovaném období byl rok 2022 jediným rokem, v němž všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku dosáhli významných zisků, které vedly ke kladnému peněžnímu toku. Tyto zisky byly následně vyčerpány v důsledku navýšení zásob před plánovanými rekonstrukcemi pecí. V roce 2023 a během období přezkumného šetření zůstaly peněžní toky navzdory velkým ztrátám kladné. Tuto zdánlivě protichůdnou situaci lze do značné míry přičíst významnému pozitivnímu dopadu na peněžní tok, který vyplýval ze snížení úrovně zásob nahromaděných v roce 2022, tj. zásoby vytvořené v období bezprostředně po oživení byly vyprodány, což znamenalo peněžní tok pro dané odvětví.

(296)

Návratností investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu se ziskovostí, nejprve se v roce 2022 zvýšila, poté se v roce 2023 a ještě více v období přezkumného šetření zhoršila, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a růst.

(297)

Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ziskové pouze v roce 2022, zatímco v letech 2021 a 2023 a v období přezkumného šetření vykazovalo ztráty. K tomu došlo v souvislosti s nárůstem dovozu z Egypta za ceny nižší než průměrné prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Ceny, a to jak výrobního odvětví Unie, tak i dovozu, se v roce 2022 vymykaly běžnému vývoji v důsledku vysokých očekávání ohledně nárůstu spotřeby během oživení po pandemii COVID-19 a zvýšení nákladů na energie způsobeného útočnou válkou na Ukrajině. V tomto období umožnil prudký nárůst cen výrobnímu odvětví Unie dosáhnout ziskovosti.

(298)

V roce 2023 a v období přezkumného šetření se rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a cenami dovozu z Egypta zvýšil. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 7 %, zatímco ceny dovozu z Egypta se snížily o 10 %. Přítomnost levného dovozu z Egypta, který se na trhu Unie objevoval ve stále větším množství, donutila výrobní odvětví Unie snížit ceny pod úroveň výrobních nákladů a prodávat se ztrátou. Jeho podíl na trhu klesl ze 47 % na 40 % na konci období přezkumného šetření.

(299)

Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, ziskovost a návratnost investic se v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu zhoršily. V roce 2022 se Unii podařilo do jisté míry zotavit, protože poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken vzrostla v důsledku zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se však v důsledku nárůstu objemu dovozu subvencovaných výrobků z Egypta za klesající ceny situace výrobního odvětví Unie dále zhoršila, což dokládají jeho vyšší ztráty.

(300)

Ostatní ekonomické ukazatele, jako je návratnost investic, byly v posuzovaném období s výjimkou roku 2022 záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu a ohrožovalo jeho přežití ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

(301)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(302)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dovozu. Mezi tyto činitele patří: dovoz z jiných třetích zemí než z Egypta, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů na suroviny a energie pro výrobní odvětví Unie a vývoj na závislém trhu.

(303)

Šetření odhalilo, že objem dovozu subvencovaných výrobků z Egypta za ceny nižší, než byly ceny výrobního odvětví Unie (viz 253. bod odůvodnění), se během posuzovaného období zvýšil jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, tj. jako procentní podíl na celkové spotřebě. Jeho podíl na trhu vzrostl z 12 % v roce 2021 na 18 % v období přezkumného šetření. Zároveň došlo k poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 7 %.

(304)

Průměrná jednotková cena subvencovaných výrobků dovážených z Egypta se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření snížila o 10 % po značeném nárůstu v roce 2022. Ve všech zkoumaných obdobích byly egyptské ceny nižší než ceny účtované ve stejném období výrobním odvětvím Unie.

(305)

Šetření prokázalo, že ceny dovozu z Egypta byly v období přezkumného šetření nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Zároveň bylo zjištěno, že dovozní ceny byly podstatně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, přičemž průměrné jednotkové náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily o 24 %, a to především v důsledku vyšších nákladů na energie a suroviny; jeho prodejní ceny však nebylo možné odpovídajícím způsobem zvýšit kvůli cenovému tlaku vyvíjenému dovozem subvencovaných výrobků z Egypta. V důsledku toho bylo jediným obdobím, kdy prodejní ceny výrobního odvětví Unie převyšovaly výrobní náklady, období hospodářského oživení v roce 2022. V roce 2021 a v následujících letech se tyto ceny držely pod úrovní nákladů, což výrobnímu odvětví Unie znemožnilo pokrýt náklady a dosáhnout přiměřeného ziskového rozpětí.

(306)

Souhrnný účinek trvalého cenového podbízení a neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit své ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady vedl k výraznému stlačení a poklesu cen.

(307)

Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ztrátové, v roce 2022 se stalo ziskovým a od roku 2023 bylo stále ztrátové. I když se ziskovost v roce 2022 výrazně zlepšila, poté se prudce zhoršila a v roce 2023 dosáhla hodnoty –7,3 % a v období přezkumného šetření –10,6 %. Toto zhoršení se časově shodovalo s výrazným poklesem dovozních cen z dotčené země po roce 2022. Ačkoli se dovozní ceny v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšily, v roce 2023 výrazně klesly a během období přezkumného šetření dále klesaly. Objem dovozu z Egypta v roce 2022 vzrostl, v roce 2023 mírně poklesl, avšak zůstal nad úrovní z roku 2021, a v období přezkumného šetření dosáhl svého maxima, když se zvýšil na úroveň o 47 % vyšší než v roce 2021. Kombinace klesajících cen v Unii, rostoucího levného dovozu a obnoveného růstu objemu dovozu přispívala ke zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Unie, což přispělo i ke zhoršování jeho ziskovosti od roku 2023.

(308)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám dospěla Komise k závěru, že nárůst dovozu subvencovaných výrobků z dotčené země během posuzovaného období vedl k výraznému zvýšení jeho podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Tento dovoz vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný tlak, neboť se rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie a stlačoval je, což v posuzovaném období vedlo k výraznému zhoršení jeho situace.

(309)

Vývoj objemu, podílu na trhu a průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí v Unie v posuzovaném období je uveden v 256. bodě odůvodnění.

(310)

Vývoj jeho objemu a podílu na trhu byl analyzován v 257. až 263. bodě odůvodnění. Analýza cenových trendů a závěr ohledně příčinné souvislosti pro jednotlivé třetí země (v pořadí podle významu z hlediska podílu na trhu) jsou uvedeny níže v 311. až 315. bodě odůvodnění.

(311)

Průměrná cena za tunu výrobků z nekonečných skleněných vláken dovezených z Malajsie v roce 2022 zpočátku vzrostla o 32 %, v roce 2023 a v období přezkumného šetření však došlo k významnému poklesu. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Malajsie mohl do určité míry přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, zejména proto, že jeho dovozní cena byla nižší než jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii. Vzhledem ke svému celkovému poklesu objemu a podílu na trhu v posuzovaném období však tento dovoz neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(312)

Čínské ceny, včetně platných cel, byly v letech 2021 a 2022 vyšší než úroveň cen výrobního odvětví Unie, v roce 2023 a v období přezkumného šetření však klesly pod úroveň cen výrobního odvětví Unie, a proto rovněž mohly přispět ke způsobené podstatné újmě. Ačkoli Komise zjistila, že dovoz z Číny přispěl k újmě zjištěné během období šetření, dospěla k závěru, že tento činitel, i když je důležitý, nemohl oslabit skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z Egypta a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, protože nárůst objemu a trvalý cenový tlak ze strany Egypta se časově přímo shodovaly se zhoršením prodeje, podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie, a byly tak jasnou příčinou újmy.

(313)

Průměrná cena dovozu z Bahrajnu do Unie nejprve vzrostla o 57 %, poté v roce 2023 a během období přezkumného šetření postupně klesala až na úroveň o 8 % nižší než v roce 2021. Jeho cena se držela výrazně pod úrovní prodejních cen odvětví Unie, s výjimkou cenové úrovně v roce 2022. Průměrná cena dovozu z Thajska do Unie se během posuzovaného období snížila o 50 %, což bylo způsobeno zejména jeho nepřiměřeně vysokými cenami v roce 2021 a 2022, kdy bylo množství dovozu nepatrné. Po tomto období byla průměrná cena dovozu z Thajska do Unie výrazně nižší než úroveň prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoli Komise zjistila, že dovoz z Bahrajnu a Thajska způsobil újmu během období šetření, dospěla k závěru, že tento činitel, i když je důležitý, nemohl oslabit skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z Egypta a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, protože nárůst objemu a trvalý cenový tlak ze strany Egypta se časově přímo shodovaly se zhoršením prodeje, podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie, a byly tak jasnou příčinou újmy.

(314)

Průměrná cena za tunu ze Spojeného království byla na podobné nebo vyšší úrovni než průměrná cena výrobního odvětví Unie a podstatně vyšší než cena dovozu z Egypta. Ceny se v letech 2021 až 2023 zvýšily o 39 %, načež v období přezkumného šetření poklesly na 1 244 EUR. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k jeho klesajícímu objemu, omezenému podílu na trhu a vyšším úrovním cen než v případě dovozu ze všech ostatních zdrojů nepřispěl dovoz ze Spojeného království k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a ani neoslabuje příčinnou souvislost s dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země.

(315)

Průměrné ceny z jiných třetích zemí než Malajsie, ČLR, Bahrajn, Spojené království a Thajsko byly vyšší než ceny dovozu z Egypta. Komise dospěla k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí mohl do určité míry přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, pokud jejich dovozní ceny byly nižší než jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii. Vzhledem k vyšším úrovním cen ve srovnání s dovozem subvencovaných výrobků z Egypta však tento dovoz neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(316)

Vážená průměrná úroveň cen veškerého dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou dovozu z Egypta, kolísala v souladu s obecným trendem, který v roce 2022 vykazoval nárůst, načež v roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k postupnému poklesu. Ceny dovozu z těchto zdrojů byly podstatně vyšší než cena výrobků z nekonečných skleněných vláken dovážených z Egypta, nicméně zůstaly pod úrovní výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Vzhledem k jejich významnému podílu na trhu a klesající ceně, která byla nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze všech ostatních třetích zemí mohl přispět k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie. Vzhledem k podstatně vyšším úrovním cen ve srovnání s dovozem subvencovaných výrobků z Egypta však tento dovoz neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(317)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země.

(318)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(319)

Během posuzovaného období se vývoz výrobního odvětví Unie zvýšil o 33 %, přestože ve srovnání s celkovým prodejem zůstal na nízké úrovni. Tento vývoz z velké části tvořen výrobky vyšších technických specifikací, které je chránily před přímou cenovou konkurencí. V důsledku toho Unie mohla dosáhnout vyšších cen těchto výrobků z nekonečných skleněných vláken na mezinárodních trzích ve srovnání s trhem Unie. To odráží strategické zaměření na nikové zahraniční trhy.

(320)

Prodej na vývoz umožnil výrobnímu odvětví Unie zlepšit jeho celkovou finanční situaci díky zvýšenému objemu prodeje a dosaženým cenám, které byly vyšší než na trhu Unie.

(321)

Vývoj cen energií v Unii během posuzovaného období vykazoval značnou volatilitu a následnou stabilizaci. Prudký nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 byl umocněn důsledky geopolitického napětí, které ovlivnilo dodávky energie zejména v důsledku neoprávněné a nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině. Prudký nárůst cen energií významně ovlivnil výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku. V roce 2023 se však ceny energií snížily.

(322)

Šetření ukázalo, že náklady na hlavní suroviny se v roce 2022 výrazně zvýšily, což přispělo k výraznému zvýšení jednotkové prodejní ceny, neboť výrobní odvětví Unie mohlo tyto náklady přenést na zákazníky. Naopak, zatímco v roce 2023 náklady na suroviny nadále rostly, jednotková prodejní cena se snížila, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno tyto dodatečné náklady přenést na zákazníky. V období přezkumného šetření sice náklady na suroviny ve srovnání s náklady zjištěnými v letech 2023 a 2022 klesly, ale ceny na trhu Unie se ještě více snížily, neboť výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet nebo zvýšit své ceny v důsledku cenového tlaku ze strany dovozu subvencovaných výrobků.

(323)

Komise dospěla k závěru, že vyšší náklady na energie a suroviny mohly přispět ke zvýšení výrobních nákladů výrobců v Unii, neoslabují však skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(324)

Prodej na volném i na závislém trhu vykazoval v posuzovaném období podobný trend, přičemž pokles závislého prodeje, který představoval pouze 10 % celkové spotřeby, byl pomalejší. Na závislý prodej proto nelze pohlížet jako na faktor, který by oslaboval příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země a jeho účinkem na výrobní odvětví Unie.

(325)

V roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Tyto nepříznivé okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu subvencovaných výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčené země na trhu, který se uskutečňoval za ceny, které se podbízely cenám a nákladům výrobního odvětví Unie a stlačovaly je.

(326)

Analyzovány byly rovněž jiné faktory, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V tomto ohledu dospěla Komise k závěru, že dovoz ze všech ostatních třetích zemí společně a nárůst cen energií mohly přispět ke zjištěné podstatné újmě výrobního odvětví Unie, avšak neoslabily skutečnou a podstatnou souvislost s újmou, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena.

(327)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu je v období přezkumného šetření navíc významný a přesahuje prahovou hodnotu de minimis; bylo rovněž prokázáno subvencování, egyptský dovoz se uskutečňuje za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a bylo zjištěno stlačování a pokles cen. Tyto prvky ukazují, že i při neexistenci jiného dovozu, ať už subvencovaného, či nikoli, způsobil dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(328)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dovozu subvencovaných výrobků působícího újmu.

(329)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a podstatnou újmou.

(330)

V 301. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dovozem subvencovaných výrobků z Egypta, pokud by opatření proti ní pozbyla platnosti.

(331)

V 225. až 229. bodě odůvodnění tohoto nařízení byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita, nárůst vývozu, trvalá přitažlivost trhu Unie a praktiky obcházení opatření.

(332)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje závěr, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k výraznému nárůstu dovozu subvencovaných výrobků z Egypta za ceny působící újmu a újma způsobená tímto dovozem by přetrvávala.

(333)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že by zrušení opatření se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dovozu subvencovaných výrobků z dotčené země za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(334)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků a uživatelů.

(335)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma, která byla zapříčiněná dovozem subvencovaných výrobků. Jak je vysvětleno v 271. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření dva výrobci v Unii zcela zastavili výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken z důvodu nepříznivých tržních podmínek.

(336)

Zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si a/nebo znovu získat podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže, a to i s ohledem na skutečnost, že v dubnu 2026 byla uložena antidumpingová opatření na výrobky z nekonečných skleněných vláken pocházející z Egypta, viz 2. bod odůvodnění. Tím by se výrobní odvětví Unie muselo vrátit k udržitelnému stavu a mohlo by provádět budoucí investice.

(337)

Zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která v roce 2023 a v období přezkumného šetření dosáhla záporných hodnot. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(338)

Komise tudíž dospěla k závěru, že by zachování vyrovnávacích opatření uložených na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(339)

Dovozci a obchodníci, kteří nejsou ve spojení, nepředložili žádné informace ohledně svých zájmů dotčených tímto šetřením.

(340)

Komise zjistila, že vzhledem k tomu, že výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou do značné míry standardizovány, mohou dovozci těchto výrobků a obchodníci v Unii snadno a efektivně přejít na jiné zdroje dodávek (58).

(341)

Komise posoudila, zda se situace dovozců, kteří nejsou ve spojení, jak byla posouzena v původním nařízení (59), změnila, a nezjistila žádné významné změny; tito dovozci pokračovali v dovozu i přes platná opatření, jak se předpokládalo.

(342)

Komise zjistila, že by jakýkoli negativní dopad opatření na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení, měl být omezený a neměl by převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(343)

Uživatelé Tolnatext a Rymatex zaslali odpovědi na dotazník pro uživatele. Společnost Tolnatex předložila stejný dopis jako v rámci antidumpingového šetření proti Bahrajnu, Egyptu a Thajsku (60), v němž se vyslovila proti uložení antidumpingových opatření vůči těmto třem zemím. Komise se níže zabývala argumenty, které se jí jevily jako relevantní pro toto řízení.

(344)

Společnost Tolnatext tvrdila, že výrobci v Unii nezvýšili svou kapacitu dodávat na trh Unie výrobky z nekonečných skleněných vláken, zejména rovné pramence, aby odpovídajícím způsobem uspokojili poptávku uživatelů, ačkoli byli chráněni stávajícími antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními. Uvedla také, že výrobci některých pramenců, jako jsou pramence s nízkou délkovou hmotností tex, tyto aktivně nepropagují a neprodávají a u některých z nich výrobci v Unii nesplňují technické specifikace požadované uživateli, což vede k tomu, že jsou uživatelé extrémně závislí na dostupnosti uvedených výrobků z alternativních zdrojů. Uživatelé byli navíc negativně ovlivněni stále koncentrovanějším oligopolem několika výrobců v Unii, což vedlo k dalšímu riziku snížení dostupnosti pramenců s nízkou délkovou hmotností tex.

(345)

Šetřením bylo zjištěno, že tvrzení, že výrobci v Unii nezvýšili svou kapacitu pro dodávky výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie, je neopodstatněné. Výrobní odvětví Unie uskutečnilo značné investice navzdory náročným podmínkám na trhu a má volnou kapacitu. Další rozšiřování kapacity vyžaduje dlouhodobé kapitálové závazky, které závisejí na zachování rovných podmínek, za nichž mohou konkurenční výrobci očekávat přiměřenou návratnost investic. Výrobní odvětví Unie se rovněž potýkalo s nekalou hospodářskou soutěží a obtížnými tržními podmínkami.

(346)

Komise dále nesouhlasila s tvrzením, že výrobci v Unii nevyrábějí určité konkrétní typy výrobků z nekonečných skleněných vláken nebo nemají dostatečnou kapacitu pro jejich dodávky nebo že nejsou splněny určité technické požadavky. Konkrétně, několik výrobců v Unii má technologii a kapacitu pro výrobu rovných pramenců s nízkou délkovou hmotností tex a výrobní odvětví Unie má volnou kapacitu, která by mohla být přidělena pro další výrobu.

(347)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie má technologickou kapacitu a kapacitu dodávat dotčené typy výrobku, a toto tvrzení odmítla.

(348)

Komise dále zjistila, že by zachování vyrovnávacích opatření společnosti Jushi Egypt nebránilo v dodávkách na trh Unie za spravedlivé ceny, o čemž svědčí i skutečnost, že egyptské výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou na trhu Unie i nadále přítomny.

(349)

Komise zjistila, že by jakýkoli negativní dopad opatření na uživatele měl být omezený a neměl by převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobní odvětví Unie.

(350)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta nebyla zachována.

(351)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti přetrvání subvencování i újmy způsobené dovozem subvencovaných výrobků z Egypta a zájmu Unie, by měla být vyrovnávací opatření týkající výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta zachována.

(352)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (61), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(353)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,