(EU) 2026/2101Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2101 ze dne 24. září 2026 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 29. srpna 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu hrachového proteinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 15. července 2025 podala ad hoc koalice výrobců hrachového proteinu v Unii (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou hrachového proteinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2144 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu hrachového proteinu pocházejícího z Číny.

(4)

Dne 28. dubna 2026 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Číny prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/916 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(5)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podaly následující zúčastněné strany písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení: žadatel, dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku – Sanjia a Shuangta, Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CFNA“), zastupující řadu vyvážejících výrobců (5), a uživatel Huel GmbH (dále jen „společnost Huel“).

(6)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Slyšení se konala se společností Huel a skupinou Shuangta.

(7)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila společnost Huel odpověď na dotazník pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření. Poskytnuté informace byly posouzeny níže ve 227. a 228. bodě odůvodnění.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Stranám byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(11)

Po poskytnutí prozatímních informací žádná zúčastněná strana nepředložila žádná další tvrzení k zahájení šetření než ta, která jsou uvedena v oddíle 1.4 prozatímního nařízení. Komise proto potvrdila svá zjištění a závěry uvedené ve 7. až 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jelikož k výběru vzorku výrobců, dovozců a vyvážejících výrobců v Unii nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise zjištění uvedená ve 24. až 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Po poskytnutí prozatímních informací žádný vyvážející výrobce nepožádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Komise proto potvrdila 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Jelikož k odpovědím na dotazník a inspekcím na místě nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 37. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Jelikož k žádosti výrobců v Unii o zachování důvěrnosti nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise zjištění uvedená ve 35. a 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jelikož k období šetření a posuzovanému období nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry ve 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jelikož k výrobku, který je předmětem šetření, dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 42. až 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky k postupu pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, potvrdila Komise své závěry uvedené v 66. až 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 75. až 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 78. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 176. až 197. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise dne 9. února 2026 informovala zúčastněné strany poznámkou (dále jen „poznámka“) o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelích využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Připomínkami obdrženými od zúčastněných stran se Komise zabývala v oddíle 3.2.2 prozatímního nařízení. Po poskytnutí prozatímních informací předložili žadatel a dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku připomínky k výběru a kategorizaci některých surovin a vedlejších produktů, jak je podrobně popsáno níže ve 23. až 75. bodě odůvodnění.

(23)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Shuangta zpochybnila závěry Komise ve 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že vzhledem ke specifické situaci na čínském trhu s hrachem způsobené ruským vývozem za nižší než běžné tržní ceny, který zapříčinil stlačení celkové tržní ceny, nelze dovozní ceny žlutého hrachu do Číny považovat za nezkreslené. Skupina Shuangta zopakovala, že většina žlutého hrachu, který nakoupila, byla dovezena přímo ze zahraničí a zaplacena v cizí měně, a proto je třeba ceny související s těmito nákupy považovat za nezkreslené. Skupina Shuangta dále uvedla, že jednotková cena nákupů od domácích obchodníků byla vyšší než cena zaplacená za nákupy ze zahraničí, a tvrdila, že je to důkazem toho, že ani domácí nákupy nebyly zkreslené.

(24)

Za prvé, skupina Shuangta tvrdila, že předběžné závěry Komise vycházejí z nesprávného výkladu skutečností. Společnost tvrdila, že průměrný měsíční objem dovozu žlutého hrachu z Kanady vzrostl poté, co Čína v březnu 2025 zavedla 100 % clo na dovoz kanadského žlutého hrachu. I kdyby toto clo zkreslilo ceny na čínském trhu, týkalo by se to pouze posledních měsíců období šetření. Dále, jelikož skupina Shuangta dovážela žlutý hrách v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, toto clo se nevztahovalo na její dovoz žlutého hrachu.

(25)

Komise připomněla, že dopad ruského žlutého hrachu na mezinárodní ceny byl popsán v poznámce, a poznamenala, že po zavedení 50 % valorických cel v Unii v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině (6) došlo k okamžitému poklesu vývozu ruského žlutého hrachu do Unie, což se časově shodovalo s výrazným nárůstem vývozu ruského žlutého hrachu do Turecka. Jako důvod pro nezohlednění referenční ceny žlutého hrachu dováženého do Turecka byla uvedena jeho výrazně nižší dovozní cena do Turecka ve srovnání s dovozními cenami žlutého hrachu na trzích, kam se ruský žlutý hrách nedovážel. Skupina Shuangta navíc ve svých připomínkách k této poznámce souhlasila s tím, že existují určité okolnosti, kvůli nimž by výběr Turecka jako reprezentativní země nebyl vhodný.

(26)

Pokud jde o tvrzení skupiny Shuangta, že závěry uvedené v prozatímním nařízení vycházejí z nesprávného výkladu skutečností v souvislosti s uložením cla na kanadský žlutý hrách, Komise uvedla, že její zjištění se nezakládala výlučně na dopadu tohoto cla, ale na celkové situaci na čínském trhu se žlutým hrachem, včetně významného nárůstu dovozu levného ruského žlutého hrachu do Číny a z toho vyplývajícího tlaku na snižování cen. Skutečnost, že skupina Shuangta dovážela žlutý hrách v rámci aktivního zušlechťovacího styku, nemá vliv na závěr, že dovozní ceny do Číny jako celek byly ovlivněny specifickou situací na čínském trhu. Stejně tak skutečnost, že skupina Shuangta dovážela žlutý hrách a platila za něj v cizí měně, nemá vliv na závěr, že zaplacená cena byla ovlivněna konkrétní situací na čínském trhu. Ani skupina Shuangta samotná nevysvětlila, jak by tato skutečnost mohla ovlivnit závěry Komise. A konečně tvrzení, že jednotková cena nákupů od domácích obchodníků byla vyšší než cena zaplacená za nákupy ze zahraničí, samo o sobě nemění závěr, že cena žlutého hrachu v Číně byla ovlivněna masivním nárůstem dovozu ruského žlutého hrachu. Všechna tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(27)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Shuangta tvrdila, že Komise nevysvětlila, jak mohlo její tvrzení uvedené ve 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle něhož uložení cla na dovoz žlutého hrachu z Kanady vedlo k poklesu objemu dovozu o 25 %, zůstat platné poté, co skupina Shuangta předložila důkazy, z nichž vyplývalo, že objemy dovozu v období od března do června 2025 přesahovaly průměrné měsíční objemy před vstupem cla v platnost.

(28)

Komise poukázala na 214. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž bylo vysvětleno, že byly porovnány průměrné měsíční objemy dovozu před vstupem cel v platnost s průměrnými měsíčními objemy ve zbývající části roku (duben až prosinec 2025) (7), z čehož vyplynul nejen pokles objemu dovozu z Kanady, ale také neúměrný nárůst objemu dovozu z Ruska na čínský trh během tohoto období, přičemž podíl dovozu z Ruska na celkovém dovozu vzrostl z 37,5 % před zavedením cel na průměrných 66 % ve zbývající části roku, což dále posílilo zkreslující účinek ruského hrachu. Aby zohlednila sezónnost, Komise rovněž porovnala objem dovozu žlutého hrachu z Kanady v období od dubna do prosince 2024 s jeho objemem ve stejném období roku 2025, což dále potvrdilo 25 % pokles objemu dovozu žlutého hrachu z Kanady a výrazný nárůst podílu dovozu z Ruska na celkovém dovozu ze 44 % na 66 %. Jelikož skupina Shuangta nepředložila žádné důkazy, které by tento vývoj zpochybňovaly, její tvrzení, že 214. bod odůvodnění není věcně správný, bylo zamítnuto.

(29)

Za druhé, skupina Shuangta dále namítala, že, jak je uvedeno ve 209. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objemy a ceny kanadského dovozu žlutého hrachu do Číny klesaly souběžně s nárůstem ruského dovozu žlutého hrachu do Číny. V této souvislosti skupina Shuangta tvrdila, že změny v základním roce použitém pro analýzu vývoje dovozních cen kanadského žlutého hrachu, tj. stanovení trendu s použitím roku 2021 jako základního roku namísto roku 2022, ukázaly celkově pozitivní trend.

(30)

Pokud jde o tvrzení skupiny Shuangta, že pro stanovení cenového trendu u žlutého hrachu měl být jako základní rok použit rok 2021 místo roku 2022, Komise dospěla k závěru, že jelikož ruský žlutý hrách začal do Číny přicházet v březnu 2023, rok bezprostředně předcházející výraznému nárůstu tohoto dovozu, tj. rok 2022, bude odrážet přímý dopad ruského dovozu na ceny žlutého hrachu v Číně, a je proto vhodnější než rok 2021. Porovnání dvanácti měsíců před proniknutím ruského žlutého hrachu na čínský trh s dvanácti měsíci bezprostředně poté (březen 2022 až únor 2023 proti březnu 2023 až únoru 2024) ukazuje pokles dovozní ceny hrachu do Číny o 22,7 % z 3,59 CNY/kg na 2,78 CNY/kg, což je přímým důsledkem proniknutí levného ruského žlutého hrachu na čínský trh. Skupina Shuangta neuvedla žádný konkrétní důvod, proč by měl být rok 2021 vhodnější. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(31)

Skupina Shuangta dále tvrdila, že cenový rozdíl mezi kanadskými a ruskými dovozními cenami do Číny zůstal v období od roku 2023 do období šetření stabilní.

(32)

K tvrzení skupiny Shuangta, že cenový rozdíl mezi dovozními cenami z Kanady a Ruska zůstal od roku 2023 stabilní, Komise poznamenala, že tento vývoj ve skutečnosti potvrzuje zkreslující účinek ruského žlutého hrachu, a nikoli že je v rozporu s jejími závěry v této věci. Než tedy došlo na čínském trhu k výraznému nárůstu objemu dovozu žlutého hrachu z Ruska, dovozní ceny do Číny se řídily mezinárodními cenovými trendy (8). Jakmile se však ruský žlutý hrách dostal ve velkém množství na čínský trh, dovozní ceny v Číně se odtrhly od širších mezinárodních cenových trendů a začaly kopírovat vývoj ruských cen, přičemž cenový rozdíl skutečně zůstal přibližně stabilní.

(33)

Tento rozdíl v trendu čínských dovozních cen a mezinárodních cenových trendů se ještě více prohloubil po zavedení 50 % valorického cla na dovoz žlutého hrachu z Ruska do Unie v červenci 2024 po plošné invazi Ruské federace na Ukrajinu dne 24. února 2022. Zatímco mezinárodní ceny žlutého hrachu na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského žlutého hrachu (9) nadále rostly, v Číně ceny žlutého hrachu prudce poklesly. K tomuto rozdílu došlo ve stejné době, kdy v Číně došlo k rychlému nárůstu tržního podílu ruského dovozu a k přesměrování ruského vývozu žlutého hrachu z Unie do Číny v důsledku ztráty přístupu na trh Unie. Výsledkem je trvalý pokles čínských dovozních cen ve srovnání s dovozními cenami žlutého hrachu na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského žlutého hrachu, kde neexistuje konkurence ze strany Ruska. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(34)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupiny Sanjia i Shuangta zpochybnily zjištění Komise, že se dovozní ceny žlutého hrachu do Číny po významném nárůstu objemu dovozu ruského žlutého hrachu na čínský trh odtrhly od mezinárodních cenových trendů, a uvedly, že dovozní ceny do Číny byly nižší než ceny na mezinárodním trhu již v roce 2021, tedy před zahájením rozsáhlého ruského dovozu v roce 2023. Skupina Shuangta dodala, že mezinárodní dovozní ceny a dovozní ceny do Číny se sblížily až v roce 2022 a že jejich rozcházení od druhého pololetí roku 2023 neznamená odtržení těchto cenových trendů od sebe, neboť oba vykazují stejný celkový vývoj.

(35)

Skupina Sanjia navíc tvrdila, že údaje o obchodu nevykazují odlišnosti u cen kanadského hrachu v Číně ve srovnání s jinými zahraničními trhy.

(36)

Komise uvedla, že analýza skupiny Sanjia vycházela z ročních údajů, které nemohly zachytit ani věrně odrážet změny obchodních toků či dovozních cen, jelikož k hlavním událostem ovlivňujícím dovoz žlutého hrachu došlo v polovině kalendářního roku a období šetření zahrnovalo části dvou různých kalendářních roků. Tvrzení skupiny Shuangta, že se ceny sblížily až v roce 2022, pomíjí skutečnost, že srovnání provedené ve 32. až 33. bodě odůvodnění vychází z cenových trendů, nikoli z absolutních cen. I kdyby bylo za základní období pro daný trend považováno první pololetí roku 2021, je zřejmé, že cenové trendy se vyvíjely obdobně již v roce 2021. Pokud jde o období po vstupu ruského žlutého hrachu na čínský trh, tedy od prvního pololetí roku 2023, skutečnost, že cenové trendy vykazují zhruba stejné pohyby, což je u zemědělských produktů vzhledem k cyklům sklizně běžné, nic nemění na tom, že se míra změn dovozních cen do Číny výrazně lišila od míry změn mezinárodních cen. Nadto by ze srovnání cenových trendů u dovozu do Číny ze všech ostatních zemí původu s dovozními cenami na trzích, kde je ruský žlutý hrách zastoupen jen okrajově nebo vůbec, vyplynulo, že prudký nárůst cen na trzích nedotčených ruským dovozem, k němuž došlo po uložení cel na dovoz ruského žlutého hrachu na trh Unie, se v cenách na čínském trhu neprojevil. Vývoj po jednotlivých pololetích ukázal, že od proniknutí ruského žlutého hrachu na čínský trh v prvním pololetí roku 2023 do období šetření klesly dovozní ceny do Číny ze všech zemí původu kromě Ruska o 4 %. Ve stejném období se dovozní ceny na trzích nedotčených dovozem ruského žlutého hrachu zvýšily o 11 %, což dokládá rozdílný cenový vývoj v Číně a na jiných nezkreslených zahraničních trzích se žlutým hrachem. Všechna tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(37)

Pokud jde o cenový rozdíl mezi dovozem žlutého hrachu do Číny pocházejícím z Ruska a dovozem ze všech ostatních zemí původu, skupina Shuangta tvrdila, že pokud by kanadští vývozci upravili své ceny v reakci na ruskou konkurenci, „dalo by se očekávat, že se rozdíl mezi kanadskými a ruskými cenami zmenší“, a uvedla, že Komise v tomto ohledu nepředložila žádné důkazy.

(38)

Komise ve 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a rovněž ve 32. až 33. bodě odůvodnění výše vysvětlila, že analýza mezinárodních cenových trendů na trzích nedotčených dovozem ruského žlutého hrachu ukazuje v období od prvního pololetí roku 2023 do období šetření vzestupný cenový trend, který se v cenách ruského žlutého hrachu v Číně neprojevil. Pokud by dovoz z ostatních zemí původu nadále sledoval mezinárodní cenové trendy, jeho ceny by rostly obdobným tempem jako ceny na nedotčených trzích, čímž by se zvětšoval cenový rozdíl oproti dovozu žlutého hrachu z Ruska. Cenový tlak ruského dovozu však způsobil odtržení cen od mezinárodních cenových trendů a zabránil přirozenému růstu cen, k němuž docházelo na nezkreslených trzích. Skutečnost, že cenový rozdíl zůstal stabilní za situace, kdy se měl zvětšovat, proto potvrzuje závěry uvedené ve 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Skupina Shuangta navíc zopakovala, že vyvozené závěry závisely na volbě roku 2022 jako základního roku pro srovnání cen, a uvedla, že mezinárodní ceny s výjimkou Číny rovněž dosáhly vrcholu v roce 2022 a v prvním pololetí roku 2023 klesly, přičemž tvrdila, že pokles cen pozorovaný v Číně nemusel být nutně reakcí na zvýšení dovozu z Ruska na čínský trh.

(40)

Komise vysvětlila důvody pro volbu roku 2022 jako základního roku ve 30. bodě odůvodnění, proti nimž skupina Shuangta nevznesla žádnou věrohodnou námitku. Srovnání celého roku 2022 s prvním pololetím roku 2023 navíc nebylo vhodné, neboť ruský žlutý hrách začal na čínský trh pronikat až v polovině prvního pololetí roku 2023. S ohledem na tuto skutečnost Komise ve 30. bodě odůvodnění pro větší přesnost provedla srovnání po jednotlivých měsících, z něhož vyplynulo, že dovozní ceny do Číny klesly o 22,7 % v době, kdy se mezinárodní ceny snížily výrazně méně, konkrétně o 13,3 %. Výrazně větší pokles cen v Číně v období, kdy levný ruský dovoz z původně nulového podílu dosáhl téměř 40 % podílu na trhu, jasně ukazuje, že příčinou nepřiměřeného stlačení cen na čínském trhu bylo právě toto náhlé proniknutí levného hrachu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(41)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací skupina Shuangta rovněž namítla, že na rozdíl od zjištění Komise uvedených ve 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se kanadský žlutý hrách na trzích s nízkým objemem ruského dovozu dovážel za stabilní ceny a že ceny na Tchaj-wanu a v USA by klesly i bez dovozu žlutého hrachu z Ruska.

(42)

Pokud jde o tvrzení, že na některých trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností dovozu ruského žlutého hrachu, konkrétně na Tchaj-wanu a v USA, by ceny v letech 2022 až 2025 rovněž klesly, Komise dospěla k závěru, že tato skutečnost nijak nesnižuje celkový závěr, že ruský dovoz žlutého hrachu měl na ceny na čínském trhu stlačující účinek, což potvrzují statistické údaje, včetně dovozních statistik na trzích jiných třetích zemí. Skutečnost, že jednotlivé trhy nenásledovaly obecný trend dovozních cen, tedy nestačí k tomu, aby se zpochybnil závěr, že globální cenové trendy jsou ovlivňovány dopadem ruského vývozu žlutého hrachu. A konečně, jak na Tchaj-wanu, tak v USA se cena za kilogram žlutého hrachu pohybovala na úrovni mezinárodních cen na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností dovozu ruského žlutého hrachu a byla výrazně vyšší než ruské dovozní ceny žlutého hrachu do Číny, což potvrzuje stlačující účinek ruských cen žlutého hrachu na mezinárodní ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(43)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Shuangta trvala na tom, že Komise nezohlednila protichůdné důkazy týkající se Tchaj-wanu a Spojených států, a v důsledku toho se nezabývala tvrzením skupiny Shuangta, že ceny kanadského žlutého hrachu zůstaly stabilní na trzích, kde byl ruský dovoz přítomen jen okrajově nebo vůbec.

(44)

Komise uvedla, že od prvního pololetí roku 2022 do období šetření dovozní ceny do USA výrazně vzrostly, což bylo v rozporu s tvrzením skupiny Shuangta. Ceny na Tchaj-wanu sice klesly, avšak pouze o 2 %, zatímco v Číně byl zaznamenán 15 % pokles cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(45)

Za třetí, skupina Shuangta tvrdila, že závěry uvedené ve 209. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou v rozporu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Skupina Shuangta zejména namítala, že Komise neprokázala žádný významný zásah státu, který by ovlivnil dovozní cenu kanadského žlutého hrachu do Číny, a že neposoudila další faktory, které mohly tyto ceny ovlivnit; že postoj Komise, podle nějž nelze dovozní ceny do Číny považovat za nezkreslené, nemůže být použit k předpokladu existence zkreslení, pokud neexistují žádné důkazy na podporu takového údajného zkreslení; že vývoj prodeje žlutého hrachu v Číně byl důsledkem vnějších, tržně podmíněných faktorů, a nikoli výsledkem jakéhokoli významného zásahu ze strany státu; a že přístup Komise v tomto případě porušuje zásadu právní jistoty, pokud jde o její výklad čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

K tvrzení skupiny Shuangta, že Komise neprokázala žádný zásah státu do cen kanadského žlutého hrachu v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, Komise připomněla, že není povinna takový zásah státu prokazovat. V souladu se svými zákonnými povinnostmi vyplývajícími z čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise v prozatímním nařízení (oddíl 3.2.1) konstatovala existenci podstatných zkreslení v Číně. Pokud jsou v dané zemi zjištěna podstatná zkreslení, lze podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použít domácí náklady, avšak „pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené“. Komise dospěla k závěru, že sankce Unie uvalené na dovoz žlutého hrachu z Ruska výrazně změnily strukturu obchodu a cenové trendy u žlutého hrachu v Číně, čímž je zkreslily. Skupina Shuangta na druhé straně nepředložila žádné důkazy, které by mohly tento závěr zvrátit nebo jinak umožnit Komisi jednoznačně prokázat, že dotyčné náklady nebyly zkreslené.

(47)

S ohledem na výše uvedené Komise potvrdila, že vzhledem ke specifické situaci na čínském trhu se žlutým hrachem způsobené ruským dovozem za nižší než běžné tržní ceny, který způsobil stlačení ceny žlutého hrachu v Číně, nelze dovozní ceny žlutého hrachu žádného jiného původu do Číny považovat za nezkreslené. V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení proto nebylo vhodné použít při početním zjišťování běžné hodnoty nákupní cenu žlutého hrachu, kterou uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Tvrzení o použití skutečných nákupních cen dováženého hrachu byla proto zamítnuta.

(48)

Na základě těchto zjištění bylo zamítnuto tvrzení skupiny Shuangta, že vyšší nákupní cena žlutého hrachu od domácích obchodníků ve srovnání s cenou dováženého žlutého hrachu, o které se zmiňuje 23. bod odůvodnění, je důkazem toho, že na domácím trhu nedochází ke zkreslení cen žlutého hrachu.

(49)

Za čtvrté, skupina Shuangta tvrdila, že objem dovozu žlutého hrachu do Brazílie během období šetření byl ve srovnání s vlastními nákupy skupiny Shuangta velmi omezený. Proto by nákupní cena skupiny Shuangta mnohem lépe odrážela podmínky velkých odběratelů a měla by být použita jako základ pro stanovení referenční ceny žlutého hrachu.

(50)

Jak bylo vysvětleno v bodech odůvodnění uvedených výše, Komise dospěla k závěru, že dovozní ceny žlutého hrachu jakéhokoli jiného původu do Číny nelze považovat za nezkreslené a že ke stanovení běžné hodnoty nebylo možné použít nákupní cenu žlutého hrachu uvedenou vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Tvrzení, že objem dovozu žlutého hrachu do Brazílie během období šetření je v porovnání s vlastními nákupy skupiny Shuangta omezený, neprokazuje, že by dovozní ceny v Brazílii nebyly reprezentativní či spolehlivé. Proto byl zamítnut požadavek skupiny Shuangta, aby se jako základ pro stanovení referenční ceny žlutého hrachu použily její vlastní nákupní ceny.

(51)

Skupina Sanjia se připojila k tvrzení skupiny Shuangta, že Komise neanalyzovala další faktory, které mohly ovlivnit dovozní ceny žlutého hrachu do Číny, a naznačila, že nižší ceny na čínském trhu mohou být způsobeny silnou vyjednávací pozicí vyplývající z vysoké poptávky. V této souvislosti skupina Sanjia poukázala na to, že dovozní ceny do Číny byly nižší než mezinárodní ceny již předtím, než se na čínském trhu začal objevovat ruský žlutý hrách. A konečně, skupina Sanjia poukázala na to, že ceny kanadského žlutého hrachu dováženého do Číny jsou srovnatelné s cenami na jiných trzích, což je v rozporu se závěrem Komise, že ceny kanadského vývozu do Číny byly stlačeny.

(52)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Shuangta zpochybnila rozhodnutí Komise nepřijmout nákupní ceny vykázané skupinou Shuangta a tvrdila, že toto rozhodnutí je v rozporu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Skupina Shuangta tvrdila, že Komise nevysvětlila, jak byla působnost čl. 2 odst. 6a, který se týká domácích cen a nákladů, rozšířena na dovážené vstupy, a že právní standard použitý v daném případě je v rozporu se standardem přijatým v antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu pneumatik z Číny (dále jen „případ pneumatik“) (10).

(53)

Komise na úvod uvedla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se v případech podstatných zkreslení týká odmítnutí použití „domácích cen a nákladů v zemi vývozu“. V takových případech lze domácí náklady použít „pouze v rozsahu, v jakém je jednoznačně prokázáno, že nejsou zkreslené“. Cena hrachu hrazená vyvážejícími výrobci v Číně je „domácím nákladem“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) bez ohledu na původ hrachu.

(54)

Komise uvedla, že každý případ je třeba posuzovat individuálně a že konkrétní okolnosti obou šetření se lišily. V případě pneumatik šlo o to, zda ruský dovoz kaučuku a dalších surovin ovlivňoval obecnou úroveň dovozních cen těchto surovin do Turecka, které bylo v daném případě posuzováno jako možná reprezentativní země. Tato analýza neodhalila dostatek důkazů nasvědčujících tomu, že dovozní ceny z Ruska ovlivňovaly všechny ostatní dovozní ceny do Turecka, aby bylo možné odmítnout výběr Turecka jako reprezentativní země. V případě pneumatik bylo naopak zjištěno, že navzdory přítomnosti ruského dovozu na tureckém trhu byly průměrné dovozní ceny podobné dovozním cenám na trzích nedotčených ruským dovozem. V tomto případě Komise předložila náležité důkazy prokazující vliv masivního proniknutí žlutého hrachu pocházejícího z Ruska na dovozní ceny do Číny. Tyto důkazy rovněž ukazují, že dovozní ceny do Číny byly nižší než dovozní ceny do zemí nedotčených dovozem ruského žlutého hrachu. Vzhledem k tomu, že se věcné důkazy a z nich vyplývající zjištění v obou případech zjevně lišily, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(55)

Pokud jde o tvrzení skupiny Sanjia ohledně faktorů ovlivňujících dovozní ceny žlutého hrachu do Číny, Komise připomněla závěry uvedené ve 47. bodě odůvodnění, podle nichž se dovozní ceny do Číny odklonily od širších mezinárodních cenových trendů poté, co se na čínský trh dostal ve velkém množství ruský žlutý hrách. Komise proto dospěla k závěru, že argumenty předložené skupinou Sanjia nezpochybňují závěr, že ruský dovoz žlutého hrachu měl na ceny žlutého hrachu v Číně stlačující účinek. Skupina Sanjia nepředložila žádné důkazy o vlivu vyjednávací síly v Číně. Tato část tvrzení byla shledána jako nepodložená. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(56)

Skupina Sanjia navíc tvrdila, že referenční cena založená na dovozních cenách žlutého hrachu do Brazílie, stanovená v poznámce, mohla být zkreslená, jelikož výrazně převyšuje světový průměr dovozních cen, a požádala Komisi, aby prošetřila, zda by neměly být provedeny nějaké úpravy.

(57)

Pokud jde o tvrzení skupiny Sanjia, že dovozní ceny žlutého hrachu do Brazílie byly výrazně vyšší než mezinárodní ceny a že v zájmu přesnosti může být nutné je upravit, Komise dospěla k závěru, že dovozní ceny uvedené v poznámce a v prozatímním nařízení jsou přesto v souladu s mezinárodními cenami na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského dovozu žlutého hrachu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(58)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Sanjia zopakovala, že dovozní ceny žlutého hrachu do Brazílie nejsou reprezentativní pro nezkreslené mezinárodní ceny a že výsledná referenční hodnota se odchyluje od spravedlivých mezinárodních referenčních cen. Skupina Sanjia s odkazem na zjištění ve 32. bodě odůvodnění tvrdila, že pokud 17 % cenový rozdíl postačoval k tomu, aby byly dovozní ceny do Číny považovány za odtržené od cen na mezinárodním trhu, měly by být za odtržené, a tudíž nereprezentativní, považovány rovněž dovozní ceny do Brazílie, které byly o 37 % vyšší než celosvětové dovozní ceny žlutého hrachu bez zahrnutí cen hrachu ruského původu.

(59)

Referenční cena uvedená v poznámce je cenou po zaplacení cla; tvoří ji dovozní cena žlutého hrachu do Brazílie navýšená o příslušná dovozní cla; srovnání provedené skupinou Sanjia proto vycházelo z nesprávných předpokladů. V každém případě, jak je vysvětleno ve 33. bodě odůvodnění, Komise nemůže považovat dovozní ceny žlutého hrachu ze všech zemí původu do Číny za nezkreslené proto, že byly vystaveny tlaku na snižování cen vyvolanému masivním proniknutím ruského žlutého hrachu poté, co byla v Unii uložena cla, která ruskému žlutému hrachu fakticky uzavřela trh Unie, a nikoli pouze proto, že jsou tyto ceny nízké. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(60)

Konečně, žadatel namítal, že cenová přirážka ve výši 57 %, kterou Komise uplatnila na referenční cenu za ekologický hrách, stanovená ve 203. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není reprezentativní pro cenový rozdíl mezi konvenčním hrachem a ekologickým hrachem, a předložil veřejně dostupné informace, z nichž vyplývá, že cena ekologického žlutého hrachu je nejméně o 150 % vyšší než cena konvenčního žlutého hrachu, přičemž tvrdil, že 57 % přirážka výrazně podhodnocuje ceny ekologického žlutého hrachu, což vede k podhodnocení početně zjištěné běžné hodnoty.

(61)

Pokud jde o referenční hodnotu pro ekologický žlutý hrách, Komise konstatovala, že informace předložené žadatelem po poskytnutí prozatímních informací se týkaly období následujícího po období šetření nebo se s ním překrývaly pouze částečně a vztahovaly se výlučně na kanadský žlutý hrách. Tyto informace tedy nemohly zpochybnit zjištění Komise v tomto smyslu, a Komise proto na základě dostupných informací potvrdila prozatímní závěry, podle nichž je cenová přirážka ve výši 57 % za ekologický hrách přiměřená a vhodná. Komise proto námitku vznesenou v tomto smyslu zamítla.

(62)

Po poskytnutí prozatímních informací vyjádřil žadatel obavy ohledně důvěrného charakteru referenčních hodnot pro čistý hrách a čistý ekologický hrách, přičemž tvrdil, že mu to brání ve smysluplném posouzení úprav provedených za účelem dosažení těchto referenčních hodnot.

(63)

Referenční hodnota pro čistý hrách byla použita pouze v případě skupiny Shuangta a vycházela z důvěrných údajů této společnosti týkajících se nákupu surovin, které nelze zveřejnit. Při stanovení referenční hodnoty pro čistý hrách (ekologický i konvenční) Komise v příslušných případech vycházela z odpovídajících referenčních hodnot pro žlutý hrách nebo ekologický žlutý hrách a upravila je o nezkreslené náklady na třídění. Za tímto účelem Komise k ceně žlutého hrachu připočetla nezkreslené náklady na pracovní sílu a energie, jakož i prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí výrobce vyrábějícího podobný výrobek v reprezentativní zemi, jak bylo zjištěno v průběhu šetření.

(64)

Skupina Shuangta zpochybnila výši prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí, které byly použity při stanovení referenční hodnoty pro čistý hrách. Tyto námitky byly shrnuty a vypořádány níže v 98. až 100. bodě odůvodnění.

(65)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k referenční hodnotě žlutého hrachu a ekologického žlutého hrachu, potvrzují se závěry uvedené ve 203. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 219. až 224. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel zopakoval, že hrachová vláknina má být považována za druhotný produkt hrachového proteinu, a nikoli za vedlejší produkt, přičemž argumentoval, že zařazení hrachové vlákniny do seznamu vedlejších produktů by uměle snížilo výrobní náklady na hrachový protein.

(68)

Jak bylo vysvětleno ve 225. až 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zařazení „hrachové vlákniny“ mezi vedlejší produkty vycházelo z informací, které vyvážející výrobci poskytli ve svých odpovědích na dotazník. Uváděné vedlejší produkty však neměly vždy jednotné technické názvy nebo popisy, které se všeobecně používají ve všech oblastech. V tomto konkrétním případě tedy vyvážející výrobci ve své odpovědi označili „hrachovou vlákninu“ za vedlejší produkt, šetření však ukázalo, že vlastnosti tohoto vedlejšího produktu ve skutečnosti odpovídaly zbytkům hrachu zařazeným pod šestimístný kód HS 230250 „Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, získané po prosévání, mletí nebo jiném zpracování luštěnin“. Proto byla v rámci tohoto šetření původně uvedená „hrachová vláknina“ považována za vedlejší produkt, tj. zbytky hrachu, a tvrzení v této souvislosti bylo zamítnuto.

(69)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se hrachové vlákniny, potvrzují se 225. až 227. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Shuangta vznesla námitku proti zařazení nekvalitního hrachu a hrachových půlek, které byly během třídění vyřazeny, do kategorie vedlejších produktů, a tvrdila, že i přes to, že byly vyřazeny, jsou totožné s vyčištěným hrachem, a jako takové by na ně měla být uplatněna stejná referenční cena nebo alespoň referenční cena pro nečištěný žlutý hrách. Společnost poukázala na své vlastní záznamy, z nichž vyplývá, že jednotkové náklady na nekvalitní hrách (celý i půlený) byly jen nepatrně nižší než průměrná nákupní cena kvalitního hrachu.

(71)

Pokud jde o tvrzení skupiny Shuangta, že na hrách vyřazený během třídění by měla být uplatněna stejná referenční hodnota jako na hrách používaný v dalším výrobním procesu hrachového proteinu, Komise uvedla, že šetření odhalilo, že společnost samotná považuje vedlejší produkty žlutého hrachu (celé i půlené) za nekvalitní hrách, který se dále nezpracovává na hrachový protein, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(72)

Navíc bylo shledáno, že tvrzení skupiny Shuangta, podle nějž jsou v jejích interních záznamech jednotkové náklady na nekvalitní hrách pouze mírně nižší než nákupní cena kvalitního hrachu, není relevantní vzhledem k existujícím podstatným zkreslením, která způsobila, že náklady v Číně nejsou spolehlivé, jak je podrobně popsáno v 78. až 175. a ve 212. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzeno v konečné fázi v 65. bodě odůvodnění.

(73)

Žadatel požádal Komisi o poskytnutí dalších vysvětlení ohledně klasifikace vedlejších produktů.

(74)

Pokud jde o požadavek žadatele na objasnění klasifikace vedlejších produktů, Komise dospěla k závěru, že na základě informací obsažených ve spisu lze všechny vedlejší produkty uvedené vyvážejícími výrobci zařadit do kategorie zbytků hrachu bez ohledu na jejich fyzickou podobu (prášek, otruby, slupky, rozdrcený hrách atd.).

(75)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se referenční hodnoty vedlejších produktů, potvrzují se závěry uvedené ve 228. až 230. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(76)

Po poskytnutí konečných informací skupina Shuangta zopakovala svá tvrzení týkající se vedlejších produktů, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení, a požádala Komisi, aby své posouzení v tomto ohledu přehodnotila. Komise své posouzení nezměnila a tato tvrzení zamítla.

(77)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 231. až 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise svůj závěr uvedený ve 239. až 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala skupina Shuangta o objasnění použití článku 18 základního nařízení v souvislosti se stanovením jejího dumpingového rozpětí s tím, že tak bude zajištěno, aby společnost mohla plně uplatnit svá procesní práva, jako je například možnost požádat o zásah úředníka pro slyšení.

(80)

Komise informovala skupinu Shuangta o možném použití článku 18 základního nařízení dopisem ze dne 9. února 2026, tedy ještě před poskytnutím prozatímních informací. Následně skupina Shuangta požádala o zásah úředníka pro slyšení s tím, že k řádné reakci na tvrzení Komise je nezbytné mít k dispozici kopii zprávy o návštěvě. Úředník pro slyšení doporučil útvaru Komise, aby i) v souladu se svou obvyklou praxí neprodleně předložil zprávu o návštěvě a ii) poskytl skupině Shuangta příležitost vznést další připomínky, a to i na základě této zprávy o návštěvě, v rámci slyšení před útvarem. Jakmile byla zpráva dokončena, útvar Komise v souladu s doporučením dne 19. února 2026 poskytl zprávu o návštěvě. V návaznosti na připomínky k poskytnutí prozatímních informací Komise uvedla doplňující informace, které byly dříve omylem vynechány, a objasnila tak použití dostupných údajů ve smyslu článku 18; zároveň poskytla skupině Shuangta dodatečnou lhůtu k podání připomínek k těmto informacím.

(81)

Komise se proto domnívá, že společnosti nebylo v žádném okamžiku v průběhu šetření bráněno v uplatnění jejího procesního práva a námitky vznesené v této souvislosti byly zamítnuty.

(82)

Skupina Shuangta ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací znovu zopakovala své tvrzení, že Komise jasně neuvedla, zda byl použit článek 18 základního nařízení.

(83)

Skupina Shuangta rovněž zopakovala, že Komise také neuvedla důvod, proč byl článek 18 základního nařízení použit. V této souvislosti skupina Shuangta tvrdila, že článek 18 základního nařízení nelze použít jako právní základ pro změnu v minulosti tradičně používaného způsobu rozdělení nákladů, a argumentovala tím, že jediným právním základem pro změnu rozdělení nákladů je čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Skupina Shuangta dále argumentovala, že jelikož zjištěný problém se týkal pouze určení vlastnictví hrachu, nikoli však množství a hodnoty vyčištěného hrachu použitého ve výrobním procesu, neměl tento problém jako takový vliv na metodu rozdělení nákladů, a proto na něj neměl být uplatněn článek 18 základního nařízení. A konečně, podle skupiny Shuangta by se článek 18 základního nařízení, jehož použití se týkalo nemožnosti ověřit převod vlastnictví žlutého hrachu ze strany Komise, měl uplatnit pouze na nákupy žlutého hrachu, který byl předán k dalšímu zpracování do společnosti ve spojení, protože ostatní kanály tím nebyly dotčeny.

(84)

Komise měla za to, že nejen z 254. až 258. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, ale také ze zvláštního sdělení je zřejmé, že „Komise se částečně opírala o dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení“. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(85)

Komise navíc opakuje, že se jí nepodařilo vysledovat vlastnictví nakoupené suroviny – žlutého hrachu. Komise proto nebyla schopna ověřit objem žlutého hrachu prodaného nebo předaného zpracovatelské společnosti ve spojení, ani to, zda došlo k převodu vlastnictví žlutého hrachu ze skupiny Shuangta na zpracovatelskou společnost ve spojení. V důsledku toho nemohla skupina Shuangta předložit žádné důkazy, které by potvrdily, že zpracovatelská společnost ve spojení byla oprávněna prodat zpracovaný výrobek (čistý hrách) zpět skupině Shuangta za cenu pokrývající náklady na suroviny a poplatek za zpracování.

(86)

Jelikož Komise nebyla schopna ověřit převod vlastnictví žlutého hrachu ani právní titul, na jehož základě tyto suroviny získala zpracovatelská společnost ve spojení, nebylo možné ověřit hodnotu – a to nejen surovin, ale i čistého hrachu. Komise tedy uplatnila článek 18 základního nařízení a svá zjištění opřela o první ověřitelnou fázi výrobního procesu, a to o další zpracování čistého hrachu. Za tímto účelem Komise vycházela ze vstupního objemu čistého hrachu použitého k výrobě hrachového proteinu.

(87)

Šetření navíc ukázalo, že skupina Shuangta při zahrnování nákladů na žlutý hrách do výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, používala alokační klíč založený na hodnotě čistého hrachu. Jak již bylo vysvětleno ve 256. až 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ve zvláštním sdělení a v 85. a 86. bodě odůvodnění výše, mohla Komise vycházet pouze z množství čistého hrachu. Vzhledem k tomu, že ve vzorci pro rozdělení chyběly spolehlivé hodnoty, Komise analyzovala dostupné údaje a uchýlila se k alternativní metodice. Z těchto důvodů a z důvodů uvedených výše v 84. až 86. bodě odůvodnění Komise zamítla metodu rozdělení nákladů skupiny Shuangta a místo toho použila dostupné údaje. Tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(88)

Pokud jde o tvrzení skupiny Shuangta, že použití dostupných údajů ve smyslu článku 18 základního nařízení by se mělo vztahovat pouze na žlutý hrách nakoupený skupinou Shuangta a následně předaný její zpracovatelské společnosti ve spojení, Komise uvedla, že zpracovatelská společnost ve spojení získávala žlutý hrách jak od skupiny Shuangta (na základě neznámého právního titulu), tak od domácích obchodníků, a že proto neexistovalo jasné rozdělení těchto dvou výrobků. Skupina Shuangta nebyla schopna předložit žádné důkazy, které by Komisi umožnily jednoznačně spojit žlutý hrách nakoupený od domácích obchodníků s následnými prodeji čistého hrachu od zpracovatelské společnosti ve spojení skupině Shuangta. Proto nebylo možné určit a ověřit hodnoty jednotlivých výrobků, a Komise tak považuje hodnotu celého čistého hrachu, kterou společnost nahlásila, za nedůvěryhodnou.

(89)

Tvrzení skupiny Shuangta ohledně neoprávněného použití článku 18 byla tedy zamítnuta.

(90)

Skupina Shuangta dále tvrdila, že zamítnutí metody rozdělení nákladů, kterou společnost historicky používala, nebylo odůvodněné a bylo v rozporu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací skupina Shuangta zopakovala své argumenty, které předložila již před tímto poskytnutím prozatímních informací. Dále tvrdila, že její v minulosti tradičně používaná metoda rozdělení nákladů byla ověřena Komisí, stejně jako všechny nezbytné údaje týkající se množství čistého hrachu použitého k výrobě hrachového proteinu. Proto by nebylo vhodné měnit v minulosti tradičně používanou metodu rozdělení nákladů. Skupina Shuangta rovněž uvedla, že Komise před svým dopisem ze dne 9. února 2026, v němž společnost informovala o možném použití článku 18 základního nařízení, nezpochybnila metodu rozdělení nákladů ani nepožádala o žádné další informace v této souvislosti.

(91)

Komise předložila zjištění a odůvodnění týkající se zamítnutí metody rozdělení nákladů používané společností nejen ve svém dopise ze dne 9. února 2026, ale rovněž ve 252. až 257. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a podrobněji v důvěrném zvláštním informačním dokumentu, jak je uvedeno v 79. až 80. bodě odůvodnění. Komise proto dospěla k závěru, že zachovala veškerá procesní práva skupiny Shuangta podle základního nařízení a včas a vyčerpávajícím způsobem informovala společnost o možném použití dostupných údajů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(92)

Skupina Shuangta rovněž tvrdila, že závěr Komise, podle nějž její metoda rozdělení nákladů vede k vysoké ziskovosti dotčeného výrobku a k přiřazení ztrát hlavní výrobní činnosti, je v rozporu s údaji, které skupina Shuangta předložila po poskytnutí prozatímních informací. Závěry Komise však vycházely z informací, které společnost poskytla během inspekce na místě. Komise proto zvážila všechny důkazy a informace, které měla během šetření k dispozici, a na tomto základě dospěla k závěru, že metodu rozdělení nákladů používanou touto společností je třeba zamítnout. Informace předložené po poskytnutí prozatímních informací již nebylo možné ověřit. Závěry Komise v tomto ohledu byly tedy potvrzeny a námitky skupiny Shuangta týkající se změny metody rozdělení nákladů byly zamítnuty.

(93)

Skupina Shuangta tvrdila, že pokud by Komise použila alternativní metodu rozdělení nákladů, Komise měla při výpočtu podílu hrachového proteinu na celkové produkci všech výrobků vycházet z obratu za roky 2024 a 2025, jelikož tyto roky se kryjí s obdobím šetření. Alternativně, pokud se zohlední i roky mimo období šetření, společnost tvrdila, že by se mělo brát v úvahu celé období od roku 2021 do roku 2025.

(94)

Komise však použila údaje z let 2023 a 2024, protože v době ověřování byly k dispozici auditované účetní závěrky, a proto tyto údaje považovala za nejvhodnější. Údaje za roky 2024 a 2025 byly předloženy až po poskytnutí prozatímních informací a již nebylo možné je ověřit. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(95)

Skupina Shuangta dále tvrdila, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk by měly být zohledněny při stanovení referenční hodnoty pro čistý hrách pouze v případech, kdy byl žlutý hrách zpracován zpracovatelskou společností ve spojení. Skupina Shuangta zejména argumentovala, že jelikož se použití článku 18 základního nařízení týká pouze vlastnictví žlutého hrachu předaného zpracovatelské společnosti ve spojení, neměla Komise při stanovení referenční hodnoty pro čistý hrách připočítávat žádné prodejní, režijní a správní náklady ani zisk za zpracovatelské činnosti prováděné samotnou skupinou Shuangta bez zapojení zpracovatelské společnosti ve spojení.

(96)

Komise připomněla, že nemohla ověřit převod vlastnictví žlutého hrachu mezi společnostmi ve spojení, a proto nemohla potvrdit množství žlutého hrachu, které si ponechala skupina Shuangta na jedné straně, ani množství žlutého hrachu předaného zpracovatelské společnosti ve spojení na straně druhé. Komise proto svá zjištění ve všech případech založila na množství čistého hrachu použitého jako vstup při výrobě dotčeného výrobku. Z tohoto důvodu bylo tvrzení zamítnuto.

(97)

Skupina Shuangta navíc nevykázala žádné náklady práce související se zpracovatelskými činnostmi, které prováděla (11). Tento závěr vychází z podrobných důvěrných údajů o nákladech, které byly poskytnuty v průběhu šetření a ověřeny při inspekci na místě. Během inspekce na místě společnost potvrdila, že náklady na zaměstnance v souvislosti s touto činností hradí zpracovatelská společnost ve spojení (12). Proto bylo odůvodněné stanovit referenční hodnotu pro čistý hrách připočtením prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, a tvrzení bylo zamítnuto.

(98)

Skupina Shuangta nakonec poukázala na řadu chyb ve výpočtech, které měly údajně vliv na prodejní, režijní a správní náklady použité při stanovení referenční hodnoty čistého hrachu a na hodnotu vedlejších produktů, a rovněž poukázala na částečné dvojí započtení spotřebního materiálu.

(99)

Za prvé, skupina Shuangta tvrdila, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk použité pro stanovení referenční hodnoty čistého hrachu byly v každém případě příliš vysoké s ohledem na omezené zpracovatelské činnosti zpracovatelské společnosti ve spojení. Skupina Shuangta namítla, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Caramuru Alimentos S.A., výrobce sójového proteinu v reprezentativní zemi (13), který byl použit pro stanovení referenční hodnoty, nejsou reprezentativní pro zpracovatelskou společnost, která provádí pouze třídění hrachu, a navrhla použít maximálně 6,89 %.

(100)

Třídění a čištění hlavní suroviny (žlutého hrachu) a další zpracování čistého hrachu na hrachový protein jsou součástí jednoho a téhož výrobního procesu. Komise tedy dospěla k závěru, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk integrovaného výrobce jsou přiměřené pro celý proces včetně třídění. Vzhledem k tomu, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk výrobců sójového proteinu jsou ze stejného odvětví, do něhož patří i zpracovatel ve spojení, bylo při stanovení referenční hodnoty pro čistý hrách považováno za vhodné použít prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti v reprezentativní zemi, neboť tyto údaje odrážejí náklady, které nesou společnosti působící ve stejném odvětví. Kromě toho skupina Shuangta nepředložila žádné důkazy, které by podpořily její tvrzení, ani neoznačila žádnou společnost v reprezentativní zemi, která by se zabývala pouze tříděním a jejíž finanční údaje by byly snadno dostupné. Všechna tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(101)

Za druhé, skupina Shuangta uvedla, že vedlejší produkty z ekologického hrachového proteinu byly po změně metody rozdělení nákladů podhodnoceny. Tvrdila, že vzhledem k tomu, že se zvýšilo množství čistého hrachu určeného na dotčený výrobek, mělo by se to odrazit i u vedlejších produktů. Komise toto tvrzení přijala a při rozdělení spotřeby vedlejšího produktu vycházela z průměrného objemu produkce vedlejšího produktu na jednotku suroviny, jíž byl ekologický hrách.

(102)

Za třetí, skupina Shuangta namítala, že jelikož Komise vypočítala spotřebu na základě průměrné spotřeby na kilogram hotového výrobku, nebylo třeba započítávat hrachový protein, který byl znovu použit jako vstupní surovina pro některé z ostatních dotčených hotových výrobků. Společnost tvrdila, že část spotřebního materiálu by proto měla být z celkové hodnoty spotřebního materiálu vyloučena.

(103)

Komise uvedla, že údajně dvakrát započtené hodnoty nebyly zahrnuty mezi materiály vykázané v kategorii spotřebního materiálu. Kromě toho byl objem hrachového proteinu znovu použitého k výrobě odečten od celkového objemu hotových výrobků. Komise proto na základě údajů poskytnutých společností nebyla schopna identifikovat objemy, které byly započteny dvakrát, a toto tvrzení bylo zamítnuto.

(104)

Po poskytnutí konečných informací skupina Shuangta zopakovala svůj postoj ke změně metody rozdělení nákladů pro účely stanovení spotřeby vstupních materiálů. Skupina Shuangta uvedla, že z dokumentů obsahujících konečné informace podle všeho vyplývalo, že Komise považuje za právní základ pro zamítnutí metody rozdělení nákladů, kterou skupina Shuangta v minulosti tradičně používala, článek 18, a nikoli čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Podle skupiny Shuangta však článek 18 základního nařízení zamítnutí metody v minulosti tradičně používané společností neodůvodňuje. Skupina Shuangta dále tvrdila, že nebylo jasně uvedeno, které nezbytné informace chyběly, a bránily tak Komisi v použití metodiky, již společnost používala k rozdělení spotřeby vstupních materiálů. Skupina Shuangta rovněž tvrdila, že předložila rozsáhlé listinné důkazy týkající se převodů vlastnictví žlutého hrachu na společnost ve spojení. Skupina Shuangta dále uvedla, že Komise sama potvrdila, že má k dispozici všechny nezbytné údaje, které může použít, a že může vycházet z objemu nakoupeného čistého hrachu. Skupina Shuangta nakonec tvrdila, že výhrada Komise nespočívala v tom, že chyběly nezbytné informace, a metoda rozdělení nákladů používaná společností proto musela být zamítnuta, nýbrž v nesouhlasu s touto metodou, o níž měla Komise za to, že vede k nepřiměřeným výsledkům. Podle skupiny Shuangta zamítnutí metody rozdělení nákladů nespadá do působnosti článku 18.

(105)

Komise se všemi výše uvedenými tvrzeními zabývala již ve 252. až 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve zvláštním dokumentu s prozatímními informacemi a dále v 82. až 97. bodě odůvodnění výše a ve zvláštním dokumentu s konečnými informacemi. Skupina Shuangta nepředložila na podporu svých tvrzení žádné nové argumenty, a Komise proto potvrdila svá zjištění a závěr.

(106)

Konkrétně, jak již bylo vysvětleno v 83. až 87. bodě odůvodnění, nebylo možné vysledovat vlastnictví žlutého hrachu ani z něj získaného čistého hrachu (včetně zaplacené ceny), a proto nebylo možné ověřit ani odpovídající hodnotu. Jelikož společnost založila svůj alokační klíč na hodnotě vyčištěného hrachu, byla tato informace považována za nezbytnou ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Komise proto vycházela z množství čistého hrachu použitého k výrobě výrobků, které bylo možné ověřit. Údajné rozsáhlé listinné důkazy skupiny Shuangta neobsahovaly žádný doklad potvrzující převod vlastnictví žlutého hrachu, jak již bylo uvedeno ve 257. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a podrobně v bodě 9 zvláštního dokumentu s prozatímními informacemi. Stejně tak skupina Shuangta nepředložila žádné další důkazy, které by tato zjištění zpochybňovaly. Tvrzení, že skupina Shuangta předložila rozsáhlé listinné důkazy prokazující převod vlastnictví žlutého hrachu, bylo proto zamítnuto.

(107)

A konečně, jak již bylo uvedeno ve 257. až 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a podrobně v bodě 12 zvláštního dokumentu s prozatímními informacemi, Komise dospěla k závěru, že metoda rozdělení nákladů používaná společností vycházela z údajů, které nebylo možné ověřit, a byla proto považována za nespolehlivou. Změna metody rozdělení nákladů byla každopádně opodstatněná rovněž tím, že metoda používaná společností vedla k nereprezentativním finančním výsledkům, jak je vysvětleno v 92. bodě odůvodnění a v bodě 2 zvláštního dokumentu s konečnými informacemi.

(108)

Skupina Shuangta ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací rovněž tvrdila, že i kdyby Komise použila dostupné údaje oprávněně, měla je použít pouze k doplnění zjištěné mezery v informacích získaných od společnosti, a nikoli k nahrazení metody rozdělení nákladů či použitých konkrétních klíčů, neboť takový postup přesahuje rozsah chybějících informací.

(109)

Komise nahradila nezbytné informace údaji, které měla k dispozici a které převážně poskytla sama společnost (objem čistého hrachu, obrat), a dalšími dostupnými údaji, například metodou rozdělení nákladů běžně používanou v tomto odvětví, a postupovala tak v souladu s článkem 18 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(110)

Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již skupina Shuangta uvedla ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací, byla tvrzení v tomto ohledu zamítnuta.

(111)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k určení vývozní ceny, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 260. a 261. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k oddílu 3.4 týkající se srovnání, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 262. až 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(113)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnil žadatel snížení dumpingového rozpětí oproti jeho výši při poskytnutí předběžných informací ve smyslu článku 19a základního nařízení. Vzhledem k závěrům Komise, že metoda rozdělení nákladů skupiny Shuangta není spolehlivá, žadatel vyjádřil obavy ohledně snížení rozpětí skupiny Shuangta a vyzval Komisi, aby tento krok přehodnotila.

(114)

Jak je uvedeno ve 403. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise revidovala dumpingové rozpětí skupiny Shuangta na základě připomínek ke konkrétním chybám ve výpočtu, které obdržela po poskytnutí předběžných informací a shledala opodstatněnými. Jelikož revize výpočtu vycházela z důvěrných údajů, nebylo možné ji sdělit všem zúčastněným stranám. Proto bylo tvrzení žadatele zamítnuto.

(115)

Na základě výše uvedeného bylo konečné dumpingové rozpětí pro skupinu Shuangta revidováno. V důsledku toho bylo revidováno také dumpingové rozpětí použitelné pro veškerý další dovoz pocházející z Číny (nespolupracující vyvážející výrobci), neboť bylo stanoveno na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která byla šetřena individuálně a u níž bylo zjištěno nejvyšší dumpingové rozpětí. Na tomto základě konečná vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením představují:

(116)

Jelikož k dumpingovým rozpětím nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se zbývající 268. až 274. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení příslušného výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrdila Komise své závěry ve 275. a 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

CFNA uvedla, že nemůže předložit smysluplné připomínky k objemu dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny za období šetření, jelikož Komise nezveřejnila, jak byl tento objem vypočten.

(119)

Komise podrobně popsala, jak stanovila objem dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny za všechny roky posuzovaného období, včetně období šetření. Ve 278. a 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo vysvětleno, že Komise žadatele výslovně požádala, aby tyto údaje uvedl ve své odpovědi na makrodotazník, a že žadatel i pro období šetření použil stejnou metodu jako v podnětu. Z tabulek 2 a 12 prozatímního nařízení, které uvádějí údaje o spotřebě a dovozu ze třetích zemí, rovněž jasně vyplývá, že daný údaj pochází z ověřené odpovědi na makrodotazník. Veřejně přístupná verze odpovědi na makrodotazník, která obsahovala část vysvětlující metodiku, byla zúčastněným stranám k dispozici ve veřejně přístupném spisu.

(120)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(121)

CFNA rovněž tvrdila, že stanovení spotřeby v Unii ze strany Komise, a tedy i tržních podílů, bylo nesprávné z důvodu nedostatků při určování objemu dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny. To by zase mělo přímý dopad na celé posouzení újmy.

(122)

Konkrétně CFNA nesouhlasila s rozhodnutím Komise použít údaje poskytnuté žadatelem. Pokud jde o dovoz z USA, CFNA tvrdila, že metodika, kterou žadatel použil k výběru států USA, v nichž se údajně nacházejí závody na výrobu hrachového proteinu, a následně k předpokladu, že veškerý vývoz z těchto států do EU pod určitými celními kódy tvoří hrachový protein, nebyla podložena důkazy. Pokud jde o ostatní třetí země, CFNA se domnívala, že žadatel nepředložil žádné podpůrné důkazy týkající se zemí, v nichž se vyrábí hrachový protein, ani důvod pro vyloučení Argentiny. CFNA rovněž tvrdila, že pokud Komise zamítla metodu použitou v podnětu k odhadu objemu dovozu z Číny do Unie na základě procentních podílů odvozených z amerického antidumpingového šetření z roku 2024 týkajícího se hrachového proteinu, nemohla přijmout stejnou metodiku pro stanovení dovozu z Kanady, Austrálie a Indie.

(123)

Komise ve 278. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že všechny kódy KN, do nichž byl hrachový protein v Unii zařazen pro celní účely, zahrnovaly i jiné výrobky, a proto nebyly k dispozici dovozní statistiky týkající se konkrétně výrobku, který je předmětem šetření, což sama CFNA připustila ve svých podáních k zahájení šetření, jak je vysvětleno v 10. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a to i v souvislosti s dovozem z ČLR.

(124)

Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že informace shromážděné od celních orgánů členských států na základě konkrétní žádosti Komise o pomoc nebyly dostatečně podrobné, stanovila Komise objem dovozu z jiných třetích zemí do Unie na základě údajů poskytnutých žadatelem, jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, jak je vysvětleno ve 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

Naproti tomu při stanovení objemu dovozu z Číny měla Komise k dispozici jiné údaje, konkrétně údaje od samotné CFNA, které bylo možné porovnat s dalšími informacemi shromážděnými v rámci šetření, jako byly formuláře pro výběr vzorku a ověřené informace od vyvážejících výrobců, jak je vysvětleno ve 282. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(126)

Na rozdíl od žadatele CFNA ani žádná jiná zúčastněná strana nepředložila v průběhu celého šetření žádnou metodiku pro stanovení objemů a cen dovozu do Unie ze zemí s výjimkou ČLR. Ani CFNA, ani žádná jiná zúčastněná strana nepředložila konkrétní důkazy či údaje, které by zpochybnily, že údaje použité Komisí byly nejlepšími dostupnými údaji pro stanovení objemů dovozu a cen ze třetích zemí.

(127)

Po poskytnutí konečných informací CFNA zopakovala tvrzení uvedená ve 121. a 122. bodě odůvodnění, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení. Rovněž tvrdila, že Komise jako vyšetřující orgán nezaložila své zjištění na skutečných důkazech zahrnujících objektivní posouzení, neboť vycházela ze spekulativních odhadů a následně přenesla na zúčastněné strany důkazní břemeno tím, že po nich požadovala metodiku k vyvrácení těchto odhadů. A uvedla rovněž, že pokud Komise dospěla k závěru, že objem čínského dovozu uvedený žadatelem byl nadhodnocen, měl by stejný předpoklad platit i pro dovoz ze třetích zemí.

(128)

Jak je vysvětleno ve 123. až 126. bodě odůvodnění výše, Komise založila své zjištění na nejlepších důkazech dostupných pro toto šetření. Učinila tak po objektivním posouzení všech dostupných informací a poté, co si vyžádala informace z jiných zdrojů, například od celních orgánů členských států. Žádná zúčastněná strana, včetně CFNA, nepředložila žádné důkazy, které by mohly zpochybnit závěr uvedený ve 126. bodě odůvodnění.

(129)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(130)

Jelikož nebyly předloženy další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 277. až 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

Žadatel tvrdil, že metodika pro stanovení objemu dovozu hrachového proteinu z Číny podhodnocuje skutečný objem dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období. Uvedl, že existuje riziko, že tento objem nezahrnuje dovoz od čínských vyvážejících výrobců, kteří při šetření nespolupracovali a nejsou zastoupeni CFNA, ani dovoz realizovaný prostřednictvím čínských obchodníků. Kromě toho se odvolával na několik nezávislých tržních a odvětvových zdrojů, které naznačují, že objemy dovozu jsou výrazně vyšší. Žadatel rovněž uvedl, že nízký objem čínského dovozu v roce 2024 a v období šetření je zarážející vzhledem k tomu, že Spojené státy a Kanada v roce 2024 uvalily antidumpingová a vyrovnávací cla na dovoz hrachového proteinu z Číny, takže je vysoce pravděpodobné, že značná část těchto objemů určených pro Severní Ameriku byla přesměrována do Unie.

(132)

Jak bylo vysvětleno ve 282. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a výše ve 125. bodě odůvodnění, i když údaje od CFNA nemusí zahrnovat veškerý dovoz, Komise je mohla porovnat s dalšími informacemi shromážděnými v rámci šetření, včetně informací ověřených přímo na místě, jako jsou objemy vyvezené dvěma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, a zjistila, že oba soubory údajů jsou v souladu. Tyto údaje proto představovaly nejpřesnější dostupné údaje pro stanovení objemu dovozu z Číny do Unie.

(133)

V tvrzení žadatele nebyly uvedeny žádné důkazy, které by mohly zpochybnit objem dovozu z Číny do Unie stanovený Komisí. Žadatel nepředložil žádné důkazy o vývozu ze strany jiných vyvážejících výrobců nebo čínských obchodníků. Tvrzení, že objemy dovozu vzrostly od zavedení antidumpingových a vyrovnávacích cel na dovoz čínského hrachového proteinu ze strany USA a Kanady v roce 2024, rovněž nebylo podloženo žádnými důkazy a jedná se o pouhý předpoklad.

(134)

Ze tří nezávislých tržních a odvětvových zdrojů, na které se žadatel odvolával a jejichž zprávy a důkazní materiály byly z důvodů zachování důvěrnosti zpřístupněny pouze Komisi, dva neuvedly žádnou metodiku ani vysvětlení, jak dospěly k výslednému číslu, a ani neuvedly své zdroje. Třetí z nich vysvětlil, na základě jakých údajů byla odhadovaná hodnota vypočtena, avšak neuvedl žádný zdroj ani tyto údaje neposkytl. Žádný z těchto tří zdrojů neposkytl žádné údaje za roky 2022 a 2023. Dva z nich uvedly odhady za rok 2024, přičemž jeden se od druhého výrazně lišil, zatímco zbývající zdroj ani nezmínil období, na které se odhad vztahoval.

(135)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(136)

CFNA tvrdila, že dovoz z Číny do Unie nevykazoval trvalý a významný nárůst ani v absolutních číslech, ani v poměru ke spotřebě, pokud se hodnotí celé posuzované období. Podle CFNA nelze nárůst v roce 2023, posuzovaný samostatně, označit za významné zvýšení ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Po poskytnutí konečných informací CFNA toto tvrzení zopakovala, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení.

(137)

Společnost Huel tvrdila, že nedošlo k žádnému významnému zvýšení dovozu z Číny do Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Uvedla, že objem dovozu z Číny do Unie od roku 2023 prudce klesá, a vysvětlila, že nestačí spoléhat se výhradně na analýzu stavu z počátku a konce daného období a že je třeba náležitě zohlednit i průběžné trendy. Dále konstatovala, že celkový nárůst čínského dovozu o 23 % je třeba posuzovat v souvislosti s nárůstem spotřeby v Unii o přibližně 27 % ve stejném období.

(138)

Komise analyzovala vývoj dovozu z Číny ve 287. až 290. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Analýza zahrnovala celé posuzované období, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska tržního podílu, a podrobně popsala trendy v průběhu celého posuzovaného období. Dovoz hrachového proteinu z Číny se během posuzovaného období celkově zvýšil o 23 %. I přes pokles od roku 2023 by srovnání ostatních let s rokem 2022 ukázalo vyšší nárůsty, a to o 121 % v roce 2023 a o 77 % v roce 2024. V absolutních číslech tedy došlo k výraznému zvýšení dovozu. Pokud jde o tržní podíl, tedy o nárůst objemů v poměru ke spotřebě, z analýzy Komise jasně vyplynulo, že tržní podíl čínského dovozu se od roku 2022 do období šetření snížil, avšak ve srovnání s rokem 2022 vzrostl v roce 2023 o 58 % a v roce 2024 o 32 %. V těchto letech tedy došlo k významnému zvýšení v poměru ke spotřebě.

(139)

Kromě toho čl. 3 odst. 3 základního nařízení stanoví, že je třeba posoudit, zda došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v Unii, a následně stanovit kritéria, která je třeba posoudit z hlediska účinku dumpingového dovozu na domácí ceny, přičemž dále uvádí, že žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující. Z toho vyplývá, že není nutné, aby se dovoz v průběhu všech let posuzovaného období zvyšoval jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, a že zjištění újmy nelze zpochybnit pouze na základě tohoto kritéria. Z těchto důvodů Komise tato tvrzení zamítla.

(140)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 287. až 290. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(141)

CFNA tvrdila, že analýza Komise týkající se vlivu dumpingového dovozu na ceny vykazuje nesrovnalosti a není dostatečně jasná. Konkrétně nebylo CFNA jasné, zda se rozpětí cenového podbízení přesahující 35 % a rozpětí prodeje pod cenou v rozmezí od více než 70 % do více než 130 %, stanovená v prozatímní fázi, vztahovala k témuž srovnání se skutečnými prodejními cenami v Unii a jak lze tyto dva soubory údajů vzájemně sladit, když podle Komise vývozci zařazení do vzorku představovali více než 70 % veškerého čínského dovozu, a byli tedy z hlediska cen reprezentativní. CFNA požádala Komisi o vysvětlení a tvrdila, že bez takového vysvětlení nebudou zúčastněné strany schopny ověřit správnost výpočtů cenového podbízení a odstranění újmy.

(142)

Ve 294. a 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je jasně uvedeno, že při výpočtu cenového podbízení byly dovozní ceny čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku porovnány s prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku podle jednotlivých typů výrobků. Ve 296. a 297. bodě odůvodnění je odkaz na oddíl 6.1, v němž se dále vysvětluje, že při posuzování prodeje pod cenou byly dovozní ceny čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku porovnány s cenou nepůsobící újmu u výrobců v Unii zařazených do vzorku podle jednotlivých typů výrobků a že tato cena byla stanovena na základě výrobních nákladů uvedených výrobců v Unii zvýšených o cílový zisk, nikoli na základě prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(143)

Závěr Komise založený na tom, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku představovali v každém roce posuzovaného období více než 70 % veškerého dovozu z Číny do Unie, se netýkal konkrétně cenového podbízení ani rozpětí újmy, nýbrž stanovení cen čínského dovozu, jak je vysvětleno ve 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V každém případě lze úroveň cenového podbízení a úroveň pro odstranění újmy u těchto dvou výrobců považovat za reprezentativní pro všechny dovozní ceny z Číny vzhledem k tomu, že tito výrobci představovali v období šetření více než 70 % objemu dovozu z Číny do Unie.

(144)

A konečně, tyto výpočty vycházely z ověřených údajů na úrovni jednotlivých typů výrobků, a to jak od výrobců v Unii zařazených do vzorku, tak od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Výpočty byly těmto stranám sděleny a žádná z nich neuvedla, že by nebyly správné nebo že by jim nerozuměla.

(145)

Na tomto základě Komise potvrdila, že v prozatímním nařízení nedošlo k žádnému rozporu ani k nejasnostem.

(146)

CFNA tvrdila, že závěr Komise o cenovém podbízení je v rozporu s články 3.1 a 3.2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“), čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení, jakož i s příslušnými zprávami Orgánu WTO pro řešení sporů (14), jelikož se omezuje pouze na období šetření.

(147)

Komise konstatovala, že ani články 3.1 a 3.2 antidumpingové dohody, ani čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení nevyžadují analýzu cenového podbízení na úrovni typu výrobku pro všechny roky posuzovaného období a že závěry rozhodnutí WTO, na něž se CFNA odvolávala, se týkají odlišných situací, které nejsou použitelné na tento případ. V každém případě bylo zjištění Komise plně v souladu s oběma rozhodnutími.

(148)

Ve zprávě Odvolacího orgánu WT/DS454/AB/R ve věci Čína – HP-SSST (Japonsko/EU) Odvolací orgán nerozhodl, že cenové podbízení na úrovni typu výrobku musí být prokázáno pro všechny roky posuzovaného období. Naopak rozhodl, že článek 3.2 antidumpingové dohody vyžaduje dynamické posouzení vývoje cen a trendů ve vztahu mezi cenou dumpingového dovozu a cenou domácích obdobných výrobků v průběhu celého období šetření.

(149)

Při řešení sporu WT/DS578/R Maroko – Konečná antidumpingová opatření týkající se školních sešitů se panel zabýval odlišným skutkovým stavem, kdy byla cena dovozu v některých letech posuzovaného období vyšší než cena domácího výrobku a vyšetřující orgán nevzal v úvahu cenové trendy a zaměřil se pouze na srovnání jediné početně zjištěné ceny domácího výrobku s cenou dováženého výrobku (15).

(150)

Na rozdíl od situací v těchto sporech a v souladu se základním nařízením a antidumpingovou dohodou se analýza cenového podbízení provedená Komisí v tomto šetření neopírala o „početně zjištěnou cenu“ a Komise důkladně analyzovala cenové trendy v průběhu celého posuzovaného období. Komise stanovila cenové podbízení za období šetření na úrovni jednotlivých typů výrobků ve 294. a 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise rovněž ve 296. bodě odůvodnění prozatímního nařízení posoudila trendy a vzájemné vztahy mezi domácími a dovozními cenami během posuzovaného období. Z tohoto šetření vyplynulo, že průměrná cena dovozů z Číny byla po celé posuzované období nižší než prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tato analýza a závěr byly plně v souladu se základním nařízením, antidumpingovou dohodou WTO a rozhodnutími, na něž se CFNA odvolávala.

(151)

Z uvedených důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(152)

CFNA tvrdila, že Komise dostatečně neprokázala pokles či stlačení cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení a článku 3.2 antidumpingové dohody. Konkrétně tvrdila, že Komise vyvodila závěr o poklesu a stlačování cen na základě analýzy dovozních cen, domácích cen a výrobních nákladů výrobního odvětví Unie a neodpověděla na klíčové otázky, jako například o kolik byly ceny údajně sníženy nebo jak bylo zabráněno jejich růstu v důsledku čínských dovozních cen a zda a do jaké míry se ceny v Unii vyvíjely v souladu s náklady v Unii, nikoli s čínskými dovozními cenami. CFNA rovněž tvrdila, že Komise na základě skutečných důkazů neprokázala, že by čínský dovoz během celého posuzovaného období způsobil významné cenové podbízení, pokles cen nebo stlačení cen.

(153)

Na podporu tohoto tvrzení CFNA argumentovala tím, že vývoj cen v Unii v posuzovaném období byl ovlivněn především výrobními náklady a spotřebou v Unii, nikoli cenami čínského dovozu. Podle CFNA bylo toto zjištění potvrzeno tím, že prodejní ceny v Unii vykazovaly podobný vývoj jako výrobní náklady v Unii a spotřeba v Unii.

(154)

Za prvé, Komise konstatovala, že ani článek 3.2 antidumpingové dohody, ani čl. 3 odst. 3 základního nařízení nevyžadují kvantifikaci poklesu či stlačení cen.

(155)

Za druhé, zjištění Komise ohledně cenového podbízení, poklesu a stlačování cen vycházela ze skutečných důkazů, konkrétně z údajů jak od výrobců v Unii zařazených do vzorku, tak od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to za všechny roky posuzovaného období a na úrovni jednotlivých typů výrobků za období šetření, přičemž tyto údaje byly ověřeny přímo na místě. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení zjištěné Komisí činilo více než 35 % a úrovně pro odstranění újmy se pohybovaly v rozmezí od 70 % do 130 %, přičemž průměrná cena dovozu z Číny do Unie byla výrazně nižší než prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Žádná ze zúčastněných stran tyto údaje nezpochybnila. Tvrzení CFNA, že nebylo prokázáno žádné „významné“ cenové podbízení, pokles cen ani stlačování cen, bylo s ohledem na závěry šetření zjevně nesprávné.

(156)

A konečně, jak je vysvětleno v oddíle 4 o újmě a v oddíle 5 o příčinné souvislosti prozatímního nařízení, šetření prokázalo, že čínský dovoz byl z hlediska objemu po celé posuzované období významný, že průměrná cena dovozu z Číny byla po celé posuzované období nižší než prodejní cena i výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku, že ceny v Unii a ziskovost výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období poklesly a že dovoz z jiných třetích zemí byl mnohem menšího rozsahu než čínský dovoz a uskutečňoval se za výrazně vyšší ceny než dovoz z Číny. Ani CFNA, ani žádná jiná zúčastněná strana nepředložila žádné důkazy o tom, že by Komise tyto ukazatele stanovila nesprávně, ani důkazy o existenci jakéhokoli jiného faktoru než dumpingového dovozu z Číny, který donutil výrobní odvětví Unie snížit své ceny pod úroveň výrobních nákladů.

(157)

Tvrzení CFNA, že vývoj cen v Unii v posuzovaném období byl ovlivněn především výrobními náklady a spotřebou v Unii, a nikoli cenami čínského dovozu, bylo neopodstatněné. Kdyby ceny v Unii byly určovány především výrobními náklady výrobního odvětví Unie, pak by výrobní odvětví Unie stanovilo ceny vyšší než tyto náklady, aby si zajistilo udržitelnou ziskovost.

(158)

Z toho vyplývá, že právě dovoz z Číny stlačil ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a zabránil zvýšení cen, k němuž by jinak došlo; bez dumpingového dovozu by totiž žádný jiný faktor nemohl zabránit výrobnímu odvětví Unie ve zvýšení cen na ziskovou úroveň. Šetření tedy jednoznačně prokázalo, že právě cenová hladina dumpingového dovozu z Číny způsobila pokles a stlačení cen.

(159)

Z tohoto důvodu Komise tvrzení zamítla.

(160)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 291. až 297. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(161)

Žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila ukazatele stanovené Komisí v prozatímním nařízení jako takové. Námitky CFNA týkající se objemu dovozu ze třetích zemí a námitky žadatele týkající se objemu dovozu z Číny, které by mohly zpochybnit stanovení podílů na trhu, byly zamítnuty výše ve 123. až 125. a ve 132. a 133. bodě odůvodnění. Komise proto potvrdila závěry učiněné ve 298. až 328. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(162)

CFNA a společnost Huel tvrdily, že stabilní výrobní kapacita sama o sobě neprokazuje podstatnou újmu.

(163)

CFNA tvrdila, že údaje o zaměstnanosti a produktivitě nelze vykládat jako důkaz újmy, nýbrž spíše jako doklad toho, že výrobci v Unii udržují počet svých zaměstnanců v očekávání budoucího růstu na trhu, který se stále rozšiřuje. Společnost Huel tvrdila, že odvětví, které v období klesající poptávky rozšiřuje svou pracovní sílu, nelze charakterizovat jako odvětví, které trpí podstatnou újmou.

(164)

CFNA nesouhlasila se závěrem Komise, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou, protože s ohledem na to, že spotřeba v Unii v průběhu posuzovaného období vzrostla o 27 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie meziročně rostl a výrobní odvětví Unie ztratilo v posuzovaném období pouze 3 % podílu na trhu, což se časově shodovalo s nárůstem tržního podílu jiných třetích zemí než Číny. Společnost Huel vysvětlila, že podle rozhodnutí Tribunálu ve věci Hubei Xinyegang Steel Co. Ltd. (16) nestačí mírný pokles podílu na trhu, který zaznamenalo výrobní odvětví Unie, k prokázání, že se výrobní odvětví Unie nacházelo na konci období šetření ve zranitelném stavu.

(165)

CFNA tvrdila, že Komise neposoudila dopad nákladů práce na stav a ceny výrobního odvětví Unie.

(166)

CFNA konstatovala, že zlepšení čistého peněžního toku v průběhu posuzovaného období není ukazatelem toho, že by výrobní odvětví trpělo podstatnou újmou. Společnost Huel uvedla, že to dokazuje, že díky tomu bude moci výrobní odvětví Unie v budoucnu zvýšit své investice.

(167)

Po poskytnutí konečných informací CFNA tvrdila, že Komise přikládala nadměrnou váhu negativním ukazatelům, zatímco odmítala nebo zlehčovala pozitivní ukazatele, které byly v rozporu s jejím zjištěním, že došlo k podstatné újmě. Konkrétně CFNA znovu poukázala na zvýšení objemu prodeje v Unii, na podíl výrobního odvětví Unie na trhu po celé posuzované období navzdory jeho poklesu, na stabilitu výrobní kapacity a zaměstnanosti, na vývoj produktivity a na zlepšení peněžního toku. Tvrdila, že souhrnné posouzení těchto pozitivních ukazatelů by ukázalo, že výrobní odvětví Unie zůstalo navzdory konkurenci po celé posuzované období stabilní a v zásadě zdravé.

(168)

V souladu s článkem 3 základního nařízení vycházel závěr Komise ohledně újmy uvedený ve 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení z posouzení všech relevantních ekonomických faktorů a ukazatelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví, přičemž žádný z těchto faktorů ani jejich kombinace nemusí nutně představovat rozhodující vodítko. Na základě toho Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu jak z hlediska objemu, tak z finančního hlediska, a to z důvodů vysvětlených ve 329. až 331. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Žádné z tvrzení vznesených k prozatímnímu nařízení ani po poskytnutí konečných informací nemohlo tato zjištění, a tedy ani závěr Komise o újmě, zpochybnit. Z těchto bodů odůvodnění prozatímního nařízení jasně vyplývalo, že Komise nedospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu pouze proto, že ztratilo 3 % podílu na trhu, že by takový pokles sám o sobě postačoval k prokázání podstatné újmy ani že by náklady práce, stabilní výrobní kapacita nebo vývoj peněžního toku, zaměstnanosti či produktivity samy o sobě prokazovaly či neprokazovaly existenci podstatné újmy. Posouzení všech relevantních hospodářských činitelů, které provedla Komise, jasně ukázalo, že výrobní odvětví Unie navzdory zvýšení objemu prodeje ztrácelo podíl na svém rostoucím domácím trhu, výrazně snižovalo své prodejní ceny a stávalo se ztrátovým. Tato zjištění jasně dokládala existenci újmy. Zatímco analýza Komise vycházela z hodnocení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, tvrzení CFNA a společnosti Huel opomíjela skutečnosti zásadní pro zjištění újmy, jako byly pokles cen a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(169)

Z těchto důvodů Komise tato tvrzení zamítla.

(170)

Společnost Huel tvrdila, že prozatímní nařízení nesprávně vykreslilo vývoj spotřeby v Unii během posuzovaného období, neboť po počátečním růstu spotřeba v Unii klesala. Společnost Huel tvrdila, že ani pokud jde o počáteční fázi růstu, Komise náležitě neprozkoumala důvody, proč výrobní odvětví Unie údajně tento růst plně nevyužilo, neboť nezohlednila určité faktory, které jí však společnost Huel poskytla pouze jako důvěrné informace.

(171)

Vývoj spotřeby v průběhu posuzovaného období byl bez jakéhokoli zkreslení popsán ve 285. a 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o důvody, proč výrobní odvětví Unie nedokázalo plně využít tohoto růstu, jak je vysvětleno ve 329. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření prokázalo, že v posuzovaném období došlo ve výrobním odvětví Unie i přes nárůst poptávky o 27 % k poklesu výroby a výrobní kapacity, jeho zaměstnanost a kapacita zůstaly na stejné úrovni a jeho prodej na trhu Unie sice rostl, avšak pomalejším tempem než spotřeba. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 59 % v roce 2022 na 56 % v období šetření. Žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by tyto údaje zpochybňovaly; právě na jejich základě Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno plně těžit z rostoucí spotřeby.

(172)

Pokud jde o faktory, které společnost Huel uvedla jako možné vysvětlení poklesu prodeje a ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu, společnost Huel vůbec nepředložila shrnutí těchto informací, které nemá důvěrnou povahu, jak to vyžaduje čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Komise je proto nevzala v úvahu.

(173)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(174)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 329. až 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(175)

CFNA a společnost Huel tvrdily, že analýza Komise v prozatímním nařízení spočívala v podstatě pouze v opakování zhoršujících se ukazatelů Unie a existence čínského dovozu, aniž by bylo prokázáno, že právě čínský dovoz je příčinou tohoto negativního vývoje. Tvrdily, že dovoz z Číny nevykazoval trvalý a významný nárůst a nezískal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie a že mírný pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu se časově shoduje s nárůstem podílu na trhu u dovozu ze zemí jiných než Čína. Dále tvrdily, že negativní trendy u některých ukazatelů přetrvávaly či se dokonce prohlubovaly v době, kdy objemy čínského dovozu a tržní podíly klesaly nebo kdy se zhoršovala vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, a že některé z těchto ukazatelů byly na nízké úrovni již předtím, než začal čínský dovoz narůstat.

(176)

CFNA tvrdila, že prodejní ceny v Unii nesouvisely s cenami čínského dovozu, nýbrž s výrobními náklady a spotřebou v Unii. CFNA dále tvrdila, že Komise nepředložila samostatné posouzení faktorů ovlivňujících ceny, jak to vyžaduje čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(177)

Společnost Huel uvedla, že pokles prodejních cen hrachového proteinu v Unii od roku 2023 je v souladu s odpovídajícím snížením nákladů ve stejném období.

(178)

CFNA tvrdila, že zhoršení ziskového rozpětí výrobního odvětví Unie v období šetření nelze přičítat čínskému dovozu, jelikož mezi výkyvy ziskovosti a objemem dovozu neexistovala žádná souvislost. CFNA i společnost Huel tvrdily, že ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie bylo nízké již před nárůstem čínského dovozu v roce 2023 a že pokles ziskového rozpětí byl způsoben zhoršením vývozní výkonnosti v kombinaci s prudkým nárůstem výrobních nákladů.

(179)

Po poskytnutí konečných informací CFNA zopakovala tvrzení uvedená ve 175. až 178. bodě odůvodnění, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení. Pouze znovu uvedla, že pokud jde o objem, kdyby byl čínský dovoz příčinou újmy, musel by na úkor výrobního odvětví Unie trvale získávat podíl na trhu, a že pokud jde o ceny, neexistovala stabilní záporná korelace mezi čínskými cenami a cenami v Unii, která by nasvědčovala tomu, že čínský dovoz bránil růstu cen v Unii.

(180)

CFNA rovněž tvrdila, že Komise na základě skutečných důkazů neprokázala, že by čínský dovoz během celého posuzovaného období způsobil významné cenové podbízení, pokles cen nebo stlačení cen.

(181)

Tvrzení týkající se cenového podbízení, poklesu a stlačování cen byla zamítnuta ve 154. až 159. bodě odůvodnění.

(182)

Tytéž body odůvodnění, stejně jako 337. bod odůvodnění prozatímního nařízení, vysvětlují, proč Komise s ohledem na dané skutečnosti dospěla k závěru, že jediným vysvětlením zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, včetně poklesu cen unijních výrobců na trhu Unie na úroveň nižší než jejich výrobní náklady a následného vývoje jejich ziskovosti z již tak nízkých úrovní na začátku posuzovaného období až ke ztrátám od roku 2023, je cenový tlak dumpingového dovozu. Žádná ze zúčastněných stran nepředložila důkazy o existenci jakéhokoli jiného faktoru, který by mohl donutit výrobní odvětví Unie ke snížení cen na takovou úroveň.

(183)

Pokud jde o tvrzení, že některé ukazatele vykazovaly negativní vývoj v době, kdy objemy čínského dovozu a tržní podíly klesaly nebo kdy se zhoršovala vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, a že některé z těchto ukazatelů byly nízké již předtím, než začal narůstat čínský dovoz, Komise v 338. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že významný podíl dovozu z Čínské lidové republiky za nízké dumpingové ceny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu ve všech letech posuzovaného období. Pokud jde o vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, Komise ve 348. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že tato výkonnost přispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, avšak neoslabila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, a dumpingovým dovozem z Číny. Tento dovoz si na počátku posuzovaného období získal podíl na trhu v Unii na úkor výrobního odvětví Unie a donutil výrobní odvětví Unie ke snížení cen v Unii po celé posuzované období, v důsledku čehož se výrobní odvětví Unie dostalo do ztrátové situace. Tyto závěry byly plně podloženy důkazy shromážděnými v rámci šetření.

(184)

Konkrétně v každém roce posuzovaného období byl čínský dumpingový dovoz z hlediska objemu významný, průměrná cena, za kterou tento dovoz vstupoval do Unie, byla nižší než prodejní cena i výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku a dovoz z jiných třetích zemí byl mnohem menšího rozsahu než čínský dovoz a uskutečňoval se za výrazně vyšší ceny než dovoz z Číny.

(185)

Dumpingový dovoz z Číny byl tedy hlavní příčinou ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu v letech 2022 až 2024 a jeho neudržitelného finančního stavu na trhu Unie, který se v posuzovaném období zhoršil. Nebýt dumpingového dovozu za takové ceny, nemělo by výrobní odvětví Unie žádný důvod k tomu, aby na trhu Unie zaznamenalo pokles prodeje nebo prodávalo s nízkou ziskovostí či se ztrátou. Ani CFNA, ani společnost Huel nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly opak.

(186)

Pokud jde o vývoj podílů na trhu u dovozu z Číny a výrobního odvětví Unie, šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie získalo zpět v období šetření část svého podílu na trhu, avšak rovněž prokázalo, že v letech 2022 až 2024 se objem dovozu z Číny do Unie zvýšil o 77 %, čímž výrazně předčil jak 34 % nárůst spotřeby, tak i 13 % nárůst prodeje v Unii ve stejném období. Dumpingový dovoz z Číny získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. V letech 2022 až 2023 se zvýšení podílu Číny na trhu z 30,5 % na 48,3 % totiž odrazilo v poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 58,5 % na 43,8 %, a podobný vývoj nastal i v letech 2023 až 2024, kdy se podíl Číny na trhu sice snížil, ale stále zůstal o 10 procentních bodů vyšší než v roce 2022.

(187)

Závěr Komise ohledně účinku dumpingového dovozu navíc nevycházel pouze z účinků objemu, nýbrž z účinků objemu i cen a ze vzájemného vztahu mezi nimi. Souběžný opačný vývoj podílů Číny a výrobního odvětví Unie na trhu Unie ve skutečnosti podpořil závěr, že dumpingový dovoz byl jedinou vysvětlující příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. V důsledku dumpingového dovozu z Číny nebylo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období schopno dosáhnout životaschopného zisku, a aby zamezilo další ztrátě podílu na trhu, muselo od roku 2023 do konce období šetření snížit ceny pod úroveň svých výrobních nákladů a prodávat se ztrátou.

(188)

Z těchto důvodů Komise tato tvrzení zamítla.

(189)

CFNA tvrdila, že k poklesu investic došlo především mezi roky 2022 a 2023, tedy v době, kdy čínský dovoz rostl, avšak výrobní odvětví Unie zároveň čelilo mimořádnému nárůstu nákladů a prudkému poklesu vývozu. Tento pokles pokračoval od roku 2023 až do období šetření, a to i přesto, že objemy čínského dovozu a tržní podíly klesaly, což naznačuje, že investiční rozhodnutí byla ovlivněna především vnitřními finančními omezeními a posouzením rizik, nikoli čínským dovozem. CFNA tvrdila, že návratnost investic byla záporná již na začátku posuzovaného období, což svědčí spíše o dlouhodobém strukturálním problému výrobního odvětví Unie než o novém jevu způsobeném čínským dovozem. CFNA rovněž tvrdila, že rozporuplný obraz o schopnosti výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál ukazuje, že tyto potíže vyplývají především z historické finanční situace a obchodních strategií jednotlivých společností.

(190)

Žádné z těchto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Z těchto důvodů je Komise zamítla.

(191)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 334. až 338. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(192)

CFNA a společnost Huel nesouhlasily se závěrem Komise, že dovoz z jiných zemí nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, protože jeho objem byl nižší než objem dovozu z Číny. Tvrdily, že celkový pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu je vyvážen celkovým nárůstem dovozu ze zemí jiných než Čína. Společnost Huel označila právě dovoz z USA za hlavní příčinu ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(193)

Tato tvrzení vycházela z analýzy stavu z počátku a konce daného období, přičemž hlavní důraz byl kladen na skutečnost, že v posuzovaném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 59 % na 56 %, zatímco podíl jiných třetích zemí než Číny na trhu vzrostl z 11 % na 14 %. Toto tvrzení nebralo v úvahu vývoj dovozu ze třetích zemí v průběhu let, jeho objemy a ceny a tyto faktory neuvedlo do souvislosti s ostatními. To je v rozporu s analýzou Komise uvedenou ve 341. až 343. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z níž vyplývá, že dovoz ze třetích zemí byl z hlediska objemu mnohem menší než dovoz z Číny a že se uskutečňoval za ceny, které nemohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu. To platí i pro dovoz z USA, pokud by se na něj pohlíželo samostatně. Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(194)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 339. až 343. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(195)

CFNA a společnost Huel tvrdily, že Komise nepřikládala dostatečnou váhu vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie jako příčině újmy. CFNA se domnívala, že Komise neprovedla samostatnou a objektivní analýzu tohoto příspěvku, a společnost Huel uvedla, že Komise nevysvětlila, proč negativní dopady poklesu vývozu výrobního odvětví Unie nestačí k oslabení příčinné souvislosti. CFNA tvrdila, že hlavním faktorem, který vedl k nižší výrobě, nižšímu využití kapacit, vyšším zásobám a nižší ziskovosti, je pokles vývozu v roce 2023.

(196)

CFNA dále tvrdila, že obecně pokles výroby výrobního odvětví Unie nelze přičítat čínskému dovozu vzhledem k prudkému nárůstu výrobních nákladů, výraznému poklesu vývozu a nevysvětlenému uzavření jednoho výrobního závodu v letech 2022 až 2023 a také proto, že dovoz z Číny do Unie v období mezi rokem 2023 a obdobím šetření poklesl.

(197)

Komise uznala, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Na základě podkladů obsažených ve spisu však Komise dospěla k závěru, že tato skutečnost neoslabuje příčinnou souvislost mezi újmou a dumpingovým dovozem z Číny, jak je vysvětleno ve 348. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(198)

Z prozatímního nařízení vyplynulo, že pokles výroby či nárůst zásob nelze připsat pouze vývozní výkonnosti. Jak totiž dokládají tabulky 3, 5 a 10 prozatímního nařízení, k největšímu poklesu výroby (–17 %) a největšímu nárůstu zásob (+19 %) došlo v letech 2022 až 2023, tedy v období, kdy čínský dovoz zaznamenal největší nárůst (+121 %). Po roce 2023 čínský dovoz meziročně poklesl, i když z hlediska objemu zůstal na úrovni, která byla stále významná a vyšší než v roce 2022, a úroveň výroby a zásob výrobního odvětví Unie zůstala na podobné úrovni jako v roce 2023. Souvislost mezi úrovní dovozu a výrobou a zásobami výrobního odvětví Unie byla v průběhu celého posuzovaného období zřejmá. Čínský dovoz byl tedy rovněž jednou z příčin tohoto vývoje, včetně uzavření jednoho výrobního závodu v letech 2022 až 2023, což však bylo spíše důsledkem poklesu výroby než jeho příčinou. CFNA nepředložila žádné důkazy, které by dokazovaly opak; pouze obecně tvrdila, že hlavním faktorem, který k tomuto vývoji vedl, byla vývozní výkonnost.

(199)

Kromě toho byla nepříznivá finanční situace výrobního odvětví Unie způsobena cenovými dopady dumpingového dovozu na trh Unie, které nesouvisely s vývozní výkonností. Z důvodů vysvětlených výše ve 156., 158. a 184. bodě odůvodnění byl dovoz z Číny jediným důvodem, proč muselo výrobní odvětví Unie prodávat hrachový protein na trhu Unie s nízkou ziskovostí nebo se ztrátou.

(200)

Po poskytnutí konečných informací CFNA zopakovala tvrzení uvedená ve 195. a 196. bodě odůvodnění, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení. CFNA rovněž tvrdila, že závěr Komise uvedený ve 199. bodě odůvodnění není podložen důkazy a že Komise nevysvětlila, jak tento závěr uvedla do souladu se svým uznáním, že k újmě přispěla vývozní výkonnost.

(201)

Závěr uvedený ve 199. bodě odůvodnění byl plně založen na ověřených údajích shromážděných v rámci šetření, které se týkaly finanční situace výrobního odvětví Unie pouze na trhu Unie, například jeho prodejních cen a ziskovosti pouze na tomto trhu; tyto údaje se netýkaly výkonnosti výrobního odvětví Unie na jeho vývozních trzích.

(202)

Z těchto důvodů Komise tato tvrzení zamítla.

(203)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 344. až 348. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(204)

Jelikož nebyly předloženy další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 349. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(205)

CFNA a společnost Huel nesouhlasily se závěrem, že zvýšení nákladů na energii a hrách nemohlo přispět k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Tvrdily, že Komise neoddělila a nerozlišila škodlivé účinky těchto faktorů od údajného vlivu dumpingového dovozu z Číny. CFNA rovněž uvedla, že tvrzení Komise, podle nějž by výrobní odvětví Unie mohlo přenést toto zvýšení nákladů na své zákazníky, kdyby během posuzovaného období nepůsobil výrazný cenový tlak dumpingového dovozu, je spekulativní a není podloženo skutečnými důkazy.

(206)

Po poskytnutí konečných informací CFNA zopakovala tvrzení uvedené ve 205. bodě odůvodnění, nepředložila však žádné nové argumenty ani důkazy nad rámec těch, které již uvedla ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení.

(207)

Tvrzení týkající se zvýšení nákladů na energii a hrách vznesla CFNA již při zahájení šetření a Komise se jím zabývala ve 350. až 352. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ani společnost Huel, ani CFNA nepředložily žádné nové důkazy, které by mohly změnit závěr uvedený v těchto bodech odůvodnění. Kromě toho byl z důvodů vysvětlených výše ve 156., 158. a 184. bodě odůvodnění čínský dovoz jediným důvodem, proč muselo výrobní odvětví Unie prodávat hrachový protein na trhu Unie s nízkou ziskovostí nebo se ztrátou. Žádná ze zúčastněných stran totiž nepředložila žádný důkaz o existenci jiného faktoru než čínského dovozu, který by výrobnímu odvětví Unie bránil v přenesení těchto zvýšených nákladů na jeho zákazníky. Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(208)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 350. až 352. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(209)

Společnost Huel tvrdila, že ztráty výrobního odvětví Unie lze přičíst jeho strukturální nekonkurenceschopnosti, jakož i činitelům, které společnost Huel sdělila Komisi pouze jako důvěrné informace, jak je vysvětleno výše ve 170. bodě odůvodnění, a nikoli dopadu dovozu z Číny, a že tato nekonkurenceschopnost výrobního odvětví Unie byla jedním ze známých činitelů, které je Komise povinna posoudit podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(210)

Tvrzení o nekonkurenceschopnosti bylo pouze obecného charakteru a nebylo podloženo žádnými důkazy. Pokud jde o další činitele, které byly sděleny pouze Komisi a nebyly uvedeny ve veřejně přístupném spisu, bylo tvrzení založené na těchto činitelích již zamítnuto z důvodů uvedených výše ve 171. a 172. bodě odůvodnění. Z těchto důvodů Komise tato tvrzení zamítla.

(211)

Po poskytnutí konečných informací CFNA odkázala na vlastní zjištění Komise v šetření týkajícím se sójového proteinu z Číny (17). CFNA tvrdila, že Komise uvedené řízení zastavila poté, co zjistila, že zvýšení nákladů na hlavní surovinu spolu s 8 % poklesem poptávky postačovalo k narušení příčinné souvislosti, zatímco v tomto šetření bylo zvýšení nákladů ještě výraznější a výrobní odvětví Unie navzdory růstu poptávky současně čelilo propadu na svém vývozním trhu. Podle CFNA měla Komise v tomto případě dospět ke stejnému závěru, totiž že příčinou obtíží výrobního odvětví Unie bylo zvýšení nákladů a další činitele, nikoli dumpingový dovoz.

(212)

Komise nejprve uvedla, že každý případ je třeba posuzovat individuálně. Nicméně skutečnosti zjištěné v šetření týkajícím se sójového proteinu se lišily od skutečností zjištěných v tomto šetření. V šetření týkajícím se sójového proteinu sice pokles poptávky a kolísavost trhu se sójovými boby byly shledány činiteli působícími újmu, avšak nebylo zjištěno, že by výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu (18). Naproti tomu v tomto šetření byla zjištěna podstatná újma, přičemž nebylo shledáno, že by jakoukoli újmu způsobily poptávka na trhu Unie, která vzrostla o 27 % či výrobní náklady výrobního odvětví Unie, které navzdory výkyvům celkově klesly, jak je vysvětleno ve 350. až 352. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla analyzována v oddíle 5.2.2.

(213)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky k příčinné souvislosti, potvrdila Komise své závěry uvedené v 353. až 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(214)

Žadatel tvrdil, že Komise by měla posoudit, zda nemá být vyloučeno pravidlo nižšího cla z důvodu zkreslení na trhu surovin, které má dopad na dotčený výrobek.

(215)

Protože jsou rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, nepovažovala Komise za nutné se tímto tvrzením zabývat.

(216)

Žadatel rovněž uvedl, že výše antidumpingových cel byla v prozatímním nařízení stanovena na úrovni výrazně nižší, než je rozpětí újmy, a varoval, že tato cla proto nemusí stačit k úplnému odstranění škodlivých účinků způsobených dumpingovým dovozem.

(217)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení nesmí výše prozatímního antidumpingového cla překročit předběžně zjištěné dumpingové rozpětí. Podobně čl. 9 odst. 4 základního nařízení stanoví, že výše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(218)

Jelikož nebyly předloženy další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 356. a 357. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(219)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 358. až 370. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(220)

V návaznosti na změny dumpingových rozpětí vysvětlené výše ve 113. až 116. bodě odůvodnění jsou konečná dumpingová rozpětí a rozpětí újmy následující:

(221)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení:

(222)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 373. až 377. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(223)

Dne 2. července 2026 se jako zúčastněná strana zaregistrovala Francouzská federace pěstitelů olejnatých a bílkovinných plodin (dále jen „FOP“) a vyjádřila podporu zavedení konečného antidumpingového cla na dovoz hrachového proteinu z Číny. FOP tvrdila, že rostoucí objem dumpingového dovozu hrachového proteinu z Číny negativně ovlivnil celý hodnotový řetězec hrachového proteinu v Unii, neboť vyvolal tlak na pokles cen plodin a oslabil ziskovost zemědělců. FOP rovněž uvedla, že rozvoj evropské rostlinné výroby je nezbytný k zajištění spravedlivého příjmu pro producenty, k podpoře environmentálních cílů EU, k zajištění dodávek místních, vysledovatelných a kvalitních surovin pro navazující hodnotové řetězce a ke snížení závislosti Unie na dovozu proteinů.

(224)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 378. až 380. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(225)

Po poskytnutí předběžných informací o prozatímních zjištěních podle článku 19a základního nařízení se jako zúčastněná strana zaregistroval dovozce výrobku, který je předmětem šetření, jenž není ve spojení. Společnost vyjádřila ochotu předložit Komisi údaje, a proto byla vyzvána, aby vyplnila příslušný dotazník. Nebyla však obdržena žádná odpověď.

(226)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 381. až 384. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(227)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, společnost Huel předložila dne 13. května 2026 odpověď na dotazník pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření. Ačkoli k tomu došlo již v pokročilé fázi řízení, Komise odpověď na dotazník vyhodnotila a požádala o doplňující informace.

(228)

Podle poskytnutých informací používá společnost Huel hrachový protein jako surovinu k výrobě některých svých výrobků. V období šetření představoval hrachový protein [1–4] % celkových výrobních nákladů na tyto výrobky, které zase tvořily [15–25] % celkového obratu společnosti. Dopad antidumpingového cla by proto na tohoto uživatele byl velmi omezený, jelikož hrachový protein netvoří významnou část jeho nákladů.

(229)

Dne 13. července 2026 se společnost KremsChem Austria GmbH, uživatel hrachového proteinu, zaregistrovala v rámci šetření jako zúčastněná strana a vyjádřila nesouhlas s opatřeními, přičemž důvody uvedla pouze Komisi v žádosti o přiznání postavení zúčastněné strany a nepředložila verzi bez důvěrných údajů. Dne 7. srpna 2026 požádala společnost o osvobození od antidumpingového cla na izoláty hrachových proteinů z Číny používané v průmyslovém výzkumu a při výrobě pryskyřic na biologické bázi, přičemž tvrdila, že v Unii ani jinde neexistuje žádná technicky rovnocenná alternativa. Společnost nepředložila na podporu svého tvrzení žádné důkazy a všechna její podání byla obdržena po předepsaných lhůtách. Na tomto základě Komise její připomínky zamítla.

(230)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 385. až 388. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle nichž nebudou uživatelé zavedením opatření nepřiměřeně dotčeni.

(231)

Žadatel podpořil závěr Komise, že uložení opatření je v zájmu Unie. Vyjádřil názor, že k zachování odolné a diverzifikované dodavatelské základny v Unii jsou nezbytná důrazná antidumpingová opatření.

(232)

CFNA tvrdila, že závěry uvedené v prozatímním nařízení nejsou vzhledem k nespolupráci dovozců či uživatelů založeny na skutečných důkazech a nepředstavují skutečné vyvážení zájmů, jak to vyžaduje článek 21 základního nařízení, neboť není možné jednoznačně dospět k závěru, že celkový dopad opatření bude pro hospodářství Unie jako celku pozitivní. CFNA poukázala na to, že uložení vysokých antidumpingových cel na široce používanou surovinu na předcházejícím trhu nutně povede ke zvýšení nákladů a/nebo ke snížení rozpětí v navazujícím hodnotovém řetězci, i kdyby byl dopad na jeden spotřebitelský košík v absolutním vyjádření malý. Společnost Huel se domnívala, že zájmy uživatelů a spotřebitelů silně hovoří proti zavedení konečných antidumpingových opatření, a to rovněž ze stejných důvodů, které byly Komisi sděleny pouze jako důvěrné, jak je vysvětleno ve 170. bodě odůvodnění.

(233)

Jak je uvedeno ve 381. a 385. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, uživatelé a dovozci v prozatímní fázi šetření nespolupracovali. V konečné fázi šetření předložil informace pouze jeden uživatel. Na základě toho Komise dospěla k závěru, že uživatelé nebudou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi, jak je vysvětleno ve 227. až 230. bodě odůvodnění. Z toho vyplývá, že závěr, podle nějž šetření neodhalilo, že by opatření měla nepřiměřené negativní účinky na dovozce a uživatele, a byla by v zájmu dodavatelů a určitě v zájmu výrobního odvětví Unie, stále platí. Ani CFNA, ani společnost Huel nepředložily žádné důkazy, které by tyto závěry zpochybnily. Pokud jde o důvody, které společnost Huel sdělila důvěrně, stejné důvody pro jejich zamítnutí v části týkající se újmy a příčinné souvislosti, uvedené ve 171. a 172. bodě odůvodnění, se vztahovaly i na posouzení zájmu Unie. Z tohoto důvodu Komise tvrzení zamítla.

(234)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 389. až 391. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(235)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(236)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(237)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(238)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (19). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(239)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílným celním sazbám, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(240)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(241)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(242)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(243)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(244)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(245)

Jak je uvedeno výše v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(246)

V konečné fázi šetření Komise analyzovala údaje shromážděné v kontextu celní evidence, aby určila, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(247)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Průměrný měsíční objem dovozu dotčeného výrobku během období šetření činil 954 tun, zatímco průměrný měsíční objem dovozu v období počínajícím měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícím posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (září 2025 – březen 2026) činil 826 tun (20). Průměrný měsíční objem dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření až do měsíce, kdy byla uložena prozatímní opatření, včetně tohoto měsíce (září 2025 – duben 2026), činil 795 tun (21). Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr konečného cla se zpětnou působností nebyly splněny.

(248)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (22), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(249)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,