(EU) 2026/2088Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/2088 ze dne 18. září 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 18. září 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí (dále jen „PBTC“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 7. srpna 2025 společnost LANXESS Deutschland GmbH (dále jen „Lanxess“ nebo „žadatel“). Podnět byl podán výrobním odvětvím Unie, které se zabývá výrobou některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2385 ze dne 27. listopadu 2025 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku. (3)

(4)

Dne 12. května 2026 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/1045 ze dne 12. května 2026 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí pocházejících z Čínské lidové republiky.

(5)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), jeden z uživatelů (společnost Hypred) a čínský vyvážející výrobce zařazený do vzorku – společnost Shandong Taihe Technologies Co., Ltd (dále jen „Taihe“) – podali písemná vyjádření k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(6)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konalo se společností Taihe.

(7)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(8)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz PBTC pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(9)

Společnost Taihe v návaznosti na poskytnutí konečných informací předložila připomínky týkající se výpočtu dříve poskytnutých referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a míru zisku. Komise proto všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byla běžná hodnota revidována (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Společnost Lanxess po poskytnutí dodatečných konečných informací předložila připomínky týkající se revidovaného výpočtu referenčních hodnot pro režijní a správní náklady a míru zisku použitých k početnímu zjištění běžné hodnoty. Komise proto všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byla běžná hodnota revidována (dále jen „druhé poskytnutí dodatečných konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k druhému poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky. Společnost Taihe předložila připomínky. Tyto připomínky však opakují tytéž argumenty, které byly předloženy v návaznosti na předchozí poskytnutí informací Komisí, a netýkají se skutečností a úvah, které byly předmětem druhého poskytnutí dodatečných konečných informací. Komise odkazuje na 28. a 67. bod odůvodnění prvního poskytnutí dodatečných konečných informací, v nichž byly tyto připomínky zváženy a zamítnuty.

(11)

Žádná žádost o intervenci úředníka pro slyšení nebyla obdržena.

(12)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku. Závěry uvedené v 8. až 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(13)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, byly závěry uvedené v 21. až 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(14)

Komise neobdržela žádné připomínky k postupu určení běžné hodnoty v tomto případě podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(15)

Prozatímní zjištění Komise uvedená ve 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(16)

Jelikož k existenci podstatných zkreslení nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 34. až 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Po zveřejnění prozatímního nařízení společnost Taihe zopakovala své tvrzení, že namísto Brazílie měla být vybrána jako reprezentativní země Turecko, a tvrdila, že v případě některých výrobních činitelů Turecko dováželo z Číny méně než Brazílie.

(18)

Komise nejprve připomněla, že podíl dovozu z Číny do Brazílie nebyl pro některé výrobní činitele shledán natolik významným, aby vylučoval Brazílii jako možnou reprezentativní zemi. Na druhou stranu Komise dospěla k závěru, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí, protože veřejně dostupné údaje (Orbis) o tureckých výrobcích „jiných organicko-anorganických sloučenin“ vykazují nepřiměřeně vysokou míru prodejních, režijních a správních nákladů (59 %) (5). Po zveřejnění prozatímního nařízení společnost Taihe tvrdila, že Komise nezveřejnila jména společností ani jejich finanční údaje dostupné v databázi Orbis, a že tudíž nemohla ověřit výpočet míry prodejních, režijních a správních nákladů ani to, zda tito turečtí výrobci vyráběli „jiné organicko-anorganické sloučeniny“.

(19)

V reakci na připomínky společnosti Taihe byl seznam tureckých výrobců „jiných organicko-anorganických sloučenin“, na který odkazuje 149. bod odůvodnění prozatímního nařízení, zpřístupněn zúčastněným stranám ve spisu k nahlédnutí.

(20)

Společnost Taihe tvrdila, že Komise mohla ke zjištění nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku pro PBTC využít finanční údaje turecké společnosti TARKİM BİTKİ KORUMA SANAYİ VE TICARET A.S. (dále jen „TARKİM“).

(21)

Společnost Taihe naopak tvrdila, že i když Komise dospěla k závěru, že Turecko nemělo žádné snadno dostupné finanční údaje, tato skutečnost by neměla být překážkou pro to, aby bylo Turecko považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Společnost Taihe proto navrhla, aby Komise použila dovozní ceny z Turecka k určení nezkreslených cen výrobních činitelů a k určení prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku využila finanční údaje výrobců z ostatních zemí. Za tímto účelem společnost Taihe navrhla Komisi, aby použila finanční údaje výše zmíněné turecké společnosti TARKİM a malajské společnosti ANCOM BERHAD.

(22)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Jak je vysvětleno v poznámce ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (uvedené v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), společnosti vyrábějící výrobky ve stejné obecné kategorii by své činnosti měly vykazovat pod kódem NACE 20.14. Společnosti TARKİM a ANCOM BERHAD, které navrhla společnost Taihe, nevykazovaly své činnosti pod kódem NACE 20.14, a proto je nelze považovat za vhodný zdroj pro nezkreslené prodejní, režijní a správní náklady a míru zisku.

(23)

Návrh společnosti Taihe, aby Komise použila dovozní ceny z Turecka k určení nezkreslených cen pro výrobní činitele a k určení prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku využila finanční údaje výrobců z ostatních zemí, proto nelze přijmout. Jak je uvedeno výše ve 22. bodě odůvodnění výše, společnost Taihe neposkytla vhodné alternativní zdroje pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk a ani nepředložila žádné odůvodněné tvrzení zpochybňující přiměřenost prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitých Komisí. Komise proto trvala na tom, že zdroje pro výrobní činitele a pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk použité v prozatímním nařízení jsou vhodné.

(24)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky, a na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje prozatímní závěr uvedený v 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Po zveřejnění prozatímního nařízení společnost Taihe tvrdila, že Komise neměla použít údaje z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) o dovozu ze všech zemí do všech zemí, aby stanovila nezkreslenou mezinárodní referenční hodnotu pro dimethylfosfit (dále jen „DMPI“), jak je uvedeno ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Taihe konkrétně tvrdila, že Komise měla pro účely stanovení nezkreslené ceny DMPI vyloučit vývoz z Německa a Švýcarska. Jako alternativu skupina Taihe navrhla, aby jako nezkreslená cena DMPI byla použita vývozní cena DMPI z Indie, anebo aby Komise k výpočtu nezkreslené ceny DMPI použila výrobní náklady na DMPI.

(26)

Komise s uvedenými tvrzeními nesouhlasila. Jak je uvedeno ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz DMPI do zemí s vyššími středními příjmy byl téměř nulový, a proto bylo v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení shledáno, že nejvhodnější referenční hodnotou jsou v tomto případě nezkreslené mezinárodní ceny. Toto tvrzení se proto zamítá.

(27)

Po poskytnutí konečných informací společnost Taihe tvrdila, že Komise neposkytla důvody, proč nebyl za účelem stanovení nezkreslené ceny DMPI vyloučen vývoz z Německa a Švýcarska, ani důvody, proč nebyla početně zjištěna referenční cena DMPI. Společnost Taihe rovněž zopakovala své tvrzení, že Komise bývala měla početně zjistit referenční cenu DMPI, místo aby použila nezkreslené mezinárodní ceny. Společnost Taihe po poskytnutí dodatečných konečných informací uvedeném v 9. bodě odůvodnění zopakovala své tvrzení týkající se vyloučení vývozu ze Švýcarska do EU s ohledem na jeho abnormálně vysokou cenu zmíněnou ve 25. bodě odůvodnění. Společnost Taihe argumentovala tím, že je důvod pro podezření, že se vzhledem k cenovému rozdílu v případě výrobků DMPI vyvážených ze Švýcarska do EU nejednalo o výrobky běžného technického stupně čistoty, a vývozní cena ze Švýcarska by proto měla být vyloučena.

(28)

Jak je vysvětleno výše ve 26. bodě odůvodnění, nezkreslené mezinárodní ceny byly v tomto případě, kdy je dovoz DMPI do zemí s vyššími středními příjmy téměř nulový, shledány jako nejvhodnější referenční hodnota. Použití nezkreslených mezinárodních cen je v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a tyto ceny reprezentovaly dostatečný počet i objem transakcí, a byly proto považovány za reprezentativní a přiměřený. Společnost Taihe v tomto ohledu nepředložila žádný nový důkaz. Společnost Taihe ve svých připomínkách k poskytnutí dodatečných konečných informací předložila faktury uvádějící cenový rozdíl mezi HEDP technického stupně čistoty a HEDP elektronického stupně čistoty. Za prvé, HEDP se od DMPI liší a nelze jej proto zohledňovat při stanovování referenční ceny pro DMPI. Tato tvrzení jsou proto zamítnuta. Za druhé, další argumenty obsažené v připomínkách společnosti Taihe týkajících se poskytnutí dodatečných konečných informací se neomezovaly jen na ustanovení v poskytnutí dodatečných konečných informací, nýbrž se týkaly i jiných ustanovení obsažených v obecném informačním dokumentu, který byl zúčastněným stranám poskytnut v časnější fázi šetření, aby k němu předložily své připomínky. Uvedená tvrzení proto nemohla být v této fázi šetření zohledněna.

(29)

Společnost Taihe po poskytnutí konečných informací také tvrdila, že Komise by ke stanovení nezkreslených cen místo mezinárodních cen jakožto referenční hodnotu měla použít ceny DMPI platné uvnitř Unie, nebo by měla alespoň tyto vnitřní ceny zohlednit jakožto součást mezinárodních cen. Společnost Taihe rovněž tvrdila, že v případě, že Komise používá mezinárodní ceny, neměla by přihlížet k vývozním cenám Švýcarska a Malajsie, protože společnost Taihe tyto ceny považuje za abnormálně vysoké nebo nízké.

(30)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použití nezkreslených mezinárodních cen jako referenční hodnoty umožňuje. Jak je vysvětleno výše ve 28. bodě odůvodnění, mezinárodní ceny zjištěné v databázi GTA byly považovány za reprezentativní a přiměřené. Je třeba poznamenat, že při dostatečně velkém souboru transakcí je ze statistického hlediska přirozené, že jednotlivé transakce budou uzavírány za ceny nad průměrem i pod průměrem. Výskyt těchto odchylek sám o sobě není známkou odklonu od přiměřené úrovně cen. V souladu s tím by průměrná úroveň cen za účelem získání statisticky spolehlivé a reprezentativní míry použitelné úrovně cen měla být vypočtena s přihlédnutím celému relevantnímu souboru transakcí. Vychází-li se z individuálních transakcí nebo z omezené a potenciálně nereprezentativní podskupiny transakcí, může to narušit posouzení a nelze poskytnout stejnou úroveň statistické spolehlivosti jako u analýzy založené na souboru transakcí jako celku. Tvrzení týkající se nezohlednění vývozních cen Švýcarska a Malajsie se nepřijímá.

(31)

Komise rovněž nesouhlasí s návrhem používat jakožto referenční hodnotu vnitřní ceny Unie. Evropská unie (EU) tvoří jednotný vnitřní trh, který zahrnuje dalekosáhlou integraci na rámec obchodu, a své obchodní údaje uvádí jako společný vnější obchod EU s partnerskými zeměmi. Ceny, které plynou z transakcí mezi členskými státy, nepředstavují mezinárodní ceny ve stejném smyslu jako ceny mezi nezávislými obchodními partnery. Tvrzení navrhující použít vnitřní ceny Unie se proto zamítá.

(32)

Kromě toho Komise revidovala kódy celního sazebníku pro sudy IBC a plastové kbelíky uvedené v tabulce 1 prozatímního nařízení a ponechala pouze ty kódy celního sazebníku, které se vztahují k sudům IBC a plastovým kbelíkům používaným k výrobě PBTC. Revidovaná tabulka 1 je uvedena níže. Tato revize nemá žádný dopad na výši referenčních hodnot pro výrobní činitele.

Tabulka 1

Výrobní činitele PBTC

(33)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky a na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní závěry uvedené v 156. až 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 164. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 165. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 166. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 167. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku, které budou použity při početním zjištění běžné hodnoty na úrovni ceny ze závodu, byly převzaty z finančních údajů za rok 2024 následujících brazilských společností, jak je vysvětleno v 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení:

(39)

Po zveřejnění prozatímního nařízení společnost Taihe tvrdila, že finanční údaje společností UNIPAR CARBOCLORO S.A. (dále jen „UNIPAR“) a BASEQUIMICA S.A. (dále jen „BASEQUIMICA“) by měly být vyloučeny. Společnost Taihe tvrdila, že společnost UNIPAR nevyrábí „jiné organicko-anorganické sloučeniny“, k nimž patří PBTC, a že hlavní činností společnosti BASEQUIMICA je obchodování a že tato společnost chemikálie nevyrábí.

(40)

Společnost Taihe rovněž uvedla, že Komise by měla zohlednit finanční údaje společnosti Nortox S.A. jako zdroj pro nezkreslené prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(41)

Komise tato tvrzení ověřila.

(42)

Pokud jde o vyloučení společnosti UNIPAR, Komise shledala, že činnosti vykazované společností UNIPAR v databázi Orbis zahrnovaly i činnosti spadající pod kód NACE 20.14. Kromě toho portfolio výrobků zveřejněné na webových stránkách společnosti UNIPAR zahrnovalo také chemikálie pro úpravu vody (12), což je právě kategorie výrobku, který je předmětem šetření. Proto bylo tvrzení týkající se společnosti UNIPAR zamítnuto.

(43)

Pokud jde o vyloučení společnosti BASEQUIMICA, Komise poznamenává, že ačkoli činnosti této společnosti zahrnují i činnosti spadající pod kód NACE 20.14, jedná se ve skutečnosti spíše o obchodní společnost než o výrobce chemických produktů. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení přijato a společnost BASEQUIMICA byla vyloučena ze seznamu společností, jejichž finanční údaje byly použity ke stanovení nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(44)

Komise shledala, že společnost Nortox S.A., kterou společnost Taihe navrhla jako zdroj prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, nevykazuje svou činnost pod kódem NACE 20.14. Proto nebyla považována za vhodný zdroj pro nezkreslené prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je vysvětleno výše v 22. bodě odůvodnění.

(45)

Společnost Taihe rovněž uvedla, že Komise neměla při výpočtu výrobních nákladů na PBTC zahrnout objem spotřeby opětovně použitých (obalových) sudů.

(46)

Komise s tímto tvrzením souhlasila a výpočet výrobních nákladů odpovídajícím způsobem upravila.

(47)

Společnost Taihe po poskytnutí konečných informací, jak je zmíněno v 9. bodě odůvodnění, upozornila na to, že se finanční údaje uvedené ve veřejně dostupné výroční zprávě společnosti UNIPAR z roku 2024 (včetně nákladů na prodané zboží a další provozní výdaje) liší od údajů, které použila Komise.

(48)

Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že finanční údaje ve výroční zprávě společnosti UNIPAR za rok 2024 (13) se skutečně liší od údajů zjištěných v databázi Orbis, které byly použity pro výpočty prozatímních cel a které již v databázi Orbis nebyly k dispozici (14). Komise revidovala výpočty běžných hodnot s použitím finančních údajů uvedených ve výroční zprávě společnosti UNIPAR za rok 2024. Tato revize měla dopad na dumpingové rozpětí.

(49)

Společnost Lanxess v návaznosti na poskytnutí dodatečných konečných informací, jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, předložila připomínky týkající se revidovaných výpočtů referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a míru zisku použitých k početnímu zjištění běžné hodnoty a uvedla, že revidovaný výpočet referenčních hodnot obsahuje chybu ve zpracování údajů o ziskovosti společnosti UNIPAR, neboť částka vykázaná jako „zisk před zdaněním“ nezohledňovala čistý kladný finanční výsledek společnosti UNIPAR, což je proto potřeba odpovídajícím způsobem upravit. Komise s tímto tvrzením souhlasila a výpočet údajů o zisku společnosti UNIPAR a běžnou hodnotu v souladu s tím upravila.

(50)

Po vyřazení společnosti BASEQUIMICA ze seznamu společností, jejichž finanční údaje byly použity ke stanovení nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a míru zisku, a úpravě údajů o zisku společnosti UNIPAR činí revidované prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady 10,3 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 17,6 %.

(51)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky, a s ohledem na výše popsané revize se potvrzují prozatímní závěry uvedené v 168. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 176. až 178. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry 179. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jak je popsáno v 45. a 46. bodě odůvodnění, Komise v reakci na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala. Revize nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk popsaná v 50. bodě odůvodnění neměla na dumpingová rozpětí žádný vliv.

(55)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(56)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 190. až 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 192. až 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se objemu, podílu na trhu či ceny dovozu z Číny, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 197. až 207. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly k makroekonomickým ukazatelům vzneseny připomínky, potvrzují se závěry uvedené ve 212. až 224. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací společnost Hypred zpochybnila analýzu ziskovosti společnosti Lanxess provedenou Komisí. Podle společnosti Hypred se analýza ziskovosti omezuje pouze na nedávné období (2022–2025) a nepokrývá celý cyklus trhu. Společnost Hypred dále uvedla, že rok 2022, který představoval začátek posuzovaného období a v němž byla společnost Lanxess zisková, odpovídal výjimečné situaci na trhu (v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině a vysokých nákladů na energii), přičemž vysoká prodejní cena nemohla sloužit jako vhodný referenční bod.

(61)

Je třeba uvést, že ačkoli zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období začínající rokem 2022, posouzení újmy ze strany Komise zahrnovalo dynamické posouzení hospodářských činitelů v průběhu celého posuzovaného období, a nikoli pouze podmínek na začátku a na konci tohoto období. V této souvislosti a bez ohledu na první rok posuzovaného období analýza Komise jasně prokázala podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření. Změna posuzovaného období by proto neměla za následek neplatnost nebo jinou změnu zjištění o újmě uvedených v prozatímním nařízení.

(62)

Kromě toho, pokud jde o posuzované období a jeho požadované prodloužení nad rámec roku 2022, je třeba připomenout, že Komise má při výběru tohoto období široký prostor pro uvážení. Posuzované období by mělo být dostatečně dlouhé, aby Komise mohla řádně vyhodnotit všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Unie. V tomto případě Komise v souladu se svou běžnou praxí zvolila pro přezkum makroekonomických a mikroekonomických trendů a ukazatelů období tří celých let a také období šetření. Tvrzení společnosti Hypred bylo proto zamítnuto.

(63)

Společnost Hypred rovněž uvedla, že samotná společnost Lanxess uznala (na základě tiskové zprávy o informacích o trhu z května 2026), že současné tržní podmínky na Blízkém východě zvýšily konkurenceschopnost evropských výrobců chemikálií, což podle společnosti Hypred činí antidumpingová opatření zbytečnými.

(64)

Komise uvedla, že společnost Hypred nedokázala doložit, jak by dočasná příležitost vyplývající ze současné geopolitické situace mohla napravit strukturální a dlouhodobé poškozující účinky dumpingového dovozu a účinně nahradit opatření na ochranu obchodu, jejichž cílem je obnovit rovné podmínky v odvětví PBTC. Taková obecná prohlášení nemohou v žádném případě zpochybnit analýzu zájmu Unie provedenou Komisí v tomto případě. Tvrzení společnosti Hypred bylo proto zamítnuto.

(65)

Jelikož nebyly k mikroekonomickým ukazatelům vzneseny další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 225. až 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem potvrzuje Komise svá zjištění uvedená ve 239. až 245. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se příčinné souvislosti v 257. až 261. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 267. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Po zveřejnění prozatímního nařízení společnost Taihe uvedla, že podmínky pro neuplatnění nižšího cla v souladu s čl. 7 odst. 2a nebyly splněny. Společnost Taihe tvrdila, že je třeba posoudit zkreslení na trhu surovin s ohledem na suroviny používané při výrobě dotčených výrobků každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Jelikož vyvážející výrobci při výrobě PBTC nepoužívali chlorid fosforitý (dále jen „PCl3“), jakékoli zkreslení u této suroviny nebylo dostatečným důvodem k neuplatnění nižšího cla. Společnost Taihe rovněž nesouhlasila s tím, že by výpočet podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení, který se týká toho, zda jediná surovina představuje více než 17 % výrobních nákladů na PBTC, mohl být proveden s ohledem na PCl3.

(70)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je uvedeno v 271. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, PCl3 je surovina obsažená v DMPI, která je hlavní surovinou pro PBTC. I když tedy vyvážející výrobci zařazení do vzorku PCl3 nenakupovali, měli prospěch ze zkreslení na trhu surovin, která mají vliv na PCl3.

(71)

Kromě toho, jak je popsáno v 272. až 274. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podíl PCl3 představoval více než 17 % výrobních nákladů PBTC u všech tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a cena PCl3 je zkreslena jedním z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení, jelikož PCl3 podléhal 13 % DPH a vrácení DPH při vývozu činilo během období šetření 0 %. Žádná ze zúčastněných stran tato zjištění nezpochybnila.

(72)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a závěr uvedený v 275. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl zachován.

(73)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry týkající se zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení uvedené v 276. až 285. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(75)

Ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací společnost Hypred zpochybnila tvrzení Komise, že společnost Lanxess disponuje dostatečnou kapacitou k uspokojení poptávky v Unii. Ačkoli společnost Lanxess možná disponuje teoretickou kapacitou, společnost Hypred tvrdila, že společnost Lanxess soustavně nedodržovala termíny dodávek. Na podporu svého tvrzení společnost Hypred předložila e-maily od společnosti Lanxess, včetně oznámení o přidělování produktů a opožděných odpovědí na žádosti o cenové nabídky.

(76)

Za prvé, korespondence se společností Lanxess, kterou společnost Hypred předložila, buď pocházela z období před posuzovaným obdobím, nebo se týkala problémů s plánováním schůzek či zpoždění způsobených snahou o zlepšení cenové nabídky, nikoli skutečných zpoždění dodávek či neschopnosti společnosti Lanxess dodávat. Ačkoli společnost Lanxess v reakci na čínský dumpingový dovoz a klesající spotřebu možná snížila své provozní sazby, jak je uvedeno v 212. a 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, její výrobní kapacita zůstala po celé posuzované období na stabilní a postačující úrovni. Ve skutečnosti výrobní kapacita společnosti Lanxess soustavně převyšovala spotřebu v Unii (ve výši [11,3–15] kt) o více než 5 kt, jak je uvedeno v 299. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a společnost Lanxess je schopna reagovat na jakékoli zvýšení poptávky ze strany uživatelů. Tvrzení společnosti Hypred bylo proto zamítnuto.

(77)

Společnost Hypred dále zpochybnila závěr Komise ohledně omezeného dopadu antidumpingových opatření na ziskovost uživatelů. Podle společnosti Hypred, i když se podíl PBTC na celkových nákladech může zdát omezený, kolísání cen a omezení dodávek značně umocňují provozní dopad, zejména v obchodních vztazích, kde nelze toto zvýšení cen vždy okamžitě přenést. Z pohledu společnosti Hypred je tedy kumulativní dopad významný, i když se na konsolidované úrovni zdá být oslabený.

(78)

Odkazuje se na 296. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž se konstatuje, že uživatelé (včetně společnosti Hypred) i) měli zdravé ziskové rozpětí; ii) podíl nákladů na PBTC na jejich výrobních nákladech byl omezený; a iii) jejich příjmy z výrobků obsahujících PBTC byly omezené, což dále snižovalo dopad, který by tato opatření měla obecně na uživatelské odvětví PBTC. Komise dále poznamenává, že společnost Hypred představuje pouze zlomek (1–3 %) uživatelského odvětví PBTC v Unii a že její situace nemusela nutně odrážet situaci všech uživatelů, a proto sama o sobě nestačí ke změně závěrů Komise ohledně zájmu Unie, které vyvažují dopad opatření na všechny uživatele, výrobce v Unii, dovozce atd. Tvrzení společnosti Hypred se proto zamítá.

(79)

Společnost Hypred rovněž v reakci na poskytnutí prozatímních informací uvedla, že tato opatření by představovala strukturální riziko pro uživatele, kteří by se stali silně závislými na jediném dodavateli. Společnost Hypred dále uvedla, že nejistota v dodávkách spolu s výrazným nárůstem cen by ovlivnila dlouhodobou konkurenceschopnost výroby v Evropě a schopnost spolehlivě poskytovat služby zákazníkům z evropských lokalit.

(80)

Bylo konstatováno, že uložení opatření by nemělo mít na uživatele a jejich konkurenceschopnost prohibitivní účinek, a to vzhledem k tomu, že tato opatření na ně budou mít pouze omezený dopad. Jakékoli zvýšení ceny PBTC by nadto bylo pouze projevem obnovení spravedlivého obchodu v situaci, kdy by ceny výrobního odvětví Unie byly stlačeny v důsledku dumpingového dovozu. Kromě toho bylo zejména zjištěno, že pokud by nebyla přijata žádná opatření, byla by ohrožena jak existence odvětví PBTC v Unii, tak i stabilita dodávek PBTC pro uživatele (a tím pádem i dodávek navazujících výrobků). Současné geopolitické napětí navíc jen podtrhuje význam místních zdrojů dodávek.

(81)

Závěrem lze říci, že hypotetické nepříznivé účinky na uživatelská odvětví nemohou převážit nad zřetelnou potřebou obnovit rovné podmínky na trhu Unie s PBTC, zejména pokud je v sázce zachování výrobního odvětví Unie.

(82)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se závěr ohledně zájmu Unie uvedený v 301. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(84)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(85)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(86)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(87)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(88)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(89)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(90)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Číny vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(91)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat (16) Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(92)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(93)

Jak je uvedeno výše v 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci.

(94)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(95)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrný měsíční objem a jednotkové ceny během období šetření s měsíčním průměrem za období mezi koncem období šetření a měsícem předcházejícím celní evidenci. Toto srovnání ukázalo pokles objemu o 22 % a pokles cen o 14 %. Komise rovněž porovnala průměrný měsíční objem a ceny během období šetření s měsíčním průměrem za období mezi koncem období šetření a měsícem, kdy byla uložena prozatímní opatření. Toto srovnání ukázalo nárůst objemu o 1 % a pokles cen o 23 %.

(96)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(97)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (17), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(98)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,