(EU) 2026/1963Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1963 ze dne 28. srpna 2026 o stanovení druhu důkazů předkládaných dovozci pro prokázání země tavení a odlévání

(1)

Nařízení o oceli stanovilo jasný a komplexní rámec pro řešení celosvětové nadměrné kapacity, zejména otevřením vymezeného počtu kvót a stanovením cla mimo rámec kvóty ve výši 50 %.

(2)

Účinné vyřešení celosvětové nadměrné kapacity vyžaduje posílení společného úsilí Unie a podobně smýšlejících partnerských zemí, které nepřispívají k celosvětové nadměrné kapacitě, řešit základní příčiny celosvětové nadměrné kapacity, mimo jiné sledováním dovozu a místa jeho „tavení a odlévání“.

(3)

Zemí „tavení a odlévání“ se rozumí původní místo, kde se surová ocel nebo železo nejprve vyrábějí v tekuté formě v ocelářské nebo železářské peci a následně jsou odlévány do prvotního pevného skupenství po tavení, včetně opětovného tavení kovového šrotu.

(4)

Cílem, jehož má nařízení o oceli zavedením požadavku na transparentnost, pokud jde o zemi „tavení a odlévání“, dosáhnout, je zlepšit sledovatelnost výrobků z oceli dovážených do Unie, což Komisi umožní přesněji pochopit dodavatelský řetězec oceli v Unii a posoudit jakýkoli budoucí vývoj politiky, který je předjímán odstupňovaným přístupem stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. j) a čl. 12 odst. 5 nařízení o oceli.

(5)

Proto musí být při dovozu do Unie prokázána země „tavení a odlévání“.

(6)

Dne 2. června 2026 zveřejnila Komise čtyřtýdenní veřejnou konzultaci, jejímž cílem bylo posoudit: i) zda je k prokázání země „tavení a odlévání“ dostatečný hutní certifikát; ii) zda existují jiné dokumenty, které obsahují stejnou nebo srovnatelnou úroveň relevantních informací jako hutní certifikát; iii) potenciální administrativní a/nebo finanční zátěž vyplývající z navrhovaných požadavků na dokumentaci, zejména pro malé a střední podniky.

(7)

Většina dotazovaných potvrdila, že hutní certifikát je vhodným dokumentem, ačkoli mnozí tvrdí, že by neměl být jedinou možností, a upřednostňují pružný důkazní rámec umožňující použít doplňkové dokumenty.

(8)

Pokud jde o existenci jakýchkoliv jiných dokumentů, které by bylo možné použít jakožto alternativu k hutnímu certifikátu, zúčastněné strany nedoporučují nahradit hutní certifikát jediným alternativním dokumentem. Naprostá většina by místo toho upřednostnila dokumentační rámec, který by v tomto ohledu umožňoval použít několik druhů dokumentů. V řadě případů respondenti navrhovali, aby se další dokumenty předkládaly jako doplněk k hutnímu certifikátu, a v jiných případech se vyslovili pro to, aby tyto další dokumenty sloužily jako alternativa.

(9)

Hutní certifikát není ani harmonizovaný dokument, ani doklad koncipovaný speciálně k prokázání země „tavení a odlévání“. Cílená konzultace potvrdila, že se jedná o dokument, který je nejšířeji uznáván jako hlavní prostředek k doložení země, a proto by jej dovozci v Unii měli předkládat, pokud ho mají k dispozici. Také Komise potvrzuje, že hutní certifikát je již nyní vyžadován při vývozu oceli do některých jiných zemí mimo Unii. Pokud dovozci nejsou schopni předložit hutní certifikát a využívají jiné přípustné formy důkazů, měly by příslušné celní orgány ověřit správnost předložených důkazů, což může zpomalit přístup k příslušné celní sazbě, dokud není toto ověření dokončeno.

(10)

Aby se omezila potenciální administrativní zátěž a zajistilo se, že požadavky na transparentnost zůstanou přiměřené a proveditelné pro všechny hospodářské subjekty Unie, včetně malých a středních podniků, je tudíž nezbytné vycházet z existující dokumentace, neboť spoléhání se na široce používaný typ důkazu, jako je hutní certifikát, by omezilo potřebu doplňkového ověřování a zajistilo rychlé zpracování dovozu.

(11)

Neprokázání země „tavení a odlévání“ pomocí ověřitelných vhodných důkazů, jak požaduje čl. 4 odst. 1 nařízení o oceli, by představovalo nedodržení požadavků na transparentnost podle nařízení o oceli a mělo by za následek odmítnutí dovozu celními orgány.

(12)

Je proto vhodné nejprve stanovit seznam důkazů, které lze předložit vnitrostátním celním orgánům během počátečního období jednoho roku, a poté tento seznam ode dne 1. října 2027 omezit, a to s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty mohly postupně přizpůsobit své postupy poskytování informací o zemi „tavení a odlévání“, a zároveň umožnit Komisi opírat se o spolehlivé informace o zemi „tavení a odlévání“, zejména s ohledem na možný vývoj politiky, který je předjímán podle čl. 5 odst. 1 písm. j) a čl. 12 odst. 5 nařízení o oceli.

(13)

Komise by měla seznam důkazů o zemi „tavení a odlévání“ průběžně přezkoumávat. Komise může tento seznam kdykoli upravit. To platí zejména v případě, že by se dostupné důkazy měnily, což by vyžadovalo úpravu požadavků na dokumentaci.

(14)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou mít dostatek času na přizpůsobení svých postupů, až do dne účinného uplatňování požadavku na transparentnost.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro obchodní překážky,