(EU) 2026/1930Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1930 ze dne 4. srpna 2026 o provádění dvoustranných ochranných opatření na dovoz výrobků z oceli, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 a které pocházejí z některých zemí, s nimiž Unie uzavřela dohody o volném obchodu

(1)

Dne 25. června 2026 vstoupilo v platnost nařízení o oceli, kterým se otevírají celní kvóty ve výši 18 345 922 tun na některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), jež se vztahují na 26 kategorií výrobků, a kterým se stanoví 50 % valorické clo uplatňované mimo rámec kvót.

(2)

Nařízení o oceli stanoví soudržný a komplexní rámec pro řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii.

(3)

Dne 29. června 2026 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2026/1457 (2), kterým se rozdělují celní kvóty otevřené podle nařízení o oceli.

(4)

Odchylně od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 (3) svěřuje nařízení o oceli Komisi pravomoc přijímat v rámci možností prováděcí akty ukládající dvoustranná ochranná opatření na dovoz výrobků, které spadají do působnosti nařízení o oceli a pocházejí ze zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu.

(5)

Dne 22. června 2026 oznámila Komise Švýcarsku, Srbsku, Severní Makedonii, Izraeli, Maroku, Tunisku, Albánii, Bosně a Hercegovině a Jordánsku a následně Turecku dne 30. června 2026, že u výrobků, na něž se vztahuje nařízení o oceli, může přijmout vhodná dvoustranná ochranná opatření za podmínek stanovených v platných dvoustranných dohodách.

(6)

Tyto dohody umožňují za daných okolností dvoustranná ochranná opatření.

(7)

Na základě platných dvoustranných dohod s Marokem (4), Jordánskem (5), Izraelem (6), Tuniskem (7) a Tureckem (8) je možné uplatňovat dvoustranná ochranná opatření, dováží-li se výrobek v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo by mohlo způsobit vážnou újmu domácím výrobcům obdobných nebo přímo konkurujících výrobků na území některé ze smluvních stran nebo vážně narušit některé odvětví hospodářství.

(8)

Na základě platných dvoustranných dohod s Albánií (9), Severní Makedonií (10), Bosnou a Hercegovinou (11) a Srbskem (12) je možné uplatňovat dvoustranná ochranná opatření, dováží-li se výrobek jedné strany na území druhé strany v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům obdobných nebo přímo konkurujících produktů na území dovážející strany nebo vážné narušení některého hospodářského odvětví.

(9)

Na základě platných dvoustranných dohod s Tureckem (13) a Švýcarskem (14) je možné uplatňovat dvoustranná ochranná opatření, pokud v některém hospodářském odvětví dojde k vážnému narušení nebo pokud nastanou obtíže, které by mohly závažně zhoršit hospodářskou situaci regionu.

(10)

Dotčeným výrobkem jsou některé výrobky z oceli, které patří do 26 kategorií výrobků definovaných v oblasti působnosti v příloze I nařízení o oceli. Tato oblast působnosti je stejná jako u nařízení Komise (EU) 2019/159 (15) (dále jen „nařízení o konečných ochranných opatřeních týkajících se oceli“).

(11)

V nařízení Komise (EU) 2018/1013 (16) (dále jen „nařízení o prozatímních ochranných opatřeních týkajících se oceli“) zjistila Komise, že 26 kategorií výrobků vyráběných výrobci v Unii je podobných dotčenému výrobku nebo mu přímo konkurují. Domácí i dovážené výrobky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Slouží ke stejným účelům a jsou nabízeny prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů zákazníkům, kteří je mohou získávat od domácích i zahraničních dodavatelů. Mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným výrobci v Unii proto probíhá značně intenzivní hospodářská soutěž.

(12)

V nařízení o prozatímních ochranných opatřeních týkajících se oceli Komise rovněž zjistila, že existuje významná vzájemná souvislost a silná konkurence mezi výrobky zařazenými do různých kategorií výrobků a také mezi výrobky v různých fázích výroby v rámci určitých kategorií, jelikož některé z těchto kategorií obsahují hlavní suroviny nebo vstupní materiál, které slouží k výrobě dalších výrobků v jiných kategoriích výrobků. Vzhledem k této vzájemné souvislosti se proto konkurenční tlak může snadno přesunout z jednoho výrobku na jiný.

(13)

Na základě informací Eurostatu provedla Komise analýzu dovezeného množství a zjistila, že v období 2023–2025 (dále jen „posuzované období“) se dovoz dotčeného výrobku zvýšil. Komise výjimečně nevycházela z delšího historického období a své posouzení založila jen na období 2023–2025, neboť v letech 2021 a 2022 nepanovaly běžné tržní podmínky. Obchodní toky byly v těchto letech výrazně ovlivněny hospodářským oživením po pandemii COVID-19, přičemž vývoj na trhu byl do značné míry způsoben mimořádně vysokými cenami a silným oživením poptávky až do druhé poloviny roku 2022.

(14)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku se vyvíjel takto:

Tabulka 1

Dovoz a jeho tržní podíl

(15)

Celkově se dovoz dotčeného výrobku v období 2023–2025 zvýšil v absolutním vyjádření o 15 % a tržní podíl vzrostl z 32 % na 36 %.

(16)

Komise rovněž posoudila individuální trendy dovozu do Unie u dotčeného výrobku pocházejícího z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Srbska.

(17)

Dovoz dotčeného výrobku z těchto zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Dovoz z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Srbska

(18)

Dovoz ze Severní Makedonie se v posuzovaném období trvale zvyšoval, a to o 16 %, dovoz ze Srbska se zvýšil o 14 %.

(19)

Mezi lety 2024 a 2025 se dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Albánie zvýšil o 8 %. Vzhledem k tomu, že dovoz z Albánie v posuzovaném období (2023–2025) kolísal, považovala Komise za vhodné své posouzení výjimečně doplnit o posouzení dlouhodobějšího dovozního trendu. Dovoz mezi lety 2023 a 2024 sice klesl, ale v roce 2023 byl jeho objem velký. Dlouhodobější analýza navíc ukázala, že v roce 2022 byl dovoz mimořádně vysoký. Analýza rovněž potvrdila, že současná úroveň dovozu je vyšší než ve všech letech s výjimkou roku 2022, kdy dosáhla vrcholu, a oproti rokům 2019 a 2020 je téměř desetinásobná. Z toho je patrné, že tlak dovozu se v posledním období zvýšil, a to navzdory dočasnému poklesu v letech 2023 a 2024. V době uložení těchto ochranných opatření a na základě dlouhodobějšího trendu dovozu se dotčený výrobek dováží ve zvýšeném množství.

(20)

Mezi lety 2024 a 2025 se dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny zvýšil o 24 %. Vzhledem k tomu, že i dovoz z Bosny a Hercegoviny v posuzovaném období (2023–2025) kolísal, považovala Komise za vhodné, stejně jako v případě Albánie, doplnit své posouzení o posouzení dlouhodobějšího dovozního trendu. Tato analýza ukázala, že dovoz v delším období obecně klesal. Zejména ve srovnání s úrovněmi evidovanými před rokem 2020 se dovoz výrazně snížil, a to navzdory nedávnému nárůstu v období 2024 až 2025. Na základě tohoto posouzení dospěla Komise k závěru, že dotčený výrobek pocházející z Bosny a Hercegoviny se nedováží ve zvýšeném množství.

(21)

Na základě těchto údajů dospěla Komise k závěru, že dotčený výrobek se dováží ve zvýšeném množství, a tato podmínka je tudíž splněna v příslušných dvoustranných dohodách s Albánií, Izraelem, Jordánskem, Severní Makedonií, Marokem, Srbskem, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem.

(22)

Za účelem posouzení hospodářské situace ocelářského průmyslu Unie zaslala Komise dotazníky známým výrobcům oceli v Unii, aby shromáždila informace o některých ukazatelích újmy u dotčeného výrobku v posuzovaném období.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od členů tří známých průmyslových sdružení v Unii (Eurofer, ESTA, CET). Komise konsolidovala údaje získané přímo od jednotlivých výrobců v Unii a poté sloučila odpovědi členů sdružení, čímž získala základ pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(24)

Vývoj ukazatelů újmy od roku 2023 do roku 2025 je uveden v tabulce 3:

Tabulka 3

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, spotřeba, prodej, tržní podíl, ziskovost a zaměstnanost

(25)

Objem výroby vykazoval setrvale klesající trend a mezi lety 2023 a 2025 se snížil o 4 %. Výrobní kapacita se v období 2023 až 2025 dramaticky propadla o 15 %, přičemž ještě výraznější pokles byl zaznamenán mezi lety 2024 a 2025, kdy se snížila o 11 %. Využití kapacity se mezi lety 2023 a 2025 zvýšilo o 8 % v důsledku výrazného snížení výrobní kapacity, ale stále je neudržitelně nízké.

(26)

Objem prodeje domácím odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se mezi lety 2023 a 2025 snížil o 6 %. Stejně tak podíl na domácím trhu se mezi lety 2023 a 2025 snížil o 4 %. Prodej výrobního odvětví Unie domácím odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl v letech 2023 a 2024 mírně ziskový, ale v roce 2025 začal být prodělečný.

(27)

Zaměstnanost se mezi lety 2023 a 2025 snížila o výrazných 17 %. Nejprve v období 2023 až 2024 klesla o 19 % a následně se v letech 2024 až 2025 mírně zvýšila o 2 %.

(28)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem učinila Komise závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo vážnou újmu ve smyslu článku 12 Dohody uzavřené mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodování s výrobky, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, dohod o přidružení s Marokem (17), Tuniskem (18), Jordánskem (19) a Izraelem (20), jakož i dohod o stabilizaci a přidružení s Albánií (21), Severní Makedonií (22) a Srbskem (23). Dokládá to zejména pokles výroby, výrobní kapacity, prodeje, tržního podílu, ziskovosti a zaměstnanosti během dotčeného období. Za těchto okolností Komise rovněž dospěla k závěru, že se ocelářské odvětví potýká s vážným narušením ve smyslu článku 26 dohody uzavřené mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací v roce 1972 a článku 60 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970, připojeného k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem.

(29)

Komise zkoumala, zda zvýšený objem dovozu způsobil výrobcům v Unii vážnou újmu nebo zapříčinil vážné narušení odvětví oceli.

(30)

Připomíná se, že výrobek vyráběný výrobci v Unii je obdobný jako dotčený výrobek nebo mu přímo konkuruje. Má stejné základní vlastnosti, stejné použití a prodává se prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů.

(31)

Jak je uvedeno v oddíle 4, spočívala újma výrobního odvětví Unie v poklesu domácího odbytu, snížení výroby, výrobní kapacity, podílu na trhu a zaměstnanosti, což vedlo k záporné ziskovosti, která je neudržitelná. Současně se výrazně zvýšil dovoz dotčeného výrobku a přebral výrobcům v Unii jejich dřívější tržní podíl. Podíl dovozu na trhu celkově vzrostl z 32 % na 36 %.

(32)

Komise tudíž zjistila, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšeným dovozem dotčeného výrobku a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(33)

S ohledem na výše uvedenou analýzu dospěla Komise k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v příslušných dvoustranných dohodách. Posouzení příslušných hospodářských ukazatelů prokázalo, že dovoz způsobil vážnou újmu domácím výrobcům obdobných nebo přímo konkurujících výrobků a že v ocelářském odvětví existují vážná narušení. Tato vážná újma a narušení trhu nebyly způsobeny výhradně tímto dovozem, postačuje však, že k újmě a narušení přispěly společně s veškerým ostatním dovozem.

(34)

Komise proto považuje za vhodné napravit vážnou újmu a narušení trhu uložením dvoustranných ochranných opatření na dotčený výrobek.

(35)

Vzhledem k úrovni cel v odvětví oceli na jiných klíčových trzích je nutné, aby tato dvoustranná ochranná opatření měla podobu 50 % valorického cla mimo rámec kvóty. Valorické clo ve výši 50 % mimo rámec kvóty by se mělo uplatňovat po vyčerpání celních kvót rozdělených podle prováděcího nařízení 2026/1457, a to jak ve formě kvót pro jednotlivé země, tak v případech, kdy tyto země ještě mají přístup k celním kvótám otevřeným v rámci soutěže.

(36)

Komise rozhodla, že tato forma opatření umožní výrobnímu odvětví Unie znovu získat tržní podíl a konkurenceschopnost, přičemž dovoz podle dvoustranných dohod bude moci pokračovat s co nejmenším narušením.

(37)

Vzhledem k tomu, že za účelem účinného a komplexního provádění nařízení o oceli je nutno zajistit rychlé uplatňování dvoustranných ochranných opatření, by ustanovení tohoto nařízení měla vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(38)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro obchodní překážky,