(EU) 2026/1929Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1929 ze dne 7. srpna 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz určitých drátů z křemíkomanganové oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 11. prosince 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu určitých drátů z křemíkomanganové oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podaly dne 29. října 2025 společnosti ELBOR S.p.a. Electroda Zagreb d.d., Electro Portugal Lda., Hermann Fliess & Co. GmbH, Italfil Spa, Multimet Sp. z o.o., S.I.A.T. Società Italiana Acciai Trafilati S.p.A. a Westfälische Drahtindustrie GmbH (dále jen „žadatelé“).

(3)

Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou křemíkomanganových svařovacích drátů, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(4)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/297 ze dne 9. února 2026 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) .

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“), známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek čtyř výrobců v Unii. V souladu s článkem 17 základního nařízení byla při výběru vzorku použita kritéria reprezentativnosti z hlediska výroby a prodeje v období od 1. října 2024 do 30. září 2025.

(9)

Navrhovaný vzorek představoval 29 % výroby a 24 % prodeje v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Jeden z výrobců zařazených do vzorku sdělil Komisi, že není schopen při šetření spolupracovat. Zbývající vzorek tří výrobců byl potvrzen. Bylo zjištěno, že konečný vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, neboť pokrývá 16 % výroby a 17 % prodeje v Unii.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(11)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Evropské unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

Požadované informace a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct vyvážejících výrobců. Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců se Komise rozhodla použít výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(14)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců patřících do dvou různých skupin společností. Výběr vycházel z největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být přiměřeně prozkoumán v rámci daného časového období. Vzorek představoval více než 50 % odhadovaného celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Číny do Unie v období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení Komise projednala výběr se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčených zemích. Komise neobdržela k tomuto výběru žádné připomínky.

(15)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(16)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(17)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou skupin čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a tří dovozců. Žádný uživatel na dotazník neodpověděl. Od čínské vlády Komise odpovědi na žádný dotazník neobdržela.

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. října 2024 do 30. září 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou dráty z křemíkomanganové oceli s příčným průřezem o průměru 0,6 mm až 4 mm, obsahující nejvýše 0,2 % hmotnostních uhlíku, 0,6 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 1,4 % hmotnostních křemíku a 0,9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 1,9 % hmotnostních manganu, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní legované oceli, též potažené mědí nebo bronzem nebo mazivem na bázi vosku/oleje, v současnosti kódu KN ex 7229 20 00 (kód TARIC 7229 20 00 10) (dále jen „křemíkomanganové svařovací dráty“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“).

(21)

Křemíkomanganové svařovací dráty slouží jako výplňový materiál, který se při svařování roztaví a spojí se s základním kovem. Drát je přiváděn do svarové lázně, kde pomáhá vytvořit svarový spoj mezi svařovanými díly. Křemíkomanganové svařovací dráty se používají v různých průmyslových odvětvích, včetně stavebnictví, automobilového průmyslu, lodního stavitelství a letectví, v oblasti udržitelné energetiky (např. větrná energie), v obranném průmyslu, při výrobě elektřiny, v elektronice a v elektrotechnických aplikacích.

(22)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky.

(23)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z Číny ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(26)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů. Z třinácti vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili vyplněním formulářů pro výběr vzorku, jich předložilo příslušné informace pouze sedm.

(27)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(28)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(29)

Dne 1. dubna 2026 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii. Jiné potenciální reprezentativní země (Argentina, Mexiko, Brazílie a Turecko) nebyly vzaty v úvahu, protože nedošlo k žádnému dovozu (Argentina, Mexiko) nebo v podstatě neexistoval žádný dovoz (méně než 10 tun v Brazílii a Turecku) válcovaného drátu, tj. hlavní vstup pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny, do výše uvedených zemí. Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost KISWEL SDN. BHD. (dále jen „Kiswel“) (4), výrobce křemíkomanganových svařovacích drátů v Malajsii. Komise obdržela připomínky k poznámce o výrobních činitelích, na které reaguje v oddíle 3.2.4.2 níže.

(30)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Malajsie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 3.2.3 níže.

(31)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(32)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(33)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(34)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v Číně (5) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(35)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, kde je ocel hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení (11), zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (12).

(36)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví železa a oceli v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (13) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(37)

Podnět s odkazem na zprávu tvrdil, že tržní podmínky, zejména náklady a ceny, v čínském ocelářském průmyslu nejsou řízeny tržními silami nabídky a poptávky, ale jsou narušovány státními zásahy do hospodářství.

(38)

V tomto ohledu byly v podnětu uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Podnět rovněž odkazoval na závěry Komise z několika nedávných šetření týkajících se odvětví oceli v Číně, která potvrdila existenci podstatných zkreslení v souvislosti s čínským válcovaným drátem (14), některými ocelovými dráty a drátěnými lany (15) a v odvětví ocelových lan a kabelů (16).

(39)

V podnětu byly připomenuty následující skutečnosti, které vedly k existenci podstatných zkreslení v čínském odvětví drátů.

(40)

Zaprvé, v čínském odvětví drátů, včetně křemíkomanganových svařovacích drátů, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů čínské vlády, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(41)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky a kontrolu nad nimi, a to zejména pokud jde o státní podniky. Stát nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na jejich provádění, ale také si vyhrazuje právo podílet se na provozním rozhodování v jednotlivých společnostech prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a společnostmi, přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech a utváření podnikové struktury. Pro odvětví oceli a ocelových drátů je typická zejména významná účast státu ve státních podnicích, které tvoří polovinu všech výrobců oceli. Například společnost Baowu Steel Ltd. (dále jen „Baowu“) je významný čínský státní podnik, který se zabývá výrobou oceli a je součástí nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel. Společnost Baowu je rovněž majoritním akcionářem velkého státního podniku zabývajícího se výrobou oceli, společnosti Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „TISCO“), jejíž většinovým vlastníkem je ústřední Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) (17).

(42)

V podnětu se dále uvádí, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly běžnou praxí i v soukromých společnostech. Například článek 33 ústavy Komunistické strany Číny počítá s přítomností Komunistické strany Číny v neveřejném sektoru za účelem uplatňování zásad a politik strany a za účelem vedení a dohledu nad dodržováním státních zákonů a předpisů ze strany jejích podniků. Čínská vláda také uplatňuje svůj vliv v soukromých společnostech prostřednictvím osobních vazeb v těchto firmách, což státu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady. Podnět vychází ze zjištění Komise, že několik významných ocelářských společností má ve svém vrcholném vedení nebo představenstvu členy Komunistické strany Číny (18). Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou navíc buňky Komunistické strany Číny jak ve státních podnicích, tak v soukromých podnicích. Mnoho čínských výrobců křemíkomanganových svařovacích drátů konkrétně výslovně zdůrazňuje svou podporu politickým záměrům čínské vlády a Komunistické strany Číny, přičemž čínská vláda udržuje úzké vazby s výrobci křemíkomanganových svařovacích drátů prostřednictvím reprezentativních sdružení, jako je Čínské sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) (19). Žadatel dodal, že výrobci ocelového drátu dostávají dotace a finanční prostředky od různých státních agentur.

(43)

Zadruhé, v podnětu se uvádí, že čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(44)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Čínské odvětví oceli je čínskou vládou považováno za klíčové odvětví, což se odráží ve 14. obecném pětiletém plánu a ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin. Odvětví oceli obecně, včetně odvětví ocelových drátů, je navíc v rámci iniciativy „Made in China 2025“ podporovaným odvětvím, a může tudíž získat značné státní prostředky. Podnět se opírá o podobné příklady na úrovni provincií, jimiž zdůrazňuje záměr čínských orgánů dohlížet na vývoj ocelářského průmyslu a usměrňovat jej. Žadatel dospěl k závěru, že tato politická podpora a plány vedou k podstatným zkreslením v čínském odvětví ocelových drátů a zvýhodňují domácí dodavatele nebo jinak ovlivňují volné tržní síly (20).

(45)

Zatřetí, přítomnost státu v čínských podnicích v odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů rovněž umožňuje orgánům čínské vlády ovlivňovat ceny a/nebo náklady všech výrobních činitelů v odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů:

(46)

Začtvrté, podle žadatele mají výrobci křemíkomanganových svařovacích drátů přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu (26).

(47)

Žadatel uvedl, že se čínský finanční systém vyznačuje silným postavením státních bank, které při poskytování přístupu k financování zohledňují i jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Banky jsou se státem propojeny nejen z hlediska vlastnických vztahů, ale také prostřednictvím osobních vazeb, jelikož vrcholné vedení těchto bank jmenuje Komunistická strana Číny. Čínské banky pravidelně provádějí veřejné politiky navržené státem. Banky mají totiž právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu. Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů, například to, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (27).

(48)

Kromě toho jsou výpůjční náklady uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Žadatel také uvedl, že přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy (28).

(49)

Zapáté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví ocelových drátů dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva.

(50)

Jelikož čínské odvětví oceli (včetně odvětví ocelových drátů) patří mezi podporovaná průmyslová odvětví, řada čínských politických dokumentů se konkrétně zaměřuje na podniky v odvětví oceli. Podnět se navíc opírá o zjištění Komise, že čínské právní předpisy o úpadku nejsou v odvětví oceli, jehož součástí je i odvětví drátů, důsledně uplatňovány, což vede ke zkreslení tím, že jsou podporovány platebně neschopné podniky, a také když jsou přidělována práva k užívání půdy v Číně. Počet úpadků zůstává ve srovnání s velikostí ekonomiky země pozoruhodně nízký. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (29)

(51)

Závěrem se žadatel domníval, že v důsledku těchto zkreslení způsobených významnými vládními zásahy nejsou náklady a ceny v Číně pro účely stanovení běžné hodnoty spolehlivé. Běžná hodnota by proto měla být stanovena na základě nezkreslených výrobních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi.

(52)

Šetření Komise potvrdilo, že v odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů, jež je součástí navazujícího odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Mezi výrobce křemíkomanganových svařovacích drátů patří soukromé společnosti, jako například Shandong Solid Solder Co. Ltd (30). nebo Tianjin Golden Bridge Welding Materials Group Co., Ltd (31).

(53)

Ačkoli Komise nezjistila konkrétnější informace o státním vlastnictví v odvětví ocelových drátů, je toto odvětví pododvětvím odvětví oceli, a zjištění týkající se státního vlastnictví v odvětví oceli jsou proto relevantní i pro křemíkomanganové svařovací dráty. Mezi příklady státních podniků působících v odvětví oceli a vyrábějících válcovaný drát, který je hlavní surovinou pro výrobu křemíkomanganových svařovacích drátů, patří: skupina Ansteel (32) a skupina Baowu Steel (dále také často jako „Baosteel“) (33), které jsou obě státními podniky (34) podléhajícími ústřední komisi SASAC, jakož i skupina Hebei Iron and Steel (dále jen „HBIS“) (35), státní podnik, který je v konečném důsledku pod kontrolou komise SASAC provincie Che-pej (36).

(54)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli navíc potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je poradní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (37). Toto poradní stanovisko konkrétně požaduje „[p]odporovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu“. Dále výslovně požaduje „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby se zaměřily na modernizaci navazujících průmyslových odvětví a na směr rozvoje nově vznikajících strategických průmyslových odvětví, zaměřily se na vývoj malých sérií a více druhů klíčových ocelí, jako jsou vysoce kvalitní speciální oceli, speciální legované oceli pro špičková zařízení a oceli pro základní díly“ (38).

(55)

Dalším příkladem záměru čínské vlády zasahovat do odvětví oceli je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (39).

(56)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2023 (40) navíc stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4%“ a předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v odvětví oceli: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […] Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(57)

V nedávné době se Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií na období 2025–2026 (41) snaží o „zavedení přesné regulace výrobní kapacity a objemu výroby“ a také o „posílení dodavatelské kapacity u špičkových výrobků“ (42). Dále se v něm požaduje, aby „hlavní provincie vyrábějící ocel hrály vedoucí roli a urychlily optimalizaci a modernizaci tohoto odvětví“ a také aby „odvětvová sdružení přijala proaktivní opatření k omezení bezohledné konkurence […] a důsledně uplatňovala národní politiky týkající se regulace kapacit a objemu výroby (43)“.

(58)

Podobné příklady záměru čínské vlády dohlížet na vývoj odvětví oceli a řídit jej lze vidět i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde místní vláda v roce 2020 vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v ocelářském průmyslovém řetězci. Tento plán požaduje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně a tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem“ (44) . Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“ (45)

(59)

Pokud jde konkrétně o křemíkomanganové svařovací dráty a vstupy použité k jeho výrobě, plán provincie Che-pej požaduje „[u]pevnit tržní výhody u válcovaných drátů a tyčí. Podporovat výrobce válcovaných drátů a tyčí, aby prováděli výzkum a vývoj a vyráběli za tepla válcované žebrované ocelové tyče s pevností v tahu 500 MPa nebo vyšší, a tím zajistili špičkovou modernizaci výrobků. Podporovat hloubkové zpracování ocelových tyčí a válcovaných drátů, zřizovat a zdokonalovat zpracovatelská a distribuční centra a poskytovat stavebním firmám služby v oblasti zpracování a distribuce konečných výrobků, jako je […] svařovací drátěné pletivo“ (46).

(60)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu vyžaduje „zaměřit se na národní strategické potřeby, vést podniky k podpoře optimalizace a modernizace struktury výrobků, rozvíjet vysoce kvalitní speciální ocel, vysoce výkonnou ocel pro námořní inženýrství, speciální legovanou ocel pro špičková zařízení, ocel pro základní díly a další ‚speciální, vysoce kvalitní‘ klíčové druhy a zvýšit přidanou hodnotu a konkurenceschopnost ocelářských výrobků“ (47) .

(61)

Dále ukládá „zřídit specializovaná výrobní centra pro ocel[,] podporovat kvalifikované ocelářské podniky v integraci zdrojů v předcházejících i navazujících fázích výrobního řetězce a v rozvoji ve formě klastrů, prodloužit průmyslový řetězec a vyvíjet specializované ocelářské výrobky“ a podporovat vybudování „vysoce kvalitního výrobního centra pro speciální ocelové tyče a válcované dráty a regionálního zpracovatelského centra“ (48)..

(62)

Podobné cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (49), Šan-tung (50), Šan-si (51) nebo Če-ťiang (52).

(63)

V tomto ohledu je dalším příkladem účinného řízení ze strany čínské vlády pomocí plánů oznámení stranického výboru skupiny Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, jejich propagaci a provádění (53). V oznámení se uvádí, že skupina Ansteel svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(64)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření potvrdilo, že překrývání manažerských pozic a členství/funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů.

(65)

Například stanovy společnosti Shandong Solid Solder Co. Ltd. v článku 11 stanoví, že „[s]polečnost zřídí organizaci Komunistické strany Číny a bude provádět stranické činnosti v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny a zákona o obchodních společnostech“ (54).

(66)

Podobně skupina Tianjin Golden Bridge Welding Materials Group Co., Ltd. uvádí, že „[s]kupina již mnoho let podporuje propojení strany a podniku a důsledně využívá budování strany k posílení řízení. Zavedla komplexní systém, v jehož rámci nejvyšší představitelé strany a vlády zastávají klíčové funkce, čímž je zajištěno, že klíčové pozice jsou plně obsazeny členy strany“ (55) .

(67)

Předseda představenstva skupiny Tianjin Golden Bridge Welding Materials Group Co., Ltd. je zároveň tajemníkem stranického výboru (56) a členem Městského lidového shromáždění ve městě Tchien-ťin (57).

(68)

Jelikož odvětví ocelových drátů, včetně křemíkomanganových svařovacích drátů, navíc představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(69)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baosteel zastávají zároveň funkce tajemníka a zástupce tajemníka stranického výboru této společnosti (58).

(70)

Kromě toho předseda představenstva a výkonný ředitel skupiny Ansteel zastává také funkci stranického tajemníka společnosti. Stejně tak je výkonný vedoucí pracovník a generální ředitel skupiny Ansteel zástupce tajemníka strany (59).

(71)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (60), zejména sdružení CISA (61).

(72)

V článku 3 stanov sdružení CISA se uvádí, že organizace „se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizace Komunistické strany Číny, aby prováděla stranickou činnost a zajišťovala nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací. Subjektem odpovědným za registraci a řízení tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za řízení daného odvětví je Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) (62) “. Článek 36 stanov sdružení CISA stanoví, že osoby pověřené vedením sdružení se musí „[p]odřídit vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a mít dobré politické vlastnosti“ (63).

(73)

Skupina Ansteel a společnost Baosteel jsou členy sdružení CISA (64).

(74)

Kromě toho jsou v čínském odvětví oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení, a tyto politiky jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, jelikož odvětví ocelových drátů spadá do odvětví oceli.

(75)

Čínská vláda trvale považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (65). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (66). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (67).

(76)

Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 55. až 56 bod odůvodnění) navíc vyplývá, jak se čínské orgány na toto odvětví zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s ‚14. pětiletým plánem‘ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli.“ (68)

(77)

Na místní úrovni, například v provincii Šan-tung, kde sídlí společnost Shandong Solid Solder Co. Ltd., vyžaduje14. pětiletý plán provincie Šan-tung pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu zaměřit se [n]a vývoj […] speciální svařovací oceli, pružinové oceli a oceli pro strojírenské stroje, vedle dalších speciálních ocelových materiálů“ (69).

(78)

Kromě toho jsou v provincii Liao-ning, kde sídlí skupina Ansteel, zavedena opatření zajišťující preferenční zacházení s cílem „podpořit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví“ (70). Provincie Liao-ning „aktivně rozvíjí a buduje nové kvalitní výrobní síly v souladu s místními podmínkami“ (71) a skupina Ansteel je jednou z nich.

(79)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(80)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku a o vlastnictví v odvětví oceli podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(81)

Odvětví ocelových drátů, včetně křemíkomanganových svařovacích drátů je rovněž zasaženo zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 35. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(82)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 35. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 55. až 56. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(83)

V neposlední řadě Komise připomíná, že k výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci křemíkomanganových svařovacích drátů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(84)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(85)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny odvětví ocelových drátů a tedy i křemíkomanganových svařovacích drátů ani náklady na jejich výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(86)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila žádné důkazy, které by podporovaly nebo vyvracely stávající důkazy ve spisu, včetně zprávy a dodatečných důkazů poskytnutých žadatelem, ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo přiměřenosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(87)

Komise obdržela připomínky zúčastněných stran týkající se existence podstatných zkreslení v Číně.

(88)

Skupina Juli v rámci své odpovědi na dotazník uvedla, že její domácí nákupy surovin a energie nebyly zkresleními ovlivněny. Své tvrzení dále nedoložila. Komise v tomto ohledu připomněla, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v dotčené zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v dotčené zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních činitelích jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej výrobku, který je předmětem šetření. Z tohoto důvodu bylo tvrzení zamítnuto.

(89)

Dne 10. dubna 2026 předložila společnost Yunhe v rámci svých připomínek k poznámce o výrobních činitelích argumenty týkající se existence podstatných zkreslení. Za prvé společnost Yunhe tvrdila, že článek 2 odst. 6a základního nařízení nelze v tomto šetření použít, jelikož je toto ustanovení v rozporu se závazky EU vyplývajícími z dohod WTO a s rozhodnutím Orgánu WTO pro řešení sporů ve věci Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny.

(90)

Za druhé společnost Yunhe tvrdila, že podstatná zkreslení nejsou dostatečně doložena a že i kdyby existovala, neměla by vliv na všechny aspekty výrobních nákladů společnosti křemíkomanganových svařovacích drátů. Uvedla, že žadatelé nepředložili podstatné důkazy potřebné k prokázání toho, že trh s křemíkomanganovými svařovacími dráty v Číně je vystaven podstatným zkreslením ovlivňujícím výrobu a prodej vyvážejících vývozců, kteří jsou předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(91)

Komise se za prvé domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a s výše citovanou judikaturou. Komise předně uvádí, že zpráva WTO o sporu EU – bionafta se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Každopádně právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu pro početní zjištění běžné hodnoty nevhodné. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Tvrzení společnosti Yunhe ohledně neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení se závazky EU vyplývajícími z dohod WTO byla proto zamítnuta.

(92)

Za druhé, pokud jde o soubor důkazů na podporu zjištění Komise o existenci podstatných zkreslení ovlivňujících čínské odvětví ocelových stožárů pro větrné elektrárny, Komise konstatuje, že společnost Yunhe nepředložila žádné důkazy prokazující, že na trhu ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Číně nedochází k podstatným zkreslením. Komise taktéž připomněla, že bod 3 oznámení o zahájení odkazoval na řadu důkazů prima facie v souvislosti s čínským odvětvím ocelových drátů, které dokládají, že toto odvětví bylo ovlivněno zkresleními v celém hodnotovém řetězci ocelových drátů v Číně. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení je dostatečný k tomu, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. I když ke stanovení vlastní existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde až v okamžiku poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací, čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. Komise v tomto případě považovala důkazy prima facie podstatného zkreslení předložené žadatelem za dostatečné pro zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení to jasně stanoví v bodě 3, v souladu s povinností uvedenou v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení.

(93)

Dále, pokud jde o důkazní hodnotu zprávy, Komise připomněla, že se jedná o komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla poprvé zveřejněna v prosinci 2017 a řádně aktualizována v dubnu 2024. Všechny strany měly dostatek příležitostí zprávu vyvrátit, doplnit nebo předložit připomínky ke zprávě v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, Komise však neobdržela žádné připomínky nebo důkazy, které by zprávu zneplatnily.

(94)

Kromě toho Komise připomíná, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s tím, zda zpráva obsahuje zvláštní kapitolu o daném odvětví nebo informace o konkrétním trhu, jež by se týkaly výrobku, který je předmětem šetření, nebo konkrétních společností. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v Číně a jež jsou průřezové a existující v rámci celého čínského hospodářství (72) a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření (73). Zpráva dále obsahuje kapitolu o odvětví oceli, která je relevantní pro posouzení Komise týkající se odvětví ocelových drátů, jež je pododvětvím odvětví oceli. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účelu použity i další důkazní prvky. Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1 výše, odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů je předmětem řady zásahů státu (například přítomnost a dohled státu u klíčových aktérů v odvětví, skutečnost, že se na toto odvětví vztahují pětileté plány a další dokumenty, a zásahy ve finančním sektoru), které ovlivňují i náklady na výrobu křemíkomanganových svařovacích drátů, včetně nákladů na suroviny, energii, půdu, kapitál a pracovní sílu. Tento argument byl proto odmítnut.

(95)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(96)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(97)

Jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění, dne 1. dubna 2026 vydala Komise poznámku o výrobních činitelích. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly Komisí informovány o záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(98)

V poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii, Mexiko, Malajsii, Argentinu a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(99)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřila snadno dostupné veřejné údaje, včetně údajů o dovozu výrobních činitelů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v těchto potenciálních reprezentativních zemích.

(100)

Z analýzy Komise vyplynulo, že pouze v případě Malajsie byly k dispozici údaje o reprezentativních nezkreslených objemech hlavní suroviny (křemíkomanganové válcované dráty), zatímco v Brazílii, Mexiku, Argentině či Turecku nebyl zjištěn žádný nebo jen zanedbatelný (méně než 10 tun) dovoz válcovaných drátů. Kromě toho nebyl dovoz válcovaných drátů do Malajsie podstatně ovlivněn dovozem z Číny ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (75) a není známo, že by v této zemi docházelo k nějakým konkrétním zkreslením obchodu s válcovanými dráty. Dále byly v případě Malajsie k dispozici reprezentativní údaje o společnosti prokazující přiměřenou výši ziskovosti a prodejních, režijních a správních nákladů za část období šetření. Dále se konstatuje, že žádná ze zúčastněných stran nevznesla námitky proti použití Malajsie jako reprezentativní země.

(101)

Pokud jde o výrobce v Malajsii a dostupnost jejich údajů, Komise identifikovala jednoho výrobce křemíkomanganových svařovacích drátů, společnost Kiswel (viz 29. bod odůvodnění), u níž byly k dispozici finanční výsledky prokazující přiměřenou výši zisku a prodejních, režijních a správních nákladů za rok 2024, tedy za období, které se částečně překrývá s obdobím šetření.

(102)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a k celkovému posouzení Komise uvedenému v poznámce o výrobních činitelích. Připomínky zúčastněných stran jsou uvedeny v oddíle 3.2.4.2 níže.

(103)

Jak bylo vysvětleno výše, Komise zpočátku uvažovala o pěti možných reprezentativních zemích: Malajsie, Argentina, Mexiko, Brazílie a Turecko. Jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že jiné země než Malajsie nejsou v tomto případě vhodnými reprezentativními zeměmi, protože do uvedených zemí v podstatě nebyl zjištěn žádný dovoz hlavního vstupu. Z toho vyplývá, že jedinou vhodnou reprezentativní zemí byla Malajsie.

(104)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Malajsie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(105)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila pouze Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(106)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele použité při výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů vyvážejícími výrobci, a to konkrétně křemíkomanganové válcované dráty (dále jen „válcované dráty“), elektřinu a práci. V poznámce o výrobních činitelích Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze (přibližně 1 %) některých surovin v celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky seskupeny do kategorie spotřební materiál.

(107)

Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na válcované dráty údaje o dovozu do Malajsie z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

(108)

Komise dále uvedla, že ke zjištění nezkreslených nákladů na práci a elektřinu použije údaje malajsijského statistického úřadu (76) a společnosti Tenaga Nasional Berhad (největšího malajsijského dodavatele elektřiny) (77).

(109)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele křemíkomanganových svařovacích drátů

(110)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny válcovaných drátů dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(111)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (78).

(112)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 85. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(113)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejících výrobců a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(114)

Komise navíc v případě spotřebního materiálu (viz 106. bod odůvodnění) vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a použila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(115)

Pokud jde o náklady práce, Komise vycházela z údajů o mzdách ve zpracovatelském průmyslu, které zveřejnil malajsijský statistický úřad v měsíčních statistikách zpracovatelského průmyslu za prosinec 2025, vydaných dne 9. února 2026 (79). Zpráva malajsijského statistického úřadu uvádí měsíční mzdy a platy ve zpracovatelském průmyslu, pro který se v tomto případě jako nejvhodnější jeví podkategorie 25: Jako nejvhodnější se v tomto případě jeví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Průměrná měsíční hodnota za období šetření byla náležitě upravena o další příspěvky, jak je uvedeno v poznámce o výrobních činitelích.

(116)

Pokud jde o referenční hodnotu pro elektřinu, Komise použila ceny pro průmyslové uživatele v Malajsii platné v období šetření, které zveřejnila Tenaga Nasional Berhad (80), největší malajsijská energetická společnost, a které byly zveřejněny v poznámce o výrobku. Přesná referenční hodnota pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku vychází ze skutečné spotřeby elektřiny dané společnosti a v příslušných případech je rozdělena podle spotřeby ve špičce, v běžném provozu nebo mimo špičku.

(117)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(118)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(119)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 společnosti Kiswel, které byly získány z databáze Orbis (81) a zveřejněny v příloze spolu s poznámkou o výrobních činitelích.

(120)

V reakci na poznámku o výrobních činitelích a v souvislosti s referenční hodnotou pro válcované dráty společnost Yunhe tvrdila, že Komise měla použít ceny konkrétně pro danou jakost, kterou používá společnost Yunhe, a nikoli obecnou cenu válcovaných drátů z dovozu do Malajsie. Společnost Juli dále v poznámce o výrobních činitelích argumentovala, že referenční hodnota válcovaných drátů je nepřiměřená, jelikož malajsijské statistiky dovozu pro kód HS 722720 zahrnují i jiné kategorie válcovaných drátů, které nemají žádný vztah k výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů. Společnost Juli přesněji tvrdila, že kód HS 722720 zahrnuje kromě drátů z uhlíkové oceli, které používá společnost Juli, také dražší válcované dráty z nízkolegované oceli obsahující další legující prvky (např. Ni, Cr, Mo, Ti, V atd.).

(121)

Za prvé, údaje o dovozních cenách válcovaných drátů v Malajsii jsou v databázi GTA snadno dostupné v dostatečně vysoké míře podrobnosti, což Komisi umožnilo oddělit a rozlišit statistické údaje o křemíkomanganové oceli, kterou čínští vyvážející výrobci používají k výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů, od ostatních druhů surovin. Podobně jako v Kombinované nomenklatuře EU je malajsijský celní kód 722720 vyhrazen výhradně pro křemíkomanganovou ocel. Válcované dráty, které by obsahovaly další legující prvky, jako je například chrom, spadají pod jiný celní kód, a to HS 722790. Za druhé je nezkreslený objem dovozu válcovaných drátů do Malajsie vysoký, a proto jakýkoli výsledný konečný průměr automaticky snižuje dopad případných abnormálních cen u jakostí na horní či spodní hranici cenového rozpětí. Kromě toho se malajsijské dovozní ceny válcovaných drátů shodují s nákupními cenami válcovaných drátů, za které tento produkt nakupují výrobci křemíkomanganových svařovacích drátů v Unii. V každém případě se ani společnosti Yunhe, ani společnosti Juli nepodařilo prokázat, že by malajsijské dovozní statistiky pro kód HS 722720 zahrnovaly válcované dráty jiných jakostí, než jaké používají vyvážející výrobci, nebo jiné druhy válcovaných drátů než křemíkomanganové válcované dráty a v jakém rozsahu. Jak tvrdí žadatel, ani společnost Yunhe, ani společnost Juli neposkytla žádné alternativní vhodné zdroje údajů o cenách, které by rozlišovaly křemíkomanganové válcované dráty podle jakosti.

(122)

Společnost Yunhe navíc uvedla, že údaje o válcovaných drátech, z nichž Komise vycházela, odrážejí jednotkové ceny vypočítané na základě malajsijských dovozních údajů, nikoli jednotkové ceny výrobků vyrobených a prodávaných na malajsijském domácím trhu.

(123)

Pokud jde o použití domácích cen u válcovaných drátů v Malajsii, Komise podotýká, že ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. V tomto případě Komise neměla k dispozici údaje o domácích cenách surovin v Malajsii a tyto údaje nejsou snadno dostupné. Naopak snadno dostupné jsou údaje o dovozních cenách v Malajsii a Komise použila jako zdroj těchto údajů databázi GTA.

(124)

Společnost Yunhe dále navrhla, aby Komise jako referenční hodnotu použila vývozní ceny ze zemí vyvážejících válcované dráty do Malajsie (například z Jižní Koreje, která je největším dovozcem drátového polotovaru do Malajsie), dále upravené na cenu ze závodu, namísto dovozních cen do Malajsie.

(125)

Komise při předchozích antidumpingových šetřeních důsledně používala ke stanovení nákupní ceny vstupů dostupných na domácím trhu v reprezentativní zemi dovozní statistiky databáze GTA na úrovni CIF, upravené o dovozní daně. Tyto řádně upravené dovozní ceny CIF totiž odrážejí situaci na domácím trhu, jelikož přímo konkurují domácím cenám v reprezentativní zemi. Společnost Yunhe nepředložila žádné přesvědčivé vysvětlení, proč by se Komise měla odchýlit od dosavadní praxe, kdy vychází z dovozních cen z reprezentativní země. Stejně tak nevysvětlila, proč by se měly brát v úvahu výhradně vývozní ceny Jižní Koreje. Tím, že by zohlednila pouze ceny válcovaných drátů z Jižní Koreje, by navíc Komise opomněla vzít v úvahu další dovoz do Malajsie, zejména z Brazílie, a tím by uplatnila selektivní metodu bez objektivního odůvodnění. Argument společnosti Yunhe byl proto zamítnut.

(126)

Společnost Yunhe v neposlední řadě vyzvala Komisi, aby použila informace o tržních cenách poskytnuté malajsijským žadatelem v rámci antidumpingového řízení týkajícího se dovozu válcovaných drátů z Číny, které vedly malajsijské orgány v roce 2024 (82).

(127)

Komise konstatovala, že konkrétní údaje o cenách z malajsijského antidumpingového šetření, na které se společnost Yunhe odvolává, nejsou veřejně dostupné. Kromě toho se dané šetření vztahovalo na jiné časové období než na období šetření a důležité je, že se dle žadatele týkalo dovozu válcovaných drátů spadajících pod jiné celní kódy (83) než celní kódy válcovaných drátů, které vyvážející výrobci používají při výrobě křemíkomanganových svařovacích drátů. Argument společnosti Yunhe byl proto zamítnut.

(128)

Pokud jde o náklady práce, měla by být podle společnosti Yunhe referenční hodnota pro Malajsii navržená Komisí upravena tak, aby zohledňovala míru využití kapacity v jednotlivých vyvážejících společnostech. Komise stanovila celkové náklady práce čínských výrobců zařazených do vzorku na základě hodinových nákladů práce zjištěných v Malajsii, vynásobených počtem člověkohodin připadajících na výrobu křemíkomanganových svařovacích drátů a jejich různých typů výrobků, které byly nahlášeny a ověřeny u každého vývozního výrobce zařazeného do vzorku. Komise tedy skutečnou provozní dobu a tím i využití kapacity u každého jednotlivého vyvážejícího výrobce náležitě zohlednila. Neexistuje proto žádný důvod pro další úpravu referenční hodnoty nákladů práce s ohledem na omezenou míru využití kapacity.

(129)

Na závěr společnost Yunhe uvedla, že vzhledem k odlišné struktuře výroby elektřiny v Malajsii a Číně, jelikož je Malajsie při výrobě elektřiny více závislá na zemním plynu (jehož cena roste) než Čína, je oprávněné snížit referenční hodnotu nákladů na elektřinu.

(130)

Komise v rámci tohoto šetření zjistila, že odvětví válcovaných drátů v Číně, včetně energetického sektoru, bylo zasaženo podstatnými zkresleními v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení (viz oddíl 3.2.1). Komise proto nepovažovala za vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně (včetně případných úprav referenčních cen tak, aby skutečně odrážely domácí ceny), přičemž náklady na elektřinu byly početně zjištěny na základě ceny v Malajsii, která v tomto případě sloužila jako reprezentativní země.

(131)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(132)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.1. Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, jak je uvedeno ve 118. bodě odůvodnění.

(133)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Kiswel objasněné ve 119. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 12,6 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 5,6 %.

(134)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(135)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena obou vyvážejících skupin byla proto cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(136)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(137)

Běžná hodnota a vývozní cena vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly srovnány na úrovni obchodu odpovídající ceně ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(138)

Jak je vysvětleno v 131. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni obchodu odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(139)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoliv úprav běžné hodnoty a žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(140)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(141)

Kromě přímého prodeje prodával jeden z výrobců v rámci skupiny Juli dotčený výrobek také prostřednictvím jiného výrobce ve spojení v rámci této skupiny. Komise zjistila, že dotčená společnost ve spojení vykonávala funkce podobné funkcím obchodního zástupce pracujícího na základě provize. Tento subjekt působil souběžně s obchodním oddělením vyvážejícího výrobce a za své služby dostával provizi. Příslušný vyvážející výrobce zároveň také realizoval přímý prodej daného výrobku do Unie, přičemž měl vlastní vývozní oddělení.

(142)

U těchto transakcí byla vývozní cena upravena v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení odečtením příslušných prodejních, režijních a správních nákladů prodávajícího subjektu a přiměřeného zisku. Tento zisk byl stanoven na 3 % na základě informací poskytnutých spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(143)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěry, bankovní poplatky a náklady na balení.

(144)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(145)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(146)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, který je vyjádřen jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření stanoveném na základě údajů Eurostatu.

(147)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(148)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(149)

Podle dostupných údajů vyrábělo během období šetření obdobný výrobek v Unii osmnáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(150)

Celková výroba v Unii během období šetření byla na základě odpovědi na makroekonomický dotazník zaslaný výrobnímu odvětví Unie (dále jen „makroekonomický dotazník“) stanovena na přibližně 260 995 tun.

(151)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 16 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(152)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřené odpovědi na makroekonomický dotazník předloženou žadatelem a údajů Eurostatu.

(153)

V souladu s návrhem žadatele (84) byly objem a hodnota dovozu podle údajů Eurostatu sníženy o 5 %, aby se zohlednil křemíkomanganový drát, jenž by mohl být dovážen pod kódem CN 7229 2000 a jenž není výrobkem, který je předmětem šetření.

(154)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(155)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období poklesla o devět procent, jelikož poptávka ve druhé polovině posuzovaného období mírně poklesla, protože výrobní odvětví v mnoha sektorech v Unii omezila v ekonomicky složitém prostředí svou činnost.

(156)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu, které byly upraveny o 5 %, jak je vysvětleno výše ve 153. bodě odůvodnění. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě procentního podílu spotřeby stanoveného v tabulce 2.

(157)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(158)

Objem dovozu z Číny se v posuzovaném období zvýšil, a to i přes pokles spotřeby v Unii. Proto se během posuzovaného období zvýšil podíl čínského dovozu na trhu z 16 % na 27 %.

(159)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku a údajů o cenách od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(160)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(161)

Během posuzovaného období ceny dovozu z Číny prudce poklesly, a to o jednu třetinu v období mezi lety 2022 a 2023. Ačkoli v roce 2024 zůstaly ceny relativně stabilní, v období šetření poklesly o dalších sedm procentních bodů.

(162)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(163)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 43,2 % až 52,0 %. Bylo zjištěno, že objem dovozu výrobku, který je předmětem šetření, se ze 100 % podbízel cenám výrobního odvětví Unie.

(164)

Komise navíc zjistila existenci stlačování cen po celé posuzované období a pokles cen ve všech letech posuzovaného období. Dumpingový dovoz byl ve všech letech posuzovaného období prodáván do Unie za ceny nižší než výrobní náklady a prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(165)

Cena uvedeného dumpingového dovozu se rovněž neustále snižovala. Tváří v tvář silné přítomnosti čím dál levnějšího dumpingového dovozu na trhu a pokračující ztrátě podílu na trhu ve prospěch uvedeného dovozu nebyli výrobci v Unii schopni v žádném roce posuzovaného období stanovit nebo zvýšit své ceny nad výrobní náklady. Naopak, výrobci v Unii byli nuceni neustále snižovat své ceny, aby si udrželi alespoň nějaký podíl na trhu.

(166)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky 8, meziroční snižování cen ze strany výrobního odvětví Unie bylo mnohem výraznější než mírné snižování jeho výrobních nákladů. V období od roku 2023 až do období šetření byli výrobci v Unii nuceni snižovat své ceny stále níže pod úroveň svých výrobních nákladů, což vedlo ke ztrátám.

(167)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(168)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(169)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(170)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(171)

Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(172)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(173)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(174)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(175)

Výroba v Unii během posuzovaného období poklesla o jedenáct procentních bodů, což odpovídá poklesu spotřeby. Výrobní odvětví Unie v letech 2022 až 2023 zvýšilo svou výrobní kapacitu díky otevření dalšího výrobního závodu v Portugalsku. Ve stejném roce však došlo k uzavření jednoho výrobního závodu v Itálii.

(176)

Vzhledem k poklesu výroby a nárůstu kapacity došlo v důsledku toho také ke snížení využití kapacity výrobního odvětví Unie.

(177)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(178)

U výrobního odvětví Unie došlo v posuzovaném období k výraznému poklesu objemu prodeje na trhu Unie, přičemž k největšímu poklesu došlo v letech 2022 až 2023. Pokles prodeje výrobního odvětví Unie (–20 %) byl v posuzovaném období výrazně vyšší než pokles spotřeby (–9 %) a byl způsoben větším pronikáním dovozu z Číny na trh Unie (viz tabulka 3 výše). Ze stejného důvodu ztratilo výrobní odvětví Unie také devět procentních bodů podílu na trhu, který převzal čínský dovoz.

(179)

Jak bylo uvedeno výše, spotřeba v Unii zaznamenala mírný pokles, přičemž se v posuzovaném období snížila o 9 %. Pokles výkonnosti výrobního odvětví Unie byl však mnohem výraznější.

(180)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 20 % a jeho podíl na trhu klesl o devět procentních bodů. Naopak objem dumpingového čínského dovozu se v posuzovaném období zvýšil o 54 %, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil z 16 % na 27 % (nárůst o 70 %).

(181)

Ačkoli se výrobní kapacita výrobního odvětví Unie v roce 2023 mírně zvýšila, bylo to způsobeno otevřením pouze jednoho závodu, přičemž tento projekt byl zahájen ještě předtím, než došlo k narušení trhu dumpingovým dovozem.

(182)

Jak vyplývá z tabulky 11 níže, úroveň investic výrobního odvětví Unie v roce 2024 a v období šetření rovněž prudce poklesla, jelikož se dostávalo do stále větší ztráty.

(183)

Zároveň se výrobnímu odvětví Unie i přes rostoucí ztráty (viz tabulka 11 níže) prozatím podařilo udržet stabilní počet zaměstnanců (viz tabulka 7 níže). Pokud však nepříznivé podmínky na trhu budou přetrvávat, očekává se, že dojde ke snížení počtu zaměstnanců.

(184)

S ohledem na všechny tyto faktory, a zejména na to, že pokles objemu prodeje a podílů na trhu byl mnohem výraznější než zaznamenaný pokles trhu, dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se zmenšuje, a tím je mu působena újma.

(185)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(186)

Výrobní odvětví Unie si dokázalo během posuzovaného období udržet úroveň zaměstnanosti na stabilní úrovni, přičemž ve srovnání s rokem 2022 došlo k mírnému nárůstu. Tento nárůst byl způsoben především otevřením jednoho nového výrobního závodu, jak je uvedeno v 175. bodě odůvodnění výše. Vzhledem ke snížení objemu výroby to však vedlo k poklesu produktivity.

(187)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Číny byl účinek úrovně dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(188)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(189)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(190)

Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku ukázaly mírný pokles výrobních nákladů, který byl způsoben především poklesem nákladů na energii a suroviny.

(191)

V posuzovaném období poklesly také prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku v Unii. Pokles cen o –19 % byl však mnohem výraznější než pokles výrobních nákladů o –5 % a byl ve skutečnosti způsoben rostoucím podílem stále levnějšího dovozu z Číny.

(192)

V důsledku toho nebyli výrobci v Unii schopni pokrýt své výrobní náklady z prodeje uskutečněného v Unii během posuzovaného období.

(193)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(194)

U výrobců v Unii zařazených do vzorku byly v posuzovaném období zaznamenány stabilní náklady práce, které se mezi rokem 2024 a obdobím šetření zvýšily o pět procentních bodů, a to v důsledku nárůstu mezd u jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(195)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(196)

U výrobců v Unii zařazených do vzorku došlo v letech 2022 až 2024 k nárůstu zásob, které se pak v období šetření snížily.

(197)

Konečný stav zásob nebyl v tomto odvětví po celé posuzované období nijak neobvykle vysoký a pohyboval se v rozmezí 4 % až 8 % objemu výroby.

(198)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(199)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(200)

Výrobci zařazení do vzorku vykazovali na začátku posuzovaného období mírnou ziskovost, v roce 2023 se však dostali na hranici ziskovosti a v roce 2024 a v období šetření se dostali do ztráty. V letech 2023 až 2024 se jejich postavení výrazně zhoršilo, přičemž ke konci posuzovaného období dosáhli ztráty 7,8 %, jelikož nebyli schopni pokrýt své výrobní náklady prodejními cenami, které se v každém roce posuzovaného období snižovaly (viz tabulka 8 výše).

(201)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Mezi lety 2022 a 2023 vykázal pokles o více než 50 %, přičemž v roce 2024 a v období šetření se pak v důsledku klesajících tržeb peněžní tok dostal do záporných hodnot. V období od roku 2024 do konce období šetření se peněžní tok sice mírně zlepšil, zůstal však záporný.

(202)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni v průběhu posuzovaného období investovat do své činnosti, i když se objem investic v průběhu posuzovaného období snižoval, jelikož klesaly jejich tržby a peněžní tok se dostal do záporných hodnot, což vše rovněž omezovalo jejich schopnost opatřit si kapitál. Celkové investice v období šetření činily 45 % úrovně z roku 2022.

(203)

Vzhledem k souvislosti mezi výší investic a ztrátami vzniklými v daném období se zhoršila návratnost investic v důsledku rostoucích ztrát a klesajících investic.

(204)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla výrazně negativně ovlivněna klesající ziskovostí a zápornými peněžními toky.

(205)

V oddílech 4.2 až 4.5 Komise uvedla údaje předložené výrobci v Unii zařazenými do vzorku a výrobním odvětvím Unie jako celkem, které Komise v průběhu šetření ověřila.

(206)

Údaje byly shromážděny, aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda lze mít za to, že výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období újmu. Pokud výrobní odvětví Unie utrpí újmu, Komise posoudí příčinu této újmy.

(207)

Za prvé, údaje v tabulkách 3 a 4 ukazují, že se objem dovozu z Číny v posuzovaném období zvýšil o 54 %, zatímco jeho ceny ve stejném období poklesly o 39 %.

(208)

Některé údaje vykazují v posuzovaném období pozitivní tendenci. Z tabulky 5 vyplývá, že výrobní odvětví Unie jako celek dokázalo zvýšit svou výrobní kapacitu, i když toto zvýšení bylo omezeno pouze na zprovoznění jednoho závodu, jehož výstavba byla zahájena ještě předtím, než došlo k narušení trhu dumpingovým dovozem z Číny.

(209)

Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno tohoto navýšení kapacity využít, jelikož jeho objem výroby neustále klesal, přičemž v posuzovaném období klesl o 20 %, a jeho schopnost udržet si pracovní sílu se neprojevila ani v objemu výroby, ani ve zvýšení produktivity.

(210)

V každém případě ostatní ukazatele újmy jasně naznačují negativní trend, zejména pokud jde o objem výroby a prodeje, podíl na trhu, prodejní ceny a ziskovost. Navzdory mírnému poklesu nákladů zaznamenávalo odvětví ke konci posuzovaného období značné ztráty, neboť bylo nuceno prodávat pod úrovní svých výrobních nákladů, aby si udrželo alespoň určitý podíl na trhu.

(211)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(212)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz výrobků z Číny, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patřil: dovoz z jiných třetích zemí a vývoz výrobního odvětví Unie.

(213)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky 2, spotřeba v Unii byla v letech 2022 a 2023 stabilní, poté v roce 2024 poklesla o 7 % a v období šetření o další dva procentní body, což naznačuje mírný pokles.

(214)

Jak je uvedeno v tabulce 5 výše, objem výroby v Unii poklesl v roce 2023 o pět procentních bodů a v roce 2023 o dalších sedm procentních bodů, poté v období šetření mírně vzrostl o jeden procentní bod, a to v důsledku stejného mírného zlepšení vývozní výkonnosti na makroekonomické úrovni (85). Celkový objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 11 %.

(215)

Objem prodeje na trh Unie, jak je uvedeno v tabulce 6 výše, zaznamenal ještě výraznější pokles, když v každém roce posuzovaného období docházelo k jeho snižování, což v období mezi rokem 2022 a obdobím šetření představovalo celkový pokles o 20 %, což je více než dvojnásobek tempa poklesu spotřeby v Unii ve stejném období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období rovněž snížil z 74 % na 65 %.

(216)

Současně trvale rostl dovoz z Číny, a to z hlediska objemu i podílu na trhu v posuzovaném období. Objem dovozu z Číny se v absolutních číslech zvýšil o 54 % a jeho tržní podíl vzrostl v období od roku 2022 do období šetření z 16 % na 27 % (což představuje nárůst téměř o 70 %).

(217)

Trendy objemu prodeje a podílů na trhu u výrobců v Unii a čínského dovozu jsou tedy v podstatě protichůdné, což vedlo k tomu, že výrobní odvětví Unie ztratilo devět procentních bodů podílu na trhu ve prospěch čínského dovozu.

(218)

Ceny tohoto dovozu v průběhu posuzovaného období rovněž klesaly a trvale se pohybovaly pod úrovní jak průměrných prodejních cen výrobního odvětví Unie, tak i jeho průměrných jednotkových výrobních nákladů. Tento rozdíl se navíc stále zvětšoval; navzdory klesajícím výrobním nákladům v Unii byly ceny čínského dovozu o 25 % nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie a v období šetření dokonce o 52 % nižší než tyto náklady.

(219)

Čínský dovoz tak vyvíjel na výrobce v Unii obrovský cenový tlak. Jak bylo uvedeno v 163. bodě odůvodnění výše, čínský dovoz se v období šetření výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie. Ceny čínského dovozu byly rovněž výrazně nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie a v každém roce posuzovaného období klesaly.

(220)

V důsledku toho byli výrobci v Unii nuceni dále snižovat své ceny pod úroveň svých výrobních nákladů, což vedlo k narůstajícím ztrátám v posuzovaném období. Dumpingový dovoz z Číny tak výrobnímu odvětví Unie způsobil stlačení cen a jejich pokles.

(221)

Závěrem lze říci, že jak v období stabilní poptávky v letech 2022 a 2023, tak i v období mírného poklesu poptávky ve druhé polovině posuzovaného období se objem dumpingového dovozu z Číny neustále zvyšoval a tento dovoz byl do Unie prodáván za klesající ceny, které byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zároveň ztrácelo objem prodeje a podíl na trhu a bylo nuceno čím dál více snižovat ceny, aby si udrželo alespoň nějaký podíl na trhu, a utrpělo tak rostoucí ztráty.

(222)

Jak je uvedeno v oddílu 4.2 výše, spotřeba v Unii ve druhé polovině posuzovaného období poklesla. Komise však dospěla k závěru, že tento pokles poptávky o 9 % byl mírný a neoslabil příčinnou souvislost.

(223)

V každém případě se objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období snížil výrazně o 20 %, zatímco objem čínského dumpingového dovozu vzrostl o 57 %, a to i přes zmenšující se trh, a získal tak jedenáct procentních bodů podílu na trhu (viz tabulka 3 výše).

(224)

Pokles výkonnosti výrobního odvětví Unie navíc začal již v roce 2023, kdy byla poptávka ještě stabilní. Výrobní odvětví Unie se ze ziskové situace v roce 2022 dostalo v roce 2023 do situace, kdy sotva dosahovalo hranice rentability.

(225)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí (v tunách)

(226)

Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že by dovoz z jiných zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Největší dovoz, co se týče objemu dovozu z jiných třetích zemí do Unie i jeho podílu na trhu (tj. kromě Číny), byl z Turecka. Přesto se hodnoty obou ukazatelů v každém roce posuzovaného období snižovaly.

(227)

Pokud se dovoz z Turecka sečte s dovozem ze všech jiných třetích zemí (kromě Číny), byl i tak tento celkový dovoz z hlediska objemu i podílu na trhu mnohem menší než dovoz z Číny. Objem tohoto dovozu v průběhu posuzovaného období soustavně klesal, přičemž jeho tržní podíl se v roce 2023 snížil a poté zůstal stabilní. Čínský dovoz rovněž získal tři procentní body podílu dovozu z jiných třetích zemí na trhu.

(228)

Ačkoli ceny tohoto dovozu v posuzovaném období rovněž poklesly, zůstávají výrazně vyšší než dovozní cena z Číny, jak je uvedeno v tabulce 4. S ohledem na tuto skutečnost a na výše popsané trendy objemu dovozu ze všech jiných třetích zemí a jeho podílu na trhu nemohl tento dovoz oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(229)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(230)

Prodej na vývoz výrobců v Unie zařazených do vzorku v každém roce posuzovaného období klesal, což vedlo v období mezi rokem 2022 a obdobím šetření k celkovému poklesu o 44 %.

(231)

Ačkoli výrobci v Unii zařazení do vzorku ztratili část svého vývozu, nebylo zjištěno, že by to významně přispělo k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Prodej na vývoz představoval v roce 2022 přibližně 13 % celkového prodeje v Unii a v období šetření 10 % celkového prodeje v Unii.

(232)

Zároveň z údajů uvedených v ověřeném makroekonomickém dotazníku vyplynulo, že celková vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období stabilní. Výrobcům v Unii se rovněž podařilo dosáhnout na vývozních trzích vyšší ceny než v Unii ve všech letech posuzovaného období s výjimkou roku 2024.

(233)

I když poptávka Unie po křemíkomanganových svařovacích drátech v druhé polovině posuzovaného období poněkud poklesla, objem dovozu z Číny v průběhu tohoto období rostl a zvyšoval svůj podíl na trhu, a to na úkor objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu, které souběžně klesaly. Výrobní odvětví Unie ztratilo devět procentních bodů podílu na trhu, které zcela převzal čínský dovoz.

(234)

Tento čínský dovoz přicházel do Unie za ceny, které se podbízely cenám v Unii, a výrazně pod úrovní jeho výrobních nákladů, což způsobilo stlačení a pokles cen. Čínský dumpingový dovoz snižoval ziskovost výrobního odvětví Unie, které již na začátku posuzovaného období sotva dosahovalo hranice rentability.

(235)

Nebyly zjištěny žádné další činitele, které by výrobnímu odvětví Unie způsobovaly takovou újmu. Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv poklesu spotřeby, dovozu z jiných třetích zemí a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o ztrátu objemu prodeje, cen a klesající ziskovost, byl minimální, pokud vůbec nějaký.

(236)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívala zejména ve ztrátě podílu na trhu, stlačení a poklesu cen a klesající ziskovosti.

(237)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 247. až 248. bod odůvodnění níže).

(238)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(239)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(240)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Výrobci v Unii zařazení do vzorku prokázali, že za běžných podmínek hospodářské soutěže by byli schopni dosahovat zisku ve výši 7,5 %. Výrobci v Unii navíc předložili spolehlivé údaje, které dokládají ziskovost prodeje křemíkomanganových svařovacích drátů odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii před nárůstem dovozu z dotčené země v roce 2021.

(241)

Na základě toho byla cena, která nepůsobí újmu, vypočtena uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí 7,5 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(242)

Výrobní odvětví EU poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila na základě dokumentů týkajících se investičních plánů společností, nákupních cen a plánů odpisů konkrétních aktiv, smluv s dodavateli energie atd. Tvrzení výrobního odvětví Unie byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procentní podíl obratu činil [0 – 2 %]. Tento procentní podíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 241. bodě odůvodnění výše.

(243)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě důkazů předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku Komise stanovila dodatečné náklady pro jednoho výrobce v Unii, který prokázal, že mu tyto náklady vzniknou, od nichž odečetla skutečné náklady na dodržování těchto úmluv během období šetření u příslušného výrobce, což vedlo k výsledku [0–10] EUR/t.

(244)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu, která nepůsobí újmu, v rozpětí 1 708 až 4 348 EUR za tunu obdobného výrobku v Unii použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření podle jednotlivých typů a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d.

(245)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(246)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz.

(247)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(248)

Protože je ovšem rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné činit ohledně této žádosti závěry.

(249)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(250)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, jeho dodavatelů, jakož i dovozců a uživatelů křemíkomanganových svařovacích drátů.

(251)

Podle dostupných informací výrobní odvětví Unie zahrnuje osmnáct výrobců, u nichž došlo v průběhu posuzovaného období k poklesu prodeje a podílu na trhu, což mělo následný negativní dopad na jejich ziskovost, investice, schopnost opatřit si kapitál a zaměstnanost. Komise dospěla v této fázi k závěru, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země.

(252)

Pokud nebudou přijata prozatímní opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu budou ztráta podílu na trhu a akumulované ztráty nutit výrobní odvětví Unie k ukončení výroby a propouštění zaměstnanců. Po uložení prozatímních antidumpingových opatření se však očekává, že objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostou, čímž se zlepší ziskovost a další finanční ukazatele tohoto výrobního odvětví a zabrání se uzavření výrobních zařízení.

(253)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(254)

Při šetření spolupracovali tři dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří předložili odpovědi na dotazník, jež však v této fázi ještě nebyly ověřeny. Z těchto neověřených údajů však vyplynulo, že dovoz svařovacích drátů představuje jednu pětinu nebo méně jejich celkového obratu. Všichni tito dovozci byli v období šetření rovněž ziskoví.

(255)

Kromě toho velké množství křemíkomanganových svařovacích drátů, které tyto společnosti znovu prodávaly, pocházelo rovněž od výrobního odvětví Unie. Jsou navíc k dispozici dostatečné zdroje svařovacích drátů z jiných třetích zemí, které lze rovněž dovážet na trh Unie. Proto i v případě, že by čínský dovoz zcela zmizel z trhu, což je však velmi nepravděpodobné, by tito dovozci i tak byli schopni obnovit ziskovou obchodní činnost.

(256)

Komise dospěla k závěru, že cla pravděpodobně nebudou mít významný negativní dopad na dovozce a obchodníky v Unii.

(257)

Žádný z uživatelů nevznesl vůči tomuto šetření ani vůči případným opatřením námitky. Podle informací poskytnutých výrobci v Unii jsou jejich odběrateli především velké stavební společnosti a výrobci strojních zařízení a vozidel, tedy velké podniky v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, kde svařovací dráty představují zanedbatelnou část nákladů.

(258)

S ohledem na tyto skutečnosti a vzhledem k tomu, že se k účasti na tomto šetření žádný uživatel nepřihlásil, lze usuzovat, že se potenciálními cly uloženými na čínské křemíkomanganové svařovací dráty nezabývají. Komise tudíž dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na uživatele nepříznivý dopad.

7.4.   Zájmy dodavatelů výrobního odvětví Unie

(259)

Na druhou stranu se na podporu tohoto řízení a zavedení nápravných opatření v případě, že by byl zjištěn dumping, přihlásilo osm dodavatelů výrobního odvětví Unie, kteří dodávají výrobcům v Unii buď suroviny, spotřební zboží, nebo strojní zařízení. Na podporu tohoto řízení se přihlásilo také sdružení německých výrobců spotřebního zboží pro odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů.

(260)

Tyto strany uvedly, že dovoz křemíkomanganových svařovacích drátů z Číny za nespravedlivé ceny má negativní dopad i na jejich obchodní činnost, jelikož obtížná situace výrobního odvětví Unie vede k poklesu objednávek na jejich výrobky.

(261)

Komise proto dospěla k závěru, že zavedení cel by bylo v zájmu i dodavatelů odvětví křemíkomanganových svařovacích drátů v Unii.

(262)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz křemíkomanganových svařovacích drátů pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(263)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(264)

Na dovoz křemíkomanganových svařovacích drátů pocházejících z Číny by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí, přičemž výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(265)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(266)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(267)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(268)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(269)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(270)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(271)

S ohledem na zjištění v prozatímní fázi by měla být celní evidence dovozu zastavena.

(272)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(273)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(274)

Společnost Yunhe předložila připomínky. Tyto připomínky se netýkaly aritmetické přesnosti výpočtů, ale údajné chyby v údajích o prodeji poskytnutých touto společností, metodiky použité Komisí a určení referenčních hodnot použitých ke stanovení náhradních hodnot. Jeden další vyvážející výrobce nezařazený do vzorku předložil připomínky, které nesouvisely s výpočty a jejich přesností. Oba soubory připomínek budou řádně projednány v konečné fázi.

(275)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(276)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,