(EU) 2026/1928Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1928 ze dne 7. srpna 2026 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egyptské arabské republiky rozšířeného na dovoz do zařízení na moři, na dovoz zasílaný z Marockého království, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Marockého království, a na dovoz zasílaný z Turecka, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Turecka, po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2020/776 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházejících z Čínské lidové republiky a Egyptské arabské republiky (dále jen „původní šetření“).

(2)

V návaznosti na první šetření zaměřené proti obcházení opatření rozšířila Komise prováděcím nařízením (EU) 2022/301 (3) vyrovnávací clo na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny zasílaných z Marockého království (dále jen „Maroko“), bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Maroka.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2022/806 (4) rozšířila Komise antidumpingová a vyrovnávací cla na textilie ze skleněných vláken pocházející z Číny a Egypta a dovezené na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(4)

V návaznosti na druhé šetření zaměřené proti obcházení opatření rozšířila Komise prováděcím nařízením (EU) 2022/1478 (5) vyrovnávací clo na dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, s výjimkou textilií ze skleněných vláken vyvážených některými konkrétními tureckými společnostmi.

(5)

V návaznosti na částečné prozatímní šetření byl prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2158 (6) na seznam osvobozených společností podle prováděcího nařízení (EU) 2022/1478 doplněn další turecký vyvážející výrobce.

(6)

Stávající platná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 17,0 % do 30,7 % pro dovoz z Číny a pro dovoz z Egypta jsou stanovena na 10,9 %.

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antisubvenčních opatření uložených na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a Egyptské arabské republiky (dále jen „Egypt“) (7) (společně dále jen „dotčené země“) obdržela Komise žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení (dále jen „žádost o přezkum“).

(8)

Žádost o přezkum podalo dne 12. března 2025 sdružení Tech-Fab Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího textilie ze skleněných vláken ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení.

(9)

Žádost o přezkum je odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání nebo obnovení subvencování a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise čínské a egyptské vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala obě vlády ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace ohledně obsahu žádosti o přezkum a na dosažení vzájemně přijatelného řešení.

(11)

Konzultace s čínskou vládou proběhly dne 10. června 2025, kdy čínská vláda sdělila Komisi své názory na zahájení šetření. Konzultace s egyptskou vládou proběhly dne 11. června 2025 a egyptská vláda Komisi rovněž sdělila své názory na zahájení šetření, a to v písemném podání. Přezkum před pozbytím platnosti byl zahájen dne 13. června 2025.

(12)

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, oznámila dne 13. června 2025 v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. S ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující Komisí vypracované posouzení všech důkazů, jež měla k dispozici a na jejichž základě zahajuje toto šetření.

(13)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Číně a Egyptě, známé dovozce, distributory a uživatele a vyzvala je k účasti.

(15)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že může v souladu s článkem 27 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby v Unii, který mohl být v době, jež je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přibližně 35 % odhadované celkové výroby v Unii a 33 % odhadovaného celkového prodeje výrobců v Unii na trhu Unie, pokud jde o obdobný výrobek, v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech informace požadované v bodě 5.3.1 oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Evropské unii a zastoupení Egypta při Evropské unii, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Požadované informace v dotčených zemích neposkytl žádný z vyvážejících výrobců.

(20)

Aby získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, zveřejnila Komise on-line dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii a zaslala dotazníky egyptské vládě a čínské vládě.

(21)

Žádný vyvážející výrobce neposkytl odpověď na dotazník. Odpověď na dotazník nepřišla ani od čínské vlády. Egyptská vláda na dotazník odpověděla.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a obnovení újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě proběhla v prostorách egyptské vlády v Káhiře a v Ain Soukhně.

(23)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se dále uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Dne 17. června 2026 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antisubvenční cla (dále jen „poskytnutí informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(25)

Egyptská vláda se k poskytnutým informacím vyjádřila. Komise tyto připomínky zvážila a posoudila v příslušných oddílech níže. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(26)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00 , ex 7019 62 10 , ex 7019 62 90 , ex 7019 63 00 , ex 7019 64 00 , ex 7019 65 00 , ex 7019 66 00 , ex 7019 69 10 , ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódy TARIC 7019 61 00 81, 7019 61 00 83, 7019 61 00 84, 7019 62 10 81, 7019 62 10 83, 7019 62 10 84, 7019 62 90 81, 7019 62 90 83, 7019 62 90 84, 7019 63 00 81, 7019 63 00 83, 7019 63 00 84, 7019 64 00 81, 7019 64 00 83, 7019 64 00 84, 7019 65 00 81), 7019 65 00 83, 7019 65 00 84, 7019 66 00 81, 7019 66 00 83, 7019 66 00 84, 7019 69 10 81, 7019 69 10 83, 7019 69 10 84, 7019 69 90 81, 7019 69 90 83, 7019 69 90 84, 7019 90 00 81, 7019 90 00 83 a 7019 90 00 84) a pocházející z Číny a Egypta (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(27)

Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(28)

Bylo konstatováno, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v Číně a/nebo Egyptě a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(29)

V souladu s článkem 18 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících cel pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(30)

Dne 13. června 2025 zaslala Komise čínské vládě dotazník. Čínská vláda byla rovněž požádána, aby zaslala dotazník bankám a dalším finančním institucím, o nichž je jí známo, že poskytly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví nebo výrobcům, distributorům a jiným dodavatelům, kteří poskytují vstupy pro výrobu dotčeného výrobku. To zahrnovalo zvláštní dotazník pro banku China Export Import Bank (dále jen „EXIM“) a společnost Chinese Export & Credit Insurance Corporation (dále jen „Sinosure“). Komise neobdržela žádnou odpověď ani od čínské vlády, ani od žádné instituce, které měla čínská vláda zaslat dotazník.

(31)

Jak je rovněž uvedeno v 19. a 21. bodě odůvodnění výše, žádný z čínských vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval a žádný z nich neposkytl odpovědi na dotazník.

(32)

Komise proto verbální nótou ze dne 17. března 2026 o této skutečnosti informovala čínskou vládu a zdůraznila, že hodlá použít článek 28 základního nařízení a vycházet z dostupných údajů týkajících se vyvážejících výrobců a informací týkajících se čínské vlády. Čínská vláda dostala příležitost se k této záležitosti vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise tudíž považovala za nezbytné použít k přezkoumání přetrvání subvenčních praktik v Číně v odvětví textilií ze skleněných vláken dostupné údaje.

(33)

Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné údaje, zejména žádost o přezkum a zjištění původního šetření a všech následných šetření uvedených v 2. až 5. bodě odůvodnění výše.

(34)

V původním šetření Komise zjistila, že čínská vláda považuje odvětví textilií ze skleněných vláken za klíčové/strategické odvětví a jeho rozvoj aktivně podporuje jako politický cíl. Proto před analýzou údajného subvencování ve formě subvencí nebo programů subvencí Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo programů subvencí, jak je předložil žadatel, s cílem potvrdit, zda tomu tak stále je. Komise zjistila, že čínská vláda nadále silně podporuje odvětví textilií ze skleněných vláken a v posuzovaném období poskytovala výrobcům textilií ze skleněných vláken rozsáhlé subvence ve smyslu článku 3 základního nařízení. Všechny subvence nebo programy subvencí, které jsou předmětem posouzení, jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády na podporu výrobního odvětví textilií ze skleněných vláken z následujících důvodů.

(35)

Ze zprávy o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (9) (dále jen „zpráva o Číně“) „obecně vyplývá, že rámec, v němž se odehrávají hospodářské činnosti v Číně, ukazuje, že stát má i nadále rozhodující vliv na přidělování zdrojů a na jejich ceny“ (10). Tvorba cen a přidělování výrobních faktorů, jako je půda, energie, kapitál a materiálové vstupy, jsou „velmi významně ovlivňovány státem“ (11). Tato zjištění platí i pro čínské odvětví textilií ze skleněných vláken.

(36)

Žadatel předložil důkazy, z nichž vyplynulo, že několik celostátních i regionálních obecných a odvětvových plánů motivuje vládní orgány na všech úrovních a státní finanční instituce, aby podporovaly růst čínského odvětví skleněných vláken obecně, a zejména pak odvětví textilií ze skleněných vláken.

(37)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví „nových materiálů“ a „skleněných vláken“ potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Podniky v tomto odvětví využívají četné podpůrné mechanismy, včetně politik finanční podpory, daňových a fiskálních preferenčních politik, podpory výzkumu a vývoje atd.

(38)

V rámci 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje Číny (dále jen „obecný 14. pětiletý plán“) se čínská vláda zaměřuje na odvětví nových materiálů, které zahrnuje odvětví textilií ze skleněných vláken, jako na klíčovou strategickou prioritu čínského hospodářství (12). Výhody pro čínské výrobce textilií ze skleněných vláken zahrnují snížení daní a poplatků, nižší výrobní a provozní náklady, rozšířené střednědobé a dlouhodobé úvěry a úvěrové linky (13). Čínská vláda se takto snaží vybudovat nový pilíř průmyslového systému, přičemž plně využívá průmyslové investiční fondy a zvyšuje záruky financování a kompenzace za riziko (14).

(39)

Odvětví nových materiálů je rovněž jedním z odvětví podporovaných v rámci plánu „Made in China 2025“, a čínští výrobci tak mají přístup ke strategickým podpůrným mechanismům, včetně politik finanční podpory, fiskální a daňové podpory a dohledu a podpory ze strany Státní rady (15).

(40)

Katalog odvětví podporujících zahraniční investice z roku 2022 vstoupil v platnost dne 1. ledna 2023 a nahradil vydání katalogu z roku 2020. Katalog provádí politické plány Komunistické strany Číny a Státní rady a sleduje tři hlavní cíle: i) zvýšit zahraniční investice do výroby s cílem modernizovat čínské průmyslové a dodavatelské řetězce, ii) podporovat integrovaný rozvoj odvětví služeb a výrobního odvětví a iii) podporovat zahraniční investice v regionech ve střední, západní a severovýchodní Číně. Odvětví výroby skleněných vláken je zařazeno mezi podporovaná odvětví (16). Čínští výrobci textilií ze skleněných vláken proto mohou získat výhody pro podporovaná odvětví v katalogu.

(41)

Odvětví skleněných vláken je rovněž uvedeno mezi podporovanými odvětvími v rámci Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z roku 2019, jakož i v Katalogu pokynů pro klíčové nové materiály způsobilé pro první použití / demonstrační režimy z roku 2021.

(42)

Rovněž čínský Katalog vyspělých technologických výrobků na vývoz vydaný Ministerstvem pro vědu a technologie, Ministerstvem zahraničního obchodu a všeobecnou celní správou uvádí 1 900 vyspělých technologických výrobků v osmi kategoriích, které čínská vláda určila pro preferenční vývozní politiky. Jednou z prioritních kategorií jsou „nové materiály“ a do této kategorie patří i odvětví textilií ze skleněných vláken (17).

(43)

Kromě toho podle čínského zákona o vědeckotechnickém pokroku (18) mohou podniky působící v oblasti vyspělých technologií se sídlem v zónách rozvoje vyspělých technologií využívat celé řady preferenčních politik, které zahrnují sazbu daně z příjmu podniků ve výši 15 % namísto běžné sazby 25 %, a pokud výstupní hodnota výrobků na vývoz dosáhne 70 % celkové hodnoty za daný rok, sazba daně z příjmů podniků se dále snižuje na 10 %. Nově založené podniky působící v oblasti vyspělých technologií jsou po dobu prvních dvou let od zahájení výroby osvobozeny od daně z příjmu podniků a od daně z výstavby. Pokud jde o vývoj nových technologií a výrobní a provozní prostory, jsou pozemky v odvětví výzkumu a vývoje osvobozeny od daně, zařízení využívaná podniky působícími v oblasti vyspělých technologií pro výrobu a vývoj vyspělých technologií podléhají zrychleným odpisům a výrobky na vývoz vyrobené podniky v oblasti vyspělých technologií jsou osvobozeny od vývozních cel, s výjimkou specifických výrobků nebo výrobků, které jsou omezeny státem. Několik výrobců textilií ze skleněných vláken, jako jsou CRD, Hengshi, PGTEX a Jiangsu Jiuding, má certifikaci „národního podniku působícího v oblasti vyspělých technologií“, a jsou proto způsobilí pro odpovídající subvence a preferenční politiky pro podniky působící v oblasti vyspělých technologií.

(44)

Čínské odvětví skleněných vláken je rovněž podporováno specializovaným 14. pětiletým plánem rozvoje odvětví skleněných vláken, který zveřejnilo Čínské sdružení odvětví skleněných vláken. Plán usměrňuje rozvoj celého odvětví a stanoví základ pro vládní pokyny týkající se podniků působících v odvětví skleněných vláken. Textilie ze skleněných vláken zůstávají v plánu klíčovým výrobkem a mohou počítat s podporou v různých odvětvích, včetně stavebnictví a infrastruktury, automobilového průmyslu a dopravy a zemědělství a chovu zvířat (19).

(45)

Čínská vláda dále podporuje a řídí čínské odvětví textilií ze skleněných vláken prostřednictvím 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví stavebních materiálů. V plánu se vyzývá k optimalizaci čínské průmyslové struktury mimo jiné rozšířením nově vznikajících odvětví, jako jsou materiály na bázi skla a vysoce výkonná vlákna (zahrnující textilie ze skleněných vláken, otevřené síťoviny ze skleněných vláken, výrobky z nekonečných skleněných vláken a příze ze skleněných vláken). Plán počítá se silnými politikami v oblasti státního financování, zdanění, financí, stanovování cen, energetiky a ochrany životního prostředí, jakož i s podporou zapojení kapitálu do fúzí, akvizic a restrukturalizace podniků v odvětví stavebních hmot s využitím různých prostředků, včetně preferenčních úvěrů.

(46)

Na odvětví skleněných vláken se také vztahuje 14. pětiletý plán rozvoje inteligentní výroby zveřejněný čínským Ministerstvem průmyslu a informačních technologií (MIIT). Plán stanoví několik cílů pro inteligentní výrobní odvětví a počítá s rozsáhlou finanční podporou, motivačními politikami a rozvojovými fondy pro podporovaná odvětví, jako je například odvětví skleněných vláken.

(47)

Podobné příklady dohledu a pokynů ze strany čínských orgánů týkajících se tohoto odvětví lze nalézt i na úrovni provincií. Plány na úrovni provincií jsou podrobné a stanovují podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo.

(48)

Například provincie Če-ťiang realizovala specializované plány na rozvoj odvětví skleněných vláken. 14. pětiletý plán rozvoje odvětví nových materiálů v provincii Če-ťiang se zaměřuje na vysoce výkonná vlákna a kompozitní materiály pro zónu hospodářského rozvoje Tchung-siang, kde se nacházejí společnosti Hengshi a CRD, „s cílem vytvořit průmyslový řetězec vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů […] a průmyslový řetězec navazujících výrobků, aby se dosáhlo zlepšení hodnotového řetězce“ (20).

(49)

Podobně 14. pětiletý plán odvětví stavebních materiálů v provincii Šan-tung počítá s podporou plánů v odvětví skleněných vláken a kompozitních materiálů. Cílem plánu je „aktivně podporovat přední a páteřní podniky s výrazným vlivem značky a přitažlivostí pro trh, silnými schopnostmi integrace a hnacími účinky na průmyslové řetězce a klastry a podporovat meziodvětvové, meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizaci podniků“ a „vyvíjet vysoce výkonná skleněná vlákna a výrobky z nich [a] podporovat vývoj ultrajemných, vysoce pevných, vysokomodulových, alkalicky odolných, rozložitelných a dalších vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků ze skleněných vláken s nízkou dielektrickou hodnotou, s nízkou roztažností, s vysokým obsahem oxidu křemičitého a se speciálně tvarovaným průřezem. Zaměřit se na potřeby elektronických informací, letectví a kosmonautiky, nových energií, velkých zemědělských podniků s chovem hospodářských zvířat, zemědělských skleníků a dalších oblastí, vyvíjet a podporovat termoplastické a termosetové kompozitní výrobky vyztužené skleněnými vlákny a kompozitní mřížky ze skleněných vláken pro projekty v oblasti infrastruktury“ (21). Bylo proto rozumné dospět k závěru, že společnostem Taishan Fiberglass, Taian Jingwei Fiberglass, Weihai Guangwei Composites a Feicheng Sanying Fiberglass, které se nacházejí v provincii Šan-tung, se v rámci tohoto plánu nadále dostává preferenčního zacházení.

(50)

Stejně tak 14. pětiletý plán pro vysoce kvalitní rozvoj výrobního odvětví v Čchung-čchingu předpokládá rozsáhlou podporu nových materiálů a výroby vysoce výkonných vláken (22). 14. pětiletý plán Čchung-čchingu týkající se vývoje strategických a rozvíjejících se odvětví obsahuje plány na „rozšíření průmyslových řetězců vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“, jakož i na „urychlení realizace projektů, jako je […] výrobní linka na vysoce výkonná skleněná vlákna s roční produkcí 150 000 tun a výrobní základna ultrajemných skleněných vláken a kompozitních materiálů, za účelem zvýšení výrobních kapacit vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“ (23). Z těchto opatření bude při výrobě textilií ze skleněných vláken těžit společnost CPIC, která se nachází v Čchung-čchingu.

(51)

S podporou pro své odvětví skleněných vláken počítají i další provincie, jako jsou Kuang-si (vysoce výkonné kompozitní materiály ze skleněných vláken) (24), Chu-pej (výrobky ze skleněných vláken) (25) a Che-pej (výrobky ze skla a kompozitní materiály) (26).

(52)

Výrobci textilií ze skleněných vláken mohou počítat i s podporou místních úřadů na úrovni obcí. Například podle místního plánu okresu Taj-jüe ve městě Tchaj-an budou upřednostňované průmyslové podniky, jako je Taishan Fiberglass, podporovány zajištěním dostupnosti kapitálu, pozemků, ochrany životního prostředí, talentů a dalších prvků na podporu podniků při jejich rozšiřování a rozvoji (27).

(53)

Kromě toho, že tyto zákony, plány a pokyny slouží bankám ve vlastnictví státu jako vzor pro poskytování finanční podpory čínským výrobcům textilií ze skleněných vláken, zdůrazňují strategickou vizi čínské vlády pro odvětví textilií ze skleněných vláken. Žadatel předložil finanční zprávy některých čínských výrobců textilií ze skleněných vláken, které tuto skutečnost výslovně potvrzují.

(54)

Čínská vláda tak prostřednictvím svých různých programů subvencování vytváří na úrovni provincií a na celostátní úrovni šampiony, kteří mají soutěžit na mezinárodní úrovni. Kromě realizace svých obecných a specifických plánů na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím vládních agentur provádí čínská vláda své politiky také prostřednictvím státních podniků (28).

(55)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, zprávě o dostatečnosti důkazů a oznámení o zahájení přezkumu byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(56)

V původním šetření Komise zjistila, že čínská vláda subvencovala výrobce textilií ze skleněných vláken poskytováním preferenčních úvěrových ujednání (30), s výší subvence v rozmezí od 2,53 % do 7,39 % pro skupiny společností zařazené do vzorku.

(57)

V rámci původního šetření bylo zjištěno, že toto subvencování mělo podobu preferenčních úvěrů poskytovaných bankami ve vlastnictví státu, které jednaly jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení (31).

(58)

Kromě toho Komise zjistila, že i kdyby tyto finanční instituce ve vlastnictví státu nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, byly by považovány za pověřené či řízené čínskou vládou k vykonávání funkcí obvykle svěřených vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. K tomuto závěru se dospělo i v případě soukromých finančních institucí (32).

(59)

Komise v neposlední řadě stanovila, že domácí úvěrové ratingy poskytnuté čínským společnostem nejsou spolehlivé, protože podhodnocují úvěrová rizika podkladových aktiv. Ratingy byly rovněž zkresleny politickými cíli na podporu klíčových strategických odvětví, jako je odvětví textilií ze skleněných vláken (33).

(60)

V tomto šetření nebyly předloženy žádné důkazy, které by tyto závěry vyvrátily. Jak uvedl žadatel, finanční instituce v Číně naopak působí v obecném právním prostředí, které jim ukládá, aby se při přijímání finančních rozhodnutí přizpůsobily cílům průmyslové politiky čínské vlády.

(61)

Čínské státem vlastněné banky poskytují čínským výrobcům textilií ze skleněných vláken preferenční úvěrová ujednání na základě politických směrnic ústřední vlády nebo vlád provincií, zejména pětiletých plánů uvedených v oddíle 3.2 výše (34), a nikoli na základě úvěruschopnosti nebo jiných tržních faktorů, a to s cílem zvýšit konkurenceschopnost čínských společností v porovnání s jejich globálními konkurenty (35).

(62)

Článek 34 bankovního zákona, který se vztahuje na všechny finanční instituce působící v Číně, stanoví, že „komerční banky musí vykonávat svou činnost v oblasti poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“.

(63)

Článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů mimoto stanoví, že „v souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z úvěrů s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech“.

(64)

Dočasná ustanovení o podpoře průmyslové restrukturalizace (rozhodnutí Státní rady č. 40 z roku 2005) (dále jen „rozhodnutí č. 40“) v kapitole III navíc odkazují na „katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který se skládá ze tří kategorií položek: a sice podporovaných projektů, omezovaných projektů a eliminovaných projektů.

(65)

Podle článku XVII rozhodnutí č. 40 platí, že pokud „investiční projekt spadá do podporovaných projektů, musí být přezkoumán a schválen a zanesen do rejstříku podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se investic; všechny finanční instituce poskytnou úvěrovou podporu podle úvěrových zásad; dovezené vlastní zařízení v celkové výši investice s výjimkou komodit v položce vnitrostátních investičních projektů s názvem ‚neosvobozené dovezené komodity‘ (změněné v roce 2000), které vydalo Ministerstvo financí, může být osvobozeno od dovozní daně a dovozních složek daně z přidané hodnoty, pokud neexistují nové předpisy týkající se neosvobozených investičních projektů. Další politiky v oblasti podporovaných průmyslových projektů se provádějí v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy“.

(66)

Příkladem takového právního prostředí je banka EXIM, konkrétně její mandát v oblasti veřejné politiky stanovený v „Oznámení o založení Export-Import Bank of China“ vydaném Státní radou a ve stanovách EXIM. Podle jejích stanov jmenuje předsedu a místopředsedu banky EXIM přímo Státní rada (36). Dozorčí rada je jmenování Státní radou a je odpovědná Státní radě (37).

(67)

Žadatel dále poukázal na to, že EXIM ve své výroční zprávě za rok 2023 uvádí, že „zajištění stabilního růstu čínského zahraničního obchodu“ zůstává hlavní prioritou banky a správní rada v průběhu roku plně prováděla národní politiky (38). Mezi úvěry poskytované bankou EXIM patří mimo jiné úvěry na strategii „Going Global“ a iniciativu „Jedno pásmo, jedna cesta“, preferenční vývozní úvěry pro kupující společnosti, záruky pro zahraniční obchod a další formy podpory (39).

(68)

Komise rovněž již dříve zjistila, že Čínská komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví (dále jen „CBIRC“) má dalekosáhlé schvalovací pravomoci, pokud jde o všechny aspekty řízení všech finančních institucí usazených v Číně (včetně institucí v soukromém vlastnictví a institucí v zahraničním vlastnictví) (40), jako například: schvalování jmenování všech vedoucích pracovníků finančních institucí (a to jak na úrovni ústředí, tak i na úrovni místních poboček), schválení pro zřizování poboček, nových linií podnikání nebo prodej nových výrobků atd.

(69)

Komise proto dospěla k závěru, že konkrétní cíle veřejné politiky, jak jsou stanoveny ve výše uvedeném právním rámci, jsou prováděny státem vlastněnými bankami při výkonu vládních funkcí ve vztahu k odvětví skleněných vláken, čímž jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení. I kdyby tyto banky ve vlastnictví státu nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise zjistila, že uvedené banky, jakož i banky v soukromém vlastnictví by mohly být rovněž považovány za pověřené a řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(70)

Žadatel poskytl dostatek důkazů o tom, že preferenční financování odvětví textilií ze skleněných vláken ze strany bank ve vlastnictví státu pokračovalo i po původním šetření.

(71)

Ke konci června 2021 přesáhl zůstatek zelených úvěrů Bank of China 1 bilion RMB a od té doby stále roste. Banka také pomáhala klientům při emisi zelených dluhopisů na domácím trhu v hodnotě 50,9 miliardy RMB a v období 14. pětiletého plánu hodlá poskytnout finanční prostředky v hodnotě nejméně 1 bilionu RMB na podporu ekologických odvětví.

(72)

V září 2021 prezident Agricultural Bank of China Čang Čching-sung oznámil, že banka „zvýší finanční podporu čisté energie, ekologické dopravy, ekologického stavebnictví a energeticky úsporné transformace tradičních odvětví“. Zůstatek zelených úvěrů banky dosahoval ke konci června 2021 výše 1,76 bilionu RMB, což představuje meziroční nárůst o 16,4 %. Podle svého prezidenta bude Agricultural Bank of China také aktivně vyvíjet inovativní finanční produkty v oblasti uhlíku, včetně uhlíkových dluhopisů, financování zajištěného uhlíkovými aktivy a cenných papírů zajištěných uhlíkovými aktivy.

(73)

Banka EXIM poskytuje čínským společnostem, které vyrábějí nové a technologicky vyspělé výrobky, jako jsou například textilie ze skleněných vláken, úvěry podmíněné vývozem se zvýhodněnými sazbami. Žadatel předložil důkazy o úvěrech na zahraniční obchod poskytnutých bankou EXIM v letech 2021, 2022 a 2023, jejichž celkový objem činil postupně 2 187 miliard RMB, 2 644 miliard RMB a 3 016 miliard RMB (41). Tyto úvěry byly zaměřeny na provádění cílů stanovených ve 13. a 14. pětiletém plánu, zejména na realizaci iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, do níž jsou aktivně zapojeni někteří z největších čínských výrobců textilií ze skleněných vláken, jako jsou CPIC, Jiangsu Changhai a Jushi China (42). V roce 2023 dosáhly úvěry na projekty poskytnuté bankou EXIM 47 miliard USD. Na konci roku 2023 činil zůstatek přepůjčených úvěrů 8,9 bilionu USD (43).

(74)

Žadatel rovněž uvedl, že EXIM pomáhá vývozcům prostřednictvím vývozních úvěrů pro kupující společnosti. Vývozní úvěry pro kupující společnosti jsou zahraničním společnostem poskytovány za účelem financování jejich dovozu čínských výrobků, technologií a služeb (44).

(75)

Žadatel rovněž předložil roční účetní závěrky významných výrobců textilií ze skleněných vláken, z nichž například vyplývá, že společnost China National Building Materials Group (dále jen „CNBM“) obdržela vládní půjčky za nižší než tržní úrokové sazby, které považovala za vládní granty, a že společnost Jushi China měla velký zůstatek úvěrů s úrokovými sazbami ve výši pouhých 1,20 % (45).

(76)

Podle místního plánu okresu Taj-jüe ve městě Tchaj-an budou navíc podniky, jako je Taishan Fiberglass, podporovány mimo jiné zajištěním dostupnosti kapitálu. Okres Taj-jüe proto zřídil pro preferované průmyslové podniky, včetně podniku Taishan Fiberglass, systém „hostitelské banky“. V roce 2022 v rámci tohoto systému poskytly místní banky včetně Industrial Bank a Agricultural Bank of China úvěry ve výši 8,2 miliardy RMB a půjčky ve výši 3,2 miliardy RMB.

(77)

Komise v nedávných šetřeních rovněž zjistila, že čínské banky ve vlastnictví státu poskytují preferenční úvěrová ujednání za nižší než tržní sazby s ohledem na rizikový profil čínských vývozců. Vyvážející výrobci údajně získávají revolvingové úvěry, které jim umožňují nahradit kapitál splacený za úvěry v den splatnosti čerstvým kapitálem z nových úvěrů (46).

(78)

Žadatel uvedl, že čínské banky ve vlastnictví státu rovněž poskytovaly preferenční úvěry čínským výrobcům textilií ze skleněných vláken s nízkým úvěrovým ratingem prostřednictvím produktů správy majetku, aby se vyhnuly kapitálovým požadavkům. Produkty správy majetku jsou nepojištěné investiční produkty, které nabízejí pevné výnosové sazby výrazně převyšující regulované úrokové sazby. V Číně se produkty správy majetku často používají k financování investic v odvětvích, v nichž jsou bankovní úvěry omezené, nebo pro společnosti s nízkým úvěrovým ratingem.

(79)

Žadatel předložil důkazy, že společnost Jiangsu Changhai obdržela v roce 2022 produkty správy majetku v celkové hodnotě 761 milionů RMB, což představuje více než 25 % jejího obratu ve výši 3,0 miliardy RMB, a v roce 2023 pak 751 milionů RMB, tedy 28 % jejího obratu ve výši 2,6 miliardy RMB; společnost CPIC obdržela v roce 2023 produkty správy majetku v celkové hodnotě 288 milionů RMB, což představuje přibližně 4 % jejího obratu ve výši 7,1 miliardy RMB, a v první polovině roku 2024 pak 138 milionů RMB, tedy 4 % jejího obratu ve výši 3,5 miliardy RMB (47).

(80)

Během konzultací před zahájením šetření čínská vláda tvrdila, že odvětví textilií ze skleněných vláken není speciálně podporovaným odvětvím a že čínské banky neomezují své úvěry ani specifické úrokové sazby na odvětví skleněných vláken nebo podniky v této oblasti. Čínská vláda však při šetření dále nespolupracovala a neposkytla další důkazy na podporu tohoto tvrzení. Z obsáhlých důkazů obsažených ve spisu však vyplývá, že opak je pravdou, jak je popsáno výše.

(81)

S ohledem na všechny důkazy a úvahy popsané v tomto oddíle a na skutečnost, že nebyly předloženy důkazy o tom, že by se popsané praktiky a politiky již neuplatňovaly, Komise proto zopakovala svůj závěr z původního šetření, že čínské odvětví textilií ze skleněných vláken během období přezkumného šetření bylo i nadále klíčovým odvětvím, jehož rozvoj je čínskou vládou nadále aktivně prosazován a řízen jako strategický politický cíl.

(82)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Na základě dostupných informací, jak je popsáno v 56. až 81. bodě odůvodnění výše, však Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že by bylo poskytování preferenčních úvěrů výrobcům textilií ze skleněných vláken v Číně ukončeno.

(83)

Aniž by bylo nutné vyčíslit přesnou výši subvencí poskytnutých prostřednictvím preferenčních úvěrů, dospěla Komise k závěru, že čínská vláda nadále poskytovala preferenční úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken. Společnostem v odvětví textilií ze skleněných vláken byl během období přezkumného šetření nadále k dispozici přímý převod finančních prostředků ve formě preferenčních úvěrů.

(84)

Jak je uvedeno v 34. až 54. bodě odůvodnění výše, existuje několik právních dokumentů specificky zaměřených na společnosti v odvětví textilií ze skleněných vláken, kterými se řídí finanční instituce. Z důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že finanční instituce poskytují preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví, která jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády.

(85)

Komise proto dospěla k závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila důkazy, které by prokazovaly, že poskytování preferenčních úvěrů vychází z objektivních kritérií nebo podmínek dle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínské odvětví textilií ze skleněných vláken během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě preferenčních úvěrů. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento režim subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(87)

V původním šetření Komise zjistila, že čínští vyvážející výrobci textilií ze skleněných vláken těží z pojištění vývozních úvěrů za preferenční sazbu se sazbou subvence v rozmezí od 0,23 % do 0,43 %. Komise zjistila, že subvencování mělo podobu poskytování pojištění vývozních úvěrů za výhodnějších podmínek, než jaké jsou dostupné za tržních podmínek, a peněžních vratek části pojistného. Z důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že tento režim přetrvával.

(88)

Jak je uvedeno v 30. až 33. bodě odůvodnění výše, Komise vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, posoudila přetrvávání tohoto režimu v souladu s článkem 28 základního nařízení na základě dostupných údajů, zejména žádosti o přezkum a zjištění původního šetření.

(89)

V původním šetření Komise dospěla k závěru, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení. Konkrétně závěr o tom, že společnosti Sinosure byla svěřena pravomoc vykonávat veřejné funkce, je založen na dostupných údajích týkajících se vlastnictví státu, formálních indiciích vládní kontroly a rovněž důkazech o tom, že čínská vláda nadále vykonává významnou kontrolu nad činností společnosti Sinosure.

(90)

Jak bylo rovněž potvrzeno v jiných nedávných šetřeních (48), vláda má nad společností Sinosure plnou vlastnickou a finanční kontrolu. Stoprocentním vlastníkem společnosti Sinosure je Státní rada, tedy stát. Stanovy společnosti uvádějí, že příslušným obchodním oddělením je Ministerstvo financí, jemuž je společnost Sinosure povinna předkládat k posouzení a ke schválení finanční a účetní zprávy a fiskální rozpočtovou zprávu.

(91)

Pokud jde o vládní kontrolu, nemá společnost Sinosure, jejímž jediným vlastníkem je stát, správní radu. Pokud jde o dozorčí radu, všichni její členové jsou jmenováni Státní radou a plní své úkoly v souladu s „prozatímními předpisy týkajícími se dozorčích orgánů v klíčových finančních institucích ve státním vlastnictví“. Vrcholné vedení společnosti Sinosure rovněž jmenuje vláda. Na internetových stránkách společnosti Sinosure (49) je uvedeno, že prezident společnosti Sinosure je tajemníkem stranického výboru a že většina vrcholného vedení patří rovněž mezi jeho členy.

(92)

Kromě toho zůstává zachována úloha společnosti Sinosure jako platformy pro podporu vládních politik, jak je patrné ze společné výzvy Ministerstva obchodu a společnosti Sinosure z roku 2022 k „podpoře podniků při prohlubování tradičních vývozních destinací a využívání diverzifikovaných trhů se zaměřením na poskytování služeb úvěrového pojištění pro vývoz do zemí zapojených do iniciativy ‚Jedno pásmo, jedna cesta‘, nově vznikajících trhů a partnerů v zónách volného obchodu“ (50).

(93)

Společnost Sinosure je i nadále veřejnoprávním subjektem vykonávajícím vládní funkce, zejména pokud jde o podporovaná odvětví. Poskytuje pojištění vývozních úvěrů za výhodnějších podmínek, než jaké by příjemce mohl běžně získat na trhu, nebo poskytuje pojistné krytí, které by jinak na trhu nebylo vůbec dostupné. Vzhledem k tomu, že čínské odvětví textilií ze skleněných vláken je jako součást odvětví technologicky vyspělých výrobků a nových materiálů silně podporovaným odvětvím orientovaným na vývoz, dospěla Komise k závěru, že je společností Sinosure nadále podporováno.

(94)

Právní základy pro subvence poskytované společností Sinosure jsou:

(95)

Společnost Sinosure tudíž poskytuje podporovaným odvětvím, jako je odvětví skleněných vláken, mimo jiné krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé pojištění vývozních úvěrů, pojištění investic a záruky pro dluhopisy, a to za zvýhodněných podmínek.

(96)

Žadatel předložil důkazy v podobě finančních účtů výrobců textilií ze skleněných vláken, z nichž vyplývá, že přinejmenším někteří z nich tento režim nadále využívali. Například společnost Jushi China obdržela v prvním pololetí roku 2022 pojištění vývozních úvěrů ve výši nejméně 2,4 milionu RMB a v prvním pololetí roku 2023 ve výši 2,1 milionu RMB, což představuje 0,01 % jejího obratu za první pololetí roku 2022 a 0,03 % za první pololetí roku 2023 (51).

(97)

Subvence poskytované v rámci programu pojištění vývozních úvěrů jsou specifické, protože nemohly být získány bez vývozu, a jsou tedy závislé na vývozu ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(98)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci, čínská vláda a společnost Sinosure nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření.

(99)

Na základě dostupných důkazů dospěla Komise k závěru, že během období přezkumného šetření bylo odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytováno pojištění vývozních úvěrů za preferenčních podmínek, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(100)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí ve formě pojištění vývozních úvěrů za preferenčních podmínek. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(101)

Původním šetřením bylo zjištěno, že čínské finanční instituce ve vlastnictví státu v souvislosti s financováním vyvážejících výrobců textilií ze skleněných vláken poskytovaly také úvěrové linky za preferenčních podmínek. Jednalo se o rámcové dohody, podle nichž banka umožňuje společnostem zařazeným do vzorku použít různé dluhové nástroje, jako jsou úvěry na provozní kapitál, návrhy bankovních akceptů, dokumentární směnky, jiné formy obchodního financování atd., do určité maximální částky (52).

(102)

Účelem úvěrové linky je stanovit limit pro úvěry, který může společnost kdykoli využít k financování svých stávajících operací, a zajistit tak pružné a okamžitě dostupné financování provozního kapitálu. Původní šetření ukázalo, že vyvážející výrobci textilií ze skleněných vláken měli uzavřeny dohody o úvěrových linkách s různými bankami, které zahrnovaly různé nástroje krátkodobého financování s cílem financovat provozní výdaje. V důsledku toho se Komise domnívala, že veškeré krátkodobé financování společností zařazených do vzorku by mělo být v zásadě kryto určitým nástrojem v podobě úvěrových linek, včetně návrhů bankovních akceptů, které jsou vydávány pravidelně pro financování běžných operací.

(103)

Žadatel předložil důkazy z výročních zpráv několika výrobců textilií ze skleněných vláken, z nichž vyplývá, že z těchto režimů nadále těží. Společnost Sinoma vyčerpala nejméně 1,9 milionu RMB ze své úvěrové linky ve výši 6,3 milionu RMB, což představuje 0,01 % jejího obratu za rok 2023. Několik dalších výrobců textilií ze skleněných vláken, například CPIC a PGTex China, získalo bankovní úvěrové linky od několika bank (53).

(104)

Žadatel uvedl, že čínské odvětví skleněných vláken zůstává vysoce podporovaným průmyslovým odvětvím, jak bylo popsáno výše, a poukázal na skutečnost, že Komise při mnoha příležitostech zjistila, že podporovaná čínská odvětví mají z těchto režimů subvencí prospěch (54). Neexistuje žádný důkaz, že by tomu tak v odvětví textilií ze skleněných vláken přestalo být.

(105)

Úvěrové linky jsou neoddělitelně spjaty s jinými druhy preferenčních půjček, jako jsou úvěry, a proto se na ně vztahuje stejná analýza specifičnosti, jež byla popsána v 84. a 85. bodě odůvodnění výše, týkající se režimů preferenčních úvěrů.

(106)

Komise proto dospěla k závěru, že subvence v podobě otevření a poskytování úvěrových linek nejsou dostupné obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(107)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence obdržené během období přezkumného šetření.

(108)

Na základě dostupných důkazů mohla Komise dospět k závěru, že během období přezkumného šetření bylo odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytováno pojištění vývozních úvěrů za preferenčních podmínek, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(109)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě otevření a poskytování úvěrových linek za preferenčních podmínek. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(110)

Původním šetřením bylo zjištěno, že čínští výrobci textilií ze skleněných vláken využívali různých grantů souvisejících s výzkumem a vývojem, technologickou modernizací a inovacemi, grantů v oblasti ochrany životního prostředí a grantů ad hoc poskytovaných místními a/nebo regionálními orgány (55).

(111)

Během původního šetření Komise zjistila, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně využívali celou řadu grantů, které souvisely s výzkumem a vývojem a technologickou modernizací a inovacemi, jako je propagace úkolů v oblasti výzkumu a vývoje v plánech podpory vědy a technologií, podpora investic do modernizace, revitalizace a technologické renovace klíčových odvětví atd. Žadatel tvrdil, že subvencování prostřednictvím těchto grantů pokračovalo i v období přezkumného šetření.

(112)

Právní základy pro tyto granty se mimo jiné nacházejí v následujících dokumentech:

(113)

Původní šetření navíc zjistilo, že na místní úrovni a na úrovni provincií existují zvláštní fondy na revitalizaci průmyslu, zvláštní fondy na technickou transformaci, zvláštní fondy na průmyslový rozvoj a několik oznámení o přidělení zvláštních prostředků na technickou obnovu.

(114)

Žadatel poskytl důkazy o tom, že několik čínských výrobců textilií ze skleněných vláken nadále těžilo z různých grantů na technologické výsledky. Například společnost Jiangsu Changhai obdržela v roce 2022 a v prvním pololetí roku 2023 několik grantů na inteligentní výrobu, a to celkem 12 milionů RMB v roce 2022, což představovalo 0,40 % jejích příjmů, a 5,7 milionu RMB v prvním pololetí roku 2023, což představovalo 0,44 % jejích příjmů. Společnost Jushi China obdržela v letech 2022 a 2023 granty v celkové výši 197 milionů RMB (2022) a 55 milionů RMB (2023), což představovalo 0,98 % jejích příjmů v roce 2022 a 0,37 % v roce 2023 (56).

(115)

Ani čínská vláda, ani žádný vyvážející výrobce neposkytli žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně již nemělo mít z těchto grantů prospěch. Vzhledem k tomu, že odvětví textilií ze skleněných vláken je podporovaným odvětvím a jeho rozvoj je pro čínskou vládu prioritou, a s ohledem na výše uvedené důkazy měla Komise za nepravděpodobné, že by výrobci textilií ze skleněných vláken přestali uvedené granty získávat.

(116)

Během původního šetření Komise zjistila, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně čerpali výhody z řady grantů vztahujících se k ochraně životního prostředí a snižování emisí, jako jsou pobídky pro ochranu životního prostředí a zachování zdrojů, podpora synergického využívání zdrojů, pobídkové fondy pro projekty hospodárného nakládání s energií, propagace demonstračních center hospodaření s energií, granty na projekty týkající se boje proti znečišťování ovzduší a pobídky pro projekty oběhového hospodářství. Žadatel tvrdil, že subvencování prostřednictvím těchto grantů pokračovalo i v období přezkumného šetření.

(117)

Žadatel uvedl, že existuje široký právní rámec na celostátní, regionální a místní úrovni, na jehož základě jsou tyto typy grantů poskytovány. Demonstrativní seznam právních základů zahrnuje:

(118)

Žadatel poskytl důkazy o tom, že několik čínských výrobců textilií ze skleněných vláken nadále těžilo z různých grantů v této kategorii. Společnost Jiangsu Changhai obdržela vládní granty na několik projektů v oblasti ekologické výroby a odpadu v celkové výši 0,6 milionu RMB v roce 2022 a 0,2 milionu RMB v prvním pololetí roku 2023, což představuje 0,02 % a 0,02 % jejích příjmů za uvedená období. Společnost Jushi China obdržela granty na ochranu životního prostředí v celkové výši 1,7 milionu RMB v roce 2022 a 1,6 milionu RMB v roce 2023, což představuje 0,01 % a 0,01 % jejích příjmů za uvedená období (57).

(119)

Ani čínská vláda, ani žádný vyvážející výrobce neposkytli žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně již nemělo mít z těchto grantů prospěch. Vzhledem k tomu, že odvětví textilií ze skleněných vláken je podporovaným odvětvím a jeho rozvoj je pro čínskou vládu prioritou, a s ohledem na výše uvedené důkazy Komise zjistila, že výrobci textilií ze skleněných vláken nepřestali výše uvedené granty získávat.

(120)

Během původního šetření byly tyto granty považovány za specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož na ně mají nárok pouze společnosti, které působí v oblastech klíčových technologií nebo výroby klíčových výrobků uvedených v pokynech a katalozích, které jsou pravidelně zveřejňovány. Kromě toho dokument MIIT z roku 2015 konkrétně zmiňuje odvětví stavebních hmot, do nějž patří i textilie ze skleněných vláken, jako odvětví vhodné pro zvláštní pobídky týkající se hospodárného nakládání s energiemi.

(121)

Jelikož neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že granty na ochranu životního prostředí jsou specifické ze stejných důvodů.

(122)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda neodpověděli na dotazník, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši grantů obdržených během období přezkumného šetření.

(123)

Komise však mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byly odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytovány granty na ochranu životního prostředí, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(124)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaných typů grantů. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládaly za napadnutelné.

(125)

Během původního šetření Komise zjistila, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně obdrželi v rámci výhod v období šetření významné jednorázové nebo opakující se granty od vládních orgánů různé úrovně.

(126)

Žadatel předložil důkazy o tom, že subvencování prostřednictvím těchto grantů pokračovalo i v období přezkumného šetření. Ve výroční zprávě CNBM Group, mateřské společnosti společností Hengshi China a Taishan Fiberglass, je výslovně uvedeno, že většina vládních grantů, které obdržela, pochází od místních vládních agentur (58).

(127)

Pokud je o právní základ, původním šetřením bylo zjištěno, že uvedené granty společnostem poskytly orgány na úrovni státu, provincií, měst, správních obvodů nebo okresů a všechny se zdály být specifické pro společnosti zařazené do vzorku nebo specifické, pokud jde o umístění a druh výrobního odvětví. Úroveň právní podrobnosti pro příslušné zákony, na jejichž základě byly tyto výhody uděleny, nesdělila žádná ze společností zařazených do vzorku. Komisi však byla v jistém okamžiku předána kopie dokumentu vydaného vládním orgánem, který udělení finančních prostředků doprovázel.

(128)

Ani čínská vláda, ani žádný vyvážející výrobce nepředložili žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně již nemělo mít z těchto grantů prospěch nebo že se změnilo legislativní prostředí. Vzhledem k tomu, že odvětví textilií ze skleněných vláken je podporovaným odvětvím a jeho rozvoj je pro čínskou vládu prioritou, která je jako taková uvedena i v mnoha regionálních plánech, a s ohledem na důkazy shromážděné v rámci původního šetření a popsané výše Komise zjistila, že výrobci textilií ze skleněných vláken nepřestali výše uvedené granty získávat.

(129)

V původním šetření byly tyto granty považovány za specifické také ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a), protože ze souvisejících dokumentů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci vyplývá, že se omezují na určité společnosti či konkrétní projekty v určitých regionech a/nebo na odvětví textilií ze skleněných vláken. Kromě toho závisí některé granty na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a). Tyto granty nesplnily požadavky čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení týkající se nespecifičnosti, jelikož podmínky způsobilosti a skutečná kritéria pro výběr způsobilých podniků nebyly transparentní ani objektivní a neuplatňovaly se automaticky.

(130)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že granty ad hoc jsou specifické ze stejných důvodů.

(131)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši grantů obdržených během období přezkumného šetření.

(132)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byly odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytovány granty na ochranu životního prostředí, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(133)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaných typů grantů. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(134)

V původním šetření Komise zjistila, že řada výrobců textilií ze skleněných vláken těžila z několika programů osvobození od daně a snížení daní. Mezi ně mimo jiné patří úlevy na dani z příjmů podniků pro podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi (59), odpočet daně z příjmů podniků u výdajů na výzkum a vývoj (60), osvobození od daně z dividend mezi způsobilými rezidentními podniky (61) a osvobození od daně z užívání pozemků (62). Žadatel tvrdil, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně nadále využívají těchto čtyř programů, a předložil k tomu důkazy.

(135)

Podle čínského zákona o dani z příjmů podniků (63) mají podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi, kterým stát potřebuje poskytovat klíčovou podporu, nárok na nižší daň z příjmů ve výši 15 %, místo standardní sazby daně ve výši 25 %. Původní nařízení potvrdilo, že čínští výrobci textilií ze skleněných vláken jsou kvalifikováni jako podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi.

(136)

Právním základem tohoto programu je článek 28 čínského zákona o dani z příjmů podniků a článek 93 prováděcích pravidel k čínskému zákonu o dani z příjmů podniků (64), jakož i:

(137)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, společnosti, které mohou využívat odpočtu daně, tvoří součást určitých prioritních oblastí vyspělých a nových technologií podporovaných státem, jakož i stávajících priorit v oblasti vyspělých technologií podporovaných státem, jak jsou uvedeny v pokynech k nejnovějším prioritním oblastem rozvoje v odvětvích vyspělých technologií. Tyto pokyny jasně zmiňují výrobní technologie a klíčové suroviny pro sklo, včetně textilií ze skleněných vláken, jako prioritní oblast.

(138)

Aby mohly být společnosti způsobilé, musí splňovat následující kritéria:

(139)

Společnosti, které toto opatření využívají, musí předkládat přiznání k dani z příjmu a příslušné přílohy. Skutečná výše výhody je zahrnuta v daňovém přiznání.

(140)

Žadatel předložil důkazy o tom, že několik společností v oblasti textilií ze skleněných vláken bylo nadále kvalifikováno jako podniky působící v oblasti vyspělých technologií, včetně například Jiangsu Changhai Group a její dceřiné společnosti Changzhou Tianma; Jushi China a její dceřiné společnosti Jushi Jiugiang; PGTex China a její dceřiné společnosti Hongfa Vertical and Horizontal; dceřiné společnosti Hongfa New Materials a Zhuhai Zhubo Glass společnosti CPIC; Jiangsu Juding; Sinoma a jejích dceřiných společností Lianyungang Zhongfu Lianzhong Composite Materials Group Co., Ltd., Zhongfu Lianzhong (Jiuquan) Composite Materials Co., Ltd., Zhongfu Lianzhong (Anyang) Composite Materials Co., Ltd., Zhongfu Lianzhong (Yuxi) Composite Materials Co., Ltd., Taishan Fiberglass Co., Ltd., Taishan Fiberglass Zoucheng Co., Ltd., Taishan Fiberglass Zibo Co., Ltd., Sinoma Science & Technology (Suzhou) Co., Ltd., Sinoma Science & Technology (Chengdu) Co., Ltd., Sinoma Science & Technology (Jiujiang) Co., Ltd., Nanjing Fiberglass Research and Design Institute Co., Ltd. a Jiangsu Hengzhou Special Glass Fiber Materials Co., Ltd.

(141)

Žadatel předložil důkazy o několika výrobcích textilií ze skleněných vláken, kteří z tohoto režimu zjevně stále těžili. V roce 2022 došlo u mateřské společnosti CNBM společností Hengshi China a Taishan Fiberglass ke snížení nákladů na daň z příjmů o 68,4 % v důsledku zvýšení počtu společností skupiny, jež jsou kvalifikovány jako společnosti zabývající se vyspělými a novými technologiemi a v důsledku toho podléhají nižší sazbě daně z příjmů (65). Společnost Jushi China ve své výroční zprávě vysvětluje, že „[p]okud by změny ve vnitrostátní daňové politice v budoucnu vedly k tomu, že by společnost nemohla být uznána jako podnik působící v oblasti vyspělých technologií nebo by nemohla získat nové státní subvence, mělo by to velký dopad na provozní výkonnost společnosti“ (66).

(142)

Ani čínská vláda, ani žádný vyvážející výrobce nepředložili žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně již nemělo mít z těchto úlev na dani z příjmů podniků prospěch nebo že se změnilo legislativní prostředí, na němž je právní základ založen.

(143)

V původním šetření byly tyto úlevy na dani z příjmů podniků považovány za specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které působí pouze v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako jsou některé klíčové technologie v odvětví textilií ze skleněných vláken.

(144)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že tyto úlevy na dani z příjmů podniků jsou specifické ze stejných důvodů.

(145)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši úlev na dani z příjmů podniků obdržených během období přezkumného šetření.

(146)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byly odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytovány úlevy na dani z příjmů podniků pro podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(147)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaných typů úlev na dani z příjmů podniků. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(148)

V rámci původního šetření Komise zjistila, že výdaje na výzkum a vývoj vzniklé v souvislosti s vývojem nových technologií, nových výrobků a nových dovedností, které netvoří nehmotná aktiva a jsou zaúčtovány do zisků a ztrát ve stávajícím období, podléhají dodatečnému 50 % odpočtu po odpočtu v plném rozsahu s ohledem na konkrétní situaci. Pokud výše uvedené výdaje na výzkum a vývoj tvoří nehmotná aktiva, podléhají odpisům založeným na 150 % nákladů na nehmotná aktiva.

(149)

Právním základem programu je čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků ve spojení s článkem 95 nařízení o provádění čínského zákona o dani z příjmů podniků (dále jen „prováděcí nařízení k dani z příjmů podniků“), prováděcí pravidla k čínskému zákonu o dani z příjmů podniků a následující oznámení:

(150)

Jak je uvedeno výše, odvětví textilií ze skleněných vláken je i nadále vysoce podporovaným odvětvím a Komise při četných šetřeních zjistila, že podporovaná čínská odvětví mají z těchto režimů subvencí prospěch (67). Žadatel dále poukazuje na to, že podle politiky preferenčních subvencí pro masové podnikání a inovace jsou odpočty daně u výdajů na výzkum a vývoj jednou z 83 subvencí, které mají významná odvětví k dispozici (68).

(151)

Žadatel rovněž poskytl důkazy o tom, že výrobci textilií ze skleněných vláken nadále investují do svých výzkumných kapacit a výzkumných a vývojových týmů v rámci svých organizací (69). Jako konkrétní příklad lze uvést společnost Jiangsu Changhai, která v letech 2021 až 2022 zvýšila své výdaje na výzkum a vývoj o téměř 26 %, čímž by se v roce 2023 stala způsobilou pro snížení daně ve výši 150 % těchto výdajů na výzkum a vývoj. To znamená, že společnost Jiangsu Changhai mohla snížit svůj zdanitelný příjem o 197 milionů RMB za výdaje na výzkum a vývoj, což představuje 7,52 % jejích příjmů v roce 2023, jež činily 2,6 miliardy RMB.

(152)

Ani čínská vláda, ani žádný vyvážející výrobce nepředložili žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně již nemělo mít z těchto úlev na dani z příjmů podniků prospěch nebo že se změnilo legislativní prostředí, na němž je právní základ založen.

(153)

V původním šetření byl tento odpočet daně z příjmů podniků považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto opatření pouze na podniky, kterým vznikly výdaje na výzkum a vývoj v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako je odvětví textilií ze skleněných vláken.

(154)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že tento odpočet daně z příjmů podniků je specifický ze stejných důvodů.

(155)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši odpočtu daně z příjmů podniků obdržených během období přezkumného šetření.

(156)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byl odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytován odpočet daně z příjmů podniků, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(157)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaného typu odpočtu daně z příjmů podniků. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(158)

V původním šetření Komise zjistila, že zákon o dani z příjmů podniků poskytuje preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem, a zejména osvobození od daně z příjmu z kapitálových investic, jako jsou dividendy a prémie, mezi způsobilými rezidentními podniky.

(159)

Právním základem tohoto programu je čl. 26 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků společně s prováděcími pravidly k zákonu o dani z příjmů podniků. Komise navíc neobdržela žádné důkazy o tom, že by režim subvencí nebyl během období přezkumného šetření použitelný nebo že by se změnila právní ustanovení, která jej upravují. Na základě dostupných důkazů a skutečností dospěla Komise k závěru, že právní základ zůstává nezměněn.

(160)

Žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti předložil důkazy o tom, že mnozí výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně jsou velké skupiny podniků složené z několika čínských společností a právnických osob, a proto by byli oprávněni tento režim subvencí nadále využívat. Yuntianhua Group a její dceřiná společnost CPIC, CNBM Group a její dceřiné společnosti Zhenshi Holding, Sinoma, Jushi China a Taishan Fiberglass a společnost Jiangsu Changhai a její dceřiné společnosti jsou založeny podle čínského práva a/nebo mají místo skutečného vedení v Číně. Jsou součástí velkých skupin podniků, které se skládají z několika společností a právnických osob v Číně.

(161)

V původním šetření bylo toto osvobození od daně považováno za specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto osvobození pouze na způsobilé rezidentní podniky, které jsou významně podporovány státem a jejichž rozvoj stát podněcuje.

(162)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že toto osvobození od daně je specifické ze stejných důvodů.

(163)

Výhoda pro příjemce v rámci tohoto režimu by se rovnala daňové úspoře. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda neodpověděli na dotazník, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši odpočtu daně z příjmů podniků obdrženého během období přezkumného šetření.

(164)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byl odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytován odpočet daně z příjmů podniků, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(165)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaného osvobození od daně z příjmů. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(166)

Podle čínského zákona organizace nebo jednotlivec využívající pozemky ve městech, krajských městech a správních centrech a průmyslových a důlních oblastech musí obvykle platit daň z užívání městských pozemků. Daň z užívání pozemků vybírají orgány daňové správy v místě, kde jsou pozemky využívány. Některé kategorie půdy, jako je půda získaná z moře, půda pro využití vládními institucemi, lidovými organizacemi a vojenskými jednotkami pro jejich vlastní použití, půda pro využití institucemi financovanými z veřejných prostředků od Ministerstva financí, půda, kterou využívají náboženské chrámy, veřejné parky a veřejné historické a přírodní lokality, ulice, silnice, veřejná prostranství, trávníky a další městské veřejné pozemky, jsou však od daně z užívání pozemků osvobozeny.

(167)

Právním základem tohoto programu je:

(168)

V původním šetření Komise zjistila, že společnost CNBM využila vrácení platby daní z užívání pozemků od místního pozemkového úřadu, i když nespadala do žádné z vyňatých kategorií, které stanoví výše uvedené vnitrostátní právní předpisy (70).

(169)

Žadatel poukázal na to, že se ve skutečnosti nejedná o ojedinělý případ. V několika dalších šetřeních Komise rovněž zjistila, že čínské společnosti měly z tohoto režimu prospěch, i když nespadaly do žádné z vyňatých kategorií (71). V nedávných šetřeních Komise zjistila, že společnosti těží ze snížení daně z užívání pozemků o 50 % až 60 %, a dokonce až o 100 % (v rámci opatření vlády v souvislosti s pandemií COVID-19) (72).

(170)

Žadatel proto tvrdil, že je nepravděpodobné, že by tyto praktiky byly v období přezkumného šetření ukončeny. Naopak, jak bylo vysvětleno výše, snížení daně z užívání pozemků bylo v souvislosti s pandemií COVID-19 dále rozšířeno.

(171)

Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že CNBM Group přestala využívat tato vrácení plateb daní z užívání pozemků od místního pozemkového úřadu, dospěla Komise na základě dostupných údajů k závěru, že přinejmenším skupina CNBM z těchto výhod nadále těží.

(172)

Původní šetření dospělo k závěru, že pozemky využívané spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který využil osvobození od daně z užívání pozemků, nespadaly do žádné z kategorií pozemků, které jsou ze zákona od daně z pozemků osvobozeny. Proto nelze dospět k závěru, že vyvážející výrobci splnili některé z kritérií stanovených předpisy o dani z užívání pozemků. V důsledku toho je opatření, kterým jsou tito vyvážející výrobci osvobozeni od daně z užívání pozemků, specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(173)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že toto osvobození od daně je specifické ze stejných důvodů.

(174)

Výhoda pro příjemce v rámci tohoto režimu by se rovnala vrácení zaplacené daně z užívání pozemků. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši odpočtu daně z příjmů podniků obdržených během období přezkumného šetření.

(175)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byl odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytován odpočet daně z příjmů podniků, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(176)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaného vrácení daně. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(177)

Žadatel tvrdil, že čínští vyvážející výrobci nadále získávali výhody v podobě dodání zboží a poskytnutí služeb za cenu nižší než přiměřenou.

(178)

V původním šetření Komise stanovila, že vzhledem k tomu, že skupiny společností, jež jsou předmětem šetření, jsou vertikálně integrované, zahrne do šetření i hlavní dodavatele surovin. Proto byly do výpočtů pro každý režim subvencí zahrnuty subvence obdržené na úrovni těchto dodavatelů ve spojení. V rámci stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti však nebyly nalezeny dostatečné důkazy k prokázání tvrzení o tom, že dodavatelé, kteří nejsou ve spojení, dodávali výrobcům textilií ze skleněných vláken zboží za cenu nižší než přiměřenou.

(179)

Komise proto nepovažovala za nutné tento režim zkoumat.

(180)

Veškeré pozemky v Číně jsou buď vlastněny státem, nebo jsou v kolektivním vlastnictví (tvořeném buď vesnicemi, nebo městy) před tím, než může být právní nebo ekvitní titul k pozemku patentován nebo udělen vlastníkům ze strany podniků nebo jednotlivců. Veškeré pozemky v městských oblastech jsou ve vlastnictví státu a veškeré pozemky ve venkovských oblastech jsou ve vlastnictví místních obcí nebo měst.

(181)

Podle čínského ústavního práva a zákona o půdě si však společnosti a jednotlivci mohou koupit „práva k užívání pozemků“. U průmyslových pozemků činí obvyklá doba trvání smlouvy o pronájmu 50 let s možností prodloužení o dalších 50 let. Kromě toho jsou příslušná pravidla pro poskytování práv k užívání pozemků také obsažena v následujících dokumentech:

(182)

Podle článku 10 „předpisu o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů“ stanoví místní orgány ceny pozemků podle systému hodnocení městských pozemků, který se aktualizuje pouze každé tři roky, a podle vládní průmyslové politiky.

(183)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, ceny hrazené za práva k užívání pozemků v Číně nepředstavují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu, jelikož bylo zjištěno, že systém dražeb je nejasný, netransparentní a v praxi nefunguje a že ceny stanoví libovolně úřady. Místo toho, jak je uvedeno výše, stanoví orgány ceny podle systému oceňování městských pozemků, který jim při určování ceny pozemků pro průmyslové využití ukládá kromě dalších kritérií povinnost brát v úvahu průmyslovou politiku.

(184)

V původním šetření se rovněž zjistilo, že většina vývozců zařazených do vzorku získala práva k užívání pozemků přímým přidělením za sjednané ceny, a nikoli na základě konkurenčního nabídkového řízení. V případech, kdy se nabídkové řízení skutečně uskutečnilo, se ho zúčastnil pouze jeden uchazeč a konečná cena byla stejná jako cena vyvolávací. Nebylo možné prokázat, že počáteční cena byla stanovena nezávisle a odpovídala tržní hodnotě práva k užívání pozemku. Kromě toho některé společnosti obdržely od místních orgánů po nákupu práv k užívání pozemků vratky, zatímco jiným společnostem (např. CNBM Group) bylo umožněno odložit platby o několik let od zahájení užívání pozemku.

(185)

V období přezkumného šetření se právní rámec, jímž se řídí poskytování práv k užívání pozemků v Číně, nezměnil. Kromě toho Komise v nedávných antisubvenčních šetřeních zjistila, že podporovaná odvětví, mezi něž patří i odvětví textilií ze skleněných vláken, nadále získávají práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou (73).

(186)

Vzhledem k neexistenci důkazů nasvědčujících opaku dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně nadále využívají subvence v podobě práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou, čímž je společnostem z řad příjemců poskytována výhoda.

(187)

Jak je uvedeno ve 183. bodě odůvodnění výše, cena práv k užívání pozemků stanovená místními orgány musí zohledňovat průmyslovou politiku vlády. V rámci této průmyslové politiky, jak je popsaná výše, je odvětví textilií ze skleněných vláken uvedeno jako podporované odvětví. Kromě toho rozhodnutí Státní rady č. 40 ukládá veřejným orgánům povinnost zajistit, aby byly pozemky poskytovány podporovaným odvětvím. Článek 18 rozhodnutí č. 40 objasňuje, že odvětví, která jsou „omezená“, nebudou mít k právům k užívání pozemků přístup.

(188)

Z toho vyplývá, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož preferenční poskytování pozemků je omezeno na společnosti, které patří do určitých odvětví, v tomto případě do odvětví textilií ze skleněných vláken, a vládní postupy v této oblasti jsou nejasné a netransparentní.

(189)

Výhoda pro příjemce v rámci tohoto režimu se rovná rozdílu mezi tržní cenou, kterou by za právo k užívání pozemku zaplatili, a cenou, kterou skutečně zaplatili. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši finančního příspěvku obdrženého během období přezkumného šetření.

(190)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byly pozemky vyvážejícím výrobcům nadále poskytovány za cenu nižší než přiměřenou, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(191)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále získávalo pozemky za cenu nižší než přiměřenou. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tyto subvenční programy i nadále pokládají za napadnutelné.

(192)

V původním šetření Komise zjistila, že určití klíčoví velcí průmysloví odběratelé elektřiny smějí nakupovat elektřinu přímo od výrobců elektřiny a nemusí ji nakupovat ze sítě, a to buď na základě podpisu smluv o přímém nákupu, nebo tím, že jsou oprávněni účastnit se „tržně orientovaného systému obchodování s elektřinou“. Některým výrobcům textilií ze skleněných vláken zařazeným do vzorku v původním šetření bylo poskytnuto takové zacházení. U většiny šetřených společností byly ceny získané prostřednictvím takových smluv / systému obchodování nižší než ceny stanovené pro velké průmyslové odběratele na úrovni provincie.

(193)

Možnost uzavírat takové přímé smlouvy nebo mít oprávnění k účasti na „tržně orientovaném systému obchodování s elektřinou“ nebylo podle zjištění původního šetření k dispozici všem velkým průmyslovým spotřebitelům. Na vnitrostátní úrovni stanoviska ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady týkající se dalšího prohloubení reformy energetické soustavy upřesnila, že „podniky, které nejsou v souladu s vnitrostátní průmyslovou politikou a jejichž výrobky a procesy jsou vyloučeny, by se neměly účastnit přímých transakcí“ (74).

(194)

Původním šetřením bylo zjištěno, že právní předpisy stanoví selektivní uplatňování přímých transakcí na trhu s elektřinou na určitá odvětví, jako je odvětví stavebních hmot a vyspělých technologií. Toto selektivní uplatňování má za následek nižší ceny elektřiny od státu pro společnosti z těchto odvětví (75).

(195)

Příslušný právní rámec v období přezkumného šetření zůstává nezměněn a skládá se z těchto dokumentů:

(196)

Během konzultací před zahájením šetření čínská vláda tvrdila, že čínská energetická soustava prošla hlubokými tržně orientovanými reformami a že nedávná šetření Komise neoznačila tyto programy za subvence. Čínská vláda však při šetření dále nespolupracovala, neposkytla další důkazy na podporu tohoto tvrzení ani neprokázala, o jaké legislativní změny by se mohlo jednat.

(197)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že režim subvencí se nadále uplatňuje stejným způsobem, přičemž vybraným výrobcům textilií ze skleněných vláken poskytuje možnost podepsat smlouvy o přímém nákupu nebo je opravňuje účastnit se „tržně orientovaného systému obchodování s elektřinou“ a využívat elektřinu za snížené sazby.

(198)

Původní šetření dospělo k závěru, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, jež vyhovují určitým cílům průmyslové politiky, které určuje stát, a jejichž výrobky nebo procesy nejsou eliminovány jako nezpůsobilé.

(199)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že tato subvence je specifická ze stejných důvodů.

(200)

Výhoda pro příjemce se rovná úspoře z ceny elektřiny, neboť elektřina byla dodána za sazby nižší, než je běžná cena v rozvodné síti, kterou platí ostatní velcí průmysloví odběratelé, kteří nemohou využívat přímé dodávky.

(201)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci a čínská vláda nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši finančního příspěvku obdrženého v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(202)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byla elektřina odvětví textilií ze skleněných vláken nadále poskytována za cenu nižší než přiměřenou, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(203)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že odvětví textilií ze skleněných vláken v Číně nadále těžilo ze subvencí v podobě výše popsaného poskytování elektřiny za cenu nižší než přiměřenou. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(204)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, zprávě o dostatečnosti důkazů, oznámení o zahájení přezkumu a odpovědi egyptské vlády na dotazník Komise se prošetřovalo údajné subvencování prostřednictvím těchto subvencí ze strany egyptské vlády:

(205)

Údajné subvencování v Egyptě se týká dvou společností ve spojení: Jushi Egypt Fiberglass Industry S.A.E (dále jen „Jushi Egypt“) a Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics S.A.E (dále jen „Hengshi Egypt“). Mateřské společnosti obou společností mají ústředí v Číně a jsou součástí CNBM Group, kterou v konečném důsledku řídí Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) (76). Egyptská vláda potvrdila, že tito dva výrobci zůstávají jedinými výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě.

(206)

Původním šetřením bylo zjištěno, že subvence v podobě prominutých nebo nevybraných státních příjmů, které jsou jinak splatné, a poskytnutí pozemků za cenu nižší než přiměřenou (podle písmen d), e), f) a g) výše) poskytla společnosti Jushi Egypt a/nebo Hengshi Egypt přímo egyptská vláda (77). Bylo však zjištěno, že přímé převody finančních prostředků poskytuje čínská vláda prostřednictvím bank, které jsou ve vlastnictví státu nebo jsou jinak řízeny státem (78). Při původním šetření bylo zjištěno, že egyptská vláda tyto subvence uznala a přijala, a proto jí byly přičteny jako její vlastní subvence. Ve vztahu k těmto subvencím byla proto egyptská vláda pro účely čl. 4 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení považována za orgán poskytující subvenci (79). V žádosti o přezkum se tvrdilo, že výše uvedené subvence pokračovaly stejným způsobem.

(207)

Jak již bylo popsáno v oddíle 3.1 výše, čínská vláda při šetření nespolupracovala a konkrétní dotazníky určené společnostem EXIM a Sinosure nebyly zodpovězeny.

(208)

Jak je uvedeno v 19. a 21. bodě odůvodnění výše, společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt při šetření rovněž nespolupracovaly a na dotazník neodpověděly. Komise proto verbální nótou ze dne 18. března 2026 o této skutečnosti informovala egyptskou vládu a zdůraznila, že hodlá použít článek 28 základního nařízení a vycházet z dostupných údajů týkajících se vyvážejících výrobců, a vyzvala ji, aby se vyjádřila. K této otázce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(209)

Egyptská vláda naproti tomu při šetření spolupracovala a poskytla odpověď na dotazník. Součástí dotazníku pro egyptskou vládu byl také zvláštní dotazník pro společnost TEDA Egypt Investment Co. (dále jen „TEDA Egypt“). Původně egyptská vláda v dotazníku neuvedla konkrétní odpověď týkající se společnosti TEDA Egypt. Poskytla ji však až po inspekci na místě. Komise se proto rozhodla použít dostupné údaje.

(210)

Inspekce na místě se uskutečnila také v prostorách těchto egyptských vládních orgánů:

(211)

Komise však měla za to, že ani po inspekci neobdržela úplná vysvětlení k některým otázkám vzneseným během šetření a že egyptská vláda nepředložila určité požadované dokumenty. Kromě toho, ačkoli byla návštěva společnosti TEDA Egypt původně plánována v rámci inspekce na místě, TEDA Egypt se nakonec s týmem Komise odmítla setkat.

(212)

Komise proto verbální nótou ze dne 18. března 2026 o této skutečnosti informovala egyptskou vládu a zdůraznila, že v případě otázek, které nebyly zcela vyjasněny, hodlá použít článek 28 základního nařízení.

(213)

Egyptská vláda vznesla námitku proti použití článku 28 základního nařízení s tím, že by se mělo jednat o výjimečné opatření, které vyžaduje prokázání, že dotčená strana úmyslně odmítla poskytnout přístup k nezbytným informacím nebo že významně bránila šetření. Egyptská vláda zdůraznila, že v průběhu vyšetřování náležitě spolupracovala a že veškeré potíže s poskytnutím všech požadovaných údajů vyplývaly z věcné nebo právní nemožnosti informace poskytnout, nikoli ze snahy je zatajit.

(214)

Egyptská vláda dále zdůraznila, že dovolávání se na článek 28 základního nařízení nelze použít jako sankční nástroj, jehož cílem je penalizovat zúčastněnou stranu. Jediným účelem využití dostupných údajů podle tohoto ustanovení je spíše umožnit Komisi pokračovat v šetření i přes absenci určitých údajů.

(215)

Závěrem egyptská vláda podtrhla, že Komise neposkytla dostatečné odůvodnění pro úplné odmítnutí zjištěných údajů, jak vyžaduje čl. 28 odst. 4 základního nařízení.

(216)

V tomto ohledu Komise objasnila, že jak bylo uvedeno ve verbální nótě ze dne 18. března 2026 a v další komunikaci s egyptskou vládou, Komise uznala úsilí a péči, s níž egyptská vláda s Komisí spolupracovala, a skutečnost, že poskytla většinu požadovaných vysvětlení a dokumentů. Jak bylo vysvětleno ve verbální nótě, Komise neměla v úmyslu zcela odmítnout všechny poskytnuté údaje. Namísto toho měla verbální nóta informovat egyptskou vládu o tom, že Komise hodlá využít dostupných údajů pouze u omezeného počtu otázek, které nebyly zcela objasněny, a to právě proto, aby Komise mohla pokračovat v šetření i přes absenci určitých údajů.

(217)

V souvislosti s tím Komise zdůraznila, že ve verbální nótě nebylo naznačeno, že by došlo k pokusu o zatajení informací. V každém případě není podstatné, zda byly určité informace a/nebo dokumenty záměrně zatajeny nebo zda nemohly být poskytnuty z technických, věcných nebo právních důvodů. Seznam chybějících informací předložený spolu s verbální nótou byl konstatováním faktů bez hodnotícího úsudku, v němž bylo uvedeno, které dokumenty byly vyžádány, ale nebyly obdrženy, a která vysvětlení Komise považovala za neúplná, což odůvodňovalo částečné použití dostupných údajů omezené na tyto body. Konkrétní prvky, u nichž Komise vycházela z dostupných údajů, jsou podrobně popsány v příslušných částech níže uvedené analýzy.

(218)

Společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt se nacházejí v zóně čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu (dále jen „zóna SETC“). Tato zóna se rozkládá na ploše 7,34 km2, která je rozdělena na základní oblast o rozloze 1,34 km2 a rozšířenou oblast o rozloze 6 km2.

(219)

Původním šetřením bylo zjištěno, že tuto zvláštní ekonomickou zónu zřídily společně Čína a Egypt. Právní a skutkové pozadí zřízení zóny SETC bylo popsáno v 647. až 669. bodě odůvodnění původního šetření.

(220)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, spolupráce na zřízení zóny SETC začala v 90. letech 20. století, kdy se egyptská vláda snažila využít čínských zkušeností s rozvojem zvláštních ekonomických zón s cílem zřídit podobnou zónu v Egyptě. V roce 1997 podepsali předsedové vlád Číny a Egypta memorandum o porozumění, v němž se obě země „dohodly, že budou spolupracovat na rozvoji svobodné ekonomické zóny v severní části Suezského průplavu“. Čínský státní podnik Tianjin Teda Investment Holding Co., Ltd. (dále jen „Tianjin TEDA“) a několik egyptských státních podniků založily společnost Egypt China Joint Venture Company (dále jen „ECJV“), která se měla postarat o počáteční rozvoj zóny, přičemž egyptská strana drží v ECJV 90 % podíl. Pozemek byl na ECJV převeden v roce 1998, ale vývoj se na několik let zastavil. V roce 2002 byla širší oblast, v níž se nachází zóna SETC, klasifikována jako zvláštní ekonomická zóna, čímž se na zónu SETC začala vztahovat ustanovení zákona č. 83/2002 o ekonomických zónách zvláštní povahy (dále jen „zákon č. 83/2002“).

(221)

Nový impuls k rozvoji přišel v roce 2006, kdy Čína začala prosazovat svou politiku vstupu na globální trhy pro čínské společnosti, aby investovaly v zahraničí, což vedlo k tomu, že Ministerstvo obchodu navrhlo zřízení tzv. zámořských zón obchodu a spolupráce a zóna SETC byla vyhlášena jako jedna z prvních osmnácti úředně schválených takových zón. V roce 2007 uspořádalo Ministerstvo obchodu nabídkové řízení na jmenování developerů pro tyto zóny a společnost Tianjin TEDA vyhrála nabídkové řízení pro zónu SETC.

(222)

V roce 2008 vytvořila společnost Tianjin TEDA společný podnik s Čínsko-africkým rozvojovým fondem za účelem zřízení společnosti China-Africa TEDA Investment Co., Ltd. (dále jen „China-Africa TEDA“) jako hlavního subjektu na čínské straně při rozvoji zóny. Společnosti China-Africa TEDA a ECJV poté založily novou společnost TEDA Egypt za účelem rozvoje zóny SETC. Jak je uvedeno ve 218. bodě odůvodnění výše, zóna měla základní oblast o rozloze 1,34 km2, která byla v roce 2013 rozšířena o dalších 6 km2.

(223)

Další rozvoj poté pokračoval rychlým tempem a do konce roku 2011 byla dokončena celá infrastruktura v základní oblasti. Zóna SETC se pak dále rozvíjela podle hlavních strategií obou zemí: čínské iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“ z roku 2013 a egyptského plánu rozvoje koridoru Suezského průplavu z roku 2014. V souvislosti s tímto plánem byla zóna SETC v roce 2015 úředně začleněna do širší ekonomické zóny Suezského průplavu (dále jen „zóna SC“). Celá tato oblast o rozloze přibližně 461 km2 byla od tohoto okamžiku v souladu se zákonem č. 83/2002 a jeho změnami klasifikována jako „ekonomická oblast zvláštní povahy“.

(224)

Během státní návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Egyptě v lednu 2016 podepsaly obě vlády rovněž Dohodu mezi Ministerstvem obchodu Čínské lidové republiky a Generálním úřadem ekonomické zóny Suezského průplavu Egyptské arabské republiky o zóně ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu (dále jen „dohoda o spolupráci“). Účelem této dohody bylo kodifikovat fungující praxi a formalizovat čínsko-egyptskou spolupráci v rámci iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, včetně podpory čínské vlády poskytované společnostem v zahraničí.

(225)

V neposlední řadě byla v roce 2016 také podepsána dohoda o spolupráci mezi egyptskou vládou a čínskou vládou, která představuje písemný rámec pro spolupráci v zóně SETC a formalizuje ji v rámci iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“. Dohoda výslovně uznala zónu SETC jako čínskou zámořskou zónu hospodářské a obchodní spolupráce, která má nárok na příslušnou politickou podporu a pomoc poskytovanou čínskou vládou. Byl také vytvořen mechanismus konzultací na třech úrovních, do něhož se zapojily různé vládní úřady obou zemí, aby se usnadnilo jeho provádění.

(226)

V původním šetření Komise zjistila, že egyptská vláda schválila poskytnutí preferenční finanční podpory ze strany čínské vlády výrobcům nacházejícím se v zóně SETC, a to v souladu s dohodnutými závazky rozvíjet a podporovat hospodářské činnosti v této zóně. Komise tudíž dospěla k závěru, že finanční příspěvky ve formě preferenčního financování od čínských veřejných orgánů pro společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt lze přičíst egyptské vládě jakožto vládě země původu nebo vývozu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení (80).

(227)

Během konzultací před zahájením řízení s egyptskou a čínskou vládou obě vlády tvrdily, že šetření těchto „mezistátních“ subvencí porušuje Dohodu WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“) a že neexistují žádné důkazy o tom, že Egypt „uznal a přijal“ čínské subvence. Egyptská vláda tato tvrzení opakovala v průběhu celého šetření a tvrdila, že v dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních ani v základním nařízení není žádný právní základ pro to, aby byla egyptské vládě přičtena finanční podpora poskytnutá Čínou společnostem Jushi Egypt a Hengshi Egypt.

(228)

V průběhu tohoto šetření byla zveřejněna zpráva panelu ve věci Evropská unie – Vyrovnávací clo na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli pocházející z Indonésie (DS616). Panel konstatoval, že přičítání finančních příspěvků poskytnutých jednou vládou (čínskými státními subjekty) vládě jiné země (Indonésie) je v rozporu s dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Egyptská vláda tvrdila, že zjištění panelu potvrdila její argumenty o nezákonnosti popsaného přičtení podle dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, a proto by měla Komise toto šetření ukončit.

(229)

Komise se však proti výše uvedeným zjištěním panelu odvolala, přičemž v rámci WTO dosud nebylo vydáno žádné konečné rozhodnutí. Zjištění panelu ve věci DS616 proto v současné době nepředstavují relevantní precedens. Zároveň ve spojených věcech C-269/23P a C-272/23P (81) v rámci řízení o odvolání proti původnímu nařízení i prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/870 (82) se Soudní dvůr vyjádřil, že finanční příspěvek poskytnutý vládou země A vyvážejícím subjektům usazeným v zemi B lze za určitých podmínek skutečně přičíst zemi B.

(230)

Soudní dvůr rozhodl, že podle článků 2 a 6 základního nařízení může mít subvence formu zahraniční investice provedené vládou třetí země (země A) do jedné nebo více společností usazených v jiné třetí zemi (země B) za předpokladu, že jednání vlády země B umožňuje mít za to, že tento finanční příspěvek poskytla těmto společnostem tím, že jim jej formálně předala nebo jim v praxi umožnila z něj mít prospěch (83). Tak tomu může být zejména tehdy, je-li zavedení právních předpisů, přijetí rozhodnutí, povolení nebo použití jakéhokoli jiného opatření zemí B nezbytné k tomu, aby uvedené společnosti mohly získat na území země B finanční příspěvek od země A, ať již je tato nezbytnost právní povahy, nebo vyplývá ze skutečnosti, že země A v praxi podřídila poskytnutí prospěchu z tohoto finančního příspěvku takovými právními předpisy, rozhodnutím, povolením nebo jiným opatřením.

(231)

Jak bylo stanoveno v původním nařízení, čínská a egyptská vláda v úzké spolupráci zřídily zónu SETC jako zónu vykazující právní a ekonomické zvláštnosti, které umožňovaly čínské vládě sledovat cíle vnější expanze svých odvětví v rámci iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“ a politik „vykročení do světa“ a poskytnout výhody spojené s těmito iniciativami. Uvedené úsilí egyptské vlády o zřízení zóny SETC a rozsáhlá koordinace s čínskou vládou v této souvislosti jednoznačně představují jednání, které umožňuje mít za to, že egyptská vláda poskytla tyto finanční příspěvky společnostem Jushi Egypt a Hengshi Egypt tím, že jim v rámci popsané spolupráce prakticky umožnila z nich těžit.

(232)

Komise sice při vyvozování svých závěrů ohledně právního a skutkového rámce zřízení zóny SETC částečně vycházela z dostupných údajů (84), avšak nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by znevěrohodnily některý ze závěrů, k nimž v této souvislosti dospěla. Komise proto setrvala na svém stanovisku, že poskytnutí finanční podpory čínskou vládou společnostem Jushi Egypt a Hengshi Egypt lze na základě dostupných důkazů přičíst egyptské vládě.

(233)

V návaznosti na poskytnutí informací egyptská vláda zopakovala svá tvrzení, že přičtení jakékoli finanční podpory poskytnuté Čínou společnostem Jushi Egypt a Hengshi Egypt egyptské vládě je v rozporu s ustanoveními dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a základního nařízení, jak bylo potvrzeno ve věci DS616.

(234)

Komise zdůraznila, že již ve 227. až 230. bodě odůvodnění vysvětlila, že zjištění panelu ve věci DS616 nepředstavují relevantní precedens, neboť Komise se proti těmto zjištěním odvolala. Zároveň, jak je popsáno ve stejných bodech odůvodnění, Soudní dvůr potvrdil, že takové přičtení je podle základního nařízení možné.

(235)

Jelikož nebyly předloženy nové argumenty, které by svědčily o opaku, Komise tvrzení egyptské vlády zamítla.

(236)

Při původním šetření bylo zjištěno, že společnost Jushi Egypt obdržela subvence prostřednictvím preferenčních úvěrových ujednání od čínských politických bank, které jednaly jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) a článku 3 základního nařízení. Tyto úvěry byly společnosti Jushi Egypt poskytnuty jednak přímo bankou China Development Bank (dále jen „CDB“) a bankou EXIM (85) a jednak jako mezipodnikové úvěry od její mateřské společnosti Jushi China (86). Ve druhém jmenovaném případě nezískala tedy společnost Jushi Egypt úvěry přímo od čínských bank, ale preferenční financování od těchto institucí získala společnost Jushi China a výhodu získanou z uvedených úvěrů převedla na své výrobní činnosti v Egyptě (tj. na společnost Jushi Egypt).

(237)

Vzhledem k tomu, že v tomto šetření nespolupracovala čínská vláda, žádná z bank ve vlastnictví státu v Číně, pro něž Komise zaslala čínské vládě konkrétní dotazníky, ani žádný z vyvážejících výrobců v Číně nebo Egyptě, vycházela Komise při určování, zda egyptští vyvážející výrobci nadále těží z poskytování preferenčních úvěrů, z dostupných údajů.

(238)

Jak bylo vysvětleno v 56. až 69. bodě odůvodnění výše, Komise dospěla k závěru, že konkrétní cíle veřejné politiky jsou prováděny státem vlastněnými bankami při výkonu vládních funkcí ve vztahu k odvětví skleněných vláken, zejména bankou EXIM, čímž jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení. I kdyby nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise zjistila, že uvedené banky, jakož i banky v soukromém vlastnictví by byly rovněž považovány za pověřené a řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(239)

Další právní kontext se vztahuje rovněž na úvěry poskytnuté bankami EXIM a CDB společnosti Jushi Egypt, které byly zjištěny již v původním šetření (87).

(240)

Společnosti China-Africa TEDA a EXIM podepsaly dne 6. listopadu 2009 memorandum o strategickém partnerství a předložily plán balíčku s celkovou částkou až 6 miliard RMB za účelem realizace celkové strategické spolupráce v zámořských zónách obchodní a ekonomické spolupráce.

(241)

Dne 7. listopadu 2009 podepsalo šest afrických zón ekonomické a obchodní spolupráce, k nimž patří zóna SETC, Pakt o společném setkání čínských zámořských (afrických) zón ekonomické a obchodní spolupráce a Čínsko-afrického rozvojového fondu (CADF), který je dceřinou společností banky CDB.

(242)

Kromě toho v roce 2013 Ministerstvo obchodu vydalo „Oznámení o aspektech týkajících se podpory Čínské rozvojové banky pro vytvoření a rozvoj zámořských zón ekonomické a obchodní spolupráce“. Podle tohoto oznámení bude Ministerstvo obchodu a banka CDB „poskytovat politickou podporu pro investice a financování pro podniky a podniky vstupující do zóny ve způsobilých zónách spolupráce“. Banka CDB „vyjasní základní podmínky pro prioritní financování v zóně spolupráce v souladu s požadavky Ministerstva obchodu a Ministerstva financí“ a bude „selektivně podporovat projekty v rámci projektů výstavby a spolupráce, kterým Ministerstvo obchodu společně s hostitelskými vládami zóny spolupráce věnovalo velkou pozornost“.

(243)

Článek 4 dohody o spolupráci z roku 2016 podepsané mezi Čínou a Egyptem navíc uvádí, že „čínská vláda označuje zónu spolupráce za čínskou zámořskou zónu ekonomické a obchodní spolupráce. Zóna spolupráce […] má nárok na příslušnou politickou podporu a pomoc poskytovanou čínskou vládou pro zámořské zóny ekonomické a obchodní spolupráce“. Kromě toho podle článku 5 čínská vláda podpoří zónu spolupráce tím, že „bude vybízet příslušné finanční instituce, aby poskytovaly finanční nástroje pro […] investiční projekty v rámci zóny spolupráce, pokud jsou splněny podmínky pro poskytování úvěrů a požadavky na používání úvěrů“.

(244)

Dále ustanovení čl. 2 bodu IV Dohody o spolupráci při zřízení řídícího výboru pro zónu čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu, která provádí výše uvedenou dohodu, dále upřesňuje, že zřízený řídící výbor „vyvine maximální úsilí o hladké provedení všech podpůrných politik podle čínských a egyptských právních a správních předpisů“, a čl. 2 bod V dodává, že tento výbor „koordinuje příslušné finanční instituce, mimo jiné včetně bankovních institucí, pojišťovacích institucí a různých fondů, které poskytují úvěrovou podporu zóně spolupráce a podnikům v této zóně, a pomáhá zóně spolupráce a podnikům v této zóně hledat další způsoby financování“.

(245)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že čínské finanční instituce ve vlastnictví státu, včetně bank EXIM a CDB, uplatňovaly při výkonu vládních funkcí s ohledem na odvětví textilií ze skleněných vláken, a zejména zahraniční dceřiné společnosti čínských společností usazené v zóně SETC, výše uvedený právní rámec. Proto se jednalo o veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s příslušnou judikaturou WTO. I kdyby nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise dospěla k závěru, že by byly považovány za pověřené nebo řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(246)

Konkrétní úvěrové smlouvy a podrobnosti o mezipodnikových úvěrech mezi subjekty Jushi nejsou veřejně dostupnými informacemi a nebyly Komisi poskytnuty. Přesnou povahu, počet, výši a preferenční podmínky těchto úvěrů proto nebylo možné přesně určit. Nebyl však k dispozici žádný důkaz o tom, že subvencování v rámci tohoto režimu bylo ukončeno. Z dostupných údajů naopak vyplývá, že subvencování v rámci tohoto režimu pokračovalo i v období přezkumného šetření.

(247)

V původním šetření Komise konkrétně zjistila, že banky CDB a EXIM poskytly společnosti Jushi Egypt dva úvěry v celkové výši 200 milionů USD. První úvěr (z roku 2012) byl použit na financování spuštění závodu, zatímco druhý úvěr (z roku 2016) odpovídal projektu rozšíření pro další výrobní linku (88). Bylo však zjištěno, že tyto úvěry samy o sobě nepostačovaly k pokrytí celkových finančních potřeb na rozvoj výrobních činností. V období 2014–2018 tedy společnost Jushi China poskytla společnosti Jushi Egypt také řadu mezipodnikových úvěrů v celkové výši 260 milionů USD (89).

(248)

Z důkazů shromážděných v rámci tohoto šetření vyplynulo, že společnost Jushi Egypt v posuzovaném období realizovala další projekt rozšíření výrobní kapacity. Z finančních účtů společnosti Jushi China vyplynulo, že společnost Jushi Egypt byla jedním z jejích zámořských subjektů, který měl rozpracovaný projekt výstavby výrobní linky. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že společnost Jushi Egypt po původním šetření koupila nejméně jeden další pozemek za účelem rozšíření svých zařízení (90), což vyžadovalo velké množství finančních prostředků.

(249)

Egyptská vláda tvrdila, že během posuzovaného období žádná egyptská banka neposkytla společnosti Jushi Egypt ani Hengshi Egypt úvěr, z čehož lze vyvodit, že společnost Jushi Egypt se musela jako na zdroj financování uvedených rozsáhlých výdajů nadále spoléhat na úvěry od bank CDB a EXIM, mezipodnikové úvěry od své mateřské společnosti nebo na obojí.

(250)

Současně, jak je uvedeno v 70. až 81. bodě odůvodnění výše, čínští výrobci textilií ze skleněných vláken nadále těžili z velkých částek preferenčního financování ze strany bank ve vlastnictví státu, včetně úvěrů pro společnost Jushi China.

(251)

Komise rovněž v několika nedávných šetřeních soustavně shledávala, že podporovaná odvětví, jako je odvětví textilií ze skleněných vláken, dostávají napadnutelné subvence v podobě preferenčního financování ze strany bank ve vlastnictví státu (91).

(252)

Komise proto na základě dostupných údajů dospěla k závěru, že společnost Jushi Egypt nadále dostávala preferenční úvěry od bank CDB a EXIM, od své mateřské společnosti nebo od obou.

(253)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda, čínští vyvážející výrobci a egyptští vyvážející výrobci a jejich dceřiné společnosti nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence obdržené během období přezkumného šetření.

(254)

Na základě dostupných důkazů však Komise mohla dospět k závěru, že během období přezkumného šetření byly společnosti Jushi Egypt nadále poskytovány preferenční úvěry, a to v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se odvětví textilií ze skleněných vláken.

(255)

Jak je popsáno v oddílech 4.1 a 4.2 výše, Komise dospěla k závěru, že poskytujícím orgánem v souvislosti s preferenčním financováním je egyptská vláda. Egyptská vláda společnosti Jushi Egypt umožnila, aby v praxi těžila z preferenčního financování v rámci popsané spolupráce s čínskou vládou, tím, že uznala a přijala označení zóny SETC čínskou vládou jako zámořského území investic podle článku 4 dohody o spolupráci a schválila její plné provádění mimo jiné prostřednictvím poskytování preferenčního financování čínskou vládou.

(256)

V uvedeném rámci byly tyto subvence omezeny na společnosti založené v zóně SETC. Komise proto dospěla k závěru, že se jednalo o regionální subvence ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, které spadají do působnosti poskytujícího orgánu, v souladu s čl. 4 odst. 2 až 4 základního nařízení.

(257)

Na základě výše uvedených úvah a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že společnost Jushi Egypt nadále získávala napadnutelné subvence v podobě preferenčního financování od čínských bank ve vlastnictví státu, a to buď formou přímých úvěrů, nebo formou mezipodnikových úvěrů od své mateřské společnosti Jushi China.

(258)

Při původním šetření bylo zjištěno, že společnost Jushi Egypt rovněž těžila z napadnutelných subvencí v podobě grantů, které jí poskytoval státem kontrolovaný subjekt CNBM prostřednictvím splacených kapitálových injekcí a převodů finančních prostředků prostřednictvím jiných typů kapitálových účtů. Tyto finanční prostředky byly potřebné jako doplněk k výše popsaným přímým a mezipodnikovým úvěrům na pokrytí finančních potřeb investic společnosti Jushi Egypt (92).

(259)

Při původním šetření bylo zjištěno, že od roku 2012 do období původního šetření se kapitál společnosti Jushi Egypt zvýšil na 162 milionů USD. Z finančních výkazů společnosti Jushi China, které žadatel předložil v tomto šetření, vyplynulo, že základní kapitál společnosti Jushi Egypt zůstal mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření stabilní. Z dostupných důkazů tedy vyplývá, že v daném období nedošlo k žádným dalším kapitálovým injekcím do společnosti Jushi Egypt.

(260)

V původním šetření však Komise vypočítala výši subvencování za období původního šetření takto. K amortizaci částky grantu použila Komise průměrnou dobu životnosti aktiv společnosti Jushi Egypt za předpokladu, že finanční prostředky v podobě kapitálových injekcí byly použity na vyřešení nedostatku prostředků u investičních projektů. Byla použita doba amortizace v délce dvanácti let. Výhoda vypočtená v původním šetření pro kapitálové vklady se proto uplatnila i v období přezkumného šetření. Tato subvence zůstala specifická, jak je popsáno v oddíle 4.2.3.3 původního nařízení.

(261)

Vzhledem k tomu, že společnost Jushi Egypt nespolupracovala, neměla Komise k dispozici žádné informace o obratu z prodeje textilií ze skleněných vláken, na jejichž základě by bylo možné vypočítat výši výhody, již bylo možno získat v období přezkumného šetření. Jak bylo vysvětleno, Komise mohla dojít k závěru, že během období přezkumného šetření společnost Jushi Egypt nadále těžila z podpory pro kapitálové investice stejně jako v původním šetření.

(262)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že společnost Jushi Egypt nadále získávala napadnutelné subvence v podobě splacených kapitálových injekcí a převodu finančních prostředků prostřednictvím jiných typů kapitálových účtů.

(263)

V původním šetření Komise zjistila, že společnost Jushi Egypt rovněž těžila z napadnutelných subvencí v podobě vývozního úvěru poskytnutého společností Sinosure v rámci dohody podepsané společností Jushi China, která se vztahovala rovněž na vývoz uskutečňovaný společností Jushi Egypt. Při původním šetření bylo zjištěno, že společnost Sinosure je ve vlastnictví čínské vlády, která nad ní vykonává významnou kontrolu, a tudíž představuje veřejnoprávní subjekt, nebo je v každém případě pověřena či řízena čínskou vládou, a že pojistné za pojištění vývozních úvěrů, které čínští výrobci textilií ze skleněných vláken zaplatili společnosti Sinosure, bylo založeno na preferenčních podmínkách. Stejně závěry byly vyvozeny i v tomto šetření (viz oddíl 3.4.2 výše).

(264)

Původním šetřením bylo rovněž zjištěno, že se pojistné požadované za vývoz z Egypta nelišilo od pojistného za vývoz z Číny. To ukázalo, že společnost Sinosure při stanovení ceny za pojištění vývozního úvěru nezohlednila riziko země a že zjištění vztahující se na vývoz společnosti Jushi China se vztahují i na společnost Jushi Egypt. Při původním šetření bylo rovněž zjištěno, že tato subvence je specifická, neboť je závislá na vývozu ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(265)

Bez ohledu na napadnutelnost tohoto programu se však Komise v původním šetření rozhodla jej dále neprošetřovat, protože jakákoliv výhoda v rámci tohoto programu by byla minimální.

(266)

Vzhledem k tomu a ke skutečnosti, že Komise by kvůli absenci odpovědí na dotazník nebyla schopna v období přezkumného šetření vypočítat žádné subvenční rozpětí, se rozhodla, že tento režim není nutné v tomto šetření před pozbytím platnosti zkoumat, aniž by tím byla dotčena zjištění o jeho napadnutelnosti.

(267)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda v souladu se svými připomínkami, které již byly popsány v 233. bodě odůvodnění, zopakovala tvrzení, že nebylo prokázáno poskytnutí finančních příspěvků egyptským vyvážejícím výrobcům ze strany egyptských veřejnoprávních subjektů nebo soukromých subjektů pověřených nebo řízených egyptskou vládou.

(268)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové argumenty nebo důkazy, které by zneplatnily jakýkoli ze závěrů uvedených v oddílech 4.2 a 4.3 výše, Komise tato tvrzení zamítla.

(269)

Při původním šetření bylo zjištěno, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt těžily z osvobození od DPH a dovozních cel na dovoz zařízení používaných ve výrobním procesu společností nacházejících se v zóně SC (93).

(270)

Původním šetřením bylo zjištěno, že podle článku 22 zákona č. 83/2002 ve znění zákona č. 27/2015, kterým se mění některá ustanovení zákona o ekonomických zónách zvláštní povahy stanovená zákonem č. 83/2002 (dále jen „zákon č. 27/2015“), je zóna SC součástí samostatné celní oblasti v Egyptě. Podle článku 42 zákona č. 83/2002 jsou dovezená zařízení, nástroje nebo přístroje osvobozeny od dovozních daní a poplatků, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC.

(271)

Pokud jde o zacházení s DPH, při původním šetření bylo zjištěno, že společnosti nacházející se mimo zónu SC platí DPH z dovozu předem a kompenzují ji pomocí DPH z prodejů na domácím trhu nebo případně požádají o její vrácení po vývozu konečných výrobků. V případě společností nacházejících se v zóně SC se DPH odkládá, a tedy se zpočátku neúčtuje. Daňové orgány si pouze ponechaly právo požádat o zaplacení DPH následně.

(272)

Původním šetřením bylo zjištěno, že společnosti nacházející se v kontinentálním Egyptě (mimo zónu SC), které nakupují stroje podléhající platné sazbě DPH, měly využívat zaplacených částek DPH jako úvěru oproti budoucím platbám. Je-li však přeplatek zadržován po dobu delší než šesti po sobě jdoucích daňových období (měsíců), což bude případ společností, které se výrazně podílejí na vývozu a které tedy nemohou započíst DPH na vstupu jako úvěr oproti budoucím platbám, musí registrovaná osoba požádat o vrácení zůstatku. Egyptský daňový orgán by měl zkontrolovat správnost zůstatku a vrátit daň do 45 dnů ode dne podání žádosti.

(273)

V původním šetření měla Komise za to, že výše dovozních daní a cel, od nichž jsou společnosti v zóně SC osvobozeny, představuje napadnutelný finanční příspěvek, jelikož jakékoli zařízení použité při výrobě výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, bude s největší pravděpodobností po celou dobu své životnosti používáno na egyptském území, aniž by bylo znovu vyvezeno nebo prodáno na domácím trhu. Neexistuje tedy žádný jiný důvod pro osvobození od daní nebo cel na dovoz takového zařízení než poskytnout výhodu společnostem nacházejícím se v zóně SC. Jedná se tedy o ušlý příjem ve výši dovozních daní a cel, které nebyly vybrány při dovozu uvedených zařízení (94). Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení.

(274)

Pokud jde o zacházení s DPH u strojního zařízení dovezeného pro výrobu v zóně SC, Komise v původním šetření považovala odloženou DPH za výhodu pouze v případě, že její odložení mělo pozitivní dopad na peněžní tok společnosti v zóně SC oproti společnostem ve zbylé části Egypta, které musely DPH zaplatit předem (95). Výsledkem je, že výhoda peněžního toku z odložené DPH byla považována za rovnocennou průměrné úrokové sazbě z vkladů v Egyptě během období původního šetření, uplatněné na částky DPH, které byly odloženy za zboží nakoupené od roku 2017.

(275)

Komise proto zkoumala, zda tento právní rámec stále platil a zda společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt v období přezkumného šetření nadále těžily z tohoto režimu.

(276)

Základní právní rámec, který je pro tento režim relevantní, zůstal nezměněn, ačkoli byl modernizován rámec celních postupů. V roce 2020 byl přijat nový zákon o clech č. 207 (dále jen „zákon č. 207/2020“), který nahradil starý zákon č. 66 z roku 1963. Nový zákon č. 207/2020, který platí na celostátní úrovni, sjednotil celní postupy (včetně postupů pro zvláštní ekonomické zóny) a konsolidoval osvobození od daně, které byly rozptýleny v různých zákonech. Egyptská vláda však zdůraznila, že zákon č. 207/2020 nezměnil zvláštní režim cel, který se uplatňuje v zóně SC.

(277)

Komise proto dospěla k závěru, že věcně relevantní právní předpisy v Egyptě v období přezkumného šetření zůstaly stejné jako v původním šetření:

(278)

Pravidla, kterými se řídí osvobození od dovozních daní a cel pro strojní zařízení dovážené do zóny SC, jakož i zvláštní zacházení s DPH v případě uvedeného zařízení v porovnání se zbylou částí Egypta, jak je popsáno v 270. až 273. bodě odůvodnění výše, se tedy oproti původnímu šetření nezměnila.

(279)

Pro výpočet výše subvence v rámci tohoto režimu v období původního šetření Komise odepisovala získanou výhodu po dobu životnosti zařízení, které společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt dovezly. Téměř veškeré zařízení, na němž byly tyto výpočty založeny v původním šetření, bylo v období přezkumného šetření stále odepisováno. Z provedených výpočtů tedy nutně vyplývá, že tito dva vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále využívali výhod plynoucích z tohoto režimu ve vztahu k uvedenému zařízení

(280)

Egyptská vláda poskytla Komisi seznamy zařízení, která společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt dovezly do zóny SC v dotčeném období. Ze seznamů vyplývá, že obě společnosti dovezly určitá nová strojní zařízení. Vzhledem k tomu, že se právní rámec oproti původnímu šetření nezměnil, dospěla Komise k závěru, že obě společnosti měly z tohoto režimu prospěch, pokud jde o uvedená zařízení, stejným způsobem jako v původním šetření.

(281)

Egyptská vláda tvrdila, že tento režim nelze považovat za subvenci, protože osvobození od dovozních cel a zacházení s DPH pro kapitálové statky nejsou podle egyptského zákona specifickými investičními pobídkami.

(282)

Jak však bylo zjištěno jak v původním šetření, tak v tomto oddíle výše, článek 42 zákona č. 83/2002 výslovně stanoví osvobození od dovozních cel na zařízení, nástroje nebo přístroje, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC. Toto osvobození se nevztahuje na dovoz zařízení do zbylé části Egypta.

(283)

Pokud jde o zvláštní zacházení s DPH, jak bylo vysvětleno v 274. a 280. bodě odůvodnění výše, stejně jako v původním šetření měla Komise za to, že skutečnost, že DPH ze zařízení dovezeného do zóny SC může být odložena, má pozitivní dopad na peněžní tok společnosti v zóně SC oproti společnostem ve zbylé části Egypta, které musely DPH zaplatit předem. Komise proto neshledala důvod ke změně svých závěrů.

(284)

Komise tudíž dospěla k závěru, že tato subvence je i nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě není obecně platná a vztahuje se pouze na společnosti, které se nacházejí v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je zóna SC.

(285)

Vzhledem k tomu, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt nespolupracovaly, nebylo možné vypočítat přesnou výši poskytnuté výhody. Jak je však vysvětleno ve 279. a 280. bodě odůvodnění výše, Komise mohla vyvodit závěr, že během období přezkumného šetření oba vyvážející výrobci nadále využívali výše popsané úlevy v podobě osvobození od DPH a snížení dovozních cel.

(286)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě nadále těžili z tohoto režimu. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(287)

V původním šetření Komise zjistila, že společnosti působící ve zvláštní ekonomické zóně, jako je zóna SC, kde se nacházejí společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt, využívaly osvobození od DPH a snížení dovozních cel za dovezený materiál (96).

(288)

Podle článku 42 zákona č. 83/2002 jsou dovezené suroviny, potřeby, náhradní díly a jakékoli jiné materiály nebo součásti osvobozeny od placení daní a poplatků, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC. Na druhé straně je třeba platit veškeré daně a poplatky za všechny výrobky, které se propouštějí na domácí trh mimo zónu SC. Avšak vzhledem k tomu, že je zóna SC součástí samostatné celní oblasti, jak je uvedeno v 270. bodě odůvodnění výše, je třeba platit veškeré daně a poplatky za všechny výrobky, které se propouštějí na domácí trh mimo zónu SC.

(289)

Během původního šetření Komise zjistila, že v souladu s ustanoveními zákona č. 83/2002 byli oba vyvážející výrobci osvobozeni od dovozních cel ze vstupních materiálů použitých při výrobě vyvážených dotčených výrobků. Tento režim odpovídá systému navracení cla popsaného v písmenu i) přílohy I základního nařízení. V souladu s písmenem i) přílohy I mohou systémy navracení u náhradních vstupů představovat vývozní subvenci, pokud umožňují, aby byla vrácena částka vyšší než dovozní poplatky původně vybrané za dovážené vstupy, o jejichž vrácení se žádá.

(290)

Komise v původním šetření dospěla k závěru, že systém pro sledování navracení cla, který by mohl ověřit, zda nedochází k nadměrnému vracení dovozních poplatků, nebyl v období původního šetření účinně uplatňován (97). Komise proto považovala tento režim navracení cla za napadnutelný.

(291)

Bylo zjištěno, že zacházení s DPH u dovážených materiálů je stejné jako režim u dovážených strojních zařízení popsaný v oddíle 4.4.1 výše: DPH z dováženého zboží se v zóně SC neplatí předem, nýbrž se odkládá. Daňové orgány si pouze ponechávají právo požádat o zaplacení DPH následně.

(292)

V tomto šetření se tedy Komise snažila zjistit, zda v období přezkumného šetření existoval spolehlivý systém ověřování, který by kontroloval, zda nedochází k nadměrnému vracení dovozních poplatků, zda právní rámec, jímž se řídí osvobození od DPH z dovezených materiálů, zůstal zachován a zda společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt v období přezkumného šetření nadále těžily z tohoto režimu.

(293)

Stejně jako v případě dovozu zařízení do zóny SC, jak je vysvětleno ve 276. a 277. bodě odůvodnění výše, zůstal právní rámec relevantní pro tento režim nezměněn, ale došlo k modernizaci rámce celních postupů. Přijetí nového zákona o clech č. 207/2020 a souvisejících prováděcích předpisů přineslo novinky do fungování celních postupů. Pro zkoumání tohoto režimu v období přezkumného šetření byly proto relevantní tyto právní předpisy:

(294)

Pravidla týkající se osvobození od dovozních daní a cel za materiál dovezený do zóny SC, stejně jako zvláštní zacházení s DPH v případě uvedeného materiálu ve srovnání se zbylou částí Egypta popsané v 291. bodě odůvodnění výše, na něž se vztahuje zákon č. 83/2002 a další právní předpisy týkající se konkrétně zvláštních ekonomických zón, jako je zóna SC, tedy oproti původnímu šetření zůstávají beze změny.

(295)

Pokud jde o výběr dovozních daní a cel za vstupní materiály, jak bylo vysvětleno výše a potvrzeno egyptskou vládou, zóna SC je považována za samostatnou celní oblast a dovoz surovin do zóny nepodléhá platbě cla, které je pozastaveno. Namísto toho pouze v případě, že jsou konečné výrobky následně dovezeny do Egypta, platí dovozní clo za suroviny zákazník v Egyptě, a to na základě hodnoty dovezených výrobků.

(296)

Ve své odpovědi na dotazník a v následných výměnách s Komisí egyptská vláda vysvětlila, že nový zákon o clech č. 207/2020 sjednotil celní postupy, včetně postupů pro zvláštní ekonomické zóny. Hlavní změnou byla modernizace postupů, konkrétně zavedení a povinné provádění systému předem poskytovaných informací o nákladu prostřednictvím IT platformy/rozhraní s názvem „Nafeza“, který digitalizuje proces výběru a vyměřování daní.

(297)

Egyptská vláda vysvětlila, že Generální úřad zóny SC má přístup ke zvláštním modulům tohoto systému, relevantním pro schvalování povolení a sledování zásob společností v zóně SC, čímž je zajištěno propojení mezi schváleními v zóně SC a celním odbavením prováděným celním úřadem. Egyptská vláda vysvětlila, že systém Nafeza automaticky vypočítává clo a DPH za dovezené vstupy, ale uvedla, že společnosti v zóně SC jsou od placení těchto poplatků osvobozeny.

(298)

Egyptská vláda rovněž vysvětlila, že Generální úřad zóny SC a celní úřad sledují místo určení konečných výrobků ze zóny SC pomocí „osvědčení o místě určení“. Výrobci v zóně SC musí uvedená osvědčení předkládat jak pro prodej konečných výrobků na domácím trhu v Egyptě, tak pro vývoz. Celní úřad vypočítá podíl prodeje na domácím trhu na celkovém prodeji zaznamenaném u daného výrobce a na tomto základě stanoví daňovou zátěž za dovozené vstupy. Egyptská vláda vysvětlila, že celní orgány vedou pro tyto výpočty spisy týkající se konkrétních společností.

(299)

Vzhledem k tomu, že zóna SC je v Egyptě samostatnou celní oblastí, byl navíc výnosem č. 34/2020 zřízen specializovaný celní výbor zóny SC, který monitoruje vstupy dovážené do zóny SC a výrobky z ní vyvážené. Egyptská vláda prohlásila, že díky nové IT infrastruktuře může Generální úřad sledovat zásoby společností v zóně SC v reálném čase. Při určování výše dovozních cel, která je třeba zaplatit za dovoz vstupů v případě, že je navazující výrobek prodán na egyptském trhu, se vychází ze složení konečných výrobků poskytnutých výrobci.

(300)

V neposlední řadě egyptská vláda rovněž prohlásila, že po proclení se provádějí audity s cílem ověřit, zda to, co bylo deklarováno v době celního odbavení nebo vývozu, odpovídá tomu, co je skutečně zaznamenáno v účetnictví a záznamech společností. Takové audity se však ve společnostech Jushi Egypt a Hengshi Egypt během období přezkumného šetření neuskutečnily.

(301)

Zdá se tedy, že právní a procesní rámec pro systém monitorování vracení cla existuje. Komise však nemohla ověřit, zda v praxi účinně funguje.

(302)

Za prvé, egyptská vláda poskytla přehledy příchozích a odchozích transakcí společností Jushi Egypt a Hengshi Egypt za účetní období 2023/2024 a 2024/2025. Tyto informace však byly omezeny na celkovou hmotnost a hodnotu všech dovezených vstupů a vyvezených výrobků za dané období. Z těchto spisů vyplynulo, že došlo k určitému prodeji konečného výrobku na domácím egyptském trhu. Tyto spisy však neuváděly žádné výpočty částky dovozních cel, která by musela být zaplacena za vstupy použité při výrobě těchto výrobků, jak je popsáno v 298. bodě odůvodnění výše.

(303)

Egyptská vláda byla prostřednictvím písemného upozornění na nedostatky požádána, aby poskytla spisy týkající se konkrétních společností uvedené v 298. bodě odůvodnění výše pro společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt, z nichž by vyplynul výpočet částek DPH a dovozních cel, které mají být zaplaceny z dovezených surovin použitých při výrobě zboží, které bylo prodáno na domácím trhu. Avšak teprve po inspekci na místě poskytla egyptská vláda Komisi spis, v němž byly uvedeny všechny transakce s dovezenými materiály a částky cel a DPH, které by se za normálních okolností musely z těchto dovozů zaplatit, pokud by nebyly dovezeny do zóny SC. Ačkoli podrobnosti a pravost tohoto dokumentu nebylo možné dále ověřit, protože byl předložen až po inspekci na místě, zdálo se, že potvrzuje existenci systému, který vypočítává clo a DPH, jež by se za normálních okolností musely vztahovat na vstupy dovezené do zóny SC, jak je popsáno v 297. bodě odůvodnění výše.

(304)

Komise však neobdržela žádné dokumenty, které by prokazovaly výpočet DPH a dovozních cel, které byly vybrány z dovezených vstupů použitých při výrobě zboží, které společnosti Jushi Egypt nebo Hengshi Egypt prodaly na egyptském domácím trhu. Kromě toho nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by tyto výpočty vycházely z kusovníků, složení výrobků nebo jiných metod, na jejichž základě by bylo možné tyto částky řádně vypočítat.

(305)

Za druhé, během inspekce na místě nemohl tým Komise vidět fungování a rozhraní systému Nafeza, který je popsán výše. Komise proto nebyla schopna ověřit, jak systém skutečně funguje a zda lze jeho prostřednictvím účinně monitorovat vracení dovozních cel nebo zda se tak děje.

(306)

Za třetí, nebyly předloženy žádné listinné důkazy o tom, že by egyptská vláda provedla v období přezkumného šetření nějaké kontroly na místě nebo audit zásob vstupních materiálů společnosti Jushi Egypt nebo Hengshi Egypt.

(307)

Komise proto nemohla potvrdit, že existuje nebo je účinně prováděn spolehlivý systém ověřování, který monitoruje nadměrné vracení dovozních poplatků a předchází mu. Toto bylo sděleno egyptské vládě verbální nótou (98), v níž bylo zdůrazněno, že Komise hodlá použít článek 28 základního nařízení a ve svých závěrech ohledně tohoto bodu vycházet z dostupných skutečností.

(308)

Ve svých připomínkách, kterými vznesla námitku proti použití článku 28 základního nařízení (viz 213. bod odůvodnění výše), egyptská vláda tvrdila, že spisy s výpočty DPH a cel pro konkrétní společnosti uvedené v 298. bodě odůvodnění výše představují interní dokumenty společnosti a Generální úřad zóny SC je nemá k dispozici. Komise však zjistila, že to není v souladu s předchozími vysvětleními: egyptská vláda ve své odpovědi na dotazník uvedla, že celní úřad tyto spisy uchovává. Mohly být proto poskytnuty v průběhu vyšetřování.

(309)

Egyptská vláda rovněž uvedla, že během inspekce na místě byl týmu Komise umožněn přístup k zaměstnancům celní správy v prostorách Generálního úřadu a bylo mu umožněno nahlédnout do rozhraní systému Nafeza. Komise nezpochybnila, že: týmu Komise byl skutečně umožněn přístup k zaměstnancům, aby mohli diskutovat a pozorovat fungování systému. Pracovníci celní správy však vysvětlili, že z této stanice nelze přistupovat k funkcím systému Nafeza, které ukazují, jak egyptská vláda vypočítává a monitoruje výběr DPH a dovozních cel. Komise proto nemohla během inspekce na místě ověřit fungování systému v reálném čase.

(310)

Proto, jak je popsáno výše, přestože legislativní rámec pro monitorování systému navracení cla zjevně existuje, nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by byl tento rámec v praxi účinně uplatňován. Komise proto dospěla k závěru, že režim osvobození od cla nemá povahu povoleného systému navracení cla ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení a rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmenu i) přílohy I a příloze II (definice a pravidla pro navracení) základního nařízení. Nebylo prokázáno, že existuje účinný systém nebo postup pro potvrzení toho, které vstupy jsou spotřebovávány při výrobě výrobků prodávaných na domácím trhu a v jakém množství. Kromě toho se zdá, že egyptská vláda neprovádí přezkoumání nebo audit skutečných vstupů.

(311)

Pokud jde o zacházení s DPH z dovezených materiálů, i kdyby takový systém existoval, Komise stejně jako v původním šetření shledala, že skutečnost, že DPH ze surovin dovezených do zóny SC mohla být odložena, měla pozitivní dopad na peněžní tok společností v zóně SC. Společnosti ve zbylé části Egypta, které musí DPH platit předem, by tento pozitivní dopad na svůj peněžní tok neměly. Komise neshledala žádný důvod ke změně svých závěrů v tomto ohledu.

(312)

Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění výše, ze seznamů transakcí předložených egyptskou vládou vyplynulo, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt v dotčeném období dovážely suroviny do zóny SC a uskutečňovaly určitý prodej na domácím egyptském trhu. Vzhledem k tomu, že právní rámec, jímž se řídí osvobození od DPH, se oproti původnímu šetření nezměnil a že nebylo prokázáno, že existuje spolehlivý systém ověřování, který monitoruje nadměrné vracení dovozních cel za dovoz surovin a předchází mu, dospěla Komise k závěru, že obě společnosti těžily z tohoto režimu stejným způsobem jako v původním šetření.

(313)

Jak bylo rovněž zjištěno v původním šetření, nadměrné úlevy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě nejsou obecně platné a vztahují se pouze na společnosti, které se nacházejí v zóně SC. Stejně tak výhoda plynoucí z osvobození od DPH je specifická, neboť právní předpisy omezují osvobození od DPH pouze na podniky, které se nacházejí v zóně SC.

(314)

Komise tudíž dospěla k závěru, že tato subvence je i nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě není obecně platná a vztahuje se pouze na společnosti, které se nacházejí v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je zóna SC.

(315)

Vzhledem k tomu, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt nespolupracovaly, nebylo možné vypočítat přesnou výši poskytnuté výhody. Jak je však vysvětleno v 312. bodě odůvodnění výše, Komise mohla vyvodit závěr, že během období přezkumného šetření oba vyvážející výrobci nadále využívali výše popsané úlevy v podobě osvobození od DPH a snížení dovozních cel.

(316)

Egyptská vláda rovněž prohlásila, že jak potvrdil Odvolací orgán WTO ve věci EU – PET (Pákistán) (DS486), v souvislosti s režimy navracení cla je prvek finančního příspěvku subvence omezen na nadměrné prominutí nebo vrácení dovozních poplatků za vstupy a nezahrnuje celou částku prominutí nebo vrácení dovozních poplatků.

(317)

Komise však toto tvrzení nepovažovala za relevantní, protože při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců nemohla vypočítat míru subvenčních rozpětí. I kdyby je bylo možné vypočítat, Komise nemůže v žádném případě změnit míru subvenčních rozpětí v přezkumu před pozbytím platnosti oproti rozpětím, která byla stanovena v původním šetření. Komise pouze zkoumá, zda stále platí stejné režimy, tj. zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení subvencování. Pokud jsou tato zjištění kladná, použije se beze změny výše cel vypočtená v původním šetření. Dále Komise ve svých výpočtech v původním šetření ve skutečnosti napadla pouze nadměrné vracení dovozních poplatků, tj. poplatků, které měly být vybrány za vstupní materiály zpracované na textilie ze skleněných vláken, které byly následně prodány na domácím trhu v Egyptě (99). Komise proto dotyčný argument odmítla jako bezpředmětný.

(318)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě nadále těžili z tohoto režimu. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(319)

Při původním šetření bylo zjištěno, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt využívaly úlev na dani z příjmu podniků (100), a to na základě zvláštního účetního standardu a zvláštního daňového pravidla pro zacházení s kurzovými rozdíly, které zavedla egyptská vláda. Jak je vysvětleno v 860. bodě odůvodnění původního nařízení, tyto právní předpisy byly zavedeny s cílem řešit náhlé výkyvy měny způsobené zavedením plovoucího směnného kurzu EGP v roce 2016. V důsledku těchto pravidel směly společnosti odečítat kurzové rozdíly z důvodu devalvace EGP od svých zdanitelných příjmů ve větším rozsahu.

(320)

Ačkoli se tyto právní předpisy obecně vztahovaly na všechny společnosti v Egyptě a měly kompenzovat negativní dopady devalvace egyptské měny, ve skutečnosti vytvořily značnou výhodu pro společnosti, které jsou orientovány na vývoz a provozují svou činnost téměř výhradně v cizích měnách, jako jsou USD nebo EUR, což byl případ společností Jushi Egypt a Hengshi Egypt. Tato kategorie společností nezaznamenala v důsledku devalvace EGP žádnou skutečnou ztrátu, ale mohla využít zvláštního účetního standardu vydaného egyptskou vládou pro daňové účely. Naproti tomu egyptské společnosti, které provozují svou činnost v EGP, utrpěly skutečné ztráty, které měly reálný dopad na jejich podnikání, což bylo řešeno zvláštním daňovým pravidlem vydaným egyptskou vládou.

(321)

Komise proto zkoumala, zda byly příslušné právní předpisy stále použitelné a zda společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt v období přezkumného šetření nadále těžily z tohoto režimu.

(322)

Egyptská vláda potvrdila, že pravidla týkající se zdanění právnických osob zůstávají stejná jako v původním šetření. Egyptská vláda rovněž potvrdila, že zvláštní účetní zacházení pokračuje, přičemž výnosy v letech 2022, 2023 a 2024 byl tento účetní standard znovu zaveden/rozšířen. Právním základem platným během posuzovaného období tedy byly:

(323)

Kromě omezených změn se tedy pravidla pro daň z příjmů právnických osob oproti původnímu šetření podstatně nezměnila. Pokud jde o samotný účetní standard, egyptská vláda vysvětlila, že devalvace měny, k níž došlo v posuzovaném období, vedla k abnormálním výkyvům měny. Z tohoto důvodu egyptská vláda k egyptskému účetnímu standardu (EAS) č. 13 znovu doplnila přílohu „Dopady změn směnných kurzů“.

(324)

Komise proto dospěla k závěru, že uvedená pravidla umožňující společnostem odečíst kurzové rozdíly způsobené devalvací EGP od jejich zdanitelného příjmu, jak bylo zjištěno v původním šetření, se ve stejném rozsahu uplatňovala i v období přezkumného šetření.

(325)

Komise se poté snažila zjistit, zda společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt nadále provozovaly svou činnost téměř výhradně v cizích měnách. Vzhledem k nespolupráci obou výrobců se Komise uchýlila k využití dostupných údajů.

(326)

Jak bylo zjištěno v oddíle 4.3.1 výše, společnost Jushi Egypt nadále získávala preferenční úvěry od čínských bank ve vlastnictví státu a/nebo od své mateřské společnosti. Jak je uvedeno v 280. a 312. bodě odůvodnění výše, nadále dovážejí svá zařízení a suroviny. A konečně, z přehledů příchozích a odchozích transakcí obou výrobců za účetní období 2023/2024 a 2024/2025, které poskytla egyptská vláda, vyplynulo, že převážná většina jejich výroby je určena na vývoz. Na základě toho a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt pokračují ve výkonu své činnosti téměř výhradně v cizích měnách.

(327)

Egyptská vláda však tvrdila, že tento režim nelze považovat za subvenci, neboť se jedná o obecné účetní pravidlo platné pro všechny společnosti v Egyptě, které bylo zavedeno jako regulační odpověď na hyperinflační tlaky.

(328)

Komise nezpochybnila skutečnost, že toto pravidlo se obecně vztahuje na všechny společnosti v Egyptě. Stejně jako v původním šetření však trvala na tom, že společnosti, které jsou převážně zaměřené na vývoz a svou činnost provozují téměř výhradně v cizích měnách, jako je USD nebo EUR, měly z tohoto právního předpisu nepřiměřenou výhodu.

(329)

Konkrétně těmto společnostem orientovaným na vývoz, které vykonávají svou činnost téměř výhradně v cizích měnách, by v důsledku devalvace EGP nevznikly žádné významné skutečné ztráty, jelikož kurzové ztráty vzniklé u jejich nákupů/závazků v USD mohly být kompenzovány kurzovými zisky u jejich prodejů v USD. Výsledkem je, že namísto vyrovnání ztrát tento právní předpis ve skutečnosti vytvořil daňovou výhodu, z níž mohl těžit konkrétně tento typ společností.

(330)

Komise tedy dospěla k závěru, že tato subvence byla i nadále ve skutečnosti specifická pro vyvážející výrobce Jushi Egypt a Hengshi Egypt v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, jelikož je využívána převážně omezenou skupinou společností, které obchodují téměř výhradně v cizích měnách.

(331)

Jak je vysvětleno v 329. bodě odůvodnění, výhoda poskytnutá příjemcům se rovná daňovému zvýhodnění vyplývajícímu z tohoto režimu.

(332)

Vzhledem k tomu, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt nespolupracovaly, nebylo možné vypočítat přesnou výši poskytnuté výhody. Na základě dostupných důkazů však Komise mohla vyvodit závěr, že během období přezkumného šetření oba vyvážející výrobci nadále využívali výše popsaných úlev na dani z příjmu.

(333)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci jakýchkoli argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě nadále těžili z tohoto režimu. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti se tento subvenční program i nadále pokládá za napadnutelný.

(334)

Za prvé, egyptská vláda ve svých připomínkách k poskytnutým informacím zopakovala tvrzení, že režim DPH platný v ekonomické zóně Suezského průplavu je součástí egyptského obecného daňového systému a nepředstavuje jinak splatný státní příjem, který byl prominut. Egyptská vláda však nepředložila žádné další argumenty ani důkazy, které by zneplatnily jakýkoli ze závěrů, k nimž Komise dospěla v oddílech 4.4.1 a 4.4.2 výše, pokud jde o zacházení s DPH v případě materiálů a strojních zařízení dovážených do zóny SC. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(335)

Za druhé, podobně jako u výše uvedeného tvrzení egyptská vláda zopakovala své tvrzení, že celní režim funguje v rámci komplexního mechanismu monitorování a ověřování a že Komise neprokázala žádné nadměrné prominutí cla, aniž by však předložila další argumenty nebo důkazy, které by zpochybnily závěry Komise uvedené v oddílech 4.4.1 a 4.4.2 výše.

(336)

Komise již vysvětlila, proč osvobození strojních zařízení dovážených do zóny SC od dovozních cel a daní představuje prominuté příjmy (101) a proč se nedomnívá, že existuje nebo je účinně prováděn spolehlivý ověřovací systém pro monitorování a prevenci nadměrného navracení dovozních poplatků z dovážených materiálů (102). Komise tedy tato tvrzení odmítla jako nepodložená.

(337)

Egyptská vláda rovněž tvrdila, že daňové zacházení s kurzovými ztrátami, popsané v oddíle 4.4.3 výše, bylo přijato jako obecná reakce na výjimečné makroekonomické okolnosti, a proto neposkytuje zvláštní výhodu ani nepředstavuje napadnutelnou subvenci. Egyptská vláda však na podporu tohoto tvrzení nepředložila žádné nové argumenty ani důkazy. Uvedené tvrzení proto bylo zamítnuto.

(338)

Při původním šetření bylo zjištěno, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt obdržely pozemky za cenu nižší než přiměřenou. Společnost Jushi Egypt zejména koupila pozemky od ECJV a její nástupnické společnosti TEDA Egypt, zatímco společnost Hengshi Egypt si od společnosti TEDA Egypt pronajímala budovy za ceny, které netransparentně stanovily veřejnoprávní subjekty nebo soukromé subjekty pověřené či řízené státem.

(339)

Toto šetření potvrdilo, že pravidla pro užívání pozemků v zóně SC se od původního šetření nezměnila. Vyhlášením zákona č. 83/2002 přešlo vlastnictví všech státních pozemků v zóně SC na Generální úřad. Od přijetí zákona č. 27/2015 již není možné od Generálního úřadu získat na základě nákupu plné vlastnictví pozemků. Generální úřad pouze poskytuje právo k užívání pozemků egyptské developerské společnosti Main Development Company (MDC). Tato společnost poté nabídne právo k užívání pozemků dílčím developerům, jako je společnost TEDA Egypt. Tito dílčí developeři následně pronajímají pozemky společnostem, které se nacházejí v dané zóně.

(340)

Subjekty, které vlastnily pozemky v této oblasti před těmito legislativními změnami, si však vlastnictví těchto pozemků ponechaly a mohly je převést. Společnost Jushi Egypt tak mohla v roce 2011, kdy začala stavět svůj závod, koupit pozemek od společnosti TEDA Egypt. Společnost TEDA Egypt získala tento pozemek od svého předchůdce, společnosti ECJV, která jej v roce 1998 získala od Suezského governorátu za nízkou cenu (méně než 1 USD/m2) a bez nabídkového řízení. Po prvotním nákupu v roce 1998 investovala společnost TEDA Egypt do základní infrastruktury, aby učinila nezastavěný pouštní pozemek vhodným pro průmyslové projekty.

(341)

V původním šetření dospěla Komise rovněž k závěru, že společnosti ESJV a TEDA Egypt jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení (103). I kdyby nebyly veřejnoprávními subjekty, byly by přinejmenším považovány za pověřené nebo řízené čínskou a egyptskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Z tohoto důvodu by se jejich jednání v každém případě přičetlo egyptské vládě (104).

(342)

Kromě toho společnost Jushi Egypt v roce 2016 koupila další pozemek od jiné egyptské developerské společnosti – Wadi Degla. Komise proto měla za to, že tento developer byl také pověřen nebo řízen státem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení, aby prováděl vládní politiky a poskytl společnosti Jushi Egypt pozemky za preferenční cenu (105).

(343)

Pokud jde o společnost Hengshi Egypt, při původním šetření bylo zjištěno, že si tato společnost pronajímá pozemky od společnosti TEDA Egypt za ceny nižší než polovina ceny účtované konkurenty v zóně SC (106).

(344)

Komise proto dospěla k závěru, že obě společnosti získávaly v období původního šetření od egyptské vlády výhodu v podobě poskytnutí pozemků za cenu nižší než přiměřenou, což by mělo být považováno za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Program byl shledán specifickým ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a), neboť byl zaměřen pouze na určité společnosti v určité zeměpisné oblasti (107).

(345)

Právní rámec zůstal stejný jako v původním šetření:

(346)

Jak je vysvětleno v 339. bodě odůvodnění výše, pravidla pro užívání pozemků v zóně SC se od původního šetření nezměnila, což potvrdila i egyptská vláda. Generální úřad zóny SC nemůže prodat pozemky, které vlastní v zóně SC, ale přiděluje je formou práva k užívání nebo koncesí developerským společnostem, které pak pozemky komerčně využívají a technicky upravují a udělují práva na jejich užívání výrobním společnostem za cenu, kterou považují za přiměřenou.

(347)

Společnost TEDA Egypt má právo k užívání pozemků, které technicky upravuje, jak již bylo zjištěno v původním šetření. Výbor odborníků pravidelně oceňuje pozemky, na jejichž základě Generální úřad stanoví cenu ve smlouvách o užívání.

(348)

V původním šetření byla výše subvence pro společnost Jushi Egypt vypočtena porovnáním cen, které společnost Jushi Egypt platila za metr čtvereční pozemku v letech 2011 a 2016, s referenční cenou. Tato referenční cena byla vypočtena na základě smlouvy o užívání pozemků o rozloze 6 km2 v rozšířené oblasti uzavřené mezi společností TEDA Egypt a zónou SC a ocenění nemovitostí provedeného v roce 2016 výborem odborníků, který stanovil cenovou mapu pro užívání pozemků v zóně SC. Z této cenové mapy byla vypočtena průměrná roční hodnota užívání pozemků v zóně SC. Tato průměrná roční cena za užívání byla poté za účelem vypočtení referenční ceny vynásobena dobou trvání uvedeného užívání (50 let) a k ní byly připočteny příslušné částky za náklady na infrastrukturní práce a zisk developera (108).

(349)

Vzhledem k tomu, že referenční cena byla vypočtena na základě práva k užívání s dobou trvání 50 let, platnost výhody Jushi Egypt vyplývající z nákupu pozemků přetrvává i v uvedeném období. Společnost Jushi Egypt proto nadále těžila z tohoto režimu i během období přezkumného šetření.

(350)

Z tohoto šetření dále vyplynulo, že společnost Jushi Egypt po původním šetření koupila nejméně jeden další pozemek. Z důkazů předložených žadatelem vyplývá, že společnost Jushi Egypt koupila v roce 2023 od společnosti TEDA Egypt pozemek o rozloze přibližně 60 000 metrů čtverečních.

(351)

Pokud jde o společnost Hengshi Egypt, během inspekce na místě u Generálního úřadu zóny SC egyptská vláda potvrdila, že pokud je jí známo, status společnosti Hengshi Egypt v souvislosti s užíváním pozemků a pronájmem budov zůstal stejný jako v původním šetření.

(352)

Komise si od egyptské vlády vyžádala veškeré smlouvy týkající se pronájmu/užívání pozemků uzavřené se společností Hengshi Egypt a nových nákupů pozemků společností Jushi Egypt, ale žádné nebyly předloženy. Další zkoumání situace nebylo možné také z důvodu nespolupráce obou vyvážejících výrobců a společnosti TEDA Egypt.

(353)

Komise o této záležitosti informovala egyptskou vládu verbální nótou ze dne 18. března 2026 (109), v níž uvedla, že může využít článek 28 základního nařízení a vycházet z dostupných údajů.

(354)

V návaznosti na tuto verbální nótu předložila egyptská vláda dvě smlouvy o koupi pozemků z roku 2020 (110), podle nichž společnost Huamei Egypt for New Composite Materials S.A.E. (dále jen „Huamei Egypt“) zřejmě koupila jeden pozemek od společnosti Hengshi Egypt a druhý od společnosti TEDA Egypt.

(355)

Komise uvedla, že v průběhu šetření nebyly poskytnuty žádné informace o společnosti Huamei Egypt a jejím vztahu ke společnostem Jushi Egypt a Hengshi Egypt ani informace, z nichž by vyplývalo, že společnost Hengshi Egypt získala od původního šetření do vlastnictví nějaký pozemek. V každém případě Komise nepovažovala tyto transakce za relevantní pro určení, zda si společnost Hengshi Egypt nadále pronajímá některé pozemky od společnosti TEDA Egypt a za jakých podmínek, ani zda v širším smyslu nadále dostává od státu pozemky za nižší cenu než přiměřenou.

(356)

Komise měla tudíž za to, že neobdržela požadovanou dokumentaci a nezbytné informace týkající se nového nabytí pozemků společností Jushi Egypt. S ohledem na 348. až 349. bod odůvodnění výše, z nichž jasně vyplývá, že společnost Jushi Egypt měla i nadále prospěch z poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou, však Komise nepovažovala pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti za nutné učinit konečný závěr o tom, zda byl i tento nákup uskutečněn za cenu nižší než přiměřenou.

(357)

Stejně tak Komise konstatovala, že neobdržela potřebné informace týkající se užívání pozemků společností Hengshi Egypt. Proto na základě dostupných údajů, zejména informace, že společnost Hengshi Egypt nadále působí v zóně SC a že její sesterská společnost Jushi Egypt nadále využívala výhod plynoucích z poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou, které koupila od společnosti TEDA Egypt, jakož i dřívějších prohlášení egyptské vlády, že status společnosti Hengshi Egypt, pokud jde o užívání pozemků a pronájem budov, zůstal stejný jako v původním šetření, dospěla Komise k závěru, že společnost Hengshi Egypt nadále využívá výhod plynoucích z poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(358)

Vzhledem k tomu, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt nespolupracovaly, nebylo možné vypočítat přesnou výši poskytnuté výhody. Na základě důkazů uvedených v 347. až 357. bodě odůvodnění výše však Komise mohla vyvodit závěr, že během období přezkumného šetření měli oba vyvážející výrobci nadále prospěch z poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(359)

Tato subvence byla považována za specifickou ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť poskytování pozemků společnostem v zóně SETC za cenu nižší než přiměřenou je vyhrazeno pro určité společnosti v určité zeměpisné oblasti.

(360)

Na základě výše uvedených úvah a při absenci argumentů svědčících o opaku dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě nadále těžili z tohoto režimu. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, poskytnuté výhody a specifičnosti je tento subvenční program i nadále napadnutelný.

(361)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda zopakovala své stanovisko, že Komise neprokázala, že dohody o prodeji nebo pronájmu pozemků v ekonomické zóně Suezského průplavu byly nabízeny za cenu nižší než přiměřenou, a zároveň tvrdila, že referenční ceny, z nichž Komise vycházela v původním šetření, neodrážely převládající tržní podmínky.

(362)

Egyptská vláda nepředložila žádné nové argumenty nebo důkazy, které by zneplatnily závěry Komise uvedené v tomto oddíle či prokázaly, že referenční cena neodrážela převládající tržní podmínky. Komise zároveň podrobně popsala, proč považuje vypočtenou referenční cenu za přiměřenou pro zastavěný pozemek v této oblasti (111).

(363)

Komise tedy tato tvrzení odmítla jako nepodložená.

(364)

V případě čínských vyvážejících výrobců Komise v původním šetření zjistila, že se napadnutelná valorická sazba subvence pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku pohybovala v rozmezí od 17,0 % do 30,7 %. Dále zjistila napadnutelné subvence pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, ve výši 24,8 % nebo 30,7 % v závislosti na tom, zda spolupracovaly jak při původním šetření, tak při souběžném antidumpingovém šetření, nebo pouze při antidumpingovém šetření, ale ne při původním antisubvenčním šetření. Komise rovněž zjistila celostátní celní sazbu pro všechny ostatní vyvážející výrobce ve výši 30,7 %.

(365)

V případě vyvážejících výrobců v Egyptě Komise v původním šetření zjistila napadnutelnou valorickou sazbu subvence ve výši 10,9 %.

(366)

Vzhledem ke zjištěním Komise týkajícím se různých režimů a programů subvencí zkoumaných v oddílech 3 a 4 výše dospěla Komise k závěru, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Číně a jejich dceřiné společnosti v Egyptě během období přezkumného šetření nadále využívali napadnutelné subvence v míře vyšší než nepatrné.

(367)

Komise proto také zkoumala pravděpodobnost přetrvávání dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně a Egyptě a atraktivita trhu Unie.

(368)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců v Číně i Egyptě vycházela zjištění o výrobních kapacitách a volných kapacitách z dostupných údajů, konkrétně z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(369)

Žadatel poskytl důkazy, že celková výrobní kapacita pro textilie ze skleněných vláken v Číně činila v období přezkumného šetření přibližně 1 400 000 tun, přičemž nadbytečná kapacita činila přibližně 800 000 tun. Po odečtení domácí poptávky a celkového vývozu se volná kapacita čínských výrobců dostupná pro trh Unie odhadovala na přibližně 700 000 tun, což je pětkrát více než celková spotřeba Unie.

(370)

Pokud jde o egyptské kapacity, z důkazů vyplývá, že jediní dva výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě (Hengshi Egypt a Jushi Egypt) byli založeni s cílem zásobovat trh Unie. Společnosti Hengshi Egypt a Jushi Egypt patří do stejné skupiny společností registrovaných v Číně a obě se nacházejí v zóně čínsko-egyptské hospodářské a obchodní spolupráce v Suezském průplavu. V konečném důsledku jsou řízeny čínskou vládní agenturou a byly zřízeny v rámci strategie na podporu čínské expanze směrem do zahraničí.

(371)

Zatímco společnost Jushi Egypt byla založena s primárním cílem vyvážet výrobky z nekonečných skleněných vláken do EU, společnost Hengshi Egypt byla následně založena s cílem doplnit své portfolio výrobků o textilie ze skleněných vláken. V roce 2017 činila kapacita společnosti Hengshi v oblasti textilií ze skleněných vláken podle odhadu žadatele 30 000 tun, což představuje 22 % celkové spotřeby Unie.

(372)

Kromě toho žadatel prokázal, že Unie je od roku 2022 jedním z hlavních míst určení pro egyptské textilie ze skleněných vláken, zatímco egyptský domácí trh s textiliemi ze skleněných vláken je minimální a poptávka po nich nepřesahuje 1 500 tun ročně.

(373)

Komise proto dospěla k závěru, že čínští a egyptští výrobci mají dostatečné kapacity, které by byli připraveni využít k výraznému zvýšení svého vývozu na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(374)

Navzdory platným antidumpingovým i vyrovnávacím clům, která doplňují běžná dovozní cla v případě Číny (v rozmezí 5 až 7 % pro různé celní kódy, pod které dotčený výrobek spadá), čínští a egyptští vyvážející výrobci nadále vyváželi do Unie. Objem dovozu z obou zemí se v posuzovaném období v absolutních číslech dokonce zvýšil: v případě Číny stoupl o 102 % a v případě Egypta o 115 %.

(375)

Z údajů o vývozu v databázi GTA vyplynulo, že ceny čínského vývozu do Unie před započtením nákladů na dopravu a cel byly zhruba o 15 % vyšší než vážený průměr vývozních cen na deset největších vývozních trhů. S ohledem na význam trhu Unie pro čínské a egyptské vyvážející výrobce a na to, že čínští vyvážející výrobci jsou schopni prodávat do Unie za takové ceny i přes zavedená opatření, je zřejmé, že trh Unie zůstává velmi atraktivní.

(376)

Na atraktivitu trhu Unie dále ukazuje i existence praktik obcházení a absorpce, které byly řešeny změnami opatření uvedených v oddíle 1.1 výše.

(377)

Jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno přetrvávání subvencování v případě Egypta i Číny. Vzhledem ke značné nevyužité kapacitě v Číně a velikosti kapacit v Egyptě, jakož i k atraktivitě trhu Unie a předchozím praktikám obcházení dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvávání dovozu subvencovaných výrobků, které by se na trh Unie dostávaly ve značném množství.

(378)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím egyptská vláda tvrdila, že zjištění Komise týkající se údajného pokračování subvenčních programů v Egyptě nebyla podložena dostatečnými věcnými nebo právními důkazy, neboť Komise v několika případech vycházela ze závěrů původního šetření, aniž by na základě skutečných důkazů prokázala, že právní požadavky týkající se napadnutelných subvencí byly stále plněny i během období přezkumného šetření.

(379)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je popsáno v analýze každé z údajných subvencí v oddíle 4 výše, Komise vycházela ze všech důkazů, které měla k dispozici, včetně důkazů předložených egyptskou vládou. Jelikož však vyvážející výrobci v Egyptě nespolupracovali a některé poskytnuté informace byly neúplné, jak je popsáno v příslušných oddílech výše, musela Komise při přijímání svých závěrů vycházet rovněž z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení. Mezi ně případně patřila i zjištění původního šetření.

(380)

Spolehnout se na zjištění původního šetření bylo zároveň v některých případech nevyhnutelné, aby bylo možné provést odpovídající analýzu. Platí to zejména v případě subvencí vypočtených v původním šetření, které vyvážející výrobci nadále využívali v období přezkumného šetření, z nichž bylo nutno při výpočtech vycházet (112).

(381)

Komise proto toto tvrzení zamítla jako nepodložené.

(382)

Na základě údajů, které měla Komise k dispozici, vyrábělo během posuzovaného období obdobný výrobek v Unii 18 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(383)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 100 653 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako jsou:

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění výše, do vzorku byli vybráni dva výrobci v Unii. Představovali [30–40 %] celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(384)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí na makroekonomický dotazník a údajů Eurostatu o dovozu.

(385)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(386)

Spotřeba v Unii se v letech 2021–2022 zvýšila o 11 %, a to díky obnově a doplnění zásob v navazujících průmyslových odvětvích po pandemii.

(387)

Mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii vyvíjela pod vlivem dvou protichůdných trendů. Na jedné straně se snížila poptávka výrobců větrných turbín a lopatek, protože tito výrobci čelili zvýšenému konkurenčnímu tlaku ze strany čínského dovozu do Unie. Na druhou stranu se zvýšila poptávka na jiných trzích konečného použití, zejména v odvětví sanace potrubí pomocí na místě vytvrzovaných rukávcových vložek (cured-in-place pipe lining, CIPP). Celkově tento protichůdný vývoj vedl ke stabilizaci spotřeby v Unii, která se po roce 2021 pohybovala v úzkém rozmezí.

(388)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(389)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(390)

Objem dovozu z Číny a Egypta se v posuzovaném období zvýšil o 102 %, resp. 115 %.

(391)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila pouze o 13 %. V důsledku toho dotčené země zvýšily svůj podíl na trhu: z 5 % na 8 % v případě Číny a z 1 % na 2 % v případě Egypta.

(392)

Cenu dovozu z dotčených zemí stanovila Komise na základě údajů Eurostatu o dovozu.

(393)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(394)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí na trh Unie se od roku 2021 do roku 2022 zvýšila o 23 %, v roce 2023 zůstala stabilní a v období přezkumného šetření se snížila přibližně na úroveň roku 2021.

(395)

Pokud jde o zvážení cenového podbízení během období šetření, nespolupráce vyvážejících výrobců a následný nedostatek údajů o transakcích znemožnily výpočet skutečného cenového podbízení (porovnání jednotlivých typů). Vzhledem ke statistické povaze údajů nezachycují průměrné dovozní ceny zejména rozdíly ve skladbě výrobků, které jsou u výrobku, který je předmětem přezkumu, ze své podstaty značné. To ilustrují důkazy získané od výrobců v Unii, jejichž prodejní ceny se u různých druhů výrobku ve velké míře liší. Neochota vyvážejících výrobců spolupracovat tak vytvořila právě tu důkazní mezeru, která Komisi zabránila vypočítat cenové podbízení.

(396)

Protože s pomocí dovozních statistik nebylo možné dojít k závěru, zda během období šetření nedocházelo k žádnému podbízení, bylo za těchto okolností třeba zvážit jiné prvky. Konkrétně mohla Komise existenci významných cenových účinků dovozu z dotčených zemí odvodit ze skutečností dostupných ve spisu.

(397)

Během posuzovaného období rostl objem dovozu z dotčených zemí tempem, jež bylo vyšší než mírný nárůst spotřeby Unie. Nárůst dovozu z dotčených zemí přispěl k poklesu objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu, jakož i k chronické neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit své ceny tak, aby pokrývaly náklady. V takovém scénáři tudíž dostupné skutečnosti ukazují na existenci cenového podbízení a stlačení cen.

(398)

Dovoz textilií ze skleněných vláken ze třetích zemí kromě Číny a Egypta pocházel zejména z Indie, Turecka a Thajska.

(399)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu textilií ze skleněných vláken z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(400)

Komise zkoumala vývoj objemů, cen CIF a cen po proclení (DDP) u dovozu ze třetích zemí. Cena po proclení byla získána přičtením platného konvenčního a antidumpingového cla k ceně CIF.

(401)

Pokud jde o Indii, objem dovozu se během posuzovaného období výrazně zvýšil a během období přezkumného šetření dosáhl 11 % podílu na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Indie výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny na úrovni cen DDP nižší o 16 %, resp. 24 %.

(402)

Pokud jde o Turecko, objem dovozu se v letech 2021–2022 šestkrát zvýšil a v roce 2022 dosáhl 15 % podílu na trhu. V září 2022 Komise v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření uvedené výše ve 4. bodě odůvodnění (113) rozšířila antidumpingová opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, s výjimkou textilií ze skleněných vláken vyvážených některými konkrétními tureckými společnostmi. Dovoz z Turecka začal v roce 2023 klesat, ale během období přezkumného šetření stále představoval 6 % podíl na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Turecka výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny DDP nižší o 14 % a o 22 %.

(403)

Pokud jde o Thajsko, objem dovozu začal z velmi nízkého základu 229 tun v roce 2021 a během období přezkumného šetření dosáhl 3 % podílu na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Thajska výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny na úrovni cen DDP nižší o 42 %, resp. 48 %.

(404)

Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období snížil, přičemž jejich podíl na trhu klesl z 10 % na 4 %. Od roku 2022 do období přezkumného šetření byla průměrná cena CIF dovozu z jiných třetích zemí výrazně vyšší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(405)

V rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(406)

Jak je uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(407)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(408)

Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník, která byla předložena žadatelem. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(409)

Vzhledem k tomu, že mikroekonomické ukazatele použité v analýze újmy pocházely pouze od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, jsou níže uvedené číselné údaje stanovené na základě těchto údajů uvedeny v rozmezích, aby byla chráněna důvěrnost údajů výrobců v Unii.

(410)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah subvenčních sazeb a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(411)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(412)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(413)

Objem výroby výrobců v Unii kolísal, ale během posuzovaného období vykázal celkový pokles o 11 %. Důvodem byl pokles poptávky ze strany výrobců větrných lopatek, kteří jsou sami vystaveni čínské konkurenci. Tento pokles poptávky byl částečně kompenzován poptávkou v ostatních odvětvích uvedených v 387. bodě odůvodnění. Výrobní cykly pro obsluhu těchto dalších odvětví jsou však kratší, což vede k častějším změnám konfigurace strojů a delší době jejich nečinnosti, což má negativní dopad na využití kapacity.

(414)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období celosvětově snížila pouze o 2 %, a v důsledku toho se využití kapacity snížilo o 9 %. K nejisté situaci výrobního odvětví Unie přispělo nízké využití kapacity způsobené neschopností prodávat dostatečné objemy za přijatelné ceny.

(415)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(416)

Objem prodeje na trhu Unie zůstal v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 stabilní a v roce 2023 se pak zvýšil o 10 procentních bodů. V období přezkumného šetření se však prodej snížil o 8 551 tun, tj. o 9 procentních bodů na ročním základě. Během posuzovaného období se prodej snížil o 2 %, zatímco spotřeba v Unii se zvýšila o 13 %, což vedlo ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 76 % na 66 % během posuzovaného období. Výrobní odvětví Unie nejenže nemělo prospěch z rostoucího trhu Unie, ale dokonce ztratilo značnou část svého podílu na trhu.

(417)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie si nedokázalo udržet svůj podíl na trhu v kontextu rostoucí poptávky, na rozdíl od dotčených zemí, které během posuzovaného období podíl na trhu získaly.

(418)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(419)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období relativně stabilní.

(420)

Při zhruba stabilní zaměstnanosti a klesajícím objemu výroby se produktivita práce v posuzovaném období zhoršila o 13 %. Jak je vysvětleno v 413. bodě odůvodnění, poptávka se postupně přesunula k výrobkům vyráběným v menších sériích, což vyžadovalo častější změny konfigurace strojů, které následně prodloužily dobu prostojů a také negativně ovlivnily produktivitu.

(421)

Čínské i egyptské subvenční rozpětí bylo výrazně nad nepatrnou úrovní.

(422)

Objem dovozu z dotčených zemí v posuzovaném období značně vzrostl.

(423)

Navzdory platným vyrovnávacím opatřením se většina ukazatelů újmy během posuzovaného období zhoršila a výrobní odvětví Unie se během období přezkumného šetření nacházelo v nejisté situaci.

(424)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(425)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie byla po celé posuzované období nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady. Nejvyšší jednotkové prodejní ceny bylo dosaženo v roce 2023, protože tato cena byla uvedena ve smlouvách podepsaných v roce 2022 na základě vysokých nákladů na energii.

(426)

Během posuzovaného období vzrostla prodejní cena výrobního odvětví Unie o 9 %. To jen částečně kompenzovalo 20 % nárůst výrobních nákladů ve stejném období, což vedlo ke zhoršení ziskovosti.

(427)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(428)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 6 %.

(429)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(430)

Po poklesu v roce 2022 v důsledku vyrovnávání rovnováhy souvisejícího s pandemií COVID se úroveň zásob opět zvýšila a do konce období přezkumného šetření dosáhla [20–25 %] výroby. Zvyšující se stav zásob naznačuje, že výrobní odvětví Unie vyrábělo zboží, které nemohlo prodávat za přijatelné ceny nebo v dostatečném množství. To přímo odráží zhoršení konkurenční pozice odvětví.

(431)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(432)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Jak ukazuje tabulka 8, jednotkové výrobní náklady rostly rychleji než jednotková prodejní cena, a proto se ziskovost během posuzovaného období neustále a výrazně zhoršovala.

(433)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. S výjimkou roku 2022, kdy vyrovnávání rovnováhy zásob související s pandemií COVID pozitivně ovlivnilo peněžní tok, se tento ukazatel újmy během posuzovaného období zhoršil a v období přezkumného šetření skončil výrazně záporně. Klesající peněžní toky rovněž snížily schopnost opatřit si kapitál.

(434)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 25 %. Bylo zjištěno, že se týkají především nahrazování, racionalizace a dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a sociální oblasti.

(435)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2021 začala kladně, poté během posuzovaného období nepřetržitě klesala a v období přezkumného šetření klesla pod –25 %.

(436)

I přes klesající trend peněžního toku a návratnosti investic bylo výrobní odvětví Unie schopno financovat potřebné investice, jak je popsáno ve 434. bodě odůvodnění.

(437)

Většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období zápornou tendenci.

(438)

Výroba výrobního odvětví Unie v posuzovaném období klesla a prodej na trhu Unie se snížil o 2 %, přestože spotřeba v Unii vzrostla o 13 %. To vyústilo ve ztrátu podílu na trhu, který klesl z 76 % v roce 2021 na 66 % v období přezkumného šetření. Z této ztráty podílu na rostoucím trhu profitovaly v posuzovaném období Čína a Egypt a další třetí země.

(439)

Ztráta podílu výrobního odvětví Unie na trhu Unie se ještě prohloubila poklesem prodeje na vývoz o 49 % v posuzovaném období, jak je uvedeno v tabulce 13.

(440)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 2 % a využití kapacity se v důsledku poklesu výroby snížilo ze 45 % na 41 %.

(441)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období stabilní. Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a v posuzovaném období klesla o 13 %.

(442)

Jednotkové výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o 20 %.

(443)

Průměrná prodejní cena výrobců v Unii se na trhu, který byl vystaven tlaku nízkých cen, zvýšila pouze o 9 %, což je nárůst, který nestačil k pokrytí zvýšených výrobních nákladů.

(444)

Ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období trvale klesala a v období přezkumného šetření dosáhla [–7 až –10 %].

(445)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(446)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele.

(447)

Jak je vysvětleno v oddíle 6.3.2, navzdory antidumpingovým a antisubvenčním opatřením se objem čínského a egyptského dovozu v posuzovaném období zvýšil, přičemž jejich podíl na trhu se vzrostl ze 6 % v roce 2021 na 10 % během období přezkumného šetření.

(448)

Trvalý nárůst podílu dovozu za dumpingové ceny z Egypta a Číny na trhu v posuzovaném období vystavil výrobní odvětví Unie tlaku na cenu a objem. Následný pokles objemu prodeje a cen je přímou příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření.

(449)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel tak, jak je uvedeno v tabulce 4.

(450)

Z 401. až 403. bodu odůvodnění vyplývá, že průměrné ceny po proclení u dovozu z Indie, Turecka a Thajska byly v roce 2023 a v období přezkumného šetření výrazně nižší než průměrné ceny po proclení u dovozu z Číny a Egypta. Vzhledem k jejich velkému podílu na trhu a nízkým průměrným cenám po proclení dospěla Komise k závěru, že dovoz z Indie, Turecka a Thajska rovněž vyvíjel cenový tlak a přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jelikož se však dovoz z Číny a Egypta během posuzovaného období téměř zdvojnásobil, přičemž zejména mezi rokem 2023 a obdobím přezkumného šetření došlo k jeho výraznému zvýšení při cenách vyvolávajících značný cenový tlak, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí tuto skutečnost nezměnil a příčinnou souvislost nezmírnil.

(451)

Celkový objem vývozu výrobního odvětví Unie a průměrné vývozní prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(452)

Na trzích třetích zemí byli výrobci v Unii vystaveni tvrdé konkurenci, pokud jde o výrobky v oblasti větrné energie, a byli stále více vytlačováni na užší trhy, jako je trh sanace potrubí pomocí na místě vytvrzovaných rukávcových vložek a trh s výrobky pro volný čas (trupy lodí, mobilní domy), pro které jsou charakteristické vyšší ceny, ale také vyšší výrobní náklady.

(453)

Vývozní výkonnost se během posuzovaného období neustále zhoršovala, což vedlo k 49% poklesu objemu vývozu.

(454)

Protože prodej výrobního odvětví Unie byl z velké části zaměřen na trh Unie, a nikoli převážně na vývoz, dospěla Komise k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezmírňuje příčinnou souvislost.

(455)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínský a egyptský subvencovaný vývoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Současně dovoz ze třetích zemí rovněž přispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření. Komise však dospěla k závěru, že tyto činitele jednotlivě ani společně nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a Egypta a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(456)

Komise dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma.

(457)

Komise dospěla k závěru, že čínský a egyptský dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření újmu, přičemž dovoz ze třetích zemí přispěl k podstatné újmě. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené dovozem subvencovaných výrobků z Číny a Egypta, pokud by opatření proti těmto zemím pozbyla platnosti.

(458)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobnou úroveň cen dovozu z dotčených zemí při neexistenci vyrovnávacích opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(459)

Jak je vysvětleno v 369. bodě odůvodnění výše, celková výrobní kapacita pro textilie ze skleněných vláken v Číně činila v období přezkumného šetření přibližně 1 400 000 tun. Po odečtení domácí poptávky a celkového vývozu činí volná kapacita čínských výrobců dostupná pro trh Unie přibližně 700 000 tun, což je pětkrát více než celková spotřeba v Unii.

(460)

Jak je vysvětleno v 370. až 372. bodě odůvodnění výše, výrobní kapacita pro textilie ze skleněných vláken v Egyptě činí nejméně 30 000 tun, což je přibližně 22 % celkové spotřeby v Unii, zatímco egyptský domácí trh s textiliemi ze skleněných vláken se zdá být minimální.

(461)

Lze proto vyvodit závěr, že v Číně existuje značná volná kapacita a v Egyptě značná kapacita, která může být nasměrována na trh Unie v ještě větším množství za subvencované ceny, pokud vyrovnávací opatření pozbudou platnosti.

(462)

Jak již bylo vysvětleno v oddíle 5.2 výše, důkazem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že navzdory relativně vysoké úrovni platných antidumpingových a vyrovnávacích cel, která doplňují běžná dovozní cla v rozmezí 5 až 7 % pro dovoz z Číny, zůstala Unie jedním z hlavních vývozních trhů pro čínské a egyptské vyvážející výrobce a že tito výrobci během posuzovaného období svůj objem vývozu dokonce zvýšili, a to o 102 % v případě Číny a 115 % v případě Egypta, přičemž čínský vývoz do Unie si i přes platná opatření dokázal udržet vysoké ceny v porovnání s jinými trhy.