(EU) 2026/1904Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1904 ze dne 7. srpna 2026 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Spojených států mexických

(1)

Dne 13. srpna 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Spojených států mexických (dále jen „Mexiko“) (dále souhrnně jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který byl podán dne 30. června 2025. Podnět podal jeden výrobce v Unii se sídlem v Belgii, společnost INEOS Aromatics (dále jen „INEOS“ nebo „žadatel“), který představuje [27–47 %] výroby kyseliny tereftalové výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2013 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Koreje a Mexika.

(4)

Dne 10. dubna 2026 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny tereftalové pocházející z Koreje a Mexika prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/801 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(5)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byla uložena prozatímní antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podaly následující zúčastněné strany písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení:

(6)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení proběhla se společnostmi Hanwha, Samnam a skupinou Neo. Nekonalo se žádné slyšení s úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(8)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny tereftalové pocházející z Koreje a Mexika (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(9)

Stranám, které o to požádaly, byla po poskytnutí konečných informací rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Probíhala slyšení s vyvážejícím výrobcem – společností Samnam – a s jedním uživatelem – společností Allnex Italy s.r.l. (dále jen „Allnex“).

(10)

Jelikož nebyly vzneseny nové připomínky týkající se zahájení šetření a podnětu, potvrzují se 6. až 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Po poskytnutí konečných informací sdružení uživatelů PET Europe i uživatelé – společnosti Novapet a JSC Orion Global PET – tvrdili, že úplné posouzení třetího spolupracujícího výrobce a vývozce z Koreje v rámci vzorku by mohlo vést k nižšímu dumpingovému rozpětí. Toto tvrzení však nebylo odůvodněné, a bylo proto zamítnuto.

(12)

K výběru vzorku výrobců v Unii nebo dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyly vzneseny žádné připomínky. Potvrzují se 24. až 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Spolupracující korejská společnost Hanwha nezařazená do vzorku požádala o individuální zjišťování, neposkytla však odpověď na dotazník.

(14)

Komise oslovila všech deset uživatelů, kteří poskytli odpovědi na dotazník, s žádostí o poskytnutí dalších údajů. Odpovědělo sedm uživatelů.

(15)

Po přijetí prozatímního nařízení nebyly provedeny žádné další inspekce na místě.

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů majících význam pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Několik stran tvrdilo, že posuzované období mělo sahat dále do minulosti než do roku 2022, aby bylo možné řádně posoudit mikroekonomické a makroekonomické ukazatele újmy pro výrobní odvětví Unie.

(18)

Společnosti Hanwha a Samnam tvrdily, že zvolené období pro analýzu trendů újmy zkresluje obraz trhu: ani rok 2021 (použitý v podnětu), ani rok 2022 (použitý v tomto šetření) nebyly vhodným výchozím bodem pro analýzu újmy, jelikož situace byla v těchto letech pro výrobní odvětví Unie v důsledku krize způsobené pandemií COVID-19 mimořádně příznivá. Strany tvrdily, že trendy pozorované v období zkoumaném v podnětu a trendy pozorované v posuzovaném období tohoto šetření představovaly pouhé obnovení rovnováhy trhu, a nikoli skutečné ukazatele újmy.

(19)

Komise nedospěla k závěru, že by strany prokázaly, že by volba delšího posuzovaného období změnila výsledek analýzy újmy. Naopak zpráva o průzkumu trhu, kterou poskytl žadatel v podnětu (5) a která pokrývá období delší než 10 let, ukázala, že situace na trhu Unie byla v letech předcházejících koronavirové krizi z hlediska poptávky a objemu prodeje relativně stabilní.

(20)

Zároveň odstranění 50 % výrobní kapacity Unie během posuzovaného období, spolu se zaznamenaným poklesem dovozních cen, klesajícím podílem výrobního odvětví Unie na trhu a rostoucími ztrátami, nelze považovat za obnovení rovnováhy trhu. Komise navíc dospěla k názoru, že dopady pandemie COVID-19 na trh s kyselinou tereftalovou byly v prozatímním nařízení náležitě posouzeny.

(21)

Komise proto zamítá požadavky na zvolení delšího referenčního období pro přezkum trendů relevantních pro posouzení újmy.

(22)

Společnosti Hanwha a Samnam zopakovaly své tvrzení, že Komise měla zvolit delší posuzované období, které by nezačínalo v letech 2022 nebo 2021, kdy trh narušila pandemie COVID-19, a poukázaly přitom na jiná šetření, v nichž Komise dopady pandemie COVID-19 zohlednila. Zpochybnily postup Komise při vyšetřování a tvrdily, že Komise jejich žádost zamítla na základě důvěrné zprávy o trhu, přičemž od stran požadovala, aby předložily důkazy vyvracející tuto zprávu, k níž však nemají přístup. Dále tvrdily, že Komise se zabývala pouze poptávkou a objemem prodeje a nesnažila se zohlednit všechny relevantní ekonomické ukazatele.

(23)

Komise objasnila, že toto není stanovisko, které zaujala. Komise nezamítla žádosti stran o zvolení delšího referenčního období proto, že tyto strany nepředložily důkazy, které by vyvrátily (důvěrné) údaje o trhu uvedené v podnětu. Komise tyto žádosti stran zamítla, protože strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že by se jakékoli ekonomické ukazatele před lety 2021 a 2022 podstatně lišily nebo mohly lišit v takové míře, která by vyžadovala zvolení delšího posuzovaného období.

(24)

Zároveň údaje, které pouze měla Komise ve spisu, a to ve formě důvěrné zprávy, naznačovaly, že tvrzení, že se trh před obdobím pandemie COVID-19 podstatně lišil, ve skutečnosti nebyla správná. Komise nemohla přehlížet důkazy, které má ve spisu. Nicméně, ať už s touto zprávou či bez ní, žádná ze stran, které tvrdily, že mělo být zvoleno delší referenční období, Komisi nepředložila žádné relevantní údaje.

(25)

Společnosti Samnam a Hanwha rovněž tvrdily, že nestačí, aby se Komise při tomto posouzení zabývala pouze údaji o poptávce a prodeji, aniž by se pokusila zhodnotit další relevantní ekonomické ukazatele, které mají vliv na situaci průmyslu Unie. Strany však nevysvětlily, které další ekonomické ukazatele by v tomto ohledu považovaly za zvláště relevantní, natož aby předložily jakékoli důkazy o tom, že na tyto ukazatele měla pandemie COVID-19 dopad, který dosud nebyl zohledněn.

(26)

A konečně, veškeré závěry, k nimž Komise dospěla ohledně dopadů pandemie COVID-19 na analýzu újmy v jiných šetřeních, na něž odkazovaly společnosti Samnam a Hanwha, se týkaly konkrétních případů a nemohly být automaticky považovány za relevantní i pro trh s kyselinou tereftalovou. Komise dále znovu připomněla, že již v prozatímním nařízení uznala, že pandemie COVID-19 měla dopad na úroveň poptávky. Nebyly předloženy žádné věrohodné důkazy, které by dokazovaly, že byl přehlédnut nějaký dopad pandemie na další faktory způsobující újmu.

(27)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(28)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je kyselina tereftalová o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních, obvykle spadající pod číslo Chemical Abstracts Service (dále jen „CAS“) 100-21-0, odpovídající obvykle statistickému číslu celní unie (dále jen „CUS“) 0023865-3, v současnosti kódu KN ex 2917 36 00 (kód TARIC 2917 36 00 11) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Koreje a Mexika.

(30)

Na začátku šetření byl výrobek, který je předmětem šetření, rozdělen do tří typů výrobku na základě obsahu nečistot: kyselina tereftalová střední kvality (dále jen „MTA“), kvalifikovaná kyselina tereftalová (dále jen „QTA“) a přečištěná kyselina tereftalová (dále jen „PTA“). V oddíle 2.4 prozatímního nařízení Komise posoudila a zamítla žádost několika zúčastněných stran o vyloučení QTA z definice výrobku, neboť shledala, že její fyzikální, chemické a technické vlastnosti nejsou natolik odlišné, aby bylo možné QTA považovat za samostatný výrobek.

(31)

Po předběžných zjištěních několik stran zpochybnilo závěry Komise ohledně definice výrobku.

(32)

Zaprvé společnost Taekwang zdůraznila, že o vyloučení QTA z definice výrobků nikdy nepožádala ani takové žádosti nevyjádřila podporu, jelikož QTA nevyrábí. Společnost Taekwang proto Komisi požádala, aby ze 40. bodu odůvodnění prozatímního nařízení zmínku o takové žádosti odstranila.

(33)

Komise objasnila, že žádost o vyloučení QTA z definice výrobků byla skutečně mylně připsána všem členům Korejské asociace chemického průmyslu, ačkoliv ji ve skutečnosti podali pouze společnost Samnam a uživatel Neo.

(34)

Zadruhé skupina Neo a společnost Samnam opětovně požádaly o vyloučení výrobku s tím, že QTA je odlišný výrobek než PTA, jelikož má zásadně odlišnou strukturu nákladů a cenovou úroveň než PTA a také jiná navazující použití, především kvůli rozdílu v čistotě obou výrobků.

(35)

Komise tato tvrzení znovu přezkoumala, a jelikož byly od uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník, vyžádány další údaje, byly shromážděny nové důkazy o rozdílech v cenách mezi QTA a PTA.

(36)

Komise připomněla, že definice dotčeného výrobku v antidumpingovém šetření má za cíl pomoci vypracování seznamu výrobků, které budou případně předmětem uložení antidumpingového cla. Za tímto účelem Komise může zohlednit vícero faktorů, jako jsou fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich vzájemná zaměnitelnost, jejich vnímání spotřebitelem, distribuční kanály a výrobní proces, výrobní náklady a kvalita (6). Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že Komise má při definování dotčeného výrobku široký prostor pro uvážení (7).

(37)

Posouzení, zda je konkrétní výrobek platně zapsán do seznamu výrobků, které budou případně předmětem uložení antidumpingového cla, musí být provedeno s ohledem na vlastnosti dotčeného výrobku, jak jsou definovány Komisí, a nikoli s ohledem na vlastnosti výrobků, které tvoří dotčený výrobek nebo jeho podkategorie (8). Výrobky, které nejsou ve všech ohledech totožné, mohou z důvodu, že odpovídají faktorům, které Komise bere v potaz při definování dotčeného výrobku, spadat do definice výrobku a v této souvislosti budou předmětem antidumpingového šetření (9).

(38)

Komise tak připomněla, že jak QTA, tak PTA spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření, stanovené v 28. bodě odůvodnění výše.

(39)

Kromě toho nejsou rozdíly v cenách samy o sobě relevantním kritériem pro určení, zda různé typy výrobku tvoří jeden dotčený výrobek.

(40)

Komise nicméně zkoumala nové důkazy týkající se rozdílů v cenách mezi PTA a QTA. Komise zjistila, že QTA z Koreje měla skutečně obvykle nižší cenu než PTA, jak společnost Samnam a skupina Neo původně tvrdily. Tento rozdíl však nebyl ani jednoznačný, ani konzistentní.

(41)

Důkazy o cenových nabídkách předložené Komisi naznačovaly, že cenové vzorce pro QTA a PTA by skutečně vedly k nižším cenám za QTA. Nákupní ceny vycházející z faktur předložených uživateli za určité měsíce v období šetření a měsíčních průměrných prodejních cen korejských vyvážejících výrobců však ukazují, že rozdíl v konečných cenách při stejných podmínkách Incoterms kolísal mezi [0–4 %] a [8–12 %]. Ačkoli je PTA většinou dražší, v některých měsících se i QTA prodávala za vyšší cenu.

(42)

Komise proto nemohla dospět k závěru, že mezi QTA a PTA existoval značný a trvalý rozdíl v cenách. V každém případě, i kdyby byla QTA v průměru levnější než PTA, nebyl by takovýto rozdíl v ceně sám o sobě dostatečný k vyvození závěru, že určitý typ výrobku je ve skutečnosti odlišný výrobek.

(43)

V této souvislosti Komise zdůraznila, že důkazy obsažené ve spisu naznačují, že QTA byla ve srovnání s PTA obecně považována za kyselinu tereftalovou nižší kvality. Komise rovněž přijala tvrzení skupiny Neo, že pro použití QTA při výrobě polyethylentereftalátu (dále jen „PET“) je nutné investovat do speciálního zařízení, což není nutné v případě, že se používá pouze PTA.

(44)

Ačkoli je nesporným faktem, že při výrobě PET lze PTA nahradit QTA pouze v určitém množství (10), PET není jediným navazujícím odvětvím, které kyselinu tereftalovou využívá. Jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení, z podání obsažených ve spisu vyplynulo, že alespoň na jednom navazujícím trhu – trhu s práškovými nátěrovými hmotami – lze QTA a PTA používat zaměnitelně (11).

(45)

Komise proto zopakovala své závěry, že jak QTA, tak PTA mají v zásadě podobné fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Ostatní faktory vznesené stranami tento závěr nevyvrátily, jelikož QTA a PTA soutěží na stejných trzích, používají se k výrobě stejných výrobků a jsou ve skutečnosti do velmi vysoké míry zaměnitelné. Dokonce i na trhu s PET, kde je zaměnitelnost PTA za QTA částečná, může být PTA náhradou za QTA. Bylo zjištěno, že jakékoli rozdíly v obsahu nečistot mezi oběma těmito výrobky a určitá omezení zaměnitelnosti na jednom navazujícím trhu (PET) nejsou dostatečným důvodem pro podpoření závěru, že QTA a PTA nejsou obdobnými výrobky.

(46)

Komise proto tvrzení skupiny Neo, společnosti Samnam a společnosti Hanwha zamítla.

(47)

Po poskytnutí informací společnost Samnam znovu zopakovala svou žádost o vyloučení QTA z definice výrobku. Společnost Samnam tvrdila, že Komise své rozhodnutí nevyloučit QTA z definice výrobku odůvodnila tím, že je zaměnitelná s PTA.

(48)

Společnost Samnam namítla, že Komise nemůže vyvodit závěr, že QTA a PTA jsou zaměnitelné, pouze na základě toho, že tomu tak je v případě práškových nátěrových hmot, jelikož práškové nátěrové hmoty představují pouze velmi malou část poptávky po kyselině tereftalové a existuje více než sto různých receptur práškových nátěrových hmot, z nichž každá vyžaduje odlišné množství kyseliny tereftalové.

(49)

Kromě toho společnost Allnex při slyšení dne 7. července 2026 uvedla, že různé druhy kyseliny tereftalové používané v její výrobě nejsou v jednotlivých složeních výrobků bezprostředně zaměnitelné. Naopak u každého složení práškového nátěru je nutné provést kvalifikaci konkrétního druhu kyseliny tereftalové prostřednictvím laboratorních testů a/nebo provozních zkoušek. Komise konstatovala, že tyto námitky byly vzneseny až v závěrečné fázi řízení a že společnost Allnex je neuvedla ani během svého prvního slyšení dne 9. října 2025.

(50)

Komise zdůraznila, že se nerozhodla ponechat v definici výrobku pouze QTA, jak tvrdila společnost Samnam, protože bylo zjištěno, že je při výrobě práškových nátěrových hmot zaměnitelná s PTA. Komise neshledala, že by se QTA od PTA dostatečně lišila z hlediska chemických, fyzikálních a technických vlastností, aby to odůvodňovalo její vyloučení z definice výrobku. Zaměnitelnost těchto dvou typů výrobku byla posuzována jako doplňkové kritérium s cílem zjistit, zda povaha případných rozdílů v chemických, fyzikálních a technických vlastnostech odůvodňuje vyloučení daného výrobku.

(51)

Pokud jde o toto kritérium, Komise upřesnila, že k závěru o zaměnitelnosti QTA a PTA nedospěla ani pouze na základě jediného navazujícího trhu (práškové nátěrové hmoty). Jak bylo popsáno výše, zejména ve 45. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že zaměnitelnost existuje i na trhu s PET, byť pouze částečně.

(52)

Komise nicméně posoudila námitky týkající se použití kyseliny tereftalové při výrobě práškových nátěrů. Na prvním slyšení s Komisí, které se konalo 9. října 2025, společnost Allnex tvrdila, že může „bez rozdílu používat QTA, kyselinu tereftalovou společnosti Hanwha nebo PTA, aniž by došlo k jakékoli změně výrobního procesu“. Z toho vyplývá, že produkty QTA a PTA jsou pro účely použití na tomto trhu ve skutečnosti zaměnitelné. Skutečnost, že k certifikaci jednoho typu kyseliny tereftalové pro použití v určitém složení výrobku je nutné toto složení otestovat, jak tvrdila společnost Allnex při svém slyšení po poskytnutí konečných informací, tento závěr nevyvrací. Takové testování je nedílnou součástí všech úprav složení výrobků i při vypracovávání nových složení; nevztahuje se pouze na situace, kdy se u daného složení výrobku mění nebo zvažují různé typy kyseliny tereftalové.

(53)

Pokud jde o další navazující použití, zejména výrobu PET, jak sama společnost Samnam uznala ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, i v případě převážné většiny trhu s kyselinou tereftalovou (tj. výroby PET) může QTA do určité míry nahradit PTA, i když to vede k výrobkům nižší kvality, než kdyby se používala pouze PTA.

(54)

Jak již Komise závěrem konstatovala, toto šetření prokázalo, že mezi QTA a PTA existuje nesporná jednosměrná zaměnitelnost, přičemž ve všech aplikacích, kde se používá QTA (ať už jde o výrobu PET nebo práškových nátěrových hmot), lze QTA nahradit PTA bez jakýchkoli úprav výrobních procesů či zařízení. Navíc při výrobě práškových nátěrů platí tato zaměnitelnost v obou směrech. Při výrobě PET je rovněž možné QTA nahradit PTA, i když je tato možnost do jisté míry omezena nutností upravit některé části výrobního zařízení. Navíc není neobvyklé ani specifické pro kyselinu tereftalovou, že takové úpravy mohou být nezbytné pro přechod mezi různými typy stejného výrobku.

(55)

Jak již bylo uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše, mezi QTA a PTA zjevně existuje vysoká míra zaměnitelnosti. Bylo zjištěno, že určitá omezení zaměnitelnosti na jednom navazujícím trhu (PET) nejsou dostatečným důvodem pro závěr, že QTA a PTA nejsou podobnými výrobky.

(56)

Bez ohledu na diskusi o míře zaměnitelnosti QTA a PTA zůstává faktem, že oba typy výrobku se efektivně používají k výrobě stejných produktů, ať už jde o PET, práškové nátěry nebo o jiné aplikace. Jak již bylo konstatováno v předběžném nařízení i výše, Komise proto nedospěla k závěru, že by toto kritérium dokazovalo, že se QTA dostatečně liší na to, aby bylo možné ji považovat za samostatný výrobek.

(57)

Komise rovněž připomněla, jak již bylo zdůrazněno v 37. bodě odůvodnění, že posouzení, zda byl konkrétní výrobek opodstatněně zahrnut do definice výrobku, musí být provedeno s ohledem na vlastnosti dotčeného výrobku, jak je definovala Komise, a nikoli s ohledem na vlastnosti výrobků, které tvoří dotřený výrobek nebo jeho podkategorie. Jak QTA, tak PTA spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření, stanovené v 28. bodě odůvodnění výše. Komise rovněž nezjistila dostatečné rozdíly v základních chemických, fyzikálních a technických vlastnostech QTA a PTA, ačkoli se oba typy výrobku ve skutečnosti používají k výrobě stejných navazujících výrobků. Komise proto neshledala žádný důvod k vyloučení QTA z definice výrobku.

(58)

Tvrzení společností Samnam a Allnex byla proto zamítnuta.

(59)

Dne 29. května 2026 skupina Neo předložila podání, v němž tvrdila, že by Komise měla uplatňovat metodiku měsíčních nákladů namísto použití ročních průměrných výrobních nákladů. Skupina Neo tvrdila, že během období šetření vykazovaly hlavní suroviny rozptyl takového rozsahu, že by to mohlo ovlivnit výsledek výpočtu. Dále pak tvrdila, že současný přístup, spočívající ve vyloučení domácích prodejních transakcí, jejichž prodejní cena je nižší než průměrné roční náklady, vede k nadhodnocení, jelikož vylučuje transakce, u nichž prodejní cena nepřesáhla průměrné měsíční výrobní náklady v tomto konkrétním měsíci. Skupina Neo předložila údaje, podle nichž cena paraxylenu, jakožto hlavní suroviny, a cena přečištěné kyseliny tereftalové (PTA) pro Čínu, které úzce souvisejí s cenou kyseliny tereftalové, vykazovaly odchylku ve výši 18 % oproti průměrné ceně. Skupina Neo navrhla, aby se pro srovnání použila metoda měsíčních nákladů.

(60)

Po poskytnutí konečných informací společnost Samnam předložila podání, v němž argumentovala, že v tomto případě, kdy se náklady mění z měsíce na měsíc, je pravděpodobné, že mnoho prodejů se uskutečňuje za cenu, která je vyšší než výrobní náklady v daném měsíci, ale nižší než výrobní náklady vypočítané na ročním základě. Výsledkem je, že mnoho domácích prodejů, které jsou ve skutečnosti realizovány nad náklady v rámci běžného obchodního styku, je nesprávně opomíjeno. Toto tvrzení zopakovalo sdružení uživatelů PET Europe a uživatelé Novapet, Equipolymers a JSC Orion Global PET.

(61)

Komise vzala na vědomí, že společnost Samnam ve své odpovědi na dotazník poskytla měsíční údaje o výrobních nákladech a tvrdila, že posouzení, zda se jedná o běžný obchodní styk, by mělo být prováděno na měsíční bázi vzhledem k prudkým výkyvům ceny hlavní suroviny – paraxylenu.

(62)

Komise na začátku konstatovala, že ze znění čl. 2 odst. 4 základního nařízení nijak nevyplývá povinnost uplatňování měsíčních údajů o výrobních nákladech. Ustanovení čl. 2 odst. 4 totiž odkazuje na „vážené průměrné náklady na jednotku za období šetření“, tj. přiměřenou dobu pro určení, zda ceny umožňují pokrýt náklady. Komise se domnívala, že použití ročních výrobních nákladů je obecně přijímané a zdá se být ve většině případů vhodné, jelikož odstraňuje extrémy a krátkodobé výkyvy nákladů i cen. V praxi mnoha orgánů provádějících šetření je to dokonce normou. Odchylka od použití ročních průměrných nákladů se uplatňuje pouze za zcela mimořádných okolností. Náklady na výrobu v daném měsíci se totiž s náklady na prodané zboží v tomtéž měsíci překrývají jen v omezené míře, pokud vůbec. Právě porovnání ceny s náklady na prodané zboží ukáže, zda byl prodej realizován se ztrátou. Čím delší je srovnávané období (například jeden rok), tím větší je překrývání mezi srovnávanými cenami a jejich skutečnými náklady na prodané zboží, a tím lépe je tak naplněn účel testu běžného obchodního styku, kterým je „vymezit, za jakých okolností může být domácí prodej považován za ztrátový“ (12).

(63)

Z informací poskytnutých společností Samnam ohledně výkyvů nákladů vyplynulo, že náklady ani domácí ceny nevykazovaly jednoznačný vzestupný či sestupný trend, nýbrž se po celé vyšetřovací období pohybovaly pouze kolem vážených průměrných nákladů. Komise proto nepovažovala za opodstatněné stanovit dumpingové rozpětí na základě metody měsíčních nákladů.

(64)

Komise proto potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v 44. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

K vývozní ceně nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v 52. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Samnam tvrdila, že Komise musí provést úpravu vývozní ceny na úrovni CIF vypočítané pro vývoz společnosti Samnam, který probíhá výhradně prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(67)

V prozatímní fázi nebyla takováto úprava zohledněna, jelikož předložené odhady se v dané fázi jevily jako nepřiměřeně vysoké a společnost Samnam k těmto tvrzením nepředložila dostatečné písemné důkazy.

(68)

Písemné důkazy předložené po poskytnutí prozatímních informací byly přesné a Komise je přijala. Komise svůj výpočet odpovídajícím způsobem upravila.

(69)

Po poskytnutí konečných informací společnost Samnam namítla, že Komise měla použít sazby za námořní přepravu, které poskytli nezávislí obchodníci společnosti Samnam, namísto údajů, které společnost Samnam uvedla ve své odpovědi na dotazník.

(70)

Komise toto tvrzení odmítla. Údaje uvedené v odpovědi společnosti Samnam na dotazník byly ověřeny a zahrnovaly zdokumentované srovnávací údaje s veřejně dostupnými informacemi o přepravních nákladech a pojištění. Na druhou stranu byly informace poskytnuté nezávislými obchodníky společnosti Samnam předloženy až po poskytnutí předběžných informací, tedy v době, kdy již byly původně poskytnuté údaje od společnosti Samnam ověřeny a přijaty.

(71)

Komise připomněla, že u jednoho z korejských vyvážejících výrobců, společnosti Taekwang, nebyl zjištěn dumping. U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že průměrná vývozní cena ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, jak byla uvedena v odpovědích na otázky týkající se výběru vzorku, byla nižší než vývozní cena vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nulovým dumpingovým rozpětím, bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejícího výrobce, u něhož nebyl zjištěn dumping.

(72)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Hanwha, jediný známý korejský vývozce nezařazený do vzorku, tvrdila, že metodika určení cla použitelného pro společnost Hanwha je v rozporu s právem WTO a s vysvětleními Komise v 59. až 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Hanwha konkrétně tvrdila následující:

(73)

Komise nejprve uvedla, že čl. 9 odst. 6 druhý pododstavec základního nařízení stanoví, že pro účely výpočtu váženého průměrného dumpingového rozpětí stanoveného s ohledem na strany zařazené do vzorku „nepřihlíží Komise k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná“. Komise navíc uvedla, že v tomto případě lze zbývající část vzorku, tj. vyvážejícího výrobce, u něhož byl zjištěn dumping, i nadále považovat za reprezentativní pro korejský vývoz kyseliny tereftalové do Unie. Prodej této společnosti představoval během období šetření [40–50] % korejského prodeje na vývoz kyseliny tereftalové do Unie a typ výrobku prodávaný touto společností byl srovnatelný s typy výrobků prodávanými vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku, jak je stanoveno v oddíle 2.1 výše. Ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení stanoví, že dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku nesmí být vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na strany zařazené do vzorku. Základní nařízení stanoví, že vzorek musí být reprezentativní, neupravuje však minimální počet společností, které by měly být do vzorku zařazeny. Komise dospěla k závěru, že prodej společnosti Samnam byl i nadále reprezentativní, a proto se rozhodla založit dumpingové rozpětí pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku na dumpingovém rozpětí zjištěném u společnosti Samnam. Společnost Hanwha nepožádala o individuální zjišťování. Komise proto požadavek na změnu metodiky zamítla.

(74)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hanwha tvrdila, že skutečnost, že její vývozní ceny byly nižší než vývozní ceny společnosti Taekwang, představuje chybný argument pro rozšíření dumpingu zjištěného na základě vzorku i na společnost Hanwha, neboť by to nemělo být považováno za známku toho, že společnost Hanwha prováděla dumping. Společnost Hanwha navíc tvrdila, že Komise se nemohla opírat o údaje o vývozních cenách společnosti uvedené ve vzorkovacím formuláři, aniž by provedla úplnou analýzu těchto údajů. Společnost Hanwha uvedla, že z ekonomického hlediska by jí více vyhovovala spolupráce se společností Taekwang než se společností Samnam.

(75)

Společnost Hanwha poskytla údaje o průměrné ceně svého vývozního prodeje v období výběru vzorku. Z těchto údajů vyplynulo, že ceny této společnosti byly srovnatelné s cenami společnosti, u níž byl zjištěn dumping a která byla považována za reprezentativní pro korejský vývoz do Unie. Neexistuje žádná zákonná povinnost provést úplnou analýzu založenou na nákladech za účelem posouzení, zda lze dumping zjištěný u vzorku rozšířit. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(76)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hanwha tvrdila, že závěr Komise, podle něhož byl vzorek i nadále reprezentativní, ačkoli u společnosti Taekwang nebyl zjištěn dumping kvůli vysokému podílu společnosti Samnam na vývozu, neřeší zásadní právní námitku, že jediné rozpětí nemůže představovat vážený průměr.

(77)

Společnost na podporu svého tvrzení neposkytla žádné nové argumenty. Jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění, odkaz na vážený průměr se týká zákonné hranice, kterou nesmí překročit dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku. Kromě toho Komise připomněla, že zejména v rámci druhé metody výběru vzorku, na kterou poukázal Soudní dvůr ve věci T.KUP (13), nic nebrání Komisi v tom, aby vzorek podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení sestavila na základě jednoho vyvážejícího výrobce, který představuje „největší objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán“. Dále bylo konstatováno, že čl. 9 odst. 6 je jediným ustanovením základního nařízení, které upravuje výši cla, které má být uloženo spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku. Z toho vyplývá, že jelikož vzorek podle čl. 17 odst. 1 může sestávat z jediného vyvážejícího výrobce, nelze čl. 9 odst. 6 vykládat tak, aby se v takové skutkové situaci nepoužil.

(78)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(79)

Jak je popsáno v 68. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení společnosti Samnam Komise dumpingové rozpětí revidovala.

(80)

Úprava ve výpočtu společnosti Samnam vedla k přepočtu dumpingového rozpětí pro další spolupracující subjekt, jakož i k přepočtu dumpingového rozpětí použitelného pro veškerý další dovoz pocházející z Koreje, s výjimkou dovozu od společnosti Taekwang, u něhož, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebylo zjištěno, že je dumpingový.

(81)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(82)

K výpočtu běžné hodnoty nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v 67. a 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

K výpočtu vývozní ceny nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

K porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v 70. a 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Vzhledem k tomu, že k metodice výpočtu dumpingového rozpětí nebyla přijata žádná tvrzení, byly 72. a 73. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(86)

Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením je následující:

(87)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 74. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(88)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 77. až 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(89)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 85. až 93. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(90)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Hanwha, Samnam a Alpek tvrdily, že dovoz z Koreje je třeba posuzovat odděleně od dovozu z Mexika. Tvrdily, že čtvrtá podmínka pro souhrnnou analýzu podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení nebyla splněna, tj. že souhrnné posouzení dovozu nebylo vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky navzájem a mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem.

(91)

Společnosti Hanwha a Samnam tvrdily, že dovoz z Koreje by měl být analyzován individuálně, protože u dovozu společnosti Taekwang, která vyrábí pouze PTA, nebyl zjištěn dumping. Vzhledem k tomu, že dovoz společnosti Taekwang byl z analýzy újmy vyloučen, tvořila převážnou většinu dovozu z Koreje posuzovaného v rámci tohoto šetření QTA, zatímco veškerá výroba v Unii a dovoz z Mexika představuje PTA.

(92)

Podle společností Hanwha a Samnam se na PTA vztahují jiné podmínky hospodářské soutěže než na QTA. Mezi QTA a PTA existuje rozdíl v obsahu nečistot, a v důsledku toho mají tyto dva výrobky odlišnou cenu. Výrobci PET musí rovněž investovat do svých výrobních zařízení, aby mohli ve své výrobě QTA využívat. Proto může QTA snadno používat pouze velmi omezený soubor uživatelů.

(93)

Komise se nedomnívala, že tyto argumenty prokazují dostatečně odlišné podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Koreje a dovozem z Mexika a/nebo výrobky vyráběnými a prodávanými v Unii.

(94)

Zaprvé, jak již bylo popsáno výše v 71. bodě odůvodnění, průměrná vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku (Hanwha), jak byla uvedena v odpovědi na otázky týkající se výběru vzorku, byla nižší než vývozní cena vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nulovým dumpingovým rozpětím (Taekwang). Komise proto usoudila, že nemůže rozšířit zjištění ohledně neexistence dumpingu týkající se společnosti Taekwang na společnost Hanwha a vzhledem k absenci spolupráce ani na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali.

(95)

Téměř polovina dumpingového dovozu z Koreje tedy představovala přesně ten typ výrobku, který vyrábí výrobní odvětví Unie a který se dováží z Mexika, tj. PTA.

(96)

Zadruhé, jak již bylo vysvětleno v oddíle 2.1 výše, i když korejská QTA může být v průměru levnější než korejská PTA, rozdíly v cenách mezi těmito dvěma výrobky nejsou jednoznačné ani konzistentní. Kromě toho, stejně jako v období šetření kolísal rozdíl mezi cenami těchto dvou výrobků, kolísal v průběhu období šetření i rozdíl v průměrných měsíčních cenách PTA ze závodu (EXW) od tří výrobců z Unie zařazených do vzorku, přičemž tyto výkyvy byly ještě větší a dosahovaly až do výše [12–17 %]. Případné rozdíly v cenách mezi QTA a PTA nebyly natolik významné, aby představovaly odlišné podmínky hospodářské soutěže, jelikož rozdíly v cenách lze pozorovat i mezi výrobci prodávajícími stejný typ výrobku.

(97)

Zatřetí, jak již bylo zmíněno v bodě 2.1 výše, ačkoli dostupné informace naznačovaly, že pouze omezený počet výrobců PET může při výrobě PET využívat QTA, výrobní odvětví PET není jediným navazujícím odvětvím, které kyselinu tereftalovou využívá. Jak již bylo vysvětleno, alespoň na jednom trhu (trhu práškových nátěrových hmot) se různé typy kyseliny tereftalové používaly zcela zaměnitelně, bez ohledu na obsah nečistot.

(98)

Kromě toho lze i ve výrobním odvětví PET na stávajících specializovaných zařízeních QTA plně nahradit výrobkem PTA (14). V každém případě QTA a PTA na trhu s práškovými nátěrovými hmotami soutěží o stejné zákazníky.

(99)

Na druhou stranu společnost Alpek tvrdila, že souhrnné posouzení uměle připisovalo újmu působící účinky dovozu z Mexika, zatímco ve skutečnosti byly způsobeny jinými faktory, mezi něž patřil, pokud vůbec, pouze dovoz z Koreje.

(100)

Společnost Alpek tvrdila, že rozdíly ve vývoji objemů dovozu, cen a podílů dovozu z Mexika a Koreje na trhu svědčí o odlišných podmínkách hospodářské soutěže, přičemž se odvolávala na rozhodnutí WTO (15) a judikaturu EU (16), podle nichž nelze vhodnost souhrnného posouzení předpokládat. Komise musí naopak své rozhodnutí o souhrnné analýze opřít o pochopení dynamiky hospodářské soutěže mezi příslušnými výrobky, která mimo jiné určuje, zda je chování vývozců na trhu podobné.

(101)

Společnost Alpek konkrétně poukázala na to, že objem dovozu z Mexika v posuzovaném období poklesl o 17 % v souladu s klesající poptávkou, a společnost si tak udržela stabilní podíl na trhu. Mexické ceny přitom zůstávaly trvale vyšší než ceny dovozu z Koreje i ceny výrobního odvětví Unie.

(102)

Společnost Alpek tvrdila, že je tedy pouze subjektem, který následuje existující cenovou hladinu, nikoli subjektem, který ceny určuje, jelikož nezvyšovala objemy ani neuskutečňovala agresivní cenovou strategii, a že její dovoz nepředstavuje cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie. Společnost Alpek proto tvrdila, že toto by mělo být důvodem pro samostatnou analýzu dovozu z Mexika, a to v souladu s předchozí praxí Komise (17).

(103)

Ačkoli jsou zjištění o těchto trendech správná, skutečnost, že se ceny, objemy dovozu a podíl dovozu z Mexika a Koreje na trhu nevyvíjely stejným způsobem, není důvodem k závěru, že nesoutěží za stejných podmínek hospodářské soutěže. Ve skutečnosti sice koncové body posuzovaného období skutečně vykazují takový vývoj objemů dovozu a podílů na trhu, jaký popsala společnost Alpek, v letech 2023 a 2024 tomu tak nebylo, neboť objemy dovozu a podíly Koreje na trhu byly nižší než v roce 2022 a v období šetření, zatímco u dovozu z Mexika byly tyto hodnoty vyšší (s výjimkou objemů dovozu, které v roce 2023 vykazovaly mírný pokles). Komise dále podrobněji zkoumala, jak se vyvíjel dovoz každého z korejských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a dovoz ze zbytku země. Každý z nich vykazoval mírně odlišný vývoj objemů dovozu a podílu na trhu, přičemž v některých letech docházelo k nárůstu objemů dovozu i podílu na trhu, v jiných letech naopak k poklesu. To vše vedlo k závěru, že všechny dovozy soutěží za stejných podmínek hospodářské soutěže, neboť v některých letech jedni na úkor druhých podíly na stejném trhu získávaly, zatímco v jiných letech je zase ztrácely. Jediným smysluplným způsobem, jak tyto trendy analyzovat, je proto posuzovat veškeré tyto dovozy dohromady.

(104)

Ačkoli je rovněž pravda, že mexické dovozní ceny byly po celé posuzované období vyšší než korejské dovozní ceny i ceny výrobního odvětví Unie, Komise se domnívala, že tato skutečnost sama o sobě nestačí k vyvození závěru, že by se dovoz měl analyzovat odděleně. Jak je uvedeno v 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, u korejského dumpingového dovozu rovněž nebylo zjištěno, že by se podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(105)

Namísto toho bylo zjištěno, jak je uvedeno ve 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že dovoz z Koreje a Mexika způsoboval po celé posuzované období stlačování cen a jejich pokles, neboť byl – jak souhrnně, tak jednotlivě – prodáván za ceny, které neustále klesaly a byly trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(106)

Komise proto zamítla tvrzení stran požadující analyzovat účinky dumpingového dovozu z dotčených zemí odděleně.

(107)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Hanwha a Samnam zopakovaly své tvrzení, že dovoz z Koreje a Mexika by měl být posuzován odděleně. Oba výrobci poukázali na judikaturu Tribunálu ve věci T-432/12 (18), v níž Tribunál rozhodl, že posouzení souhrnu „vyžaduje jednak určení, zda mají tyto výrobky podobné fyzikální vlastnosti a zda je jejich konečné použití zaměnitelné, a jednak určení, zda je chování vývozců na trhu podobné.“ (19).

(108)

Oba výrobci tvrdili, že Komise neprovedla žádné posouzení podobnosti fyzikálních vlastností dovozu z Koreje, dovozu z Mexika a podobného výrobku odvětví Unie, které mají vliv na jejich konečné použití. Rovněž tvrdili, že tvrzení Komise, podle něhož rozdíly v cenách mezi QTA a PTA nebyly ani jednoznačné, ani konzistentní a že ceny PTA se v průběhu šetřeného období měnily, nemůže být důvodem k zamítnutí žádosti o samostatnou analýzu. Oba vývozci tvrdili, že pokud Komise potvrdí, že chování korejských vývozců QTA při tvorbě cen se zásadně liší od chování výrobců PTA, musí v této souvislosti vysvětlit, proč je i nadále vhodné souhrnné posouzení i nadále vhodné.

(109)

Pokud jde o otázku fyzikálních vlastností, Komise se domnívá, že tato otázka již byla důkladně posouzena v rámci analýzy tvrzení týkajících se definice výrobku. Již v 43. bodu odůvodnění předběžného nařízení bylo stanoveno a v oddíle 2.1 výše potvrzeno, že QTA a PTA mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se k výrobě stejných navazujících výrobků.

(110)

Pokud jde o údajně odlišné chování vývozců QTA při stanovování cen, Komise znovu připomněla, že dovoz QTA z Koreje byl shledán jako dumpingový a že tento závěr byl uznán za reprezentativní pro veškerý vývoz, který nebyl zahrnut do vzorku, včetně PTA (20). I kdyby bylo zjištěno, že u QTA dochází k odlišnému chování při stanovování cen než u PTA, tento závěr by se nevztahoval na celkový korejský vývoz, u něhož byl tedy zjištěn dumping (tj. jak u QTA, tak u PTA od vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku).

(111)

V každém případě, jak již bylo zdůrazněno, Komise neshledala, že by cenové rozdíly mezi QTA a PTA byly takové, aby svědčily o odlišných podmínkách hospodářské soutěže. Komise upřesnila, že cenové rozdíly uvedené ve 41. bodě odůvodnění výše se týkaly měsíčních cen výrobků vyvážených do Unie, a to na základě faktur předložených uživateli za určité měsíce v období šetření, a zejména podrobných údajů o průměrných měsíčních prodejních cenách od korejských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které byly uvedeny v jejich odpovědích na dotazník. Pokud jde o vyvážející výrobce zařazené do vzorku, Komise připomněla, že u společnosti Samnam QTA bylo zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 6,1 %. Tato skutečnost nebyla ve výše uvedených srovnáních cen zohledněna.

(112)

Srovnání průměrných cen ze závodu u vývozu výrobců zařazených do vzorku do Unie ukázalo, že rozdíl mezi váženými průměrnými cenami QTA od společnosti Samnam a PTA od společnosti Taekwang v období šetření byl nižší než dumpingové rozpětí společnosti Samnam. Po úpravě o narušující účinky dumpingu tento cenový rozdíl mezi QTA a PTA zmizí.

(113)

To dále potvrzují průměrné prodejní ceny, kterých společnosti Samnam a Taekwang dosáhly při ziskových transakcích na domácím trhu v období šetření (tj. jejich vypočtená běžná hodnota). Z porovnání těchto dvou společností nevyplývá, že by se QTA v průběhu šetřeného období na domácím trhu prodávala za nižší ceny než PTA.

(114)

A konečně, i kdyby se ukázalo, že ceny QTA jsou za běžných soutěžních podmínek o [8–12 %] nižší než ceny PTA (k čemuž ovšem nedošlo), skutečnost, že cenové rozdíly mezi výrobci PTA jsou ještě větší, by ve skutečnosti vedla k závěru, že nižší ceny QTA nesvědčí o odlišných podmínkách hospodářské soutěže. Pokud se ceny mezi několika výrobci prodávajícími přesně stejný typ výrobku mohou lišit až o [12 % – 17 %], pak by skutečnost, že ceny jiného typu výrobku jsou nižší o menší rozpětí, v každém případě vedla k závěru, že v daném kontextu je vhodné provést souhrnné posouzení.

(115)

Z všech výše uvedených důvodů Komise tvrzení společností Hanwha a Samnam zamítla.

(116)

Vzhledem k výše uvedené úvaze a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 103. až 107. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Společnost Alpek poukázala na to, že mexické dovozní ceny byly vyšší než korejské dovozní ceny nejen v letech 2022 až 2024, ale i v období šetření. Společnost Alpek proto požádala Komisi, aby upravila cenová rozpětí uvedená v tabulce 3 prozatímního nařízení týkajícího se období šetření tak, aby tento rozdíl přesně odrážela.

(118)

Komise potvrdila, že vážená průměrná cena dumpingového dovozu z dotčených zemí do Unie se skutečně vyvíjela takto:

Tabulka

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(119)

Ve svých připomínkách k prozatímním zjištěním společnosti Hanwha a Samnam tvrdily, že rozdíly v cenách mezi QTA a PTA je třeba zohlednit při výpočtu cenového podbízení.

(120)

Jak již bylo vysvětleno výše, na základě všech dostupných důkazů nemohla Komise dospět k závěru, že mezi cenami QTA a PTA existuje značný a trvalý rozdíl. V každém případě, i kdyby byla cena QTA upravena směrem dolů, nemělo by to žádný podstatný dopad na závěry týkající se cenového podbízení, jelikož, jak je uvedeno v 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, u dovozu z Koreje nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, a to ani bez jakýchkoli úprav cen QTA při výpočtech rozpětí újmy. Komise proto tato tvrzení zamítla jako bezpředmětná.

(121)

Zároveň byla na základě opravených cen CIF přepočítána rozpětí cenového podbízení u dovozu z Koreje, jak je popsáno v oddíle 3.1.3, což ze stejného důvodu nemělo žádný podstatný vliv ani na závěry Komise.

(122)

S výjimkou úpravy uvedené v 118. bodě odůvodnění výše, která se týká způsobu prezentace údajů v tabulce 3, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 108. až 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(123)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 118. až 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(124)

Stejně jako v případě výše uvedených tvrzení o nereprezentativnosti posuzovaného období společnosti Samnam a Hanwha tvrdily, že výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou podstatnou újmu, ale že rok 2024 a období šetření naopak představovaly stabilizaci trhu, která následovala po rozmachu spojeném s pandemií COVID-19 a následném poklesu poptávky v důsledku čerpání zásob v roce 2023.

(125)

Společnosti Samnam a Hanwha nepředložily žádné nové podstatné důkazy na podporu těchto tvrzení. Jak již bylo uvedeno v 19. bodě odůvodnění výše, Komise dospěla k názoru, že dopady pandemie COVID-19 na trh s kyselinou tereftalovou byly v prozatímním nařízení náležitě posouzeny, společně s ostatními ukazateli újmy.

(126)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací vznesly společnosti Samnam a Hanwha další námitky týkající se výběru posuzovaného období. Tyto skutečnosti byly nastíněny a posouzeny výše v 22. – 27. bodě odůvodnění.

(127)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 122. až 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(128)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 126. až 129. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(129)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 130. až 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(130)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 135. až 138. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(131)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 139. až 140. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(132)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 141. až 147. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(133)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 148. až 149. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(134)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 150. až 151. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(135)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl 152. až 161. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(136)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na to, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, 162. až 168. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(137)

Společnost Alpek tvrdila, že dovoz z Mexika nemohl být příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Společnost Alpek znovu poukázala na to, že dovoz z Mexika byl z hlediska objemu omezený a v posuzovaném období klesal v souladu s poklesem poptávky, přičemž se dokonce mírně snížil i jeho podíl na trhu, na rozdíl od dovozu z Koreje a Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“). Ceny dovozu z Mexika nepředstavovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, neboť byly trvale vyšší. Společnost Alpek rovněž tvrdila, že jelikož u dovozu z Číny, který měl nižší cenu a fakticky zvýšil svůj podíl na trhu, bylo zjištěno, že příčinnou souvislost neoslabuje, je tudíž třeba vyvodit závěr, že ani dovoz z Mexika nemohl způsobit újmu.

(138)

Komise připomněla, že na rozdíl od dovozu z Číny, na který se toto šetření nevztahovalo, bylo zjištěno, že dovoz z Mexika je dumpingový. Argumenty týkající se objemů a cen dovozu z Mexika již byly posouzeny v oddíle 4.4.1 výše. Vzhledem k tomu, že dopad dumpingového dovozu byl posuzován souhrnně, Komise tyto argumenty o příčinné souvislosti zamítla jako bezpředmětné.

(139)

Společnosti Samnam a Hanwha rovněž tvrdily, že s ohledem na všechny argumenty týkající se konkrétních podmínek hospodářské soutěže mezi QTA a PTA z hlediska cen, obsahu nečistot a zákaznické základny, které již byly popsány výše v oddílech 2.1 a 4.4.1, musela Komise v analýze příčinné souvislosti zohlednit základní skutečnost, že QTA s PTA nesoutěží. Pokud by se při posuzování ke QTA nepřihlíželo, zbývající dovoz PTA by byl z hlediska objemu nízký a nemohl by způsobit újmu.

(140)

Komise tato tvrzení nepřijala. Jak již bylo popsáno v oddílech 2.1 a 4.4.1 výše, Komise dospěla k závěru, že se QTA dostatečně neodlišuje od PTA, a to ani z hlediska svých základních fyzikálních, chemických a technických vlastností, ani z hlediska odlišných podmínek hospodářské soutěže, aby mohla být vyloučena z definice výrobku. Dovoz obou typů výrobků měl tedy být posuzován společně.

(141)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny připomínky, byl 177. až 179. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(142)

Společnosti Samnam a Hanwha tvrdily, že jedním z hlavních faktorů, které přispěly k situaci výrobního odvětví Unie, byl propad poptávky a čerpání zásob v roce 2023, což dále dokládá skutečnost, že výrobní odvětví Unie v tomto roce utrpělo největší ztráty. Společnost Alpek s tímto tvrzením souhlasila a znovu zdůraznila, že příčinou klesajících trendů je strukturální nadbytečná kapacita v Unii.

(143)

Společnosti Samnam a Hanwha rovněž zpochybnily tvrzení, že uzavření závodů společnosti Indorama v Nizozemsku a Portugalsku bylo projevem újmy způsobené dumpingovým dovozem. Vzhledem k tomu, že společnost Indorama Netherlands fungovala s vertikálně integrovanou strukturou v rámci širšího podnikání této společnosti s PET, bylo toto uzavření s větší pravděpodobností možné přičíst zhoršující se situaci na trhu s PET než dovozu kyseliny tereftalové. Dospěly k závěru, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byla spíše intenzivnější konkurence na trhu Unie s PET v důsledku pokračujícího přílivu levných dovozů PET do Unie.

(144)

Pokud jde o důvody uzavření závodu společnosti Indorama v Nizozemsku, v rozhodnutí o uzavření tohoto integrovaného závodu jistě hrálo roli několik faktorů, které přesahovaly pouhou poptávku po kyselině tereftalové. Ukázalo se však, že nejméně polovina produkce kyseliny tereftalové z tohoto závodu byla prodávána na volném trhu, což při uzavření tohoto závodu jistě sehrálo roli. Tyto úvahy se v každém případě nevztahovaly na závod společnosti Indorama v Portugalsku, který vyráběl výhradně kyselinu tereftalovou a jehož uzavření bylo zcela způsobeno situací na trhu s kyselinou tereftalovou.

(145)

V každém případě se Komise nedomnívala, že by tyto argumenty byly důvodem ke změně závěrů. Pokles spotřeby, včetně mimořádného propadu v roce 2023, a jeho možné přispění ke vzniku újmy již byly analyzovány v prozatímním nařízení a žádné nové důkazy, které by tyto závěry vyvrátily, nebyly předloženy.

(146)

Skutečnosti uvedené v 180. až 182. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(147)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnosti Samnam a Hanwha zopakovaly svá tvrzení, že Komise náležitě nezohlednila dopad, který měl pokles poptávky v roce 2023 na výkonnost výrobního odvětví Unie. Oba výrobci nepředložili žádné nové důkazy, které by vyvrátily závěry Komise v této věci.

(148)

Komise poukázala na to, že v prozatímním nařízení, zejména ve 127 až 129. bodě odůvodnění a v oddíle 5.2.1.2, analyzovala možný podíl mimořádného poklesu poptávky v roce 2023 na vzniku újmy. Jak bylo vysvětleno v 172. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ačkoli hospodářská situace výrobního odvětví Unie zaznamenala nejprudší pokles v roce 2023, byla navzdory mírnému zlepšení v roce 2024, které se časově shodovalo s mírným oživením poptávky v tomto roce (21), hospodářská situace výrobního odvětví Unie v roce 2024 stále mnohem horší než v roce 2022 a v období šetření se nadále zhoršovala (zejména pokud jde o objemy prodeje a ceny, tržní podíly a ziskovost). Jak bylo uvedeno v 172. a 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, toto další zhoršení se časově shodovalo s výrazným nárůstem dumpingového dovozu z dotčených zemí, které i nadále zvyšovaly svůj podíl na trhu, a to i přesto, že poptávka v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 a v období šetření ve srovnání s rokem 2024 poklesla.

(149)

Komise proto setrvala na svém závěru, že pokles poptávky neoslabil příčinnou souvislost, a tvrzení společností Samnam a Hanwha zamítla.

(150)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnosti Samnam a Hanwha zopakovaly svůj postoj, že základní příčinou situace výrobního odvětví Unie se zdá být náročná situace na navazujícím trhu s PET, kde neustále rostoucí příliv levného dovozu způsobuje pokles poptávky, a poukázaly na oznámené uzavření závodů několika výrobců výrobků z PET v Unii v roce 2025, z nichž jeden byl nucen ukončit činnost, přestože si svou kyselinu tereftalovou obstarával výhradně z Koreje.

(151)

Komise se nedomnívala, že by tyto argumenty zpochybňovaly její závěry. Ačkoli situace na navazujícím trhu může být rovněž náročná, jak by skutečně naznačoval pokles poptávky v posuzovaném období, byl dopad, který by to mohlo mít na situaci odvětví kyseliny tereftalové v Unii, posouzen na makroúrovni v kontextu výše uvedené analýzy dopadu klesající poptávky na situaci výrobního odvětví Unie a bylo zjištěno, že tento dopad neoslabuje příčinnou souvislost mezi zjištěnou újmou a dovozem dotčeného výrobku.

(152)

Ačkoli každé jednotlivé uzavření závodu výrobce PET bude skutečně přispívat k poklesu poptávky po kyselině tereftalové, tento faktor již byl zohledněn v analýze celkové poptávky. Kromě toho by skutečnost, zda si tito uživatelé obstarávali kyselinu tereftalovou z Koreje či z Unie, neměla žádný vliv na jejich rozhodnutí o ukončení činnosti, jelikož se v šetřeném období neprokázalo, že by se korejský dovoz podbízel cenám výrobního odvětví Unie.

(153)

Komise proto tvrzení společností Samnam a Hanwha zamítla.

(154)

Společnost Alpek tvrdila, že dovoz od společnosti Taekwang a z Číny byly v kombinaci s dalšími faktory hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, spíše než dumpingový dovoz. Komise se domnívala, že dopad tohoto dovozu již byl posouzen v prozatímním nařízení a žádné nové argumenty ani důkazy nebyly v této souvislosti předloženy.

(155)

Komise proto setrvala na svých závěrech týkajících se dovozu ze třetích zemí a jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné další konkrétní připomínky, potvrdila 183. až 191. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(156)

Společnost Alpek tvrdila, že pokles objemu vývozu, který se v posuzovaném období snížil o 57 % při souběžném poklesu vývozních cen a který v roce 2022 představoval jednu pětinu a v roce 2023 jednu čtvrtinu celkové výroby v Unii, byl strukturálně významným faktorem určujícím hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(157)

Společnost Alpek dále tvrdila, že skutečnost, že vývozní ceny byly trvale nižší než domácí ceny v Unii, dokazuje, že výrobní odvětví Unie čelilo cenovému tlaku bez ohledu na dovoz z Mexika.

(158)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Ačkoli prozatímní nařízení uznávalo potenciální dopad, který by mohl mít klesající vývoz na situaci výrobního odvětví Unie, tento dopad byl považován za mírný, jelikož trh Unie byl zdaleka hlavním místem určení pro výrobu výrobního odvětví Unie.

(159)

Zároveň vývozní prodejní ceny, které byly rovněž trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, prokazovaly, že výrobní odvětví Unie rovněž čelilo konkurenci ze strany levného dovozu na třetích trzích, který mohl, ale nemusel být předmětem dumpingu podobně jako na trhu Unie.

(160)

Komise tudíž potvrdila své závěry týkající se 192. až 194. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(161)

Společnosti Samnam a Hanwha tvrdily, že Komise dostatečně nezohlednila dopad energetické krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, která vedla k prudkému nárůstu nákladů na suroviny, což nepochybně zasáhlo výrobce v Unii závažněji, vzhledem k historické závislosti Unie na dovozu energií z Ruska. Výrobci proto vzali v úvahu závěr Komise uvedený v 200. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že skutečnost, že ceny dovozu dosáhly v roce 2022 nejvyšší úrovně, naznačovala prostředí zvýšených nákladů v Unii.

(162)

Společnost Alpek rovněž tvrdila, že zhoršení výkonnosti výrobců v Unii lze připsat mimo jiné nárůstu výrobních nákladů, nákladů na pracovní sílu a inflaci, přičemž odkazovala na některá veřejná prohlášení výrobců v Unii. Společnost Alpek předložila důkazy, aby ukázala, že náklady na pracovní sílu v posuzovaném období rostly, zatímco ceny energií a inflace v Unii byly v tomto období oproti svým výchozím hodnotám zvýšené.

(163)

Komise poukázala na to, že nikdy nedospěla k závěru, že by výrobní náklady byly ve všech regionech světa stejně zvýšené. Bylo uznáno, že po ruské invazi na Ukrajinu došlo k prudkému nárůstu výrobních nákladů.

(164)

Ve zbývající části analýzy v oddíle 5.2.4 prozatímního nařízení byl posouzen vývoj výrobních nákladů v posuzovaném období, a to jak jednotlivě, tak i společně s dalšími faktory. Komise zjistila, že ačkoli náklady v roce 2022 skutečně prudce vzrostly a v roce 2023 zůstaly zvýšené, v roce 2024 a v období šetření již prokazatelně vykazovaly strmě klesající tendenci.

(165)

Jak bylo výslovně uvedeno ve 202. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, výrazné zhoršení situace a ziskovosti výrobního odvětví Unie se časově neshodovalo s obdobím nejvyšších výrobních nákladů, nýbrž se zvýšenou přítomností dumpingového dovozu na trhu Unie.

(166)

Komise proto neshledala žádný důvod ke změně svých závěrů a potvrdila zjištění ze 195. až 203. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(167)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnosti Samnam a Hanwha zopakovaly svá tvrzení, že posouzení Komise ohledně toho, do jaké míry byl dopad energetické krize a následného prudkého nárůstu nákladů na suroviny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu na výrobce v Unii asymetrický ve srovnání s korejskými výrobci, a tvrdily, že analýza Komise v tomto ohledu byla z hlediska čl. 3 odst. 7 základního nařízení nedostatečná.

(168)

Komise s tím nesouhlasila. Jak již bylo popsáno v tomto oddílu a ve 143. a 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise vzala na vědomí a posoudila nárůst výrobních nákladů, který výrobnímu odvětví Unie způsobila ruská invaze na Ukrajinu. Co je však nejdůležitější, Komise v prozatímním nařízení i ve 165. bodě odůvodnění výše dospěla k závěru, že výrazné zhoršení situace a ziskovosti výrobního odvětví Unie se časově neshodovalo s obdobím nejvyšších výrobních nákladů, nýbrž se zvýšenou přítomností dumpingového dovozu na trhu Unie. Společnosti Samnam a Hanwha se však v žádné ze svých připomínek k tomuto závěru nevyjádřily ani jej nezpochybnily, nýbrž v podstatě pouze zopakovaly své tvrzení, že na výrobní náklady v Unii měla největší dopad ruská invaze na Ukrajinu.

(169)

Komise proto tato tvrzení zamítla.

(170)

V návaznosti na své argumenty popsané v oddíle 5.1 výše společnost Alpek tvrdila, že výrobní odvětví Unie bylo podstatně ovlivněno kombinací několika faktorů, včetně poklesu poptávky v kombinaci se strukturální nadbytečnou kapacitou, újmou, kterou si výrobního odvětví Unie způsobilo samo tím, že prodávalo v roce 2024 a v období šetření za ceny nižší než ceny dovozu z Koreje a Mexika, rostoucími výrobními náklady, zhoršující se vývozní výkonnosti a dovozu od společnosti Taekwang a z Číny. Společnost Alpek tvrdila, že právě tyto faktory vysvětlují domnělou újmu a že dovoz z Mexika nelze věrohodně považovat za příčinu jakéhokoli zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(171)

Komise toto tvrzení odmítla. Zaprvé, všechny tyto ostatní faktory byly v prozatímním nařízení analyzovány, a to jak jednotlivě, tak společně, a výše byly znovu posouzeny s ohledem na příslušné připomínky stran. Komise neshledala žádné argumenty ani nové důkazy, které by byly důvodem ke změně jejích závěrů. Zadruhé, jak již bylo zdůrazněno v bodech 4.4.1 a 5.1 výše, Komise považovala za vhodné posoudit dopady dumpingového dovozu z Koreje a Mexika souhrnně, a to i v rámci analýzy příčinné souvislosti.

(172)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly uvedeny žádné další argumenty nebo důkazy, jež by svědčily o opaku, potvrdila Komise svá zjištění z 204. až 208. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a nadále zastává názor, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, posuzované jednotlivě nebo společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(173)

V 218. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byla zjištěna administrativní chyba: text v tomto bodě nesprávně hovoří o „ceně, která nepůsobí újmu“, zatímco uvedená rozmezí čísel se týkají cílového zisku. Komise upřesnila, že na základě metodiky popsané v 211. až 216. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl k výrobním nákladům každého ze tří výrobců v Unii během období šetření připočítán cílový zisk (nikoli cena, která nepůsobí újmu) v rozmezí od [50–60] do [70–80] EUR/t, který vyplývá z použití ziskového rozpětí pro každého výrobce v Unii, jak je popsáno v uvedených odůvodněních.

(174)

Kromě toho výrobce z Unie, společnost Orlen S.A., zjistil ve svých výpočtech nákladů na dodržování předpisů administrativní chybu týkající se přepočtu měn, která byla opravena. Cílový zisk se pohyboval v rozmezí od [50–60] do [70–80] EUR/t.

(175)

Společnost Alpek požádala Komisi o sdělení nedůvěrných shrnutí důkazů předložených výrobci z Unie na podporu tvrzené úrovně investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období, která by za normálních podmínek hospodářské soutěže byla vyšší, a důkazy předložené na podporu budoucích nákladů na dodržování předpisů, přičemž oba tyto podklady byly použity při výpočtech cílové ceny, jak je popsáno v 216. a 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Alpek tvrdila, že takováto nedůvěrná shrnutí jsou pro ni nepostradatelná pro pochopení věcného základu nejdůležitějších skutečností, konkrétně ke stanovení ceny, která nepůsobí újmu, a k tomu, aby mohla účinně uplatnit své právo na obhajobu předložením připomínek v této věci.

(176)

Jak je popsáno v podání společnosti Alpek ze dne 27. dubna 2026 (22), Komise společnosti Alpek nastínila, jaké informace byly shromážděny jako důkazy během inspekcí na místě, a to konkrétně dokumenty týkající se investičních plánů společností, kupní ceny a odpisových plánů konkrétních aktiv, zásob povolenek ETS, smluv s dodavateli energií a podobně. Jednalo se o podrobné informace o obchodní činnosti společnosti, které sloužily jako podklad pro údaje uvedené v jejích odpovědích na dotazník, a byly proto ze své podstaty důvěrné a nebylo možné je shrnout.

(177)

Komise se domnívala, že na základě tohoto popisu povahy shromážděných důkazů, jakož i na základě veřejně přístupných verzí zpráv o misi, které jsou ve spisu pro zúčastněné strany k nahlédnutí, a informací poskytnutých v rámci předběžného a prozatímního poskytnutí informací, splnila Komise své povinnosti týkající se poskytnutí informací podle základního nařízení a zároveň dodržela své povinnosti týkající se zachování mlčenlivosti podle článku 19 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(178)

Na základě oprav vysvětlených v 173. bodě odůvodnění vypočítala Komise novou váženou průměrnou cenu nepůsobící újmu ve výši [870–1 010] EUR/t u obdobného výrobku výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí na výrobní náklady každého ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení na základě jednotlivých typů.

(179)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v Koreji zařazených do vzorku, která byla přepočítána, jak je popsáno v 68. bodě odůvodnění výše, a na základě cen podle Eurostatu a systému Surveillance pro Mexiko, jež byly stanoveny pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie třemi výrobci v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento nově vypočítané vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(180)

V návaznosti na argumenty stran týkající se rozdílů v cenách mezi QTA a PTA, popsané v oddíle 2.1 výše, společnosti Hanwha a Samnam tvrdily, že tyto rozdíly je třeba zohlednit při výpočtu cenového podbízení, a to provedením odpovídající úpravy ceny QTA.

(181)

Jak však již bylo konstatováno v oddíle 2.1 a v 96. bodě odůvodnění výše, v období šetření nebyl zjištěn žádný trvalý rozdíl v cenách mezi těmito dvěma typy výrobků, který by pro takovou úpravu mohl sloužit jako spolehlivá referenční hodnota.

(182)

Z důvodu opatrnosti však Komise provedla simulaci výpočtu rozpětí újmy u dovozu z Koreje, přičemž cenu QTA upravila o nejvyšší rozdíl zjištěný mezi průměrnými měsíčními cenami CIF výrobku QTA společnosti Samnam a cenami prodeje výrobku PTA společnosti Taekwang v období šetření, vypočítaným na základě podrobných přehledů transakcí uvedených v jejich odpovědích na dotazník. Ani tato zvýšená úprava nepřinesla podstatně odlišné výsledky, neboť rozpětí cenového podbízení se stále pohybovala výrazně nad dumpingovými rozpětími. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(183)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Samnam tvrdila, že i kdyby přepočítání rozpětí prodeje pod cenou nemělo vliv na výši stanovených cel, musí Komise přesto toto rozpětí přepočítat, aby zohlednila příslušnou cenovou úpravu pro QTA, jelikož výše tohoto rozpětí vypovídá o míře újmy, která výrobnímu odvětví Unie vznikla v důsledku dumpingového dovozu. Společnost Samnam rovněž tvrdila, že měsíční cenové rozdíly uvedené ve 41. bodě odůvodnění výše je třeba považovat za natolik významné, že odůvodňují úpravu ceny, neboť cenový rozdíl ve výši [8 % – 12 %] je vyšší než dumpingové rozpětí společnosti Samnam.

(184)

Komise uznala, že korejská QTA byla ve většině měsíců období šetření skutečně levnější než korejská PTA a že cenový rozdíl ve výši [8 % – 12 %] není zanedbatelný. Zdůraznila však, že cenové rozdíly uvedené ve 41. bodě odůvodnění výše se týkaly měsíčních cen výrobků vyvážených do Unie, a to na základě faktur předložených uživateli za určité měsíce v období šetření, a zejména na základě podrobných údajů o průměrných měsíčních prodejních cenách od korejských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které byly uvedeny v jejich odpovědích na dotazník. Pokud jde o vyvážející výrobce zařazené do vzorku, Komise připomněla, že u QTA od společnosti Samnam bylo zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 6,1 %. Tato skutečnost nebyla ve výše uvedených srovnáních cen zohledněna.

(185)

Komise dospěla k závěru, že jakákoli úprava cen by musela vycházet z nejpodrobnějších a nejpřesnějších dostupných údajů, jimiž by samozřejmě byly ověřené odpovědi na dotazník od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Vzhledem k tomu, že byl zjištěn dumping při vývozu na trh Unie, Komise dospěla k závěru, že nejvhodnější metodou pro úpravu cen by bylo porovnání průměrných prodejních cen, kterých společnosti Samnam a Taekwang dosáhly při ziskových transakcích na domácím trhu v období šetření. Z tohoto srovnání však nevyplývá, že by se QTA v průběhu období šetření prodávala za nižší ceny než PTA.

(186)

Zároveň srovnání průměrných cen ze závodu u vývozního prodeje výrobců zařazených do vzorku do Unie ukázalo, že rozdíl mezi váženými průměrnými cenami QTA od společnosti Samnam a PTA od společnosti Taekwang v období šetření byl nižší než dumpingové rozpětí společnosti Samnam. Jelikož u společnosti Taekwang nebyl zjištěn dumping, jakýkoli rozdíl mezi cenami QTA společnosti Samnam a cenami PTA společnosti Taekwang by musel být rovněž upraven o dumpingové rozpětí, aby se zohlednil rozdíl v cenách výrobků, který je způsoben dumpingem, a nikoli tržními silami, čímž se opět eliminuje jakýkoli rozdíl v průměrných cenách.

(187)

Komise proto tato tvrzení zamítla a při výpočtu újmy neprovedla žádné úpravy cen QTA.

(188)

Jak je uvedeno v 174. a 179. bodě odůvodnění výše, Komise tato rozpětí újmy revidovala. Konečná úroveň odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(189)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(190)

Jelikož nebyly vzneseny konkrétní připomínky, byl potvrzen 225. až 228. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(191)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky, byl potvrzen 229. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(192)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Samnam, Hanwha, Alpek, skupina Neo a společnost Novamont shodně tvrdily, že uložení cla je v rozporu se zájmy Unie, neboť by to značně poškodilo následné uživatele, zejména na trhu s PET.

(193)

Strany tvrdily, že v prostředí rostoucích nákladů, které je dále zhoršováno probíhající krizí na Blízkém východě, by výrobní odvětví PET v Unii čelilo další vlně uzavírání, přičemž v posledních čtyřech letech již bylo kvůli vysokým nákladům a konkurenci ze strany levných dovozů uzavřeno 24 % výrobní kapacity PET.

(194)

Skupina Neo zdůraznila, že opatření v této podobě by konkrétně poškodila uživatele, kteří investovali do schopnosti používat QTA ve své výrobě. Skupina Neo dále dodala, že tato opatření by nezmírnila následky pro výrobní odvětví Unie, protože podíl na trhu by převzala společnost Taekwang, na kterou nejsou uložena žádná antidumpingová cla, a pravděpodobně také dovoz z Číny.

(195)

Společnost Novamont naopak zopakovala své tvrzení, že vzhledem k tomu, že navrhovaná cla na kyselinu tereftalovou ohrožují konkurenceschopnost navazujících odvětví, Komise by měla chránit celý hodnotový řetězec a rozšířit rozsah šetření tak, aby zahrnoval i další navazující produkty, jako je PBAT (polybutylen adipát tereftalát) a související kopolymery a sloučeniny, na které se na rozdíl od PET v současné době nevztahují žádná antidumpingová cla.

(196)

Jak již bylo popsáno v 14. bodě odůvodnění, v konečné fázi Komise prostřednictvím písemných upozornění rovněž požádala o další informace deset uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník, aby mohla podrobněji posoudit jejich situaci. Požadované informace poskytlo sedm uživatelů.

(197)

Poskytnuté informace podstatně nezměnily obraz o navazujících odvětvích, jak je popsán v 231. až 237. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Komise tedy setrvala na svém závěru, že uložení cel představuje další zátěž pro podnikání těchto sedmi uživatelů.

(198)

Komise uznala obtížnou situaci, v níž se nacházejí uživatelé v odvětví PET. Jelikož však podle základního nařízení nebylo možné rozšířit rozsah antidumpingového šetření tak, aby zahrnovalo i navazující výrobky, musela být žádost společnosti Novamont zamítnuta.

(199)

Komise se zároveň domnívala, že jakýkoli nárůst výrobních nákladů, který by mohl být vyvolán konfliktem na Blízkém východě a uzavřením Hormuzského průlivu, by měl na výrobce kyseliny tereftalové v Unii stejný dopad jako na následné uživatele, což znamená, že situace obou by se mohla potenciálně zhoršit.

(200)

Kromě toho, jak již bylo popsáno v prozatímním nařízení, musela Komise zvážit obtížnou situaci spolupracujících uživatelů proti nejisté situaci výrobců v Unii a dospěla k závěru, že výrobci kyseliny tereftalové v Unii se nacházeli v relativně horší situaci.

(201)

Jak je popsáno v 243. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobci kyseliny tereftalové v Unii se nacházeli v neútěšné situaci, přičemž jejich ztráty ve výši –21 % jako podílu na obratu v období šetření daleko převyšovaly ztráty kteréhokoli z uživatelů, kteří se přihlásili. Jakákoli úroveň ochrany před dumpingovým dovozem by tak poskytla úlevu, kterou výrobní odvětví kyseliny tereftalové v Unii zoufale potřebuje, neboť mu hrozí vysoké riziko, že zcela zanikne. V této souvislosti Komise znovu připomněla, že odvětví PET se nacházelo v relativně výhodnější situaci, jelikož již bylo chráněno opatřeními na ochranu obchodu proti dumpingovému dovozu z Číny a subvencovanému dovozu z Indie.

(202)

Komise rovněž připomněla, že jak je popsáno v 238. a 239. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a žádná ze stran to nezpochybnila, i deset uživatelů, kteří při šetření spolupracovali, bylo v celkovém úhrnu z jedné třetiny závislých na dodávkách od výrobního odvětví Unie. Kromě toho se druhá polovina navazujícího trhu spoléhala téměř výlučně na výrobní odvětví Unie, pokud jde o její dodávky. To vedlo k závěru, že zánik výrobního odvětví Unie by znamenal zánik klíčového zdroje dodávek a mohl by potenciálně způsobit pro následné uživatele mnohem závažnější narušení, a to pro mnohem širší okruh těchto uživatelů, než by tomu bylo v případě uložení antidumpingových cel na kyselinu tereftalovou.

(203)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy připomínky k závěrům 244. až 247. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tyto body odůvodnění se potvrzují.

(204)

Tři uživatelé z Unie (společnosti EQUIPOLYMERS GMBH, JSC ORION GLOBAL PET a Novapet S.A.) a sdružení výrobců PET z Unie (PET Europe) předložili připomínky k poskytnutí konečných informací, v nichž zpochybnili, jaká váha by měla být přikládána závěru uvedenému v 201. bodě odůvodnění výše, že odvětví PET je chráněno opatřeními na ochranu obchodu proti čínskému dovozu za dumpingové ceny a indickému subvencovanému dovozu. Tyto strany tvrdily, že tato ochrana byla podstatně oslabena, jelikož se objem dovozu přesunul do jiných zemí původu, jako je například Vietnam.

(205)

Komise zdůraznila, že samozřejmě nepovažuje stávající opatření na ochranu obchodu za řešení všech problémů, s nimiž se konkrétní odvětví může potýkat. Totéž platí i pro opatření týkající se dovozu PET. Jak je nastíněno v analýze zájmu Unie, a zejména v 200. bodě odůvodnění výše, Komise zvažovala obtížnou situaci spolupracujících uživatelů na jedné straně a nejistou situaci výrobců v Unii na straně druhé. Skutečnost, že uživatelé v Unii jsou chráněni před určitým dumpingovým a subvencovaným dovozem, a jsou tak v relativně lepší situaci než výrobci kyseliny tereftalové, kteří by v případě ukončení tohoto šetření bez zavedení opatření nebyli chráněni před dovozem, u něhož byl zjištěn dumping, byla pouze jedním z faktorů v rámci této celkové analýzy.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností setrvala Komise na svém závěru, že uložení antidumpingových cel je v celkovém zájmu Unie.

(207)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(208)

Společnosti Samnam a Hanwha tvrdily, že opatření by měla být stanovena jako pevná cla, což by bylo nezbytné k zabránění nadměrné nákladové zátěže pro uživatele a k zajištění stabilního přístupu ke kyselině tereftalové s ohledem na cenové kolísání kyseliny tereftalové a jejího předcházejícího vstupu, paraxylenu. Strany tvrdily, že toto je obzvláště relevantní s ohledem na probíhající konflikt na Blízkém východě a možné další uzavření Hormuzského průlivu.

(209)

Nebylo však prokázáno, že by valorické clo ohrozilo stabilitu přístupu ke kyselině tereftalové nebo zhoršilo její cenové kolísání. Jak samy strany vysvětlily, stanovení cen kyseliny tereftalové se již z větší části provádí pomocí vzorce pro stanovení ceny, který podobné kolísání zohledňuje. Kromě toho žádný z uživatelů takovou podobu cla nepožadoval ani netvrdil, že by to jejich situaci pomohlo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(210)

Společnost Novamont tvrdila, že bezcelní kvóta by představovala diferencovanější a přiměřenější reakci na dumpingové praktiky, čímž by se předešlo náhlým nákladovým šokům pro následné uživatele.

(211)

Vzhledem k mimořádně nestabilnímu stavu výrobního odvětví v Unii však Komise nedospěla k závěru, že bezcelní kvóta by poskytla dostatečnou ochranu. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie již ztratilo značné podíly na trhu a bylo nuceno prodávat za ceny výrazně nižší než jeho výrobní náklady, a vzhledem k tomu, že cla na většinu dovozů (z Koreje) byla stanovena na úrovni dumpingových rozpětí, která jsou s hodnotou 6,1 % relativně nízká, se Komise domnívala, že stanovení bezcelní kvóty by účinnost těchto opatření oslabilo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(212)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(213)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“ v případě Koreje a pro „všechny společnosti“ v případě Mexika.

(214)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (23). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(215)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílným celním sazbám, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla pro Koreu. Uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz z Koreje podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dumpingový dovoz pocházející z Koreje“.

(216)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(217)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(218)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Koreje nebo Mexika vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(219)

Vyvážející výrobci v Koreji, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat (24) Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový korejský vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(220)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(221)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci.

(222)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(223)

Komise na základě údajů z databáze Surveillance analyzovala, zda kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. V rámci této analýzy Komise porovnávala:

(224)

Žádné ze čtyř výše uvedených srovnání neprokázalo další výrazný nárůst dovozu vedle výše dovozu, který způsobil újmu během období šetření.

(225)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(226)

V čl. 1 odst. 3 prozatímního nařízení byl pro společnost Taekwang uveden nesprávný doplňkový kód TARIC (889BP), zatímco správný doplňkový kód TARIC přidělený společnosti Taekwang je 88BP. Toto bylo opraveno v čl. 1 odst. 3 normativní části tohoto nařízení.

(227)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) Euratom 2024/2509 (25), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(228)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,