(EU) 2026/1894Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě

(1)

Krize na Blízkém východě od 28. února 2026 a narušení obchodních toků v důsledku uzavření Hormuzského průlivu negativně ovlivňují zemědělce, kteří produkují zemědělské produkty získávané z půdy nebo se zabývají chovem hospodářských zvířat v Unii.

(2)

První obava se týká prudkého nárůstu domácích cen hnojiv v Unii, které v roce 2024 představovaly 7,3 % nákladů na meziprodukty zemědělců v Unii.

(3)

Již před krizí na Blízkém východě byly světové trhy s hnojivy vystaveny tlakům na dodávky a kolísání cen. Krize na Blízkém východě situaci dále zhoršila a zvýšila rizika výroby dusíkatých a fosforečných hnojiv, a to i v důsledku snížené výroby zkapalněného zemního plynu, na níž výroba dusíkatých hnojiv do značné míry závisí. Krize prudce a náhle zvýšila ceny hnojiv na světovém i unijním domácím trhu a měla okamžitý a přímý dopad na ceny hnojiv v Unii. Tento náhlý nárůst cen hnojiv ovlivňuje cenovou dostupnost a disponibilitu hnojiv potřebných pro produkční cyklus plodin na sezónu 2026/27.

(4)

V květnu 2026 se průměrné ceny dusíkatých hnojiv ve srovnání s únorem 2026 zvýšily orientačně o 30 % a byly přibližně o 70 % vyšší než průměr za rok 2024, zatímco ceny fosforečných hnojiv byly o 22 % vyšší než průměr za rok 2024.

(5)

Zvýšené náklady na hnojiva ovlivňují hospodářskou životaschopnost zemědělců a mohou v Unii ovlivnit používání hnojiv a rostlinnou výrobu z hlediska množství a kvality. K tomuto zvýšení cen hnojiv dochází v okamžiku, kdy zemědělci přijímají klíčová rozhodnutí o svých zemědělských činnostech na sezónu 2026/27, jako jsou rozhodnutí týkající se plochy nebo typu plodiny, která má být oseta, plánované míry hnojení a souvisejících agronomických postupů. Zvýšené náklady na hnojiva pravděpodobně negativně ovlivní příjmy zemědělců v roce 2027, a to v důsledku nižší produkce způsobené menším objemem vyprodukovaných plodin. To by mohlo rovněž negativně ovlivnit dostupnost potravin v Unii v roce 2027.

(6)

Druhá obava se týká nárůstu nákladů na energii v zemědělských podnicích, a zejména nákladů na paliva používaná zemědělskými stroji, které v roce 2024 představovaly 8 % celkových nákladů zemědělců na meziprodukty v Unii.

(7)

Probíhající krize na Blízkém východě, a zejména uzavření Hormuzského průlivu, významně ovlivnily přepravu energetických produktů a rovněž narušily jejich výrobu. Tyto okolnosti vedly k narušení dodavatelského řetězce klíčových energetických produktů, zejména ropy a zkapalněného zemního plynu, pocházejících ze států Perského zálivu. V důsledku toho zesílila celosvětová volatilita cen energetických produktů, přičemž nejvážněji byly zasaženy pohonné hmoty a motorová nafta. Tyto výkyvy se již odrážejí na trzích s energií v Unii, což zemědělcům přináší další hospodářské problémy.

(8)

V důsledku toho se v roce 2026 výrazně zvýší podíl nákladů na hnojiva a energie v účetnictví zemědělských podniků. Postiženy jsou zejména zemědělské podniky specializující se na polní plodiny, a to z důvodu významného podílu nákladů na hnojiva a paliva ve srovnání s jejich celkovými vstupními náklady. Výrobní proces je však podstatně ovlivněn zvýšením cen hnojiv a energetických produktů ve všech typech zemědělských podniků.

(9)

Mezitím zůstávají ceny mnoha zemědělských produktů, zejména plodin z orné půdy, jako jsou obiloviny, stabilní, což následně zhoršuje poměr mezi vstupními náklady a cenami, které zemědělci za své zemědělské produkty dostávají.

(10)

Stále vyšší vstupní náklady v důsledku probíhající krize na Blízkém východě a jejího nepředvídatelného vývoje mohou zemědělcům způsobit problémy s likviditou a ohrozit jejich hospodářskou životaschopnost. I kdyby byla krize na Blízkém východě v blízké budoucnosti vyřešena, její dopady na světové ceny vstupů budou pravděpodobně přetrvávat i v nadcházejících měsících, což bude mít na zemědělce trvalý dopad.

(11)

I když se trhy musí novým okolnostem postupně přizpůsobovat, je zapotřebí podpora pro zemědělce, neboť vstupní náklady stoupají na neudržitelnou úroveň. S cílem přispět k řešení těchto zvýšených vstupních nákladů a zabránit dalšímu zhoršování hospodářské situace zemědělců nejvíce postižených krizí na Blízkém východě by proto mělo být přijato mimořádné opatření.

(12)

Uvedené obtíže představují konkrétní problémy ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Komise přijme opatření podle článku 221 pouze tehdy, pokud není možné přijmout nezbytná mimořádná opatření v souladu s článkem 219 nebo 220. Uvedené obtíže opatřeními přijatými podle článků 219 nebo 220 uvedeného nařízení skutečně nelze řešit. Situace není konkrétně spojena s existujícím zvláštním narušením zemědělského trhu nebo s přesně stanovenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, ani se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(13)

Částky přidělené členským státům by měly být s přihlédnutím k jejich příslušné váze v odvětví zemědělství Unie stanoveny na základě čistých stropů pro přímé platby stanovených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) a skutečných nákladů vzniklých zemědělcům nakupujícím dotčené vstupy, hnojiva a energii, zejména palivo, a to na základě průměrných vnitrostátních výdajů vykázaných vnitrostátními orgány v jejich ročních hospodářských zemědělských účtech.

(14)

Členské státy by měly rozdělovat mimořádnou finanční podporu prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohledňují hospodářské potíže, s nimiž se dotčení zemědělci potýkají. Měly by zajistit, aby zemědělci byli konečnými příjemci mimořádné finanční podpory, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

(15)

Vzhledem k tomu, že částky přidělené členským státům by řešily hospodářské obtíže zemědělců pouze částečně, mělo by být členským státům umožněno poskytnout zemědělcům dodatečnou vnitrostátní podporu za podmínek a ve lhůtách stanovených tímto nařízením.

(16)

Aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při rozdělování mimořádné finanční podpory v souladu s konkrétní situací dotčených zemědělců, měly by mít možnost ji kumulovat s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aniž by však zemědělcům poskytovaly nadměrnou kompenzaci.

(17)

Členské státy byly oprávněny přijmout opatření státní podpory podle pravidel Unie pro státní podporu s cílem pokusit se tuto situaci řešit prostřednictvím Dočasného rámce státní podpory pro krizi na Blízkém východě (METSAF), který byl přijat dne 29. dubna 2026 a je platný do 31. prosince 2026 (3). Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, měly by členské státy v reakci na dotčené hospodářské ztráty zohlednit podporu poskytnutou v rámci METSAF, jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo soukromých režimů.

(18)

Jelikož je mimořádná finanční podpora Unie stanovena v eurech, je v zájmu zajištění jednotného a souběžného uplatňování nutné stanovit datum přepočtu částky přidělené členským státům, které euro jako svou národní měnu nepřijaly, jako je tomu v případě Česka, Dánska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Vzhledem k tomu, že toto nařízení nestanoví lhůtu pro podání žádostí o podporu, je vhodné pro účely čl. 30 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (4) považovat za rozhodnou skutečnost pro směnný kurz, pokud jde o částky stanovené v tomto nařízení, datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)

Aby byla zajištěna účinnost tohoto mimořádného opatření, měli by příjemci obdržet mimořádnou finanční podporu co nejdříve. Mělo by být rovněž zajištěno včasné monitorování rozpočtu, jakož i aktualizovaná následná opatření a účinné využívání zemědělské rezervy, čímž se maximalizuje její dostupnost a zvýší se schopnost rychle reagovat na vznikající krize. Je proto vhodné stanovit datum způsobilosti, do kterého mohou členské státy příjemcům tuto podporu vyplácet. Veškeré platby provedené po tomto datu by měly být považovány za nezpůsobilé pro financování Unií.

(20)

Unie by proto měla financovat výdaje vzniklé členským státům v rámci tohoto mimořádného opatření pouze tehdy, pokud jsou tyto výdaje uskutečněny do určitého data způsobilosti. Podpora na toto mimořádné opatření by proto měla být vyplacena do 28. února 2027.

(21)

Vzhledem k tomu, že za způsobilé budou považovány výhradně platby provedené do 28. února 2027, ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, které stanoví poměrné snížení měsíčních plateb prováděných po uplynutí této lhůty, se nepoužijí.

(22)

Členské státy by měly Komisi sdělit podrobné informace o provádění tohoto nařízení, aby Komise mohla sledovat účinnost mimořádného opatření zavedeného tímto nařízením.

(23)

K nárůstu vstupních nákladů pro zemědělce již došlo a vyžaduje okamžitá opatření k účinnému a účelnému řešení situace. Aby bylo zajištěno, že zemědělci obdrží podporu co nejdříve, mělo by být členským státům umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by tudíž mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Opatření stanovené tímto nařízením je v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,