(EU) 2026/1857Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1857 ze dne 27. července 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz benzylalkoholu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. prosince 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření dovozu benzylalkoholu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) podle článku 5 základního nařízení.

(2)

Stalo se tak na základě podnětu podaného dne 10. listopadu 2025 společnostmi Lanxess Deutschland GmbH, Lanxess Chemical B.V. a Vynova Advanced Organics Maastricht B.V. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(3)

Zahájení řízení bylo odůvodněno důkazy o dumpingu i výsledné podstatné újmě, které byly uvedeny v podnětu, jak je podrobně popsáno v oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(4)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/362 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) .

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Konkrétně o tom informovala žadatele, známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, orgány Čínské lidové republiky a další známé zúčastněné strany – včetně dovozců, dodavatelů a uživatelů – a vyzvala je k účasti. Všechny zúčastněné strany dostaly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

V oznámení o zahájení Komise informovala strany, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Vzorek byl vybrán na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. října 2024 do 30. září 2025. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii, kteří představovali více než 95 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a více než 95 % prodeje do Unie. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(8)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(9)

Žádný dovozce, který není ve spojení, nepředložil ve stanovené lhůtě řádně vyplněné formuláře pro výběr vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Komise nicméně vyzvala dovozce, který není ve spojení a který předložil neúplný formulář pro výběr vzorku, společnost Fenchem Biochemie GmbH, aby vyplnil dotazník dovozců výrobku, kteří jsou předmětem šetření, kteří nejsou ve spojení.

(10)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu představujícího přibližně 90 % veškerého vývozu do Unie z dotčené země, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. K vybranému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(12)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádal jeden vyvážející výrobce v Číně. V této fázi šetření a s ohledem na nepřiměřenou dodatečnou pracovní zátěž, kterou s sebou nese posuzování žádostí o individuální zjišťování a která by mohla ohrozit včasné dokončení prozatímní fáze šetření, Komise dosud nepřijala žádné rozhodnutí ohledně žádosti o individuální zjišťování. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(13)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(14)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Čínské lidové republice, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na Čínskou lidovou republiku použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(15)

Komise vyzvala dva výrobce v Unii zařazené do vzorku, dovozce, který není ve spojení a který se přihlásil, a dva vyvážející výrobce v dotčené zemi zařazené do vzorku, aby vyplnili dotazníky, které byly v den zahájení šetření zpřístupněny online (4). Komise připravila další dotazník s cílem shromáždit údaje o makroukazatelích.

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, od dovozce v Unii, který není ve spojení, od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od právního zástupce výrobního odvětví Unie.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení byly prováděny v prostorách následujících společností nebo v místě účetních záznamů:

(18)

Odpověď na dotazník týkající se makroekonomických ukazatelů, která byla předložena jménem výrobního odvětví Unie, byla ověřena v prostorách jeho právního zástupce v Bruselu v Belgii.

(19)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2024 do 30. září 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je benzylalkohol (známý také jako fenylmethanol, benzenmethanol, fenylkarbinol a hydroxytoluen), aromatický alkohol, obvykle spadající pod číslo CAS (Chemical Abstract Services) 100-51-6 a pod statistické číslo celní unie (CUS) 0011660-9, v současnosti kódu KN 2906 21 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(21)

Benzylalkohol lze vyrábět dvěma hlavními postupy: chlorací toluenu (hlavní způsob) nebo oxidací toluenu na vzduchu.

(22)

Benzylalkohol má širokou škálu použití. Mezi hlavní patří použití jako rozpouštědlo a ředidlo pro epoxidové pryskyřice a nátěrové hmoty pro základní průmyslové použití ve stavebnictví. Jako rozpouštědlo pro čištění a odmašťování se benzylalkohol vyskytuje také v mýdlech, pracích prostředcích, šamponech a různých čisticích přípravcích. Mimo jiné se používá také jako konzervační látka (konkrétně v kosmetice, výrobcích pro osobní hygienu, krmivech pro zvířata a agrochemických přípravcích), jako pomocná látka v léčivech, jako nosič při výrobě potravinářských aromat, jako palivová přísada do benzínu pro zvýšení výkonu motoru a snížení emisí, jako pomocné barvivo při barvení textilií a jako prekurzor při chemické syntéze (zejména při výrobě benzylesterů a etherů).

(23)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky.

(24)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(25)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

Za účelem shromáždění údajů potřebných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise ve svém oznámení o zahájení požádala všechny čínské vyvážející výrobce, aby poskytli podrobné údaje o vstupech používaných při jejich výrobě. Příslušné informace předložilo pět vyvážejících výrobců.

(28)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(29)

Čínská vláda neobdržela žádnou odpověď na dotazník. Ani čínská vláda ve stanovené lhůtě nepředložila žádné stanovisko k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 16. února 2026 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR má v úmyslu použít dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. K tomuto oznámení neobdržela od čínské vlády žádné připomínky. Použití článku 18 pro určení existence podstatných zkreslení v ČLR v souladu s čl. 2 odst. 6a se tedy potvrzuje.

(30)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Podle informací, jež má Komise v této fázi k dispozici, byly možnými vhodnými reprezentativními třetími zeměmi mimo jiné Mexiko nebo Turecko.

(31)

Dne 9. února 2026 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelích využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Komise rovněž uvedla, že v žádné zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína se výrobek, který je předmětem šetření, nevyrábí. Komise založila svůj další výzkum na zemích, které vyrábějí organické chemické výrobky (klasifikované podle NACE 2014). Kromě toho Komise na základě kritérií, jimiž se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země, a to Turecko, Mexiko, Indonésii, Malajsii nebo Brazílii jako vhodné reprezentativní země a vyzvala všechny strany, aby se vyjádřily a navrhly alternativní země splňující základní kritéria podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky.

(32)

Dne 27. dubna 2026 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Komise navrhla stanovit prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě jedenácti výrobců v Turecku působících v odvětví výroby organických chemických látek, které spadají pod kód NACE 2014 (5).

(33)

Druhá poznámka se rovněž zabývala připomínkami, které zúčastněné strany obdržely k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Připomínkami stran se také zabývají následující oddíly.

(34)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(35)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(36)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(37)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(38)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(39)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(40)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(41)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (6), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemické odvětví atd.). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(42)

Žadatel vycházel z důkazů obsažených ve zprávě, že v čínském výrobním odvětví benzylalkoholu existují zkreslení. Tato zkreslení vyplývají z uspořádání Čínské lidové republiky („ČLR“), které je založeno na koncepci sociálně tržního hospodářství rozvíjené pod vedením Komunistické strany Číny a zahrnuje všechny podstatné aspekty státu. Podle podnětu uplatňuje Komunistická strany Číny na hospodářské úrovni obzvláště přísnou kontrolu, což se projevuje významným postavením státních podniků v hospodářství a silným vlivem Komunistické strany Číny na soukromý sektor. Žadatel poukázal na tři hlavní způsoby zásahů čínské vlády do čínského hospodářství: správní, finanční a regulační kontrola ze strany státu (7).

(43)

Žadatel rovněž poukázal na zjištění Komise z několika nedávných šetření týkajících se chemického odvětví v Číně, která potvrdila existenci podstatných zkreslení v souvislosti s určitými alkylfosfátovými estery (8).

(44)

V podnětu byly dále připomenuty následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(45)

Zaprvé, v odvětví benzylalkoholu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(46)

Žadatel tvrdí, že čínská vláda zajišťuje silný vliv jak na státní podniky, tak na soukromé společnosti, zejména v podporovaných výrobních odvětvích, jako je chemické odvětví, jehož součástí je i výroba benzylalkoholu. Čínská vláda a Komunistická strana Číny vykonávají kontrolu nad státními podniky a utvářejí jejich podnikovou strukturu i konkurenční prostředí s cílem dosáhnout strategických hospodářských cílů, a to zejména jmenováním a kontrolou klíčových vedoucích pracovníků prostřednictvím organizačního odboru Komunistické strany Číny a poskytováním preferenčního přístupu státním podnikům k důležitým vstupům (9).

(47)

Kromě toho na vnitrostátní i místní úrovni čínská vláda zřídila komise pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu („SASAC“), které mají zastupovat zájmy státu jako akcionáře ve státních podnicích. Čínská vláda navíc přijala zákon o státem vlastněných aktivech podniků a další opatření, která nařizují státní kontrolu a vlastnictví strategických odvětví. Podnět dále uvádí, že „systém sociálního kreditu“ posiluje vliv strany na podniky v Číně a hrozí, že bude vyvíjet tlak na zahraniční společnosti, aby se podřídily příslušným čínským průmyslovým politikám. Žadatel dále tvrdí, že prostřednictvím 14. pětiletého plánu si čínská vláda klade za cíl prosazovat socialistickou politiku a posilovat hospodářský růst. Pokud jde o státní podniky, je cílem pětiletého plánu vybudovat silnější spojení mezi čínskou vládou a státními podniky (10).

(48)

Podle podnětu přetrvává zejména v odvětví derivátů toluenu značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Státní podniky sehrály klíčovou roli při usnadňování zásahů čínské vlády do chemického odvětví ČLR. Tyto státní podniky si udržují dominantní postavení v předvýrobní části dodavatelského řetězce vstupních surovin, přičemž těží z privilegovaného přístupu ke státem přidělovaným zdrojům, včetně financování, dotací, práv k užívání pozemků a dalších forem státní podpory. Kromě toho jejich úzké propojení se státní politikou a významný vliv na rozhodovací procesy státu ještě více upevňují jejich strategické postavení v rámci tohoto výrobního odvětví (11).

(49)

Podnět se týká nejméně tří z největších světových výrobců toluenu, přičemž se jedná výhradně o čínské státní podniky: China Petrochemical Corporation (skupina SINOPEC), China National Petroleum Corporation (CNPC) a skupina Sinochem. Čínská vláda těmto společnostem pravidelně přiděluje finanční zdroje, což narušuje trhy s toluenem a benzylalkoholem (12).

(50)

Soukromé společnosti zůstávají rovněž pod přísnou kontrolou čínské vlády. Žadatel se odvolává na příklad soukromých společností vyrábějících benzylalkohol, kterým byly poskytnuty zvýhodněné sazby daně z příjmů právnických osob, státní granty nebo dotace. Zapojení čínské vlády na trhu s benzylalkoholem zahrnuje také účast členů Komunistické strany Číny ve strukturách správy a řízení společností (13).

(51)

Na základě výše uvedeného dochází žadatel k závěru, že na čínském trhu s benzylalkoholem působí do značné míry podniky, které jsou ve vlastnictví čínské vlády, mají její finanční podporu, jsou pod její politickou kontrolou nebo podléhají jejímu politickému dohledu a pokynům.

(52)

Zadruhé, přítomnost státu jak ve státních podnicích, tak v soukromých společnostech působících v odvětví benzylalkoholu také dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(53)

Podle žadatele si čínská vláda zachovává vliv ve státních podnicích jmenováním a odvoláváním klíčových vedoucích pracovníků státních podniků, což je hlavní odpovědností komise SASAC. Rovněž tak výrazně ovlivňuje výrobu kritických surovin pro výrobu benzylalkoholu, zejména toluenu (14).

(54)

Jednou z hlavních strategií čínské vlády, jak si udržet kontrolu nad státními podniky, je jmenování personálního vedení, často členů Komunistické strany Číny. Čínský zákon o státních podnicích jasně stanoví, že komise SASAC a její místní pobočky mají pravomoc jmenovat vedení státních podniků. Kromě toho nařízení o komisi SASAC potvrzuje, že jednou z jejích povinností je „jmenovat nebo odvolávat odpovědné osoby“ ve státních podnicích. Žadatel se opírá o zjištění Komise uvedené ve zprávě a tvrdí, že se jedná o „známku významného státního vlivu s ohledem na rozsah státních podniků a dominantní roli státního hospodářství v Číně“. Tento silný vliv je ještě umocněn skutečností, že Komunistická strana Číny se přímo podílí na jmenování vedoucích pracovníků státních podniků a má právo stanovovat příslušné postupy a doporučovat konkrétní kandidáty na tyto pozice (15).

(55)

Státní podniky v Číně navíc těží z přednostního přístupu k nejrůznějším vstupům, jako je půda a energie, ale také k systémům financování. Silné státní zásahy do podniků proto vedou k narušené alokaci zdrojů, která se pak promítá do zkreslených nákladů a cen vyráběných produktů. Kromě toho čínská vláda ovlivňuje náklady a ceny chemických produktů, jako je benzylalkohol, prostřednictvím své přítomnosti a zásahů v předcházejících odvětvích zabývajících surovin a vstupů nezbytných pro jeho výrobu. Například vysoká produkce toluenu v ČLR je způsobena především rychlými investicemi a expanzí v tomto odvětví, jakož i dostupností financování i surovin. Nadměrné kapacity v oblasti výroby toluenu vedly k větším investicím do navazujících odvětví, zejména do odvětví benzylalkoholu. Čínská vláda ovlivňuje ceny energie a náklady na ni. Ačkoli čínská vláda vyvinula určité úsilí s cílem vytvořit hospodářskou soutěž na trhu a umožnit, aby ceny určovaly tržní síly, ceny energií jsou i nadále silně regulovány. Tato okolnost nepochybně umožňuje čínské vládě výrazně snížit náklady na energii ve prospěch výrobců chemických látek, zejména toluenu a benzylalkoholu (16).

(56)

Zatřetí, čínská vláda zasahuje zejména do odvětví energetiky a trhu s elektřinou, a to prostřednictvím dotování uhlí jako hlavního zdroje energie pro výrobu páry. Kromě toho na trhu s elektřinou působí do značné míry podniky, které působí pod dohledem čínských úřadů.

(57)

Podle podnětu čínská vláda prostřednictvím přímých dotací, zvýhodněného financování a regulace cen zajišťuje, že uhlí je i nadále uměle levné, což zvýhodňuje odvětví, která jsou na něm závislá jako na primárním zdroji energie. Ačkoli se uhlí využívá převážně k výrobě elektřiny, má rovněž zásadní význam pro výrobu průmyslové páry, která je klíčovým vstupem v chemickém průmyslu a dalších energeticky náročných procesech. Vliv čínské vlády se dále rozšiřuje prostřednictvím regulace cen. Například Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) stanovila „přiměřené rozpětí“ pro střednědobé a dlouhodobé ceny transakcí s uhlím mezi 570 a 770 CNY za tunu. Kromě toho velké státní těžební společnosti, jako jsou China Shenhua Energy Co. a China Coal Energy Co., často prodávají uhlí za stanovenou maximální cenu, čímž zajišťují stabilní, avšak uměle nízké náklady pro navazující odvětví (17).

(58)

V podnětu se navíc tvrdí, že kromě výroby páry poskytuje čínské dotované uhelné odvětví domácímu průmyslu také nekalou výhodu prostřednictvím svého vlivu na dodávky elektřiny a její ceny. V roce 2022 připadalo na uhelné elektrárny 60 % celkové výroby elektřiny v Číně. Úloha čínské vlády na trhu s elektřinou přesahuje rámec dotací na paliva a zahrnuje i přímé vlastnictví a regulaci cen, čímž se vytváří systém, v němž jsou náklady na elektřinu uměle udržovány na nízké úrovni. V odvětví elektroenergetiky dominují státní podniky. Rozsáhlá státní regulace cen elektřiny a její distribuce vede k podstatným zkreslením trhu. Model ČLR zajišťuje průmyslovým uživatelům uměle nízké náklady na elektřinu. Tento zásah přináší výhody energeticky náročným odvětvím, zejména chemickému průmyslu, kde elektřina představuje významnou složku výrobních nákladů (18).

(59)

Začtvrté, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(60)

Rozvoj čínského hospodářství je určován propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit a které se musí snažit realizovat. Tyto plány, které se týkají prakticky všech hospodářských odvětví, stanovují konkrétní závazné cíle, jejichž plnění sledují orgány na všech správních úrovních. Tento mechanismus plánování řídí přidělování zdrojů, které se zaměřuje na odvětví určená vládou jako strategická nebo politicky důležitá, a neprobíhá na základě tržních sil (19).

(61)

Čínská vláda ve svých různých politických dokumentech soustavně vyzdvihuje chemický průmysl a svá opatření jasně koncipuje ve prospěch domácích výrobců chemických látek. Například v ústředním 14. pětiletém plánu jsou stanoveny strategické vize čínské vlády pro transformaci a modernizaci tradičních odvětví a osa rozvoje strategických nově vznikajících odvětví, jako je chemický průmysl, odvětví stavebních materiálů, nových materiálů a chemických vláken. Kromě toho je ve verzi Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2024 chemické a petrochemické průmyslové odvětví uvedeno jako podporované. Díky tomuto statusu může toto odvětví obecně využívat četné dotace a finanční podpory prostřednictvím veřejných financí, zdanění, úvěrů, dovozu a vývozu a také pozemků. Žadatel dochází k závěru, že výroba a prodej v rámci celého hodnotového řetězce v odvětví benzylalkoholu jsou na národní i provinční úrovni aktivně kontrolovány a regulovány čínskou vládou (20).

(62)

Zapáté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví benzylalkoholu dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva.

(63)

Podle podnětu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana práv věřitelů a dlužníků. Čínský zákon o úpadku není systematicky uplatňován a zaměřuje se především na malé společnosti. Žadatel se opírá o zprávu Komise, aby zdůvodnil nedostatečné uplatňování právních předpisů týkajících se úpadku, zejména z důvodu nejasnosti kritérií pro zahájení řízení a jejich výsledku a silného vlivu státních orgánů na úpadková řízení. Navíc nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku má dopad na čínský finanční a úvěrový trh, neboť těmto společnostem poskytuje implicitní státní záruky, což následně zkresluje náklady na úvěry a přístup k financování (21). Dále pokud jde o majetkové právo, nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR. Přidělování půdy závisí výhradně na státu, který může spíše sledovat politické cíle než dodržovat zásady volného trhu. Ačkoli existuje řada právních předpisů, jejichž cílem je přidělovat práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, žadatel tvrdí, že tato ustanovení často nejsou dodržována (22). Žadatel dochází k závěru, že stejně jako v jakémkoli jiném odvětví čínského hospodářství se na výrobce benzylalkoholu vztahuje čínské úpadkové právo, právo obchodních společností a majetkové právo, a jsou proto rovněž vystaveni zkreslením vyplývajícím z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů.

(64)

Zašesté jsou v odvětví výroby benzylalkoholu zkresleny i mzdové náklady.

(65)

Podle podnětu dochází k významnému zkreslení mzdových nákladů, jelikož tvorba mezd v ČLR nevychází z běžných tržních sil ani ze skutečného svobodného kolektivního vyjednávání. V ČLR se nemůže plně rozvinout skutečně tržní mzdový systém kvůli strukturálním překážkám, které brání pracovníkům a zaměstnavatelům svobodně se organizovat. V praxi je právně uznána pouze jedna odborová organizace, a to Všečínská federace odborových svazů (ACFTU). Federace ACFTU však není nezávislá na státu. Kromě toho z dostupných údajů vyplývá, že vedoucí funkce v rámci federace ACFTU často zastávají vysoce postavení straničtí funkcionáři ze státních podniků nebo vedoucí pracovníci ze soukromých společností (23).

(66)

Mobilita čínské pracovní síly je navíc výrazně omezena systémem registrace domácností (hukou), který omezuje přístup ke komplexnímu sociálnímu zabezpečení a veřejným sociálním dávkám pouze na osoby oficiálně registrované jako obyvatelé daného správního území. V důsledku toho zůstává mnoho pracovníků s nízkou kvalifikací vyloučeno z přístupu k základním veřejným službám a nachází se v nejistém pracovním postavení; často jsou nuceni smířit se s nižšími mzdami a horšími pracovními podmínkami ve srovnání se svými kolegy, kteří jsou v dané lokalitě registrováni. Podle podnětu vede toto rozdílné zacházení nevyhnutelně ke zkreslení mzdových nákladů na čínském trhu práce (24).

(67)

Podobně jako jakékoli jiné odvětví v čínském hospodářství se i na odvětví výroby benzylalkoholu vztahují čínské pracovněprávní předpisy, a je tudíž rovněž ovlivněno těmito zkresleními mzdových nákladů. Zkreslení mzdových nákladů dále zhoršují dotace na pracovní sílu, které Čína poskytuje zejména výrobcům benzylalkoholu (25).

(68)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví benzylalkoholu dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(69)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(70)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(71)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (26).

(72)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (27). Komise SASAC skutečně potvrdila, že v porovnání s 13. pětiletým plánem vzrostla celková aktiva ústředních podniků během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „účinně podporuje integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytuje silnou podporu pro úspěšné dosažení hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší země (28)“.

(73)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(74)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (29).

(75)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(76)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(77)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny (30)“. To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(78)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(79)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (31). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(80)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(81)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(82)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(83)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority v plánech stanovené (32).

(84)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (33).

(85)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (34).

(86)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (35).

(87)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (36).

(88)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (37).

(89)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(90)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako jsou například Hubei Greenhome Materials Technology (38) nebo Wuhan Youji (39). V předcházejícím odvětví toluenu, což je nejdůležitější vstup používaný k výrobě benzylalkoholu, jsou sice někteří výrobci soukromými společnostmi, například společnost Hengli Petrochemicals (40), míra státního vlastnictví však zůstává značná, přičemž řada výrobců je pod kontrolou státu, jako například společnosti Sinopec (41) nebo Sinochem (42), což jsou státní podniky kontrolované komisí SASAC (43).

(91)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (44), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Státní a stranické struktury jsou v Číně silně propojeny, a tak má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v rámci podniků skutečně za následek, že hospodářské subjekty podléhají kontrole vlády a politickému dohledu. Kromě toho se na celé odvětví dotčeného výrobku vztahuje několik vládních politik, jako je například 14. pětiletý plán týkající se surovin (45), který se přímo zabývá petrochemickým a chemickým odvětvím tím, že uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemického a chemického průmyslu, ocelářství, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat řadu průkopnických podniků v průmyslovém řetězci, které mají vedoucí postavení v ekosystému a vyznačují se klíčovou konkurenceschopností, (…). Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace“.

(92)

Kromě toho je vytvořen pracovní plán pro stabilní růst petrochemického a chemického průmyslu (46) s cílem „podpořit stabilní provoz, strukturální optimalizaci a modernizaci petrochemického průmyslu“ a s cílem „rozšířit účinné investice a podpořit transformaci a modernizaci“.

(93)

Podobně i na úrovni provincií si 14. pětiletý plán provincie Šan-tung týkající se rozvoje chemického průmyslu (47) klade za cíl „podporovat vysoce kvalitní rozvoj chemického průmyslu v provincii“ a „komplexně podporovat modernizaci průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, […] urychlit vyřazování zastaralých a neefektivních výrobních kapacit, […] podporovat fúze a reorganizace podniků, optimalizovat přidělování zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšit účinnost a ziskovosti výroby“.

(94)

Rovněž 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje provincie Chu-pej a perspektivy do roku 2035 (48) stanoví, že státní orgány „budou optimalizovat rozvoj odvětví speciálních olejů a navazujících odvětví ethylenu, modernizovat tradiční průmyslová odvětví, jako jsou chemické látky obsahující fosfor, sůl a uhlí, budou intenzivně rozvíjet špičkové čisté chemické látky a nové chemické materiály, optimalizují rozmístění chemického průmyslu podél řeky Jang-c'-ťiang a zaměří se na vybudování řady ekologických a inteligentních specializovaných chemických průmyslových parků ve městech Wu-chan, I-čchang, Ťing-men, Siang-jang, Ťing-čou, Siao-kan, Huang-kang, Čchien-ťiang a Sien-tchao, aby tak vytvořily moderní chemický průmyslový klastr v hodnotě bilionu juanů“.

(95)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (49).

(96)

Například Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu („CPCIF“) je průmyslovým sdružením pro odvětví dotčeného výrobku. Podle článku 3 jejích stanov se tato organizace „řídí komplexním vedením Komunistické strany Číny [a] přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (50).

(97)

Kromě toho článek 36 stanov federace CPCIF stanoví, že předseda, místopředsedové a generální tajemník sdružení se musí „řídit vedením Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy [a] rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany (51)”.

(98)

Kromě toho zřídila federace CPCIF zvláštní výbor pro lehké uhlovodíky a aromatické látky, který se zabývá aromatickými uhlovodíky, jako je toluen, a aromatickými alkoholy, jako je benzylalkohol (52).

(99)

Společnosti Hengli Petrochemicals (53), Sinopec (54) a Sinochem (55) jsou členy federace CPCIF.

(100)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(101)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(102)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (56)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(103)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (57), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (58).

(104)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (59). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(105)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (60), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(106)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (61).

(107)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví benzylalkoholu.

(108)

Jako příklad lze uvést, že generální ředitel společnosti Wuhan Youji je zároveň tajemníkem strany a byl městským výborem Komunistické strany Číny ve Wu-chan oceněn jako vynikající pracovník v oblasti záležitostí Komunistické strany Číny (62).

(109)

Kromě toho se ve výroční zprávě za rok 2022 skupiny Sinopec uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti“ (63). Navíc je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (64). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (65).

(110)

Předseda představenstva a generální ředitel společnosti Sinochem jsou navíc tajemníkem, respektive zástupcem tajemníka stranického výboru (66).

(111)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (67). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví benzylalkoholu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(112)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(113)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (68).

(114)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(115)

Cílem 14. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 (69) je „modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků v odvětvích, jako je lehký průmysl a textilní průmysl, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby“ (70).

(116)

Podle 14. pětiletého plánu pro odvětví surovin (71) Čína „vybuduje řadu průmyslových klastrů v petrochemickém odvětví. […] V odvětvích včetně petrochemie a chemických látek, ocelářství, neželezných kovů a stavebních materiálů [Čína] podpoří řadu průkopnických podniků, které by mohly stát v čele ekosystému průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností“ (72).

Kromě toho Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (73) požaduje „posílit odvětvové politiky a vědecky regulovat rozsah tohoto odvětví: […] posílit kapacitu dodávek v oblasti špičkových polymerů, speciálních chemických látek a dalších produktů“ […] a také „[z]lepšit podpůrné politiky: posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, cenovou politikou a dalšími politikami a průmyslovou politikou [a p]lně využívat úlohu národní platformy pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím […]“.

(117)

Kromě toho 14. pětiletý plán provincie Chu-pej pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví nových materiálů se zaměřuje na rozvoj navazujících odvětví v souvislosti s daným výrobkem: „Průmyslové základny pro nové materiály v Sien-tchau a Čchien-ťiangu, které se zaměřují především na podpůrné materiály pro základní součásti, využije průmyslový park nových materiálů v Sien-tchau k důraznému vývoji pokročilých polymerních nových materiálů, jako je benzyl-benzoát.“ (74)

(118)

Kromě toho 14. pětiletý plán provincie Chu-pej pro vysoce kvalitní rozvoj moderního chemického průmyslu (75) vyžaduje „provést modernizaci a transformaci speciálních ropných produktů, podporovat modernizaci výrobků a rozvoj prémiových značek, rozšiřovat celkový objem špičkových výrobků, dále zvyšovat rozsah a účinnost základen pro výrobu speciálních výrobků s kapacitou jednoho milionu tun a urychlit výstavbu výrobních základen pro výrobu chemických výrobků s kapacitou jednoho milionu tun; [i]ntegrovat a optimalizovat zdroje aromatických uhlovodíků, aktivně navazovat spolupráci s odvětvími, jako jsou plasty a kaučuk, a vytvořit průmyslový řetězec produktů petrochemického zpracování včetně aromatických látek C2, C3, C4, C5, toluenu, C8, a C9, a podporovat tak transformaci a rozvoj směrem k integrovaným rafinérským, chemickým a speciálním výrobkům“. Pokud jde konkrétně o projekt modernizace a hlubokého zpracování ropy v provincii Čchien-ťiang, plán usiluje o „aktivní vývoj aromatických chemických látek […] a zlepšení a rozšíření petrochemického průmyslového řetězce (76)”.

(119)

Společnosti Hubei Greenhome Materials Technology (77) i Wuhan Youji (78) sídlí v provincii Chu-pej, přičemž společnost Wuhan Youji provozuje výrobní závod na benzylalkohol v Čchien-ťiangu (79).

(120)

Společnost Hubei Greenhome Materials Technology je navíc národním podnikem typu „malý obr“ (80). Čínská vláda definuje „malé obry“ jako „nové elity malých a středních podniků v Číně, které se zabývají výrobou, zaměřují se na určitý specializovaný trh a disponují špičkovými technologiemi“ a hodlá „zvýšit v období 2024–2026 podporu pro ‚„malé giganty‘ se zaměřením na klíčové průmyslové řetězce, strategická rozvíjející se odvětví a další sektory. Tyto finanční prostředky budou použity na podporu těchto firem při řešení technologických výzev, vývoji nových produktů, budování podpůrných kapacit průmyslového řetězce a jako příspěvek místním samosprávám podporujícím ‚malé obry‘“ (81). Kromě toho na úrovni provincie vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu (82) provincie Šan-tung místní orgány, aby „[z]výšily technologickou transformaci stávajících podniků, zlepšily účinnost využívání energie a zdrojů a posílily klíčovou konkurenceschopnost podniků [a] zavedly mechanismus, který podnikům umožní vystoupit z parků, rázné odstranění zastaralé výrobní kapacity, přísnou kontrolu omezené výrobní kapacity a provádění diferencované politiky a opatření pro přidělování zdrojových faktorů, jako je půda, elektřina a voda, s cílem přimět podniky k transformaci a rozvoji“. Vyzývá také ke „[z]výšení finanční podpory. Posílení pobídek fiskální politiky, koordinace a zapojení zvláštních fondů, podpora chemických společností při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, průmyslové transfery, přemisťování do parků, odstraňování zastaralého vybavení atd. a provádění osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, vracení DPH, politiky výzkumu a vývoje, například dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první sadu technického vybavení. Aktivní podpora různých druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování politiky, financování rozvoje a komerční financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemické technologie“.

(121)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy a navazující výrobky.

(122)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(123)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(124)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (83).

(125)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (84). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (85). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (86).

(126)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví benzylalkoholu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(127)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(128)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (87).

(129)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (88). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(130)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (89). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(131)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva odvětví benzylalkoholu netýkal. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(132)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(133)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (90), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (91) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(134)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (92). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(135)

Rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně názorněji ukazuje vývoj v poslední době. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard CNY s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v podmínkách klesající ziskovosti a rekordně nízkých čistých úrokových marží, což svědčí o aktivních opatřeních státu k udržení ekonomické stability. (93)

(136)

Čínská vláda rovněž objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (94). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (95).

(137)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů se čínská vláda snaží pomocí několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (96) „navýšit prostředky z centrálního rozpočtu na podporu kvalifikovaných soukromých investičních projektů a aktivně hrát řídící a vedoucí úlohu“. Čínská vláda rovněž hodlá „dobře využívat nové politické finanční nástroje [a] podporovat řadu způsobilých soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (97).

(138)

Zkresleny jsou kromě toho dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (98). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (99). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(139)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(140)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (100). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (101). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(141)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(142)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(143)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(144)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(145)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 71. až 143. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci benzylalkoholu podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(146)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(147)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(148)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(149)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(150)

Jak je vysvětleno v 31. a 32. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(151)

V návaznosti na první oznámení navrhl vyvážející výrobce Qianjiang Xinyihong jako reprezentativní zemi Brazílii, a to na základě existence snadno dostupných účetních závěrek, které vykazují přiměřenou ziskovost. Společnost Qianjiang Xinyihong dodala, že ceny surovin a energie v Brazílii vykazují menší výkyvy než v Turecku.

(152)

V návaznosti na první a druhou poznámku zpochybnil vyvážející výrobce Hubei Greenhome výběr Turecka jako reprezentativní země s tím, že dovozní ceny toluenu byly nadhodnoceny vzhledem k existenci licenčního systému pro dovoz toluenu a že toluen byl dovážen téměř výlučně ze zemí EU, z nichž každá představuje vysokopříjmovou ekonomiku. Společnost Hubei Greenhome dodala, že dovozní ceny toluenu byly ve srovnání s jinými trhy (včetně reprezentativních zemí navržených Komisí) neúměrně vysoké, a proto nebyly vhodné jako výrobní činitel při početním zjišťování běžné hodnoty benzylalkoholu.

(153)

Žadatelé konstatovali, že dovozní ceny toluenu a uhličitanu sodného do Indonésie a Malajsie úzce odrážejí průměrné čínské dovozní ceny vzhledem k tomu, že značná část těchto surovin pochází z ČLR. Žadatelé zdůraznili to, co již Komise uvedla v první poznámce, a sice že během období šetření činil čínský podíl na celkovém dovozu toluenu 27 % v Indonésii a 59 % v Malajsii a čínský podíl na celkovém dovozu uhličitanu sodného činil 24,8 % v Indonésii a 24,9 % v Malajsii.

(154)

Žadatelé rovněž zdůraznili, že během období šetření dovezlo Turecko 58 288 tun toluenu, zatímco Brazílie pouze 7 438 tun. Žadatelé konstatovali, že takto významný objem dovozu do Turecka představuje reprezentativnější a spolehlivější základ pro stanovení nezkreslených cen toluenu, které tvoří největší podíl na nákladech na daný výrobek.

(155)

V reakci na připomínky žadatelů společnost Hubei Greenhome uvedla, že Indonésie by neměla být zamítnuta jako reprezentativní země pouze proto, že 27 % veškerého dovozu toluenu a 24,8 % veškerého dovozu uhličitanu sodného pochází z Číny. Společnost Hubei Greenhome připomněla, že Komise obvykle vychází z dovozních cen v případech, kdy reprezentativní země dováží z Číny méně než 50 % dané suroviny.

(156)

Společnost Hubei Greenhome navíc nesouhlasila s argumentem žadatelů ve prospěch výběru Turecka oproti Brazílii, který vychází pouze z rozdílu v objemu dovozu mezi Tureckem a Brazílií během období šetření. Společnost Hubei Greenhome naznačila, že velký objem dovozu do Turecka byl důsledkem slabé domácí výroby toluenu. Podle společnosti Hubei Greenhome nižší úroveň dovážených množství (jak je tomu například v případě Brazílie) automaticky neznamená, že ceny nejsou reprezentativní nebo že se nejedná o tržní ceny.

(157)

Pokud jde o rozdíly v nestabilitě a úrovni dovozních cen toluenu v Turecku na jedné straně a ve čtyřech dalších navrhovaných zemích na straně druhé, jak tvrdí společnosti Qianjiang Xinyihong a Hubei Greenhome (viz 151. a 152. bod odůvodnění), Komise uvedla, že ve skutečnosti se příslušné dovozní ceny toluenu za kilogram v pěti navrhovaných zemích pohybovaly v období šetření v úzkém rozmezí mezi 5,64 a 7,00 CNY. V tomto ohledu Komise nesouhlasí se společností Hubei Greenhome ohledně tvrzení, že dovozní ceny toluenu do Turecka byly ve srovnání s jinými trhy mimořádně vysoké. Kromě toho se zdá, že cenový rozdíl mezi Tureckem a Brazílií (7,00 oproti 6,57 CNY/kg, což je jen asi 6 %) nepodporuje předpoklad společnosti Hubei Greenhome, že by platný systém dovozních licencí nebo údajně vysoký podíl toluenu pocházejícího z EU na tureckém dovozu toluenu vedly k nadhodnocení cen. Komise rovněž konstatuje, že i Brazílie má systém licencí na toluen, který se týká dovozu a vývozu. Tvrzení společnosti Hubei Greenhome bylo proto zamítnuto.

(158)

Komise navíc konstatuje, že 99,5 % dovozu toluenu do Brazílie pochází pouze z jedné země, a to z Argentiny, na rozdíl od dovozu do Turecka. Kromě toho Argentina zavedla daň ve výši 4,5 % na vývoz toluenu do jiných zemí, včetně Brazílie.

(159)

Pokud jde o podíl objemu čínského dovozu (viz tvrzení společnosti Hubei Greenhome ve 156. bodě odůvodnění), Komise objasňuje, že i když v některých případech podíl tohoto dovozu v rozsahu přibližně 25 % nemusel bránit přijetí dané reprezentativní země, obecně by měly být upřednostněny reprezentativní země, u nichž bylo zjištěno, že jejich dovoz surovin není čínským dovozem zkreslen. Jelikož Turecko stejně jako v tomto případě neuvedlo žádný dovoz toluenu z Číny, mělo by mít\ přednost před zeměmi, které takový dovoz z Číny uvádějí.

(160)

V první poznámce Komise vysvětlila, že se nezdá, že by byl výrobek, který je předmětem šetření, vyráběn pouze v USA a Indii, z nichž žádná není zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými ve 149. bodě odůvodnění výše. Komise založila svůj další výzkum na zemích, které vyrábějí organické chemické výrobky (klasifikované podle NACE 2014). Na tomto základě byly Brazílie, Indonésie, Malajsie, Mexiko a Turecko určeny jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí organické chemické výrobky.

(161)

Společnost Hubei Greenhome se s Komisí shodla na tom, že jako reprezentativní země by měla být vybrána země s vyššími středními příjmy, která dováží toluen a uhličitan sodný, přičemž všech pět navrhovaných zemí tato kritéria splňovalo. Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku však dali přednost tomu, aby byla jako reprezentativní země vybrána Brazílie, a to především s ohledem na lepší hodnocení Brazílie v oblasti sociální a environmentální ochrany ve srovnání například s Tureckem.

(162)

V první poznámce Komise vysvětlila, že se nezdá, že by byl výrobek, který je předmětem šetření, vyráběn pouze v zemích, z nichž žádná není zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými ve 149. bodě odůvodnění.

(163)

Komise proto uvedla, že ke stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení použije chemické výrobky zařazené pod kód NACE 2014, který zahrnuje výrobce působící v odvětví organických chemických výrobků.

(164)

Jak bylo uvedeno v první poznámce, Komise nedokázala získat finanční údaje za rok 2024 týkající se jakéhokoliv mexického výrobce působícího v odvětví organické chemie, který by vyráběl chemické výrobky spadající pod kód NACE 2014. Naopak Komise dokázala získat tyto údaje týkající se dvou výrobců v Indonésii, jednoho výrobce v Malajsii, šesti výrobců v Brazílii a sedmi výrobců v Turecku.

(165)

S ohledem na výše uvedené úvahy a na skutečnost, že Turecko vykázalo zdaleka největší objem dovozu toluenu, u něhož navíc nebylo zjištěno, že by byl zkreslen dovozem z Číny, Komise ve druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(166)

Komise konkrétně zjistila finanční údaje o 38 výrobcích spadajících do stejné kategorie výroby jako benzylalkohol, tj. kódu NACE C2014 („Výroba jiných základních organických chemických látek“) (103) v Turecku.

(167)

Komise analyzovala snadno dostupné finanční údaje 38 tureckých společností a zjistila, že v případě 26 z nich byly údaje neúplné a jedna společnost vykazovala ztrátu. Zohlednila proto pouze jedenáct společností s kladným ziskovým rozpětím. Finanční údaje týkající se těchto jedenácti výrobců byly uvedeny v příloze III druhé poznámky (104).

(168)

Na základě finančních údajů týkajících se výše uvedených jedenácti společností stanovila Komise vážený průměrný podíl prodejních, správních a režijních nákladů 25,56 % a ziskové rozpětí 11,22 %.

(169)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a k jedenácti společnostem uvedeným v příloze III druhé poznámky jako výrobců v reprezentativní zemi, jakož i k dalším prvkům této poznámky.

(170)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Hubei Greenhome tvrdila, že Komise by měla vycházet buď z účetní závěrky společnosti Aksa Akrilik Kimya Sanayii A.Ş. (Aksa Akrilik), tureckého výrobce akrylových vláken, nebo společnosti Türkiye Petrol Rafinerileri A.Ş. (Tüpraş), tureckého výrobce petrochemických výrobků, a nikoli z údajů databáze Orbis uvedených v příloze III druhé poznámky. Údaje z databáze Orbis týkající se jedenácti tureckých společností by neposkytly žádné podrobnosti o společnostech vybraných Komisí. Společnost Hubei Greenhome navíc poukázala na předchozí antidumpingové řízení, v němž Komise vybrala společnost spadající pod jiný kód NACE, než jaký se vztahoval na vyvážejícího výrobce, jelikož to vedlo k vhodnější volbě (105).

(171)

Komise toto tvrzení zamítla. Základní skutečnosti případu citovaného společností Hubei Greenhome se lišily od současného případu a zvolený přístup je v souladu s požadavky základního nařízení. Obecně se postupuje tak, že Komise vybírá vhodné společnosti za účelem stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, a to s cílem početního zjištění běžných hodnot na základě daného kódu NACE. Neexistoval žádný zřejmý důvod, proč by se Komise v tomto případě neměla řídit tímto obecným postupem, když vycházela z jedenácti vhodných společností nacházejících se v Turecku pod kódem NACE 2014.

(172)

Společnost Hubei Greenhome dále tvrdila, že Komise by měla z výběru podle kódu NACE 2014 vyloučit společnosti, u nichž byly do položky provozních nákladů, tj. prodejních, režijních a správních nákladů, zahrnuty nepřiměřené náklady. V tomto ohledu společnost Hubei Greenhome odkázala na první poznámku, v níž Komise nevzala v úvahu společnosti s neobvykle vysokými prodejními, režijními a správními náklady. Ve druhé poznámce byly společnosti Tarimsal Kimya Teknolojileri Sanayi ve Ticaret Anonim Sirketi (dále jen „Tarkim“) znovu zařazeny na seznam reprezentativních výrobců poté, co Komise zjistila, že „všechny vykázané prodejní, režijní a správní náklady a míry zisku se považují za přiměřené“. Vzhledem k tomu, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Tarkim představují více než polovinu jejích nákladů na prodané zboží, což je téměř dvojnásobek oproti všem ostatním výrobcům zahrnutým v údajích databáze Orbis s výjimkou jednoho, měla by Komise společnost Tarkim vyřadit ze seznamu výrobců, na jehož základě se posuzují prodejní, režijní a správní náklady. Komise by měla postupovat stejně i v případě společnosti Hurkimsa Kimya Sanayi ve Ticaret Anonim Sirketi, druhé společnosti, která byla znovu zařazena do skupiny reprezentativních výrobců. Společnost Hubei Greenhome upřesnila, že společnost Tarkim si zachovala svůj vlastní vozový park a v rámci svých provozních výdajů pravděpodobně poskytuje zákazníkům specializované přepravní služby. Tyto výdaje by se neměly promítat do prodejních, režijních a správních nákladů, protože početně zjištěná běžná hodnota by měla odrážet náklady na úrovni ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu.

(173)

V reakci na tvrzení uvedené ve 172. bodě odůvodnění Komise upozornila na to, že je v povaze antidumpingového řízení, že úvahy a z nich vyplývající závěry se mohou v jednotlivých fázích měnit. Po opětovném přezkumu výběru společností ve zvolené reprezentativní zemi Komise zjistila, že neexistují žádné objektivní důvody k zamítnutí těchto dvou znovu zařazených společností s ohledem na výši jejich prodejních, režijních a správních nákladů. Kromě toho mezi jedenácti společnostmi uvedenými v poznámce pod čarou ve 32. bodě odůvodnění existují i společnosti s relativně nízkými podíly prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, což ukazuje, že Komise vypočítala vážený průměr prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na základě objektivních kritérií, jako je zařazení podle klasifikace NACE 2014. Komise navíc při přezkoumání výběru společností ve zvolené reprezentativní zemi zjistila, že souhrnné podíly prodejních, správních a režijních nákladů a zisku se u každé z jedenácti společností pohybovaly v běžném rozmezí. Konečně společnost Hubei Greenhome v tomto tvrzení vycházela mimo jiné z předpokladu, že specializované přepravní služby pro zákazníky jsou součástí provozních nákladů společnosti Tarkim. Tato část tvrzení tedy nebyla doložena. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(174)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Hubei Greenhome zopakovala svůj nesouhlas s výběrem Turecka jako reprezentativní země a namísto toho navrhla jako reprezentativní zemi Brazílii. Společnost Hubei Greenhome uznala, že Turecko vykázalo větší objem dovozu toluenu než Brazílie, avšak má za to, že ve prospěch Brazílie hovoří jiné faktory, zejména lepší výsledky Brazílie, pokud jde o úroveň sociální a environmentální ochrany. V tomto ohledu společnost Hubei Greenhome odkázala na čl. 2 odst. 6a písm. a) druhý pododstavec první odrážku základního nařízení, který stanoví, že v případě existence více než jedné možné reprezentativní země dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(175)

Komise považovala argumentaci společnosti Hubei Greenhome za chybnou. Ze všech důvodů uvedených výše ve 149. bodě odůvodnění a dále, a jelikož toluen je hlavní surovinou potřebnou k výrobě dotčeného výrobku, považuje Komise objem dovozu do každé reprezentativní země za další faktor, na jehož základě lze rozhodnout o výběru reprezentativní země. Příslušný dovoz toluenu do Turecka, z něhož žádný nepocházel z Číny, Ruska ani ze země, která není členem WTO, byl ve skutečnosti více než sedmkrát vyšší než dovoz z Brazílie. Na základě toho Komise potvrdila volbu Turecka před Brazílií.

(176)

Jak bylo vysvětleno výše, Komise zpočátku uvažovala o pěti možných reprezentativních zemích: Brazílii, Indonésii, Malajsii, Mexiku a Turecku. Jak bylo uvedeno ve 153. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že Indonésie a Malajsie nejsou v tomto případě vhodnými reprezentativními zeměmi, protože obě dovážely z Číny značné objemy toluenu a uhličitanu sodného. Bylo tedy zjištěno, že celkový dovoz těchto dvou hlavních surovin byl zkreslen, o čemž svědčí skutečnost, že průměrné dovozní ceny se blížily odpovídající dovozní ceně z Číny. Jak bylo vysvětleno ve 164. bodě odůvodnění, bylo konstatováno, že Mexiko není v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, protože nebyl nalezen žádný mexický výrobce chemických výrobků spadajících pod kód NACE 2014, který by měl relevantní a snadno dostupné údaje. Jak bylo vysvětleno ve 175. bodě odůvodnění, Brazílie nebyla považována za vhodnou reprezentativní zemi vzhledem k relativně nízkým objemům dovozu toluenu. Z toho vyplývá, že jedinou vhodnou reprezentativní zemí bylo Turecko.

(177)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(178)

S ohledem na výše uvedenou analýzu pouze Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(179)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(180)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce a nákladů na energii použije údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem a Tureckým regulačním úřadem pro trh s energií.

(181)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(182)

V návaznosti na připomínky žadatelů k druhé poznámce společnost Hubei Greenhome požádala Komisi, aby použila nezkreslenou referenční cenu pro nekoksovatelné uhlí (energetické uhlí) používanou společností Hubei Greenhome v jejím výrobním procesu, a nikoli bituminózní uhlí, které zahrnuje koksovatelné uhlí používané při výrobě oceli (a je tedy dražší). Komise uznala tvrzení společnosti Hubei Greenhome, neboť bylo zjištěno, že tento druh uhlí se běžně používá k vytápění při výrobě chemických produktů.

(183)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila ověřené údaje vykázané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a připočetla náklady na výzkum a vývoj za období šetření, které byly vynaloženy a zaúčtovány těmito vyvážejícími výrobci.

(184)

V návaznosti na druhou poznámku tvrdila společnost Hubei Greenhome, že náklady na výzkum a vývoj by měly být zařazeny do prodejních, režijních a správních nákladů, protože podle tureckého zákona o účetnictví se obecně zařazují právě do těchto nákladů. Jestliže Komise při početním zjišťování běžné hodnoty použité pro výpočet dumpingu spolupracujících čínských vyvážejících výrobců vycházela z prodejních, režijních a správních nákladů jedenácti tureckých výrobců chemických látek, mohlo by dojít k dvojímu započítání nákladů na výzkum a vývoj, pokud byly tyto náklady zařazeny i do výrobních režijních nákladů.

(185)

Komise toto tvrzení odmítla z následujících důvodů. Zaprvé, ustanovení tureckého zákona o účetnictví předložené společností Hubei Greenhome jasně nestanovují, že náklady na výzkum a vývoj mají být zaúčtovány výhradně v rámci prodejních, režijních a správních nákladů. Zadruhé, údaje jedenácti posuzovaných společností neobsahují v dostupných účetních závěrkách rozepsání nákladů na výzkum a vývoj v rámci prodejních, režijních a správních nákladů. Jinými slovy, společnost Hubei Greenhome neprokázala, že náklady na výzkum a vývoj byly zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů, které Komise použila ke stanovení podílu těchto nákladů za účelem určení přiměřených částek ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(186)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(187)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (112).

(188)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.4 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(189)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(190)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(191)

Práce je výrobním činitelem, který představuje 1 % až 2 % celkových výrobních nákladů. Komise hodlá využít statistiky zveřejněné úřadem TurkStat, a to turecké statistiky nákladů práce (113), k určení mezd v Turecku s využitím podrobných informací o mzdách ve výrobním odvětví za rok 2022 pro hospodářskou činnost podle kódu NACE 2014 – výroba základních organických chemických látek, do níž podle klasifikace NACE Rev. 2 spadá výroba benzylalkoholu.

(192)

Průměrná měsíční hodnota byla řádně upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem, aby se přizpůsobila období šetření trvajícím od 1. října 2024 do 30. září 2025 (114). Hodinová sazba za období šetření získaná po indexaci činí 89,64 CNY/hodinu.

(193)

Komise ve svých pravidelných tiskových zprávách využívala statistické údaje o cenách elektřiny zveřejňované Regulačním orgánem pro trh s energií (EMRA) (115). Komise použila průměrné ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh za období šetření. Komise stanovila náklady na elektřinu za období šetření na 0,66 CNY/kWh.

(194)

Komise vycházela z průměrných cen zemního plynu v m3, které poskytl Turecký statistický úřad. Tyto ceny byly dále upraveny o inflaci za použití indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (116), aby se přizpůsobily období šetření. Cena byla upravena tak, aby byla odstraněna DPH ve výši 18 %, protože uvedená cena je včetně DPH. Komise stanovila cenu zemního plynu za období šetření na 4,63 CNY/m3.

(195)

Komise stanovila referenční hodnotu pro páru na základě referenční hodnoty vypočítané pro zemní plyn, přičemž vzala v úvahu, že jednotkou pro páru je gigajoule (GJ). Jeden GJ se převádí na m3 plynu na základě obecně uznávaného obsahu mmbtu (milionů metrických britských tepelných jednotek) v 1 GJ (117) a obecně uznávaného obsahu zemního plynu v 1 mmbtu (118). Spotřeba páry ze strany vyvážejících výrobců je vyjádřena v tunách, proto Komise přepočítala ekvivalent 1 GJ na tuny (119). Komise rovněž zaznamenala tiskovou chybu ve vzorci pro přepočet z GJ na tuny, která vedla k nesprávné referenční ceně páry uvedené ve druhé poznámce o výrobních činitelích, a proto během období předběžného poskytování informací zařadila do spisu revidovanou verzi přílohy V druhé poznámky o výrobních činitelích, v níž byla tato chyba opravena. Použitím referenční hodnoty pro zemní plyn stanovila Komise referenční hodnotu pro páru ve výši 501,61 CNY/t, jak je uvedeno v tabulce 1 výše.

(196)

Žadatelé zjistili ve výpočtu páry tiskovou chybu a požádali Komisi, aby revidovala referenční hodnotu páry v Turecku v souladu se svou zavedenou praxí v antidumpingových šetřeních, například na základě metodiky stanovené Ministerstvem energetiky Spojených států.

(197)

V návaznosti na připomínky žadatelů společnost Hubei Greenhome odpověděla, že pokud by se Komise rozhodla revidovat své výpočty referenční hodnoty pro páru v Turecku, měla by vypočítat referenční hodnotu pro páru vyráběnou z uhlí, přičemž tvrdila, že její dodavatel páry používá k výrobě páry uhlí namísto zemního plynu. Na podporu tohoto tvrzení předložila společnost Hubei Greenhome smlouvu o nákupu uhlí používaného k výrobě páry jejím dodavatelem páry. Komise měla za to, že poskytnutá kupní smlouva neprokazuje konečné využití uhlí nakoupeného na základě této smlouvy, ani to, že dodavatel páry používá k výrobě prodávané páry výlučně uhlí. V této fázi šetření proto Komise toto tvrzení zamítla.

(198)

V první poznámce Komise stanovila referenční hodnotu pro uhlí zařazené pod kód 2701 12 na 1,01 CNY/kg.

(199)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Hubei Greenhome uvedla, že Komise by měla k ocenění výrobního činitele uhlí použít kód, který nejlépe odpovídá uhlí, jež společnost Hubei Greenhome skutečně nakupuje a používá – v tomto případě se jedná o nekoksovatelné uhlí. Koksovatelné uhlí (neboli „metalurgické uhlí“) znamená vyšší náklady než nekoksovatelné uhlí a používá se téměř výhradně k výrobě oceli. Uhlí nakupované společností Hubei Greenhome je určeno k výrobě energie, nikoli k výrobě oceli, a je tedy zřejmé, že by se měl použít kód HS 2701 12 90 , který se vztahuje na nekoksovatelné uhlí. Komise souhlasila s odůvodněním společnosti Hubei Greenhome a toto tvrzení přijala.

(200)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz uhlí z Ruska do reprezentativní země z důvodu podstatných zkreslení. Uhlí pocházející z Ruska je vystaveno několika zkreslením, jako jsou politika dvojích cen, omezení týkající se kritických surovin a zlevněné vývozní ceny v důsledku mezinárodních sankcí zaměřených na ruský vývoz uhlí (120). To dokládá i skutečnost, že 80 % celkového dovozu uhlí do Turecka pochází z Ruska za nízké ceny, což ruskému dovozu zajišťuje dominantní postavení vůči ostatním dodavatelům v Turecku a stlačuje ceny dolů.

(201)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(202)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a uplatnila jej na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

(203)

V první poznámce Komise určila pět vedlejších produktů, a to průmyslovou sůl, surový epichlorhydrin, chlornan sodný, kyselinu chlorovodíkovou a dibenzylether. Na základě odpovědí na dotazník od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a s ohledem na nízký podíl některých určených vedlejších produktů, jako je průmyslová sůl, surový epichlorhydrin, chlornan sodný a kyselina chlorovodíková, na celkových výrobních nákladech Komise vypočítala procentní podíl těchto vedlejších produktů na celkových výrobních nákladech a tento podíl použila na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

(204)

Komise určila dibenzylether jako vedlejší produkt vznikající při výrobě výrobku, který je předmětem šetření a který lze prodávat bez dalšího zpracování. Jako referenční hodnotu pro dibenzylether použila Komise dovozní statistiky z databáze GTA. Komise stanovila nezkreslenou dovozní cenu dibenzyletheru ve výši 12,62 CNY/kg.

Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(205)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(206)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně těmto výrobcům vzniklých. Jak bylo uvedeno ve 182. bodě odůvodnění, Komise zahrnula do nákladů na výrobní režii náklady na výzkum a vývoj, které vyvážející výrobci zařazení do vzorku přiřadili do období šetření. Výsledný procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(207)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 týkajících se jedenácti tureckých společností působících v rámci kódu NACE 2014 a uvedených v poznámce pod čarou ve 32. bodě odůvodnění, které byly získány z databáze Orbis.

(208)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(209)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly ověřeny při provedených inspekcích na místě. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, uvedenými v tabulce 1 výše.

(210)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise posoudila náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 206. a 207. bodě odůvodnění. Byly stanoveny na základě účetních závěrek jedenácti společností uvedených v 203. bodě odůvodnění výše.

(211)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 210. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(212)

K výrobním nákladům stanoveným tak, jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění, Komise přičetla vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk jedenácti společností uvedených v 203. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 25,56 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 11,22 %.

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(213)

Vzhledem k tomu, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(214)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(215)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu; a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(216)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2 výše, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(217)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(218)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(219)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(220)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(221)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(222)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(223)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 66,8 %.

(224)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(225)

Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z ČLR do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě dovozních statistik Eurostatu pro kód KN uvedený ve 23. bodě odůvodnění.

(226)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(227)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(228)

Během období šetření vyráběli obdobný výrobek tři výrobci patřící do dvou různých skupin v Unii. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(229)

Jelikož průmysl Unie sestává ze dvou skupin společností, jsou údaje v této a následující části z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v rozmezích.

(230)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na [31 000 – 33 000] tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazníky od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů. Jak je uvedeno ve 7. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 95 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(231)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(232)

Komise zjistila, že menší část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu. To se týkalo přibližně [1–2,5] % výroby v Unii a pouze jednoho výrobce. Výrobek byl jednoduše převeden (bez faktury) a/nebo dodán za převodní ceny v rámci stejné společnosti nebo skupin společností pro další následné zpracování.

(233)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(234)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti týkající se výrobku a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(235)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; růst; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(236)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba; kapacita, využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita; mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(237)

Komise stanovila spotřebu v Unii jako součet volného a závislého trhu. Volný trh byl stanoven na základě součtu objemu prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, na trhu Unie a dovozu ze všech třetích zemí podle záznamů Eurostatu. Závislý trh odráží závislé transakce vykázané výrobním odvětvím Unie.

(238)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(239)

Celkově se spotřeba v Unii udržela na stabilní úrovni. Po poklesu v roce 2023 se zotavila. Na konci sledovaného období byla o 2 % vyšší než v roce 2022.

(240)

Závislý trh se týkal využití pro vlastní potřebu při výrobě směsí určených pro osobní péči. Představoval malý podíl výroby v Unii a po celé posuzované období byl stabilní.

(241)

Pokud jde o volný trh, v roce 2023 byly zaznamenány neobvykle nízké hodnoty v důsledku problémů s dodávkami způsobených vyšší mocí, s nimiž se potýkal jeden výrobce z Unie, a také v důsledku dočasně slabší poptávky v Unii způsobené všeobecným snižováním zásob ze strany odběratelů, k němuž v tom roce docházelo (121). Jinak byla spotřeba na volném trhu v Unii poměrně stabilní. Ve druhé polovině posuzovaného období došlo k mírnému nárůstu a v období šetření dosáhl objem [30 500 – 32 500] tun.

(242)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě dováženého objemu v porovnání se spotřebou v Unii na volném trhu podle tabulky 2.

(243)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu (%)

(244)

Dovoz z dotčené země se během posuzovaného období výrazně zvýšil, a to z 5 059 tun v roce 2022 na 13 067 tun v období šetření. To představuje nárůst o 158 %.

(245)

Podobně se více než zdvojnásobil podíl čínského dovozu na trhu, a to z přibližně [15–20] % v roce 2022 na [39–53] % v období šetření.

(246)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(247)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(248)

Dovozní ceny z dotčené země se v posuzovaném období snížily z 2 737 EUR/tunu v roce 2022 na 1 444 EUR/tunu v období šetření. Pokles o téměř 900 EUR/tunu mezi lety 2022 a 2023 lze částečně přičíst tomu, že ceny přepravy, které v roce 2022 dosáhly historického maxima, se v roce 2023 vrátily na běžnější úroveň. Čínské dovozní ceny však v roce 2024 (navzdory prudkému nárůstu celosvětových nákladů na přepravu v tomto roce (122)) i během období šetření pokračovaly ve svém klesajícím trendu.

(249)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(250)

Cenové srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil více než 18 %. U 100 % dovážených objemů bylo zjištěno cenové podbízení.

(251)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(253)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník týkající se makroúdajů. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(254)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(255)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(256)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(257)

Mezi lety 2022 až 2023 klesla výroba v Unii o [20–30] %, a to z [37 500 – 39 500] tun na [31 000 – 33 000] tun. V posuzovaném období dosáhla výroba svého nejnižšího bodu v roce 2023. K tomu došlo především v důsledku události vyšší moci v tom roce v souvislosti s dodávkami chlóru jednomu výrobci v Unii, což tuto společnost donutilo snížit svou výrobu.

(258)

Výrobní kapacita zůstala po celé toto období poměrně stabilní. Počet dnů potřebných k dokončení zakázky vedl k určitým výkyvům skutečné výrobní kapacity. Jmenovitá kapacita se však v daném období nijak nezměnila.

(259)

Využití kapacity je pro výrobce komodit důležitým ukazatelem újmy. Využití kapacity se během posuzovaného období celkově snížilo z [75–85] % v roce 2022 na [65–75] % na konci období šetření. Ačkoli se zdá, že se využití kapacity se mezi lety 2023 a 2024 zlepšilo, ve skutečnosti to bylo důsledkem ukončení události vyšší moci v roce 2023 uvedené v 257. bodě odůvodnění výše.

(260)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(261)

Prodej výrobního odvětví Unie poklesl přibližně o 20 % z [20 000 – 25 000] tun v roce 2022 na [17 000 – 22 000] tun v období šetření, a to navzdory mírnému nárůstu spotřeby v Unii. Nižší prodej v roce 2023 byl částečně způsoben událostí vyšší moci, k níž v tom roce došlo v souvislosti s dodávkami chlóru hlavnímu výrobci v Unii, což tuto společnost donutilo snížit svou výrobu.

(262)

V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil přibližně o 17 procentních bodů v období šetření.

(263)

Výrobní odvětví Unie nevykazovalo v posuzovaném období žádný růst. V období šetření, navzdory mírnému nárůstu spotřeby v Unii, utrpělo výrobní odvětví Unie pokles objemu prodeje a tržního podílu, snížilo svou výrobu i využití výrobní kapacity a ztratilo vyjednávací sílu, a proto mělo horší postavení než v roce 2022.

(264)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(265)

Úroveň zaměstnanosti zůstala poměrně stabilní, přičemž na konci období šetření došlo k jen mírnému poklesu počtu pracovních míst (–8 %).

(266)

Vzhledem k tomu, že pokles objemu výroby byl větší než pokles počtu pracovních míst, produktivita klesla z [300–400] tun na zaměstnance v roce 2022 na [250–350] tun na zaměstnance v období šetření.

(267)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(268)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(269)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady

(270)

Prodejní ceny v Unii na volném trhu Unie klesly o více než 30 %, z [2 500 – 3 000] EUR/tunu v roce 2022 na [1 600 – 2 000] tun v období šetření, a to ve snaze neztratit odběratele v souvislosti s rostoucím čínským dovozem za klesající ceny. Jednotkové prodejní ceny byly během celého posuzovaného období nižší než jednotkové výrobní náklady. V roce 2023 byl rozdíl mezi průměrnými cenami výrobců v Unii a čínskými dovozními cenami značný, přičemž nejvyšší rozdíl existoval v období šetření.

(271)

Jednotkové výrobní náklady klesly o 16 %, a to z [2 400 – 2 900] EUR/tunu v roce 2022 na [2 100 – 2 600] EUR/tunu v období šetření. Bylo to důsledkem normalizace cen energií (které v roce 2022 dosáhly historického maxima) a programů na snižování nákladů, konkrétně u jednoho výrobce v Unii, který se potýkal s finančními obtížemi.

(272)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(273)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období měnily, částečně v důsledku změn v počtu zaměstnanců způsobených přijímáním nových pracovníků a plněním závazků týkajících se indexace mezd. Náklady na pracovní sílu na jednoho zaměstnance byly v roce 2022 poměrně vysoké kvůli bonusu, který v tom roce vyplatil zaměstnancům jeden z výrobců zařazených do vzorku.

(274)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(275)

Konečný stav zásob v průběhu posuzovaného období se snížil o 39 %. Pokud jde o stav zásob jako procentní podíl výroby, pohyboval se od 7 % v roce 2023, kdy se začal zvětšovat rozdíl mezi cenami v Unii a čínskými cenami, do 4 % v období šetření. Zhoršující se situace výrobců v Unii vedla v období šetření k opatřením zaměřeným na snížení provozního kapitálu.

(276)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(277)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Rok 2022 byl výjimečným rokem s vysokými cenami surovin a energií a narušením dodávek v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině v témže roce. Rok 2022 byl však jediným rokem v posuzovaném období, ve kterém výrobci z Unie dosáhli zisku díky smluvně sjednaným objemům a cenám a díky nižší přítomnosti čínského dovozu za spravedlivější ceny. Ziskovost se změnila z kladné v roce 2022 na zápornou v následujícím roce a ztráty byly mimořádně vysoké, a to v důsledku vývoje průměrných prodejních cen a výrobních nákladů výrobního odvětví Unie popsaného v 270. až 271. bodě odůvodnění, nižšího využití kapacit a nižší výroby, která by absorbovala fixní náklady.

(278)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v průběhu posuzovaného období vyvíjel negativně a úzce kopíroval vývoj ziskovosti a kolísání stavu zásob. Od roku 2023 se čistý disponibilní peněžní tok stal nedostatečným dokonce i na údržbu a obnovu strojního vybavení v závodech.

(279)

Kromě jedné významnější investice, která vycházela z rozhodnutí přijatého již v roce 2018, výrobní odvětví Unie mělo v posuzovaném období jen omezené investice, a to i přesto, že průběžné investice do chemického závodu mají zásadní význam pro dlouhodobé přežití a dodržování regulačních požadavků. Těchto několik málo investic se zaměřilo na snížení spotřeby energie, racionalizaci a zvýšení efektivity.

(280)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně a odrážela trendy, které byly dříve popsány pro ziskovost a peněžní tok.

(281)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla omezena poklesem ziskovosti a peněžního toku. Jeden z nich měl vážné finanční potíže (123).

(282)

Během posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Unie pokles prodejních cen (–34 %), který spolu s vysokými výrobními náklady způsobil, že nízká úroveň zisku v roce 2022 se v letech 2023, 2024 a v období šetření změnila ve ztrátu. Tyto trendy byly příčinou podstatných poklesů peněžních toků, návratnosti investic a úrovní investic. Navzdory zdravé a stabilní spotřebě v Unii byly zaznamenány také výrazné negativní trendy v objemových ukazatelích, jako je výroba, která poklesla o 18 %, objem prodeje, který poklesl o 21 %, a podíl na trhu, který se snížil z [65–75] % v roce 2022 na [50–60] % v období šetření. Kromě toho se míra využití kapacity snížila na neudržitelnou úroveň, která je pro výrobce základních chemických látek příliš nízká na to, aby mohl pokrýt příslušné náklady. V důsledku tohoto vývoje se výrobní odvětví Unie dostalo do situace, která mu působila újmu. V Unii zanikala pracovní místa. Žádný ze zkoumaných ukazatelů nevykazoval pozitivní vývoj.

(283)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(284)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dopady dovozu z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a kolísání cen surovinových výrobních činitelů.

(285)

Během posuzovaného období došlo k jasnému a trvalému obsazování rostoucího trhu EU dováženými objemy z Číny, jak je znázorněno v tabulce 3. V důsledku toho utrpělo výrobní odvětví Unie značné ztráty v objemu prodeje i podílu na trhu, přičemž další zdroje dodávek (tj. dovoz z jiných zemí než z Číny) postupně vymizely.

(286)

V roce 2022 se ceny čínského dovozu přiblížily cenám výrobního odvětví Unie. Od roku 2023 čínští vývozci trvale prodávali za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Čínské dovozní ceny byly během celého posuzovaného období nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(287)

Dovoz z Číny do Unie vyvíjel velký tlak na ceny a objem na trhu EU, což vysvětluje pokles cen výrobního odvětví Unie (pod úroveň výrobních nákladů). Konkurence na trhu s benzylalkoholem jako komoditou je skutečně mimořádně citlivá na ceny a odběratelé pravděpodobně přejdou k jiným dodavatelům v reakci i na nepatrné změny cen.

(288)

Cenové podbízení má velký význam vzhledem k cenově citlivé povaze zaměnitelné homogenní komodity, jako je benzylalkohol. To vedlo k silnému stlačení cen na trhu Unie.

(289)

Omezení prodejních příležitostí oslabilo schopnost výrobců v Unii efektivně fungovat. Využití výrobní kapacity výrobců v Unii nebylo ani zdaleka optimální. Nedostatečné využití výrobní kapacity v letech 2023 a 2024 a v období šetření vedlo k prohloubení finančních ztrát výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že se významné výrobní náklady rozložily na menší objem produkce, jednotkové náklady výrazně vzrostly, čímž se ještě zhoršila újma způsobená dumpingovým dovozem.

(290)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(291)

Čína dlouhodobě představuje převážnou většinu dovozu do Unie. V období šetření vzrostl její podíl na dovozu na 91 % celkového dovozu. Ostatní dovozy ze třetích zemí byly objemově omezené a pocházely především z Indie, Spojeného království a USA. V této souvislosti šetření zjistilo, že dovoz z určitých zemí původu představoval další prodej, a to v míře, v jaké tento dovoz pocházel ze zemí, v nichž se benzylalkohol komerčně nevyrábí (např. ze Spojeného království nebo Norska).

(292)

Veškerý ostatní dovoz ze třetích zemí (kromě Číny) představoval v roce 2022 tržní podíl 12,3 % a ve sledovaném období necelá 4 %.

(293)

Celkově byl dovoz ze všech ostatních třetích zemí dražší než dovoz z dotčené země. Indie, která je po Číně druhým největším dovozcem ze třetích zemí do Unie, vykazovala v posuzovaném období (s výjimkou roku 2022) vyšší dovozní ceny do Unie než Čína. Ačkoli byly ceny dovozu z Indie v období šetření nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, objem dovozu i podíl na trhu byly nízké.

(294)

Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí celkově nepřispěl k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(295)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(296)

Výrobci z Unie a řada jejich odběratelů působí po celém světě, a vývoz tudíž představuje významný podíl výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(297)

V posuzovaném období došlo k poklesu průměrné vývozní prodejní ceny. Ceny vývozu výrobního odvětví Unie kolísaly s ohledem na nabídku a poptávku a tržní podmínky převládající v cílových zemích a sortiment, přičemž čelily silné konkurenci čínských výrobků.

(298)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobců v Unii přispěla k újmě utrpěné výrobním odvětvím Unie, avšak neoslabila příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a výslednou podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii na trhu Unie, jak bylo uznáno v oddíle 5.1.

(299)

Náklady na výrobu benzylalkoholu jsou ovlivňovány především cenou hlavní suroviny, toluenu. Náklady na energii sice představují menší podíl než toluen, přesto však tvoří významný podíl na celkových výrobních nákladech. Po zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině se výrazně zvýšily ceny energií, což vedlo k nárůstu výrobních nákladů v první části posuzovaného období.

(300)

Vývoj cen plynu/energie a vstupů v posuzovaném období nemohl v tomto případě vysvětlit masivní pokles zisků, neboť v roce 2022, kdy ceny plynu/energie a vstupy dosáhly vrcholu, bylo výrobní odvětví Unie ziskové. Výrobní odvětví Unie se stalo ztrátovým v době, kdy se ceny plynu a energie vrátily k normálu a byly zavedeny opatření na úsporu nákladů.

(301)

Komise proto dospěla k závěru, že kolísání cen hlavních surovin a cen energií neoslabilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii na trhu Unie. Za rovných podmínek by výrobci v Unii měli být schopni zvýšit své prodejní ceny na udržitelnou/ziskovou úroveň, což se však nestalo.

(302)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Ačkoli k tomu mohla přispět vývozní výkonnost výrobců v Unii, tento činitel neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. Ostatní činitele, posuzované jednotlivě nebo společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(303)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by cla nižší než dumpingová rozpětí byla dostatečná k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(304)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(305)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(306)

Komise nejprve stanovila základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě ziskovosti dosažené výrobcem z Unie, u něhož byly k dispozici příslušné údaje. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 15,8 %. Této úrovně ziskovosti dosáhl výrobce v Unii v roce 2018, což byl poslední rok, v němž ziskovost výrobního odvětví Unie nebyla ovlivněna dovozem za nízké ceny ze země, která je předmětem šetření.

(307)

Jeden výrobce v Unii poskytl důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise prověřila důvody, proč byla zahájena investice v předcházejícím odvětví a následně od ní upuštěno. Tvrzení byla shledána jako oprávněná. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu byl nižší než 1 %.

(308)

U příslušné strany bylo toto procento přičteno k základnímu zisku ve výši 15,8 % uvedenému ve 306. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši [15,9–16,5] %.

(309)

Na tomto základě se cena za tunu nepůsobící újmu pohybuje v rozmezí [2 350 – 2 950 EUR] za tunu, což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši [15,9–16,5] % na výrobní náklady výrobce v Unii zařazeného do vzorku během období šetření.

(310)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě důkazů poskytnutých spolu s odpovědí na dotazník stanovila Komise u jedné společnosti dodatečné náklady ve výši [25–80 EUR] za tunu v souvislosti s nepřímými náklady na CO2. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 309. bodě odůvodnění.

(311)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši [2 375 – 2 995 EUR] za tunu za obdobný výrobek výrobního odvětví Unie tak, že použila základní zisk ve výši 15,8 % na jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku a výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 308. bod odůvodnění) na výrobní náklady druhého výrobce v Unii zařazeného do vzorku během období šetření. Úpravy podle čl. 7 odst. 2d uvedené v předchozím bodě odůvodnění se týkají pouze druhého výrobce v Unii zařazeného do vzorku.

(312)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(313)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 222. až 227. bod odůvodnění).

(314)

V daném případě žadatel tvrdil, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(315)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(316)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(317)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(318)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a spotřebitelů.

(319)

V Unii existují tři společnosti v rámci dvou skupin vyrábějící benzylalkohol, které přímo zaměstnávají [100–120] lidí. Závody se nacházejí v Německu a Nizozemsku. Všichni výrobci v Unii při šetření spolupracovali a uložení opatření podporují.

(320)

S ohledem na zjištění podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, popsané v oddíle 4.6 tohoto nařízení, by uložení opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zlepšit ziskovost na udržitelnou úroveň, zvýšit investice, a tím si udržet konkurenční postavení na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by rovněž mohlo získat zpět ztracený podíl na trhu zvýšením objemu výroby a prodeje na trhu Unie. Situace působící újmu výrobcům v Unii ohrožuje jejich schopnost pokračovat ve výrobě benzylalkoholu v Unii, a to jak pro vlastní potřebu (v omezeném množství), tak pro využití na volném trhu.

(321)

Pokud by opatření nebyla přijata, bude to pravděpodobně mít na výrobní odvětví Unie další negativní a významné dopady. Závislost na daném produktu se liší a závisí na konkrétním závodě, avšak vzhledem k míře integrace a vzájemné provázanosti jednotlivých výrobních kroků by problémy v jedné části výroby mohly ohrozit životaschopnost celého závodu. Existence jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku je již nyní vážně ohrožena (124), a pokud nebudou uložena opatření a nebude zastaven pokles životaschopnosti tohoto výrobního odvětví, bude ohrožena i další výroba benzylalkoholu v Unii. To by znamenalo nevratnou ztrátu průmyslové kapacity, know-how a kvalifikovaných pracovních míst.

(322)

Uložení opatření týkajících se benzylalkoholu z dotčené země je tedy jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(323)

Dotčený výrobek je do Unie dovážen především uživateli, ale také některými distributory. Přihlásilo se několik distributorů, ačkoli žádný z nich nepředložil odpovědi na dotazník. Společnost Gadot Belgium B.V., která nabízí řešení pro řízení chemického hodnotového řetězce, toto šetření uvítala.

(324)

Nezávislý dovozce, společnost Fenchem Biochemie GmbH, předložil neúplnou odpověď na dotazník a poté přestal spolupracovat. Nedostatky v odpovědi neumožnily vyvodit závěry ohledně případných dopadů těchto opatření na jeho podnikání.

(325)

Šetření nezjistilo žádné negativní důsledky pro dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, jež by mohly převážit nad pozitivním dopadem uložení opatření na výrobní odvětví Unie. Komise dospěla k závěru, že dovozci v Unii by měli mít i nadále možnost dovážet benzylalkohol z Číny, neboť cílem šetření nebylo zablokovat dovoz z Číny, ale zvýšit jeho ceny na nedumpingovou úroveň.

(326)

Jeden uživatel předložil odpověď na dotazník a vyslovil se proti opatřením. Tato strana uvedla, že její rakouská dceřiná společnost používá benzylalkohol jako základní surovinu při výrobě různých pryskyřic. Tato strana předpokládala výrazný nárůst nákladů na benzylalkohol v důsledku antidumpingových opatření a následné úpravy cen směrem nahoru ze strany dodavatelů benzylalkoholu v Unii, k němuž dojde v souvislosti s poklesem konkurenčního tlaku ze strany dovozu. To by vedlo k přechodu na dovážené pryskyřice s využitím levnějšího benzylalkoholu vyráběného mimo Unii. Výrobci pryskyřic v Unii by tak byli postiženi dvojím dopadem: vyššími vstupními náklady a zvýšenou konkurencí ze strany dovozu s nižšími náklady, tj. v důsledku přesunu konkurenční nerovnováhy o stupeň dále v hodnotovém řetězci. Tato strana tvrdila, že jakékoli další zvýšení nákladů na suroviny by oslabilo její konkurenceschopnost a ohrozilo ziskovost – a v některých případech i životaschopnost – jejích navazujících výrobků.

(327)

Z odpovědi na dotazník tohoto malého uživatele, na kterého připadá méně než 1 % dovozu z Číny, nevyplývá, že by zvýšení nákupní ceny benzylalkoholu mělo podstatný dopad na jeho činnost. U části jeho výrobků představují náklady na benzylalkohol proměnlivý podíl na nákladech na konečné výrobky (tj. v rozmezí 1 % až 20 % v závislosti na výrobcích). Nebyly zjištěny (možné) nákladové dopady na konkrétní výrobky spolupracujícího uživatele, které by odůvodňovaly upuštění od cel, jež chrání výrobce benzylalkoholu v Unii, kteří prokazatelně trpí nekalou soutěží. Komise dále konstatovala, že účelem antidumpingových opatření není poskytnout výrobcům v EU výhodu. Cílem antidumpingových opatření je zastavit některé nezákonné nekalé obchodní praktiky, které narušily podmínky na trhu a způsobily újmu výrobnímu odvětví Unie.

(328)

Celkově šetření nezjistilo negativní důsledky pro uživatele v Unii, které by mohly převážit nad pozitivním dopadem uložení opatření na výrobní odvětví Unie. Naopak by tato opatření zajistila místní dodávky a zabránila by závislosti na čínském dovozu. Tato závislost by mohla mít ničivý dopad, například v případě změn strategických opatření nebo logistických problémů ovlivňujících čínský dovoz.

(329)

Žádní dodavatelé (ani sdružení zastupující zájmy dodavatelů) nepředložili odpovědi na dotazník.

(330)

Komise se nicméně domnívala, že opatření budou pro dodavatele v Unii přínosná, jelikož zajistí místní poptávku po surovinách, jako jsou toluen a chlor. Pokračování provozu závodů na výrobu benzylalkoholu v Unii podpoří místní společnosti poskytující služby (výrobcům v Unii), jako je údržba, dodávky náhradních díly a strojů.

(331)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz benzylalkoholu pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(332)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(333)

Na dovoz benzylalkoholu pocházejícího z ČLR by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření.

(334)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(335)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(336)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(337)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(338)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(339)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(340)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(341)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(342)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ pro obchod a hospodářskou bezpečnost. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(343)

Společnost Qianjiang Xinyihong uvedla, že při výpočtu referenční hodnoty pro vedlejší produkty došlo k nesprávnému navýšení výrobních nákladů, což vedlo ke stanovení vyšší běžné hodnoty. Komise toto tvrzení přijala a výpočty odpovídajícím způsobem revidovala.

(344)

Společnost Hubei Greenhome zaznamenala jednu tiskovou chybu týkající se manipulačních a vedlejších nákladů uvedených v seznamu základních transakcí probíhající v rámci prodeje na vývoz. Komise toto tvrzení přijala a výpočty odpovídajícím způsobem revidovala.

(345)

Za účelem zajištění účinného sledování dovozu výrobku přímo předcházejícího benzylalkoholu, tj. benzylchloridu, který je v současné době spolu s dalšími výrobky zařazen pod kód CN 2903 99 80 , považuje Komise za vhodné zavést pro účely sledování zvláštní kód TARIC. Toto opatření umožní Komisi shromažďovat přesné a podrobné statistické údaje o obchodních tocích, posuzovat tržní trendy a odhalovat případné obcházení opatření na ochranu obchodu. Zavedení tohoto kódu TARIC slouží pouze pro účely sledování a v této fázi neukládá žádná dodatečná cla ani omezení dovozu.

(346)

Zvláštní kód TARIC by měl být strukturován tak, aby odlišoval benzylchlorid od ostatních výrobků stejného čísla KN, čímž se zajistí sběr přesných údajů. Komise by měla pravidelně přezkoumávat údaje shromážděné v rámci tohoto kódu, aby určila, zda je třeba přijmout další opatření, jako je zahájení antidumpingového nebo antisubvenčního šetření.

(347)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(348)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,