(EU) 2026/1854Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1854 ze dne 27. července 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz benzoátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. prosince 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu benzoátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 10. listopadu 2025 společnost Lanxess Chemical B.V. (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Lanxess“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího benzoát sodný ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením (EU) 2026/366 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření například žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínskou vládu, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se jej zúčastnili.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala výrobce v Unii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(8)

Ze dvou známých výrobců v Unii se přihlásila pouze jedna společnost, a to Lanxess. Bylo proto rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný, a tento výrobce, na něhož připadá více než 60 % celkové výroby v Unii, byl považován za výrobce představujícího podstatnou část ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, a tudíž za výrobní odvětví Unie.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Jen jeden dovozce, který není ve spojení, a to společnost Falken Trade Sp. z o.o., poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi (4). K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(13)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(14)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Čínské lidové republice, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na Čínskou lidovou republiku použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(15)

Komise rovněž zaslala dotazníky výrobcům v Unii a dovozcům a zpřístupnila dotazníky vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku. Další dotazníky, například dotazníky pro uživatele v Unii, byly v den zahájení zpřístupněny online (5).

(16)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(17)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2024 do 30. září 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(18)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je benzoát sodný, obvykle spadající pod statistické číslo celní unie (CUS) 0023120-9 a číslo Chemical Abstracts Service (CAS) 532-32-1, v současnosti kódu KN ex2916 31 00 (kód TARIC 2916 31 00 91) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(19)

Benzoát sodný – ve formě granulí nebo prášku – se používá mnoha různými způsoby, a to především díky svým antimikrobiálním vlastnostem a vysoké rozpustnosti ve vodě. Uplatňuje se v těchto oblastech: osobní péče, potraviny, nápoje, léčiva, výrobky pro péči o domácnost nebo výživa zvířat.

(20)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(21)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(22)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(24)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných k případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě benzoátu sodného. Příslušné informace předložili dva vyvážející výrobci.

(25)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(26)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(27)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(28)

Komise vydala dvě poznámky ke spisu, aby informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 10. února 2026 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 1. dubna 2026 (dále jen „druhá poznámka“).

(29)

V těchto poznámkách Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila dvě možné reprezentativní země, a to Argentinu a Turecko.

(30)

V první poznámce Komise sice nenašla finanční údaje týkající se výrobců benzoanu sodného, avšak zjistila snadno dostupné účetní závěrky jedenácti výrobců v Turecku působících v odvětví výroby organických chemických látek spadajících pod kód NACE 2014. Komise nenašla snadno dostupné finanční údaje od výrobců v Argentině. Komise se proto domnívala, že Turecko by bylo vhodnou reprezentativní zemí, a zároveň vyzvala všechny strany, aby se k tomuto návrhu vyjádřily a navrhly alternativní země, které splňují základní kritéria podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky.

(31)

Ve druhé poznámce a vzhledem k tomu, že žádná zúčastněná strana nenavrhla alternativní reprezentativní země, Komise navrhla stanovit prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě jedenácti výrobců v Turecku působících v odvětví výroby jiných základních organických chemických látek, které spadají pod kód NACE 2014 (6).

(32)

Tyto poznámky se rovněž zabývaly připomínkami, které zúčastněné strany obdržely k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Připomínkami stran se zabývají také následující oddíly.

(33)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(34)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(35)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(36)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(37)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(38)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(39)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(40)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (7), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemickém). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(41)

Žadatel vycházel z důkazů obsažených ve zprávě, které naznačují, že v čínském odvětví benzoátu sodného existují zkreslení. Tato zkreslení vyplývají z uspořádání Čínské lidové republiky („ČLR“), které je založeno na koncepci sociálně tržního hospodářství rozvíjené pod vedením Komunistické strany Číny a zahrnuje všechny podstatné aspekty státu. Podle podnětu uplatňuje Komunistická strany Číny na hospodářské úrovni obzvláště přísnou kontrolu, což se projevuje významným postavením státních podniků v hospodářství a silným vlivem Komunistické strany Číny na soukromý sektor. Žadatel poukázal na tři hlavní způsoby zásahů čínské vlády do čínského hospodářství: správní, finanční a regulační kontrola ze strany státu (8).

(42)

Žadatel rovněž poukázal na zjištění Komise z několika nedávných šetření týkajících se chemického odvětví v Číně, která potvrdila existenci podstatných zkreslení (9).

(43)

V podnětu byly dále připomenuty následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(44)

Zaprvé, v odvětví benzoátu sodného působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(45)

Žadatel tvrdí, že čínská vláda zajišťuje silný vliv jak na státní podniky, tak na soukromé společnosti, zejména v podporovaných výrobních odvětvích, jako je chemické odvětví, jehož součástí je i výroba benzoátu sodného. Čínská vláda a Komunistická strana Číny vykonávají kontrolu nad státními podniky a utvářejí jejich podnikovou strukturu i konkurenční prostředí s cílem dosáhnout strategických hospodářských cílů, a to zejména jmenováním a kontrolou klíčových vedoucích pracovníků prostřednictvím organizačního odboru Komunistické strany Číny a poskytováním preferenčního přístupu státním podnikům k důležitým vstupům (10).

(46)

Kromě toho na vnitrostátní i místní úrovni čínská vláda zřídila komise pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu („SASAC“), které mají zastupovat zájmy státu jako akcionáře ve státních podnicích. Čínská vláda navíc přijala zákon o státem vlastněných aktivech podniků a další opatření, která nařizují státní kontrolu a vlastnictví strategických odvětví. Podnět dále uvádí, že „systém sociálního kreditu“ posiluje vliv strany na podniky v Číně a hrozí, že bude vyvíjet tlak na zahraniční společnosti, aby se podřídily příslušným čínským průmyslovým politikám. Žadatel dále tvrdí, že prostřednictvím 14. pětiletého plánu si čínská vláda klade za cíl prosazovat socialistickou politiku a posilovat hospodářský růst. Pokud jde o státní podniky, je cílem pětiletého plánu vybudovat silnější spojení mezi čínskou vládou a státními podniky (11).

(47)

Podle podnětu přetrvává zejména v odvětví derivátů toluenu (12) značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Státní podniky sehrály klíčovou roli při usnadňování zásahů čínské vlády do chemického odvětví ČLR. Tyto státní podniky si udržují dominantní postavení v předvýrobní části dodavatelského řetězce vstupních surovin, přičemž těží z privilegovaného přístupu ke státem přidělovaným zdrojům, včetně financování, dotací, práv k užívání pozemků a dalších forem státní podpory. Kromě toho jejich úzké propojení se státní politikou a významný vliv na rozhodovací procesy státu ještě více upevňují jejich strategické postavení v rámci tohoto výrobního odvětví (13).

(48)

Podnět se týká nejméně tří z největších světových výrobců toluenu, přičemž se jedná výhradně o čínské státní podniky. Čínská vláda těmto společnostem pravidelně přiděluje finanční zdroje, což narušuje trhy s toluenem a benzoátem sodným (14).

(49)

Soukromé společnosti zůstávají rovněž pod přísnou kontrolou čínské vlády. Žadatel se odvolává na příklad soukromých společností vyrábějících benzoát sodný, kterým byly poskytnuty zvýhodněné sazby daně z příjmů právnických osob, státní granty nebo dotace. Zapojení čínské vlády na trhu s benzoátem sodným zahrnuje také účast členů Komunistické strany Číny ve strukturách správy a řízení společností (15).

(50)

Na základě výše uvedeného dochází žadatel k závěru, že na čínském trhu s benzoátem sodným působí do značné míry podniky, které jsou ve vlastnictví čínské vlády, mají její finanční podporu, jsou pod její politickou kontrolou nebo podléhají jejímu politickému dohledu a pokynům.

(51)

Zadruhé, přítomnost státu jak ve státních podnicích, tak v soukromých společnostech působících v odvětví benzoátu sodného také dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady.

(52)

Podle podnětu si čínská vláda zachovává vliv ve státních podnicích jmenováním a odvoláváním klíčových vedoucích pracovníků státních podniků, což je hlavní odpovědností Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC). Činí tak rovněž tím, že výrazně ovlivňuje výrobu kritických surovin pro výrobu benzoátu sodného, zejména toluenu a hydroxidu sodného (16).

(53)

Jednou z hlavních strategií čínské vlády, jak si udržet kontrolu nad státními podniky, je jmenování personálního vedení, často členů Komunistické strany Číny. Čínský zákon o státních podnicích jasně stanoví, že komise SASAC a její místní pobočky mají pravomoc jmenovat vedení státních podniků. Kromě toho nařízení o komisi SASAC potvrzuje, že jednou z jejích povinností je „jmenovat nebo odvolávat odpovědné osoby“ ve státních podnicích. Žadatel se opírá o zjištění Komise uvedené ve zprávě a tvrdí, že se jedná o „známku významného státního vlivu s ohledem na rozsah státních podniků a dominantní roli státního hospodářství v Číně“. Tento silný vliv je ještě umocněn skutečností, že Komunistická strana Číny se přímo podílí na jmenování vedoucích pracovníků státních podniků a má právo stanovovat příslušné postupy a doporučovat konkrétní kandidáty na tyto pozice (17).

(54)

Státní podniky v Číně navíc těží z přednostního přístupu k nejrůznějším vstupům, jako je půda a energie, ale také k systémům financování. Silné státní zásahy do podniků proto vedou k narušené alokaci zdrojů, která se pak promítá do zkreslených nákladů a cen vyráběných produktů. Kromě toho čínská vláda ovlivňuje náklady a ceny chemických produktů, jako je benzoát sodný, a to svou přítomností a zásahy do předcházejících odvětví surovin a vstupů nezbytných pro jejich výrobu. Například vysoká produkce toluenu v ČLR je způsobena především rychlými investicemi a expanzí v tomto odvětví, jakož i dostupností financování i surovin. Nadměrné kapacity v oblasti výroby toluenu vedly k větším investicím do navazujících odvětví, zejména do odvětví benzoátu sodného. Čínská vláda dále ovlivňuje ceny energie a náklady na ni. Ačkoli čínská vláda vyvinula určité úsilí s cílem vytvořit hospodářskou soutěž na trhu a umožnit, aby ceny určovaly tržní síly, ceny energií jsou i nadále silně regulovány. Tato okolnost nepochybně umožňuje čínské vládě výrazně snížit náklady na energii ve prospěch výrobců chemických látek, zejména toluenu a benzoátu sodného (18).

(55)

Zatřetí, čínská vláda zasahuje zejména do odvětví energetiky a trhu s elektřinou, a to prostřednictvím dotování uhlí jako hlavního zdroje energie pro výrobu páry. Kromě toho na trhu s elektřinou působí do značné míry podniky, které působí pod dohledem čínských úřadů.

(56)

Podle podnětu čínská vláda prostřednictvím přímých dotací, zvýhodněného financování a regulace cen zajišťuje, aby bylo uhlí i nadále uměle levné, což zvýhodňuje odvětví, která jsou na něm závislá jako na primárním zdroji energie. Ačkoli se uhlí využívá převážně k výrobě elektřiny, má rovněž zásadní význam pro výrobu průmyslové páry, která je klíčovým vstupem v chemickém průmyslu a dalších energeticky náročných procesech. Vliv čínské vlády se dále rozšiřuje prostřednictvím regulace cen. Například Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) stanovila „přiměřené rozpětí“ pro střednědobé a dlouhodobé ceny transakcí s uhlím mezi 570 a 770 CNY za tunu. Kromě toho velké státní těžební společnosti, jako jsou China Shenhua Energy Co. a China Coal Energy Co., často prodávají uhlí za stanovenou maximální cenu, čímž zajišťují stabilní, avšak uměle nízké náklady pro navazující odvětví (19).

(57)

V podnětu se navíc tvrdí, že kromě výroby páry poskytuje čínské dotované uhelné odvětví domácímu průmyslu také nekalou výhodu prostřednictvím svého vlivu na dodávky elektřiny a její ceny. V roce 2022 připadalo na uhelné elektrárny 60 % celkové výroby elektřiny v Číně. Úloha čínské vlády na trhu s elektřinou přesahuje rámec dotací na paliva a zahrnuje i přímé vlastnictví a regulaci cen, čímž se vytváří systém, v němž jsou náklady na elektřinu uměle udržovány na nízké úrovni. V odvětví elektroenergetiky dominují státní podniky. Rozsáhlá státní regulace cen elektřiny a její distribuce vede k podstatným narušením trhu. Model ČLR zajišťuje průmyslovým uživatelům uměle nízké náklady na elektřinu. Tento zásah přináší výhody energeticky náročným odvětvím, zejména chemickému průmyslu, kde elektřina představuje významnou složku výrobních nákladů (20).

(58)

Začtvrté, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(59)

Rozvoj čínského hospodářství je určován propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit a které se musí snažit realizovat. Tyto plány, které se týkají prakticky všech hospodářských odvětví, stanovují konkrétní závazné cíle, jejichž plnění sledují orgány na všech správních úrovních. Mechanismus plánování řídí přidělování zdrojů, které mají plynout do odvětví určených vládou jako strategická nebo politicky důležitá, než aby byly přidělovány podle tržních sil (21).

(60)

Čínská vláda ve svých různých politických dokumentech soustavně věnuje velkou pozornost chemickému průmyslu a svá opatření jasně koncipuje ve prospěch domácích výrobců chemických látek. Například v ústředním 14. pětiletém plánu jsou stanoveny strategické vize čínské vlády pro transformaci a modernizaci tradičních odvětví a osa rozvoje strategických nově vznikajících odvětví, jako je chemický průmysl, odvětví stavebních materiálů, nových materiálů a chemických vláken. Kromě toho je ve verzi Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2024 chemické a petrochemické průmyslové odvětví uvedeno jako podporované. Díky tomuto statusu může toto odvětví obecně využívat četné dotace a finanční podpory prostřednictvím veřejných financí, zdanění, úvěrů, dovozu a vývozu a také pozemků. Žadatel dochází k závěru, že výroba a prodej v rámci celého hodnotového řetězce v odvětví benzoátu sodného jsou na národní i provinční úrovni aktivně kontrolovány a regulovány čínskou vládou (22).

(61)

Zapáté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví benzoátu sodného dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Podle podnětu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana práv věřitelů a dlužníků. Čínský zákon o úpadku není systematicky uplatňován a zaměřuje se především na malé společnosti. Žadatel se opírá o zprávu Komise, aby zdůvodnil nedostatečné uplatňování právních předpisů týkajících se úpadku, zejména z důvodu nejasnosti kritérií pro zahájení řízení a jejich výsledku a silného vlivu státních orgánů na úpadková řízení. Nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku má navíc dopad na čínský finanční a úvěrový trh, takže některé společnosti získávají implicitní státní záruky, což následně zkresluje náklady na úvěry a přístup k financování (23). Dále pokud jde o majetkové právo, nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR. Přidělování půdy závisí výhradně na státu, který může spíše sledovat politické cíle než dodržovat zásady volného trhu. Ačkoli existuje řada právních předpisů, jejichž cílem je přidělovat práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, žadatel tvrdí, že tato ustanovení často nejsou dodržována (24). Žadatel dochází k závěru, že stejně jako v jakémkoli jiném odvětví čínského hospodářství se na výrobce benzoátu sodného vztahuje čínské úpadkové právo, právo obchodních společností a majetkové právo, a jsou proto rovněž vystaveni zkreslením vyplývajícím z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů.

(62)

Zašesté jsou v odvětví výroby benzoátu sodného zkresleny i mzdové náklady. Podle podnětu dochází k významnému zkreslení mzdových nákladů, jelikož tvorba mezd v ČLR nevychází z běžných tržních sil ani ze skutečného svobodného kolektivního vyjednávání. V ČLR se nemůže plně rozvinout skutečně tržní mzdový systém kvůli strukturálním překážkám, které brání pracovníkům a zaměstnavatelům svobodně se organizovat. V praxi je právně uznána pouze jedna odborová organizace, a to Všečínská federace odborových svazů (ACFTU). Federace ACFTU však není nezávislá na státu. Kromě toho z dostupných údajů vyplývá, že vedoucí funkce v rámci federace ACFTU často zastávají vysoce postavení straničtí funkcionáři ze státních podniků nebo vedoucí pracovníci ze soukromých společností (25).

(63)

Mobilita čínské pracovní síly je navíc výrazně omezena systémem registrace domácností (hukou), který omezuje přístup ke komplexnímu sociálnímu zabezpečení a veřejným sociálním dávkám pouze na osoby oficiálně registrované jako obyvatelé daného správního území. V důsledku toho zůstává mnoho pracovníků s nízkou kvalifikací vyloučeno z přístupu k základním veřejným službám a nachází se v nejistém pracovním postavení; často jsou nuceni smířit se s nižšími mzdami a horšími pracovními podmínkami ve srovnání se svými kolegy, kteří jsou v dané lokalitě registrováni. Podle podnětu vede toto rozdílné zacházení nevyhnutelně ke zkreslení mzdových nákladů na čínském trhu práce (26).

(64)

Podobně jako jakékoli jiné odvětví v čínském hospodářství se i na odvětví výroby benzoátu sodného vztahují čínské pracovněprávní předpisy, a je tudíž rovněž ovlivněno těmito zkresleními mzdových nákladů. Zkreslení mzdových nákladů dále zhoršují dotace na pracovní sílu, které Čína poskytuje zejména výrobcům benzoátu sodného (27).

(65)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví benzoátu sodného dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(66)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(67)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(68)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (28).

(69)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (29). Komise SASAC skutečně potvrdila, že v porovnání s 13. pětiletým plánem vzrostla celková aktiva ústředních podniků během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „účinně podporuje integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytuje silnou podporu pro úspěšné dosažení hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší země“ (30).

(70)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(71)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (31).

(72)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(73)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(74)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (32) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(75)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(76)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (33). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(77)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(78)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(79)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(80)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (34).

(81)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (35).

(82)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (36).

(83)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (37).

(84)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (38).

(85)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (39).

(86)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(87)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako jsou například Tianjin Dongda Chemical Group (40) nebo Wuhan Youji (41).V předcházejícím odvětví toluenu, což je vstup používaný k výrobě benzoátu sodného, jsou sice někteří výrobci soukromými společnostmi, například společnost Hengli Petrochemicals (42), míra státního vlastnictví však zůstává značná, přičemž řada výrobců je pod kontrolou státu, jako například společnosti Sinopec (43) nebo Sinochem (44), což jsou státní podniky kontrolované komisí SASAC (45).

(88)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (46), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vzhledem k tomu, jak dalece se v Číně propojily státní a stranické struktury, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v rámci podniků skutečně za následek, že hospodářské subjekty podléhají kontrole vlády a politickému dohledu. Kromě toho se na celé odvětví dotčeného výrobku vztahuje několik vládních politik, jako je například 14. pětiletý plán týkající se surovin (47), který se přímo zabývá petrochemickým a chemickým odvětvím tím, že uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemického a chemického průmyslu, ocelářství, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat řadu průkopnických podniků v průmyslovém řetězci, které mají vedoucí postavení v ekosystému a vyznačují se klíčovou konkurenceschopností, (…). Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace“.

(89)

Kromě toho je vytvořen pracovní plán pro stabilní růst petrochemického a chemického průmyslu (48) s cílem „podpořit stabilní provoz, strukturální optimalizaci a modernizaci petrochemického průmyslu“ a s cílem „rozšířit účinné investice a podpořit transformaci a modernizaci“.

(90)

Podobně i na úrovni provincií si 14. pětiletý plán provincie Šan-tung týkající se rozvoje chemického průmyslu (49) klade za cíl „podporovat vysoce kvalitní rozvoj chemického průmyslu v provincii“ a „komplexně podporovat modernizaci průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, […] urychlit vyřazování zastaralých a neefektivních výrobních kapacit, […] podporovat fúze a reorganizace podniků, optimalizovat přidělování zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšit účinnost a ziskovosti výroby“.

(91)

Rovněž 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje provincie Chu-pej a perspektivy do roku 2035 (50) stanoví, že státní orgány „budou optimalizovat rozvoj odvětví speciálních olejů a navazujících odvětví ethylenu, modernizovat tradiční průmyslová odvětví, jako jsou chemické látky obsahující fosfor, sůl a uhlí, budou intenzivně rozvíjet špičkové čisté chemické látky a nové chemické materiály, optimalizují rozmístění chemického průmyslu podél řeky Jang-c'-ťiang a zaměří se na vybudování řady ekologických a inteligentních specializovaných chemických průmyslových parků ve městech Wu-chan, I-čchang, Ťing-men, Siang-jang, Ťing-čou, Siao-kan, Huang-kang, Čchien-ťiang a Sien-tchao, aby tak vytvořily moderní chemický průmyslový klastr v hodnotě bilionu juanů“.

(92)

Kromě toho 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje města Tchien-ťin a perspektivy do roku 2035 (51) vyžaduje, aby „[s]e petrochemický průmysl zaměřil na vývoj špičkových chemických látek a jemných chemických látek, rozšiřování průmyslového řetězce, zvyšování přidané hodnoty výrobků a vytvoření chemické základny nových materiálů v Nan-kangu a klastru petrochemického průmyslu světové úrovně“.

(93)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (52).

(94)

Například Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu („CPCIF“) je průmyslovým sdružením pro odvětví dotčeného výrobku. Podle článku 3 jejích stanov se tato organizace „řídí komplexním vedením Komunistické strany Číny [a] přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (53).

(95)

Kromě toho článek 36 stanov federace CPCIF stanoví, že předseda, místopředsedové a generální tajemník sdružení se musí „řídit vedením Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy [a] rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany (54) “.

(96)

Kromě toho zřídila federace CPCIF zvláštní výbor pro lehké uhlovodíky a aromatické látky, který se zabývá aromatickými uhlovodíky, jako je toluen, a aromatickými kyselinami, jako je benzoát sodný (55).

(97)

Společnosti Hengli Petrochemicals (56), Sinopec (57) a Sinochem (58) jsou členy federace CPCIF.

(98)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(99)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(100)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (59)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(101)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (60), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (61).

(102)

Již v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (62). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(103)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (63), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(104)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (64).

(105)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví benzoátu sodného.

(106)

Jako příklad lze uvést, že generální ředitel společnosti Wuhan Youji je zároveň tajemníkem strany a byl městským výborem Komunistické strany Číny ve Wu-chanu oceněn jako vynikající pracovník v oblasti záležitostí Komunistické strany Číny (65).

(107)

Kromě toho se ve výroční zprávě za rok 2022 skupiny Sinopec uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti“ (66). Navíc je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (67). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (68).

(108)

Předseda představenstva a generální ředitel společnosti Sinochem jsou navíc tajemníkem, respektive zástupcem tajemníka stranického výboru (69).

(109)

Další zkreslující účinek na trh mají přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (70). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví benzoátu sodného a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(110)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(111)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (71).

(112)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(113)

Cílem 14. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 (72) je „modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků v odvětvích, jako je lehký průmysl a textilní průmysl, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby“ (73).

(114)

Podle 14. pětiletého plánu pro odvětví surovin (74) Čína „vybuduje řadu průmyslových klastrů v petrochemickém odvětví. […] V odvětvích včetně petrochemie a chemických látek, ocelářství, neželezných kovů a stavebních materiálů [Čína] podpoří řadu průkopnických podniků, které by mohly stát v čele ekosystému průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností“ (75).

(115)

Kromě toho Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (76) požaduje „posílit odvětvové politiky a vědecky regulovat rozsah tohoto odvětví: […] posílit kapacitu dodávek v oblasti špičkových polymerů, speciálních chemických látek a dalších produktů“ […] a také „[z]lepšit podpůrné politiky: posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, cenovou politikou a dalšími politikami a průmyslovou politikou [a p]lně využívat úlohu národní platformy pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím […]“.

(116)

14. pětiletý plán provincie Chu-pej pro vysoce kvalitní rozvoj moderního chemického průmyslu (77) také vyžaduje „provést modernizaci a transformaci speciálních ropných produktů, podporovat modernizaci výrobků a rozvoj prémiových značek, rozšiřovat celkový objem špičkových výrobků, dále zvyšovat rozsah a účinnost základen pro výrobu speciálních výrobků s kapacitou jednoho milionu tun a urychlit výstavbu výrobních základen pro výrobu chemických výrobků s kapacitou jednoho milionu tun; [i]ntegrovat a optimalizovat zdroje aromatických uhlovodíků, aktivně navazovat spolupráci s odvětvími, jako jsou plasty a kaučuk, a vytvořit průmyslový řetězec produktů petrochemického zpracování včetně aromatických látek C2, C3, C4, C5, toluenu, C8, a C9, a podporovat tak transformaci a rozvoj směrem k integrovaným rafinérským, chemickým a speciálním výrobkům“. Pokud jde konkrétně o projekt modernizace a hlubokého zpracování ropy v provincii Čchien-ťiang, plán usiluje o „aktivní vývoj aromatických chemických látek […] a zlepšení a rozšíření petrochemického průmyslového řetězce (78)“.

(117)

Společnost Wuhan Youji (79) sídlí v provincii Chu-pej.

(118)

Kromě toho, pokud jde o petrochemický průmysl, 14. pětiletý plán města Tchien-ťin týkající se vysoce kvalitního rozvoje zpracovatelského průmyslu (80) se snaží „zaměřit na zušlechťování, ekologický a inteligentní rozvoj, optimalizaci a modernizaci tradičních chemických látek, zlepšení úrovně chemického zušlechťování a integrace, intenzivní rozvoj hlubokého zpracování olefinů, špičkových lehkých a speciálních chemických látek, rozšíření průmyslového řetězce a podporu optimalizace, transformace a modernizace průmyslové struktury“ a zajistit, aby do „roku 2025 dosáhla velikost odvětví 260 miliard juanů s průměrným ročním růstem 7,5 %“.

(119)

Společnost Tianjin Dongda Chemical Group (81) sídlí v Tchien-ťinu.

(120)

Kromě toho je společnost Tianjin Dongda Chemical Group podnikem zařazeným do programu „malí obři“ města Tchien-ťin (82). Čínská vláda definuje „malé obry“ jako „nové elity malých a středních podniků v Číně, které se zabývají výrobou, zaměřují se na určitý specializovaný trh a disponují špičkovými technologiemi“ a hodlá „zvýšit v období 2024–2026 podporu pro ‚malé obry‘ se zaměřením na klíčové průmyslové řetězce, strategická rozvíjející se odvětví a další sektory. Tyto finanční prostředky budou použity na podporu těchto firem při řešení technologických výzev, vývoji nových produktů, budování podpůrných kapacit průmyslového řetězce a jako příspěvek místním samosprávám podporujícím ‚malé obry‘“ (83). Kromě toho na úrovni provincie vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu (84) provincie Šan-tung místní orgány, aby „[z]výšily technologickou transformaci stávajících podniků, zlepšily účinnost využívání energie a zdrojů a posílily klíčovou konkurenceschopnost podniků [a] zavedly mechanismus, který podnikům umožní vystoupit z parků, rázné odstranění zastaralé výrobní kapacity, přísnou kontrolu omezené výrobní kapacity a provádění diferencované politiky a opatření pro přidělování zdrojových faktorů, jako je půda, elektřina a voda, s cílem přimět podniky k transformaci a rozvoji“. Vyzývá také ke „[z]výšení finanční podpory. Posílení pobídek fiskální politiky, koordinace a zapojení zvláštních fondů, podpora chemických společností při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, průmyslové transfery, přemisťování do parků, odstraňování zastaralého vybavení atd. a provádění osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, vracení DPH, politiky výzkumu a vývoje, například dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první sadu technického vybavení. Aktivní podpora různých druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování politiky, financování rozvoje a komerční financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemické technologie“.

(121)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy a navazující výrobky.

(122)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

3.2.2.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(123)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(124)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (85).

(125)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (86). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (87). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (88).

(126)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví benzoátu sodného. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(127)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(128)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (89).

(129)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (90). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(130)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (91). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(131)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví benzoátu sodného. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.2.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(132)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(133)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (92), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (93) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(134)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (94). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(135)

Rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně názorněji ukazuje vývoj v poslední době. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard CNY s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v podmínkách klesající ziskovosti a rekordně nízkých čistých úrokových marží, což svědčí o aktivních opatřeních státu k udržení ekonomické stability (95).

(136)

Čínská vláda rovněž objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (96). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (97).

(137)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů se čínská vláda snaží pomocí několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (98) „navýšit prostředky z centrálního rozpočtu na podporu kvalifikovaných soukromých investičních projektů a aktivně hrát řídící a vedoucí úlohu“. Čínská vláda rovněž hodlá „dobře využívat nové politické finanční nástroje [a] podporovat řadu způsobilých soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (99) .

(138)

Zkresleny jsou kromě toho dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (100). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (101). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(139)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(140)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (102). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (103). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(141)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(142)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(143)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(144)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(145)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 68. až 148. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci benzoátu sodného podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(146)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(147)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(148)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(149)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(150)

Jak je vysvětleno v 28. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(151)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Argentinu a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(152)

Podle dovozních statistik surovin byl dovoz výrobních činitelů nezbytných pro výrobu benzoátu sodného zjištěn v Argentině a Turecku, přičemž obě tyto země splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. Považuje se rovněž za pravděpodobné, že se v těchto dvou zemích vyrábí benzoát sodný.

(153)

Komise posoudila existenci narušení trhu v důsledku omezení vývozu a/nebo dovozu výrobku, který je předmětem šetření, jakož i surovin, konkrétně těch, které představují nejdůležitější položky výrobních nákladů používané pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

(154)

Pokud jde o Argentinu, Komise v první poznámce předběžně dospěla k závěru, že z uvedených surovin jsou dovozní ceny kyseliny benzoové – meziproduktu mezi toluenem a dotčeným výrobkem – ze zbytku světa pravděpodobně ovlivněny velkým objemem dovozu z Číny. Vzhledem k omezenému objemu dovozu toluenu, hydroxidu sodného, kobaltové soli a dusíku byl dovoz těchto vstupů považován za nedostatečný k tomu, aby sloužil jako spolehlivá referenční hodnota pro stanovení běžné hodnoty. Komise dále uvedla, že v říjnu 2022 uložila Argentina antidumpingová cla na benzoát sodný vůči Číně (2,4 %) a Nizozemsku (32,3 %). Uložení těchto opatření mohlo ovlivnit dovozní cenu surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(155)

Pokud jde o Turecko, Komise v první poznámce předběžně dospěla k závěru, že z uvedených surovin byly dovozní ceny kyseliny benzoové ze zbytku světa pravděpodobně ovlivněny velkým objemem dovozu z Číny. Vzhledem k omezenému objemu dovozu kobaltové soli byl tento vstup považován za nedostatečný k tomu, aby sloužil jako spolehlivá referenční hodnota pro stanovení běžné hodnoty. Komise proto dospěla k závěru, že cena dovozu kyseliny benzoové bude pravděpodobně zkreslena velkým objemem dovozu z Číny.

(156)

V první poznámce Komise analyzovala, zda by ceny toluenu, hydroxidu sodného, aktivního uhlí a dusíku mohly být rovněž zkresleny významným dovozem z Ruska ve dvou potenciálních reprezentativních zemích. Komise analyzovala objemy dovážených surovin do těchto dvou potenciálních reprezentativních zemí. Nebyl zjištěn žádný dovoz toluenu z Ruska a dovoz dusíku a aktivního uhlí byl zanedbatelný.

(157)

Proti dvěma zemím uvedeným v první poznámce nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se úrovně hospodářského rozvoje. Vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Wuhan Youji Industries Co., Ltd., však dal přednost Turecku, jelikož objem dovozu toluenu a hydroxidu sodného – dvou hlavních výrobních činitelů – byl do Turecka mnohem větší než do Argentiny.

(158)

Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(159)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že pokud jde o hlavní výrobní činitele, budou údaje o dovozu z Číny do reprezentativní země vyloučeny, pokud se při poskytnutí konečných informací potvrdí podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že dovoz výrobních činitelů ze zemí uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (105) bude rovněž vyloučen.

(160)

V reakci na druhou poznámku žádná ze stran nevznesla námitku proti výběru Turecka jako reprezentativní země. Několik stran však vzneslo připomínky a návrhy týkající se údajů o dovozu výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(161)

Společnost Wuhan Youji uvedla, že cena dovozu kyseliny benzoové do Turecka není reprezentativní a je pravděpodobné, že je zkreslena velkými objemy dovozu pocházejícího z ČLR.

(162)

Komise ve druhé poznámce informovala, že hledala jinou referenční cenu, která by odrážela nezkreslenou hodnotu kyseliny benzoové, a to v návaznosti na závěry uvedené v první poznámce, podle nichž je cena dovozu kyseliny benzoové pravděpodobně zkreslena velkým objemem dováženým z Číny. Po kontrole na místě (která proběhla poté, co byla zpřístupněna druhá poznámka) však Komise dospěla k závěru, že kyselina benzoová nebyla získávána externě žádným z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jelikož oba byli v předcházející fázi integrováni a místo toho nakupovali toluen. Dovozní ceny kyseliny benzoové proto nebyly při výpočtu běžné hodnoty použity a kyselina benzoová není uvedena v tabulce 1 níže.

(163)

Společnost Wuhan Youji zdůraznila, že cena uvedená ve druhé poznámce pro dovoz dusíku (odvozená z dovozních statistik databáze Global Trade Atlas) nebyla vyjádřena ve stejné měrné jednotce, jakou společnost Wuhan Youji uvedla ve své odpovědi na dotazník. Společnost Wuhan Youji uvedla svou spotřebu dusíku v jmenovitých metrech krychlových, zatímco cenová úroveň uvedená ve druhé poznámce uváděla jako měrnou jednotku metry krychlové. Komise potvrdila použití různých měrných jednotek, což si při stanovení referenční hodnoty pro společnost Wuhan Youji vyžádalo přepočet.

(164)

Společnost Tianjin Dongda uvedla, že dovoz toluenu do Turecka podléhá požadavkům na dovozní licence, což vede k narušení trhu.

(165)

Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že by dovozní ceny do Turecka byly zkreslené. S využitím databáze GTA porovnala dovozní ceny toluenu do zbytku světa s dovozními cenami do Turecka a zjistila, že tyto ceny jsou srovnatelné.

(166)

Společnost Tianjin Dongda se rovněž domnívala, že dovozní ceny zemního plynu do Turecka, které byly získány od Tureckého statistického úřadu, vykazují ve srovnání s údaji Eurostatu značné rozdíly, a upřednostnila proto jako zdroj údajů o zemním plynu právě údaje Eurostatu.

(167)

Komise měla za to, že údaje poskytnuté Tureckým statistickým úřadem jsou vhodným a nezkresleným zdrojem informací o cenách zemního plynu v Turecku, a považovala tento zdroj za dostatečně spolehlivý pro účely určení běžné hodnoty. Společnost Tianjin Dongda nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by mohly spolehlivost těchto údajů zpochybnit.

(168)

Žadatel tvrdil, že kód HS pro surový benzen (vedlejší produkt vznikající při výrobě dotčeného výrobku) uvedený ve druhé poznámce je nesprávný a že by se mělo jednat o kód HS 2707 10 , a nikoli o kód HS 2902 20 .

(169)

Po kontrole na místě Komise uznala nesprávnost kódu HS uvedeného ve druhé poznámce a toto tvrzení přijala. Avšak vzhledem k tomu, že podle údajů získaných z databáze GTA nebyl do Turecka zaznamenán žádný dovoz surového benzenu pod kódem HS 2707 10 , použila Komise jako zdroj referenční ceny dovozní ceny ze zbytku světa a do zbytku světa, s výjimkou Číny.

(170)

V první poznámce Komise nemohla v Argentině a Turecku zjistit žádného výrobce výrobku, který je předmětem šetření, u něhož by byly snadno dostupné finanční údaje. Proto hledala společnosti vyrábějící kyselinu benzoovou, která se získává z toluenu a používá se jako hlavní surovina pro výrobu benzoátu sodného. Komise však nemohla zjistit žádného výrobce kyseliny benzoové usazeného v obou zemích, u něhož byly snadno dostupné finanční údaje. Komise proto zohlednila podniky působící v odvětví výroby organických chemických látek, které spadají pod kód NACE 2014 (106). V Argentině byly zjištěny dvě společnosti, pro které však nebyly k dispozici žádné finanční údaje. V Turecku bylo zjištěno třicet pět společností působících v odvětví výroby organických chemických látek, z nichž jedenáct vykazovalo přiměřenou úroveň ziskovosti v období, které se částečně překrývalo s obdobím šetření.

(171)

Ve druhé poznámce Komise dospěla k závěru, že ani v jedné z těchto dvou zemí nenašla snadno dostupné finanční údaje o některém výrobci benzoanu sodného. Zjistila však, že v Turecku existují finanční údaje o třiceti osmi výrobcích spadajících do stejné kategorie výroby jako benzoát sodný, tj. kód NACE C2014 („Výroba jiných základních organických chemických látek“).

(172)

Komise analyzovala snadno dostupné finanční údaje třiceti osmi tureckých společností a zjistila, že v případě dvaceti šesti z nich byly údaje neúplné a jedna společnost vykazovala ztrátu. Zohlednila proto pouze jedenáct společností s kladným ziskovým rozpětím. Finanční údaje týkající se těchto jedenácti výrobců byly uvedeny v příloze III druhé poznámky (107). Komise ve druhé poznámce informovala zúčastněnou stranu, že žádný z těchto jedenácti výrobců se nezabývá výrobou dotčeného výrobku.

(173)

Výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku od jedenácti ziskových výrobců v Turecku je uvedena v 208. bodě odůvodnění níže.

(174)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a k jedenácti společnostem uvedeným v příloze III k druhé poznámce jako výrobců v reprezentativní zemi, jakož i k dalším prvkům této poznámky.

(175)

V reakci na druhou poznámku vznesly společnosti Wuhan Youji a Tianjin Dongda námitky proti zařazení některých z jedenácti výrobců zahrnutých do uvedeného výběru, neboť podle jejich informací se obchodní činnost těchto společností netýkala výrobku, který je předmětem šetření.

(176)

Jelikož však nebyly k dispozici snadno dostupné finanční údaje týkající se výrobců výrobku, který je předmětem šetření, neměla Komise jinou možnost než použít snadno dostupné finanční údaje o obchodní činnosti, která kromě výrobku, který je předmětem šetření, zahrnovala i obchodní činnost spadající pod kód NACE C2014.

(177)

Jak je vysvětleno výše, Komise původně zvažovala dvě potenciální reprezentativní země: Argentinu a Turecko. Jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, Argentina v tomto případě nebyla shledána vhodnou reprezentativní zemí kvůli absenci rychle dostupných finančních údajů a nedostatečné úrovni dovozu surovin. Turecko se tak stalo jedinou vhodnou reprezentativní zemí.

(178)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(179)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(180)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(181)

Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů uvedených v první poznámce.

(182)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databáze GTA (pro dovozní ceny) do Turecka.

(183)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(184)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila ověřené údaje vykázané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a připočetla náklady na výzkum a vývoj za období šetření, které byly vynaloženy a zaúčtovány těmito vyvážejícími výrobci.

(185)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(186)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (112).

(187)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(188)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(189)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 197. bodě odůvodnění.

(190)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku i při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejících výrobců na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(191)

Práce je výrobním činitelem, který představuje přibližně 4 % až 7 % celkových výrobních nákladů. Komise využila statistiky zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (113) k určení mezd v Turecku s využitím podrobných informací o mzdách ve výrobním odvětví za rok 2022 pro hospodářskou činnost podle kódu NACE 2014 – výroba základních organických chemických látek, do níž podle klasifikace NACE Rev. 2 spadá výroba benzoátu sodného (114).

(192)

Průměrná měsíční hodnota byla řádně upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem, aby se přizpůsobila období šetření trvajícím od 1. října 2024 do 30. září 2025 (115). Hodinová sazba za období šetření získaná po indexaci činí 89,64 CNY/hodinu.

(193)

Komise ve svých pravidelných tiskových zprávách hodlá využívat statistické údaje o cenách elektřiny zveřejňované Regulačním orgánem pro trh s energií EMRA (116). Komise hodlá použít průměrné ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh za období šetření. Komise stanovila náklady na elektřinu za období šetření na 0,66 CNY/kWh.

(194)

Komise použila průměrné ceny zemního plynu v m3, které byly dále upraveny o inflaci za použití indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (117), aby se přizpůsobily období šetření. Cena je upravena o DPH ve výši 18 %, protože uvedená cena je včetně DPH. Komise stanovila cenu zemního plynu za období šetření na 4,63 CNY/m3.

(195)

Komise stanovila referenční hodnotu pro páru na základě referenční hodnoty vypočítané pro zemní plyn, přičemž vzala v úvahu, že jednotkou pro páru je gigajoule (GJ). Jeden GJ se převádí na m3 plynu na základě obecně uznávaného obsahu mmbtu (milionů metrických britských tepelných jednotek) v 1 GJ (118) a obecně uznávaného obsahu zemního plynu v 1 mmbtu (119). Spotřeba páry ze strany vyvážejícího výrobce je vyjádřena v tunách, proto Komise přepočítala ekvivalent 1 GJ na tuny (120). Komise rovněž zaznamenala tiskovou chybu ve vzorci pro přepočet z GJ na tuny, která vedla k nesprávné referenční ceně páry uvedené ve druhé poznámce o výrobních činitelích, a proto zařadila do spisu revidovanou verzi přílohy V druhé poznámky o výrobních činitelích, v níž byla tato chyba opravena. Použitím referenční hodnoty pro zemní plyn stanovila Komise referenční hodnotu pro páru ve výši 501,61 CNY/tunu, jak je uvedeno v tabulce 1 výše.

(196)

Komise stanovila referenční hodnotu na základě průměrných nákladů na vodu v Turecku, zveřejněných Investiční kanceláří Úřadu prezidenta Turecké republiky. Tyto náklady zahrnují náklady na likvidaci odpadních vod.

(197)

Vzhledem k zanedbatelnému podílu na celkových výrobních nákladech byly některé výrobní činitele považovány za spotřební materiál. Mezi tyto výrobní činitele patří i obalové materiály.

(198)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a uplatnila jej na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

(199)

Komise určila surový benzen jako vedlejší produkt vznikající při výrobě výrobku, který je předmětem šetření a který lze prodávat bez dalšího zpracování. Jako referenční hodnotu pro surový benzen s kódem HS 2707 10 použila Komise dovozní statistiky z databáze GTA. Komise stanovila nezkreslenou dovozní cenu benzenu ve výši 8,75 CNY/kg.

(200)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(201)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů získaných z databáze Orbis za rok 2024 pro jedenáct tureckých výrobců, jak je uvedeno ve 173. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 25,56 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 11,22 %.

(202)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, jsou vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(203)

Příslušné náklady vyvážejících výrobců na výzkum a vývoj, jak byly uvedeny v odpovědi na dotazník, byly připočteny k nákladům na výrobní režii, jelikož ze zveřejněných účetních závěrek jedenácti výrobců v Turecku nebylo jednoznačně zřejmé, zda byly tyto náklady zahrnuty do jejich příslušných prodejních, režijních a správních nákladů.

(204)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(205)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila Komise na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila činitele použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(206)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy, jak je uvedeno v 201. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společností, jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění.

(207)

Poté Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla náklady na výrobní režii a odpisy, čímž dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(208)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk jedenácti tureckých výrobců uvedených ve 172. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 25,56 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 11,22 %.

(209)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(210)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii. Jeden z vývozních výrobců rovněž vyvážel prostřednictvím obchodníků se sídlem v ČLR, kteří nejsou ve spojení.

(211)

Vývozní cenou pro přímý prodej nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(212)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(213)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, vývozní ceny byly ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(214)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2 výše, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(215)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(216)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: pojištění, manipulace a nakládky a vedlejších nákladů.

(217)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(218)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(219)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(220)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, 63,8 %.

(221)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla vypočítána na základě objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených i nezařazených do vzorku do Unie vyjádřeného jako podíl na celkovém dovozu z ČLR do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě dovozních statistik Eurostatu pro kódy KN uvedené v 18. bodě odůvodnění.

(222)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě nízká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců tvořil přibližně 65 % celkového dovozu během období šetření.

(223)

Na tomto základě a s cílem neodměňovat nedostatečnou spolupráci shledala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě váženého průměru čtrnácti jednotlivých transakcí s nejvyššími dumpingovými rozpětími, které dohromady představují 6,9 % objemu vývozu.

(224)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(225)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Přihlásil se a plně spolupracoval pouze jeden výrobce, a to společnost Lanxess Chemical BV. Během období šetření připadalo na tohoto výrobce více než 60 % celkové výroby v Unii. Na tomto základě byl učiněn závěr, že společnost Lanxess představuje významný podíl na celkové výrobě benzoátu sodného v Unii. Má se tudíž za to, že společnost Lanxess představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(226)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od jednoho výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozsahu.

(227)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 23 000–25 000 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například skutečného údaje na základě ověření účetních záznamů výrobce v Unii, společnosti Lanxess.

(228)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: i) ověřeného prodeje společnosti Lanxess, ii) odhadovaného prodeje druhého výrobce v Unii a iii) dovozu z dotčené země a ze všech ostatních zemí.

(229)

V případě výrobce v Unii, který se nepřihlásil, byly odhady spotřeby v Unii provedeny na základě údajů získaných ze zpráv o trhu a extrapolací poměrů odvozených z údajů spolupracujícího výrobce. Jelikož v rámci výrobního odvětví Unie nebyli zjištěni žádní další výrobci benzoanu sodného, byly oba soubory údajů shledány reprezentativními pro odhad spotřeby na úrovni výrobního odvětví Unie.

(230)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(231)

Spotřeba v Unii v letech 2022 až 2024 výrazně rostla a v období šetření následně poklesla. Spotřeba Unie se během posuzovaného období zvýšila o 46 %.

(232)

Jelikož byl benzoát sodný až do zahájení tohoto šetření zařazen do „koše“ pod kódem TARIC 2916 31 00 90, nebylo možné určit objem dovozu na základě dovozních statistik Eurostatu. Namísto toho byl objem dovozu založen na údajích specializovaných poskytovatelů tržních informací o obchodních statistikách, které má žadatel předplacené.

(233)

Zdroj údajů týkajících se čínského dovozu nemohl být na žádost poskytovatele údajů zveřejněn. Komise provedla křížovou kontrolu údajů poskytnutých žadatelem s dalšími dostupnými statistickými zdroji (Eurostat a Surveillance) a s výběrem vzorku a odpověďmi na dotazník od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců a shledala je spolehlivými.

(234)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(235)

Tabulka 3 ukazuje prudký nárůst objemu dovozu z Číny v období 2022–2024, což se odrazilo v nárůstu odpovídajícího podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Zatímco v letech 2023 a 2024 byl zaznamenán největší nárůst dováženého množství, dovoz v období šetření je stále na úrovni výrazně převyšující úroveň z roku 2022 (o 158 % vyšší), což dokládá rozšíření podílu dovozu z Číny (podíl na trhu 53 % – 56 %) ve srovnání s referenčním rokem 2022 (30 % – 33 %).

(236)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě specializovaných informací o trhu uvedených v 233. bodě odůvodnění. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a spolupracujícího výrobce v Unii.

(237)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(238)

Dovozní ceny z ČLR v průběhu celého sledovaného období dále klesaly a v roce 2022 dosáhly úrovně představující 71 % průměrných dovozních cen.

(239)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(240)

Cenové srovnání bylo provedeno podle druhu obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu spolupracujícího výrobce v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 43 % až 46 %. Podbízení bylo zjištěno u 100 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku.

(241)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(242)

Jak bylo vysvětleno ve 226. a 227. bodě odůvodnění, analýza ukazatelů újmy byla provedena na základě údajů společnosti Lanxess.

(243)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu a v odpovědi společnosti Lanxess na dotazník.

(244)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(245)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(246)

Výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(247)

Úroveň výroby byla nejvíce postižena v roce 2023 (pokles o 11 % ve srovnání s předchozím rokem), kdy dovozní ceny meziročně klesly nejvíce (konkrétně o 22 % – viz tabulka 4). Úroveň výroby se nadále pohybovala kolem úrovně z roku 2022 (v období šetření nakonec došlo k poklesu o 6 % oproti roku 2022), a to v důsledku stále nízké elasticity poptávky, což lze zdůvodnit malou váhou ceny benzoátu sodného v celkové ceně konečných výrobků, do nichž je přidáván. Zdá se však, že se z důvodu neustálého poklesu dovozních cen, a tedy nabídky levnějších alternativ výrobku (celkový pokles o 29 % za posuzované období), upřednostňování benzoátu sodného vyrobeného výrobním odvětvím Unie ze strany uživatelů nachází v kritickém bodě.

(248)

Využití kapacity bylo v roce 2023 nejnižší, a to kvůli nízké úrovni výroby, jak bylo vysvětleno výše. Během období šetření nedošlo ve srovnání s rokem 2022 k žádným významným změnám, neboť výrobní kapacita poklesla o 8 %.

(249)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(250)

V roce 2023 se objem prodeje snížil o 7 % oproti úrovni z roku 2022, neboť výrobní odvětví Unie muselo čelit rostoucím výrobním nákladům, aniž by bylo schopno tento nárůst promítnout do cen pro odběratele, a to souběžně s rostoucím tlakem klesajících dovozních cen. K nejvýraznějšímu poklesu objemu prodeje však došlo během období šetření, kdy také prodejní ceny dosáhly nejnižší úrovně v daném období. Neustálý nárůst množství dovozu navíc vedl ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 37 % ve srovnání s rokem 2022.

(251)

Spotřeba na trhu Unie se v průběhu sledovaného období zvýšila (+46 % – viz tabulka 2). Výroba a prodej výrobního odvětví Unie (tabulky 5 a 6) poklesly o 6 % a o 9 %, zatímco objem dovozu naopak výrazně vzrostl. Tato dynamika trhu vedla k prudkému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 45 % – 50 % v roce 2022 na 28 % – 31 % v období šetření. Tento vývoj naznačuje, že rostoucí poptávka po benzoátu sodném je uspokojována spíše dovozem než místní výrobou, a to kvůli atraktivnějším cenám.

(252)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(253)

Navzdory nepříznivé situaci výrobního odvětví Unie se počet zaměstnanců v průběhu dotčeného období zvýšil, neboť výrobní odvětví Unie se rozhodlo udržet si svou kvalifikovanou pracovní sílu tím, že převedlo zaměstnance na smlouvu do stálého pracovního poměru.

(254)

Tento faktor, spolu s výkyvy ve výrobě, vedl ke zhoršení produktivity pracovní síly, která v posuzovaném období zaznamenala pokles o 17 %.

(255)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(256)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(257)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(258)

Ceny v roce 2023 poklesly o 5 % a v následujícím období se pohybovaly kolem této úrovně, aby v období šetření zaznamenaly pokles o 6 % ve srovnání s rokem 2022. K tomuto poklesu došlo navzdory rostoucím nákladům, a to v reakci na výrazný pokles dovozních cen a značný nárůst množství dovozu, přičemž výrobce v Unii se snažil udržet svůj podíl na trhu.

(259)

Jednotkové výrobní náklady se v roce 2023 výrazně zvýšily a v posledních dvou letech dotčeného období se držely na úrovni vyšší než v roce 2022. Celkově vykázaly v posuzovaném období nárůst o 9 %. Rostoucí náklady v kombinaci s klesajícími dovozními cenami, které již neumožňovaly účtovat vyšší ceny za účelem kompenzace těchto vyšších nákladů, vedly ke zhoršení ziskových rozpětí výrobce v Unii (viz tabulka 11).

(260)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobce v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(261)

Průměrné náklady na zaměstnance se pohybovaly blízko kolem úrovně z roku 2022 a v posuzovaném období zaznamenaly pokles o 2 %. To odráží snahu společnosti udržet náklady pod kontrolou, když čelí rostoucímu tlaku ze strany trhu.

(262)

Stav zásob u výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(263)

Úroveň zásob se během období šetření výrazně zvýšila, a to především v důsledku nesouladu mezi tržními podmínkami (snižující se poptávka po výrobcích výrobního odvětví Unie za vyšší ceny) a úrovní výroby, jelikož uživatelé nejsou ochotni platit za výrobky výrobního odvětví Unie vyšší cenu. To se projevilo také nárůstem objemu zásob vyjádřeného jako procentní podíl výroby během téhož období. Tento ukazatel naznačuje, že nízká elasticita poptávky vůči ceně již netrvá (kvůli nízké váze ceny benzoátu sodného v nákladech konečných výrobků, do nichž je začleněn výrobek, který je předmětem šetření).

(264)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(265)

Ziskovost výrobce v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu v cenách ze závodu z tohoto prodeje.

(266)

Ziskovost byla v roce 2022 na zdravé úrovni, avšak v roce 2023, kdy trh Unie čelil nejvyššímu poklesu dovozních cen výrobku, který je předmětem šetření, se vyvíjela směrem k významným ztrátám. Mírně kladná ziskovost v roce 2024 byla dočasná, neboť v důsledku neustálého poklesu dovozních cen se ztráta během období šetření vrátila. Konkrétně tomu tak bylo kvůli skutečnosti, že výrobce v Unii vyprodukoval největší množství v průběhu celého dotčeného období (viz 246. až 248. bod odůvodnění), takže náklady na výrobní režii na jednotku byly nižší než v roce 2023. Bylo tomu tak také z důvodu snížení přímých nákladů na vyrobenou jednotku.

(267)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku vykazoval podobný trend jako ziskovost, přičemž během období šetření se negativně prohloubil v důsledku zvýšení úrovně zásob.

(268)

Úroveň investic úzce souvisela se zaznamenanou ziskovostí a v dotčeném období výrazně poklesla, jelikož výrobce v Unii se zaměřil spíše na naléhavé potřeby než na požadavky na rozvoj v rámci běžného podnikání, a to z důvodu slábnoucí schopnosti podniku tyto požadavky financovat.

(269)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Tento ukazatel, který úzce souvisí s údaji o ziskovosti, byl v roce 2022 na zdravé úrovni, v roce 2023 však zaznamenal prudký pokles a v následujícím období zůstal záporný.

(270)

Schopnost výrobce v Unii opatřit si kapitál byla vážně ovlivněna, jelikož jeho peněžní toky a ziskovost dosáhly během období šetření neudržitelné úrovně v důsledku úrovně výroby, která nebyla podpořena realitou poptávky na trhu.

(271)

Všechny ukazatele újmy, s výjimkou zaměstnanosti z důvodů uvedených v 253. bodě odůvodnění, naznačovaly zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(272)

Objem dovozu z dotčené země se v dotčeném období podstatně zvýšil, a to o 158 %, přičemž během dotčeného období současně došlo k poklesu dovozních cen o 29 % a právě tento vývoj byl hlavní příčinou zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Vývoj podílů na trhu výše uvedená zjištění podporuje. Konkrétně čínský podíl na trhu se za posuzované období zvýšil o 77 % a zabral více než 50 % trhu v EU, zatímco podíl EU na trhu se snížil o 37 %.

(273)

Ačkoli se úroveň výroby ve srovnání se začátkem posuzovaného období výrazně neměnila, konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl z výroby naznačoval rostoucí citlivost poptávky na trhu s benzoátem sodným na úroveň cen. Poptávka po dražších výrobcích výrobního odvětví Unie tak poklesla, zatímco poptávka po levnějším čínském dovozu vzrostla, a to v souvislosti s výrazným nárůstem spotřeby v posuzovaném období, z něhož výrobní odvětví Unie s výjimkou roku 2024 nemělo prospěch.

(274)

Skutečnost, že se úroveň výroby v posuzovaném období významně neměnila, odrážela snahu výrobního odvětví Unie zachovat přiměřené využití kapacity s cílem udržet fixní náklady pod kontrolou. Preferování nižších cen na trhu a nárůst nákladů vedly ke ztrátové situaci, což mělo další dopad na peněžní toky a schopnost výrobního odvětví Unie financovat investice.

(275)

Ziskovost, peněžní tok a investice jsou ukazateli újmy, které nárůst objemů čínského dovozu za stále nižší ceny ovlivnil nejvíce. Pokračování obchodní činnosti je velmi ohroženo vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno provozovat svou kapacitu na nižší úrovni než optimální.

(276)

Šetření ukázalo, že se dumpingový dovoz z dotčených zemí v posuzovaném období podstatně zvýšil jak v absolutním vyjádření, tak z hlediska podílu na trhu. Komise rovněž shledala, že dumpingový dovoz podbízel ceny výrobního odvětví Unie a ceny ve významné míře stlačoval a/nebo uměle držel na nízké úrovni. Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu z hlediska objemů, podílu na trhu a cen.

(277)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(278)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost a nárůst výrobních nákladů.

(279)

Během posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Unie významný podíl na trhu Unie. Z nárůstu spotřeby profitoval především čínský dovoz (jehož objem byl v období šetření 2,6krát vyšší než v roce 2022), což donutilo výrobní odvětví Unie fungovat pod úrovní optimálního využití kapacity.

(280)

Současně se čínské dovozní ceny během období šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie o více než 44 %. Čínské dovozní ceny stlačily a/nebo uměle udržovaly na nízké úrovni ceny výrobce v Unii, což nepříznivě ovlivnilo jeho finanční ukazatele, a to navzdory snahám tohoto výrobce v Unii absorbovat nárůst výrobních nákladů. To vedlo v posledních třech analyzovaných letech k neudržitelným záporným maržím.

(281)

Aby si výrobní odvětví Unie udrželo konkurenceschopnost a určitou úroveň výroby, bylo nuceno s ohledem na nárůst výrobních nákladů snížit své prodejní ceny na neudržitelnou úroveň.

(282)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z Číny za ceny, které měly významné nepříznivé účinky na ceny výrobního odvětví Unie, způsobily výrobcům v Unii podstatnou újmu.

(283)

Během období šetření byl objem dovozu z jiných třetích zemí analyzovaný na úrovni kódu koše TARIC (2916 31 00 90) odhadován jako velmi zanedbatelný, když čtyři největší vývozci ze třetích zemí (Spojené království, USA, Indie a Izrael) představovali každý méně než 2 %. Tento dovoz proto nebyl dále analyzován, jelikož nebyl relevantní ani neměl dopad na analýzu nebo závěry ohledně příčinné souvislosti.

(284)

Objem vývozu výrobce v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobce v Unii

(285)

Objem vývozu se v posuzovaném období snížil o 6 %. Vývozní cena vykazovala klesající trend v důsledku intenzivní konkurence ze strany čínských vývozců na vývozních trzích výrobního odvětví Unie. Objem vývozu představoval 52 % celkového prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v období šetření. Prodej na vývoz zaznamenal klesající ceny, které měly uspokojit, a nikoli ztratit celosvětovou poptávku nadnárodních zákazníků.

(286)

Vzhledem k vyššímu objemu prodeje na trzích třetích zemí mohl pokles vývozní výkonnosti výrobce v Unii přispět k újmě, avšak neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou. Spíše ukázal, že výrobní odvětví Unie čelilo dumpingovému tlaku na výrobek, který je předmětem šetření, a to nejen na domácím trhu, ale i na jiných trzích.

(287)

V posuzovaném období došlo k nárůstu výrobních nákladů o 9 % v důsledku zvýšení některých přímých nákladů, jako jsou náklady na energii a pracovní sílu na jednotku, a v důsledku zvýšení přiřazených fixních nákladů kvůli poklesu objemu výroby.

(288)

Komise se domnívá, že nárůst nákladů má na příčinnou souvislost pouze omezený dopad, neboť výrobce v Unii by mohl nárůst nákladů přenést na své odběratele tím, že by dostatečně zvýšil ceny na úroveň, která nepůsobí újmu, pokud by neexistoval tlak vyvíjený čínským dovozem v tak velkých objemech a za tak nízké ceny.

(289)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi vážnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. V důsledku významného nárůstu dumpingového dovozu z Číny bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objemy výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace.

(290)

Načasování a rozsah tohoto negativního vývoje ukázaly jasnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(291)

Komise zkoumala alternativní činitele, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Patřily mezi ně dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a zvýšení výrobních nákladů. Nebylo však zjištěno, že by některý z nich oslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(292)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá zejména ve snížení podílu na trhu, ziskovosti, produktivity, návratnosti investic, peněžních toků a využití kapacity.

(293)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(294)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(295)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(296)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Základní zisk byl stanoven na [11–13 %], což odráží historickou ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2022, tedy v roce před prudkým nárůstem dovozu na trhu Unie.

(297)

Výrobce v Unii poskytl důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila a dospěla k závěru, že z předložené interní dokumentace a komunikace vyplývá, že společnost neprovedla některé investice vzhledem k situaci na trhu Unie. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví EU a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil [3,7–4,5] %.

(298)

Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku uvedenému v 296. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku [14,7–16,8] % pro obdobný výrobek vyráběný výrobcem v Unii.

(299)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Výrobce v Unii poskytl důkazy o tom, že mu vznikly náklady na dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Na základě dostupných důkazů, které bylo možné podepřít s využitím nástrojů uvedených společností pro podávání zpráv a jejich prognóz, Komise stanovila dodatečné náklady ve výši [4,6–5,3] EUR/t, které byly zohledněny v ceně nepůsobící újmu za výrobek vyráběný výrobcem v Unii.

(300)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [2 710–3 130] EUR/t použitím cílového ziskového rozpětí uvedeného ve 298. bod odůvodnění na výrobní náklady výrobce v Unii během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(301)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(302)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz oddíl 3.5 výše).

(303)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(304)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(305)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(306)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(307)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(308)

Ze dvou známých výrobců v Unii spolupracoval při šetření pouze jeden výrobce, který rovněž podal podnět (a na něhož připadá 64 % celkové výroby v Unii).

(309)

Šetření prokázalo, že výrobci v Unii vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz výrazně snížil ceny a uměle je udržoval na nízké úrovni a donutil výrobní odvětví Unie prodávat pod cenou. Výrobní odvětví Unie tak zaznamenalo značné ztráty. Čínský dovoz se stále výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a nárůst objemu tohoto dovozu způsobil významnou ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(310)

Přijetí opatření by nejspíše zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z Číny za velmi nízké ceny a umožnilo odvětví zahájit svůj proces oživení. Bez přijetí opatření budou čínští výrobci pokračovat v dumpingovém prodeji dotčeného výrobku na trhu Unie a nebude trvat dlouho a výrobní odvětví Unie bude nuceno ukončit svou činnost související s benzoátem sodným.

(311)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie disponuje výrobní kapacitou schopnou pokrýt celou spotřebu v Unii, očekává se, že po uložení prozatímních antidumpingových opatření by se čínský dovoz do Unie snížil a objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie by vzrostly. To by výrobnímu odvětví Unie umožnilo obnovit od začátku dotčeného období svůj podíl na trhu a zlepšit svou ziskovost a další finanční ukazatele.

(312)

Byl proto učiněn závěr, že přijetí opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(313)

Přihlásil se pouze jeden dovozce, který se vyslovil proti opatřením (Falken Trade Sp z o.o.) a poskytl odpověď na dotazník. Objem jeho dovozu představoval 2 % celkového dovozu z Číny. Výrobek, který je předmětem šetření, navíc pokrýval pouze 1 % jeho celkového prodeje. V návaznosti na řízení o nedostatcích poskytl dovozce, který není ve spojení, novou odpověď, která měla závažné nedostatky a chyběly v ní podpůrné dokumenty. Proto k ní nakonec nebylo přihlédnuto.

(314)

Čtyři další dovozci (mezi nimiž byl i největší dovozce benzoátu sodného do Unie, tj. společnost FF Chemicals) projevili o tento případ zájem, aniž by vyplnili odpověď na dotazník.

(315)

Odpovědi na dotazník neposkytli žádní uživatelé. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje zanedbatelnou část nákladů na konečné výrobky, neočekává se, že by tato opatření měla na uživatele významný dopad.

(316)

Vzhledem k chybějící spolupráci a nedostatku údajů od uživatelů a většiny dovozců Komise nemůže dopad opatření na tuto kategorii účastníků trhu přesně odhadnout. Protože benzoát sodný představuje jen velmi malý podíl výrobních nákladů na navazující výrobky, v nichž je použit, Komise nepředpokládá, že uvedená opatření budou mít nepřiměřený dopad na dovozce a uživatele.

(317)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(318)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(319)

Na dovoz benzoátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí (viz oddíl 6 výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(320)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(321)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(322)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(323)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(324)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(325)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(326)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(327)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(328)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(329)

Oba vyvážející výrobci předložili připomínky k poskytnutí předběžných informací. Společnost Wuhan Youji předložila připomínky, které se netýkaly přesnosti výpočtů, ale metodiky použité Komisí, a proto nespadaly do rozsahu předběžného poskytování informací a budou řešeny v pozdější fázi. Společnost Tianjin Dongda předložila připomínky týkající se administrativních nesrovnalostí chyb ve výpočtech hodnoty CIF a běžné hodnoty (náklady na výrobní režii); Komise tyto připomínky zohlednila. Antidumpingové clo bylo náležitě upraveno.

(330)

Za účelem zajištění účinného sledování dovozu výrobku přímo předcházejícího benzoátu sodnému, tj. kyseliny benzoové, která je v současné době spolu s dalšími výrobky zařazena pod kód KN 2916 31 00 , považuje Komise za vhodné zavést pro účely sledování zvláštní kód TARIC. Toto opatření umožní Komisi shromažďovat přesné a podrobné statistické údaje o obchodních tocích, posuzovat tržní trendy a odhalovat případné obcházení opatření na ochranu obchodu. Zavedení tohoto kódu TARIC slouží pouze pro účely sledování a v této fázi neukládá žádná dodatečná cla ani omezení dovozu.

(331)

Zvláštní kód TARIC by měl být strukturován tak, aby odlišoval benzoát sodný od ostatních výrobků stejného čísla KN, čímž se zajistí sběr přesných údajů. Komise by měla pravidelně přezkoumávat údaje shromážděné v rámci tohoto kódu, aby určila, zda je třeba přijmout další opatření, jako je zahájení antidumpingového nebo antisubvenčního šetření.

(332)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(333)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,