(EU) 2026/1823Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1823 ze dne 27. července 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz nití z polyamidu pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 29. července 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu nití z polyamidu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 16. června 2025 podala ad hoc koalice evropských výrobců nití z polyamidu (dále jen „žadatel“ nebo „koalice“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího nitě z polyamidu ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1984 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 27. února 2026 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

Dne 27. března 2026 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz nití z polyamidu pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/734 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“). Připomínky obdržené po poskytnutí předběžných informací uvedeném ve 4. bodě odůvodnění výše byly projednány v 269. až 271. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(6)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podala koalice, tři uživatelé, dvě sdružení uživatelů a dvě skupiny čínských vyvážejících výrobců písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení. Rovněž byly po uplynutí lhůty předloženy další připomínky jménem skupiny devíti polských uživatelů odvětví punčochových výrobků.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení se společnostmi Carvico S.p.A. (dále jen „Carvico“), Centro Servizi Impresa S.R.L. (dále jen „CSC“), Heynen Systems B.V. (dále jen „Heynen“) a se skupinou Eversun.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz nití z polyamidu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Podání po poskytnutí konečných informací byla obdržena od koalice, čtyř uživatelů (Carvico, Heynen, Krajewski, Marilyn), dvou sdružení uživatelů (ATP, Gesamtmasche), jednoho sdružení maloobchodníků (AVE) a od skupiny Eversun – čínského vyvážejícího výrobce.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Po poskytnutí konečných informací se uskutečnila slyšení se společnostmi Associação Têxtil e Vestuário de Portugal (dále jen „ATP“) a Marillyn Sp. z o.o. (dále jen „Marilyn“).

(12)

Analýza některých připomínek k poskytnutí konečných informací vedla ke změnám ve výpočtech dumpingu. Dne 11. června 2026 informovala Komise o změnách všechny zúčastněné strany prostřednictvím poskytnutí dodatečných konečných informací omezeného na provedené změny. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky.

(13)

Podání po poskytnutí dodatečných konečných informací byla obdržena od koalice a od jednoho uživatele. Tyto záležitosti jsou projednány níže.

(14)

Po poskytnutí prozatímních informací nebyly obdrženy žádné další připomínky k zahájení šetření.

(15)

Jelikož k výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců nebyly předloženy žádné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 9. až 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, byl potvrzen 16. až 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Připomíná se, že období šetření trvá od 1. července 2024 do 30. června 2025 a posuzované období od 1. ledna 2022 do konce období šetření. Navzdory připomínce jednoho z uživatelů týkající se prvního roku posuzovaného období byl 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen. Touto připomínkou se zabýval oddíl 5.2.4 níže.

(18)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, byl potvrzen 21. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

V prozatímní fázi postupu jeden z uživatelů výrobku, který je předmětem šetření, společnost Splitfil, požádal o vyloučení tzv. „matečné příze z polyamidu“, která se používá k výrobě nití z monofilamentu, z definice výrobku a tvrdil, že matečná příze se v Unii nevyrábí. Komise zjistila, že matečná příze není konečným výrobkem, ale meziproduktem, který má být dále zpracován za účelem výroby polyamidových nití z monofilamentu. Nitě z monofilamentu vyrobené z matečné příze mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako nitě z monofilamentu vyrobené výrobním odvětvím Unie a spadají do definice výrobku, i když jsou získány jinou výrobní metodou. Oba typy výrobku jsou vzájemně zaměnitelné a používají se ve stejných navazujících aplikacích, tj. v odvětví osnovních pletenin. Komise proto výše uvedenou žádost o vyloučení výrobku z definice předběžně zamítla. Uživatel svou žádost zopakoval v dodatečném podání zaslaném dlouho po uplynutí lhůty pro podání připomínek, jak je uvedeno v oddíle 2 oznámení o zahájení. Tímto opožděným podáním se tudíž prozatímní nařízení nezabývalo.

(20)

Ve svém druhém souboru podání se společnost Splitfil soustředila na nedostatečný vliv dovozní ceny matečné příze na stlačení cen a strukturální zkreslení trhu s přízí v Unii. Společnost rovněž uvedla, že uložení cel na matečnou přízi by v Unii nevytvořilo žádnou novou výrobu příze, ani by nemotivovalo k novým investicím v tomto odvětví a pouze by penalizovalo transformující se navazující odvětví.

(21)

Společnost však nepředložila žádné argumenty, které by zpochybnily hlavní zjištění Komise týkající se matečné příze, tj.

Prozatímní zamítnutí vyloučení tohoto výrobku z definice výrobku bylo proto potvrzeno.

(22)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden z uživatelů výrobku, který je předmětem šetření, společnost Virleta, požádal o vyloučení jednoho konkrétního typu, popsaného společností jako DTY 18/7 SD, z definice výrobku. Společnost tvrdila, že tento typ příze výrobní odvětví Unie nevyrábí a není zaměnitelný s typy příze vyráběnými v Unii.

(23)

Kromě tohoto obecného tvrzení však společnost toto tvrzení nedoložila ani nepředložila žádné příslušné důkazy. V reakci na toto tvrzení však koalice předložila důkazy o tom, že alespoň jeden z výrobců v Unii vyráběl nitě z polyamidu „DTY 18/7 SD“. Důvodem, proč jiní výrobci v Unii tuto přesnou specifikaci nevyráběli, byla nedostatečná poptávka, a nikoli technické omezení. Tito výrobci jsou plně schopni tuto přízi vyrábět na požádání za použití stávajícího zařízení. Tvrzení o vyloučení tohoto výrobku z definice výrobku bylo proto zamítnuto.

(24)

Po poskytnutí prozatímních informací požádal další uživatel, společnost Heynen, o vyloučení určitého typu nití z polyamidu-6 typu DTY pro použití v jiných než oděvních textiliích z definice výrobku.

(25)

Společnost však připustila, že příze, kterou dováží z Číny, je zahrnuta do jednoho z kódů výrobků (PCN) definovaných v šetření a vyráběných výrobním odvětvím Unie. Tvrzení o vyloučení tohoto výrobku z definice výrobku bylo proto zamítnuto.

(26)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky k postupu pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a, potvrdila Komise své závěry uvedené v 29. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Podrobnosti existence podstatných zkreslení byly uvedeny v oddíle 3.2.1 prozatímního nařízení. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k existenci podstatných zkreslení v odvětví polyamidových nití v Čínské lidové republice ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. a) a b) základního nařízení, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 36. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

V 33. až 34. a v 85. až 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Turecko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě snadno dostupných informací o společnosti SASA Polyester Sanayi S.A (dále jen „SASA“), výrobci polyesterových nití v Turecku.

(29)

Po poskytnutí konečných informací společnost PPHU Krajewski Marek Aleksander sp. Z o.o. (dále jen „Krajewski“) uvedla, že se Turecko výrazně liší od ČLR, pokud jde o hospodářskou strukturu, základ nákladů a tržní podmínky, a proto není vhodnou reprezentativní zemí.

(30)

Jak je uvedeno v judikatuře Tribunálu, vzhledem k tomu, že Čína má jednu z největších ekonomik na světě, bylo by nepřiměřené požadovat, aby Komise jako reprezentativní zemi použila zemi s rovnocennou ekonomikou (5). Komise informovala, že reprezentativní země byla vybrána pečlivě v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení. Komise se při výběru reprezentativní země řídila kritérii základního nařízení. Zúčastněné strany byly informovány o procesu výběru a stanovení referenčních hodnot v první a druhé poznámce a byly vyzvány, aby předložily připomínky. Existence příslušných snadno dostupných údajů v reprezentativní zemi byla uvedena v oddíle 3.2.4.3 prozatímního nařízení. Komise dále uvedla, že společnost Krajewski nepředložila důkazy ani vysvětlení, jak se základ nákladů v ČLR liší od Turecka. Tento argument byl zamítnut.

(31)

Skupina Eversun uvedla, že 78 % PET granulí dovážených do Turecka pochází z Číny. Společnost připomněla, že Komise odmítla vhodnost Indonésie jako reprezentativní země z důvodu rozsáhlého dovozu polyamidových granulí za zkreslené ceny, a tvrdila, že při použití stejného metodického přístupu měla Komise považovat průměrnou cenu dovozu PET granulí do Turecka rovněž za zkreslenou. Předpokládala, že společnost SASA je hlavním uživatelem dovážených PET granulí. Skupina Eversun proto považovala účetní závěrky společnosti SASA za nevhodné pro početní zjištění prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(32)

Komise připomněla, že PET pryskyřice a PET granule nebyly v šetření výrobními činiteli, a proto nebyly předmětem analýzy údajů o dovozu v první a druhé poznámce. Komise dále uvedla, že společnost SASA je hlavním výrobcem PET pryskyřic a PET granulí (6). Tyto PET pryskyřice a PET granule se používají k výrobě příze a vláken, které se pak používají k výrobě tkanin, pletenin a povrchů z netkaných textilií (7). Komise uvedla, že společnost SASA je vertikálně orientovaný výrobce, který PET granule vyrábí interně. Komise tudíž měla za to, že tvrzení, že společnost SASA nakupovala a spotřebovávala PET granule dovážené ze třetích zemí za údajně zkreslené ceny, což mělo následný dopad na prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti, nebylo prokázáno, neboť společnost SASA vyráběla PET granule interně, a toto tvrzení zamítla. Jak bylo uvedeno výše, PET pryskyřice a PET granule v žádném případě nebyly výrobními činiteli v rámci šetření.

(33)

Skupina Eversun zopakovala své tvrzení, že ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku by měly být použity snadno dostupné finanční údaje indonéské společnosti PT Ever Shine, jejíž hlavní činností je výroba polyamidových nití, a nikoli údaje tureckého výrobce SASA.

(34)

Na základě údajů z databáze OSN Comtrade skupina Eversun dále uvedla, že polyamidové granule, jedna z hlavních surovin používaných při výrobě nití z polyamidu, jsou výrazně dražší než PET granule používané při výrobě nití z polyesteru. Rovněž předložila údaje z databáze OSN Comtrade o průměrné vážené dovozní ceně polyamidových nití a polyesterových nití do Turecka, aby ukázala cenový dopad těchto surovin na konečný výrobek. Na tomto základě skupina Eversun tvrdila, že polyesterové nitě a polyamidové nitě se významně liší, pokud jde o suroviny (polyamidové granule pro výrobu nití z polyamidu a PET granule pro výrobu nití z polyesteru), ceny surovin a prodejní, režijní a správní náklady a úrovně zisku. Skupina Eversun požádala Komisi, aby znovu zvážila snadno dostupné finanční údaje společnosti PT Ever Shine jako základ pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(35)

Komise připomněla, že vhodnost Indonésie jako reprezentativní země byla zamítnuta ve druhé poznámce a v 95. a 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že jako nejvhodnější reprezentativní země bylo vybráno Turecko, použila Komise při početním zjištění běžné hodnoty prodejní, režijní a správní náklady a zisk od vhodného výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření, v Turecku, tj. společnosti SASA. Skupina Eversun skutečnost, že společnost SASA je výrobcem výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření, nikdy nezpochybnila. Kromě toho skupina Eversun nikdy nepředložila konkrétní důkazy o tom, že by použití údajů společnosti SASA vedlo k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které jsou zkreslené nebo nepřiměřené, a tudíž v rozporu s požadavkem čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

(36)

Komise dále uvedla, že skupina Eversun nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady a úrovně zisku výrobců nití z polyesteru byly vyšší ve srovnání s úrovněmi zisku výrobců nití z polyamidu. Úplný seznam výrobních činitelů společnosti SASA a jejich použití jako základních složek ve výrobním procesu nití z polyesteru nebyl znám a z pouhé skutečnosti předložené skupinou Eversun nebylo možné vyvodit žádný závěr, že tato průměrná dovozní cena PET granulí do Turecka byla nižší než průměrná dovozní cena polyamidových granulí dovážených do Turecka. Naopak srovnání dovozní ceny polyamidových nití a polyesterových nití (prodejní ceny konečného výrobku) a dovozní ceny polyamidových granulí a PET granulí (hlavních surovin) naznačuje, že polyamidové nitě by mohly vytvářet vyšší přirážku, neboť vykazují větší rozpětí mezi cenou suroviny a cenou konečného výrobku. V každém případě se Komise domnívala, že skupina Eversun nepředložila žádné věcné důkazy, které by prokazovaly různé prodejní, režijní a správní náklady a úrovně zisku mezi výrobci polyamidových nití a polyesterových nití z důvodu odlišné ceny hlavních surovin. Tento argument byl zamítnut.

(37)

Společnost Carvico S.p.A. uvedla, že početní zjištění prodejních, režijních a správních nákladů a zisku jediné společnosti v Turecku, SASA, není dostatečné a že Komise měla do svých prodejních, režijních a správních nákladů a stanovení zisku zahrnout i další společnosti se sídlem v jiných třetích zemích.

(38)

Pokud jde o kritéria stanovená v 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise analyzovala několik potenciálních reprezentativních zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, které vyrábějí výrobek, který je předmětem šetření, a zároveň měly výrobce se snadno dostupnými finančními údaji. Komise zjistila, že nejvhodnější reprezentativní zemí v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 6a základního nařízení je Turecko. Skutečnost, že v Turecku existoval pouze jeden výrobce se snadno dostupnými finančními informacemi, byla výsledkem situace na trhu a nijak nevyvrátila výsledek. Komise rovněž uvedla, že společnost Carvico S.p.A. nedoložila, na jakém základě byla Komise povinna vypočítat prodejní, režijní a správní náklady a zisk od více společností, a nepředložila ani nenavrhla jiné výrobce nití z polyamidu nebo polyesteru se snadno dostupnými finančními informacemi. A konečně společnost Carvico S.p.A. nikdy nepředložila konkrétní důkazy o tom, že by použití údajů společnosti SASA vedlo k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které by byly zkreslené nebo nepřiměřené, a tudíž v rozporu s požadavkem čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(39)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 83. až 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Žadatel tvrdil, že název referenční hodnoty „Granule polyamidu 6“, který Komise zvolila pro zboží pod zbožovým kódem 3908 10 v tabulce 1 prozatímního nařízení, je příliš úzký. Tvrdil, že zboží deklarované pod zbožovým kódem 3908 10 by mělo být označeno jako polyamidové polymery, aby byly zahrnuty všechny typy výrobku v této referenční hodnotě stanovené na základě údajů z databáze GTA, nebo že by Komise měla zúžit referenční hodnotu tak, aby odrážela pouze granule polyamidu 6.

(41)

Komise již ve druhé poznámce a v prozatímním nařízení objasnila, že dotčené výrobní činitele zahrnují všechny typy polyamidových polymerů a že referenční hodnota (nezkreslená hodnota) v prvním řádku tabulky 1 prozatímního nařízení se týká všech typů výrobku pod zbožovým kódem 3908 10 . Komise odkazovala pouze na referenční hodnotu v příloze II druhé poznámky o výrobních činitelích jako na granule polyamidu 6, neboť se jednalo o nejvíce dovážený výrobek pod zbožovým kódem, ale z popisu výrobku bylo zřejmé, že údaje zahrnují všechny polyamidové polymery. Toto tvrzení bylo tudíž považováno za bezpředmětné.

(42)

Žadatelé dále uvedli, že ruský dovoz polyamidových polymerů do Turecka měl být z referenční ceny vyloučen. Žadatelé tvrdili, že ruský dovoz nabyl na významu po uložení sankcí ze strany EU na polyamidové granule a že jejich nižší ceny, dokonce nižší než průměrná čínská dovozní cena, mohly zkreslit průměrnou dovozní cenu v Turecku.

(43)

Komise uvedla, že na dovoz polyamidových polymerů z Ruska se dne 6. října 2022 začaly vztahovat sankce EU v souvislosti s 8. balíčkem sankcí podle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 (8). Po uložení sankcí ze strany EU došlo k jasnému posunu v objemu a ceně dovozu ruských polyamidových polymerů do Turecka. Ve srovnání s rokem 2022 se objem ruského dovozu v roce 2023 více než zdvojnásobil a vzrostl o 123 % (z 15 036 na 33 461 tun), zatímco jeho podíl na celkovém dovozu vzrostl o 17 procentních bodů (z 13 % na 30 %). Tento příliv byl doprovázen prudkým poklesem cen o 22 %, přičemž jednotkové ceny klesly z 15,9 CNY/kg na 12,4 CNY/kg (–22 %). Tento trend je v příkrém kontrastu s dovozem z jiných zdrojů (kromě Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (9)), u něhož došlo pouze k mírnému 7 % snížení cen (z 26,1 CNY/kg na 24,4 CNY/kg) s poklesem objemu o 21 %, což podtrhuje jedinečnost nárůstu ruského dovozu.

(44)

Tento rozdílný trend ruského dovozu přetrvával i v následujících obdobích. Do roku 2024 objem ruského dovozu stále představoval 21 % dovozu (ve srovnání s 13 % v roce 2022), což je podíl, který se během období šetření nezměnil. Ceny pokračovaly v sestupné trajektorii a během období šetření klesly o 26 % ve srovnání s rokem 2022 oproti 21 % u ostatních zdrojů dovozu.

Tabulka

Objem a cena CIF dovozu polyamidových polymerů do Turecka

(45)

Náhlá změna cen a objemu ruského dovozu spolu s rozdíly mezi trendy, které sleduje ruský a neruský dovoz, ukazují přímou souvislost s načasováním a prosazováním sankcí EU. Komise proto dospěla k závěru, že ruská dovozní cena do Turecka nemůže být součástí referenční hodnoty pro polyamidové polymery, a přijala argument žadatelů přepočítáním referenční hodnoty pro polyamidové polymery s vyloučením čínského a ruského dovozu. V důsledku toho se referenční hodnota zvýšila z 19,04 CNY/kg na 20,75 CNY/kg (11). Dopad na dumpingová rozpětí je uveden v 76. bodě odůvodnění.

(46)

Skupina Eversun uvedla, že výroba odpadních přízí a odpadních pryskyřic měla být rozvržena na základě objemu výroby, a nikoli na základě objemu prodeje. Společnost tvrdila, že odpadní příze a odpadní pryskyřice vznikly během výroby, nikoli v místě prodeje, a měly být tudíž použity ke kompenzaci výrobních nákladů ve stejném období. Skupina Eversun tvrdila, že rozdělení nákladů na základě objemu prodeje by zkreslilo náklady za jednotlivá období a bylo by v rozporu s účetní zásadou přiřazování nákladů k příslušnému výrobnímu období.

(47)

Komise snížila výrobní náklady odečtením odpadních přízí a pryskyřic na základě metodiky čisté realizovatelné hodnoty. Na základě této metodiky byl odpočet založen na prodaném množství, aby byl v souladu se zásadami uznávání příjmů a aby se zabránilo předčasnému snížení nákladů na výrobky, když byly odpady pouze vyprodukovány, ale ještě nebyly prodány. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(48)

Skupina Eversun předložila tvrzení, v němž navrhla revizi metodiky spotřebního materiálu a režijních nákladů, která byla použita v předložených dotaznících jejích společností, s novou metodikou nákladové základny s jednotným koeficientem. Společnost navrhla změnit svou původní metodiku, protože si všimla, že tato metodika způsobila zkreslení v důsledku různých poměrů režijních nákladů a spotřebního materiálu používaných u celého vyráběného výrobku.

(49)

Pokud jde o toto tvrzení, Komise uvedla, že ho skupina Eversun nedoložila. Skupina Eversun nepředložila revidované tabulky COM, nevysvětlila, proč některé výrobky absorbovaly více režijních nákladů nebo nákladů na spotřební materiál než jiné, ani neprokázala, že její původní metodika, kterou Komise ověřila během inspekce na místě, byla stižena chybami, a měla by proto být nahrazena. Vzhledem k důvěrnosti účetních údajů společnosti se Komise těmito připomínkami dále zabývala ve zvláštním sdělení skupině Eversun. Na základě výše uvedených skutečností Komise toto tvrzení zamítla.

(50)

Skupina Eversun dále uvedla, že Komise neměla odmítnout úpravu odpadu z kaprolaktamu, kterou požadovala ve své odpovědi na dotazník. Skupina Eversun tvrdila, že tento odpad, který byl zaznamenán v jejím účetnictví a zdokumentován prostřednictvím objednávek výroby, byl recyklován na polyamidové granule používané k výrobě polyamidových nití. Komise toto tvrzení zamítla po uložení prozatímních opatření a z důvodu zachování obchodního tajemství vysvětlila, proč toto tvrzení zamítla, ve zvláštním sdělení skupině Eversun.

(51)

V tomto zvláštním sdělení Komise skupinu Eversun informovala, že nemůže prokázat žádnou souvislost mezi odpadem z kaprolaktamu vzniklým při výrobě nylonových granulí a těmito nylonovými granulemi následně použitými jako surovina k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Eversun ve svém podání po uložení prozatímních opatření neposkytla na podporu svého opakovaného tvrzení žádné nové další ověřitelné informace. Komise jej proto zamítla.

(52)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Eversun o revizi referenční hodnoty pro textilní přípravky. Společnost Eversun tvrdila, že dvanáctimístný kód HS 380991009019, který Komise vyloučila v prozatímním nařízení, je pro výrobní proces společnosti Eversun vhodnější než dvanáctimístný kód HS 380991001011, na jehož základě Komise stanovila referenční hodnotu pro textilní přípravky.

(53)

Komise toto tvrzení posoudila a trvala na tom, že dvanáctimístný kód HS 380991009019 pro přípravky ke šlichtování a k úpravě povrchu a apretování používané v textilním průmyslu byl stanoven na základě připomínek obdržených k druhé poznámce a odrážel obecný výrobní proces polyamidových nití. Pokud jde o dvanáctimístný kód HS 380991009019 pro ostatní přípravky používané v textilním průmyslu, Komise neměla informace na dostatečné úrovni, aby mohla určit, zda tato celá kategorie mohla být zařazena do referenční hodnoty pro textilní přípravky. Vzhledem k této nejistotě a k tomu, že tento výrobní činitel představoval méně než 1 % celkových výrobních nákladů, považovala Komise za vhodné překlasifikovat tyto náklady na spotřební materiál, a nikoli revidovat referenční hodnotu kódu HS.

(54)

Skupina Highsun zjistila, že se dopustila administrativní chyby v poskytnutých nákladech na dopravu týkajících se nákupů jednoho výrobního činitele, což vedlo k výraznému nadhodnocení těchto nákladů, a tedy i běžné hodnoty stanovené pro společnost. Komise toto tvrzení a příslušné důkazy předložené skupinou Highsun analyzovala a mohla tyto údaje porovnat s údaji ověřenými na místě. Toto tvrzení bylo přijato.

(55)

Skupina Highsun dále tvrdila, že referenční hodnota jednotkových nákladů práce v Turecku v kategorii NACE 20, zveřejněná ve druhé poznámce o výrobních činitelích, měla vyloučit platy nesouvisející s výrobním oddělením, jakož i náklady nespojené s výrobkem, který je předmětem šetření. Skupina Highsun však pro stanovení referenční hodnoty práce nenavrhla žádnou alternativu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto. Komise informovala skupinu Highsun, že náklady práce vycházejí z údajů Tureckého statistického úřadu (12). Turecký statistický úřad neumožňuje podrobnější členění nad rámec klasifikace NACE 13, úprava a spřádání textilních vláken a příze, podle klasifikace NACE Rev. 2. V důsledku toho nebylo možné dále zpřesnit referenční hodnotu nákladů práce.

(56)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 103. až 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Po poskytnutí konečných informací společnost Krajewski zpochybnila spolehlivost údajů získaných z databáze GTA, na jejichž základě byly stanoveny referenční hodnoty. Společnost Krajewski zejména tvrdila, že údaje o dovozu vykazovaly extrémní rozptyl cen klíčových vstupů, přičemž jednotkové hodnoty se v jednotlivých zemích a jednotlivých transakcích výrazně lišily, což mohlo uměle nadhodnotit průměrné referenční hodnoty.

(58)

Komise objasnila, že za účelem stanovení spolehlivé reprezentativní referenční hodnoty použila veškeré údaje o dovozu získané z databáze GTA bez jakýchkoli změn. Komise rovněž uvedla, že společnost Krajewski neprokázala, že by některý z údajů o dovozu byl chybný. Tento argument byl zamítnut.

(59)

Po poskytnutí dodatečných informací společnost Krajewski tvrdila, že Komise nezveřejnila referenční hodnotu, která byla použita pro spotřební materiál, podrobné pracovní výkazy, zacházení s jednotlivými složkami a dopady každé úpravy.

(60)

Komise v druhé poznámce o výrobních činitelích informovala, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod spotřební materiál. Komise dále stanovila metodiku ve 131. a 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise objasnila, že vzhledem k tomu, že spotřební materiál je stanoven na základě skutečně vynaložených nákladů, nebyla na něj použita žádná referenční hodnota, a že hodnota spotřebního materiálu je citlivou obchodní informací, kterou nelze zpřístupnit jiným zúčastněným stranám. Pokud jde o zbývající argumenty, Komise trvala na tom, že podrobné výpočty a úpravy dumpingových rozpětí představují citlivé obchodní informace, které byly zpřístupněny spolupracujícím společnostem zařazeným do vzorku k připomínkám. Uvedené argumenty byly zamítnuty.

(61)

Společnost Eversun v reakci na poskytnutí konečných informací uvedla, že prodejní, režijní a správní náklady vypočtené Komisí nevylučují přímé prodejní náklady a náklady na pojištění, aby bylo možné získat hodnotu prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ceny ze závodu.

(62)

Komise toto tvrzení analyzovala a zjistila, že vývozní náklady a náklady na dopravu byly ve výsledovkách společnosti SASA vykázány odděleně, a toto tvrzení přijala. Povaha nákladů na pojištění vykázaných v rámci marketingových nákladů však byla z výsledovek nejasná. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že tyto náklady na pojištění souvisejí s náklady na námořní dopravu, ani že nepatří do obchodní úrovně odpovídající ceně ze závodu, na které bylo provedeno srovnání, byla druhá část tvrzení zamítnuta.

(63)

Společnost Eversun dále tvrdila, že pro použití při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly vhodnější výsledovky společnosti SASA během období šetření ve srovnání s výsledovkou za rok 2024, kterou použila Komise. Vzhledem k tomu, že výsledovky společnosti SASA byly veřejné a byly k dispozici i v období leden–červen 2024, celý rok 2024 a období leden–červen 2025, společnost Eversun požádala o sloučení finančních zpráv, aby dosáhla prodejních, režijních a správních nákladů a zisku za období šetření.

(64)

Komise objasnila, že početní zjištění prodejních, režijních a správních nákladů na základě společnosti (SASA), která byla v účetním období částečně pokrývajícím období šetření zisková, bylo standardním použitím její metodiky. Metoda navržená společností Eversun vyžadovala, aby Komise vypočítala zcela nové prodejní, režijní a správní náklady a zisk; použití oficiálního ročního finančního účtu se navíc považuje za reprezentativnější než kombinace účtů za dva semestry, které by ve svém souhrnu pravděpodobně opomíjely zásadní úpravy ke konci účetního období a mezipodnikové transakce. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(65)

Po poskytnutí dodatečných informací koalice tvrdila, že Komise nezjistila, zda odstraněné náklady zahrnuté do položky „vývozní a přepravní náklady“ odpovídají přímým prodejním, správním a režijním nákladům ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení a zda náklady vznikly před prodejem nebo po něm. Koalice uvedla, že Komise neprokázala dostatečné důvody pro odpočet „vývozních a přepravních nákladů“ od výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů. Společnost Krajewski tvrdila, že Komise neprokázala, že náklady na pojištění nesouvisely s náklady na dopravu, a potenciálně nadhodnotila prodejní, režijní a správní náklady. Společnost Krajewski dále tvrdila, že Komise nezveřejnila podkladový pracovní list pro přepočet prodejních, režijních a správních nákladů.

(66)

Komise připomněla, že každý případ se posuzuje individuálně. Komise shledala informace uvedené v poznámce 18 ročních auditovaných konsolidovaných účetních závěrek společnosti SASA dostatečnými pro početní zjištění běžné hodnoty na úrovni ceny ze závodu s použitím prodejních, režijních a správních nákladů vyrovnaných zpět na úrovni ceny ze závodu, jinými slovy odečtením částky „vývozních a přepravních nákladů“ vykázané v kategorii marketingových nákladů. Prodejní, správní a režijní náklady byly stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení (13) a odečtení určité částky nákladů na dopravu se považuje za dostatečně vhodné a přiměřené k tomu, aby se dospělo k početně zjištěné běžné hodnotě na stejné obchodní úrovni jako vývozní cena. Koalice navíc neprokázala, proč nebylo vhodné vyloučit „vývozní a přepravní náklady“ za účelem stanovení prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ceny ze závodu. Pokud jde o připomínku společnosti Krajewski, Komise zúčastněným stranám poskytla nejpodrobnější informace, tj. finanční výkazy a výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, a konstatovala, že společnost Krajewski neprokázala, proč měly být náklady na pojištění z výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů vyloučeny. Uvedené argumenty byly zamítnuty.

(67)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 154. až 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

V prozatímní fázi provedla Komise úpravu vývozní ceny o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro obchodníka skupiny Eversun ve spojení odečtením prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení a teoretického zisku ve výši 6,89 % zjištěného v předchozím šetření týkajícím se dovozu polyvinylalkoholů pocházejících z ČLR (14).

(69)

Skupina Eversun s úpravou nesouhlasila. Tvrdila, že teoretický zisk, který byl zjištěn v předchozím antidumpingovém řízení s referenčním obdobím od července 2018 do června 2019, je zastaralý a že výrobek, který je předmětem uvedeného řízení, polyvinylalkohol, není blízkým obdobným výrobkem.

(70)

Komise měla za to, že vzhledem k neexistenci příslušné spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, použila nejlepší dostupné informace a že nebylo možné stanovit žádný alternativní zisk ani z novějšího šetření, ani z petrochemického výrobku vyráběného metodou bližší metodě výroby nití z polyamidu. Komise rovněž uvedla, že skupina Eversun nenavrhla žádné alternativy teoretických zisků. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(71)

Po poskytnutí konečných informací společnost Krajewski uvedla, že srovnání vývozní ceny a početně zjištěné běžné hodnoty vyvolává otázky podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, neboť polyamidové nitě zahrnují řadu výrobků s odlišnými technickými vlastnostmi, úrovněmi kvality a konečným použitím.

(72)

Komise informovala, že v souladu se svou metodikou provedla srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni podle typu výrobku a v případě potřeby byly provedeny úpravy. Společnost Krajewski neprokázala žádné chyby ve výpočtech dumpingového rozpětí provedených Komisí. Tento argument byl zamítnut.

(73)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 156. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Jak je popsáno ve 54. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingové rozpětí pro skupinu Highsun revidovala.

(75)

Po těchto změnách úrovně dumpingového rozpětí u dvou společností zařazených do vzorku Komise přepočítala dumpingové rozpětí použitelné pro ostatní spolupracující společnosti na základě cla platného pro dvě společnosti zařazené do vzorku. U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR bylo s ohledem na vysokou úroveň spolupráce dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(76)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(77)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 170. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 176. až 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 179. až 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 187. až 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 192. až 193. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 194. až 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 197. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 198. až 200. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 201. až 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 203. až 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 206. až 207. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 208. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(89)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 210. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 215. až 216. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(91)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 218. až 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 223. až 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 230. až 232. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(94)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 233. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Carvico tvrdila, že posuzované období začínající rokem 2022 řádně neodráží trendy vývoje situace na trhu Unie. Podle společnosti byl rok 2022 výjimečný, neboť se jednalo o rok po pandemii COVID-19 s mimořádnou a koncentrovanou poptávkou v důsledku oživení objednávek odložených v předchozích letech pandemie, jakož i s abnormální dynamikou z hlediska objemu a cen. Společnost tvrdila, že hlavní ukazatele, jako je spotřeba v Unii, objem výroby a prodeje, se v následujících letech 2023–2024 snížily a v období šetření mírně vzrostly a stabilizovaly se na nižší úrovni než v roce 2022, ale stále zůstaly vyšší než v letech 2018–2019 před pandemií.

(96)

V tomto ohledu Komise poznamenává, že posouzení trendů újmy je dynamickým procesem a není předmětem analýzy na konci období s odkazem na konkrétní rok. Kromě toho Komise v prozatímní fázi považovala pokles spotřeby za činitel, který by mohl částečně přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Bylo však zjištěno, že bez ohledu na kolísání trhu se podíl čínského dovozu v obdobích poklesu nadále zvyšoval a že pokles prodeje výrobního odvětví Unie (s dopadem také na pokles výroby a využití výrobní kapacity) byl dvakrát vyšší než pokles spotřeby v posuzovaném období. Kromě toho v tzv. „obnovené a stabilizované situaci na trhu“ v období šetření mělo výrobní odvětví Unie stále přibližně 50 % nevyužité výrobní kapacity.

(97)

Výrobní odvětví Unie se navíc stále muselo potýkat s neustále se snižujícími cenami čínského dovozu, což nepříznivě ovlivnilo finanční ukazatele.

(98)

Tvrzení, že údajný vrcholný rok 2022 jako začátek posuzovaného období změnil představu o trendech činitelů újmy, bylo proto zamítnuto. I když uznáme, že rok 2022 byl do určité míry výjimečným rokem, celkové trendy v posuzovaném období odůvodňovaly závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu.

(99)

Po poskytnutí konečných informací společnost Heynen zpochybnila prohlášení uvedené v 97. bodě odůvodnění o trvalém poklesu čínských dovozních cen. Jako podpůrný důkaz společnost předložila své vlastní nákupní faktury za několik let. Tyto faktury však souvisely s nákupy příze s úzkými specifikacemi od velmi omezeného počtu jejich dlouhodobých dodavatelů. Tyto transakce tedy nebyly reprezentativní pro obecné objemy a hodnoty dovozu polyamidových nití z Číny v posuzovaném období. Komise založila svá zjištění o poklesu čínských cen na informacích vyplývajících z údajů Eurostatu.

(100)

Ve svých podáních po poskytnutí prozatímních informací společnosti Virleta a Gesamtmasche (německé sdružení uživatelů) uvedly některé další činitele, které měly být podle jejich názoru zohledněny v analýze příčinných souvislostí, například:

(101)

Většina těchto činitelů, o nichž se tvrdilo, že mohou ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie, však byla velmi obecné povahy a navíc některé z nich (jako je ropná krize) nastaly až po posuzovaném období. Zúčastněné strany navíc svá tvrzení nedoložily tím, že by poskytly důkazy o tom, že by tyto činitele mohly souviset s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Kromě toho byly náklady na energii a náklady na restrukturalizaci zohledněny jako součást výrobních nákladů, které byly analyzovány jako jeden z ukazatelů újmy. Jak je uvedeno ve 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, během posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie podařilo restrukturalizovat a snížit své náklady. A konečně skutečnost, že k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, mohly přispět i jiné činitele, nenarušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem dotčeného výrobku a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(102)

Po poskytnutí konečných informací společnost Gesamtmasche zopakovala své argumenty týkající se dopadu jiných činitelů na situaci výrobního odvětví Unie. Stejně jako v případě argumentů předložených po předběžném posouzení však tato tvrzení nebyla podložena.

(103)

V prozatímní fázi šetření Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(104)

Komise potvrdila svůj předběžný závěr, že dovoz ze třetích zemí (kromě Číny) a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(105)

Zejména nebylo zjištěno, že by pokles spotřeby, který byl mimo jiné spojen s použitím roku 2022, což je rok oživení po pandemii COVID-19, jako výchozího bodu posuzovaného období, oslabil příčinnou souvislost, neboť objem prodeje ztracený v důsledku dumpingového dovozu z Číny výrazně převyšoval pokles spotřeby v posuzovaném období.

(106)

Na základě výše uvedeného potvrdila Komise svůj předběžný závěr, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(107)

Po poskytnutí konečných informací společnost Heynen zpochybnila výše uvedený závěr a tvrdila, že podle nákupních dokladů, které měla k dispozici, neexistuje „žádná stopa“ po dumpingovém dovozu z Číny. Jak je však vysvětleno v 99. bodě odůvodnění výše, nákupní faktury jednoho dovozce nelze považovat za reprezentativní pro celé odvětví výroby nití. Kromě toho výpočty dumpingu a zjištění týkající se újmy nejsou založeny pouze na úrovni vývozní ceny.

(108)

Po poskytnutí konečných informací společnost Krajewski rovněž zpochybnila závěr Komise týkající se dopadu čínského dovozu na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Podle společnosti se zdá, že obrovský rozdíl mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy naznačuje, že většina újmy není způsobena čínským dumpingovým dovozem. Ze zjištění šetření je však zřejmé, že hlavním důvodem obtížné situace výrobního odvětví Unie byl rostoucí objem čínského dovozu za velmi nízké ceny. Rozpětí prodeje pod cenou nemá vyčíslit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Stanoví spíše rozpětí, o které by musely být dumpingové dovozní ceny zvýšeny, aby bylo dosaženo ceny nepůsobící újmu. Kromě toho dumpingové praktiky umožňují čínským vývozcům pokračovat v nekalé cenové soutěži. Skutečnost, že dumpingová rozpětí jsou nižší než rozpětí újmy, se odráží v úrovni uložených cel, která jsou založena na zjištěných dumpingových rozpětích.

(109)

Komise tedy setrvala na svých závěrech uvedených ve 106. bodě odůvodnění výše.

(110)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(111)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 238. až 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Konečná úroveň odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a v případě veškerého ostatního dovozu pocházejícího z Čínské lidové republiky je proto následující:

(112)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 247. až 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(113)

Na základě výše uvedeného posouzení by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno na úrovni rozpětí újmy, jak je uvedeno ve 140. bodě odůvodnění níže:

(114)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Carvico a CSC tvrdily, že uložení opatření v dlouhodobějším horizontu bude mít nepříznivý dopad na výrobce nití v Unii. Uživatelé / sdružení uživatelů tvrdili, že čínské společnosti převedou vývoz do Unie z nití na navazující textilní výrobky. V důsledku toho by výrobci v Unii vyrábějící navazující výrobky, kteří jsou negativně ovlivněni také nárůstem nákladů na jejich suroviny, museli ukončit svou činnost nebo ji přemístit mimo Unii. To by dále snížilo spotřebu nití v Unii a omezilo možnost výrobců nití v Unii zvýšit svůj prodej a výrobu.

(115)

Společnost CSC dále tvrdila, že Komise by měla zvážit rozšíření antidumpingového šetření s cílem chránit navazující výrobní odvětví.

(116)

V neposlední řadě společnost Carvico signalizovala hrozbu možného obcházení opatření prostřednictvím třetích zemí, což by je učinilo neúčinnými při ochraně výrobců nití v Unii. Posledně uvedená hrozba byla rovněž zmíněna v připomínkách koalice.

(117)

Komise měla za to, že analýza dopadu opatření na výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, kteří mají přímý zájem, nezahrnuje posouzení možné dlouhodobé restrukturalizace obchodních toků z dotčené země do Unie nebo možného budoucího obcházení opatření, neboť pro provedení této analýzy nejsou k dispozici spolehlivé údaje. Na druhé straně jsou účinky opatření sledovány po jejich uložení a Komise by mohla zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření, pokud by byly splněny podmínky pro zahájení šetření, a případně rozšířit opatření s cílem poskytnout výrobnímu odvětví účinnou ochranu. A konečně, případné budoucí změny obchodních toků však neoslabují bezprostřední výhodu, kterou opatření přinesou výrobcům nití v Unii, kteří se nacházejí ve velmi obtížné hospodářské situaci.

(118)

Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Unie.

(119)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 253. až 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(120)

Po poskytnutí prozatímních informací předložili uživatelé (Carvico, Heynen, UAB Virleta a polští uživatelé odvětví punčochových výrobků), jakož i sdružení uživatelů (CSC a Konfederace německého odvětví osnovních pletenin (Gesamtmasche)) připomínky, v nichž zdůraznili negativní dopad uložení opatření na navazující odvětví. Výše uvedené zúčastněné strany poukázaly zejména na očekávané podstatné zvýšení nákladů na suroviny, v jehož důsledku by jejich výrobky vyrobené v Unii již nebyly konkurenceschopné ve srovnání s výrobky dováženými ze třetích zemí. V důsledku toho mohou některé navazující malé a střední podniky zkrachovat, zatímco u větších společností by to bylo přímou pobídkou k přemístění výroby mimo Unii, což by mělo další negativní dopad na zaměstnanost v Unii, investice a inovace v navazujících segmentech s vysokou hodnotou.

(121)

Většina těchto tvrzení však nebyla podložena žádnými údaji, s výjimkou podrobnějších podání obdržených od společností Carvico a Heynen. I v případě posledně uvedených podrobnějších podání však Komise kvůli nedostatečné spolupráci zúčastněných uživatelů v prozatímní fázi šetření nebyla schopna ověřit skutečnou strukturu výroby a nákladů společností, ověřit dopad potenciálně rostoucích cen surovin na ceny konečných výrobků a posoudit celkovou finanční situaci společností.

(122)

Připomíná se, že žádný z uživatelů, kteří se zaregistrovali jako zúčastněná strana, nevyplnil dotazník pro uživatele ani nepředložil žádné podání týkající se možného uložení antidumpingových opatření nebo samotného řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení (s výjimkou žádosti o vyloučení výrobku z definice výrobku podané společností Splitfil). Proto nebyly k dispozici žádné důkazy, jež by prokazovaly nepřiměřený dopad, který by opatření měla na podnikání uživatelů v Unii.

(123)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti nemohla být tvrzení uživatelů v Unii týkající se údajného nepřiměřeného dopadu opatření na následné uživatele přijata, neboť tato tvrzení postrádala věcné důkazy, a proto neumožnila Komisi dospět k závěru, že celkové negativní účinky na tyto uživatele by měly převážit nad pozitivními účinky na výrobce v Unii. V případě, že následní uživatelé budou čelit zvýšenému dovozu výrobků, které vyrábějí, za nízké ceny, mohou zvážit podání antidumpingového podnětu.

(124)

Ve svých podáních po poskytnutí prozatímních informací společnosti Carvico, Heynen a UAB Virleta rovněž vznesly konkrétní tvrzení o kapacitních omezeních výrobců nití v Unii (včetně údajného odmítnutí dodávek v minulosti) a o nenahraditelnosti některých typů nití dovážených z Číny.

(125)

Za prvé, tvrzení, podle něhož výrobní odvětví Unie nereagovalo na žádost o nákup určitého typu výrobku, který je předmětem šetření, nebylo podloženo žádnými ověřitelnými důkazy.

(126)

Za druhé je třeba připomenout, že cílem antidumpingových opatření není omezit dovoz jako takový, ale odstranit škodlivé účinky nekalých obchodních praktik tím, že se zajistí, aby dovoz vstupoval na trh Unie za nedumpingové ceny. Uložení opatření tudíž zachovává přístup k dovozu a zároveň obnovuje spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(127)

A konečně, jak prokázaly makroekonomické ukazatele výrobního odvětví Unie (viz oddíl 4.4.2 prozatímního nařízení), zůstává k dispozici dodatečná výrobní kapacita pro výrobu vyšších objemů v případě, že to navazující výrobní odvětví Unie bude vyžadovat. Výrobní odvětví Unie je technicky schopno dodávat širokou škálu polyamidových nití a přizpůsobit výrobu poptávce na trhu za spravedlivých tržních podmínek.

(128)

V každém případě údajná neexistence nebo omezená dostupnost určitého typu výrobku nemůže odůvodnit neuložení opatření. Taková situace by odrážela pouze současné tržní podmínky, které byly významně ovlivněny dumpingovým dovozem z Číny, a neprokazuje žádnou strukturální neschopnost výrobního odvětví Unie dodávat dotčený typ výrobku.

(129)

Ve svých podáních po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany (UAB Virleta, Gesamtmasche) zdůraznily, že Komise „nezohlednila následné uživatele v řízení“.

(130)

Komise připomněla, že všechny zúčastněné strany měly možnost spolupracovat ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. Neexistenci spolupráce nelze přičítat Komisi. V tomto šetření měly všechny zúčastněné strany plnou možnost předložit svá stanoviska a doložit svá tvrzení a uživatelé se rozhodli tak neučinit.

(131)

Ve svém podání po poskytnutí prozatímních informací společnost Virleta požádala o zahájení samostatného šetření potenciálních praktik narušujících hospodářskou soutěž výrobců nití v Unii.

(132)

Komise však uvedla, že výše uvedené tvrzení o kartelu je spekulativní, není podloženo žádnými důkazy a přesahuje rámec antidumpingového šetření.

(133)

A konečně, někteří uživatelé (Carvico, Heynen, UAB Virleta) vyjádřili obavy ohledně možného zpětného uplatnění antidumpingových cel a předložili své argumenty proti. Vzhledem k závěru uvedenému v oddíle 8.4 níže Komise tuto část podání zúčastněných stran neanalyzovala.

(134)

Po poskytnutí konečných informací uživatelé Carvico, Heynen a sdružení uživatelů Gesamtmasche zopakovali své argumenty předložené již v podáních po prozatímním šetření. V tomto ohledu byla rovněž obdržena nová podání od polského uživatele Marilyna, portugalského sdružení uživatelů ATP a německého sdružení maloobchodníků AVE (které nebylo zaregistrováno jako zúčastněná strana v řízení).

(135)

Argumenty předložené stranami zvažovaly:

(136)

V reakci na tato tvrzení Komise opakovaně zdůraznila, že všichni známí uživatelé (140 společností) byli od okamžiku zahájení řízení vyzváni k účasti, k registraci jako zúčastněné strany, k vyplnění dotazníků pro uživatele a k předložení připomínek v různých fázích řízení a před uložením prozatímních opatření nedošlo ke spolupráci. Komise proto nemohla včas posoudit a ověřit situaci navazujícího výrobního odvětví a podpůrné dokumenty nebo údaje, které ani nebyly poskytnuty. Argumenty předložené uživateli po poskytnutí konečných informací se opakují a nejsou podložené.

(137)

Pokud jde o možné rozšíření ochrany na navazující výrobní odvětví, Komise uvedla, že definici výrobku, na který se vztahuje stávající postup, nelze rozšířit, neboť je stanovena od samého počátku a všechny výpočty dumpingu, jakož i analýza újmy a příčinných souvislostí jsou omezeny na výrobek, který je předmětem šetření. Navazující výrobní odvětví však mají vždy možnost podat své vlastní podněty týkající se antidumpingového řízení, pokud by čínští vývozci skutečně přesunuli svou vývozní činnost do navazujícího výrobního odvětví, a to tím, že předloží dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi nimi.

(138)

Na základě výše uvedených skutečností potvrdila Komise svůj závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie uložit opatření na dovoz polyamidových nití pocházejících z ČLR. Údajný nepříznivý dopad na následné uživatele nepřevážil potřebu obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž.

(139)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(140)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(141)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(142)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(143)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(144)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(145)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(146)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(147)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi (16), aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(148)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(149)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(150)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(151)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření, které činily 1 765 tun, s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (srpen 2025 – únor 2026), které činily 1 429 tun.

(152)

Rovněž při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření až do měsíce, ve kterém byla uložena prozatímní opatření, včetně (srpen 2025 – březen 2026), nebyl zaznamenán žádný další podstatný nárůst.

(153)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností nebyly splněny.

(154)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (17), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(155)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,