(EU) 2026/1794Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1794 ze dne 27. července 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ferosilicia pocházejícího z Ruské federace a Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 172/2008 (2) Rada uložila antidumpingové clo na dovoz ferosilicia pocházejícího z Ruské federace (dále jen „Rusko“) a Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“) (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Na základě částečného prozatímního přezkumu (3) podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (4) Rada dne 26. ledna 2012 potvrdila platná opatření vztahující se na ruského vyvážejícího výrobce JSC Chelyabinsk Electrometallurgical Integrated Plant a společnost, která je s ním ve spojení, JSC Kuznetsk Ferroalloy Works. Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 rozšířila Komise dne 10. dubna 2014 prováděcím nařízením Komise (EU) č. 360/2014 (5) konečná antidumpingová opatření na dovoz ferosilicia pocházejícího z Ruska a ČLR. Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a (EU) 2016/1036 prodloužila Komise dne 1. července 2020 prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/909 (6) již podruhé platnost opatření.

(3)

V současné době se platná antidumpingová cla pohybují od 15,6 % do 31,2 % na dovoz z ČLR a od 17,8 % do 22,7 % na dovoz z Ruska.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (7) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 28. března 2025 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího ferosilicium ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Ruska a Číny a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 30. června 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu ferosilicia pocházejícího z Ruska a Číny (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé výrobce a orgány v Rusku a Číně, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti. Komise rovněž informovala vládu Ruska (dále jen „ruská vláda“) a vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) a poskytla čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(10)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od Ministerstva hospodářského rozvoje Ruské federace a Ministerstva průmyslu a obchodu Ruské federace. Tvrdily, že současné sankce uvalené Evropskou unií na dovoz ruského zboží, včetně ferosilicia, zcela zastavily dovoz ruského ferosilicia, a proto by v případě pozbytí platnosti opatření nemohlo dojít k obnovení dovozu a dumpingu po neomezeně dlouhou dobu. Tyto připomínky byly zopakovány po poskytnutí informací uvedeném ve 22. bodě odůvodnění.

(11)

Komise poznamenala, že sankce jsou dočasné povahy, souvisejí s nevyprovokovanou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině a že jejich rozsah, modulaci a dobu trvání nelze předvídat, zatímco antidumpingová opatření mají životnost pět let. Sankce navíc nebrání zahájení přezkumného šetření a nejsou důvodem pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu na trhu Unie, a to ani s ohledem na atraktivitu trhu Unie, ani na pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě objemu prodeje a výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření. Tento vzorek tvořili dva výrobci v Unii, kteří představují více než 65 % celkové výroby v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní, a dne 15. července 2025 vzorek potvrdila. Komise pověřila výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby odpověděli na dotazník, který byl v den zahájení přezkumu zpřístupněn online (9).

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(15)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, není nutný.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Rusku a Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala misi Ruské federace při Evropské unii a misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označily a/nebo kontaktovaly další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z výrobců v dotčených zemích. Komise proto dospěla k závěru, že při šetření nespolupracoval žádný výrobce v Číně a Rusku.

(18)

Komise od čínské vlády neobdržela žádnou odpověď na dotazník uvedený v 8. bodě odůvodnění. Ze strany ČLR tedy nebyla žádná spolupráce.

(19)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od žadatele a od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(21)

Komise provedla dálkové křížové kontroly odpovědí žadatele na dotazník.

(22)

Dne 23. dubna 2026 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(23)

Připomínky předložili žadatel a ruská vláda. Komise je zvážila a ve vhodných případech zohlednila.

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to ferosilicium, v současnosti kódů KN 7202 21 00 , 7202 29 10 a 7202 29 90 , pocházející z Číny a Ruska (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(25)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(26)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření případně pozbyla platnosti.

(28)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval.

(29)

Komise proto orgány ČLR informovala, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění o přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy týkající se vývozců/výrobců v ČLR na dostupných údajích. Komise od čínské vlády žádné připomínky ani tvrzení týkající se použití článku 18 základního nařízení neobdržela.

(30)

Z tohoto důvodu vycházela zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu čerpané z Eurostatu a databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), statistické údaje od nezávislých poskytovatelů služeb v oblasti informací o cenách, zpráv, dat, analýz a konferencí pro železářské a ocelářské odvětví, například od společností Metal Expert (10) a AlloyMetrics (11), statistiky získané od Brazilského ústavu pro geografii a statistiku (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística) (12) (dále též „IBGE“) a Brazilské geologické služby (Serviço Geológico do Brasil) (dále též „SGB“) Ministerstva dolů a energetiky Brazílie (13).

(31)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Jak se uvádí v 18. bodě odůvodnění, nebyla od čínské vlády obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 17. října 2025 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Dne 21. listopadu 2025 Komise informovala prostřednictvím poznámky zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“). V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě ferosilicia, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii. K poznámce o výrobních činitelích Komise neobdržela žádné připomínky.

(35)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(36)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(37)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(38)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v Číně existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(39)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky poukazující na existenci podstatných zkreslení.

(40)

Žadatel tvrdí, že čínské hospodářství je založeno na socialistickém vlastnictví výrobních prostředků, přičemž státní hospodářství je vedoucí silou národního hospodářství a stát má mandát zajišťovat konsolidaci a růst národního hospodářství. Kromě toho Komunistická strana Číny vykonává účinnou kontrolu nad hospodářským systémem ČLR tím, že provádí intervenční hospodářskou politiku při plnění politických cílů. Tato účinná kontrola se uplatňuje zaprvé na úrovni celkové správní kontroly, zadruhé prostřednictvím finančního systému, v němž dominují zejména státní komerční banky, které přizpůsobují svou úvěrovou politiku vládní průmyslové politice, a zatřetí díky čínskému regulačnímu prostředí, které umožňuje hospodářské zásahy v celé řadě podob.

(41)

Kromě toho podle žádosti čínská vláda a Komunistická strana Číny aktivně formulují hospodářskou politiku a dohlížejí na její provádění státními podniky a nárokují si právo podílet se na jejich operativním rozhodování tím, že vyžadují přítomnost členů strany ve výkonných orgánech státních podniků, rotují kádry mezi výkonnými orgány a stranickými buňkami v podnicích a utvářejí podnikovou strukturu sektoru státních podniků. Kromě toho je státním podnikům poskytována řada ekonomických výhod, jako je ochrana před konkurencí a přednostní přístup ke vstupům, včetně financí.

(42)

V žádosti se rovněž uvádí, že působnost buněk Komunistické strany Číny ve státních a soukromých podnicích představuje kanál, kterým může stát zasahovat do obchodních rozhodnutí. Podle čínských právních předpisů mohou státní orgány jmenovat a odvolávat klíčové řídící pracovníky ve státních podnicích, což odráží odpovídající vlastnická práva. V odvětví ferosilicia se stranické struktury překrývají s řídícími orgány řady výrobců ferosilicia. Toto překrývání je strukturální problém. V žádosti jsou zejména zmíněny stanovy skupiny Junzheng Energy and Chemical Group a skutečnost, že člen představenstva působí jako člen výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) chošúnu Otog, jako člen výboru ČLPPS města Wu-chaj, jako předseda a ředitel společnosti Junzheng Water Supply, jako ředitel společnosti Xilinhot Junzheng, jako člen dozorčí rady společnosti Junzheng Tianyuan a jako ředitel a výkonný zástupce generálního ředitele skupiny Junzheng Group.

(43)

V žádosti se dále uvádí, že čínská ekonomika je řízena na základě propracovaného systému plánování, který směruje zdroje do odvětví, která čínská vláda označuje za strategicky nebo politicky významná, namísto toho, aby byly tyto zdroje přidělovány v souladu s tržními silami. Třetina čínské produkce ferosilicia připadá na dvě společnosti: Inner Mongolia Autonomous Erdos Resources Co., Ltd. a Inner Mongolia Junzheng Energy & Chemical Group Co., Ltd., které podle důkazů obdržely různé formy subvencí od čínského státu. Kromě toho se feroslitiny, včetně ferosilicia, vyrábějí v pecích s ponorným obloukem, což přispívá k vysokým nákladům na elektřinu, a na řešení těchto problémů je zaměřena řada vládních plánů. Žádost rovněž odkazuje na zprávu Komise o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) (14), v níž se uvádí, že suroviny, které se používají při výrobě ferosilicia, jsou rovněž předmětem významných vládních zásahů, a na údaje OECD, které ukazují, že čínská vláda zavedla vývozní omezení v podobě licenčních požadavků na koks, koksovatelné uhlí a v podobě vývozních daní na kovový odpad a šrot.

(44)

Pokud jde o vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví, v žádosti se uvádí, že čínský úpadkový systém se zřejmě vyznačuje systematickým nedostatečným vymáháním. Nedostatky čínského insolvenčního řízení působí jako odrazující faktor pro vyhlášení úpadku. Úloha státu má navíc často přímý vliv na výsledek řízení. Nedostatky se objevují také v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy na užívání půdy v Číně, kde se pravidelně nedodržují pravidla pro přidělování půdy za tržní ceny. Je známo, že úřady při přidělování půdy sledují i politické cíle, například provádění hospodářských plánů. Komunistická strana Číny rovněž uznala poskytnutí práv na užívání pozemků jako legitimní pobídku pro zapojení podniků do fúzí a akvizic. V žádosti se rovněž odkazuje na zprávu popisující, jak je čínské regulační prostředí koncipováno tak, aby průmyslovému odvětví, a zejména hutním společnostem, bylo možné prodávat pozemky za nižší ceny s cílem přilákat investiční projekty.

(45)

Pokud jde o zkreslení mzdových nákladů, žádost poukazuje na řadu úmluv Mezinárodní organizace práce, které Čína neratifikovala, zejména úmluvy o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání. Z tohoto důvodu brání rozvoji tržních mezd v ČLR omezení práv zaměstnanců na kolektivní organizaci. V žádosti se rovněž uvádí, že podle čínského práva existuje pouze jedna odborová organizace, která navíc není nezávislá na státu. Kromě toho závislost na systému registrace domácností omezuje mobilitu čínské pracovní síly a existují důkazy o subvencích na stabilizaci zaměstnanosti.

(46)

Čínský finanční systém se vyznačuje silnou pozicí státních bank, které mají zákonnou povinnost rozhodovat v souladu se státní politikou a jejichž vedoucí pracovníci jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny. Dluhopisové a úvěrové ratingy jsou obvykle zkresleny také z důvodů, jako je strategický význam podniku pro čínskou vládu a síla případné implicitní záruky ze strany vlády.

(47)

Za druhé, v rámci předchozích šetření týkajících se odvětví ferosilicia v Číně (15) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (16). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví ferosilicia nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (17), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (18). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně skutečně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (19). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (20). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví ferosilicia ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (21), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (22).

(48)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (23), dospěla Komise k závěru, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v Číně obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(49)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve zprávě (24) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(50)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(51)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(52)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(53)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, Komise dne 21. listopadu 2025 zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: poznámku o výrobních činitelích. V této poznámce byly mimo jiné popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají výše uvedená kritéria. V této poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(54)

Komise v poznámce o výrobních činitelích určila Brazílii jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje podobnou úrovni Číny, tj. je Světovou bankou zařazena na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“.

(55)

Kromě toho byla Brazílie určena jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí ve významných objemech na regionálním i celosvětově konkurenčním trhu a prostřednictvím podobného výrobního procesu jako v Číně.

(56)

V poznámce o výrobních činitelích Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje, které byly k dispozici ve spisu, o výrobních činitelích v Brazílii a poukázala na tyto skutečnosti:

(57)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím poznámky o výrobních činitelích informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země.

(58)

Žadatel předložil připomínky k vedlejšímu produktu ferosiliciové strusce, jejíž cena byla považována za výrazně vyšší než cena navrhovaná v žádosti o přezkum a cena na trhu Unie, jelikož kód KN 2621 90 00 , pod který je ferosiliciová struska zařazena, zahrnuje další produkty, které zkreslují průměrnou cenu. Žadatel proto navrhl nezohlednit cenu tohoto vedlejšího produktu a místo toho zohlednit jeho výnosy pomocí procentního podílu z celkových výrobních nákladů.

(59)

Komise posoudila podání žadatele. S ohledem na obdržené připomínky Komise svůj přístup přehodnotila a stanovila nezkreslenou hodnotu ferosiliciové strusky jako průměrnou cenu fakturovanou výrobcem v Unii dvěma jeho odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(60)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(61)

S ohledem na výše uvedenou analýzu dospěla Komise k závěru, že Brazílie splnila kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(62)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(63)

Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce (27) a nákladů na energii (28) použije údaje ústavu IBGE a Brazilské geologické služby.

(64)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použije databázi Orbis a finanční údaje od brazilského výrobce dotčeného výrobku, jak je uvedeno níže v 73. až 75. bodě odůvodnění.

(65)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé k určení výrobních činitelů používaných při výrobě ferosilicia.

(66)

S ohledem na všechny informace obsažené v žádosti byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele ferosilicia

(67)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (30).

(68)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 51. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z Číny do Brazílie zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(69)

Pokud jde o křemen, Komise po vydání poznámky o výrobních činitelích zjistila, že dovozní cena této suroviny do Brazílie je nepřiměřeně vysoká. Komise se proto rozhodla místo toho vzít v úvahu mezinárodní referenční hodnoty a zohlednit dovoz křemene ze všech vyvážejících zemí do všech dovážejících zemí s cílem stanovit jeho nezkreslenou hodnotu, s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy WTO.

(70)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a následně vyšší dumpingové rozpětí.

(71)

Ústav IBGE (31) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila ke zjištění průměrných nákladů práce v kovozpracujícím průmyslu v Brazílii nejnovější dostupné statistiky za rok 2023.

(72)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje Brazilská geologická služba. V poznámce o výrobních činitelích Komise použila tehdy dostupné údaje, kterými byly ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele pro rok 2023. Komise však zjistila, že následně byla k dispozici cena elektřiny pro průmyslové spotřebitele pro rok 2024, a proto využila údaje relevantní pro období přezkumného šetření v odpovídajícím pásmu spotřeby v kWh (32).

(73)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(74)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých žadatelem proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(75)

Pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů použila Komise finanční údaje brazilského výrobce Companhia de Ferro Ligas da Bahia – Ferbasa (dále jen „Ferbasa“) za rozpočtový rok 2024.

(76)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(77)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého vstupu (materiálů a pracovní síly) pro výrobu ferosilicia. Poměry spotřeby poskytnuté žadatelem byly ověřeny během inspekcí na místě u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise poměry spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Brazílii, jak je popsáno v oddíle 3.1.2.6 výše.

(78)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v 74. a 75. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Ferbasa za rok 2024, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(79)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(80)

Takto stanovená běžná hodnota činila 3 094,79 EUR/t.

(81)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců v Číně by Komise určila vývozní cenu na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Podobně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byly nejprve z databáze dovozu Eurostatu získány údaje o objemu dovozu pro tři kódy KN, jichž se tento přezkum týkal, a poté byly kódy KN 7202 29 10 a 7202 29 90 upraveny na obsah křemíku podle kódu KN 7202 21 00 (75 %). Objemy dovozu uvedených tří kódů KN byly sjednoceny a zváženy, aby odpovídaly jednomu průměru.

(82)

Na tomto základě však objem dovozu z Číny během období přezkumného šetření činil 788 tun, což odpovídá 0,1 % celkové spotřeby v Unii.

(83)

Komise dospěla k závěru, že tento zanedbatelný objem nemohl být základem pro analýzu přetrvání dumpingu. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(84)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. V tomto ohledu Komise analyzovala vztah mezi běžnou hodnotou v Číně a vývozními cenami do třetích zemí, výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně a atraktivitu trhu Unie.

(85)

V důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců z Číny bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných zdrojů, jako je databáze GTA.

(86)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Číny nemohla Komise stanovit vývozní cenu pro dovoz do Unie během období přezkumného šetření. Komise proto porovnala běžnou hodnotu stanovenou v 80. bodě odůvodnění s čínskou vývozní cenou v období přezkumného šetření v pěti hlavních čínských vývozních destinacích (33), jak je uvedeno v databázi GTA. Tyto ceny byly upraveny na úroveň ceny ze závodu.

(87)

Vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu se pohybovaly od 824 EUR/t do 881 EUR/t. Tyto vývozní ceny byly výrazně (70–75 %) nižší než vypočtená běžná hodnota uvedená v 80. bodě odůvodnění. Komise proto považovala za pravděpodobné, že pokud by stávající opatření byla zrušena, čínští vyvážející výrobci by vyváželi do Unie za dumpingové ceny.

(88)

Z informací obsažených ve spisu vyplynulo, že Čína měla během období přezkumného šetření značnou nadměrnou kapacitu. Podle údajů uvedených v žádosti o přezkum má Čína odhadovanou výrobní kapacitu přibližně 10 milionů tun ročně, přičemž celková výroba během období přezkumného šetření činila 5,5 milionu tun. Volná kapacita v Číně se odhaduje na přibližně 4,5 milionu tun ročně. Na základě spotřeby v Unii uvedené ve 112. bodě odůvodnění Komise uvedla, že čínští výrobci tak mají dostatečnou volnou kapacitu, aby mohli potenciálně obsloužit trh Unie až devětkrát.

(89)

Komise porovnala čínské prodejní ceny v pěti hlavních čínských vývozních destinacích ferosilicia, jak je popsáno v 86. bodě odůvodnění, s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie v Unii, jak je vyjádřena ve 138. bodě odůvodnění. Analýza ukázala, že vývozní ceny do třetích zemí byly v průměru o 16 % nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie v Unii.

(90)

Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie je pro čínské výrobce ve srovnání s jinými vývozními trhy velmi atraktivní.

(91)

Komise rovněž uvedla, že trh Unie je po Číně druhým největším jednotným trhem z hlediska spotřeby (34), a domnívá se, že rozsáhlost trhu Unie je faktorem, který ho činí atraktivním pro každou zemi s obrovskou volnou kapacitou, včetně Číny.

(92)

Na základě úvah uvedených v 86. až 92. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že zrušení stávajících opatření pravděpodobně povede k obnovení dumpingu dovozu čínského ferosilicia na trh Unie.

(93)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření případně pozbyla platnosti.

(94)

Komise poznamenala, že po 24. únoru 2022, v reakci na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, zavedla Unie ve vztahu k Rusku sankce zakazující obchod. Ferosilicium bylo do sankcí Unie vůči Rusku zařazeno 18. prosince 2023 v rámci 12. balíčku sankcí (35). Během období přezkumného šetření a po zavedení sankcí dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska do Unie prakticky vymizel. Podle statistik Eurostatu se v období přezkumného šetření žádné ferosilicium z Ruska nedováželo a nejvyšší úrovně dovozu během posuzovaného období – přibližně 1 900 tun – bylo dosaženo v roce 2022. V důsledku toho představoval dovoz ferosilicia z Ruska podíl na celkovém trhu Unie v období přezkumného šetření 0,0 %.

(95)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný ruský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto orgány Ruska informovala, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění o přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy týkající se vývozců/výrobců v Rusku na dostupných údajích. Komise od ruské vlády žádné připomínky ani tvrzení týkající se použití článku 18 základního nařízení neobdržela.

(96)

Uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu proto vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu z Eurostatu a databáze GTA, statistické údaje ze specializovaných internetových stránek, například společnosti Metal Expert, a z nezávislých znaleckých posudků, například od společnosti AlloyMetrics.

(97)

Jak je uvedeno výše v 96. bodě odůvodnění, z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku použila Komise ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem Komise použila údaje o domácích cenách, které žadatel poskytl v žádosti o přezkum, doplněné o další údaje, které žadatel poskytl tak, aby pokrývaly celé období přezkumného šetření.

(98)

Na tomto základě činila běžná hodnota během období přezkumného šetření 1 250 EUR/t.

(99)

V období přezkumného šetření se dotčený výrobek z Ruska do Unie nevyvážel. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(100)

Vzhledem k tomu, že během období přezkumného šetření nedošlo k vývozu dotčeného výrobku z Ruska do Unie, Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. V tomto ohledu Komise analyzovala vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenami v Rusku, výrobní kapacitou a volnou kapacitou v Rusku a atraktivitou trhu Unie.

(101)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou tak, jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění, s ruskou vývozní cenou v období přezkumného šetření v pěti hlavních ruských vývozních destinacích (36), jak je uvedeno v databázi GTA. Podobně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a jak je rovněž popsáno v 81. bodě odůvodnění, byly nejprve z databáze GTA získány údaje o objemu dovozu pro tři kódy KN, jichž se tento přezkum týkal, a poté byly kódy KN 7202 29 10 a 7202 29 90 upraveny na obsah křemíku podle kódu KN 7202 21 00 (75 %). Objemy dovozu uvedených tří kódů KN byly sjednoceny a zváženy, aby odpovídaly jednomu průměru. Tyto ceny byly upraveny na úroveň ceny ze závodu. Vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu se pohybovaly od 967 EUR/t do 1 066 EUR/t. Srovnání běžné hodnoty a ruských vývozních cen na úrovni ceny ze závodu ukázalo, že ruské vývozní ceny byly v průměru o 19 % nižší než ruská běžná hodnota.

(102)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(103)

Na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum byla celková výroba v Rusku během období přezkumného šetření odhadnuta na 296 000 tun (37), přičemž domácí spotřeba činila 127 000 tun a vývoz 169 000 tun. Žadatel stanovil celkovou výrobní kapacitu v Rusku na 835 000 tun a ruskou volnou kapacitu ve výši 65 %, tj. 539 000 tun v období přezkumného šetření, což je více než celková spotřeba v Unii.

(104)

Na základě dostupných údajů tedy ruská volná výrobní kapacita ferosilicia činila 539 000 tun, což je více než celková spotřeba Unie v období přezkumného šetření. Komise proto shledala pravděpodobným, že pokud by opatření pozbyla platnosti, část této volné kapacity by byla přesměrována na trh Unie.

(105)

Komise porovnala ruské prodejní ceny ferosilicia z Ruska v pěti hlavních vývozních destinacích s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Analýza ukázala, že ruské vývozní ceny do třetích zemí byly v průměru o 21 % nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že Unie je pro ruské výrobce ve srovnání s jinými vývozními trhy velmi atraktivním trhem.

(106)

Kromě toho Komise rovněž uvedla, že Unie je po Číně druhým největším jednotným trhem z hlediska spotřeby (38), a domnívá se, že rozsáhlost trhu Unie je faktorem, který ho činí atraktivním pro každou zemi s obrovskou volnou kapacitou, včetně Ruska.

(107)

Na základě úvah uvedených ve 102. až 107. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že zrušení stávajících opatření pravděpodobně povede k obnovení dumpingu dovozu ruského ferosilicia na trh Unie.

(108)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(109)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 132 378 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například údajů poskytnutých žadatelem a ověřených údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni dva výrobci v Unii představující 65 %–75 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(110)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě celkového prodeje výrobců v Unii a celkového dovozu do Unie, jak vyplývá z databáze Comext. Nejprve byly z databáze dovozu Eurostatu získány údaje o objemu dovozu pro tři kódy KN, jichž se tento přezkum týkal, a poté byly kódy KN 7202 29 10 a 7202 29 90 upraveny na obsah křemíku podle kódu KN 7202 21 00 (75 %). Objemy dovozu uvedených tří kódů KN byly v souladu s přístupem použitým v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti sjednoceny a zváženy, aby odpovídaly jednomu průměru.

(111)

Spotřeba v Unii se vyvíjela tak, jak je popsáno v tabulce 2 níže; závislý trh v posuzovaném období byl nulový a v období přezkumného šetření byl zanedbatelný.

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(112)

Spotřeba ferosilicia v Unii se odvíjela od poptávky automobilového průmyslu a odvětví litiny, které jsou hlavními navazujícími trhy. Během posuzovaného období celková spotřeba meziročně klesala a v období přezkumného šetření se ve srovnání s rokem 2021 snížila o 19 %.

(113)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů získaných z databáze Comext na úrovni kódu TARIC. Podíl tohoto dovozu na trhu byl stanoven na základě jeho objemu v porovnání s celkovou spotřebou v Unii.

(114)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(115)

Během posuzovaného období byl dovoz z Číny a Ruska zanedbatelný, s výjimkou roku 2022 v důsledku mimořádně silné poptávky po pandemii COVID-19.

(116)

Komise stanovila dovozní ceny z dotčených zemí na základě databáze Comext.

(117)

Vážená průměrná cena (39) dovozu do Unie z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(118)

Dovozní ceny z Číny a Ruska se během posuzovaného období zvýšily, a to zejména v roce 2022. Vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu z dotčených zemí však Komise usoudila, že z těchto dovozních cen nelze vyvodit žádný smysluplný závěr. Ze stejného důvodu Komise neprovedla analýzu cenového podbízení na základě dovozních cen z databáze Comext z dotčených zemí.

(119)

Dovoz ferosilicia z jiných třetích zemí než z Číny a Ruska pocházel zejména z Norska, Islandu, Kazachstánu a Brazílie.

(120)

Celkový objem dovozu do Unie (40), jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu ferosilicia z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(121)

Celkový objem dovozu byl mezi lety 2021 a 2023 stabilní a poté se během období přezkumného šetření snížil (–17 % ve srovnání s rokem 2021). Norsko si udrželo pozici vedoucí vyvážející země do Unie s podílem na trhu vyšším než 26 % v období 2021–2023, který se v období přezkumného šetření dokonce zvýšil nad 33 %.

(122)

Celkově se cena dovozu ferosilicia do Unie v roce 2022 prudce zvýšila, přičemž oproti roku 2021 vzrostla o 77 %, a v následujících dvou letech klesla a v období přezkumného šetření dosáhla stejné úrovně jako v roce 2021. Kolísání cen bylo způsobeno nárůstem cen energií a omezením mezinárodního obchodu v důsledku pandemie COVID-19.

(123)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(124)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(125)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posuzovala na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum a odpovědích na dotazník poskytnutých dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku a žadatelem. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(126)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(127)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(128)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(129)

Při srovnání období přezkumného šetření s rokem 2021 se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 29 %, tj. mnohem více než pokles spotřeby (–19 %). Výrobní kapacita Unie zůstala v letech 2021 až 2023 stabilní a následně se v období přezkumného šetření snížila o 10 %.

(130)

Využití kapacity, vyjádřené jako poměr mezi skutečnou výrobou a výrobní kapacitou, se v období přezkumného šetření snížilo o 22 % v důsledku sníženého objemu výroby a navzdory poklesu celkové výrobní kapacity.

(131)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(132)

Od počátku posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2023 snížil o 46 %. Výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření znovu získalo určitý objem prodeje a podíl na trhu. V porovnání s rokem 2021 se však jeho podíl na trhu v posuzovaném období snížil o 2,2 procentního bodu, přičemž objem jeho prodeje na trhu Unie rovněž výrazně poklesl, a to o 25 %.

(133)

V posuzovaném období se trh s ferosiliciem v Unii zmenšil, přičemž výroba a využití kapacity klesly o 29 %, resp. 22 %, a objem prodeje se snížil o 25 %, přičemž vrchol poklesu o 46 % nastal v roce 2023. Celkové snížení trhu Unie negativně ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie udržet si zdravé finanční postavení.

(134)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(135)

Zaměstnanost v období 2021–2023 zůstala stabilní a v období přezkumného šetření se zvýšila o 6 %. Produktivita, vyjádřená jako poměr mezi vyrobeným objemem a počtem ekvivalentů plného pracovního úvazku, však sledovala příslušné trendy ve výrobě a zaměstnanosti a v období přezkumného šetření zaznamenala výrazný pokles o 33 %. Pokles produktivity měl negativní dopad na schopnost výrobního odvětví Unie absorbovat fixní náklady na pracovní sílu.

(136)

Jak je vysvětleno v 83. a 100. bodě odůvodnění, nebylo možné zjistit dumping během období přezkumného šetření. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(137)

Antidumpingová opatření, která byla původně uložena v rámci původního šetření a následně prodloužena na základě předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, jak je uvedeno v 1. a 2. bodě odůvodnění, umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z újmy způsobené dumpingem v minulosti a udržet si postavení na trhu, a to navzdory vysokému tlaku ze strany dovozu a dalším problémům na trhu v průběhu let.

(138)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(139)

Průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v roce 2022 výrazně zvýšily, v následujícím roce klesly a v období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšily. Tyto výrazné výkyvy byly způsobeny celosvětovými otřesy vyvolanými pandemií COVID-19, výkyvy v cenách energií a nárůstem nákladů práce. Ovlivnilo je rovněž snížené využití kapacity (129. bod odůvodnění) a produktivita (134. bod odůvodnění), neboť tyto ukazatele snížily schopnost výrobního odvětví Unie absorbovat fixní náklady.

(140)

V letech 2021 až 2023 průměrná prodejní cena kopírovala vývoj výrobních nákladů. Zatímco však výrobní náklady během období přezkumného šetření prudce vzrostly, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie prudce klesla.

(141)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(142)

Průměrné náklady práce na ekvivalent plného pracovního úvazku se ve výrobním odvětví Unie za posuzované období zvýšily o 38 %. Toto zvýšení bylo způsobeno úpravou platů v důsledku rostoucí inflace ve stejném období.

(143)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(144)

Objem ferosilicia na skladech v zásobách výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšil o 85 %, přičemž v roce 2023 dosáhl vrcholu, což znamenalo více než pětinásobné zvýšení objemu oproti počátku posuzovaného období. Výrazné zvýšení zásob v roce 2023 vysvětlilo výrobní odvětví Unie jako předzásobení pro nadcházející objednávky od zákazníků, kteří nejsou ve spojení, v období, kdy byly náklady na energii výhodnější.

(145)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(146)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost měla do roku 2023 pozitivní trend, poté v období přezkumného šetření prudce poklesla v důsledku kombinovaného účinku klesající průměrné prodejní ceny a rostoucích jednotkových výrobních nákladů.

(147)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v roce 2023 zvýšil a v období přezkumného šetření dramaticky poklesl o 254 % od počátku posuzovaného období, čímž sledoval vývoj ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(148)

Investice výrobního odvětví Unie v posuzovaném období byly zaměřeny především na údržbu výrobních zařízení ferosilicia. V letech 2022 a 2023 se zvýšily, ale poté v období přezkumného šetření prudce klesly a dosáhly úrovně o 19 % nižší než v roce 2021.

(149)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V období přezkumného šetření se vyvíjela negativně a klesla o 206 % v důsledku ztrátové situace výrobního odvětví Unie ve stejném období.

(150)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením nebyla situace výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření dobrá. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 8 % a v období přezkumného šetření činil nejvýše 26,9 % (ve srovnání s 29,1 % na začátku posuzovaného období). Během posuzovaného období se snížila výroba (–29 %) i objem prodeje (–25 %) výrobního odvětví Unie. Současně se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 34–40 %, zatímco jeho prodejní ceny na trhu Unie se snížily o 18–24 %. V důsledku toho, zatímco v roce 2021 dosáhlo výrobní odvětví Unie zdravého zisku v rozmezí 22–27 %, v období přezkumného šetření zaznamenalo ztrátu v rozmezí 27–33 %.

(151)

Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(152)

Během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu. Dovoz ferosilicia z Číny a Ruska v posuzovaném období však neměl na situaci výrobního odvětví Unie žádný podstatný dopad. V důsledku platných opatření byl jeho podíl na trhu po celé období minimální.

(153)

Pokles spotřeby v Unii o 19 % v posuzovaném období byl jednou z hlavních příčin újmy. Tento pokles poptávky ze strany železářského a ocelářského odvětví EU (přičemž hlavní hnací silou je automobilový průmysl) snížil produktivitu a ziskovost výrobního odvětví Unie. Dvouciferná ztráta, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření, byla způsobena výrazným poklesem prodejní ceny, na který tlačila značná konkurence na trhu EU, na němž je výrobní odvětví Unie pouze jedním z mnoha subjektů. Tvrdá konkurence na trhu EU byla zesílena snížením spotřeby a nárůstem celosvětové nadměrné kapacity a navíc se výrobní odvětví Unie potýkalo s velmi silným nárůstem jednotkových výrobních nákladů, který souvisel s prudkým nárůstem nákladů na energii a nákladů práce.

(154)

Po poskytnutí konečných informací ruská vláda souhlasila se závěrem, že výše uvedené činitele způsobily újmu, a poukázala navíc na vysoké ceny energie pro výrobní odvětví Unie v roce 2022 a na to, co nazývá „přísným regulačním rámcem EU pro oblast životního prostředí“. Komise vzala podání ruské vlády na vědomí, ale konstatovala, že tvrzení týkající se nákladů výrobního odvětví Unie na dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí je nepodložené.

(155)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že čínský a ruský dovoz není odpovědný za podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, ale že tuto újmu způsobily jiné faktory, zejména ty, které jsou uvedeny ve 153. bodě odůvodnění.

(156)

Komise se proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení rozhodla dále posoudit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a Ruska, kdyby opatření vůči tomuto dovozu pozbyla platnosti.

(157)

Vzhledem k tomu, že žádná strana v ČLR a Rusku nespolupracovala, vycházela Komise při analýze pravděpodobnosti obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a Ruska z dostupných informací ve spisu. V tomto ohledu Komise analyzovala následující prvky s ohledem na dotčené země: výrobní kapacitu a volnou kapacitu, atraktivitu trhu Unie a dopad zvýšeného objemu čínského a ruského dovozu na výrobní odvětví Unie.

(158)

Jak je uvedeno v 88.a 104. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že Čína a Rusko mají značnou nadměrnou kapacitu výroby ferosilicia, která může pokrýt několikanásobek spotřeby Unie. Této volné kapacity by bylo možné využít pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(159)

Jak je uvedeno v 90. a 106. bodě odůvodnění, průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie v Unii v období přezkumného šetření výrazně převyšovaly průměrné prodejní ceny čínských a ruských vyvážejících výrobců na jejich pěti hlavních vývozních cílových trzích. Kromě toho je trh Unie – druhý největší trh na světě – díky své rozsáhlosti ještě atraktivnější. Je proto pravděpodobné, že pokud by nebyla zavedena žádná opatření, došlo by k přesměrování vývozu do Unie.

(160)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, bude výrobní odvětví Unie čelit významnému nárůstu čínského a ruského dovozu ferosilicia. Pravděpodobný příliv vysokého objemu dovozu z dotčených zemí za podstatně nižší ceny by proto donutil výrobní odvětví Unie snížit objem výroby. Vzhledem k tomu, že již v období přezkumného šetření bylo značně ztrátové, neschopnost výrobního odvětví Unie konkurovat takovému přílivu levného dumpingového dovozu by ohrozila jeho další existenci.

(161)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny a Ruska za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(162)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů.

(163)

Šetřením se zjistilo, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma. Výrobní odvětví Unie se nachází v neutěšené situaci, neboť se potýká se slabou poptávkou, vysokými náklady a nízkými cenami. Pokud by opatření pozbylo platnosti, očekávaný příliv levného dovozu z dotčených zemí by dále zhoršil újmu, kterou v současnosti trpí. Proto je jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie zachovat antidumpingová opatření.

(164)

Všichni známí dovozci byli informováni o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Nepřihlásil se žádný dovozce.

(165)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že by platná opatření dovozce jakkoli negativně ovlivňovala.

(166)

Proto byl vyvozen závěr, že by vůči dovozcům nebylo nepřiměřené opatření zachovat.

(167)

Při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že uživatelé by nebyli nepřiměřeně zasaženi, a to ani v případě, že by opatření byla prodloužena. V rámci tohoto šetření se nepřihlásili žádní uživatelé.

(168)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že by platná opatření uživatele jakkoli negativně ovlivňovala.

(169)

Komise proto dospěla k závěru, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv.

(170)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz ferosilicia pocházejícího z Číny a Ruska nebyla zachována.

(171)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření uložená na dovoz ferosilicia z Číny a Ruska měla být zachována.

(172)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“ v Číně a „všechny ostatní společnosti“ v Rusku.

(173)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(174)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(175)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a Ruska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“ v případě dovozu pocházejícího z Číny a Ruska. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(176)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (41). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (42), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(177)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(178)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(179)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,