(EU) 2026/1739Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1739 ze dne 8. července 2026, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci

(1)

Odvětví zemědělství, zejména zemědělci, kteří zajišťují potravinové zabezpečení, čelí řadě problémů. Pandemie COVID-19, rostoucí nestabilita v rámci světového obchodu, stále extrémnější povětrnostní události a pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu cen zemědělských vstupů spojených se spotřebou energie a vleklému období vysoké inflace, což ovlivňuje náklady zemědělců a ceny potravin. Současně zemědělci pokračují v úsilí o větší udržitelnost své produkce z hlediska životního prostředí. Mnozí spotřebitelé, kteří se rovněž potýkají se zvýšenými životními náklady, přesměrovávají svou spotřebu na levnější potraviny. Uvedené faktory dále narušily způsob, jakým je rozdělována přidaná hodnota v potravinovém řetězci, a zvýšily míru nejistoty, v níž zemědělci, zejména malé a středně velké zemědělské podniky, působí, čímž podnítily protesty a zvýšily nedůvěru. Je proto vhodné přijmout opatření k řešení těchto problémů a obnovit spravedlnost a důvěru účastníků potravinového řetězce, posílit postavení zemědělců a zvýšit jejich vyjednávací sílu, mimo jiné prostřednictvím organizací producentů a družstev jakožto tvůrců přidané hodnoty, jakož i chránit příjmy zemědělců a zvýšit důvěru mladých lidí v zemědělskou profesi.

(2)

Při vypracovávání obchodních norem týkajících se uvádění místa hospodaření nebo původu by měla být zvláštní pozornost věnována specifickému kontextu jednotlivých produktů a odvětví. Tyto údaje by měly být stanoveny s ohledem na potřebu lépe splnit očekávání týkající se transparentnosti, mimo jiné prostřednictvím uvádění země původu v souladu s pravidly vnitřního trhu, s ohledem na jejich relevantnost pro spotřebitele a strukturu dodavatelského řetězce, přičemž je třeba zohlednit praktické důsledky pro hospodářské subjekty a potřebu zamezit zbytečné složitosti.

(3)

Různé hospodářské subjekty v rámci zemědělského a potravinového řetězce, které působí v různých fázích produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodu, zavedly systémy a označování s cílem podporovat obchodní metody zajišťující spravedlivé přidělování přidané hodnoty zemědělcům a vytváření a udržování krátkých dodavatelských řetězců. Je nutné stanovit minimální požadavky na používání nepovinných výrazů popisujících tyto obchodní metody, aby se zvýšila transparentnost a spolehlivost používání těchto výrazů v potravinovém řetězci, které by doplnily stávající pravidla označování potravin, zejména ta obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (4).

(4)

V zájmu zvýšení důvěry a spravedlnosti v celém potravinovém řetězci by se výrazy „spravedlivý“, „rovný“ a výrazy s významem rovnocenným těmto výrazům měly používat pouze pro označení obchodních metod, které zajišťují stabilitu a transparentnost obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli a tvorbu cen, již zúčastnění zemědělci považují za spravedlivou a rentabilní, a které podporují cíle udržitelného rozvoje OSN a přispívají k jejich plnění, a to i způsobem, který je v souladu s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 (5).

(5)

Výraz „krátký dodavatelský řetězec“ by se měl používat pouze pro označení obchodních metod, u kterých existuje přímé spojení mezi zemědělci a spotřebiteli, které umožňuje přímou výměnu informací o procesu produkce a produktu, a to i prostřednictvím komunikace na dálku nebo zprostředkovatele v rámci dodavatelského řetězce, a spotřebitelé mohou snadno identifikovat zemědělské podniky zúčastněných zemědělců, v nichž byla surovina vyprodukována. Alternativně by mohl být tento výraz použit také v případech, kdy existuje úzké spojení mezi zemědělci a spotřebiteli v podobě zeměpisné blízkosti, včetně přeshraničních situací. Zeměpisnou blízkost je třeba chápat mimo jiné jako krátkou vzdálenost nebo krátkou dobu přepravy se zohledněním zeměpisných a demografických specifik členských států. Takové použití výrazu „krátký dodavatelský řetězec“ bude motivovat spotřebitele, aby platili ceny, které spravedlivě odměňují zemědělce za to, co vyprodukují, posílí venkovské oblasti a přispěje k jejich rozvoji a revitalizaci a zlepší transparentnost, pokud jde o původ a metody produkce produktů. Tento výraz by se měl vztahovat na produkty, které byly vyprodukovány na vnitřním trhu nebo které na něj byly uvedeny.

(6)

Vzhledem k podmínkám na trhu, vyvíjejícím se očekáváním spotřebitelů a pokroku v oblasti obchodních norem i relevantních mezinárodních norem by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o doplnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6) o další nepovinný výrazy, které jsou rovnocenné výrazům „spravedlivý“ nebo „rovný“, a upřesněním podmínek pro používání nepovinných výrazů označujících obchodní metody související se spravedlivým přidělováním přidané hodnoty zemědělcům a vytvářením a udržováním krátkých dodavatelských řetězců, s přihlédnutím ke všem relevantním mezinárodním normám a souvisejícím režimům jakosti. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout vnitrostátní předpisy stanovující doplňkové požadavky na používání nepovinných výrazů pro obchodní metody, tyto předpisy by však neměly bránit používání těchto výrazů pro produkty, které jsou legálně vyprodukovány nebo uvedeny na trh v jiném členském státě, ani toto používání omezovat nebo ztěžovat.

(8)

Používání písemných smluv hraje zásadní roli, pokud jde o odpovědnost hospodářských subjektů, zvyšuje povědomí o významu tržních signálů, pomáhá přizpůsobovat nabídku poptávce, zlepšuje přenos cen v rámci dodavatelského řetězce, zvyšuje transparentnost a předchází nekalým obchodním praktikám a přispívá k jejich řešení. Pravidla pro smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků by proto měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i jiné produkty než syrové mléko, při současném zajištění souladu s pravidly pro smluvní vztahy platnými pro jiná odvětví zemědělství. Toto nařízení by však mělo členským státům umožnit, aby po konzultaci s příslušnými zástupci zemědělců nebo s příslušnými mezioborovými organizacemi osvobodily hospodářské subjekty od povinnosti zahrnout do svých písemných smluv ukazatele, indexy nebo metody výpočtu konečné ceny nebo ustanovení o revizi, pokud lze účinků předvídatelnosti, transparentnosti a přenosu cen dosáhnout jinými prostředky nebo pokud by povinnost zahrnout tyto prvky do smluv nebyla vhodná nebo přiměřená z jiných opodstatněných důvodů.

(9)

Aby se zohlednil vývoj na trhu a zároveň byla zachována účinná hospodářská soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, je vhodné zvýšit množstevní omezení použitelná na objem syrového mléka, na který se vztahují společné smluvní jednání uznaných organizací producentů, vyjádřený jako procentní podíl celkové produkce Unie a celkových objemů vyprodukovaných a dodaných v členském státě.

(10)

V zájmu zvýšení flexibility členských států a zjednodušení postupu uznávání organizací producentů, a tím i snížení transakčních nákladů a zvýšení efektivity, by příslušná pravidla měla umožnit jejich uznání na základě jediné žádosti týkající se více odvětví nebo produktů namísto jedné žádosti pro každé konkrétní odvětví, jak je v současné době požadováno, za předpokladu, že organizace producentů splňuje podmínky platné pro všechna konkrétní odvětví, pro která o uznání žádá. Kromě toho mohou producenti ekologických produktů využít stávající možnost pro zakládání a uznávání organizací producentů za účelem posílení jejich spolupráce. Kritéria pro uznávání organizací producentů a jejich stanovy by měly rovněž vyžadovat, aby organizace producentů byly vytvářeny z podnětu zemědělců produkujících zemědělské produkty získávané z půdy bez ohledu na to, zda se v rámci produkčních metod využívá půda nebo jiné pěstební substráty, například ve sklenících, nebo z chovu hospodářských zvířat, a aby byly řízeny v souladu s pravidly, která umožňují těmto členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizací a jejich rozhodnutí. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, že tuto demokratickou kontrolu mohou zemědělci provádět nejen přímo, ale také prostřednictvím svých sdružení, včetně sdružení ve formě družstev, za předpokladu, že tato sdružení jsou zemědělci řízena. To by nemělo bránit ostatním producentům, kteří nejsou zemědělci produkujícími zemědělské produkty získávané z půdy nebo z chovu hospodářských zvířat, jako jsou zpracovatelé první fáze, nebo neproducentům ve vstupu do organizací producentů.

(11)

V zájmu podpory dalšího udržitelného rozvoje, který je jednou z klíčových zásad zakotvených ve Smlouvách a prioritním cílem politik Unie, a zajištění transparentnosti, stability a spravedlnosti obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli v celém dodavatelském řetězci by měly mít členské státy možnost uznávat organizace producentů, které sledují konkrétní cíle tím, že v rámci svých obchodních metod používají nepovinné výrazy, jako jsou „spravedlivý“, „rovný“ nebo výrazy s významem rovnocenným těmto výrazům, a výraz „krátký dodavatelský řetězec“.

(12)

Pro zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělců, posílení jejich vyjednávací pozice vůči zpracovatelům a dalším účastníkům dodavatelského řetězce a spravedlivějšího rozdělení přidané hodnoty v dodavatelském řetězci by měla být možnost vyjednávat smluvní podmínky jménem členů pro část jejich produkce nebo pro veškerou jejich produkci rozšířena i na neuznané organizace producentů, včetně družstev nebo jiných rovnocenných právních forem uznaných vnitrostátním právem, pokud splňují kritéria uznání stanovená na úrovni Unie a podílejí se na činnostech stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně soustředění nabídky a uvádění produktů jejich členů na trh. S cílem zajistit rovné zacházení se členy uznaných a neuznaných organizací producentů by tato možnost měla podléhat příslušným omezením. Neuznané organizace producentů by zejména měly tohoto rozšíření využívat pouze za předpokladu, že podaly žádost o uznání členskému státu, a to do čtyř měsíců ode dne podání žádosti, nebo pokud v tomto období nepřijal tento členský stát žádné rozhodnutí, do pěti let ode dne podání jejich žádosti, ledaže členský stát mezitím uznání zamítne.

(13)

Pro posílení vyjednávací pozice uznaných organizací producentů a zajištění udržitelného rozvoje zemědělské produkce by mělo být uznaným sdružením organizací producentů umožněno vyjednávat jménem svých členů smluvní podmínky, včetně ceny, pro produkty produkované těmito členy nebo jejich částí, a to i v případě, že tato sdružení ve skutečnosti žádnou hospodářskou činnost nevykonávají, pokud ji však vykonávají členové těchto sdružení organizací producentů. Tato možnost by měla být povolena s výhradou záruky, že organizace, které jsou členy těchto sdružení, nejsou zároveň členy jiného sdružení organizací producentů a že objem produktu, na který se činnost sdružení vztahuje, nepřesahuje 36 % celkové vnitrostátní produkce daného produktu v dotčeném členském státě. Dále pak aby byla zachována účinná hospodářská soutěž na trhu, nemělo by být uznaným sdružením organizací producentů umožněno sjednávat smluvní podmínky v případech, kdy tato sdružení zahrnují neuznané organizace producentů.

(14)

Stanovy organizací producentů vyžadují, aby jejich členové u jakéhokoli produktu omezili své členství na jednu organizaci producentů, a to s cílem vytvořit pro organizaci producentů stabilitu, aby se zamezilo oportunistickému chování členů tím, že omezí jejich možnost volně umisťovat svá množství u různých organizací producentů, a aby byla zachována koherence v zastupování jejich členů. Zároveň by měl mít producent možnost být členem různých organizací producentů, pokud je dotčený produkt odlišným produktem zemědělského podniku. Je proto vhodné vyjasnit, že v řádně odůvodněných případech, kdy jsou produkty dostatečně odlišné, mimo jiné s ohledem na jejich specifické vlastnosti nebo diferencované zamýšlené konečné použití, je možné být členem několika organizací.

(15)

S cílem zabránit kupujícím v tom, aby podkopávali vyjednávací pozici organizací producentů, by měly být stanoveny vhodné záruky, pokud jde o kontakty mezi kupujícími a členy těchto organizací producentů. Kupující sice mohou kontaktovat členy organizací producentů, ale navazování těchto kontaktů by nemělo narušovat cíle organizací producentů nebo soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, zejména pokud jsou tyto přímé kontakty s členy organizací producentů využívány k obcházení společné strategie organizací producentů.

(16)

Pro upevnění postavení producentů mléka, zejména posílením jejich organizací producentů, je vhodné sladit pravidla týkající se stanov organizací producentů a rozšířit uplatňování těchto pravidel na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, čímž se zlepší demokratické fungování a transparentnost.

(17)

Při usnadňování dialogu mezi účastníky dodavatelského řetězce a při prosazování osvědčených postupů, transparentnosti trhů a stability a spravedlnosti obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli v celém dodavatelském řetězci hrají důležitou roli mezioborové organizace. Je proto vhodné zahrnout podporu iniciativ zaměřených na začlenění nepovinných výrazů pro obchodní metody, jako jsou „spravedlivý“, „rovný“ nebo výrazy s významem rovnocenným těmto výrazům a výraz „krátký dodavatelský řetězec“, do seznamu cílů, které může uznávaná mezioborová organizace sledovat.

(18)

Některé členské státy vyžadují, aby veškeré dodávky zemědělských produktů na jejich území byly podloženy písemnými smlouvami mezi příslušnými stranami. Pokud členské státy tuto možnost nevyužijí, zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou požádat o použití písemných smluv. Vzhledem ke slabší vyjednávací pozici zemědělců a obavám z odvetných obchodních opatření ze strany kupujících však může být pro zemědělce a jejich sdružení obtížné takovou žádost podat. Aby se zvýšila důvěra, transparentnost a účinnost v rámci dodavatelského řetězce, měli by zemědělci, kteří pracují na samém počátku zemědělského a potravinového dodavatelského řetězce, a jejich sdružení, organizace producentů a sdružení organizací producentů využívat výhod plynoucích z používání písemných smluv. Písemné smlouvy by proto by měly být vyžadovány v případech, kdy dodávky zemědělských produktů uskutečňují zemědělci, kteří tyto produkty vyprodukovali z půdy, bez ohledu na to, zda se v rámci produkčních metod využívá půda nebo jiné pěstební substráty, například ve sklenících, nebo z chovu hospodářských zvířat ve svých zemědělských podnicích a pokud tyto primární zemědělské produkty zpracovávají. Dodávky těchto produktů uskutečněné sdruženími zemědělců, organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů, které tyto produkty zpracovávají nebo je pro zemědělce uvádějí na trh, by měly být rovněž podloženy písemnou smlouvou.

(19)

S cílem lépe zohlednit signály trhu a zlepšit přenos cen by měly mít členské státy možnost požadovat použití písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů, včetně dodávek uskutečněných jakýmikoli jinými provozovateli v rámci potravinového dodavatelského řetězce nebo těmto provozovatelům a požadovat, aby kupující používali písemné návrhy na uzavření smlouvy o dodávkách zemědělských produktů.

(20)

Ke zjednodušení a snížení transakčních nákladů by toto nařízení mělo zavést i určité odchylky od povinného používání písemných smluv nebo písemných návrhů na uzavření smlouvy a umožnit členským státům, aby určité dodávky z povinnosti používat písemné smlouvy nebo písemné návrhy na uzavření smlouvy vyňaly. Zemědělcům a jejich sdružením by však měla být ponecháno právo požadovat používání písemných smluv nebo písemných návrhů na uzavření smlouvy v případech, kdy taková povinnost neexistuje. Pro zachování úlohy organizací producentů a družstev při prosazování kolektivních přístupů a maximalizaci přidané hodnoty pro jejich členy, a tím i posílení postavení zemědělců v rámci dodavatelského řetězce, by neměla být vyžadována písemná smlouva pro dodávky ze strany členů určené organizaci producentů nebo družstvu, pokud stanovy dané organizace producentů nebo družstva stanoví transparentní a předvídatelná pravidla pro přenos cen, s přihlédnutím k dopadu na výdělky zemědělců.

(21)

Aby měly členské státy možnost zohlednit celostátní nebo regionální postupy, mělo by toto nařízení členským státům umožňovat, aby z povinnosti používat písemné smlouvy nebo písemné návrhy na uzavření smlouvy vyjmuly produkty, u nichž dochází k sezónním výkyvům nabídky nebo poptávky nebo které podléhají zkáze, jakož i produkty, u kterých se uplatňují zvláštní tradiční nebo obvyklé prodejní metody. Dále by členské státy měly mít možnost, aby po konzultaci s relevantními zástupci zemědělců nebo s příslušnými mezioborovými organizacemi vyjmuly z povinnosti mít písemné smlouvy nebo písemné návrhy na uzavření smlouvy některé produkty jiné než mléko a mléčné výrobky, pokud je účinků předvídatelnosti, transparentnosti a přenosu cen u dotčených produktů dosaženo jinými prostředky nebo pokud by ve vztahu k těmto produktům nebyla povinnost mít písemné smlouvy nebo písemné návrhy na uzavření smlouvy na tyto produkty vhodná nebo přiměřená z jiných opodstatněných důvodů. Tato možnost vyjmout některé produkty z povinnosti mít písemné smlouvy by měla zahrnovat rovněž možnost stanovit v případě některých produktů výjimky umožňující nepoužívat u nich určité povinné náležitosti těchto písemných smluv. Za účelem ochrany zemědělců by měly být jasně vymezeny případy, kdy lze tyto výjimky uplatnit.

(22)

Mělo by být stanoveno povinné používání písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů a základní podmínky jejich používání na úrovni Unie, a to při současném zajištění, že právo stran sjednávat všechny prvky smluv nebude omezeno nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Členským státům by se však nemělo bránit v tom, aby přijímaly opatření pro boj proti nekalým obchodním praktikám v zemědělském a potravinovém řetězci, které mají negativní dopad na životní úroveň zemědělského obyvatelstva, pokud jsou tato opatření vhodná a přiměřená pro dosažení sledovaného cíle a jsou kompatibilní se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 (8), včetně článku 9 uvedené směrnice.

(23)

Členské státy by s cílem podpořit strany v dosažení smírného řešení sporů týkajících se uzavření nebo revize písemné smlouvy měly zajistit, aby byly stranám k dispozici mediace nebo srovnatelné mechanismy. Tyto mechanismy by mohly zahrnovat stávající mechanismy nebo nové mechanismy, které jsou za tímto účelem zavedeny. Mohou mezi ně patřit mimo jiné organizace zastupující zemědělce, mezioborové organizace, akreditované soukromé mediační služby nebo jiné nezávislé subjekty pro řešení sporů. Tyto mechanismy by měly být nestranné a jejich využití smluvními stranami by mělo být dobrovolné. Členské státy by měly informovat Komisi o mechanismech zavedených na jejich území.

(24)

V zájmu usnadnění fungování mechanismů přenosu cen, kdy se konečná cena splatná za dodávku zemědělských produktů vypočítává kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, by tyto faktory měly zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu, které jsou pro strany snadno pochopitelné. Aby zemědělci nebyli nuceni systematicky prodávat za ceny pod svými produkčními náklady, měly by ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny odrážet změny tržních podmínek a změny v relevantních prvcích produkčních nákladů na dodávané zemědělské produkty, které mají dopad na výdělky zemědělců.

(25)

Vzhledem ke zranitelné vyjednávací pozici zemědělců a jejich organizací, nedávným případům značné volatility nákladů na zemědělské vstupy a tržních cen a potřebě účinnějšího přenosu cen v rámci dodavatelského řetězce by měly smlouvy v odvětví mléka a mléčných výrobků s dobou trvání delší než šest měsíců a smlouvy v ostatních zemědělských odvětvích s dobou trvání delší než dvanáct měsíců obsahovat ustanovení o revizi, které mohou uplatnit zemědělci nebo jejich organizace, například v případě nepředvídané okolnosti, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, výskyt nákaz zvířat, geopolitické napětí nebo jakékoli jiné důvody. Takové ustanovení by mělo zemědělcům umožnit kdykoli po uplynutí prvních šesti nebo, podle okolností, dvanácti měsíců požádat o revizi prvků smlouvy a umožnit jim, aby smlouvu ukončili, není-li možné dosáhnout dohody. Tím by však nemělo být dotčeno právo stran sjednávat jiné možnosti revize smlouvy.

(26)

Aby se zvýšila transparentnost smluv a přispělo ke spravedlivějším obchodním praktikám, měly by mít členské státy možnost požadovat registraci písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů.

(27)

Některé iniciativy v oblasti vertikální a horizontální spolupráce týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat požadavky, které jsou přísnější než povinné požadavky, mohou mít pozitivní dopad na cíl společné zemědělské politiky, kterým je zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a na cíl zajistit udržitelný rozvoj Unie. Proto by se na tyto iniciativy v určitých případech neměl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(28)

V obdobích závažné nerovnováhy na trhu mohou určité kategorie kolektivních opatření soukromých hospodářských subjektů přispět ke stabilizaci dotčených odvětví. Tato kolektivní opatření soukromých hospodářských subjektů by mohla spočívat například ve stažení jejich produktů z trhu nebo v jejich bezplatné distribuci, včetně darování dobročinným organizacím. S cílem zajistit, aby soukromé hospodářské subjekty měly k provádění těchto opatření potřebné zdroje, by měla mít Komise možnost na podporu těchto opatření poskytnout zdroje Unie ze zemědělské rezervy. Členské státy by rovněž měly mít možnost bezodkladně přidělit další vnitrostátní zdroje.

(29)

Ve svém sdělení ze dne 19. února 2025 nazvaném „Vize pro zemědělství a potraviny“ Komise připomíná, že chov hospodářských zvířat je důležitou součástí odvětví zemědělství Unie, její konkurenceschopnosti a soudržnosti. Udržitelné systémy chovu hospodářských zvířat mají zásadní význam pro hospodářství Unie, životaschopnost venkovských oblastí a ochranu životního prostředí a venkovské krajiny. Odvětví chovu hospodářských zvířat v Unii je obzvláště zranitelné vůči různým otřesům a celosvětové konkurenci a musí splňovat přísné výrobní normy, které nejsou vždy trhem odměňovány. V této souvislosti je třeba uznat v zájmu jak výrobců, tak spotřebitelů v Unii přirozené složení masa a masných výrobků. Výrazy související s masem mají často kulturní a historický význam. Je tudíž vhodné chránit výrazy související s masem, aby se zvýšila transparentnost na vnitřním trhu, pokud jde o složení potravin a jejich výživový obsah, a zajistilo, že spotřebitelé mohou přijímat informovaná rozhodnutí. Toto vyjasnění je důležité zejména pro ty spotřebitele, kteří hledají specifický výživový obsah, který je tradičně spojován s masnými výrobky. Pro účely nařízení (EU) č. 1308/2013 a v oblasti jeho působnosti by se proto „masem“ měly rozumět jedlé části zvířat.

(30)

Kromě toho, pokud jde o zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU a potravinářské produkty, které v této příloze uvedeny nejsou, měly by být některé výrazy vyhrazeny pro produkty získávané z masa, aniž jsou dotčeny technologické postupy používané při produkci, jejichž cílem není zcela nebo částečně nahradit maso nebo jakoukoli masnou složku, nebo pro produkty s názvem, v němž jsou tyto výrazy použity ve spojení se slovem nebo slovy k označení živočišného druhu, z něhož zemědělský produkt pochází, aniž je dotčeno použití těchto výrazů pro produkty rybolovu a akvakultury, jak jsou definovány v legislativních aktech Unie o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury. Aby se zohlednilo, že existují určité produkty, které nejsou získány z masa a jejichž přesná povaha je zřejmá díky zavedenému dlouhodobému používání a pro spotřebitele nezpůsobuje žádné možné nejasnosti, mělo by být v čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 doplněno zmocnění Komise k vypracování seznamu názvů, které by bylo povoleno používat samostatně nebo ve spojení s jinými slovy označujícími název masa, přičemž se v tomto seznamu zohlední způsob, jakým jsou výrazy používány v různých jazycích.

(31)

Aby mohli pěstitelé cukrové řepy využívat výhod větší smluvní jasnosti a aby byl zajištěn harmonizovaný smluvní rámec a zároveň zohledněna specifičnost odvětví cukrové řepy, měly by být nákupní podmínky ve smlouvách o dodávkách cukrové řepy sladěny s podmínkami pro používání písemných smluv v jiných zemědělských odvětvích.

(32)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(33)

V zájmu posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci by měla být změněna určitá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o typy intervencí, které existují v určitých od (9) větvích. Cílem těchto změn je podnítit zemědělce, aby se stali nebo zůstali členy organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013, a to s ohledem na pozitivní úlohu, kterou organizace producentů a sdružení organizací producentů hrají při posilování vyjednávací síly producentů. Kromě toho by se v zájmu zajištění účinnější a cílenější podpory organizací producentů prostřednictvím strategických plánů vypracovaných členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „strategické plány SZP“) měla stanovit možnost zvýšit finanční podporu Unie na operační programy v určitých odvětvích.

(34)

V některých členských státech zůstává hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů v porovnání s celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny hluboko pod průměrem Unie. Z dostupných finančních pobídek mohou členské státy již nyní poskytovat vnitrostátní finanční podporu podle článku 53 nařízení (EU) 2021/2115 organizacím producentů nacházejícím se v určitých regionech, kde se stupeň organizovanosti producentů pohybuje výrazně pod průměrem Unie. S cílem zvýšit konkurenceschopnost, posílit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci a zřídit nové organizace producentů by měla být organizacím producentů v členských státech, v nichž je stupeň organizovanosti producentů po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění příslušného operačního programu, nižší než 10 %, poskytnuta finanční pobídka spočívající ve zvýšení finanční podpory Unie o 10 %.

(35)

Pro usnadnění generační výměny v odvětví zemědělství a na podporu vstupu nových členů do organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny a v ostatních odvětvích, jak je uvedeno v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, by měla být mladým zemědělcům a novým zemědělcům, kteří vstoupí do organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013, poskytnuta pobídka. Proto by mělo být umožněno zvýšit finanční podporu Unie o 20 procentních bodů na výdaje spojené s investicemi provedenými v podnicích mladých zemědělců nebo nových zemědělců, kteří se poprvé stanou členy uznané organizace producentů.

(36)

Vzhledem k opakovanému výskytu nepříznivých povětrnostních jevů, přírodních katastrof a napadení plodin chorobami nebo škůdci v posledních letech se ukázalo, že je pro organizace producentů a sdružení organizací producentů užitečné, aby měly možnost přesměrovat finanční prostředky, včetně finanční podpory Unie v rámci operačního fondu, na intervence potřebné k řešení následků těchto jevů. Je proto nezbytné stanovit možnost, aby se za určitých podmínek zvýšila finanční podpora Unie stanovená v čl. 52 odst. 1, článku 62, čl. 65 odst. 1 a článku 68 nařízení (EU) 2021/2115 z 50 % na 70 % skutečně vynaložených nákladů.

(37)

S cílem podpořit zavádění typů intervencí v ostatních odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 by měly mít členské státy od 1. ledna 2025 umožněnu větší flexibilitu při úpravách přidělení finančních prostředků těmto odvětvím. Členské státy by proto měly mít možnost využít až 6 % svých přídělů na přímé platby, a to po posouzení důsledků pro úroveň podpory příjmu.

(38)

Nařízení (EU) 2021/2115 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(39)

S cílem zajistit, aby zdroje Unie ze zemědělské rezervy mohly být poskytnuty členským státům na podporu kolektivních opatření soukromých hospodářských subjektů v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, by měla být možnost použití zemědělské rezervy rozšířena na podporu kolektivních opatření, pokud Komise rozhodne, že se na tato opatření nevztahují pravidla hospodářské soutěže.

(40)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (10) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(41)

S cílem poskytnout hospodářským subjektům na trhu potřebný čas na přizpůsobení a umožnit Komisi, aby posoudila stávající vnitrostátní systémy a postupy, by mělo být uplatňování pravidel týkajících se vyhrazení nepovinných výrazů „spravedlivý“ a „rovný“ a výrazů s významem rovnocenným těmto výrazům a výrazu „krátké dodavatelské řetězce“ odloženo o dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby mohly hospodářské subjekty přizpůsobit své smluvní vztahy novým pravidlům pro písemné smlouvy a aby organizace producentů v odvětví mléka mohly upravit své stanovy, mělo by obdobně být uplatňování těchto pravidel odloženo o 2 roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby mohly hospodářské subjekty na trhu přizpůsobit a upravit své strategie uvádění na trh, mělo by být uplatňování definic a vyhrazených označení pro maso a masné výrobky odloženo o tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Produkty, které byly vyprodukovány nebo dovezeny v souladu s pravidly platnými přede dnem, od kterého se začnou používat nová pravidla, by však mohly být nadále uváděny na trh po dobu nejvýše šesti let od vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo do dne vyčerpání zásob, podle toho, co nastane dříve,

1)

V čl. 75 odst. 3 se písmeno j) nahrazuje tímto:

2)

Článek 78 se mění takto:

3)

V části II hlavě II kapitole I oddíle 1 se vkládá nový pododdíl, který zní:

4)

Článek 148 se nahrazuje tímto:

5)

V čl. 149 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

6)

Článek 152 se mění takto:

7)

Článek 153 se mění takto:

8)

V čl. 157 odst. 1 písm. c) se vkládá nový bod, který zní:

9)

Článek 168 se nahrazuje tímto:

10)

Článek 210a se mění takto:

11)

V článku 222 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

12)

V článku 222a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

13)

V příloze VII se vkládá nová část, která zní:

„ČÁST Ia

Označení masa a masných výrobků

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2283/oj).“"

14)

Příloha X se mění takto:

1)

Článek 52 se mění takto:

2)

V článku 62 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

3)

V čl. 65 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

4)

V článku 68 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

5)

V článku 88 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„b)

výjimečná opatření podle článků 219, 220, 221 a 222 nařízení (EU) č. 1308/2013.“