(EU) 2026/1563Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/1563 ze dne 3. července 2026, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772, pokud jde o zjednodušení některých standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti

AR 1 k bodu 4

(Všeobecný účel)

Pojmy „obecné finanční zprávy“ a „obecné zprávy o udržitelnosti “ se vztahují na zprávy, které:

AR 2 k bodu 11

(Témata specifická pro daný subjekt)

V závislosti na skutečnostech a okolnostech podniku mohou existovat i jiná témata než ta, která jsou zahrnuta v tematických požadavcích ESRS, jež podnik zahrne po posouzení významnosti . Může tomu tak být v případě, že jeho obchodní model a strategie jsou spojeny s významnými dopady , riziky a  příležitostmi , které neodpovídají tématům ESRS.

AR 3 k bodu 11

(Požadavky na zveřejňování informací specifických pro daný subjekt)

Při vypracovávání informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:

AR 4 k bodu 11

(Zveřejňování informací a ukazatelů specifických pro daný subjekt)

Při určování užitečnosti ukazatelů pro zahrnutí do zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:

AR 5 k bodu 12

(Zdroje pro zveřejňování informací specifických pro daný subjekt)

Při vypracovávání informací specifických pro daný subjekt může podnik využít dostupné osvědčené postupy, rámce nebo standardy pro podávání zpráv, jako jsou odvětvové pokyny IFRS a standardy Global Reporting Initiative (GRI) (včetně témat a odvětvových standardů GRI).

AR 6 k bodům 19–20

(Informace posuzované jako celek)

Pro splnění cíle své zprávy o udržitelnosti stanoveného v bodě 3 podnik zváží, zda zpráva o udržitelnosti jako celek poskytuje věrnou prezentaci jeho významných dopadů , rizik a  příležitostí . Při tomto posouzení se bere v úvahu celkový obraz, který poskytují informace zveřejněné v rámci zprávy o udržitelnosti, a nikoli jednotlivá zveřejnění samostatně. To může vést k doplnění informací specifických pro daný subjekt, jakož i k provedení ustanovení bodu 24 s využitím kritérií významnosti informací uvedených v bodě 23.

Použití jednoho nebo více ustanovení kapitol 5.4, 7.3, 7.4 nebo 7.7 neohrožuje věrnou prezentaci, pokud podnik poskytne vysvětlení, které umožní uživatelům porozumět dopadům na vykazované informace a z toho vyplývajícím omezením.

AR 7 k bodu 20 písm. b)

(Další informace v jiných rámcích pro podávání zpráv)

V jiných rámcích pro podávání zpráv se „další informace“ týkají obsahu, který musí podnik zveřejnit nad rámec požadavků stanovených ve standardech, aby byla zajištěna věrná prezentace. V ESRS slouží ke stejnému účelu pojem „zveřejňování informací specifických pro daný subjekt“.

AR 8 k bodu 23

(Rozhodnutí)

Při zvažování užitečnosti informací pro rozhodování podnik zohledňuje informace, které skupiny takových uživatelů potřebují, aniž by měly za cíl uspokojit všechny specifické informační potřeby každého jednotlivého uživatele.

AR 9 k bodu 27

(Přístup „shora dolů“)

Přístup shora dolů umožňuje podniku zabránit zbytečné práci při posuzování významnosti nebo nevýznamnosti jeho dopadů , rizik nebo příležitostí pro téma nebo dílčí téma. Přístup shora dolů obecně nevyžaduje, aby podnik prováděl posouzení významnosti na úrovni jednotlivých dopadů, rizik a příležitostí. V některých případech může být nezbytná podrobnější úroveň posouzení, pokud lze důvodně očekávat, že povede k odlišnému závěru o významnosti dopadů, rizik nebo příležitostí podniku pro dané téma nebo dílčí téma.

Podle přístupu shora dolů lze dospět k závěru o významnosti na úrovni tématu u kombinovaných dopadů, rizik a příležitostí.

AR 10 k bodům 27–28

(Kombinace přístupů)

Podnik může kombinovat použití přístupu „shora dolů“ u některých témat s použitím analýzy „zdola nahoru“ u témat jiných.

AR 11 k bodu 27

(Zeměpisné oblasti)

Zeměpisné oblasti nebo zeměpisné souvislosti lze analyzovat na různých úrovních (stát, region, kraj, povodí, ekosystém nebo lokalita ) podle jejich relevance pro posouzení.

AR 12 k bodu 29

(Požadavky na zveřejňování informací v ESRS 2 Obecné informace)

Požadavky na zveřejňování informací v ESRS 2 Obecné informace jsou zásadní povahy, a proto je pravděpodobné, že povedou k významným informacím pro všechny podniky.

AR 13 k bodu 32

(Přiměřené a doložitelné informace a identifikace dopadů, rizik a příležitostí)

V souladu s použitím přiměřených a doložitelných informací, které má podnik k datu podání zprávy k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí (kapitola 7.4):

AR 14 k bodu 32

(Běžné interní a externí zdroje)

Podnik může vzít na podporu posouzení významnosti v úvahu následující běžné interní a externí zdroje: postupy podniku týkající se náležité péče v oblasti udržitelnosti a procesy obecného řízení rizik; zapojení dotčených zúčastněných stran ; zkušenosti ostatních; zprávy a statistiky, vědecké údaje a odborné poradenství.

AR 15 k bodu 32

(Charakteristika závažnosti a časového horizontu)

Při provádění posouzení významnosti (viz body 27 a 32) podnik nemusí analyzovat:

AR 16 k bodu 32

(Úroveň posouzení významnosti)

Následující body podporují určení úrovně, na které se provádí posouzení významnosti . Úroveň agregace nebo členění přijatá pro účely podávání zpráv se určuje odděleně od úrovně, na které se provádí posouzení významnosti, a v souladu s ustanoveními kapitoly 3.3.2 Úroveň agregace a členění.

U zeměpisných oblastí identifikovaných podle bodu 32 písm. b) může být nutné, aby podnik zvážil konkrétní kontext pro posouzení významnosti dopadů , rizik nebo příležitostí . To může být nezbytné, pokud například nelze určit významnost nebo nevýznamnost dopadu, rizika nebo příležitosti pro téma nebo dílčí téma bez zvážení konkrétního kontextu nebo pokud lze důvodně očekávat, že konkrétní kontext ovlivní závěr o významnosti daného dopadu, rizika nebo příležitosti.

U environmentálních témat patří mezi faktory, které ovlivňují existenci negativních dopadů v konkrétním kontextu zeměpisné oblasti , mimo jiné: místní kvalita ovzduší, vody a  půdy , dostupnost vody v oblastech s  vodním stresem a přítomnost ohrožených druhů a  ekosystémů v  oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti .

Pokud jde o dopady související s přírodou a  závislosti , první tři fáze přístupu LEAP (zjistit, vyhodnotit, posoudit) poskytují cenný odkaz na to, jak:

U sociálních témat patří mezi faktory, které ovlivňují existenci negativních dopadů v konkrétním kontextu zeměpisné oblasti, mimo jiné: konfliktem zasažené a vysoce rizikové oblasti a přítomnost zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou původní obyvatelé nebo migrující pracovníci.

AR 17 k bodu 37

(Posouzení významnosti pro podniky spravující investice za určitých podmínek)

Pokud podnik spravuje investice podléhající fiduciární povinnosti jménem svých klientů na základě pověření dohodnutého s těmito klienty, aniž by si ponechával rizika nebo užitky plynoucí z vlastnictví, neočekává se, že tento podnik posuzuje dopady , rizika a  příležitosti související s těmito investicemi.

AR 18 k bodům 38–39

(Příklady souvisejících dopadů)

Níže jsou uvedeny dva příklady dopadů , které jsou spojeny s podnikem:

AR 19 k bodům 38–39

(Kvalitativní hlediska a kvantitativní prahové hodnoty)

Při přístupu „shora dolů“ mohou k vyvození závěru o  významnosti postačovat kvalitativní hlediska. Při přístupu „zdola nahoru“ může podnik uplatnit buď kvalitativní hlediska, nebo kvantitativní prahové hodnoty, a to v závislosti na povaze dopadu , dostupných údajích a dalších okolnostech.

AR 20 k bodům 38–39

(Kroky při posuzování významnosti dopadů)

Při posuzování významnosti dopadů podnik zváží následující kroky:

AR 21 k bodům 38–39

(Pojmy používané v jiných rámcích pro podávání zpráv)

Pojem „nejpodstatnější dopady“ se v některých stávajících rámcích pro podávání zpráv vztahuje na dopady , které jsou v ESRS popsány jako „významné dopady“.

AR 22 k bodům 40–41

(Míra, rozsah a nenapravitelnost)

Závažnost dopadu se posuzuje na základě jeho míry, rozsahu a nenapravitelnosti:

Kterákoli z těchto tří charakteristik (míra, rozsah a nenapravitelnost) může způsobit, že negativní dopad bude závažný.

AR 23 k bodu 42

(Zúčastněné strany)

Typickými kategoriemi dotčených zúčastněných stran podniku jsou: pracovníci a  zástupci pracovníků v rámci vlastní pracovní síly podniku a v jeho předcházejících a následných hodnotových řetězcích , komunity ovlivněné jeho podnikatelskými činnostmi nebo činnostmi v předcházejících a následných hodnotových řetězcích a  spotřebitelé a  koncoví uživatelé jeho výrobků a služeb. Zohlednění dotčených zúčastněných stran vyžaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost zúčastněným stranám v rámci těchto kategorií, které se nacházejí ve zvláště zranitelné situaci.

Přírodu lze považovat za tichou zúčastněnou stranu.

AR 24 k bodu 42

(Zapojení dotčených zúčastněných stran)

Pokud podnik v rámci případného postupu náležité péče zapojuje dotčené zúčastněné strany s cílem identifikovat, posoudit a řešit negativní dopady , výsledky tohoto zapojení představují cenný vstup pro jeho posouzení významnosti , aniž by bylo nutné zavést samostatný proces zapojení pro posouzení významnosti. Podnik si však může při posuzování významnosti vyžádat také přímé vstupy od dotčených zúčastněných stran nebo jejich zástupců (jako jsou zástupci zaměstnanců nebo odbory), jakož i  uživatelů zpráv o udržitelnosti a dalších odborníků. To zahrnuje zpětnou vazbu k závěrům podniku ohledně identifikace významných dopadů, rizik nebo příležitostí , ale i ohledně témat , o nichž má být podána zpráva.

AR 25 k bodu 42

(Zástupci pracovníků)

V souladu se směrnicí 2013/34/EU (směrnice o účetnictví), ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, vedení podniku informuje zástupce pracovníků na příslušné úrovni a projedná s nimi příslušné informace a způsoby získávání a ověřování informací o udržitelnosti. Takový postup a případně související komunikace s příslušnými správními, řídicími a dozorčími orgány představují cenný prvek zapojení zúčastněných stran.

AR 26 k bodu 43 písm. a)

(Zohlednění provedených politik a opatření)

Pro ilustraci, pro účely zohlednění provedených politik a  opatření v rámci posouzení významnosti ve vztahu k bodu 43 písm. a), pokud dojde k úniku ropy, snaha o zamezení úniku se považuje za zmírnění, zatímco odstranění škody nebo újmy, která byla způsobena únikem, se považuje za nápravu .

AR 27 k bodu 43 písm. b)

(Samostatná politika)

Pokud politika předpokládá budoucí opatření , aby bylo zajištěno, že je při snižování závažnosti nebo pravděpodobnosti dopadu účinná, existence této politiky a souvisejících budoucích opatření se při posouzení významnosti daného dopadu nezohledňuje.

AR 28 k bodu 43 písm. c)

V případech popsaných v bodě 43 písm. c) podnik podle potřeby přizpůsobí svůj přístup k posouzení významnosti , aby uspokojil informační potřeby uživatelů , jak je popsáno v bodě 23.

AR 29 k bodu 48

(Řízení interních rizik)

Rámec pro řízení interních rizik je cenným vstupem pro posouzení významnosti rizik a  příležitostí . V případě úvěrových institucí a pojišťoven mohou být podkladem pro posouzení významnosti použitelné obezřetnostní regulační rámce.

AR 30 k bodu 49

(Závislosti)

Závislosti mohou ovlivnit:

AR 31 k bodu 49

(Příspěvek k finančním následkům)

Při posuzování významnosti rizik a  příležitostí podnik zváží jejich příspěvek k  finančním následkům v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu s použitím:

AR 32 k bodu 51

(Dopady nebo rizika vyplývající z opatření)

Níže je uveden příklad takových situací. Výsledkem plánu přechodu ke zmírňování změny klimatu jsou významné negativní dopady nebo rizika související s  vlastní pracovní silou . S cílem podpořit propojené informace (viz kapitola 9.1) podnik:

AR 33 k bodu 52

(Významné zeměpisné oblasti)

Podnik zváží rozčlenění vykazovaných informací podle významných zeměpisných oblastí (viz AR 11) na vhodné úrovni, pokud závažnost základních významných dopadů ve vysoké míře závisí na charakteristikách kontextu těchto zeměpisných oblastí nebo pokud existují podstatné rozdíly v činnostech podniku ovlivňujících tyto zeměpisné oblasti.

Přijatá úroveň agregace nesmí zastírat vzájemné vazby mezi dopady, riziky a jejich příčinami, které existují v konkrétních zeměpisných souvislostech, jako jsou kumulativní dopady na ekosystémy nebo sdílené zdroje.

AR 34 k bodu 53

(Nevhodná úroveň agregace)

Informace mohou být zastřeny, pokud by nevhodná úroveň agregace mohla ovlivnit rozhodování primárních uživatelů účetní závěrky pro všeobecné účely nebo rozhodování ostatních uživatelů obecných zpráv o udržitelnosti . Nevhodná úroveň agregace dopadů , rizik a  příležitostí může být důsledkem agregace dopadů, rizik a příležitostí, které nemají společné charakteristiky, nebo rozčlenění dopadů, rizik a příležitostí, které společné charakteristiky mají. Informace je zastřena, pokud je významná informace skryta informací nevýznamnou.

AR 35 k bodu 61

(Dceřiný podnik s jiným vykazovaným obdobím)

Při zahrnutí dceřiných podniků s jinými vykazovanými obdobími do konsolidované zprávy o udržitelnosti může podnik použít příslušná účetní ustanovení, která se těmito okolnostmi zabývají.

AR 36 k bodu 61

(Podíl na společných činnostech)

Aniž je dotčena úleva podle bodu 92, podnik klasifikuje jako „ vlastní činnost “ dopady , rizika a  příležitosti související s podílem na aktivech, závazcích, výnosech a nákladech jeho společných činností uznaných v účetní závěrce.

AR 37 k bodům 62–63

(Podávání zpráv o hodnotovém řetězci pro podniky spravující investice za určitých podmínek)

Pokud podnik spravuje investice podléhající fiduciární povinnosti jménem svých klientů na základě pověření dohodnutého s těmito klienty, aniž by si ponechával rizika nebo užitky plynoucí z vlastnictví, neočekává se, že tento podnik poskytne údaje o těchto investicích.

AR 38 k bodu 63

(Ukazatele a hodnotový řetězec)

Podnik je povinen zahrnout ukazatele specifické pro daný subjekt, které pokrývají jeho předcházející a následný hodnotový řetězec , pokud je to nezbytné podle bodu 11, protože ukazatele vymezené v tematických standardech ESRS zahrnují pouze vlastní činnost, s výjimkou emisí skleníkových plynů (ESRS E1-8).

AR 39 k bodu 71

(Pronajatá aktiva)

Tím, kdo například způsobuje znečištění , spotřebovává energii nebo vodu v pronajatém zařízení, je nájemce, a nikoli pronajímatel. Nájemce proto posuzuje významné dopady spojené s užíváním pronajatých aktiv v rámci své vlastní činnosti.

AR 40 k bodu 84 písm. b)

(Revize srovnávacích údajů)

Podnik není povinen revidovat srovnávací údaj na základě nově získaných informací, pokud revidované srovnávací údaje neposkytují užitečné informace, například pokud metodika odhadu příslušného ukazatele k datu podání zprávy systematicky závisí na vstupních údajích z předchozího období.

AR 41 k bodu 89

(O úsudcích)

Při přípravě zprávy o udržitelnosti podnik vyvozuje různé úsudky nad rámec těch, které zahrnují odhady, jež mohou podstatně ovlivnit vykazované informace, například v případě:

AR 42 k bodu 89

(Použití přiměřených a doložitelných předpokladů a odhadů)

Použití přiměřených odhadů, a to i při vypracování scénáře nebo analýzy citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy zprávy o udržitelnosti podniku. To nesnižuje užitečnost těchto informací, pokud jsou podstatné předpoklady a odhady vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B).

AR 43 k bodu 89

(Použití přiměřených a doložitelných předpokladů a odhadů)

Požadavek v bodě 88 písm. (b)se týká odhadů, které vyžadují ty nejobtížnější, nejsubjektivnější nebo nejsložitější úsudky.

AR 44 k bodu 92

(Úleva a emise skleníkových plynů rámce 3)

Při přípravě informací o hrubých emisích skleníkových plynů rámce 3 v mezích stanovených v tomto standardu a v AR 19 k ESRS E1 Změna klimatu se použije AR 24 k ESRS E1 Změna klimatu.

AR 45 k bodu 94

(Přiměřené a doložitelné informace, které jsou k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí)

Přiměřené a doložitelné informace zahrnují nejen faktory, které jsou specifické pro podnik, ale i obecné podmínky ve vnějším prostředí. Přiměřené a doložitelné informace zahrnují informace o minulých událostech, současných podmínkách a prognózách budoucích podmínek. Podnik není povinen provádět s ohledem na tyto informace vyčerpávající vyhledávání.

Při posuzování toho, zda by příprava informací k datu podání zprávy vyžadovala nadbytečné náklady nebo úsilí, musí podnik individuálně nebo společně zvážit kritéria, jako jsou:

Při posuzování dostupnosti informací podnik:

AR 46 k bodu 99 (Chyby v předchozím období)

Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti ve zprávě o udržitelnosti podniku za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací:

Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů , přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace.

AR 47 k bodu 101

(Informace, které lze vynechat)

Skutečnost, že podniky, které nejsou usazeny v Unii, nejsou povinny vykazovat tytéž informace, nelze použít k odůvodnění vynechání informací podle bodu 101 písm. a).

AR 48 k bodu 111

(Prezentace podrobnějších informací)

Podnik může ve zprávě o udržitelnosti používat vnitřní odkazy napříč různými částmi nebo dílčími částmi (včetně dodatků), aby usnadnil pochopení vazeb, které existují mezi různými položkami informací. Tyto vnitřní odkazy nejsou začleněním formou odkazu.

AR 49 k bodu 113 písm. a)

(Souvislosti ve zprávě o udržitelnosti)

Souvislosti ve zprávě o udržitelnosti zahrnují:

AR 50 k bodu 115

(Použitá měna)

U peněžních částek podnik použije stejnou měnu jako v účetní závěrce.

AR 1 k bodu 4 písm. a)

Rozdíly oproti mezi pro vykazování použité v konsolidované účetní závěrce mohou vznikat, je-li dceřiný podnik vyloučen z konsolidace, protože je finančně nevýznamný (ESRS 1 Obecné požadavky, bod 62).

AR 2 k bodu 6

Úlevy, možnosti nebo jiná zvláštní ustanovení, která je třeba zvážit, jsou následující:

Podnik může informace požadované podle bodu 6 prezentovat v oddíle Obecné informace své zprávy o udržitelnosti nebo spolu s příslušnými zveřejněnými informacemi, kterých se tyto informace týkají.

AR 3 k bodu 9

Podnik může informace požadované v bodě 9 prezentovat buď v obecné části své zprávy o udržitelnosti , nebo spolu s příslušnými tematickými informacemi.

AR 4 k bodu 10

Podnik může informace požadované v bodě 10 prezentovat buď v obecné části své zprávy o udržitelnosti , nebo v rámci obsahového rejstříku, jak je uvedeno v ESRS 2 Obecné informace IRO-2, AR 29, pokud se pro tuto možnost rozhodne.

AR 5 k bodu 12

Pro účely tohoto zveřejnění zahrnuje řízení významných dopadů , rizik a  příležitostí zavedený postup náležité péče.

AR 6 k bodu 12 písm. a)

Genderová diverzita v představenstvu se vypočítá jako průměrný poměr počtu žen a mužů v představenstvu (10).

AR 7 k bodu 12 písm. b)

Odborné znalosti týkající se udržitelnosti se vztahují na odborné znalosti, kterými orgány přímo disponují nebo k nimž mají přístup.

AR 8 k bodu 12 písm. c)

Popis povinností sestává z přehledu týkajícího se způsobu, jak jsou povinnosti každého orgánu nebo jednotlivce, pokud jde o významné dopady , rizika a  příležitosti a související témata , zohledněny v mandátu podniku, pověřeních těchto orgánů a dalších souvisejících politikách .

AR 9 k bodu 16

Podnik může prezentovat informace požadované v bodě 16 ve formě tabulky, v níž uvede křížový odkaz na hlavní kroky svého postupu náležité péče a na příslušné informace zveřejněné ve zprávě o udržitelnosti .

AR 10 k bodu 18

Podnik zohlední úplnost a integritu údajů a přesnost výsledků odhadů jako aspekty, které jsou relevantní v souvislosti s řízením rizik spojeným s postupem podávání zpráv.

AR 11 k bodu 20 písm. c)

Zveřejnění podstatných odvětví je důležité pro uživatele , jelikož pomáhá pochopit významné dopady , rizika a  příležitosti , s nimiž je podnik spojen, zejména pokud jsou v daném odvětví běžné. Kromě toho toto zveřejnění pomáhá porozumět případným informacím specifickým pro daný subjekt, zahrnutým do zprávy o udržitelnosti , které se týkají aspektů, jež jsou specifické pro podnik, nebo jsou v daném odvětví běžné.

AR 12 k bodu 20 písm. c)

Odvětví, v nichž podnik působí, jsou odvětvími jeho vlastní činnosti.

AR 13 k bodu 20 písm. b) a c)

Odvětví, trh a skupina výrobků , služeb nebo spotřebitelů se považují za podstatné, pokud:

V případě podstatných odvětví vyplývajících z činností, jež mají pro skupinu interní povahu, platí pouze kritérium uvedené v písmenu b).

ESRS 2 Obecné informace nepředepisuje specifický systém klasifikace podnikatelských činností. Při zveřejňování svých podstatných odvětví může podnik použít jeden z následujících přístupů:

AR 14 k bodu 20 písm. d) podbodu i)

Výpočet příjmů získaných z odvětví fosilních paliv vychází z příjmů z průzkumu, těžby, dobývání, výroby, zpracování, skladování, rafinace nebo distribuce fosilních paliv, včetně jejich přepravy a skladování a obchodu s nimi, jak je vymezeno v čl. 2 bodě 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (17).

AR 15 k bodu 24

Podnik může zvážit vazby, které existují mezi bodem 24 a IRO-2 bodem 37 písm. a), aby prezentoval obsah způsobem, který zamezí duplicitám a usnadní pochopení informací vykazovaných v souladu s těmito body. Bod 24 se zaměřuje na vykazování vzájemného vztahu významných dopadů , rizik a  příležitostí podniku s jeho strategií a  obchodním modelem . IRO-2 bod 37 písm. a) se zaměřuje na popis těchto dopadů, rizik a příležitostí a na to, jakým způsobem pravděpodobně ovlivní lidi a životní prostředí.

AR 16 k bodům 25 a 26

Pokud jsou informace obsaženy v účetní závěrce, mohou být začleněny formou odkazu (viz ESRS 1 Obecné požadavky, kapitola 9.3).

AR 17 k bodu 27

Při přípravě informací o  předpokládaných finančních následcích podnik zváží, jakým způsobem očekává, že se změní jeho finanční situace, finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu vzhledem k jeho strategii řízení rizik a  příležitostí , přičemž zohlední:

AR 18 k bodům 25 a 27

Kvantitativní informace mohou sestávat z nepeněžních údajů, jako jsou objemy, počet výrobků nebo počet zaměstnanců .

AR 19 k bodům 25 a 27

Při prezentaci informací vykazovaných v souladu s body 25 a 27 o  aktuálních finančních následcích a  předpokládaných finančních následcích může podnik zvážit propojení s informacemi vykazovanými v souladu s GDR-A, bodem 46 písm. b) a c) o finančních zdrojích přidělených na klíčová opatření .

AR 20 k bodům 25 a 27

Požadavek na zveřejňování informací týkající se aktuálních finančních následků a  předpokládaných finančních následků má poskytnout informace, které doplňují informace uvedené v účetní závěrce. Požadavky na to, jak podpořit srozumitelnost vztahů mezi riziky a  příležitostmi a informacemi vykazovanými v účetní závěrce viz kapitola 9 ESRS 1 Obecné požadavky.

AR 21 k bodům 28 a 29

Pokud podnik nemůže poskytnout kvantitativní informace podle bodů 28 a 29, očekává se, že poskytne kvalitativní informace, které jsou užitečné pro rozhodování, podle bodu 23 ESRS 1 Obecné požadavky. V takovém případě se rovněž použije bod 24 ESRS 1 Obecné požadavky.

AR 22 k bodu 35 písm. a)

Pokud je to relevantní a nad rámec obecných informací, mohou vstupní údaje zahrnovat postupy náležité péče, které byly podkladem pro posouzení, konkrétní zdroje údajů, odvětvovou srovnávací analýzu a procesy řízení rizik ; zapojení dotčených zúčastněných stran ; zkušenosti z oboru a srovnatelné skupiny; zprávy, statistiky a vědecké údaje a zapojení odborníků.

AR 23 k bodu 35 písm. a)

Očekává se, že popis procesu identifikace a posouzení významných rizik a  příležitostí bude zahrnovat závislosti , je-li to relevantní.