(EU) 2026/1540Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1540 ze dne 6. července 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz nových pneumatik z kaučuku používaných pro osobní automobily, autobusy nebo nákladní automobily s indexem nosnosti nepřesahujícím 121 (dále jen pneumatiky) pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 21. května 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě článku 5 základního nařízení antidumpingové šetření týkající se dovozu nových pneumatik z kaučuku používaných pro osobní automobily, autobusy nebo nákladní automobily s indexem zatížení nepřevyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“ nebo „ČLR“). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 7. dubna 2025 podala Coalition Against Unfair Tyre Imports (Koalice proti nekalému dovozu pneumatik) (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou pneumatik pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1538 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Proběhla slyšení se společností 4M Pro&Invest Sp. z o.o. (dále jen „4M Pro&Invest Sp. z o.o.“), obchodníkem s výrobkem, který je předmětem šetření, jež není ve spojení, jakož i s Koalicí dovozců osobních a lehkých nákladních automobilů (dále jen „Koalice dovozců osobních a lehkých nákladních automobilů“), která zastupuje dva dovozce výrobku, který je předmětem šetření, jež nejsou ve spojení, společnosti Deldo Autobanden NV (dále jen „Deldo“) a Interpneu Handelsgesellschaft mbH (dále jen „Interpneu“).

(7)

Několik výrobců v Unii (žadatelů nebo podporovatelů podnětu) požádalo o anonymitu v průběhu celého šetření a tvrdilo, že existuje riziko závažných nepříznivých účinků v podobě odvetných opatření. Komise měla za to, že strany prokázaly dobré důvody ve smyslu čl. 19 odst. 1 základního nařízení, a poskytla těmto společnostem důvěrné zacházení ohledně jejich totožnosti.

(8)

Ostatní výrobci v Unii, kteří se přihlásili, si nepřáli zůstat v anonymitě. Avšak vzhledem k riziku, že výrobci v Unii, kterým byla poskytnuta anonymita, budou určeni vylučovací metodou, musela být anonymita rozšířena i na výrobce v Unii, kteří se přihlásili, ale o anonymitu nepožádali.

(9)

K podnětu a k zahájení řízení předložila připomínky řada stran.

(10)

Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, společnosti Deldo a Interpneu, tvrdili, že veřejně přístupná verze podnětu byla příliš upravena a neumožnila stranám provést úplné posouzení újmy, o které žadatelé tvrdili, že existuje. V této souvislosti požadovali, aby veřejně přístupná verze podnětu obsahovala kromě indexů také rozmezí i procentní podíl celkového prodeje a zisku v EU podle jednotlivých úrovní. Čínské sdružení gumárenského průmyslu (dále jen „CRIA“) tvrdilo, že příliš důvěrné zacházení s údaji o výrobním odvětví Unie, zejména s makroekonomickými ukazateli (výroba, prodej a podíl na trhu v Unii), mu neumožnilo plně uplatnit své právo na obhajobu.

(11)

Sdružení CRIA, společnosti Deldo, Interpneu a Giti Tyre Fujian Company Ltd. (dále jen „skupina GITI“), vyvážející výrobce, zpochybnily, že podnět dostatečně prokazuje újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Tyto zúčastněné strany tvrdily, že újma na úrovni 1 a 2 neexistovala, přičemž většina ukazatelů, jako je objem prodeje, podíl na trhu a ziskovost v Unii, zůstala na konci období šetření stabilní nebo se dokonce zlepšila. Navíc vzhledem k tomu, že z Číny se prakticky nedovážely žádné výrobky úrovně 1 a 2, tyto čtyři zúčastněné strany tvrdily, že případnou újmu nemohl způsobit čínský dovoz.

(12)

Sdružení CRIA a skupina GITI dále tvrdily, že mezi úrovněmi neexistuje zaměnitelnost / hospodářská soutěž, a proto čínský dovoz úrovně 3 nevyvíjí tlak na snižování cen vyšších koncových úrovní.

(13)

Pokud jde o informace dostupné v nedůvěrné verzi podnětu, Komise měla za to, že indexované údaje ukazují trendy údajů poskytnutých na důvěrném základě, a proto splňují kritérium smysluplného shrnutí. Komise se dále domnívala, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o újmě i příčinné souvislosti, aby bylo možné zahájit šetření zahrnující všechny tři úrovně. V tomto ohledu podnět prokázal, že objem výroby, kapacita a využití kapacity, jakož i objem prodeje odběratelům žadatelů, kteří nejsou ve spojení, klesly na každé úrovni, přičemž nejprudší pokles zaznamenala úroveň 3. I když se prodejní ceny zvýšily, byl tento nárůst nižší než míra zvýšení výrobních nákladů, a proto ziskovost v každé ze tří úrovní klesla. Kromě toho podnět rovněž prokázal na to, že toto významné zhoršení hospodářské situace žadatelů se časově shodovalo s významným nárůstem objemu čínského dovozu, jehož ceny se podbízely cenám žadatelů jak s ohledem na celou definici výrobku, tak i samostatně na úrovni 3, kde se soustředila většina čínského dovozu. V podnětu bylo rovněž vysvětleno, jak probíhala hospodářská soutěž mezi jednotlivými úrovněmi a jak byly vyšší koncové úrovně ovlivněny dovozem a cenami nižších úrovní. Výše uvedené důkazy byly ve fázi zahájení řízení považovány za dostatečné a šetření je do značné míry potvrdilo. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta.

(14)

Kromě toho sdružení CRIA, společnosti Deldo a Interpneu a skupiny Hankook a GITI předložily další připomínky k různým ukazatelům újmy, neexistenci příčinné souvislosti a zájmu Unie. Ty jsou podrobně popsány a řešeny v oddílech 4.6, 5 a 7.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby v Unii pro každý segment trhu (úrovně 1, 2 a 3) v období od 1. ledna do 31. prosince 2024, jakož i z hlediska zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 14,5 % celkového odhadovaného objemu výroby obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(17)

Nebyly obdrženy žádné připomínky, a předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(19)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení (Deldo, Delticon, AG (dále jen „Decticon“), Interpneu a 4M Pro&Invest). V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení (společnosti Deldo and Delticon), a sice na základě největšího objemu dovozu dotčeného výrobku. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci.

(20)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Triangle Tyre Co., Ltd. (dále jen „Triangle Tyre“), a společnost 4M Pro&Invest předložily připomínky k navrhovanému vzorku. Obě strany tvrdily, že obě společnosti zařazené do vzorku nejsou reprezentativní pro širší okruh dovozců, protože se v obou případech jedná o velké dovozce, kteří pracují s relativně nižšími rozpětími, neboť mohou těžit z větší vyjednávací síly a úspor z rozsahu. Kromě toho pro oba představovaly soukromé značky důležitou součást jejich prodejního portfolia. Společnost Triangle rovněž dodala, že vzorek není reprezentativní, protože jeden z dovozců je především on-line distributorem. Společnost 4M Pro&Invest zároveň uvedla, že oba dovozci sídlí v západní Evropě, v eurozóně, a proto dostatečně neodrážejí hospodářskou realitu rozmanitého trhu Unie. Společnost 4M Pro&Invest dále tvrdila, že měla být zařazena do vzorku, neboť se jedná o malou a střední společnost z východní Evropy, která se zabývá dovozem „úzce specializovaných pneumatik“.

(21)

V reakci na tato tvrzení se Komise domnívala, že může vybrat vzorek pouze z dostupné skupiny dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří poskytli odpověď na výběr vzorku, přičemž všichni (s výjimkou společnosti 4 M Pro&Invest) si jsou dosti podobní, tj. velcí dovozci s širokým portfoliem výrobků, včetně soukromých značek, působící v západní Evropě. Do vzorku byli zařazeni dva dovozci s největšími objemy dovozu, neboť byli považováni za nejreprezentativnější z hlediska objemu. Pokud jde o žádost společnosti 4M Pro&Invest o zařazení do vzorku, Komise měla za to, že vzhledem ke specifickému portfoliu výrobků dovážených touto společností, které se skládá téměř výhradně z „úzce specializovaných pneumatik“, jakož i k celkově velmi omezenému objemu dovozu (odpovídajícímu méně než 0,01 % objemu čínského dovozu v roce 2024) by její zařazení podstatně nezlepšilo reprezentativnost vzorku a v každém případě by nemělo významný dopad (váhu) ohledně zjištění týkajících se dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(22)

Poté, co společnost Delticon oznámila, že neposkytne odpověď na dotazník, Komise informovala strany, že se rozhodla nahradit tohoto dovozce po něm následujícím největším dovozcem z hlediska objemu dovozu dotčeného výrobku, společností Interpneu. Společnosti Deldo i Interpneu následně informovaly Komisi, že odpovědi na dotazník neposkytnou.

(23)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, společnost 4M Pro&Invest nebyla považována za reprezentativního dovozce. Komise proto tuto společnost nepožádala o poskytnutí odpovědi na dotazník.

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(25)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem 51 vyvážejících výrobců / skupin výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dvě skupiny vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(26)

Na základě informací obdržených ve fázi výběru vzorku byly do vzorku zařazeny společnosti Shandong Yongsheng Rubber Group Co., Ltd. (dále jen „Shandong Yongsheng“) a Hankook Group, které představují 21,7 % odhadovaného celkového množství vývozu pneumatik z Čínské lidové republiky do Unie v období šetření. Připomínky ke vzorku byly obdrženy od žadatele, sdružení CRIA, a od šesti vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců – společností Cheng Shin Tire and Rubber Co., Ltd. a Cheng Shin Rubber Ind., Ltd. (dále jen „skupina Cheng Shin“), skupin GITI a Hankook, společností Kumho Tire Co., Inc (dále jen „Kumho“), Qingdao Nexen Tire Corporation (dále jen „Nexen“) a Triangle Tyre.

(27)

Zúčastněné strany se většinou vyjadřovaly k reprezentativnosti vzorku s ohledem na rozdělení trhu na různé segmenty (4) („úrovně“), přičemž pět skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku požádalo o zařazení do vzorku nebo o individuální zjišťování.

(28)

Žadatel uvedl, že více než 90 % čínského dovozu do Unie tvořily pneumatiky úrovně 3 (segment pneumatik ekonomické třídy) a že pneumatiky úrovně 1 nebo 2 vyráběné skupinou Hankook tvořily pouze necelých 10 % (5). Tvrdil, že vzhledem k tomu, že váha společnosti Hankook ve vzorku se pohybovala mezi 50 % a 60 %, byl dovoz úrovně 1 nebo 2 nadměrně zastoupen, a vzorek proto nebyl reprezentativní pro celkový dovoz z Číny, pokud jde o segmenty trhu a průměrnou cenu. Žadatel dále tvrdil, že podle rozhodnutí Soudního dvora ve věci Fliesen-Zentrum se průměrné dovozní ceny každého typu výrobku musí co nejvíce blížit průměrné ceně dovozu dotčeného výrobku do Unie a že dovoz by měl co nejpřesněji odrážet tlak na ceny, který pociťuje výrobní odvětví Unie (6). Uvedl, že újma a dumpingová rozpětí založená na stávajícím vzorku by neodstranily újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Požádal o vyřazení skupiny Hankook ze vzorku a její nahrazení jiným výrobcem. Žadatel rovněž zjistil, že vykázané údaje o objemu dovozu, výrobě a domácím prodeji společnosti Shandong Yongsheng mohly být vykázány nesprávně, a pokud tomu tak bylo, měla by Komise tuto společnost ze vzorku vyloučit.

(29)

Sdružení CRIA uvedlo, že vzhledem k rozmanitosti pneumatik vyráběných a vyvážených čínskými výrobci, odlišným prodejním kanálům a segmentaci trhu, nebyl vzorek pouze dvou společností z 56 čínských vyvážejících výrobců, kteří předložili formuláře pro výběr vzorku, reprezentativní. Tvrdilo, že vzorek představující pouze 21,7 % celkového množství vývozu není dostatečně reprezentativní pro situaci čínských vyvážejících výrobců a že by Komise měla vzorek rozšířit o dvě společnosti. Uvedlo, že Komise má na rozšíření vzorku dostatek času a že by měla rovněž zvážit a přijmout žádosti o individuální dumpingové rozpětí.

(30)

Skupina Cheng Shin se domnívala, že vzorek představující 21,7 % odhadovaného celkového objemu vývozu je příliš malý, nepřiměřený a nereprezentativní pro čínský dovoz do Unie. Tvrdila, že podle jejího názoru by zařazení skupiny Cheng Shin v této fázi řízení, kdy je dostatek času a pracovních sil, jež umožňují přezkoumat další společnost, zvýšilo reprezentativnost vzorku. Na rozdíl od většiny čínských výrobců, tato společnost i) vyráběla pod svými vlastními značkami (Maxxis a CST), ii) dodávala výrobcům původních zařízení („OEM“), včetně společností jako BMW, Volkswagen a PSA, iii) investovala značné prostředky do výzkumu a vývoje a iv) nakupovala přírodní a syntetický kaučuk přímo ze zdrojů mimo Čínu, a proto její výrobní vstupy nebyly ovlivněny zkresleními. Dále tvrdila, že její zařazení do vzorku by zlepšilo pokrytí segmentů, protože vyrábí pneumatiky, které jsou všeobecně uznávány jako pneumatiky patřící do segmentu vyšší úrovně.

(31)

Skupina GITI se domnívala, že jako jeden z největších, ne-li největší výrobce úrovně 2 v Číně, by měla být zařazena do vzorku vyvážejících výrobců. Pracovala jak pro segment OEM, tak i segment náhradních pneumatik, podstatnou část vstupních materiálů získávala z mezinárodních trhů, dodržovala nařízení o odlesňování a již spolupracovala na některých pneumatikách pro autobusy nebo nákladní automobily (7), což by usnadnilo současnou správu a minimalizovalo administrativní zátěž Komise. Skupina GITI se rovněž odvolávala na věc Fliesen-Zentrum a tvrdila, že Komise by měla vybrat vzorek, který zajistí, aby se průměrné dovozní ceny každého typu výrobku co nejvíce blížily skutečnému průměru, a že v tomto případě vzorek neobsahoval společnosti úrovně 2. Odkázala rovněž na šetření týkající se solárních panelů (8), kde Komise výslovně zařadila do vzorku vývozců největší výrobce každého typu dotčeného výrobku, a na bionaftu (9), kde Komise zařadila další společnost s cílem zlepšit reprezentativnost čínského dovozu ve vztahu k sortimentu výrobků výrobního odvětví Unie a usnadnit srovnání mezi dovozními cenami a cenami v Unii. Skupina GITI dále tvrdila, že po vyloučení společností úrovně 2 by Komise nemohla stanovit cenové podbízení a prodej pod cenou v jednotlivých segmentech trhu, a jelikož přibližně 25 % výrobního odvětví Unie spadá do úrovně 2, jakékoli zjištění týkající se stavu výrobního odvětví Unie a dopadu čínského dovozu by bylo nevyhnutelně zpochybněno.

(32)

Skupina Hankook se domnívala, že vzorek řádně odráží segmentaci trhu. Nesouhlasila s argumenty žadatele, že by měla být ze vzorku vyloučena. Tvrdila, že základní nařízení vyžaduje, aby vzorek jako celek odrážel hospodářské a obchodní podmínky vyvážejících výrobců, nikoli však, aby každá jednotlivá společnost přesně odrážela tržní realitu vývozců pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily z Číny. Zařazení skupiny Hankook do vzorku proto přesně odráželo realitu na trhu. Za druhé, jelikož definice výrobku zahrnovala úrovně 1, 2 a 3, skupina Hankook považovala za odůvodněné, aby Komise vybrala výrobce, kteří prodávali pneumatiky i v jiných segmentech než v úrovni 3, jinak by byla definice výrobku omezena na úroveň 3. Za třetí, skupina Hankook se domnívala, že společnost Kumho a skupina GITI vyvážely do Unie pneumatiky úrovně 2, a proto podíl úrovně 2 činil více než 20 % celkového dovozu. Skupina Hankook dále uvedla, že prohlášení Soudního dvora ve věci „Fliesen-Zentrum“, že vzorek by měl „[co nejpřesněji odrážet] tlak na ceny vyvíjený na výrobní odvětví Unie“, neznamená, že by měly být vybrány pouze společnosti s nejnižšími cenami, jak tvrdil žadatel – vyloučením vyšších cen by se cenový tlak uměle zvýšil. Skupina Hankook proto uvedla, že by měla zůstat ve vzorku.

(33)

Společnost Kumho uvedla, že vzorek nepředstavuje největší reprezentativní objem vývozu, který by mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, ani vlastnosti trhu s pneumatikami, který je roztříštěný. Podle jejího názoru musí vzorek zohledňovat zejména segmenty trhu (úrovně) a rozdíly v cenách. Společnost Kumho poukázala na to, že u některých pneumatik pro autobusy a nákladní automobily představuje vzorek 37 % vývozu. Rovněž se domnívala, že podíl vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na dovozu ve výši 21,7 % by mohl být nadhodnocený, protože společnosti zařazené do vzorku mohly svůj vývoz nadsadit. S odkazem na rozsudek ve věci Fliesen-Zentrum tvrdila, že konečný vzorek by měl zahrnovat dovoz za ceny odrážející průměrné dovozní ceny. Vzorek by proto měl být rozšířen tak, aby odrážel realitu na trhu a přesně stanovil antidumpingové clo pro „všechny ostatní“. Společnost Kumho se dále domnívala, že je vhodnou společností, která má být zařazena do vzorku a která reprezentuje úroveň 2, neboť její cenová politika se liší jak od skupiny Hankook, tak od společnosti Shandong Yongsheng. Domnívala se, že její zařazení do vzorku zvýší reprezentativnost a nebude představovat další zátěž vzhledem k jednoduché podnikové struktuře, kterou společnost Kumho má.

(34)

Společnost Nexen uvedla, že navrhovaný vzorek dostatečně neodráží rozdělení trhu na úrovně a že mezi jednotlivými segmenty existují významné rozdíly, pokud jde o vývoj výrobků, výrobní postupy, kontrolu kvality, marketingové strategie a ceny. Tvrdila, že by měla být zařazena do vzorku, protože patří mezi dvacet největších světových výrobců pneumatik a slouží jak trhu OEM, tak trhu náhradních pneumatik. Jako člen Evropského sdružení výrobců pneumatik a kaučuku (dále jen „ETRMA“) a vzhledem k tomu, že má výrobní zařízení v Unii, nemá motivaci jednat proti zájmu Unie a důsledně přezkoumává svou cenovou strategii, aby zajistila, že nedojde ke zkreslení trhu nebo dumpingu.

(35)

Společnost Triangle Tyre uvedla, že každá ze společností zařazených do vzorku má jiný obchodní model a že v jiných šetřeních Komise zařadila do vzorku tři společnosti. Společnost Triangle dále poukázala na to, že trh dotčeného výrobku je jedinečným trhem s různými tržními segmenty (úrovněmi), a jelikož se její obchodní model liší od obchodních modelů společností zařazených do vzorku, a aby byl vzorek reprezentativnější, měla by být do vzorku zařazena.

(36)

Komise zvážila všechny připomínky předložené různými stranami.

(37)

Za prvé, Komise připomněla, že jak bylo stranám oznámeno v poznámce ze dne 3. června 2025, kritériem pro výběr vzorku byla velikost vývozu do Unie. Tím, že byly do vzorku vybrány dvě společnosti s největším vývozem do Unie, skupina Hankook a společnost Shandong Yongsheng, však vzorek zahrnoval dva segmenty trhu, protože skupina Hankook je přítomna jak na úrovni 2, tak na úrovni 3. Vzhledem k tomu, že na základě informací uvedených v podnětu a jak bylo potvrzeno během šetření, nedocházelo k dovozu pneumatik úrovně 1 do Unie, vzorek tedy v maximální možné míře zahrnoval různé úrovně.

(38)

Za druhé, tyto dvě společnosti, z nichž jedna je velkou skupinou, představovaly maximální počet společností, které mohla Komise ve stanovené lhůtě prošetřit. Komise proto zopakovala, že kritéria použitá pro výběr vzorku byla založena na největším reprezentativním objemu vývozu do Unie během období šetření, který mohl být v dostupné lhůtě přiměřeně prošetřen v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(39)

Nakonec Komise připomněla, že konečné rozhodnutí o výběru počtu společností, které mají být prošetřeny, a zahrnutí typů výrobků zůstává na zvážení Komise, a to v závislosti na okolnostech každého případu. Proto skutečnost, že při jiných šetřeních byl vybrán větší vzorek, nebyla v tomto případě relevantní.

(40)

Na základě informací obsažených v podnětu je výrobní odvětví Unie přítomno ve všech úrovních, přičemž v úrovni 1 se uskutečnilo více prodejů než v úrovni 2 a 3 dohromady. Navrhovaný vzorek zahrnoval dvě úrovně, které Čína vyrábí a vyváží do Unie, a v maximální míře tak zohlednil dovoz, který si blízce konkuruje s pneumatikami vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Unie. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek dostatečně odráží různé typy výrobků vyvážených do Unie a segmentaci trhu podle úrovní.

(41)

Pokud jde o odkaz na věc Fliesen-Zentrum a argumenty, že vzorek musí odrážet průměrnou cenu dovozu do Unie, Komise připomněla, že odkaz na průměrné ceny se především týká porovnání průměrných cen se stejným typem výrobků, a nikoli průměrem napříč výrobky (a v tomto případě úrovněmi). To znamená, že jakékoli srovnání pro účely výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou bude zohledňovat typ produktu a úroveň. Nicméně na základě informací předložených v odpovědích na výběr vzorku se průměrné ceny společností zařazených do vzorku blížily průměrné ceně dovozu do Unie.

(42)

Komise dále připomněla, že rozhodnutí o tom, zda je či není dostatek času k zařazení dalšího vyvážejícího výrobce do vzorku, je třeba posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti každého šetření. V tomto případě jedna ze dvou společností zařazených do vzorku – skupina Hankook – byla skupinou složenou ze tří výrobních subjektů a velkého počtu stran ve spojení. Vzhledem k velikosti společností a počtu stran ve spojení, které bylo třeba prošetřit, proto nebyl dostatek času na zařazení dalšího vyvážejícího výrobce nebo skupiny vyvážejících výrobců do vzorku. Jelikož vzorek zahrnoval na základě informací ve fázi výběru vzorku 21,7 % objemu dovozu do Unie, představoval reprezentativní objem dovozu do Unie. Komise se proto domnívala, že doplnění vzorku o třetí společnost není nutné.

(43)

Na základě výše uvedených skutečností Komise tato tvrzení zamítla a potvrdila navrhovaný vzorek.

(44)

Šest (skupin) vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Komise tyto žádosti zvážila a dospěla k závěru, že je nelze přijmout – samotné přezkoumání dvou společností zařazených do vzorku již zahrnovalo posouzení/ověření čtyř výrobních subjektů a více než patnácti společností ve spojení v Unii. Vzhledem k tomu, že někteří z těchto dodatečných výrobců nebo skupin výrobců jsou tvořeni několika výrobci a velkým počtem stran ve spojení, jež se podílejí na výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, počet společností, které mají být ověřeny, by dosáhl přibližně 30 společností. Zařazení šesti (skupin) společností, které žádaly o individuální zjišťování, by proto nebylo ve stanovené lhůtě proveditelné. Žádostem tedy nebylo možné vyhovět.

(45)

Skupina Cheng Shin po poskytnutí konečných informací uvedla, že Komise měla mezi poskytnutím informací o neuložení prozatímních opatření a poskytnutím konečných informací dostatek času, aby přezkoumala společnosti, které požádaly o individuální zjišťování. Komise potvrdila, že vzhledem k prvkům uvedeným ve 44. bodě odůvodnění, které skupina Cheng Shin nezpochybnila, a ke značnému objemu prací na šetření, které proběhly mezi poskytnutím informací o neuložení prozatímních opatření a poskytnutím konečných informací, by individuální zjišťování vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo nepřiměřeně zatěžující a bránilo by včasnému dokončení šetření. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(46)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(47)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(48)

Komise zaslala dotazníky dvěma skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku a třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Všechny dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (10). V rámci šetření se přihlásilo několik uživatelů, ale pouze jeden z nich, společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o (dále jen „Hyundai“), předložil písemné podání. Odpověď na dotazník neposkytl žádný uživatel ani dovozce.

(49)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné k stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii:

Vyvážející výrobci v ČLR:

(50)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(51)

Podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení byla lhůta pro uložení prozatímních opatření stanovena na 20. ledna 2026. Dne 18. prosince 2025 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření.

(52)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(53)

Komise dne 27. dubna 2026 všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(54)

Dne 30. dubna 2026 sdružení CRIA požádalo úředníka pro slyšení o prodloužení lhůty pro předložení připomínek k obecně informačnímu dokumentu. Úředník pro slyšení žádost neprodleně přezkoumal a informoval sdružení CRIA o svém rozhodnutí žádost zamítnout. Úředník pro slyšení zohlednil zákonné lhůty pro dokončení tohoto šetření a zvážil, jaké kroky jsou k dokončení šetření ještě nutné, a všechny ostatní prvky, na které upozornilo sdružení CRIA, kdy tyto prvky nepředstavovaly výjimečné okolnosti nebo oprávněný důvod.

(55)

Vzhledem k tomu, že některé z připomínek obdržených po poskytnutí konečných informací vedly k opravě administrativních chyb ve výpočtu cen CIF a údajů o nákladech výrobců v Unii a že Komise revidovala sazbu prodejních, režijních a správních nákladů pro účely stanovení nezkreslených a přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které ovlivňují dumping, cenové podbízení a rozpětí újmy, zaslala Komise dne 26. května 2026 všem zúčastněným stranám dodatečné konečné informace (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“).

(56)

Po poskytnutí konečných informací byly obdrženy připomínky od skupiny Cheng Shin, sdružení CRIA, skupiny GITI, skupiny Hankook, společnosti Kumho, společnosti Shandong Yongsheng, žadatele, dovozců/distributorů: společnosti Vannetukku Oy (dále jen „Vannetukku“), společnosti Otto Just Gmbh & Co (dále jen „Otto Just“), Koalice dovozců osobních a lehkých nákladních automobilů, společnosti Mileage Tyres a sdružení Asociacion Nacional de Distribuidores e Importadores de Neumaticos (dále jen „Adine“), sdružení dovozců a distributorů pneumatik ve Španělsku, a společnosti Hyundai. Po poskytnutí dodatečných konečných informací byly obdrženy připomínky od skupiny Hankook, společnosti Kumho, společnosti Shandong Yongsheng a žadatele. Připomínky byly projednány v příslušných oddílech níže.

(57)

Komise uspořádala slyšení se sdružením CRIA, žadatelem, skupinou GITI, skupinou Hankook, společností Kumho, společností Shandong Yonsgheng a společností Vannetukku. Po poskytnutí dodatečných konečných informací se konalo slyšení se společností Shandong Yongsheng.

(58)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CRIA uvedlo, že lhůta poskytnutá pro připomínky ke konečným zjištěním nebyla dostatečná pro předložení smysluplných připomínek. Komise v té souvislosti odkázala na závěry úředníka pro slyšení a připomněla, že vzhledem k časovému harmonogramu řízení prodloužení nebylo umožněno. Desetidenní lhůta byla rovněž v souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení. Tento požadavek proto zamítla.

(59)

Ve svých připomínkách po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že Komise porušila čl. 20 odst. 5 základního nařízení a její právo na obhajobu, protože se nezabývala všemi připomínkami zúčastněných stran po poskytnutí konečných informací. Společnost Shandong Yongsheng během slyšení dodala, že Komise by měla vydat nové dodatečné konečné informace, v nichž by byly řešeny analýza příčinných souvislostí, výběr reprezentativní země a turecká hyperinflace. Komise připomněla, že poskytnutí dodatečných konečných informací se týkalo pouze změn, které měly dopad na výpočty dumpingu a újmy, ale jak je podrobně uvedeno v příslušných oddílech níže, všechny připomínky předložené po poskytnutí konečných a dodatečných konečných informací Komise řádně zvážila a zabývala se jimi ve svých závěrečných úvahách. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(60)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou nové pneumatiky z kaučuku, a to druhu používaného: pro osobní automobily (včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů) a pro autobusy nebo nákladní automobily s indexem nosnosti nepřesahujícím 121, v současnosti kódů KN 4011 10 00 a 4011 20 10 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Tyto výrobky se běžně označují jako pneumatiky pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla.

(61)

Pneumatiky pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla se vyrábějí ze stejných základních materiálů, a to: přírodního a syntetického kaučuku, sazí, přídavného oleje, různých chemikálií (antioxidantů, urychlovačů), oceli (pro pásy a patní lano) a textilií (hedvábí, nylonu, polyesteru a aramidových tkanin).

(62)

Hlavní kroky výrobního procesu zahrnují: i) míchání hlavních surovin; ii) vytlačování a kalandrování; iii) výrobu zelených pneumatik; iv) zpracování (vulkanizaci) a v) závěrečnou kontrolu (měření, testování).

(63)

Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje širokou škálu různých typů a rozměrů pneumatik, které mají index nosnosti nižší než 121. Obvykle se montují na malá vozidla, jako jsou osobní a lehké nákladní automobily nebo přípojná vozidla.

(64)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Číny, v současnosti kódů 4011 10 00 a 4011 20 10 .

(65)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(66)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(67)

Řada stran předložila podání požadující vyloučení různých typů pneumatik.

(68)

Společnost 4M Pro&Invest tvrdila, že pneumatiky pro dočasné použití (označované také jako pneumatiky pro úsporu místa nebo kompaktní pneumatiky) a návěsové pneumatiky by měly být z definice výrobku vyloučeny, protože se zásadně liší jak svými fyzikálními a technickými vlastnostmi, tak i zamýšleným použitím ve srovnání se standardními pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla. Společnost 4M Pro&Invest zejména tvrdila, že pneumatiky pro dočasné použití spadají pod jiné požadavky na označování, mají menší rozměry, užší šířku a mělčí běhoun a často mají omezení pro maximální vzdálenost a rychlost (obvykle 80 km/h). Pokud jde o návěsové pneumatiky, tvrdila, že na rozdíl od výrobku, který je předmětem šetření, mají návěsové pneumatiky menší průměr ráfku (méně než patnáct palců), odlišnou hloubku a vzorek běhounu, jakož i zvláštní označení, rychlostní kategorie (maximálně 140 km/h nebo v rozmezí 80–100 km/h) a tlak huštění. Společnost 4M Pro&Invest rovněž tvrdila, že tyto rozdíly slouží specifickým účelům, a proto nejsou pneumatiky pro dočasné použití ani návěsové pneumatiky zaměnitelné se standardními pneumatikami pro osobní a lehké nákladní automobily. Kromě toho společnost 4M Pro&Invest zároveň dodala, že tyto pneumatiky výrobní odvětví Unie nevyrábí nebo je alespoň nevyrábí v požadovaném množství, zejména na trhu náhradních pneumatik. A konečně společnost 4M Pro&Invest také dodala, že v případě kol (11) byla z definice výrobku vyloučena kola o velikosti menší než šestnáct palců, která výrobní odvětví Unie nevyrábí.

(69)

Společnost Hyundai požádala o vyřazení pneumatik pro dočasné použití vyráběných diagonální technologií z definice výrobku. Podle společnosti Hyundai výrobní odvětví Unie tyto výrobky nevyrábělo, a proto nemohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. Clo by tak nepřiměřeně poškodilo výrobce automobilů a koncové uživatele.

(70)

Skupina Hankook se rovněž vyslovila pro vyloučení pneumatik pro dočasné použití vzhledem k tomu, že se tyto pneumatiky viditelně liší od standardních pneumatik (jsou menší, lehčí, mají omezenou trakci, jednodušší konstrukci běhounu, nižší rychlostní limity (maximálně 30–50 mil/h) a jsou určeny pro krátké vzdálenosti (50 až 100 mil)). Skupina Hankook dodala, že tyto pneumatiky mají odlišné gravírování a jejich výrobní náklady jsou obecně nižší než u standardních pneumatik pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla. Na základě těchto vlastností skupina Hankook tvrdila, že pneumatiky pro dočasné použití nejsou zaměnitelné se standardními pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla.

(71)

Společnost Otto Just GmbH & Co (dále jen „Otto Just“), dovozce, který není ve spojení a specializuje se na dodávky výrobcům původního zařízení v odvětví přípojných vozidel, uvedla, že návěsové pneumatiky by měly být vyloučeny. Společnost Otto Just poukázala na to, že návěsové pneumatiky jsou obvykle menší (od osmi do patnácti palců) a mají vysoký index nosnosti a že výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou kapacitu, aby tento segment trhu uspokojilo. Antidumpingová opatření by proto způsobila nedostatek dodávek a poškodila by výrobce přípojných vozidel, kteří jsou většinou malými a středními podniky.

(72)

Společnost Vannetukku uvedla, že „pneumatiky s bílými bočnicemi“ (montované na stará vozidla (sběratelské předměty) poprvé registrovaná před rokem 1980) o šířce nejméně 40 mm by měly být vyloučeny z definice výrobku. Podle společnosti Vannetukku byly dražší než standardní pneumatiky pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla a nebyly vyráběny výrobním odvětvím Unie, a proto nemohly způsobit výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu. Společnost Vannetukku rovněž tvrdila, že v rozporu s tvrzením výrobců v Unii se tyto pneumatiky liší od pneumatik pro veterány.

(73)

Kromě toho řada zúčastněných stran (společnosti B.I.S. Srl, Baltityre Group, Bronson Wheels AB, Edison, Gummistrada B.V, Maxxis Hellas, Pneurama Lda a VA-PA Toute Oy) požádaly o vyloučení různých specifických, úzce specializovaných typů výrobků, jako jsou terénní pneumatiky, diagonální pneumatiky, pneumatiky pro veterány, specifické značky pro historická vozidla, vysokorychlostní návěsové pneumatiky a závodní polohladké pneumatiky používané pro driftování v motorsportu). Všechna tato podání tvrdila, že cla poškodí odběratele, zatímco výrobní odvětví Unie tyto typy nevyrábí nebo je vyrábí jen ve velmi omezené míře, a proto jejich dovozem neutrpí újmu.

(74)

Sdružení CRIA uvedlo, že definice výrobku, který je předmětem šetření, je příliš široká a nejednoznačná a zahrnuje širokou škálu skupin výrobků, které nemají podobné vlastnosti, specifikace a konečné použití. Podobně jako výše uvedené strany i sdružení CRIA tvrdilo, že některé z těchto pneumatik nejsou v konkurenčním vztahu s pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla a že jejich výroba v Unii je nedostatečná. Sdružení CRIA rovněž uvedlo, že antidumpingové šetření prováděné USA (12) vyloučilo náhradní pneumatiky typu T pro dočasné použití, nízkorychlostní pneumatiky a návěsové pneumatiky. Kromě toho sdružení CRIA poukázalo na to, že v samotném podnětu se při vymezení výrobku, který je předmětem šetření, odkazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 (13), přestože se toto nařízení na některé pneumatiky výslovně nevztahuje (14). Sdružení CRIA proto požádalo, aby Komise u každé kategorie vyloučené nařízením (EU) 2020/740 upřesnila, zda se na ni vztahuje oblast šetření. V pozdějším podání se sdružení CRIA zaměřilo na dočasné používání náhradních pneumatik, návěsových pneumatik a profesionálních terénních pneumatik. Sdružení CRIA zopakovalo, že pneumatiky pro dočasné použití a profesionální terénní pneumatiky jsou vyňaty z požadavků na označování pneumatik stanovených v nařízení (EU) 2020/740, a vzhledem k tomu, že samotný podnět zdůraznil význam požadavků na povinné označování (Evropský registr výrobků s energetickým označením (dále jen „EPREL“)), mělo sdružení CRIA za to, že pneumatiky, které byly z těchto požadavků výslovně vyňaty, by logicky měly spadat mimo oblast šetření. Pokud jde o návěsové pneumatiky, sdružení CRIA uvedlo, že i na ně se vztahuje jiný regulační rámec podle předpisu EHK OSN č. 54 (15), který je definuje jako volně se otáčející pneumatiky a zakazuje jejich používání na předních řízených a hnacích nápravách. Sdružení CRIA zopakovalo argumenty, že tyto tři typy pneumatik nejsou zaměnitelné se standardními pneumatikami pro osobní a lehké nákladní automobily a všechny jsou snadno identifikovatelné díky jejich označení na bočnici, které se přidává během procesu vulkanizace a je trvalým a neodstranitelným prvkem pneumatiky.

(75)

Komise tato tvrzení pečlivě analyzovala a učinila následující zjištění.

(76)

Za prvé, pokud jde o žádost o objasnění předloženou sdružením CRIA, Komise zdůrazňuje, že všechny pneumatiky, které odpovídají definici výrobku uvedené v oddíle 2 oznámení o zahájení řízení a v oddíle 2.1 výše, spadají do definice výrobku v oblasti šetření, pokud nejsou výslovně vyloučeny. Rozsah výrobků podle různých předpisů EU nebo OSN o označování výrobků nebo klasifikaci vozidel není pro určení definice výrobku relevantní, pokud není uveden v definici výrobku, jak na to upozorňuje samotný podnět, na který se strana odvolává (16). Kromě toho neexistuje požadavek na zaměnitelnost různých typů výrobků v rámci dotčeného výrobku a není nutné, aby každá pneumatika mohla být použita na každém vozidle/pozici. Tyto prvky místo toho odkazují na definici obdobného výrobku a jsou důležité pro analýzu újmy a nezbytné pro srovnání výrobků. Stejně tak není relevantním faktorem definice výrobku při šetřeních prováděných správními orgány jiných třetích zemí.

(77)

Pokud jde o tvrzení týkající se pneumatik pro dočasné použití (4M Pro&Invest, CRIA, Hyundai a Hankook) a návěsových pneumatik (4M Pro&Invest, CRIA a Otto Just), Komise uvedla, že většina předložených rozdílů, jako je mělčí nebo jednodušší běhoun, nižší nebo vyšší tlak huštění, menší rozměr, užší šířka atd., není dostatečně konkrétní ani určitelná, aby tvořila základ pro definici/vyloučení výrobku. Kromě toho tvrzení, že tyto pneumatiky údajně nevyrábělo výrobní odvětví Unie, nebylo šetřením potvrzeno, jak ověřila Komise. Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie vyrábělo jak pneumatiky pro dočasné použití, tak návěsové pneumatiky, i když v omezeném množství. Vzhledem k silnému tlaku vyvíjenému nepřiměřeně levným čínským dovozem navíc výrobní odvětví Unie v těchto segmentech výrobků za současných tržních podmínek skutečně ztrácí pozici. Celkově se Komise domnívala, že pneumatiky pro dočasné použití a návěsové pneumatiky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Jsou vyrobeny ze stejných základních materiálů, jaké jsou popsány v 62. bodě odůvodnění.

(78)

Pokud jde o tvrzení týkající se pneumatik s bílými bočnicemi, Komise konstatovala, že společnost Vannetukku neposkytla podložené informace a důkazy prokazující konkrétní rozdíly ve fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech, na jejichž základě by měly být pneumatiky s bílými bočnicemi vyloučeny. Vyšší cena navíc sama o sobě neznamená neexistenci dumpingu, cenového podbízení a/nebo prodeje pod cenou. Z důkazů ve spisu a veřejně dostupných informací (17) dále vyplynulo, že tyto pneumatiky vyrábí i výrobní odvětví Unie.

(79)

Podobně, pokud jde o obecná tvrzení uvedená v 73. bodě odůvodnění, která předložily různé strany (B.I.S. Srl, Baltityre Group, Bronson Wheels AB, Edison, Gummistrada B.V, Maxxis Hellas, Pneurama Lda a VA-PA Toute Oy), Komise měla za to, že tato tvrzení neposkytla žádné podložené důkazy o rozdílech ve fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech těchto pneumatik, na jejichž základě by mohly být jasně definovány nebo vyloučeny z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(80)

Po poskytnutí konečných informací společnost Vannetukku zopakovala tvrzení, že pneumatiky s bílými bočnicemi by měly být z definice výrobku vyloučeny. Společnost Vannetekku zdůraznila, že tyto pneumatiky se výrazně liší od standardních pneumatik především kvůli dodatečné silné vrstvě bílé pryže v bočnici, která vyžaduje jiné suroviny a výrobní proces. Společnost Vannetukku také dodala, že pneumatiky s bílými bočnicemi mají jiná (nižší) rychlostní omezení a vyrábí je jen velmi málo společností na světě a žádná v Unii. Společnost Vannetukku zdůraznila, že neprodává pneumatiky s bílými bočnicemi za dumpingové ceny. Společnost Vannetukku naopak tvrdila, že tyto výrobky jsou obecně téměř dvakrát dražší než ekvivalentní standardní pneumatika a jejich cenová úroveň byla během posuzovaného období stabilní. Z těchto důvodů, konkrétně z důvodu chybějící výroby v Unii a neexistence dumpingu, se společnost Vannetukku domnívala, že pneumatiky s bílými bočnicemi nemohou za ztrátu pracovních míst v Unii a nemohou výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(81)

Sdružení CRIA zopakovalo své tvrzení, že dočasné, návěsové a profesionální terénní pneumatiky by měly být z oblasti působnosti tohoto šetření vyloučeny, zejména z důvodu jejich nezaměnitelnosti se standardními pneumatikami pro osobní a lehké nákladní automobily. V tomto ohledu sdružení CRIA zopakovalo tytéž argumenty, které již byly popsány v 74. bodě odůvodnění, a uvedla řadu antidumpingových šetření, v nichž Komise údajně z důvodu nedostatečné zaměnitelnosti některé typy výrobků vyloučila (18). Podle sdružení CRIA byla charakteristika Komise, že tyto výrobky mají stejné konečné použití, protože se „odvalují na vozidlech“, reduktivní a neodrážela ekonomickou a funkční realitu. Sdružení CRIA rovněž dodalo, že Komise nesprávně odmítla nařízení EU o označování pneumatik (EU) 2020/740 a normy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pro schvalování typu jako irelevantní pro vymezení definice výrobku, čímž ignorovala závazné bezpečnostní předpisy, které jasně rozlišují typy pneumatik.

(82)

Společnost Hyundai zopakovala své tvrzení, že náhradní pneumatiky pro dočasné užití by měly být z definice výrobku vyloučeny, jak je popsáno v 69. bodě odůvodnění, a zdůraznila, že tyto pneumatiky jsou jasně rozlišitelné díky svému označení.

(83)

Společnost Otto Just zopakovala svá tvrzení týkající se návěsových pneumatik shrnutá v 71. bodě odůvodnění a požadovala, aby posouzení bylo u tohoto segmentu rozlišeno.

(84)

Tvrzení týkající se definice výrobku, a zejména nedostatečné zaměnitelnosti různých typů výrobků, která již byla popsána a řešena v 76. až 78. bodě odůvodnění, společnost nezopakovala. Komise tvrdila, že má při vymezení výrobku a posuzování stupně zaměnitelnosti široký prostor pro uvážení. V tomto ohledu je pravděpodobné, že i v rámci skupiny většiny standardních pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily nemusí být některé typy ekonomicky nebo funkčně vhodné pro každý typ a velikost vozidla, to však v žádném případě neznamená, že nemohou spadat pod stejnou definici výrobku pro účely antidumpingového šetření. Pneumatiky, které tyto strany označily jako specializované, mají stejné základní fyzikální vlastnosti jako standardní pneumatiky pro osobní a lehké nákladní automobily, tj. všechno jsou to pneumatiky na bázi pryže s bočnicemi a běhounem přizpůsobenými svému základnímu použití, kterým je montáž na kola vozidla a vytvoření kontaktního bodu s vozovkou tím, že poskytují podporu jeho hmotnosti a zároveň zajišťují trakci, řízení, brzdný výkon a tlumení nárazů v různých kombinacích. Údajné rozdíly uváděné těmito stranami ohledně fyzikálních vlastností nebo použití nebyly v rozporu s touto základní funkční podobností, a proto neumožňovaly učinit závěr o absolutní nezaměnitelnosti pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily a jiných specializovaných výrobků. V různých případech předložených sdružením CRIA byla vyloučení udělena na základě skutečností specifických pro tato šetření a ve všech případech na základě rozdílů ve fyzikálních, chemických a technických vlastnostech výrobků, a proto neprokázala, že by se Komise odchýlila od své zavedené praxe. Například v případě bimetalových spojovacích prostředků bylo rozhodnutí o vyloučení výrobku založeno především na rozdílech týkajících se fyzikálních, chemických a technických vlastností (19) vzhledem k tomu, že tyto spojovací prostředky byly ve skutečnosti specifickou kombinací spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli a uhlíku. Podobně byly různé položky vyloučené z definice výrobku v šetření týkajícím se keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní nebo příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny založeny na jejich odlišných fyzikálních, chemických a technických vlastnostech. Případ bionafty je také jednoznačně odlišný, protože udržitelné letecké palivo (dále jen „SAF“) bylo vyloučeno proto, že sloužilo odvětví zcela odlišnému od silniční dopravy (letectví).

(85)

A konečně, pokud jde o údajně ignorované nařízení EU o označování pneumatik (EU) 2020/740 a normy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pro schvalování typu, Komise se domnívala, že jsou pro vymezení rozsahu výrobku irelevantní, jelikož dotčený výrobek v antidumpingovém šetření je autonomně definován vyšetřujícím orgánem na základě vlastností výrobku a konkurenčního vztahu na trhu a neodráží regulační klasifikaci výrobku podle jiných subjektů práva EU.

(86)

Žádosti o vyloučení výše uvedených typů výrobku z definice výrobku byly proto zamítnuty a definice výrobku uvedená v oznámení o zahájení řízení a reprodukovaná v oddíle 2.1 výše byla zachována.

(87)

Podle podnětu lze trh s pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla rozdělit do tří různých úrovní. Pneumatiky úrovně 1 jsou prémiové pneumatiky, které se vyznačují nejlepším výkonem a nejvyšší cenou. Pneumatiky úrovně 2 jsou popisovány jako pneumatiky střední a vyšší třídy, které se vyznačují nejlepším poměrem ceny a kvality. Pneumatiky úrovně 3 představují ekonomický segment trhu.

(88)

Informace shromážděné a/nebo obdržené Komisí potvrdily tuto segmentaci trhu s pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla na trhu Unie. Mezi jednotlivými úrovněmi nejsou jasně a trvale vyznačené hranice (jak je podrobněji vysvětleno v 425. bodě odůvodnění níže), ale zúčastněné strany a Komise ve svých zjištěních se obecně shodly na následující kategorizaci.

(89)

Komise vydala poznámku obsahující mapování pneumatik podle značek, která byla 4. září 2025 zpřístupněna všem zúčastněným stranám k připomínkám.

(90)

Mapování bylo založeno na analýze následujících informací:

(91)

Jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění, zúčastněné strany obecně souhlasily s rozdělením trhu do tří úrovní (segmentů) a s mapováním trhu značek pneumatik podle návrhu Komise.

(92)

Byly obdrženy připomínky, které navrhují překlasifikovat následující značky: Barum, Debica, Dunlop, Tigar, General Tire, Gislaved, Hankook, Matador, Sava a Viking.

(93)

Z důvodu ochrany anonymity zúčastněných stran nebyla Komise oprávněna sdělit, která zúčastněná strana danou námitku vznesla.

(94)

Pokud jde o značku Hankook, byly uvedeny čtyři důvody pro zařazení této značky do úrovně 2 namísto úrovně 1:

(95)

S ohledem na připomínky k mapování trhu, které provedla Komise, jakož i ke zdrojům uvedeným v 90. a 94. bodě odůvodnění byly společnosti Debica, Barum, Matador a Sava považovány za společnosti úrovně 3, zatímco společnosti Hankook a Dunlop byly přesunuty z úrovně 1 do úrovně 2. Komise informovala strany o revidovaném mapování pneumatik podle značek dne 27. března 2026.

(96)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(97)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Příslušné informace předložilo třicet čtyři vyvážejících výrobců.

(98)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(99)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(100)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Žadatel označil za vhodnou reprezentativní zemi Srbsko.

(101)

Dne 4. září 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodnou reprezentativní zemi určila Mexiko, Srbsko a Turecko. Komise obdržela připomínky od žadatele, sdružení CRIA, skupiny GITI, skupiny Hankook, společnosti Kumho a společnosti Shandong Yongsheng.

(102)

Dne 14. října 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací o společnosti Brisa Bridgestone, výrobci v Turecku, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk.

(103)

Komise obdržela připomínky od sdružení CRIA, skupin GITI a Hankook, společností Kumho, Shandong Yongsheng a Sumitomo Rubber (Chu-nan) a Sumitomo Rubber (Changshu) (dále jen „skupina Sumitomo“). Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.3.

(104)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(105)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(106)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(107)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(108)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(109)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(110)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(111)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (23) (dále jen „zpráva“), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích, včetně chemického odvětví. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(112)

Žadatel tvrdil, že v odvětví dotčeného výrobku existují podstatná zkreslení. Odkazoval na zprávu a další relevantní důkazy, které zprávu doplňovaly. Žadatel konkrétně poukázal na to, že trh v Číně je izolován od působení běžných tržních sil, protože Čína je komunistickým státem založeným na doktríně „socialistického tržního hospodářství“ a protože Komunistická strana Číny má silný vliv na hospodářství, včetně soukromého sektoru. Prostřednictvím ústavních pravomocí, průmyslového plánování a stranických struktur začleněných napříč odvětvími určuje stát hospodářské priority a přidělování zdrojů.

(113)

Žadatel rovněž uvedl, že při předchozích šetřeních Komise byla zjištěna podstatná zkreslení v odvětví výroby pneumatik pro autobusy a nákladní automobily, jakož i v předcházejících odvětvích, jako je ocelářství, petrochemie, energetika a textilní průmysl. Tato zjištění se podle žadatele vztahují i na odvětví výroby pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily.

(114)

Dále žadatel připomněl další podrobnosti týkající se následujících prvků, které vedly k významným zkreslením.

(115)

Za prvé žadatel tvrdil, že na trhu s pneumatikami pro osobní a lehké nákladní automobily v Číně působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem.

(116)

Žadatel konkrétně uvedl, že čínské hospodářství je do značné míry závislé na státních podnicích, které hrají strategickou roli při udržování státní kontroly. Státní podniky tvoří přibližně 25 % čínského HDP a jsou soustředěny v kritických odvětvích. Komise pro dohled nad státními aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) dohlíží na státní podniky, provádí průmyslové plány a kontroluje zdroje, řízení a jmenování zaměstnanců společností, a tím zajišťuje dosažení cílů strany. Tato všudypřítomná kontrola se vztahuje i na odvětví výroby pneumatik a jeho předcházející a navazující odvětví.

(117)

Žadatel zdůraznil, že v předcházejících odvětvích i v samotném odvětví výroby pneumatik vykonávají státní podniky významnou kontrolu. Kromě petrochemického průmyslu patří mezi odvětví, v nichž má Čína významné státem vlastněné aktéry, také přírodní kaučuk a textilní průmysl. Několik významných čínských výrobců pneumatik je přímo nebo nepřímo ve vlastnictví vládních subjektů. Například společnost Shuangqian Tire Group Co. Ltd., která vyrábí pneumatiky pro osobní automobily, je ovládána státním podnikem, a společnost China National Tyre & Rubber Co. Ltd. (dále jen „CNRC“), jeden z největších čínských výrobců pneumatik, je dceřinou společností společnosti SINOCHEM. Dokonce i společnosti, které nejsou většinově vlastněny státem, jako například Giti Tire Co. a Prinx Chengshan (Shandong) Tire Co., mají státní podniky ve své kapitálové struktuře. Tato všudypřítomná státní kontrola v předcházejících odvětvích a v samotném odvětví výroby pneumatik podtrhuje podstatná zkreslení tržních sil.

(118)

Za druhé žadatel tvrdil, že vliv vlády a Komunistické strany Číny se všudypřítomně rozšiřuje i na čínské podniky, což umožňuje státní zásahy do cen a nákladů.

(119)

Žadatel poukázal na to, že Komunistická strana Číny vykonává kontrolu nad společnostmi prostřednictvím začleněných stranických buněk, které jsou povinné v organizacích se třemi nebo více členy strany. Ve státních podnicích má Komunistická strana Číny významnou pravomoc, jmenuje vedoucí pracovníky a řídí důležitá rozhodnutí. Soukromé společnosti navíc čelí rostoucímu tlaku, aby do svých rozhodovacích procesů začlenily vedoucí úlohu strany. Vliv Komunistické strany Číny je posilován prostřednictvím politik, jako je kodex správy a řízení podniků z roku 2018 a stanovisko k posílení činnosti sjednocené fronty z roku 2020 (24), které podporují vedoucí úlohu strany v soukromých podnicích. Kromě toho systém Komunistické strany Číny pro „vzájemné personální propojení a souběžné zastávání funkcí“ usnadňuje začlenění členů strany do vedení podniků. Ve státních podnicích musí klíčové výkonné funkce zastávat členové Komunistické strany Číny, čímž je zajištěna vedoucí úloha strany ve správě a řízení podniků. Komunistická strana Číny rovněž kontroluje lidské zdroje, a to ve státních podnicích i soukromých společnostech, dohlíží na personální rozhodnutí a vede databáze talentů s cílem sladit jmenování do funkcí s cíli strany.

(120)

Kromě toho žadatel poukázal na to, že národní 14. pětiletý plán (dále jen „pětiletý plán“) zdůrazňuje dodržování pokynů Komunistické strany Číny a ukládá společnostem povinnost začlenit do své činnosti stranickou ideologii. Průmyslová sdružení jako CRIA a Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „CCCMC“) zajišťují, aby se výrobci pneumatik a společnosti ve spojení řídili státními směrnicemi. Sdružení CRIA prostřednictvím svých poboček a pokynů funguje jako most mezi stranou a vládou a společnostmi a podporuje vliv Komunistické strany Číny při kontrole výkonnosti odvětví. I tato sdružení mají ve svých strukturách začleněny vedoucí představitele Komunistické strany Číny a pobočky strany.

(121)

Žadatel dále uvedl, že významní výrobci pneumatik, jako jsou Qingdao Doublestar, Shuangqian Tire Group Co., Ltd. a Sailun Group Co., vykazují významný vliv strany prostřednictvím vedoucích představitelů Komunistické strany Číny a státního vlastnictví. Žadatel zdůraznil, že všudypřítomná státní a stranická kontrola omezuje možnost čínských podniků nezávisle stanovovat ceny a náklady, neboť ty jsou ovlivněny netržními hledisky, která jsou v souladu s cíli Komunistické strany Číny, čímž se vzdalují působení běžných tržních sil.

(122)

Za třetí žadatel poukázal na to, že veřejné politiky a opatření v Číně zvýhodňují domácí dodavatele a významně narušují volné působení tržních sil, a to i v odvětví výroby pneumatik a jeho dodavatelském řetězci. Čínská vláda provádí komplexní plánování prostřednictvím pětiletých plánů včetně plánů pro jednotlivá odvětví, které rovněž stanovují cíle v oblasti výroby, inovací a ekologického rozvoje. Tyto plány upřednostňují klíčová předcházející odvětví, jako je petrochemický průmysl, přírodní kaučuk, ocelářství a energetika, jakož i navazující odvětví související s odvětvím výroby pneumatik.

(123)

Žadatel zdůraznil, že vládní politiky jsou navrženy tak, aby vykonávaly zvýšenou kontrolu nad odvětvím výroby pneumatik. Tyto politiky strategicky podporují rozvoj průmyslu, zajišťují soulad se státními cíli a posilují vliv vlády na všech úrovních průmyslu. Například odvětví výroby pneumatik je konkrétně řešeno v pětiletých plánech a přímo těží z podpory čínské vlády. Pneumatiky jsou zahrnuty do rámce Poradního stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu. Toto poradní stanovisko klade důraz nejen na pokrok v oblasti pneumatikářských výrobků prostřednictvím standardizované digitální transformace, ale zaměřuje se také na zlepšení technologických a kvalitativních standardů v celém odvětví. Provádění usnadňují odvětvová sdružení, jako je sdružení CRIA, která fungují jako prostředníci mezi vládou a pneumatikářskými společnostmi a zajišťují soulad se strategickými cíli uvedenými v poradním stanovisku. Čínská vláda využívá výhodných veřejných zakázek, finančních podpor a dalších nástrojů ke zvýšení konkurenceschopnosti v tuzemsku vyráběných pneumatik na zahraničních trzích.

(124)

Žadatel dále poukázal na to, že vlády provincií vydávají nařízení na podporu výrobců pneumatik. Klíčovým příkladem je 14. pětiletý plán rozvoje provincie Šan-tung, jehož cílem je konsolidovat podporu veřejného sektoru a posílit schopnosti soukromého podnikání se zaměřením na dodavatelský řetězec automobilového průmyslu a přidělování zdrojů. Provincie se zaměřila na automobilový průmysl prostřednictvím „součinnosti dodavatelského řetězce a možnosti přidělovat zdroje“. Další státní zásahy přímo podporují výrobce pneumatik v jejich investicích do výzkumu a vývoje, ekologických iniciativách a zlepšování výrobního řetězce.

(125)

Žadatel dále zdůraznil, že tyto politiky uměle snižují výrobní náklady. Například iniciativa „Jeden pás, jedna stezka“ podporuje dosah čínských výrobců pneumatik, poskytuje příznivé způsoby vývozu a upevňuje postavení výrobců na světovém trhu i v Číně.

(126)

Za čtvrté žadatel poukazoval na neexistenci nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání čínského práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví. Žadatel zejména zdůraznil umělé podporování finančně neudržitelných výrobců pneumatik, kteří na místní i mezinárodní úrovni konkurují zahraničním společnostem díky přijímání podpory, jež jim umožňuje vyhnout se úpadku.

(127)

Žadatel rovněž poukázal na neexistenci soukromého vlastnictví půdy v Číně, kde je přidělování půdy kontrolováno vládou a ovlivňováno spíše politickými hledisky než rozhodnutími určenými trhem. To vede k nespravedlivému zvýhodnění státem podporovaných pneumatikářských společností, což dále narušuje trh a podkopává hospodářskou soutěž na volném trhu v odvětví výroby pneumatik.

(128)

Za páté žadatel tvrdil, že mzdové náklady v Číně jsou výrazně zkreslené, a konstatoval, že v zemi působí pouze jeden zákonem uznaný odborový svaz, který je kontrolován Komunistickou stranou Číny. Tato kontrola spolu s tím, že Čína neratifikovala klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce, a s existencí restriktivních pracovních praktik v Číně vede k politickým zásahům, které ovlivňují procesy stanovování mezd, což vede k tomu, že mzdy jsou řízeny státem, a nikoliv trhem. Systém registrace domácností navíc diskriminuje migrující pracovníky tím, že omezuje přístup k sociálním a ekonomickým výhodám, což dále narušuje náklady práce v čínském hospodářství.

(129)

Za šesté, výrobci pneumatik mají výhodu z přístupu k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Nejenže velké banky v Číně jsou ve vlastnictví státu, ale i soukromé banky musí při výkonu své činnosti dodržovat vnitrostátní politiky. To vede k nasměrování preferenčních investic do „podporovaných“ odvětví. Žadatel tyto výhody pro čínské výrobce pneumatik ilustroval zdůrazněním preferenčních úvěrů a financování, které získaly společnosti jako Shanghai Huayi Group, Double Coin a Prinx Chengshan od veřejných bank, například Export-Import Bank of China a Bank of China. Společnosti jako Doublestar navíc udržují silné vazby s bankami, jako je Bank of Communications, které se zavázaly k významné podpoře investic a financování úvěrových linek, což ukazuje na politickou motivaci těchto finančních institucí.

(130)

Žadatel dále uvedl, že ratingy dluhopisů a úvěrové ratingy v Číně jsou často nadsazené a systematicky převyšují své mezinárodní protějšky. Toto zkreslení vyplývá z implicitních vládních záruk poskytovaných „podporovaným“ nebo jinak určeným odvětvím, které účinně snižují riziko nesplacení dluhopisů. Příkladem jsou čínské úvěrové agentury, které udělují společnostem výrazně vyšší rating než uznávané mezinárodní agentury a nabízejí jim příznivější úvěrové podmínky.

(131)

Žadatel celkově uvedl, že celé čínské hospodářství je ovlivněno podstatnými zkresleními, která se následně vztahují i na odvětví výroby pneumatik. Čínská vláda zasahuje do všech úrovní dodavatelského řetězce pneumatik, což vede k situaci, kdy jsou vstupy, vstupy těchto vstupů atd. různým způsobem ovlivněny zkresleními ze strany vlády.

(132)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví pneumatik dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(133)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(134)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(135)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (25).

(136)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (26). Z politických dokumentů z roku 2024 proto vyplývá, že se čínská vláda nadále snaží „podporovat koncentraci státního kapitálu v důležitých odvětvích […] a v perspektivních nově vznikajících strategických odvětvích“ (27) a „posilovat kapitálové injekce na podporu kvalitního rozvoje státních podniků“ (28). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(137)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví.

(138)

Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (29). Zákon o podpoře rozvoje soukromého hospodářství z roku 2025 (dále jen „zákon o soukromém hospodářství“) (30) sice formálně uznává soukromé podniky jako „důležitou složku socialistického tržního hospodářství“, ale rovněž nařizuje, aby „soukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé podporovali vedení Komunistické strany Číny, řídili se socialistickým systémem s čínskými rysy a aktivně se podíleli na budování moderní socialistické moci“ (31).

(139)

Hospodářské subjekty proto – přímo či nepřímo – podléhají politickým pokynům, administrativnímu řízení a požadavkům na ideologické zaměření ze strany stranických a státních institucí, což vede k udržování strukturálních zkreslení v konkurenčním prostředí.

(140)

Kromě toho, stejně jako podle čínského práva, je socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny, přičemž struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(141)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(142)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha [Komunistické strany Číny]“ (32). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(143)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(144)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (33). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(145)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu tvoří komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik, které jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(146)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů.

(147)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví, konkrétní typy hospodářských subjektů (34) a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(148)

V roce 2025 zveřejnil Ústřední výbor Komunistické strany Číny analýzu potvrzující závaznou povahu plánů: „Vědecké formulování a účinné provádění národních rozvojových plánů je pro naši stranu důležitým prostředkem k účinnému vedení hospodářského a sociálního rozvoje. V rámci modernizace Čína prozkoumala a zavedla institucionální uspořádání, v němž pod centralizovaným a jednotným vedením ústředního výboru strany předkládá plenární zasedání ústředního výboru strany návrh plánu, Státní rada připravuje návrh osnovy plánu a Všečínské shromáždění lidových zástupců jej přezkoumává a schvaluje před jeho veřejným oznámením a provedením. Tím se návrhy strany fakticky mění ve vůli státu a lidu. Prostřednictvím tohoto procesu se hlavní strategické úkoly ústředního výboru strany transformují do právně závazných plánů pro celostátní provádění.“ (35)

(149)

V důsledku toho hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (36).

(150)

Za druhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, v čínském finančním systému zároveň dominují státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku, které čínská vláda označuje za „hlavní sílu sloužící reálné ekonomice a poskytující silnou podporu stabilitě a dlouhodobému rozvoji národního hospodářství“ (37). Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (38).

(151)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (39).

(152)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem.

(153)

Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se provádí tak, aby „bylo dosaženo cílů politiky národního hospodářského a sociálního rozvoje“ (40). Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (41). Kromě toho platné právní předpisy zachovávají pravidla, která výslovně diskriminují zahraniční výrobky tím, že stanoví, že „na cenovou nabídku domácího výrobku bude uplatněn 20% odpočet ceny, přičemž snížená cena bude zohledněna během procesu hodnocení“ (42). Rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek tak zvýhodňují domácí výrobky a nejsou přijímána na základě volného působení tržních sil.

(154)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (43). Čínská vláda se například snaží „optimalizovat mechanismus fungování a dohledu pro velké průmyslové fondy, aby zajistila, že investiční směřování fondů odpovídá požadavkům národních strategií“ (44). Dalším příkladem kontroly čínské vlády nad ekonomikou prostřednictvím řízení finančních zdrojů jsou politiky uvedené v dokumentu Několik opatření na další podporu rozvoje soukromých investic z roku 2025 (45). Podle těchto opatření se čínská vláda snaží „zvýšit zdroje z ústředního rozpočtu na podporu kvalifikovaných soukromých investičních projektů a aktivně hrát řídící a vedoucí úlohu“. Čínská vláda má rovněž v úmyslu „dobře využívat nové finanční nástroje politiky [a] podporovat řadu kvalifikovaných soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (46).

(155)

Zásahy čínské vlády do hospodářství jsou koncipovány jako „koordinované úsilí v oblasti fiskální, měnové, průmyslové a cenové politiky, politiky zaměstnanosti a dalších politik týkajících se provádění národních rozvojových plánů a hlavních strategií“ (47).

(156)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (48).

(157)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(158)

V odvětví dotčeného výrobku působí především společnosti v soukromém vlastnictví, jako je Shandong Linglong Tire Co. (49), nebo společnosti s menšinovým podílem státu, jako je skupina Sailun (50), která je z 1,18 % ve vlastnictví státu (51), nebo skupina Zhongce Rubber (52), která je z 36 % ve vlastnictví státu (53).

(159)

Kromě toho v řadě společností má stát nejen podíl, ale vykonává i kontrolu, například ve společnosti Qingdao Double Star Co. Ltd. (54), která je ze 41,35 % vlastněna státem a kontrolována společností Qingdao Municipality SASAC, nebo ve společnosti Double Star Dongfeng Tire, dceřiné společnosti, kterou ze 100 % vlastní společnost Qingdao Double Star Co. Ltd. (55) Dalším příkladem je společnost Guizhou Tyre Co. Ltd. (56), která je z 20,48 % vlastněna státem a kontrolována lidovou vládou města Guiyang (57).

(160)

Navíc v odvětví dotčeného výrobku působí také státní podniky, jako např.: CNRC (58), který vlastní společnost SINOCHEM (státní podnik pod kontrolou ústřední komise SASAC (59)), a SINOPEC (60) (další státní podnik pod kontrolou ústřední komise SASAC (61)), které jsou předními výrobci syntetického kaučuku, klíčového vstupu pro výrobu dotčeného výrobku (62).

(161)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (63), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(162)

Odvětví dotčeného výrobku navíc podléhá několika vládním politikám, jako je například poradní stanovisko MIIT k podpoře kvalitního rozvoje chemického a petrochemického průmyslu během 14. pětiletého plánu, které v oddíle II.3 stanoví provádění „opatření ke zlepšení kvality dodávek chemických výrobků. Zaměřit se na nově vznikající strategická odvětví […] a urychlit vývoj […] vysoce výkonných kaučukových a plastových materiálů, […]. Zvýšit podíl ekologických výrobků v odvětvích, jako je například […] odvětví výroby pneumatik, […]. Podporovat podniky, aby zlepšovaly kvalitu výrobků a vytvářely a rozvíjely značky.“ Kromě toho oddíl V poradního stanoviska stanoví vytvoření „internetového monitorování průmyslového řetězce použitelného pro volně ložené výrobky, jako jsou hnojiva a pneumatiky“ (64).

(163)

Na odvětví výroby pneumatik se vztahují také politiky na úrovni provincií, jako je 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu v provincii Šan-tung, který konkrétně pro „odvětví výroby pneumatik“ stanoví následující: „[p]řísně uplatňovat průmyslové politiky a průmyslové normy, integrovat a rušit podniky s roční výrobní kapacitou nižší než 1,2 milionu celoocelových radiálních pneumatik (kromě technických pneumatik, leteckých pneumatik a širokoprofilových bezdušových pneumatik) a nižší než 5 milionů poloocelových radiálních pneumatik (kromě pneumatik schopných jízdy bez vzduchu v pneumatice, vysoce výkonných závodních pneumatik a pneumatik se zvlášť nízkým průřezem). […] V návaznosti na vývoj trhů se špičkovými výrobky a segmentovaných trhů vyvíjet špičkové výrobky, jako jsou pneumatiky se zvlášť nízkým průřezem, pneumatiky s plochým povrchem, pneumatiky s nízkým valivým odporem, pneumatiky s nízkou hlučností a pneumatiky schopné jízdy bez vzduchu v pneumatice, rozšiřovat výzkum a vývoj a výrobu vysoce výkonných radiálních pneumatik, jako jsou inteligentní pneumatiky, bezpečnostní pneumatiky, pneumatiky s nízkým valivým odporem a pneumatiky odolné proti opotřebení s cílem zvýšit přidanou hodnotu výrobků a jejich podíl na trhu. Posílit klastry odvětví výroby pneumatik na poloostrově Šan-tung a v severním Šan-tungu, posílit spojení s podpůrnými průmyslovými zařízeními, rozvinout klastr výroby gumárenských přísad v západním Šan-tungu a rozšířit klastr výroby zařízení na zpracování kaučuku ve východním Šan-tungu. Komplexně zlepšit digitalizaci, rozvoj sítí a inteligentní rozvoj odvětví výroby pneumatik, podpořit výstavbu inteligentních továren v odvětví výroby pneumatik v celé provincii a vytvořit internetovou cloudovou platformu pro odvětví výroby pneumatik. Aktivně podporovat ekologické procesy výroby pneumatik, jako je chemická rafinace kaučuku a technologie předvulkanizace zářením, podporovat druhotné využití pneumatik, podporovat ekologickou pyrolýzu a technologii regenerace sazí z odpadních pneumatik a podporovat ekologické oběhové hospodářství v průmyslu. […] Do roku 2025 dosáhne hodnota produkce odvětví výroby pneumatik 200 miliard CNY; na trhu bude osm výrobců pneumatik s tržbami přesahujícími 10 miliard CNY, z nichž více než dva překročí 20 miliard CNY, a jedna až dvě společnosti se dostanou do první desítky v celosvětovém odvětví výroby pneumatik.“ (65)

(164)

Státní dohled a kontrola politiky existují i na úrovni obcí. Příklad představuje obec Čchang-čchun, známá jako „město automobilů“ (66), kde společnost Shandong Linglong Tire Co. Ltd. podepsala dohodu o investici ve výši 4,89 miliardy CNY do továrny s roční produkcí 14,2 milionu pneumatik. Čchangčchunská automobilová rozvojová zóna zdůrazňuje, že svých „úspěchů dosáhla díky politickému vedení a silnému vedení provinčního výboru strany, provinční vlády, městského výboru strany a městské vlády [a] soudržnosti a inovacím stranického pracovního výboru automobilové rozvojové zóny“ (67).

(165)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (68).

(166)

Například sdružení CRIA (69) – jehož členy jsou společnosti Shandong Linglong Tire Co., Ltd, Sailun Group, Zhongce Rubber Group , CNRC, Qingdao Double Star Co. Ltd., Guizhou Tyre Co., Ltd. (70) – má patnáct poboček a profesních výborů, přičemž pobočka pro pneumatiky je největší. Výroba společností, které jsou členy odvětví výroby pneumatik, představuje přibližně 80 % čínské domácí výroby pneumatik. Sdružení CRIA má 62 řídících jednotek, z nichž společnost Zhongce Rubber Group Co., Ltd. zastává předsednictví a společnosti Sailun Group Co., Ltd. a Linglong Tire Co., Ltd. místopředsednictví (71). Pobočka sdružení CRIA pro odvětví pneumatik se řídí ustanoveními stanov sdružení CRIA a uvádí, že jejím účelem je sloužit členům, vykonávat funkci prostředníka mezi vládou a podniky a pod vedením generálního sdružení plnit různé úkoly (72).

(167)

Podle článku 3 stanov sdružení CRIA se organizace „řídí celkovým vedením [Komunistické strany Číny]. V souladu s ustanoveními stanov Komunistické strany Číny sdružení zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává činnosti strany a poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. Orgánem odpovědným za registraci a řízení sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti a orgánem odpovědným za budování strany je stranický výbor [ústřední komise SASAC]. Sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení orgánem, který má na starosti registraci a vedení, a orgánem, který má na starosti budování strany, jakož i příslušným správním útvarem, který má na starosti řízení výrobního odvětví“ (73). V článku 36 se dále uvádí, že osoby pověřené vedením sdružení musí splňovat podmínky, jako je „[o]ddanost vedení [Komunistické strany Číny], podpora socialismu s čínskými rysy, rozhodné uplatňování linie strany, jejích zásad a politiky a politická vyspělost“ (74).

(168)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(169)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(170)

Podle článku 17 čínského zákona o obchodních společnostech má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti alespoň se třemi členy strany v souladu s článkem 30 stanov Komunistické strany Číny (75) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.

(171)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (76), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (77).

(172)

Již v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (78). Podobné odhady byly zaznamenány v roce 2022 (79). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(173)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (80) (dále jen „pokyny“), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(174)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (81).

(175)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví výroby pneumatik. Jako příklad lze uvést, že předseda představenstva a generální ředitel společnosti SINOCHEM působí zároveň jako tajemník a zástupce tajemníka stranického výboru společnosti SINOCHEM (82). Podobně předseda a místopředseda představenstva společnosti Qingdao Double Star Co. Ltd. působí zároveň jako tajemník a zástupce tajemníka stranického výboru společnosti (83). Předseda představenstva společnosti Guizhou Tyre Co., Ltd. zastává zároveň funkci tajemníka stranického výboru (84).

(176)

Navíc podniky působící v odvětví výroby pneumatik také výslovně zmiňují vliv Komunistické strany Číny na své jednání. Například společnost Qingdao Double Star Co. Ltd. ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že: „Během sledovaného období společnost trvala na využití vysoce kvalitního budování strany k vedení vysoce kvalitního rozvoje“ a zajistila „vedoucí postavení při budování strany na podporu vysoce kvalitního rozvoje: [společnost] [p]osílila vedoucí postavení v oblasti budování strany, soustředila se na hlavní povinnosti a hlavní podnikání, důkladně se vzdělávala na téma úvah Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, podporovala inovativní teoretické úspěchy strany jako vodítka pro obchodní rozvoj společnosti, […] budovala průkopnický tým v oblasti výroby, vědeckého výzkumu, marketingu a řízení a začlenila budování strany do každodenního provozu“ (85). Podobně se společnost Guizhou Tyre Co., Ltd. domnívá, že „[j]ako státní holdingová společnost se vždy drží neochvějného vedení strany nad státními podniky. Stanovy jasně definují právní postavení stranické organizace v oblasti správy a řízení podniků a začleňují vedení strany do všech aspektů správy a řízení podniků“ (86).

(177)

Přítomnost státu ve firmách, v odvětví výroby pneumatik a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(178)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(179)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (87).

(180)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(181)

Cílem 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin (88) je dosáhnout průlomu v klíčových kategoriích surovin se „[z]aměřením na klíčové oblasti použití, jako je […] bionický syntetický kaučuk“ (89). Další ustanovení, která se konkrétně týkají odvětví výroby pneumatik, jsou rovněž obsažena v poradním stanovisku MIIT k podpoře vysoce kvalitního rozvoje chemického a petrochemického průmyslu během 14. pětiletého plánu a 14. pětiletého plánu provincie Šan-tung týkajícího se rozvoje chemického průmyslu.

(182)

Podobně i na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu An-chuej pro rozvoj odvětví nových materiálů (90) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „[s]e zaměřením na automobilový průmysl, elektroniku, vysokorychlostní železnice, letectví a kosmonautiku a jadernou energetiku a s využitím průmyslových základen v provinciích An-čching, Chuaj-nan a dalších místech zvýšit intenzitu výzkumu a vývoje a inovací a intenzivně vyvíjet výrobky z kaučukových materiálů se speciálními vlastnostmi a postupy, jako je odolnost vůči vysokým a nízkým teplotám, odolnost vůči stárnutí, odolnost vůči ablaci, odolnost vůči chemickým látkám, odolnost vůči povětrnostním vlivům, odolnost vůči ozónu, odolnost vůči elektrickému oblouku atd.“. V seznamu klíčových výrobků jsou dále uvedeny „hydrogenovaný nitrilový kaučuk, bromovaný nitrilový kaučuk, roztokem polymerizovaný styren-butadienový kaučuk, izoprenový kaučuk a jeho monomery, akrylátový kaučuk, speciální kaučuk s obsahem fluoru, fluoro-silikonový kaučuk, elektroizolační silikonový kaučuk“ a v seznamu průlomových technologií jsou pak uvedeny „[t]echnologie hydrogenace nitrilového kaučuku, technologie přípravy karboxylového nitrilového kaučuku, technologie výroby funkcionalizovaného SSBR, technologie energeticky úsporného procesu sušení syntetického kaučuku, technologie koncentrace emulzní polymerace, technologie náhrady přísad šetrných k životnímu prostředí atd.“ (91).

(183)

Podobně 14. pětiletý plán provincie Kan-su pro rozvoj odvětví surovin (92) obsahuje oddíl o „odvětví čistých chemikálií“, který stanoví, že „[d]o roku 2025 bude celková průmyslová produkce tohoto odvětví usilovat o dosažení hodnoty 50 miliard jüanů“ a že v oblasti syntetického kaučuku je cílem „[o]pírat se o stěžejní podniky [s cílem] intenzivně rozvíjet ekologické kaučukové přídatné látky, urychlovače vulkanizace řady CBS/MBS, disulfid uhlíku, nerozpustnou síru, vysoce kvalitní saze a další výrobky“ a v oblasti pokročilých petrochemických nových materiálů se „[o]pírat o stěžejní podniky s cílem zlepšit úroveň a kapacitu provincie Kan-su v oblasti speciálních technických plastů, speciálního syntetického kaučuku [atd.]“ a „[i]ntenzivně rozvíjet klíčové strategické nové materiály“. V oblasti petrochemie pak „vyvíjet technické plasty, speciální syntetický kaučuk, speciální vlákna, biologicky odbouratelné vysoce výkonné materiály a vysoce výkonné kompozitní materiály“.

(184)

Ve 14. pětiletém plánu provincie Kan-su se uvádí mezi klíčovými projekty také petrochemická společnost PetroChina Lanzhou a výstavba nové speciální jednotky na výrobu nitrilového kaučuku o kapacitě 35 000 tun ročně, která zahrnuje zejména jednotku chemické přípravy, polymerační jednotku, jednotku pro regeneraci monomerů, úložiště kalů, míchací jednotku a jednotku na sušení a balení koagulátu atd., přičemž celková investice přesahuje 84 milionů CNY (93). Ve 14. pětiletém plánu provincie Ťiang-si pro vysoce kvalitní rozvoj petrochemického průmyslu (94) se uvádí, že „[budeme…] rozšiřovat oblast použití […] organokřemičitých výrobků, jako je silikonový olej, silikonový kaučuk […] a bílé saze. Posílíme výzkum, vývoj a výrobu nových chemických materiálů a budeme intenzivně vyvíjet špičkové nové materiály, jako je speciální kaučuk […]“. Pokud jde o speciální kaučuk, uvádí rovněž, že se vláda „zaměří na vývoj styren-butadienového kaučuku vyráběného roztokovou polymerací […], hydrogenovaného nitrilového kaučuku, halogenovaného butylového kaučuku, hydrogenovaných styrenových termoplastických elastomerů (HSBC), isoprenového kaučuku […], termoplastického vulkanizátu, ethylen-propylenového kaučuku […] atd.“.

(185)

Kromě toho 14. pětiletý plán provincie Ťi-lin pro rozvoj petrochemického průmyslu (95) stanoví, že vláda bude „plně podporovat rozvoj průmyslu nových chemických materiálů, jako jsou technické plasty, speciální syntetický kaučuk a vysoce výkonná vlákna, rozšiřovat oblast použití nových chemických materiálů v automobilovém průmyslu, železniční dopravě, leteckém průmyslu atd. a realizovat vysoce kvalitní rozvoj systému petrochemického průmyslu v naší provincii“ a „[p]osilovat […] ethylenpropylenový kaučuk a palivový ethanol, zdokonalovat speciální uhlíková vlákna, vysoce aktivní polyisobutylen, speciální pryžové a plastové materiály a další speciální produkty, […] a že vytvoří tři hlavní konkurenceschopná odvětví ‚syntetické pryskyřice, syntetického kaučuku a základních organických chemických surovin‘, zvýší konkurenceschopnost a dynamiku vnitřního rozvoje petrochemického průmyslu a pomůže vytvářet konkurenceschopné produktové klastry a specifické produktové řetězce“.

(186)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Těmito opatřeními čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(187)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(188)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (96), která jsou údajně často netransparentní a vedou k diskriminačním praktikám (97).

(189)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (98). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (99). Kromě toho rozhodnutí Ústředního výboru Komunistické strany Číny z roku 2024 o dalším komplexním prohloubení reforem a podpoře modernizace v čínském stylu ukládá „zlepšit systém hospodaření s půdou tak, aby se zajistilo, že bude účinně propojen s makropolitikami a regionálním rozvojem a upřednostní přiměřené využívání půdy pro přední průmyslová odvětví a velké projekty“ (100). V důsledku toho orgány při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (101).

(190)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví výroby pneumatik. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(191)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(192)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (102).

(193)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (103). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(194)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (104). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(195)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se odvětví výroby pneumatik netýkal výše popsaný čínský systém pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(196)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení. Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (105), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (106) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(197)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (107). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(198)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (108). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zvláště to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (109).

(199)

Konkrétněji, podle Poradního stanoviska k finanční podpoře nové industrializace do roku 2025, které vydala Čínská lidová banka spolu s ministerstvem průmyslu a informačních technologií, ministerstvem financí, Národní komisí pro rozvoj a reformy a dalšími orgány státní správy, se čínská vláda rovněž snaží „vést finanční instituce k využívání diverzifikovaných nástrojů, jako jsou úvěry, dluhopisy, vlastní kapitál a pojištění, aby poskytovaly komplexní finanční služby velkým podnikům a důležitým podpůrným podnikům působícím v rámci klíčových průmyslových řetězců, poskytovaly finanční řešení pro stabilní fungování podniků pod vnějšími vlivy a podporovaly soukromé podniky v aktivní účasti na nezávislé a kontrolovatelné výstavbě průmyslových řetězců“ (110).

(200)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (111). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (112). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(201)

Navíc jsou výpůjční náklady uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(202)

Navíc, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Například státní podniky, ale i celá průmyslová odvětví, která čínská vláda považuje za strategická, údajně těží z nižších než tržních úrokových sazeb (113). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(203)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, jejichž počet roste (114), nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(204)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(205)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(206)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(207)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše v oddíle 3.2.1.2. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci pneumatik podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(208)

V důsledku okolností podrobně popsaných v oddíle 3.2.1.2 nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorba jejich cen je předmětem významných zásahů státu. Zásahy státu popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovních sil, energie a surovin jsou skutečně přítomny v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR společným působením celé řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(209)

Dne 30. června 2025 předložilo sdružení CRIA soubor připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Sdružení CRIA ve svém podání uvedlo následující argumenty: i) žadatel nepředložil přímé důkazy o zkreslení trhu, ii) čínské odvětví výroby pneumatik je vysoce tržně orientované a iii) podnět stírá hranice mezi antidumpingovým a antisubvenčním šetřením.

(210)

Na podporu svého prvního argumentu sdružení CRIA konkrétně uvedlo, že tvrzení stěžovatele o podstatných zkresleních jsou jednak obecná a nekonkrétní a jednak obsahují logické rozpory týkající se zkreslení trhu s přírodním kaučukem. Pokud jde o obecnou povahu tvrzení, sdružení CRIA poukázalo na to, že žadatel se do značné míry opírá o zprávu, o závěry učiněné v rámci irelevantních šetření týkajících se pneumatik pro nákladní automobily a autobusy nebo odvětví oceli a o zkreslený výklad makroekonomických dokumentů, jako je 14. pětiletý plán. Sdružení CRIA zdůraznilo, že vykreslování celé čínské ekonomiky jako pečlivě kontrolovaného subjektu neodpovídá realitě hospodářského rozvoje Číny a že tvrzení žadatele nemají žádnou důkazní hodnotu prokazující, jak tyto makroekonomické politiky konkrétně a přímo zkreslily náklady a ceny výrobců pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily. Podle sdružení CRIA je Komise v tomto případě povinna provést nezávislé, na faktech založené a objektivní šetření, a nikoli pouze přijmout celkový narativ žadatele. Pokud jde o údajné logické rozpory, sdružení CRIA poukázalo na to, že navzdory svým tvrzením o narušení trhu s přírodním kaučukem v Číně žadatel připouští, že dovoz přírodního kaučuku do Číny několikanásobně převyšuje jeho domácí výrobu. Je tedy velmi pravděpodobné, že cena na domácím trhu v Číně je určována především dovozem a mezinárodním trhem. Argument žadatele, že některé země jihovýchodní Asie vyvážející přírodní kaučuk nelze považovat za kandidáty na reprezentativní země, protože Čína – jakožto čistý dovozce přírodního kaučuku – se v případě tohoto vstupu nachází v odlišné situaci, je navíc právně chybný, protože odlišná situace v oblasti dodávek není součástí kritérií pro výběr podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise by proto měla přijmout náklady na přírodní kaučuk v záznamech čínských vyvážejících výrobců.

(211)

Pokud jde o druhý argument, sdružení CRIA dále rozvinulo hlavní tvrzení, že čínské odvětví výroby pneumatik je samosprávným a konkurenčním odvětvím, které se řídí tržními silami a přísně dodržuje zásady tržního hospodářství, a uvedlo, že:

(212)

Na podporu svého třetího argumentu sdružení CRIA kritizovalo podnět za tvrzení o existenci subvenčních praktik v Číně. Sdružení CRIA poukázalo na to, že pro řešení subvencování existuje v Unii samostatný právní nástroj, a tvrzení žadatele by proto měla být přezkoumána a mělo by o nich být rozhodnuto v rámci samostatného antisubvenčního šetření. Snaha žadatele opřít se o tvrzení o subvencích na podporu tvrzení o podstatných zkresleních v antidumpingovém šetření nerespektuje hranice mezi dvěma různými právními nástroji zakotvenými ve dvou různých právních rámcích.

(213)

Dne 1. srpna 2025 žadatel reagoval na podání sdružení CRIA tím, že poukázal na to, že i) odvětví výroby pneumatik v Číně je plné podstatných zkreslení v důsledku systematických zásahů čínského státu a Komunistické strany Číny prakticky do všech aspektů tohoto odvětví i do navazujících a předcházejících činností v rámci společností, ať už v soukromém nebo státním vlastnictví, ii) počet soukromých subjektů, které jsou rovněž přítomny na čínském trhu, nezpochybňuje prokázání existence podstatných zkreslení, neboť soukromé subjekty v Číně jsou řízeny státem a jednají v souladu s průmyslovými politikami, iii) existence podstatných zkreslení, která se týkají všech částí hodnotového řetězce výroby pneumatik v Číně, byla v minulosti jasně prokázána, ať již předchozími šetřeními Komise nebo šetřeními v jiných jurisdikcích, jak je podrobně uvedeno v podnětu.

(214)

Dne 15. září 2025 doplnilo sdružení CRIA své připomínky k zahájení řízení o soubor připomínek reagujících na první poznámku. Sdružení CRIA ve svém podání vzneslo dva argumenty.

(215)

Za prvé sdružení CRIA zaujalo stanovisko, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze použít z důvodu jeho neslučitelnosti s dohodami Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a rozhodnutím Orgánu WTO pro řešení sporů.

(216)

Konkrétněji sdružení CRIA argumentovalo tím, že:

(217)

Za druhé sdružení CRIA uvedlo, že čínské trhy s pneumatikami a surovinami nejsou předmětem údajných podstatných zkreslení. Sdružení CRIA v této souvislosti tvrdilo, že zkreslení uváděná žadatelem nejsou dobře doložena, a odkázalo na své podání ze dne 30. června 2025 a zopakovalo, že tvrzení žadatele jsou plná zobecnění, spekulací a vnitřních rozporů a nejsou podložena přímými a konkrétními důkazy týkajícími se odvětví výroby pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily v Číně nebo období šetření v rámci tohoto šetření.

(218)

Argumenty sdružení CRIA nelze přijmout z následujících důvodů.

(219)

Pokud jde o první argument sdružení CRIA po zahájení řízení, a sice že žadatel nepředložil přímé důkazy o zkreslení trhu, Komise nejprve konstatovala, že jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti (115). Podnět splňoval normy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(220)

Komise proto přistoupila k prokázání těchto zkreslení. S cílem tak učinit Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení shromáždila údaje potřebné k určení existence a dopadu podstatných zkreslení a následného použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tato analýza je podrobně uvedena v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.8 výše. V tomto ohledu je poznámka sdružení CRIA o povinnosti Komise provést nezávislé, na faktech založené a objektivní šetření bezpředmětná. Kromě toho analýza Komise v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.8 rovněž vyvrátila tvrzení sdružení CRIA týkající se skutečnosti, že hospodářský rozvoj Číny není ovlivňován zkreslujícími zásahy státu a že příslušné čínské makroekonomické politiky konkrétně a přímo nezkreslují náklady a ceny v odvětví dotčeného výrobku.

(221)

Kromě toho, a aby Komise dospěla k závěru ohledně prvního argumentu sdružení CRIA po zahájení řízení, který se týká údajných logických rozporů v podnětu, pokud jde o přírodní kaučuk jako celosvětově obchodovanou komoditu a výběr reprezentativní země, Komise za prvé konstatovala, že sdružení CRIA nepředložilo žádné důkazy o tom, že ceny přírodního kaučuku v Číně jsou určovány uvedenou celosvětovou komoditou, a za druhé, že reprezentativní země byla vybrána v souladu s platnými kritérii podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jak je podrobně uvedeno v oddíle 3.2.4.

(222)

Pokud jde o druhý argument sdružení CRIA po zahájení řízení, a sice že čínské odvětví výroby pneumatik je vysoce tržně orientované, Komise poukázala na to, že:

(223)

Pokud jde o třetí argument sdružení CRIA po zahájení řízení, a sice že podnět stírá hranice mezi antidumpingovými a antisubvenčními právními nástroji, Komise již ve 219. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že podnět splňuje standardy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Prvky obsažené v podnětu, které nesouvisejí s posouzením podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení, Komise při provádění tohoto posouzení nezohlednila.

(224)

Pokud jde o první argument sdružení CRIA v reakci na první poznámku o výrobních činitelích týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO, Komise uvedla, že:

(225)

Pokud jde o druhý argument sdružení CRIA v reakci na první poznámku o výrobních činitelích, který se týká dostatečnosti důkazů, zabývá se jím tento oddíl výše.

(226)

Z dostupných důkazů vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, pozemky, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(227)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak popisuje následující oddíl.

(228)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(229)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.1, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku a druhou poznámku.

(230)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Turecko, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(231)

V první poznámce určila Komise Argentinu, Brazílii, Kolumbii, Indonésii, Malajsii, Mexiko, Srbsko, Jihoafrickou republiku, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(232)

Komise poté dále zkoumala dostupnost údajů o výrobních činitelích, včetně snadno dostupných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření. Na základě informací poskytnutých po zahájení řízení určila šest nejdůležitějších výrobních činitelů, které se na celkových nákladech na materiál podílely přibližně 70 % – přírodní kaučuk (HS 4001 22 ), saze (2803 00), styren-butadienový kaučuk (4002 19 ), polybutadienový kaučuk (HS 4002 20 ), kordovou tkaninu (HS 5902 20 ) a ocelový kord (HS 7312 10 ). Poté posoudila, zda jsou tyto výrobní činitele do potenciálních reprezentativních zemí dováženy v dostatečném množství a jaký je podíl dovozu, který může být podstatně ovlivněn dovozem z ČLR nebo některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (121).

(233)

Komise zjistila, že Argentina i Kolumbie dovážely klíčové výrobní činitele v relativně nízkém množství a že tyto dvě země některé výrobní činitele nedovážely vůbec. Vzhledem k tomu, že cenu dovozu mohlo toto relativně nízké množství dovozů klíčových výrobních činitelů ovlivnit, měla Komise za to, že tento dovoz nemusí představovat vhodnou referenční hodnotu, a dospěla k závěru, že Kolumbie ani Argentina nepředstavují vhodnou reprezentativní zemi.

(234)

Analýza dovozu hlavních surovin do ostatních kandidátských zemí ukázala, že některé dovozy mohou být významně ovlivněny významnými množstvími pocházejícími z Číny. Tak tomu bylo zejména v případě Thajska a Jihoafrické republiky, kde dovoz tří ze šesti výše uvedených hlavních výrobních činitelů z Číny představoval více než 50 % celkového dovozu těchto činitelů, a v menší míře v případě Malajsie, kde se podíl dovozu tří hlavních výrobních činitelů z Číny pohyboval od 27 % do 69 %. Kromě toho nebyla v Brazílii a Indonésii zjištěna žádná výroba výrobku, který je předmětem šetření, ani žádné dostupné finanční informace. Komise proto měla za to, že žádná z těchto zemí nepředstavuje vhodnou reprezentativní zemi.

(235)

Komise poté zjistila dostupné finanční výkazy ziskových společností vyrábějících v období šetření obdobný výrobek v Mexiku (Compana Hulera Tornel), Srbsku (Tigar Tyres Doo) a Turecku (Brisa Bridgestone Sabanci), a dospěla k závěru, že tyto země mohou představovat vhodnou reprezentativní zemi. Vyzvala strany, aby předložily připomínky.

(236)

Po zveřejnění první poznámky obdržela Komise připomínky od žadatele, sdružení CRIA a čtyř vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců – skupiny GITI, skupiny Hankook, společnosti Kumho a společnosti Shandong Yongsheng. Strany vznesly tvrzení týkající se těchto zemí:

(237)

Skupina GITI uvedla, že Indonésie (spolu s Malajsií) představuje možnou reprezentativní zemi, protože i) dováží směsný kaučuk (který je podle skupiny GITI důležitým výrobním činitelem); ii) u několika klíčových výrobních činitelů (kordová tkanina, ocelový kord, saze) byl podíl čínského dovozu na celkovém dovozu nižší v případě Indonésie než v případě Srbska, Mexika a Turecka a iii) Indonésie měla k dispozici finanční údaje o svých společnostech (PT Goodyear Indonesia Tbk a PT Gajah Tunggal Tbk, společný podnik skupiny GITI a společnosti Michelin).

(238)

Společnost Kumho Tire a skupina Hankook rovněž uvedly, že Indonésie představuje vhodnou reprezentativní zemi, a to vzhledem k velikosti jejího domácího trhu a vysokým objemům dovozu všech výrobních činitelů.

(239)

Skupina GITI a sdružení CRIA tvrdily, že čínský vývoz klíčových výrobních činitelů (sazí, ocelového kordu, kordových tkanin a polybutadienového kaučuku) do Malajsie představuje podobný podíl čínského dovozu jako v případě Srbska a Turecka, které byly považovány za potenciální reprezentativní zemi, a proto by Malajsie neměla být z potenciálních reprezentativních zemí vyloučena. Skupina GITI dále tvrdila, že Malajsie je spolu s Indonésií jedinou zemí s reprezentativním dovozem směsného kaučuku.

(240)

Skupina GITI, společnost Shandong Yongsheng a sdružení CRIA uvedly, že Malajsie byla vybrána jako reprezentativní země v antidumpingovém šetření USA týkajícím se dovozu pneumatik z Číny (122) a že pro několik společností v Malajsii byly veřejně k dispozici účetní závěrky (123).

(241)

Skupina GITI uvedla, že Mexiko nemůže představovat možnou reprezentativní zemi. Odvolávala se především na nízký objem dovozu směsného kaučuku a vysoký objem dovozu kordových tkanin z Číny do Mexika.

(242)

Sdružení CRIA a společnost Shandong Yongsheng předložily podobné argumenty týkající se úrovně dovozu z Číny do Mexika, Srbska a Turecka, přičemž tvrdily, že úroveň čínského dovozu nelze považovat za hlavní kritérium pro vyřazení možných reprezentativních zemí a že vysoká úroveň čínského dovozu ocelového kordu je společná pro všechny možné reprezentativní země. Sdružení CRIA dále tvrdilo, že stejně jako v některých jiných případech Komise dále analyzovala, zda čínský dovoz má, či nemá zkreslující účinek na dovozní ceny, a že by tak mohla učinit i v tomto šetření v případě zemí s vysokým podílem čínského dovozu.

(243)

Skupina GITI se domnívala, že vzhledem k tomu, že v Mexiku platí různá antidumpingová a vyrovnávací cla na ocel, mohou být mexické dovozní ceny klíčových vstupů obsahujících ocel, jako je ocelový drát, zkresleny. Odkázala rovněž na opatření zavedená Mexikem proti dovozu syntetického kaučuku z Japonska, Korejské republiky a Spojených států a na antidumpingová cla na pneumatiky pro osobní a lehké nákladní automobily pocházející z Číny. Skupina GITI dále tvrdila, že finanční údaje společností vyrábějících pneumatiky v Mexiku nepředstavují vhodnou referenční hodnotu, protože se nepřekrývají s obdobím šetření a protože tyto údaje jsou k dispozici pouze pro jednu společnost. Proto měla za to, že Mexiko nemůže být reprezentativní zemí.

(244)

Společnost Shandong Yongsheng uvedla, že z Mexika, Srbska a Turecka je nejvhodnější reprezentativní zemí Mexiko, protože i) úroveň dovozu Srbska z Číny byla vyšší než z Malajsie, což je země, která byla v první poznámce vyloučena z důvodu své míry závislosti na čínském dovozu, a ii) Mexiko mělo nejvyšší úroveň sociální a environmentální ochrany, pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. a).

(245)

Společnost Kumho Tire a skupina Hankook uvedly, že Mexiko představuje vhodnou reprezentativní zemi, a to vzhledem k velikosti jeho domácího trhu a vysokým objemům dovozu přírodního kaučuku.

(246)

Sdružení CRIA a společnost Shandong Yongsheng uvedly, že Thajsko nemělo být zamítnuto jako možná reprezentativní země na základě dovozu na vysoké úrovni z Číny.

(247)

Společnost Shandong Yongsheng dále uvedla, že Komise mohla použít údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku, které jsou k dispozici pro thajské výrobce pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily. Dodala, že Thajsko, Indonésie a Malajsie nabízejí podmínky, které jsou nejpodobnější Číně, pokud jde o náklady na energii a pracovní sílu.

(248)

Skupina GITI tvrdila, že Turecko a Srbsko mají nízký objem dovozu směsného kaučuku, a pokud bude vybrána některá z těchto zemí, měla by být referenční hodnota pro tuto surovinu upravena. Za druhé, skupina GITI, společnost Kumho Tire, skupina Hankook a sdružení CRIA uvedly, že prodejní, režijní a správní náklady pro obě možné reprezentativní země jsou nepřiměřeně vysoké. Skupina GITI a sdružení CRIA poukázaly na finanční údaje z Mexika (124), Indonésie (125), Malajsie (126) a Thajska (127), které uvádějí nižší procento prodejních, režijních a správních nákladů.

(249)

Skupina GITI a sdružení CRIA dále tvrdily, že dovoz kordových tkanin z Číny byl v případě Srbska i Turecka obzvláště vysoký.

(250)

Skupina Hankook tvrdila, že konsolidovaná účetní závěrka turecké společnosti Brisa Bridgestone zahrnovala dceřiné společnosti, které se zabývaly vývojem a výrobou mobilních technologií, a že její účetní závěrka tak zjevně není reprezentativní pro účely početního zjištění běžné hodnoty.

(251)

Sdružení CRIA, společnost Kumho Tire a skupina Hankook uvedly, že objemy dovozu z Ruska do Turecka a Srbska je vylučují z toho, aby byly považovány za vhodné reprezentativní země. Společnost Kumho Tire a skupina Hankook dodaly, že Turecko i Srbsko nadále dovážejí ruskou ocel, která může být následně použita k výrobě ocelového kordu.

(252)

Společnost Kumho Tire i skupina Hankook uvedly, že Turecko i Srbsko uvádějí údaje o kordové tkanině v m2 a že hmotnost kordové tkaniny se může lišit v závislosti na tloušťce a hustotě vláken, zatímco ostatní země uvádějí údaje v kg. Obě společnosti dodaly, že charakteristiky trhu v Srbsku nejsou srovnatelné s Čínou a že Turecko se nadále potýká s vysokou inflací, která ovlivňuje příslušné hospodářské ukazatele.

(253)

Komise posoudila všechny argumenty předložené různými zúčastněnými stranami ve druhé poznámce, jak je shrnuto níže v oddíle 3.2.4.4.

(254)

Pokud jde o tvrzení skupiny GITI, Komise nepovažovala výběr reprezentativní země na základě objemu dovozu směsného kaučuku (kód HS 4002 80 ) za odůvodněný. U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku představoval směsný kaučuk buď nízké procento nákladů v rámci celkových výrobních nákladů, nebo nebyl vůbec použit (128). Komise se proto domnívala, že úroveň dovozu směsného kaučuku není relevantním kritériem pro výběr reprezentativní země.

(255)

Navíc vzhledem k tomu, že Čína byla největším světovým vývozcem čísla 5902  (129) (pneumatikové kordové tkaniny) a HS 7312 10  (130) (ocelový kord), dovoz obou výrobních činitelů do všech možných reprezentativních zemí obsahoval vysoký procentní podíl dovozu z Číny. Komise proto dospěla k závěru, že objem čínského dovozu těchto dvou výrobních činitelů není kritériem, které by mělo být zohledněno.

(256)

A konečně, Komise zvážila argumenty týkající se návrhů na výběr Indonésie, Malajsie nebo Thajska jako možné reprezentativní země. Komise však dospěla k závěru, že Indonésie, Malajsie ani Thajsko nepředstavují vhodnou reprezentativní zemi.

(257)

Dovoz hlavního výrobního činitele – tj. přírodního kaučuku, který představuje podstatnou část nákladů, do Indonésie byl poměrně nízký, přičemž dovoz tří ze šesti hlavních výrobních činitelů obsahoval vysoký podíl čínského dovozu – ocelového kordu, kordové tkaniny a sazí. Zatímco vysoký podíl čínského dovozu ocelového kordu a kordové tkaniny byl společný pro všechny možné reprezentativní země, podíl čínského dovozu sazí byl rovněž vysoký a představoval 46 %. V porovnání s tím tvořil čínský dovoz sazí v Turecku pouze 5 %.

(258)

Dovoz hlavních výrobních činitelů do Malajsie také obsahoval vysoký podíl čínského dovozu – kromě vysokého podílu čínského dovozu kordových tkanin a ocelového kordu představoval čínský dovoz styren-butadienového kaučuku, jednoho z hlavních výrobních činitelů, rovněž vyšší podíl na celkovém dovozu (27 %), zatímco v případě dovozu do Turecka to bylo 12 %. Skutečnost, že Malajsie byla vybrána v antidumpingovém šetření v USA, navíc není pro toto šetření relevantní.

(259)

Čínský dovoz všech hlavních výrobních činitelů byl obzvláště vysoký také v případě Thajska: saze (57 %), styren-butadienový kaučuk (25 %), polybutadienový kaučuk (32 %), kordová tkanina (7 %), ocelový kord (82 %). Kromě toho v květnu 2025 Komise pro správu mezinárodního obchodu Jihoafrické republiky zjistila, že několik thajských společností obchází antidumpingová cla na pneumatiky přeskakováním zemí, a to z Číny přes Kambodžu, Thajsko a Vietnam, což potvrzuje vysokou expozici Thajska vůči Číně (131).

(260)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise zjistila, že dovozní ceny hlavních výrobních činitelů do Indonésie, Malajsie a Thajska nelze považovat za reprezentativní, neboť jsou pravděpodobně zkreslené, pokud by byla potvrzena podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(261)

Komise dále posoudila informace, které měla k dispozici o třech navrhovaných zemích (Mexiku, Srbsku a Turecku), a dospěla k závěru, že vhodnou volbou pro reprezentativní zemi je Turecko.

(262)

Za prvé, statistiky dovozu do Turecka obsahovaly snadno dostupné údaje o většině výrobních činitelů, s výjimkou ocelového kordu. Statistiky dovozu šesti hlavních výrobních činitelů buď neobsahovaly dovoz z Číny, nebo jej obsahovaly v omezené míře (maximálně 5 % u sazí (132)). V porovnání s tím Srbsko vykazovalo vysokou úroveň čínského dovozu sazí (45 %) a ocelového kordu (68 %).

(263)

Objem dovozu hlavních výrobních činitelů do Turecka byl několikanásobně vyšší než v případě Srbska i Mexika, a proto existovala větší pravděpodobnost, že jeho dovozní ceny mohou představovat přiměřené referenční hodnoty. Kromě toho se Komise v rozporu s tvrzeními stran domnívala, že údaje o dovozu kordových tkanin do Turecka uváděné v m2 lze přepočítat na kg na základě přepočítacího koeficientu pro tento druh materiálu.

(264)

Za druhé, Komise měla za to, že účetní závěrka turecké společnosti Brisa Bridgestone představuje přiměřený základ pro stanovení referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, neboť byla auditována a překrývala se s obdobím šetření. Komise konstatovala, že tvrzení o možném dopadu obratu dceřiné společnosti Arvento na konsolidovanou účetní závěrku nebylo doloženo. Komise se rovněž domnívala, že tvrzení, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Arvento jsou nepřiměřeně vysoké, protože společnosti v jiných zemích mají nižší prodejní, režijní a správní náklady, není podloženo důkazy. Komise konstatovala, že podle její analýzy vykázalo několik thajských společností prodejní, režijní a správní náklady v rozmezí 30 % až 60 % (133). Komise proto dospěla k závěru, že finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone jsou i nadále vhodným zdrojem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a procentních podílů zisku – Brisa Bridgestone je větší společností s auditovanými účty ve srovnání s jedinou společností v Mexiku, ke které jsou k dispozici finanční informace a která je relativně menší, a nejsou informace o tom, zda jsou údaje auditované, či nikoli.

(265)

Kromě Číny je Turecko jedním z největších světových vývozců výrobku, který je předmětem šetření (134), a zemí s podobným hospodářským rozvojem jako Čína.

(266)

Pokud jde o tvrzení týkající se turecké inflace, Komise se domnívala, že devalvace turecké liry dovozní ceny neovlivňuje. Jakékoli zvýšení ceny by se projevilo zvýšením celkových nákladů na prodané zboží a/nebo prodejních, režijních a správních nákladů, a tedy snížením ziskového rozpětí reprezentativního výrobce. Vzhledem k tomu, že prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí byly vyjádřeny v procentech, na výpočet běžné hodnoty to nemělo žádný vliv. Pokud jde o inflaci některých specifických nákladů, Komise uvedla, že nezkreslené ceny, které stanoví pro výrobní náklady, jsou vyjádřeny v měně dotčené země, přičemž rozdíly v inflaci mezi reprezentativní zemí a dotčenou zemí se již do značné míry odrážejí v příslušném směnném kurzu. Vypočtené referenční hodnoty proto nebyly v podstatné značné míře ovlivněny inflací v reprezentativní zemi. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(267)

A konečně, pokud jde o údajný dopad dovozu ruské oceli do Turecka, která mohla být použita k výrobě ocelového kordu, Komise zjistila, že toto tvrzení je obecné a chybí důkazy o údajném přenesení. Pokud jde o dovoz sazí, styren-butadienového kaučuku a polybutadienového kaučuku do Srbska a Turecka, bylo rovněž zjištěno, že obsahují dovoz z Ruska. Komise však dospěla k závěru, že vyloučení těchto dvou zemí na tomto základě není odůvodněné. Tyto výrobní činitele nepředstavovaly významný podíl na výrobních nákladech (135) a v případě Srbska byl podíl tohoto dovozu na trhu poměrně nízký (136). Komise rovněž konstatovala, že žádná zúčastněná strana nepředložila důkazy o tom, že by dovoz z Ruska mohl způsobit nespolehlivost dovozu do Turecka – Komise rovněž zjistila, že neexistují žádné důkazy o abnormálním cenovém rozdílu ani mezi průměrnou dovozní cenou těchto vstupů do Turecka ve srovnání s dovozem stejných vstupů do zemí bez dovozu z Ruska. Ke stejnému závěru dospěla Komise v případě pneumatik pro autobusy a nákladní automobily (137), když v tomto případě analyzovala období šetření končící 30. června 2023 (138). Komise proto shledala tvrzení, že Turecko muselo být z tohoto důvodu zamítnuto, neoprávněným.

(268)

Komise proto dospěla k závěru, že Turecko lze považovat za reprezentativní zemi, protože i) má ze všech ostatních zemí nejlepší kvalitu údajů, které lze použít jako referenční hodnoty pro výrobní činitele, a ii) jsou k dispozici přiměřené finanční údaje.

(269)

V návaznosti na druhou poznámku předložily sdružení CRIA, skupina GITI, skupina Hankook, společnosti Kumho Tire, Shandong Yongsheng a skupina Sumitomo Rubber připomínky k rozhodnutí Komise použít jako reprezentativní zemi Turecko. Tyto připomínky jsou řešeny níže.

(270)

Skupina Hankook a společnost Kumho tvrdily, že Komise pochybila, když vybrala Turecko jako reprezentativní zemi na základě jediného kritéria – tj. podílu čínského dovozu do země – které není uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Obě tvrdily, že Komise nezohlednila prvky, jako je objem výroby výrobku, který je předmětem šetření, v každé potenciální reprezentativní zemi, jakož i dostupnost většího počtu účetních závěrek pro správné stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, jež mají být použity pro účely početního zjištění běžné hodnoty. Skupina Hankook dále tvrdila, že jiné země mají trhy s vlastnostmi, které se více podobají Číně, a/nebo nabízejí větší dostupnost veřejných údajů.

(271)

Skupina Hankook a společnost Kumho tvrdily, že Komise chybně posoudila vliv čínského dovozu na dovozní ceny a že by se měla zabývat jednotkovou cenou, aby posoudila, zda je dovoz zkreslený, či nikoli. Strany tvrdily, že jednotková cena dovozu některých výrobních činitelů do Turecka je podobná jednotkové ceně v jiných zemích s vyšší expozicí vůči čínskému dovozu, a tvrdily, že vysoká úroveň dovozu z Číny sama o sobě nepředstavuje platný důvod pro vyloučení země z výběru jako reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise zopakovala, že při výběru vhodné reprezentativní země je objem čínského dovozu důležitým kritériem pro posouzení celkové pravděpodobnosti, že dovoz výrobních činitelů bude čínským dovozem pravděpodobně zkreslen. Za prvé připomněla, že účelem čl. 2 odst. 6a základního nařízení je početně zjistit běžnou hodnotu bez zkreslení. Proto by zohlednění objemu čínského dovozu umožnilo opětovné zahrnutí zkreslení do početně zjištěné běžné hodnoty. Při výběru země se toto posouzení provádí celkově a není nutné porovnávat jednotlivé ceny. To je rozdíl oproti situaci, kdy je země vybrána, protože splňuje všechna kritéria. Komise pak nemá jinou možnost než zkoumat konkrétní dovozní cenu a rozhodnout, zda je tato cena zkreslená, či nikoli. Proto se toto posouzení provádí jako druhý krok. Komise proto odmítla tvrzení, že musí provést cenové srovnání s každou potenciální reprezentativní zemí, aby určila, zda by konkrétní vstup mohl být čínským dovozem zkreslen, či nikoli.

(272)

Za druhé Komise poukázala na to, že volba Turecka jako reprezentativní země je založena na skutečnosti, že Turecko splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(273)

Hlavní výrobní činitele byly do Turecka dováženy v reprezentativním množství na základě snadno dostupných údajů, přičemž byly k dispozici finanční informace založené na auditované účetní závěrce společnosti Brisa Bridgestone, která byla považována za základ pro stanovení nezkreslených a přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise zjistila, že informace, které jsou k dispozici pro Turecko, jsou kvalitnější, než je tomu u ostatních potenciálních reprezentativních zemí.

(274)

Skupina Hankook rovněž tvrdila, že skutečnost, že kordová tkanina a ocelový kord byly z Číny dováženy ve velkém množství téměř všemi možnými reprezentativními zeměmi, je založena na nesprávných údajích, neboť Komise svévolně seskupila kordovou tkaninu pod kódy HS (HS 5902 10 , HS 5902 20 a HS 5902 90 ) do širší podkategorie čísla 5902 . Tvrdila, že podle konkrétních kódů HS není Čína největším světovým vývozcem (139).

(275)

V rozporu s tvrzením skupiny Hankook údaje z Observatoře hospodářské složitosti na úrovni HS potvrdily, že v případě kódu HS 5902 10 je Čína největším vývozcem na světě (140). V případě kódu HS 5902 20 byla Čína po Vietnamu druhým největším vývozcem na světě (141). Celkový obchod s kódem HS 5902 90  (142) byl ve srovnání s ostatními kódy poměrně omezený. V každém případě, ať už byla Čína největším nebo jedním z největších vývozců těchto výrobních činitelů, jde o to, že úroveň čínského dovozu těchto výrobních činitelů byla relativně vysoká u všech potenciálních reprezentativních zemí. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(276)

Skupina Hankook a společnost Kumho rovněž zopakovaly své tvrzení, že Komise nesprávně považovala dovoz z Ruska za nezkreslený, přičemž od 16. března 2022 se uplatňovaly sankce v podobě zákazu dovozu výrobků z oceli pocházejících z Ruska (143). Kromě toho dne 26. února 2023 vstoupil v platnost zákaz dovozu sazí (položka 2803 ), styren-butadienového kaučuku (kód HS 4002 19 ), butadienového kaučuku (kód HS 4002 20 ), směsného kaučuku (kód HS 4002 80 ) a halo-isobuten-isoprenového kaučuku (kód HS 4002 39 ) (144), přičemž do 30. června 2024 byl uplatňován přechodný režim dovozních kvót. Skupina Hankook tvrdila, že průměrná cena ruského dovozu do Turecka je výrazně nižší než průměrná cena dovozu z jiných zemí, včetně Číny, a že vzhledem k existenci zprávy o podstatných zkresleních v Číně i Rusku neexistuje žádný oprávněný důvod, proč by Turecko mělo být před těmito zeměmi upřednostňováno. Nakonec skupina Hankook uvedla, že Turecko i Srbsko se spoléhaly na dovoz energie z Ruska, což ukazuje, že celé turecké hospodářství je vystaveno zkreslením.

(277)

Komise zdůraznila, že těmito argumenty se již zabývala druhá poznámka. Zákaz dovozu se začal uplatňovat až v druhé polovině období šetření, tj. od 1. července 2024, a do té doby se na tyto tři materiály pouze vztahovala přechodná kvóta (a podléhaly tedy částečnému omezení). Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nepředložily žádné konkrétní důkazy, nebylo možné zjistit, zda a do jaké míry byl ruský dovoz v období šetření narušen – strany pouze poukázaly na skutečnost, že ceny některých surovin dovážených z Ruska byly v období šetření nižší než průměrná dovozní cena do Turecka, aniž by prokázaly, že tyto nízké ceny byly důsledkem sankcí. Navíc, navzdory tomu, že ruské dovozní ceny byly mírně pod průměrem, byly průměrné dovozní ceny těchto materiálů do Turecka podobné dovozním cenám do některých možných reprezentativních zemí, na které neměl ruský dovoz vliv. Komise měla za to, že tvrzení týkající se dovozu energie z Ruska je obecné a že není podložené. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(278)

Sdružení CRIA tvrdilo, že i) Turecko nepředstavuje vhodnou reprezentativní zemi; ii) finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone jsou nevhodné a iii) pokud by Komise potvrdila Turecko jako reprezentativní zemi, měla by použít alternativní zdroje nebo provést příslušné úpravy referenčních hodnot určitých výrobních faktorů.

(279)

Za prvé, sdružení CRIA tvrdilo, že Komise by měla určit konkrétní kódy HS, které přesně odpovídají materiálu používanému čínskými vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Tvrdilo, že Komise by měla určit kód nižší úrovně (na osmimístné úrovni) výrobku, tj. kordové tkaniny, pod kódy 5902 10 10 a 5902 20 10 (tkaniny z kordových pneumatik impregnovaných pryží). Tvrdilo, že Turecko dováží výrazně vyšší podíl těchto materiálů z Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO, než Indonésie nebo Malajsie. Sdružení CRIA uvedlo, že podobná zjištění se týkají dovozu ocelového kordu do Turecka.

(280)

Komise nejprve zopakovala, že Čína je největším světovým vývozcem kordových tkanin a ocelového kordu a že dovoz těchto dvou výrobních činitelů do všech možných reprezentativních zemí obsahuje vysoký podíl dovozu z Číny. Ačkoli tedy turecký dovoz těchto dvou materiálů skutečně obsahoval vyšší podíl dovozu z Číny ve srovnání s dovozem těchto dvou materiálů do Indonésie a Malajsie, nebylo při výběru vhodné reprezentativní země toto kritérium považováno za rozhodující. Komise znovu zdůraznila, že na rozdíl od jiných možných reprezentativních zemí byl podíl čínského dovozu ostatních hlavních výrobních faktorů do Turecka velmi nízký, a to maximálně 5 % v případě sazí.

(281)

Komise navíc zjistila, že materiály pod kódy KN uvedenými sdružením CRIA nejsou materiály, které společnosti převážně používaly (145). Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(282)

Za druhé, sdružení CRIA uvedlo, že inflace v Turecku a znehodnocení měny vedou ke zkreslení domácích nákladů a cen, včetně nákladů na energii a nákladů na pracovní sílu, a že v případě elektřiny se ceny od roku 2021 zvýšily více než šestkrát a v případě nákladů na pracovní sílu více než čtyřikrát mezi lety 2022 a 2024. Sdružení CRIA tvrdilo, že zvýšení nebylo zmírněno devalvací měny, a že údaje jsou tedy zkreslené a nespolehlivé, a proto je nelze použít jako referenční hodnotu. Sdružení CRIA dále tvrdilo, že zásahy turecké vlády na devizovém trhu, opatření zkreslující obchod a vládní podpora ocelářského průmyslu představují významné zkreslení dynamiky trhu, přičemž vysoké turecké úrokové sazby zkreslují prodejní, režijní a správní náklady a zisk reprezentativní společnosti (146). Podobné argumenty předložily skupiny GITI a Hankook, společnosti Kumho a Shandong Yongsheng a skupina Sumitomo.

(283)

Komise zopakovala, že dovozní ceny různých výrobních činitelů do Turecka, které mají být použity jako referenční hodnoty, jsou vyjádřeny v jiných měnách, a proto nejsou ovlivněny devalvací turecké liry. V případě pracovní síly i elektřiny skutečně došlo v letech 2022 až 2024 k nárůstu nákladů na tyto činitele. Zvýšení nákladů na elektřinu sledovalo podobné trendy v mnoha dalších zemích, což pravděpodobně souviselo s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině. V žádném případě nebylo možné zjistit, zda byl tento nárůst reálných hodnot způsoben pouze inflací, nebo i jinými faktory. Vzhledem k tomu se Komise domnívala, že existence inflace v určité zemi automaticky neznamená, že údaje z této země jsou zkreslené a nepřiměřené, stejně jako skutečnost, že vláda zasahuje na trhu práce, např. za účelem změny minimální mzdy. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(284)

Společnost Shandong Yongsheng rovněž uvedla, že dovozní ceny ocelového kordu, směsného kaučuku a oxidu křemičitého do Turecka byly podle její vlastní analýzy vyšší než průměrná cena pro zbytek světa – o více než 20 % vyšší v případě ocelového kordu, o 49 % vyšší v případě oxidu křemičitého a o 576 % vyšší v případě směsného kaučuku. Společnost Shandong Yongsheng navrhla, aby Komise použila dovozní ceny těchto materiálů do Malajsie a Mexika.

(285)

Komise zdůraznila, že ocelový kord a oxid křemičitý (HS 7312 10 , resp. HS 2811 22 ) se do Turecka dovážejí ve významných množstvích a jejich ceny jsou považovány za přiměřené. Skutečnost, že byly vyšší než průměrná dovozní cena do zbytku světa, neměla žádný vliv na posouzení vhodnosti referenčních hodnot pro tyto výrobní činitele. Tato tvrzení byla proto zamítnuta. Jak je uvedeno níže v tomto oddíle, v případě směsného kaučuku Komise vzhledem k nízkému objemu dovozu tohoto výrobního činitele do Turecka nahradila referenční hodnotu pro tento výrobní činitel dovozní cenou do Mexika.

(286)

Sdružení CRIA rovněž tvrdilo, že vzhledem k vysoké inflaci nejsou účetní závěrky společností založené na historických nákladech spolehlivá, a proto vyžadují úpravy, které by inflaci řešily. Tvrdilo, že finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone proto nejsou vhodné pro stanovení nezkreslené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Sdružení CRIA dále poukázalo na skutečnost, že auditovaná účetní závěrka obsahovala úpravy zohledňující inflaci („čistý zisk z peněžní pozice“) a že pokud by tato úprava spolu s příjmy z investiční činnosti nebyla zohledněna, společnost by ve skutečnosti nebyla zisková.

(287)

Komise nesouhlasila s tím, že by se nemělo přihlížet k úpravě o inflaci. Úprava se týkala finančního výkaznictví v hyperinflačních ekonomikách a byla vyžadována tureckým účetním standardem 29 za účelem získání přesného obrazu o finanční výkonnosti společnosti (147). Její vyloučení by vedlo ke zkreslenému posouzení prodejních, režijních a správních nákladů. Přepočtené prodejní, režijní a správní náklady a zisk ukázaly, že společnost byla během období šetření zisková. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(288)

Sdružení CRIA a další strany, jako například skupina GITI, skupina Hankook a společnosti Kumho a Shandong Yongsheng, dále uvedly, že pokud Komise potvrdí Turecko jako reprezentativní zemi, měly by být provedeny následující úpravy:

(289)

Komise měla za to, že tvrzení o možném zkreslení dovozních cen ocelového kordu do Turecka jsou příliš obecná a nepodložená. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(290)

Pokud jde o kordovou tkaninu, Komise původně určila dovozní cenu za m3. Získání ceny po zaplacení cla na základě údajů z databáze GTA (148) však vykázalo jako sekundární jednotku kilogramy. Proto nebylo nutné, aby Komise sama stanovovala přepočítací koeficient pro zjištění referenční hodnoty. Všechny připomínky týkající se přepočítacího koeficientu pro kordovou tkaninu a vhodnosti Turecka jako reprezentativní země z důvodu neexistence přepočítacího koeficientu pro tento výrobní činitel byly proto považovány za bezpředmětné.

(291)

Pokud jde o směsný kaučuk, Komise přijala tvrzení, že objem dovozu 20 kg je příliš nízký a že vede k nereprezentativní referenční hodnotě, a nahradila referenční hodnotu pro tento výrobní činitel dovozní cenou směsného kaučuku do Mexika, jediné země s reprezentativním objemem dovozu, který nebyl ovlivněn čínským dovozem. Komise připomněla, že směsný kaučuk představoval buď nízké procento nákladů v rámci celkových výrobních nákladů, nebo nebyl používán vůbec (149), a měl tedy okrajový dopad na výrobní postup spolupracujících čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(292)

Pokud jde o tvrzení sdružení CRIA týkající se práce, Komise zamítla žádost o použití údajů MOP, protože na rozdíl od Turkstatu (150) databáze neposkytuje informace o nákladech práce v různých odvětvích, a je tedy méně přesná. Turkstat naopak poskytl informace právě pro kód odvětví podle klasifikace NACE 22.11 (Výroba pryžových plášťů a duší; protektorování pneumatik), kam spadají výrobci pneumatik. Komise dále považovala tvrzení skupiny GITI, že hodinové náklady práce by neměly být upraveny s ohledem na skutečnost, že společnosti vyrábějící pneumatiky jsou většinou velké společnosti s více než 1 000 zaměstnanci, za obecné a nepodložené. V rozporu s tvrzením skupiny GITI byly v rámci hodinových nákladů práce pro odvětví NACE 22 shromážděny informace o 1 274 společnostech, z nichž 95 % tvořily malé a střední podniky, zatímco výrobci pneumatik byli obvykle velké společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Úprava byla proto považována za oprávněnou a tvrzení bylo zamítnuto.

(293)

Sdružení CRIA, skupina Hankook, společnost Shandong Yongsheng a skupina Sumitomo tvrdily, že Komise by neměla brát v úvahu konsolidovanou účetní závěrku společnosti Brisa Bridgestone z důvodu zahrnutí divize telekomunikací Arvento. Skupina Hankook uvedla, že finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone jsou založeny na výrobě pryžových výrobků obecně (včetně obuvnických výrobků, gumových pásů a materiálů s pryžovými výrobky), a nikoli pouze na výrobě pneumatik. Sdružení CRIA navrhlo vyloučit z výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku všechny údaje, které se netýkají pneumatik, a to použitím poměru mezi příjmy z podnikání v oblasti pneumatik (96 %) a mimo oblast pneumatik (,4 %).

(294)

Pokud jde o společnosti Brisa Bridgestone a Arvento, Komise měla za to, že informace uvedené v účetní závěrce neuvádějí prodejní, režijní a správní náklady a zisk samostatně. Konstatovala však, že tato tvrzení nebyla podložena, zejména pokud jde o dopad obratu společnosti Arvento na konsolidovanou účetní závěrku. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení rovněž stanoví, že početně zjištěná běžná hodnota musí zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Neupřesňuje, jak by tyto částky měly být stanoveny, ale vyžaduje, aby byly nezkreslené a přiměřené. Komise není povinna se obracet na společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření. V každém případě šetření ukázalo, že obchod s pneumatikami společnosti Brisa Bridgestone tvoří 96 % prodeje a že prodej jiných výrobků než pneumatik sestává z protektorů, náhradních dílů, sledovacích zařízení, baterií a dalších alternativních výrobků (151), což potvrzuje, že dopad společnosti Arvento (a dalších pryžových výrobků) na obchodní operace společnosti Brisa Bridgestone byl velmi omezený. Komise proto dospěla k závěru, že prodejní, režijní a správní náklady a zisky zjištěné v tomto případě byly nezkreslené a přiměřené a splňovaly požadavky čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tvrzení bylo zamítnuto.

(295)

Skupina GITI a skupina Hankook uvedly, že hrubá provozní marže společnosti Brisa Bridgestone, která přesahovala 30 %, neodpovídala převažujícím tržním podmínkám výrobců pneumatik v Turecku. Skupina Hankook uvedla, že podle tureckých statistik týkajících se kódu odvětví podle klasifikace NACE 22.11 vykazovali turečtí výrobci pneumatik v průměru hrubou provozní marži ve výši 24,58 % (s poměrem prodejních, režijních a správních nákladů ve výši 21,18 % a poměrem zisku ve výši 3,40 %). Podle skupiny Hankook souvisela nízká úroveň ziskovosti s nedávným zahájením antidumpingového řízení v Turecku, které se týkalo pneumatik pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla z několika zemí.

(296)

Kromě údajů společnosti Brisa Bridgestone zjistilo sdružení CRIA a skupina GITI také další ziskové výrobce pneumatik v Turecku, a to Sumitomo Rubber AKO Lastik Sanayi ve Ticaret Anonim Şirketi (dále jen „Sumitomo Rubber Turecko“) a Goodyear Lastikleri T.A.S (dále jen „Goodyear Turecko“). Skupina GITI se dále domnívala, že pokud by se při určování prodejních, režijních a správních nákladů použily turecké údaje o prodejních, režijních a správních nákladech, měly by se odstranit zkreslující účinky nepřiměřeně vysokých úrokových sazeb a nadsazených kurzových zisků/ztrát.

(297)

Komise analyzovala finanční údaje společnosti Sumitomo Rubber Turecko. Nejprve konstatovala, že úroveň dostupných informací o této společnosti byla méně podrobná než informace uvedené v auditované účetní závěrce společnosti Brisa Bridgestone. V souladu se svou obvyklou praxí při uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení používá Komise nejpodrobnější dostupné údaje o společnosti, aby stanovila přiměřené a nezkreslené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk. To umožňuje: i) větší jistotu ohledně přesnosti použitých údajů a ii) případné úpravy. Komise se nicméně pokusila stanovit prodejní, režijní a správní náklady na základě neúplných informací, které měla k dispozici ohledně společnosti Sumitomo Rubber Türkiye, což vedlo k výsledku ve výši přibližně 6 %. Komise považovala tuto úroveň vypočtených prodejních, režijních a správních nákladů za nepřiměřenou. Jak uvedla skupina Hankook, podle statistik Centrální banky Turecké republiky (152) týkajících se kódu odvětví podle klasifikace NACE 22.11 byly průměrné prodejní, režijní a správní náklady společností působících v tomto odvětví vyšší než 20 %, a tedy v souladu s prodejními, režijními a správními náklady společnosti Brisa Bridgestone vypočtenými Komisí.

(298)

Jak je uvedeno v 297. bodě odůvodnění, Komise využívá, je-li to možné, údaje, které umožňují identifikovat finanční informace na podrobnější úrovni, jako v tomto případě, kdy byly k dispozici podrobné auditované účetní závěrky společnosti Brisa Bridgestone. Komise se proto rozhodla založit své výpočty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku výhradně na údajích společnosti Brisa Bridgestone. Společnost Goodyear Turecko nebyla v období šetření zisková, a její údaje proto nemohly být zohledněny. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(299)

Sdružení CRIA, skupina Hankook a skupina GITI uvedly, že Komise by měla zohlednit auditovanou účetní závěrku společnosti Brisa Bridgestone, a nikoli údaje z databáze ORBIS. Strany tvrdily, že při zohlednění účetní závěrky jsou výsledné prodejní, režijní a správní náklady a zisk nižší, než kdyby byly stanoveny na základě údajů z databáze ORBIS.

(300)

Komise toto tvrzení přijala a na základě účetní závěrky upravila částku prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(301)

Sdružení CRIA tvrdilo, že pro zajištění spravedlivého srovnání vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců a početně zjištěné běžné hodnoty je nutné provést několik úprav výpočtu zisku a prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Brisa Bridgestone. Navrhlo jak a) vyloučit z výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku všechny údaje, které se netýkají pneumatik, a to použitím poměru mezi příjmy z podnikání v oblasti pneumatik (96 %) a mimo oblast pneumatik (4 %), tak i b) vyloučit výnosy a náklady z investiční činnosti, které podle jeho názoru nesouvisejí s podnikáním v oblasti pneumatik, jakož i náklady na výzkum a vývoj, náklady na dopravu a skladování a náklady na licenční poplatky a provize z prodeje. Stejný argument předložila i skupina GITI, a c) vyloučit ztráty vyplývající z derivátových finančních nástrojů z ostatních provozních výnosů a nákladů.

(302)

Komise nepovažovala za vhodné provádět žádné úpravy finančních údajů společnosti Brisa Bridgestone pro část podnikání, která se netýká pneumatik, jak je vysvětleno výše v tomto oddíle.

(303)

Komise se dále domnívala, že náklady na výzkum a vývoj jsou nedílnou součástí prodejních, režijních a správních nákladů a neměly by být z výpočtu běžné hodnoty vyloučeny. Stejně tak příjmy z jiných činností a náklady na ostatní činnosti jsou obecně součástí běžných činností společnosti ve výrobním odvětví.

(304)

Komise však přijala tvrzení, že příjmy z investičních činností souvisejících s jinou obchodní činností, než je výroba výrobku, který je předmětem šetření, by měly být odečteny od prodejních, režijních a správních nákladů, stejně jako náklady na dopravu a skladování spojené s prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Komise od výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů rovněž odečetla licenční poplatky a provize z prodeje, aby zajistila, že početně zjištěná běžná hodnota a vývozní cena budou po provedení příslušných úprav porovnány na stejné obchodní úrovni s cílem zajistit odpovídající srovnání v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(305)

Skupina GITI a společnost Shandong Yongsheng uvedly, že Malajsie a Indonésie jsou reprezentativnější než Turecko. Skupina Sumitomo rovněž uvedla, že by měly být upřednostněny země jako Malajsie a Indonésie, avšak nepředložila v tomto ohledu žádné odůvodnění.

(306)

Skupina GITI tvrdila, že Malajsie byla vybrána v několika relativně nedávných šetřeních. Zopakovala, že tato země má reprezentativní dovoz směsného kaučuku. Tvrdila, že pokud by se čínský a ruský dovoz do Turecka sečetl, představoval by u některých výrobních činitelů vyšší podíl než čínský dovoz do Malajsie i Indonésie. Dále se domnívala, že jelikož Indonésie nebyla považována za vhodnou reprezentativní zemi vzhledem k nízkému dovozu přírodního kaučuku, který je jedním z hlavních výrobních činitelů, byla by nejvhodnější reprezentativní zemí Malajsie, neboť je největším dovozcem přírodního kaučuku.

(307)

Společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že Malajsie byla vyloučena pouze proto, že dovoz styren-butadienového kaučuku obsahoval vysoký podíl čínského dovozu, ale že dovoz některých výrobních činitelů (jako je oxid křemičitý a ocelový kord) do Turecka obsahoval ještě vyšší podíl čínského dovozu. Společnost Shandong Yongsheng uvedla, že dovozní ceny styren-butadienového kaučuku do Malajsie ze zemí WTO kromě Číny, se blížily průměrné ceně a byly vyšší než ceny do Turecka. Podobně společnost Shandong Yongsheng uvedla, že indonéský dovoz sazí ze zemí WTO kromě Číny byl téměř za stejnou cenu jako dovoz do Turecka a v každém případě se blížil průměrné ceně. Jak je vysvětleno výše v tomto oddíle, Komise vybrala Turecko jako reprezentativní zemi tak, že nejprve určila země, kde by dovozní ceny byly nejvíce zkresleny čínským dovozem, a to u hlavních výrobních činitelů, ale i obecně. Zjistila, že Turecko vykázalo nejnižší celkový obchod s Čínou ve srovnání se všemi ostatními možnými reprezentativními zeměmi. Ukázalo se, že v případě nejdůležitějších výrobních činitelů bylo Turecko nejméně závislé na čínském dovozu, který představoval v průměru přibližně 17 %, ve srovnání s 26 % v případě Malajsie a 32 % v případě Indonésie. Komise rovněž objasnila, že nebylo zjištěno, že by ruský dovoz měl zkreslující účinek na dovozní ceny. Proto nemohly být považovány za zkreslené společně s čínským dovozem.

(308)

Komise rovněž zohlednila prvky, jako je dostatečný objem dovozu většiny výrobních činitelů a dostupnost přiměřených finančních údajů. Proto nepovažovala za nutné provést srovnání cen s cílem porovnat dovozní ceny některých čínských dovozů s průměrem u zemí, které považovala za méně vhodnou volbu pro reprezentativní zemi. Rovněž skutečnost, že dovozní cena určitého výrobního činitele byla vyšší než dovozní cena stejného činitele v Turecku nebo se jí blížila, nebyla argumentem pro to, že by země s vyšší dovozní cenou měla být upřednostněna nebo považována za méně zkreslenou.

(309)

Skupina GITI si stěžovala, že Komise nevysvětlila, proč v tomto případě nebyla jako reprezentativní země vybrána Malajsie, zatímco v případě PET z Číny (153) a acesulfamu draselného z Číny vybrána byla. Stejný argument byl předložen v souvislosti s antidumpingovým řízením USA proti dovozu pneumatik z Číny (154), kde byla jako reprezentativní země vybrána Malajsie. Nakonec skupina GITI a společnost Shandong Yongsheng uvedly, že skutečnost, že antidumpingové šetření USA nepředstavuje kritérium pro přijetí připomínek, je v rozporu s odůvodněním Komise, která citovala rozhodnutí jihoafrické Komise pro správu mezinárodního obchodu týkající se obcházení antidumpingových cel na pneumatiky přeskakováním zemí z Číny přes Kambodžu, Thajsko a Vietnam (155).

(310)

Komise připomněla, že každý případ se posuzuje samostatně a že skutečnost, že Malajsie byla použita v předchozích šetřeních, nemá vliv na výběr reprezentativní země v tomto šetření. Totéž platí i pro antidumpingové šetření v USA. Komise navíc zdůraznila, že případy uvedené skupinou GITI měly odlišné období šetření. Nakonec bylo citováno rozhodnutí jihoafrické Komise pro správu mezinárodního obchodu s cílem fakticky prokázat, že k obcházení dochází přes Thajsko, což potvrdila vysoká expozice země vůči Číně a skutečnost, že čínské společnosti zakládají továrny v jiných zemích jihovýchodní Asie s cílem vyhnout se clu. To potvrdilo i sdružení CRIA (156), které citovalo šest různých čínských podniků, které v letech 2012 až 2020 zřídily výrobu pneumatik v Thajsku, a jako jeden z důvodů tohoto obchodního jednání uvedlo odpor vůči antidumpingovým a vyrovnávacím clům ze strany USA (157).

(311)

Skupina GITI zopakovala, že pouze Malajsie (a Indonésie) dovážejí významné množství směsného kaučuku, který je hlavním výrobním činitelem ve výrobním procesu skupiny GITI. Kromě toho byly snadno dostupné účetní závěrky malajsijských společností, které byly ziskové.

(312)

Komise nejprve připomněla, že referenční hodnota pro směsný kaučuk byla nahrazena údaji z Mexika. Pokud jde o dostupné finanční údaje malajsijských společností, Komise zdůraznila, že ze čtyř společností, za které skupina GITI předložila finanční údaje, dvě nevykázaly žádné náklady na prodané zboží (158). Prodejní, režijní a správní náklady dalších dvou společností se pohybovaly mezi 4,4 % a 7 %, což se pro odvětví pneumatik považuje za nepřiměřené.

(313)

Společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že úroveň hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele v Malajsii je mnohem bližší úrovni Číny než Turecka, což z ní činí vhodnější reprezentativní zemi. Kromě toho bylo k dispozici více informací o malajsijských výrobcích pneumatik než o tureckých výrobcích, neboť Komise zjistila pouze jednoho výrobce.

(314)

Při početním zjišťování běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení může Komise použít reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako země vývozu. Základní nařízení neobsahuje žádný další požadavek, aby byla vybrána země s úrovní hospodářského rozvoje, která je nejbližší zemi vývozu. Za těchto okolností tak Komise činí v rámci výkonu své posuzovací pravomoci a používá země, které Světová banka zařadila do stejné kategorie příjmů. Příslušnou kategorií Světové banky byla kategorie zemí s vyššími středními příjmy, do které je Čína zařazena. Komise v první poznámce jasně uvedla, že bude pro tento účel používat databázi Světové banky, což je rovněž v souladu s praxí. Skutečnost, že určitá země má HND nebo HDP na obyvatele bližší Číně než jiná, při výběru vhodné reprezentativní země nehraje rozhodující roli. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto. Nakonec, jak je uvedeno výše v tomto oddíle, čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že početně zjištěná běžná hodnota musí zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk. Neupřesňuje, jak by tyto částky měly být stanoveny, ale vyžaduje, aby byly nezkreslené a přiměřené. Neexistuje povinnost, aby se Komise uchýlila k určitému počtu společností s finančními údaji, pokud jsou částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku nezkreslené a přiměřené. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(315)

Společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že vysoký podíl Mexika na čínském dovozu ocelového kordu a kordových tkanin by neměl být pro účely výběru reprezentativní země zohledněn, protože podíly čínského dovozu ocelového kordu a kordových tkanin nejsou pro analýzu zkreslení výrobních činitelů relevantní. Za druhé tvrdila, že Komise poskytla pouze souhrn chráněných informací o finanční závěrce mexické společnosti, což zúčastněným stranám neumožnilo tyto údaje řádně ověřit. Za třetí, skutečnost, že Mexiko je menším výrobcem pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily než Turecko, není kritériem definovaným v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V důsledku toho tvrdila, že Mexiko je i nadále nejvhodnější reprezentativní zemí mezi zeměmi navrženými v první poznámce (Mexiko, Turecko a Srbsko).

(316)

Komise připomněla, že skutečnost, že dovoz ocelového kordu a kordové tkaniny do Mexika byl vysoký, nebyla jediným kritériem, proč se nerozhodla zvolit Mexiko jako reprezentativní zemi – Turecko bylo na základě řady důvodů shledáno lepší volbou –, neboť Turecko vykázalo ve srovnání se všemi ostatními možnými reprezentativními zeměmi nejnižší celkový objem obchodu s Čínou, disponovalo dostatečným objemem dovozu většiny výrobních faktorů a poskytlo přiměřené finanční údaje. Komise rovněž připomněla, že finanční informace ve formě přehledu z databáze ORBIS zveřejněné v první poznámce pro společnost Compana Hulera Tornel představují jediný typ dostupných informací týkajících se této společnosti. To je v rozporu s dostupnými finančními údaji společnosti Brisa Bridgestone, kterými byla auditovaná účetní závěrka.

(317)

Ačkoli velikost trhu není jedním z kritérií definovaných v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, Komise rovněž zdůraznila, že Turecko nejenže splňuje všechna kritéria čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc je jeho trh ze všech možných reprezentativních zemí mnohem srovnatelnější s čínským trhem s pneumatikami.

(318)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shandong Yongsheng zopakovala některá svá tvrzení. Domnívá se, že Komise se nezabývala řadou prvků předložených zúčastněnými stranami a že rovněž neprovedla srovnání cen výrobních činitelů mezi potenciálními reprezentativními zeměmi, aby určila, zda určitá země poskytuje přiměřenou a nezkreslenou referenční hodnotu, a že Komise musí prokázat rozsah údajných zkreslení, nikoli pouze vybrat zemi s nejnižší úrovní čínského dovozu.

(319)

Společnost Shandong Yongsheng se dále domnívala, že Malajsie by byla vhodnější volbou než Turecko, protože její úroveň rozvoje je na základě hrubého národního důchodu (dále jen „HND“) velmi blízká Číně a má podobnější náklady na energii a pracovní sílu než Turecko, a proto by Malajsie byla jako reprezentativní země lepší.

(320)

Komise konstatovala, že společnost Shandong Yongsheng nepředložila žádné nové prvky, které by odůvodňovaly změnu reprezentativní země, kromě těch, které již Komise uvedla a kterými se zabývala. Komise odkázala na analýzu, která prokázala, že Turecko bylo vybráno jako reprezentativní země na základě objektivních kritérií – nejenže dovoz hlavních výrobních činitelů do Turecka obsahoval nejméně čínského dovozu, ale existovaly i další prvky, jako je dostatečný objem dovozu většiny výrobních činitelů a dostupnost přiměřených finančních údajů, které v případě Malajsie k dispozici nebyly. Komise tedy toto tvrzení odmítla.

(321)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shandong Yonsgheng zopakovala, že také Mexiko je jako reprezentativní země zjevně lepší volbou než Turecko. Podle jejího názoru je mnohem vhodnější použití údajů mexického výrobce Compania Hulera Tornel, a to proto, že tato společnost vyrábí pneumatiky úrovně 3, které odpovídají převážné většině čínského dovozu do Unie. Rovněž uvedla, že společnost Compania Hulera Tornel je dceřinou společností nadnárodní pneumatikářské společnosti, a proto jsou její účetní závěrky pečlivě auditované. Společnost Shandong Yonsgheng dále tvrdila, že velikost trhu není relevantním kritériem, což potvrdila i Komise. Společnost Shandong Yongsheng se proto domnívala, že upřednostnění Turecka před Mexikem ze strany Komise nebylo odůvodněné a že výběr Turecka byl chybný a nezákonný a že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Společnost Shandong Yongsheng se dále domnívala, že zachování Turecka jako reprezentativní země je sankční a že maximalizuje úroveň dumpingového rozpětí, a tím poškozuje zájmy společnosti Shandong Yongsheng a čínských vyvážejících výrobců obecně, a to navzdory trvalé a usilovné spolupráci společnosti Shandong Yongsheng.

(322)

Komise uvedla, že společnost Shandong Yongsheng nepředložila žádné důkazy o tom, že účetní závěrky společnosti Compania Hulara Tornel byly auditovány – a Komise ani nebyla schopna tyto informace zjistit. Jediné dostupné informace byly v databázi ORBIS, z níž vyplývalo, že společnost Compania Hulara Tornel v období šetření zaznamenala nepřiměřeně nízký zisk. Komise proto dospěla k závěru, že dostupné údaje pro Turecko představují nejlepší dostupnou referenční hodnotu pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů i zisku.

(323)

Po poskytnutí konečných informací společnost Kumho rovněž uvedla, že byl výběr Turecka ze strany Komise sporný a že referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk nebyly vhodné, zejména proto, že nebyly reprezentativní pro segment trhu, ve kterém společnost Kumho působí. Společnost Kumho poukázala na to, že Komise musí provést srovnávací posouzení dostupných alternativ a že v tomto případě Komise zjevně neprovedla požadované posouzení, čímž se její závěr o výběru Turecka jako reprezentativní země dostal do rozporu s požadavky čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, neboť vzala v úvahu objem čínského dovozu předtím, než zvážila všechna kritéria stanovená v základním nařízení, jako je úroveň sociální ochrany a ochrany životního prostředí, přestože zjistila, že by mohlo existovat několik potenciálních reprezentativních zemí. Dále se domnívala, že vysoký podíl čínského dovozu mohl mít rušivý vliv na ceny vstupů, ale že Komise měla rovněž analyzovat jednotkové ceny vůči vhodným mezinárodním referenčním hodnotám.

(324)

Společnost Kumho dále uvedla, že Komise měla rovněž zohlednit závislost Turecka na dovozu některých materiálů, zejména oceli, z Ruska. Tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise vydala zprávu o zkresleních v případě Ruska, měl být ruský dovoz považován za dovoz s rušivým účinkem, stejně jako je tomu v případě čínského dovozu, jelikož dovozní ceny některých výrobních činitelů byly nižší než průměrná dovozní cena těchto materiálů do Turecka. Tvrdila, že pokud se zohlední rušivé účinky čínského a ruského dovozu, je podíl dovozu hlavních výrobních činitelů ze zbytku světa do Turecka srovnatelný s Malajsií, Indonésií a Mexikem, což neposkytuje žádné objektivní odůvodnění pro výběr Turecka.

(325)

Komise tato tvrzení pečlivě analyzovala. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení odkázala na svou analýzu všech potenciálních reprezentativních zemí v první i druhé poznámce. Komise při své analýze vzala v úvahu všechny relevantní údaje obsažené ve spisu a údaje předložené zúčastněnými stranami a dospěla k závěru, že jedinou vhodnou volbou jako reprezentativní země je Turecko. Z toho důvodu se Komise domnívala, že není třeba hodnotit úroveň sociální ochrany a ochrany životního prostředí v jednotlivých posuzovaných zemích. Komise rovněž neměla právní povinnost porovnávat dovozní ceny do Turecka s „vhodnými mezinárodními referenčními hodnotami“, jak tvrdila společnost Kumho. Komise zopakovala, že Turecko bylo vybráno s ohledem na takové prvky, jako je dostatečný objem dovozu většiny výrobních činitelů a dostupnost přiměřených finančních údajů, které nebyly k dispozici v případě jiných potenciálních reprezentativních zemí. Samotná existence zprávy o Rusku vzhledem k jejím závěrům neopravňovala k tomu, aby byl veškerý dovoz z Ruska automaticky považován za zkreslený. Analýza dovozních cen z Ruska do Turecka, kterou provedla Komise, nevedla k závěru o zkresleních. Zejména byly ceny ruského dovozu těchto výrobních činitelů (sazí, syntetického kaučuku a ocelového kordu) v období šetření buď podobné, nebo vyšší než ceny dovozu stejných výrobních činitelů z Ruska před zavedením sankcí. Komise tedy toto tvrzení odmítla.

(326)

Po poskytnutí konečných informací se Komise na základě obdržených připomínek rozhodla použít kromě údajů společnosti Brisa Bridgestone také finanční údaje turecké společnosti (Sumitomo Rubber Turecko), jediné turecké společnosti s dalšími údaji. Komise měla za to, že takto stanovené referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk jsou přiměřené a dostatečně reprezentativní pro čínské odvětví výroby pneumatik. Komise se domnívala, že účelem není stanovit prodejní, režijní a správní náklady a zisk odrážející individuální situaci každého vyvážejícího výrobce, ale zjistit nezkreslené a přiměřené částky. Komise proto tvrdila, že Turecko představuje vhodnou reprezentativní zemi, a domnívala se, že volba není pro společnost Shandong Yongsheng a ostatní čínské vyvážející výrobce sankční. Komise tedy toto tvrzení odmítla.

(327)

S ohledem na výše uvedenou analýzu považovala Komise za jedinou vhodnou reprezentativní zemi Turecko. Jak je vysvětleno v 233. bodě odůvodnění, Komise odmítla Argentinu a Kolumbii jako vhodné reprezentativní země vzhledem k absenci nebo nízkému objemu klíčových výrobních činitelů. Komise dále dospěla k závěru, že Indonésie, Malajsie ani Thajsko nepředstavují vhodnou reprezentativní zemi vzhledem k významnému podílu čínského dovozu klíčových výrobních činitelů, jak je vysvětleno v 256. až 260. bodě odůvodnění. Podobně, jak je uvedeno v 262. a 263. bodě odůvodnění, Komise odmítla Srbsko jako reprezentativní zemi vzhledem k vysokému objemu čínského dovozu dvou důležitých výrobních činitelů, jakož i ke skutečnosti, že objem dovozu všech hlavních výrobních činitelů byl několikanásobně nižší než objem dovozu z Turecka. A konečně, i když se Komise opírala o údaje z Mexika, které měly být použity jako referenční hodnota pro jeden méně významný výrobní činitel, jak je uvedeno v 291. bodě odůvodnění, vyloučila Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi na základě následujících prvků uvedených v 263., 264., 316. a 322. bodě odůvodnění: i) přítomnost vysokého objemu čínského dovozu některých výrobních činitelů do země; ii) nižší objem a reprezentativnost dovozu výrobních činitelů, například v porovnání s Tureckem, a iii) skutečnost, že společnost Compania Hulera Tornel vykázala nepřiměřeně nízký zisk.

(328)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(329)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(330)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(331)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na práci a vodní páru použije údaje Tureckého statistického úřadu (159) a pro stanovení nezkreslených nákladů na elektrickou energii použije statistické údaje Regulačního úřadu pro trh s energií (160).

(332)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise strany informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(333)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(334)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (161). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(335)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(336)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shandong Yongsheng uvedla, že dovozní ceny tří materiálů, ocelového kordu (HS 7312 10 ), pneumatikové kordové textilie (kód HS 5902 ) a oxidu křemičitého (kód HS 2811 22 ), do Turecka byly příliš vysoké, a tudíž nepřiměřené, a že dovozní ceny ocelového kordu a oxidu křemičitého do Turecka byly o 20 %, resp. 49 % vyšší než světový průměr. Rovněž tvrdila, že ceny ocelového kordu jsou zjevně zkreslené, protože Turecko zavedlo ochranná opatření proti ocelovým válcovaným drátům, předcházejícímu výrobku ocelového kordu, což má rušivý účinek na ceny ocelového kordu na tureckém trhu.

(337)

Komise poukázala na to, že referenční ceny byly stanoveny na základě dovozních cen do vybrané reprezentativní země (v tomto případě do Turecka), a nikoli na základě porovnání s průměrnými světovými cenami. Vzhledem k tomu, že tyto výrobní činitele byly do Turecka dováženy v dostatečném množství a byly považovány za reprezentativní, neumožňovala skutečnost, že ceny byly vyšší než světový průměr, sama o sobě učinit závěr, že tyto referenční hodnoty jsou příliš vysoké nebo nepřiměřené. Komise rovněž usoudila, že skutečnost, že Turecko zavedlo ochranná opatření proti ocelovým válcovaným drátům, sama o sobě nedokazuje, že ceny ocelového kordu dováženého do Turecka byly zkreslené, a takový důkaz nepředložila ani společnost Shandong Yongsheng – referenční hodnotou nebyla cena ocelového kordu vyráběného v Turecku, ale cena ocelového kordu dováženého do Turecka. Nebyla tedy prokázána žádná souvislost mezi cenou dováženého ocelového kordu a ochrannými opatřeními. Vzhledem k tomu, že společnost Shandong Yongsheng nepředložila žádné další argumenty ani důkazy o tom, že referenční ceny jsou nepřiměřené, bylo tvrzení zamítnuto.

(338)

Společnost Shandong Yongsheng rovněž uvedla, že Komise by neměla nahrazovat ceny výrobních činitelů, které společnost dovážela, referenčními cenami, protože tyto ceny nebyly zkreslené.

(339)

Komise uvedla, že společnost Shandong Yongsheng dovážela především přírodní kaučuk a několik dalších materiálů, jejichž celkové objemy však pocházely převážně z Číny. Komise rovněž uvedla, že více než dvě třetiny dovozu přírodního kaučuku a dalších dovážených materiálů byly nakupovány prostřednictvím čínského zprostředkovatele, a byly tak předmětem zkreslení na čínském trhu. Kromě toho společnost Shandong Yongsheng ani žádná jiná strana nepředložila pozitivní důkazy, že nedošlo v případě těchto dovozů ani u dovozů přímo ze zemí mimo Čínu ke zkreslením. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(340)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRIA uvedlo, že referenční hodnota pro saze by měla být stanovena na základě kódu podúrovně 280300009011, což je typ sazí vhodný pro použití při výrobě pneumatik. Podobně tvrdilo, že pro ocelový kord měla Komise stanovit referenční hodnotu na základě kódu podúrovně 7312 10 41 .

(341)

Komise toto tvrzení zamítla. Nebylo možné určit na základě údajů, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, zda se jedná o kódy materiálů, které byly použity při výrobě pneumatik čínských spolupracujících vyvážejících výrobců. Konkrétně účetní záznamy skupiny Hankook neumožňovaly zjistit materiály, které byly použity, na úrovni více než šestimístného kódu a u sdružení CRIA kódy neodpovídaly materiálům vykázaným společností Shandong Yongsheng.

(342)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila tyto statistiky ke stanovení mezd v Turecku s využitím podrobných informací o mzdách ve výrobním odvětví pro rok 2024 pro ekonomickou činnost NACE skupiny 22 (výroba pryžových plášťů a duší), do níž výroba spadá, podle klasifikace NACE Rev. 2 (162), tj. 93,69 CNY/hodina (163).

(343)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shandong Yongsheng zpochybnila skutečnost, že Komise upravila mzdové náklady na úroveň velkých podniků (s více než 1 000 zaměstnanci). Měla za to, že Komise tímto způsobem uměle nadhodnotila náklady na pracovní sílu, protože průměrná velikost čínských výrobců pneumatik není důsledně srovnatelná s velikostí podniků v Turecku s více než 1 000 zaměstnanci.

(344)

Komise považovala toto tvrzení za neopodstatněné. Obě společnosti zařazené do vzorku byly společnosti s počtem zaměstnanců výrazně přesahujícím 1 000 zaměstnanců. Proto se domnívala, že referenční hodnota byla stanovena správně, a žádost zamítla.

(345)

Po poskytnutí konečných informací žadatel uvedl, že v účetnictví společnosti Brisa byl uveden jak počet zaměstnanců společnosti, tak i osobní náklady a přímé mzdové náklady za období šetření, a jelikož se Komise, je-li to možné, snaží používat údaje na podrobnější úrovni, mohly by tyto údaje být použity ke stanovení referenční hodnoty pro pracovní sílu. Tvrdil, že referenční hodnota pro pracovní sílu stanovená na tomto základě by činila 201,61 TL za hodinu.

(346)

Skupina Hankook Group ve svých protiargumentech toto tvrzení zpochybnila. Tvrdila, že údaje Tureckého statistického institutu poskytují neutrálnější a reprezentativnější představu o průměrných nákladech práce v tureckém odvětví pneumatik než interní struktura nákladů jednoho výrobce. Zpochybnila také správnost výpočtu žadatele a to, že žadatel údajně nesprávně vypočítal počet zaměstnanců.

(347)

Komise se domnívala, že údaje Tureckého statistického institutu představují reprezentativnější a vhodnější referenční hodnotu pro účely stanovení nákladů práce v Turecku než údaje jedné společnosti. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(348)

Ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu použila Komise statistiky cen elektřiny, které zveřejňuje EMRA, Regulační orgán pro energetický trh Turecka, ve svých pravidelných tiskových zprávách (164). Komise použila průměrnou cenu průmyslové elektřiny v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kWh za období šetření, tj. 0,7183 CNY/KWh.

(349)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje Turecký statistický úřad. Komise použila cenu dostupnou pro druhé pololetí roku 2021 a první pololetí roku 2022, která odpovídá spotřebnímu pásmu 2 610 000 – 26 100 000 m3 (165). Tato cena byla dále upravena o inflaci za použití indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (166), aby odrážela cenu v období šetření. DPH, která je ve zveřejněné ceně zahrnuta, byla odečtena, neboť turečtí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, mají nárok na její vrácení.

(350)

Referenční hodnota pro paroplyn byla odvozena z referenční hodnoty pro zemní plyn pomocí přepočítacího koeficientu. Konkrétně se odhaduje, že za standardních podmínek se na výrobu 1 tuny paroplynu spotřebuje přibližně 72,37 m3 zemního plynu.

(351)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRIA uvedlo, že Turecko je hyperinflační ekonomikou, což nevyhnutelně zkresluje referenční hodnoty, které mají být v zemi stanoveny, konkrétně náklady na pracovní sílu a energii, jakož i výsledky tureckých společností použité ke stanovení nezkreslených a přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Nesouhlasilo s tím, že inflace byla do značné míry kompenzována směnným kurzem turecké liry a čínského jüanu.

(352)

Pokud jde o pracovní sílu, sdružení CRIA uvedlo, že náklady na pracovní sílu vzrostly mezi lety 2022 a 2024 o 424 %, ale že ve stejném období se směnný kurz turecké liry vůči čínskému jüanu snížil z 0,4066 na 0,2189, což představuje znehodnocení o 186 %. Náklady na pracovní sílu se tak zdvojnásobily, a to i po uplatnění směnného kurzu. Pokud jde o náklady na energii, sdružení CRIA uvedlo, že referenční hodnota pro plyn se mezi lety 2021 a 2024 zvýšila o 162 %, pokud se použije směnný kurz RMB/TL v letech 2021 a 2024.

(353)

Sdružení CRIA dále tvrdilo, že nelze potvrdit ani tvrzení Komise, že mohly zvýšení místních nákladů způsobit jiné faktory než inflace. Nárůst cen elektřiny poté, co nastaly podobné trendy v jiných zemích, pravděpodobně v souvislosti s ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině, nebo ve smyslu zvýšení nákladů na pracovní sílu, zásahy turecké vlády na trhu práce spočívající v náhlém zvýšení minimální mzdy, které byly motivovány tehdejší politickou agendou turecké vlády, byly faktory rušivé povahy s pouze místním nebo regionálním dopadem a tyto faktory nemají vliv na čínské vyvážející výrobce. Proto tyto ceny není možno považovat za nezkreslenou referenční hodnotu. Podle jeho názoru se dopad hyperinflace projevil ve finančních výsledcích tureckých společností, což způsobilo, že údaje jsou nespolehlivé. Sdružení CRIA v té souvislosti dále poukázalo na úpravu v účetní závěrce společnosti Brisa Bridgestone („zisk z čisté peněžní pozice“), která podle jeho názoru vyplývá ze zcela umělého účetnictví. Tvrdilo, že bez této úpravy by společnost Brisa Bridgestone byla ztrátová.

(354)

Sdružení CRIA proto uvedlo, že pouze odstraněním tohoto zkreslení budou referenční náklady stanoveny na nezkreslené a přiměřené úrovni, a navrhlo použít referenční ceny v jiných zemích, jako je Malajsie nebo Indonésie. Dále se domnívalo, že pokud by Komise považovala tuto možnost za nevhodnou, alternativou by mohla být indexace nákladů na pracovní sílu nebo energii za období předcházející období hyperinflace, tj. před rokem 2022, průměrnou mírou inflace pokrývající alespoň desetileté období. V druhém případě by se do nákladů na pracovní sílu a energii, které je třeba stanovit, započítala přiměřená úroveň inflace.

(355)

Podobně společnost Shandong Yongsheng uvedla, že Komise nepřizpůsobila ceny hyperinflaci ve výši 58,5 %, kterou turecká lira zaznamenala během období šetření, a že tato úprava by měla zahrnovat nejen náklady na plyn a páru, ale také mzdové náklady, náklady na elektřinu, vodu, náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Tvrdila, že úroveň inflace je jasně patrná z finančních údajů společnosti Brisa Bridgestone, neboť náklady na pracovní sílu a úroky vzrostly v období šetření o 67 %. Společnost Shandong Yongsheng se proto domnívala, že vzhledem k tomu, že Turecko trpělo hyperinflací, byl výběr Turecka ze strany Komise nepřiměřený a nezákonný. Společnost Shandong Yongsheng proto uvedla, že by Komise měla provést úpravu nákladů, aby se případně eliminoval vliv inflace, a zajistit tak spravedlivý výběr referenční hodnoty a spravedlivé srovnání mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a skutečnou vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(356)

Společnost Shandong Yongsheng dále uvedla, že Turecko je z hlediska dodávek energie silně závislé na ruské a středoasijské ropě a že náklady na energii se zvýšily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Podle jejího názoru by tato zkreslení měla být pro Komisi dostatečným důvodem k vyloučení Turecka jako reprezentativní země. Navrhla, aby Komise přijala mexickou nebo malajsijskou referenční hodnotu pro elektřinu, případně aby od referenční hodnoty Turecka odečetla „prémii za energetický šok v Rusku“ (kterou lze vyčíslit odkazem na rozdíl cen mezi lety 2021 a 2024).

(357)

Komise zopakovala, že žádná ze stran nepředložila důkazy o tom, že by inflace zkreslovala nebo činila nespolehlivým stanovení referenčních hodnot. Dotyčná referenční hodnota byla odvozena z průměrné ceny práce, elektřiny a plynu za celé období šetření (dále jen „období šetření“), a odrážela tak roční průměr. Nominální nárůst mezd (mezi lety 2022 a 2024) a cen plynu v Turecku odpovídal rostoucím životním nákladům, včetně výdajů za energie. Komise proto dospěla k závěru, že tyto ceny představují přiměřené referenční hodnoty pro období šetření.

(358)

Jak Komise dále uvedla, celkový nárůst nákladů na energie v Turecku kopíroval širší trendy pozorované i v celé Unii – tento vývoj lze částečně přičíst ruské vojenské agresi na Ukrajině. Tato korelace však neznamená, že by referenční hodnoty byly zkreslené. Navzdory tvrzením o rostoucích nákladech na pracovní sílu a energii žádná strana nepředložila důkazy o tom, že by tyto náklady byly nepřiměřené nebo zkreslené.

(359)

Komise zdůraznila, že v šetření týkajícím se dovozu obdobného výrobku (pneumatik pro nákladní automobily) (167) pro období šetření od 1. července 2022 do 30. června 2023 činila referenční hodnota pro elektřinu ve skutečnosti 1,180 CNY/kWh – což je výrazně více než 0,72 CNY/kWh použité v tomto případě. Podobně referenční hodnota pro zemní plyn v šetření týkajícím se pneumatik pro nákladní automobily činila 5,02 CNY/m3 v porovnání s 4,27 CNY/m3 použitými v tomto případě. Tato porovnání prokázala, že se referenční hodnoty pro energii výrazně nezvýšily a že nebyly nadsazené, jak tvrdily některé strany. Komise proto neshledala žádný důvod považovat referenční hodnoty za zkreslené, nepřiměřené nebo nespolehlivé a tvrzení byla zamítnuta.

(360)

Investiční kancelář Úřadu prezidenta Turecké republiky zveřejnila náklady na vodu pro průmyslové využití (168). Komise použila cenu platnou v roce 2023 pro region Ankary (169) bez DPH, neboť turečtí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, mají nárok na vrácení DPH.

(361)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(362)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(363)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 společnosti Brisa Bridgestone, které byly získány z její výroční zprávy.

(364)

Na základě účetní závěrky společnosti Brisa Bridgestone činí sazby prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží 18,26 %, resp. 8,81 %. Tyto sazby byly pro odvětví výroby pneumatik považovány za přiměřené.

(365)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRIA uvedlo, že Komise měla souhlasit s použitím údajů společnosti Sumitomo Rubber Turecko. Ta tvrdila, že údaje z databáze ORBIS jsou zdrojem, který Komise trvale používá ke stanovení referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, a že Komise tyto údaje považovala za spolehlivé. Dále tvrdila, že vzhledem k tomu, že údaje byly pro období šetření k dispozici, neměla Komise důvod je nespojit s podrobnějšími informacemi, které byly k dispozici pro společnost Brisa Bridgestone, a zamítnout je. Skutečnost, že méně podrobné údaje nebylo možné upravit, nelze považovat za důvod pro jejich odmítnutí, protože tyto úpravy byly provedeny pouze na žádost stran. Sdružení CRIA se rovněž domnívalo, že neexistuje prahová hodnota, která by umožňovala stanovit, že prodejní, režijní a správní náklady jsou příliš nízké. Podle jeho názoru by zahrnutí těchto údajů zvýšilo reprezentativnost úrovně.

(366)

Komise zvážila argumenty sdružení CRIA a uznala, že při stanovení referenčních hodnot by měly být použity údaje společnosti Sumitomo Rubber Turecko. V souladu s tím referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady i zisk přepočítala.

(367)

Sdružení CRIA dále tvrdilo, že referenční hodnota pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk by měla zohlednit rozdělení do úrovní, podobně jako to provedla Komise při výpočtech prodeje pod cenou, a že výdaje na výzkum a vývoj by měly být odstraněny, aby odrážely nižší úroveň investic do výzkumu a vývoje čínských výrobců zařazených do úrovně 3. Sdružení CRIA Komisi požádalo, aby alespoň potvrdila, že do nákladů na výrobní režii vyvážejících výrobců nebyly zahrnuty žádné náklady na výzkum a vývoj. Podobné argumenty předložila také společnost Shandong Yongsheng.

(368)

Společnost Shandong Yongsheng rovněž tvrdila, že referenční hodnota založená na finančních informacích společnosti Brisa Bridgestone nezohledňuje rozdíl mezi prodejními, režijními a správními náklady a ziskem společností úrovně 1 a úrovně 2, a že by proto Komise měla použít míru zisku použitou při výpočtu rozpětí újmy (úroveň 1: 15,1 %; úroveň 3: 9,4 %) z tabulky 15 na prodejní, režijní a správní náklady i na zisk, a tím by se měl zisk snížit na 5,48 % a prodejní, režijní a správní náklady na 11,36 %.

(369)

Podobný argument předložila společnost Kumho. Tvrdila, že sama Komise v průběhu šetření důsledně uznávala, že trh s pneumatikami je strukturován podle úrovní a že výrobci na úrovni 1 obecně vynakládají odlišné úrovně výdajů na výzkum a vývoj, prodej a marketing, těží z větší prestiže značky a působí za obchodních podmínek, které se podstatně liší od podmínek převažujících v segmentech úrovně 2 a 3. Tvrdila, že použití referenční hodnoty odvozené v podstatě od výrobce úrovně 1 na výrobce působící v nižších úrovních proto představuje riziko nadhodnocení početně zjištěné běžné hodnoty.

(370)

Komise měla za to, že tyto míry stanovené pro rok 2021 na základě údajů výrobního odvětví Unie nelze extrapolovat na situaci v Turecku a že neumožňují zjistit, zda by se v případě přítomnosti tureckých výrobců v úrovni 3 odpovídajícím způsobem snížily prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Argumenty týkající se rozdílné úrovně těchto referenčních hodnot byly založeny pouze na předpokladech a Komise neměla žádný podložený a kvantifikovaný základ pro úpravu těchto referenčních hodnot v souvislosti s určením dumpingu. Skutečnost, že zjištění újmy prokázala u výrobců v Unii souvislost mezi úrovní prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a úrovněmi výrobců, nemohla být použita pro stanovení dumpingu, protože se jednalo o dvě samostatné a odlišné analýzy. Náklady na výzkum a vývoj rovněž nebyly součástí nákladů na výrobní režii vyvážejících výrobců. Komise zopakovala, že referenční hodnoty jak pro prodejní, režijní a správní náklady, tak pro zisk jsou pro odvětví výroby pneumatik přiměřené. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(371)

Sdružení CRIA se dále domnívalo, že ztráty z derivátových finančních nástrojů z provozních výnosů i z ostatních provozních nákladů obsažené v účetnictví společnosti Brisa Bridgestone by neměly být zohledněny, protože jsou spojeny s transakcemi pro zajištění měnového rizika, a nevyplývají tedy z běžných provozních činností společnosti.

(372)

Komise měla za to, že u společnosti, která vyváží a prodává v cizích měnách, souvisí tyto náklady nebo výnosy s běžnou obchodní činností, protože účelem je zajištění měnového rizika spojeného s nákupem (surovin) a prodejem v cizí měně. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(373)

Sdružení CRIA rovněž uvedlo, že vzhledem k tomu, že Komise souhlasila s odečtením licenčních poplatků od prodejních, režijních a správních nákladů, měla by je rovněž odečíst od zisku, což neučinila. Ve svých protiargumentech k připomínkám sdružení CRIA žadatel uvedl, že pokud by Komise odečetla náklady od prodejních, režijních a správních nákladů, neměly by být tytéž náklady odečteny od zisku, protože společnost, která se snaží maximalizovat zisk, nesníží prodejní cenu, pokud určité náklady zmizí. Vyslovil se tedy proti odečtení licenčních poplatků od zisku.

(374)

Komise tato tvrzení zvážila a souhlasila se sdružením CRIA, že licenční poplatky by měly být rovněž odstraněny ze zisku, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny.

(375)

Skupina Hankook a společnost Kumho se rovněž domnívaly, že Komise se dopustila chyby ve výpočtu, neboť příjmy z investičních činností zůstaly zahrnuty v ziskovém rozpětí společnosti Brisa Bridgestone, a že by měly být odečteny.

(376)

Komise objasnila, že příjmy z investičních činností nebyly zahrnuty do ziskového rozpětí, a že se tedy nejedná o chybu ve výpočtu. Tento požadavek proto zamítla.

(377)

Skupina Hankook rovněž tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise odečetla od vývozní ceny licenční poplatky představující 5 % její vývozní ceny, mělo být stejné procento odečteno od prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Brisa Bridgestone.

(378)

Komise tento přístup odmítla s tím, že použití jednotného procentního odpočtu jak na prodejní, režijní a správní náklady, tak na vývozní cenu je neoprávněné. Aby bylo dosaženo spravedlivého porovnání, byly z obou proměnných vyloučeny skutečné licenční poplatky bez ohledu na to, zda představovaly 2 % nebo 5 % hodnoty vývozu.

(379)

Na základě argumentů předložených zúčastněnými stranami Komise upravila referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk tak, že zahrnula finanční údaje společnosti Sumitomo Rubber Turecko a odečetla licenční poplatky od zisku společnosti Brisa Bridgestone. Konečné referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží, jsou 15,04 % a 6,02 %.

(380)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že společnosti Brisa Bridgestone a Sumitomo Rubber Turecko jsou převážně výrobci úrovně 1 a 2, a proto jejich konsolidované finanční údaje neposkytují realistické měřítko pro dovoz čínských pneumatik pro osobní a lehké nákladní automobily, které jsou většinou zařazeny do úrovně 3. Navrhla upravit referenční hodnoty na základě metodiky vysvětlené v jejích připomínkách po poskytnutí konečných informací.

(381)

Komise odkázala na svou analýzu v oddíle 3.2.4.6. Měla za to, že referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady i zisk jsou založeny na údajích společností vyrábějících pneumatiky v různých úrovních a že tyto částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které mají být zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty, jsou přiměřené, nezkreslené a dostatečně reprezentativní pro odvětví. Vzhledem k tomu, že podání společnosti Shandong Yongsheng neobsahovalo žádný nový prvek, byl požadavek zamítnut.

(382)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací koalice tvrdila, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sumitomo Rubber Turecko nejsou přiměřené, protože představují pouze přibližně 6 % ve srovnání s poměrem prodejních, režijních a správních nákladů v celém odvětví v Turecku, který činí 21,18 %, a že Komise se původně odvolávala na tyto statistiky, a měla za to, že tak nízký poměr prodejních, režijních a správních nákladů není přiměřený.

(383)

Koalice rovněž tvrdila, že údaje společnosti Sumitomo Rubber Turecko z databáze ORBIS nejsou dostatečně podrobné, a protože kromě toho nejsou vykázané prodejní, správní a režijní náklady a zisk přiměřené, nemělo se k nim přihlížet. Pokud by se Komise rozhodla společnost Sumitomo Rubber Turecko ve výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku ponechat, měla by se případně vrátit k informacím, které jsou k dispozici v databázi ORBIS pro společnost Brisa Bridgestone, aby bylo možné porovnat účty na stejné úrovni podrobnosti.

(384)

Komise připomněla, že referenční hodnota pro prodejní, režijní a správní náklady byla založena na průměru dvou společností, Sumitomo Rubber Turecko a Brisa Bridgestone, a nikoli na individuálních údajích společnosti Sumitomo Rubber Turecko. Přestože výsledná referenční hodnota ve výši 15,04 % byla nižší než 21,18 % podle statistik pro celé turecké odvětví, Komise měla za to, že tato referenční hodnota je přesnější a přiměřenější a že v každém případě představuje nejlepší dostupné údaje, které má k dispozici. Komise rovněž připomněla, že údaje za společnost Sumitomo Rubber Turecko byly k dispozici pouze v databázi ORBIS, která se obvykle používá pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku tehdy, kdy nejsou k dispozici jiné údaje. Komise však využívá, je-li to možné, podrobnější finanční údaje. Proto v tomto případě použila účetní závěrku společnosti Brisa Bridgestone, a nikoli údaje z databáze ORBIS. Obojí údaje bylo možné konsolidovat a nebyl důvod obracet se v případě společnosti Brisa Bridgestone k méně podrobným údajům z databáze ORBIS. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(385)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(386)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3.5.

(387)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii. Komise poté připočetla prodejní, režijní a správní náklady ve výši 15,04 % a zisk ve výši 6,02 %.

(388)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(389)

Pokud vyvážející výrobci dotyčný výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(390)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. Vzhledem k tomu, že žádný dovozce, který není ve spojení, nespolupracoval, vycházela Komise ze zisku zjištěného během šetření obdobného výrobku, a to pneumatik pro nákladní automobily, uvedeného výše, tj. 6,3 %.

(391)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook uvedla, že při konstrukci vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se Komise dopustila administrativní chyby týkající se procentního podílu prodejních, režijních a správních nákladů jedné ze stran ve spojení, a požádala Komisi, aby tuto chybu opravila.

(392)

Komise tuto chybu opravila spolu s podobnou administrativní chybou, kterou zjistila v jedné z dalších tabulek subjektů, které jsou se skupinou Hankook ve spojení. Opravy vedly k mírnému zvýšení cen CIF použitých pro stanovení újmy i dumpingového rozpětí.

(393)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu.

(394)

Je-li to odůvodněné pro zajištění spravedlivého srovnání, byly běžná hodnota a vývozní cena upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(395)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2, běžná hodnota byla stanovena na základě nezkreslených výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(396)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(397)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: přepravného v Unii, cla, množstevní slevy, úvěrových nákladů a bankovních poplatků, provize a licenčních poplatků.

(398)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shandong Yongsheng uvedla, že při výpočtu vývozní ceny Komise použila směnný kurz, který byl použit v účetnictví společnosti Yongsheng, ale že pro účely výpočtu újmy Komise použila oficiální směnný kurz, který zveřejnila ve spisu. Komise rovněž použila oficiální směnné kurzy pro přepočet údajů Turecka při početním zjišťování běžné hodnoty. Společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že v zájmu spravedlivého srovnání by Komise měla při stanovení vývozní ceny použít stejný zdroj, kterým by podle společnosti Shandong Yonsgheng měl být oficiální směnný kurz zveřejněný Komisí ve spisu. Stejné tvrzení bylo uvedeno po poskytnutí dodatečných konečných informací.

(399)

Použití informací společnosti podle jejích vlastních účetních knih pro výpočet běžné hodnoty má Komisi umožnit ověřit informace podle vlastních záznamů společnosti, které jsou v RMB. Údaje o prodeji pro účely výpočtu újmy se používají pro výpočet ceny CIF, která je vyjádřena v EUR podle oficiálního směnného kurzu zveřejněného ve spisu, aby mohla být porovnána s cenou výrobního odvětví Unie, a to v rámci jiného postupu, než je výpočet dumpingového rozpětí. Mezi těmito dvěma přístupy tedy neexistuje asymetrie, a proto byl požadavek zamítnut.

(400)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(401)

Na základě toho činí vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(402)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(403)

Na tomto základě činí konečné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 24,4 %.

(404)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(405)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř 100 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(406)

Po poskytnutí konečných informací společnost Kumho uvedla, že Komise sama uznala, že trh se vyznačuje jasnou segmentací podle úrovní, přičemž použití jediného celkového průměru pro všechny spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku neodráží odpovídajícím způsobem strukturu trhu. Společnost Kumho proto uvedla, že opatření použitelná na spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku, kteří působí převážně v rámci úrovně 2, by měla být omezena na úroveň rozpětí újmy zjištěného pro výrobce úrovně 2 nebo přinejmenším na úroveň dumpingového rozpětí zjištěného pro výrobce úrovně 2.

(407)

Podobný argument předložila skupina GITI, která se domnívala, že vzhledem k tomu, že je výrobcem úrovně 2, sdílí se skupinou Hankook podstatné podobnosti, a proto by jí mělo být přiřazeno clo skupiny Hankook, a nikoli průměr vzorku. Domnívala se, že je znevýhodněna tím, že skupina Hankook, která je rovněž výrobcem úrovně 2, bude podléhat dumpingovému clu ve výši 3,4 % (170), zatímco skupina GITI bude podléhat dumpingovému clu ve výši 29,9 % (171), přestože skupina GITI působí ve stejném segmentu trhu, soutěží o stejné nebo podobné zákazníky a prodává za podobné ceny. Skupina GITI dále uvedla, že dodává také renomovaným odběratelům a že patří mezi omezený počet čínských výrobců, kteří dodržují nařízení EU o odlesňování. Skupina GITI se domnívala, že základní nařízení (čl. 9 odst. 4) umožňuje uložit nižší clo, „pokud je dostatečné k odstranění újmy“, a že podle starého nařízení Rady (ES) č. 384/96 (172) o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Komise v minulosti přiřazovala clo společnostem nezařazeným do vzorku na základě kategorie nebo statusu těchto společností nezařazených do vzorku. Uvedla příklady případů z minulosti, kdy Komise uložila společnostem, které nebyly zařazeny do vzorku, různá cla v závislosti na tom, zda společnosti splňovaly podmínky pro tržní nebo individuální zacházení.

(408)

Komise tato tvrzení zamítla. Úprava navrhovaná společností Kumho nepatří mezi úpravy stanovené v základním nařízení. Rovněž skutečnost, že podle nařízení (ES) č. 384/96 Komise přistupovala rozdílně ke společnostem, které splňovaly či nesplňovaly podmínky pro tržní zacházení nebo individuální zacházení, nezakládá precedens pro to, aby Komise podle současného právního rámce stanovila rozdílná celní rozpětí na základě segmentu trhu.

(409)

Po poskytnutí konečných informací koalice uvedla, že podle základního nařízení musí stanovení dumpingového rozpětí zachytit celý rozsah dumpingových praktik, a že proto je běžné vážení dumpingového rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nevhodné. Tvrdila, že v tomto konkrétním případě Komise sama uznala, že cena společnosti Hankook je o 50 % vyšší než průměrná cena čínských vyvážejících výrobců a že je to především kvůli specifické situaci společnosti Hankook a skutečnosti, že vyváží v segmentu trhu úrovně 2 a téměř úrovně 1. Koalice rovněž odkázala na analýzu újmy, která potvrdila poškozující účinek dovozu úrovně 3. Proto a vzhledem k tomu, že cílem antidumpingových opatření je vyrovnat podmínky a poskytnout výrobnímu odvětví Unie účinnou a přiměřenou nápravu, se koalice domnívala, že by se v přijatých opatřeních měl odrážet rozdílný škodlivý dopad dumpingových praktik na jednotlivých úrovních, neboť dumping lze nejvíce přičíst segmentu úrovně 3, který představuje převážnou většinu přílivu dumpingového čínského dovozu, a proto je třeba jej zohlednit ve výši cla. Koalice se proto domnívala, že dumpingová rozpětí společností zařazených do vzorku by měla být vážena na základě podílu jednotlivých úrovní, pro které byla stanovena jejich dumpingová rozpětí, na podílu těchto úrovní na celkovém čínském vývozu. Za předpokladu, že 20 % dovozů patřilo do úrovně 1 nebo 2 a 80 % do úrovně 3, mělo by výsledné dumpingové rozpětí pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku činit 44 %.

(410)

Komise zopakovala, že výpočet dumpingového rozpětí již bere různé úrovně v úvahu a že není důvod pro stanovení jakéhokoli vážení – Komise vypočítala vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Odmítla proto tvrzení, že měla provést alternativní výpočty dumpingového rozpětí pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku.

(411)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou tato:

(412)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii nejméně deset skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(413)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 251 milionů pneumatik. Komise tento údaj stanovila na základě údajů EUROPOOLu (173), které spravuje sdružení Tyres Europe (dále jen „Tyres Europe“), dříve Evropské sdružení výrobců pneumatik a pryže, ETRMA a Eurostat. Členové sdružení Tyres Europe představují naprostou většinu výrobců v Unii. Sdružení Tyres Europe shromažďuje údaje o trhu od svých členů a poskytuje jim přesné souhrnné údaje o trhu s pneumatikami.

(414)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 14,5 % celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii v období šetření. Mikroekonomické ukazatele byly přezkoumány na základě ověřených údajů získaných z odpovědí těchto tří výrobců v Unii.

(415)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě informací poskytnutých sdružením Tyres Europe (údaje EUROPOOLu).

(416)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (pneumatiky, v kusech)

(417)

Spotřeba v Unii nejprve v roce 2022 mírně vzrostla, poté v roce 2023 znovu poklesla a v období šetření opět vzrostla. Celkově se spotřeba během posuzovaného období zvýšila o 8 %, tj. přibližně o 25 milionů pneumatik.

(418)

Trh Unie s pneumatikami pro osobní automobily a lehká nákladní vozidla je velmi konkurenčním trhem s mnoha skupinami výrobců a značkami.

(419)

Na trhu Unie existují dva hlavní prodejní kanály, a to původní zařízení a náhradní pneumatiky.

(420)

V segmentu původního zařízení prodávají výrobci pneumatik výrobek, který je předmětem šetření, výrobcům vozidel, aby jej montovali na nová vozidla. Tyto pneumatiky proto musí splňovat podrobné specifikace v souladu s očekáváním výrobce původního zařízení. Pneumatiky vyvinuté pro trh původního zařízení obvykle prodávají stejní výrobci pneumatik i na trhu náhradních pneumatik, což znamená, že výrobci pneumatik se snaží zajistit si prodej jako původní zařízení, aby měli záruku budoucího prodeje na trhu náhradních pneumatik. V důsledku toho mají výrobci automobilů při smluvních jednání značnou vyjednávací sílu, a proto je ziskovost výrobců pneumatik z prodeje jako původní zařízení obvykle nižší.

(421)

V segmentu náhradních pneumatik se pneumatiky prodávají distributorům, kteří jsou/nejsou ve spojení, tedy maloobchodníkům, kteří je pak dále prodávají koncovým uživatelům. Jak je vysvětleno v 420. bodě odůvodnění výše, výrobci pneumatik obvykle dosahují vyšších marží na trhu náhradních pneumatik než při prodeji jako původní zařízení.

(422)

Na základě informací poskytnutých sdružením Tyres Europe během inspekce na místě představuje trh původního zařízení přibližně 16–20 % celkové spotřeby v Unii, zatímco zbytek je tvořen trhem náhradních pneumatik.

(423)

Kromě dvou prodejních kanálů, jak je vysvětleno v oddíle 2.4.1, je trh s výrobkem, který je předmětem šetření, rovněž rozdělen do tří úrovní. Pro účely tohoto šetření použila Komise kategorizaci shrnutou v oddíle 2.4.2 výše.

(424)

Sdružení CRIA a skupina GITI tvrdily, že mezi pneumatikami různých úrovní neexistuje žádná nebo jen velmi omezená zaměnitelnost, a proto požadovaly, aby šetření zahrnovalo segmentovou analýzu újmy a příčinných souvislostí. Sdružení CRIA dále tvrdilo, že jednotlivé úrovně slouží různým segmentům trhu, neboť zákazníci úrovně 1 a 2 oceňují bezpečnost, výkon a značku na rozdíl od ceny. Kromě toho zde existuje známý efekt uzamčení, což znamená, že zejména majitelé luxusních vozů jsou silně věrní značce a obvykle (zejména v prvních letech používání automobilu) požadují při výměně pneumatiky stejné značky, jako původně namontované pneumatiky původního zařízení. Podle sdružení CRIA k tomuto efektu uzamčení přispívají také požadavky Unie na označování tím, že zvyšují povědomí spotřebitelů o různých aspektech bezpečnosti a výkonu. Sdružení CRIA tudíž dospělo k závěru, že dynamika trhu s pneumatikami pro nákladní a osobní automobily se zásadně liší, a proto se na výrobek, který je předmětem šetření, nevztahuje meziúrovňová hospodářská soutěž zjištěná u pneumatik pro nákladní automobily.

(425)

Komise shledala argumenty předložené stranami neopodstatněnými. Především lze pneumatiky všech úrovní montovat na osobní nebo lehké nákladní automobily, a jsou tedy dostatečně vzájemně zaměnitelné. Skutečnost, že spotřebitelé prémiových značek upřednostňují výkon a bezpečnost před cenou, může skutečně omezit přímou hospodářskou soutěž mezi úrovní 1 a úrovní 3, totéž však nelze říci v případě úrovně 3 oproti úrovni 2. Kromě toho se mnoho klasických značek úrovně 3 stále více opírá o technické a kvalitativní aspekty, než aby byly jednoduše levné (174). Díky neustálým a zvýšeným investicím do výzkumu a vývoje poskytuje řada značek úrovně 3 stále lepší kvalitu za velmi konkurenceschopné ceny a jako taková jednoznačně představuje alternativní řešení k pneumatikám úrovně 2, které se snaží najít rovnováhu mezi kvalitou a cenou. Hranice mezi jednotlivými úrovněmi navíc nejsou jasně a definitivně stanoveny, což dokládá skutečnost, že stejné značky (Falken, Giti, Cooper atd.) mohou být v různých zdrojích, včetně běžně používaných internetových stránek s recenzemi pneumatik a internetových stránek specializovaných obchodníků (175), uváděny jako úroveň 3 nebo úroveň 2. Podobně u některých značek existují překrývající se klasifikace úrovně 1 a úrovně 2 (Vredestein, Hankook). Striktní rozdělení mezi jednotlivými úrovněmi dále komplikuje vznik alternativních klasifikací, jako je „střední kvalita“, „vyšší třída v rámci ekonomického segmentu“, „prémiová kvalita“ a „kvalitní ekonomická třída“. Konkurenci a zastupitelnost mezi jednotlivými úrovněmi podporuje také skutečnost, že stále více značek úrovně 3 získává certifikaci pro původní zařízení (176) u známých výrobců automobilů a zaujímají postavení na základě kvality a plnění kritérií, které jsou obvykle charakteristické pro značky úrovně 2.

(426)

Celkově se Komise domnívala, že i když si někteří zákazníci mohou cenit značky a kvality, je jejich chování ovlivněno také výší cenového rozdílu, který jsou v konečném důsledku ochotni za tyto atributy přijmout. Efekt uzamčení zmíněný sdružením CRIA tak může skutečně omezit přímou hospodářskou soutěž mezi pneumatikami úrovně 1 a 3 na trhu s náhradními pneumatikami (ačkoli někteří výrobci úrovně 3 značně investují do výzkumu a vývoje a vynikají v některých technických parametrech), nevylučuje však zastupitelnost mezi úrovní 3 a úrovní 2 a podobně mezi úrovní 2 a úrovní 1. Komise proto dospěla k závěru, že pneumatiky úrovně 3 konkurují vyšším úrovním (zejména úrovni 2), a proto vyvíjejí tlak na snižování cen těchto vyšších úrovní opačným kaskádovým efektem. Tvrzení o nedostatečné zaměnitelnosti byla proto zamítnuta. Na stejném základě nebyly přijaty ani žádosti o plně segmentovanou analýzu újmy a příčinné souvislosti, jak je dále vysvětleno v 469. a 534. bodě odůvodnění.

(427)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRIA zopakovalo své tvrzení, že mezi úrovněmi neexistuje hospodářská soutěž, protože i když mezi sousedními segmenty v sousedních úrovních hospodářská soutěž existuje, konkrétně mezi pneumatikami vyšší kvality úrovně 3 a pneumatikami nižší kvality úrovně 2 a podobně mezi pneumatikami vyšší kvality úrovně 2 a pneumatikami nižší kvality úrovně 1, nelze ji podle sdružení CRIA extrapolovat na plnou zastupitelnost napříč všemi úrovněmi.

(428)

Společnost Kumho se domnívala, že Komise nevysvětlila a neodůvodnila svůj závěr, že výrobky úrovně 3 a úrovně 2 si přímo konkurují, zejména s ohledem na 425. bod odůvodnění, v němž uznala, že přímá konkurence mezi výrobky úrovně 1 a úrovně 3 může být omezená. Společnost Kumho uvedla, že stejné omezující faktory, tj. preference týkající se kvality a bezpečnosti u pneumatik, se uplatní stejně mezi úrovní 2 a 3. Společnost Kumho rovněž tvrdila, že v analýze Komise týkající se úrovní nebylo dostatečně řešeno vnímání spotřebiteli.

(429)

Společnost Shandong Yongsheng tvrdila, že čínské pneumatiky úrovně 3 byly vyloučeny z trhu Unie s původním zařízením, což prokazuje jasné strukturální dělení mezi pneumatikami úrovně 3 z Číny a ostatními úrovněmi, a uvedla, že důkazy Komise o opaku jsou „nepodložené, neověřené a nekonkrétní“. V tomto ohledu společnost Shandong Yonghseng tvrdila, že certifikace původního zařízení společnosti Linglong byla velmi nedávná, z roku 2024, a týkala se srbského výrobního závodu, a byla tudíž bez dopadu na toto šetření. Společnost Shandong Yongsheng rovněž tvrdila, že Komise nedostatečně posoudila, jak spotřebitelé vnímají čínské výrobky úrovně 3, a uvedla příklady „negativní reklamy“ dvou francouzských distributorů.

(430)

Komise poznamenala, že sdružení CRIA sice uznalo, že pneumatiky sousedních úrovní si skutečně konkurují, ale bez jakýchkoli důkazů či vysvětlení jednoduše popřelo existenci plné zastupitelnosti. Komise shledala tvrzení společnosti CRIA částečně nejednoznačným, neboť není jasné, co přesně se rozumí pod pojmem „plná zastupitelnost napříč všemi úrovněmi“ a proč by to mělo být vůbec nutné pro konstatování hospodářské soutěže mezi úrovněmi. Výrobky si pravděpodobně konkurují s těmi, které jsou jim nejblíže, pokud jde o kvalitu a cenu, ať už v rámci jednotlivých úrovní nebo mezi nimi, a to je přesně to, co Komise zdůrazňovala a s čím souhlasilo i sdružení CRIA.

(431)

Pokud jde o tvrzení společnosti Kumho, důvody a důkazy týkající se přímé hospodářské soutěže mezi úrovní 3 a úrovní 2 již byly vysvětleny zejména ve 425. a 426. bodě odůvodnění výše a společnost Kumho nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by je vyvracely. Jak již bylo vysvětleno, pneumatiky úrovně 3 konkurují pneumatikám úrovně 2 na základě svých technických a bezpečnostních parametrů, a proto představují vhodnou alternativu pro zákazníky, kteří hledají nejlepší poměr mezi hodnotou a svou kupní silou. Stejně tak bylo opakovaně konstatováno (například, ale nejen, v oddíle 2.4.1), že dělení do úrovní bylo silně ovlivněno vnímáním trhu, a právě proto byly dělící linie často neostré a rozhodně ne pevné. Obchodníci a dovozci nabízející pneumatiky úrovně 3 mají velký zájem na prodeji těchto pneumatik a na ovlivnění vnímání spotřebiteli ve prospěch svého portfolia výrobků.

(432)

Pokud jde o tvrzení společnosti Shandong Yongsheng, a zejména o odkaz na zdroje uvedené v 425. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že společnost Shandong Yongsheng nepředložila žádné argumenty, které by popíraly pravdivost těchto informací. Komise měla za to, že veřejné články online distributorů, jako je společnost Trojan, specializovaných na obchod s pneumatikami a s více než 30letou zkušeností, celosvětovou obchodní přítomností a rozmanitým portfoliem výrobků s podrobnými výsledky testů a technickými specifikacemi, jsou dostatečně „podložené“ a „konkrétní“, aby prokázaly probíhající změnu v globálním vnímání různých značek úrovně 3. Pokud jde o certifikaci původního zařízení společnosti Linglong, skutečnost, že se týkala závodu v Srbsku, nevyvrátila zjištění, že společnost Linglong jako značka získala zakázky na původní zařízení u evropských výrobců automobilů. V té souvislosti je třeba zdůraznit, že zařazení do úrovně a vnímání spotřebiteli je spojeno s názvem značky, nikoli se zemí původu. Tento důkaz se rovněž vztahuje k roku 2024, který se shoduje s obdobím šetření.

(433)

V každém případě, jak je uvedeno ve 422. bodě odůvodnění, trh s původním zařízením představoval pouze přibližně 16–20 % celkové spotřeby v Unii, a jakmile bylo třeba pneumatiku vyměnit, došlo k hospodářské soutěži na trhu s náhradními pneumatikami, a proto bylo tvrzení společnosti Shandong Yongsheng, že čínské pneumatiky úrovně 3 jsou strukturálně odděleny od zbytku trhu, považováno za neopodstatněné.

(434)

Komise považovala tvrzení společnosti Yongsheng Shandong o negativním vnímání čínských značek za nepodložené. Negativní reklamy některých distributorů neprokazují názor ostatních distributorů a obchodníků, kteří aktivně dovážejí a uvádějí na trh Unie různé čínské pneumatiky úrovně 3. Například Koalice dovozců osobních a lehkých nákladních automobilů ve svém podání, pokud jde o čínské výrobky úrovně 3, tvrdí pravý opak, když zdůrazňuje efektivitu a konkurenční výhodu čínských výrobců. Tvrzení společnosti Yongsheng Shandong je navíc v jasném rozporu s tvrzením sdružení CRIA, které tvrdí, že ve skutečnosti je to špatná kvalita pneumatik Unie úrovně 3 v porovnání s jejich čínskými konkurenty, která musí být analyzována jako příčina újmy, jak je dále vysvětleno v 554. bodě odůvodnění níže.

(435)

Pokud jde o tvrzení, že neexistuje zastupitelnost a hospodářská soutěž mezi jednotlivými úrovněmi, Komise shrnula, že samotná skutečnost, že si pneumatiky konkurují v různých kvalitativních a technických aspektech a současně i cenou, jasně ukazuje, že rozhodnutí o výběru konkrétního výrobku nebo značky je výsledkem zvážení právě těchto faktorů a v tomto smyslu si všechny pneumatiky navzájem konkurují. Kromě toho skutečnost, že se některé značky nacházejí mezi jednotlivými úrovněmi nebo se inzerují za podmínek, které jsou obecně spojovány s vyššími úrovněmi, na základě jejich technického vývoje a marketingových kampaní, ovlivňuje vnímání zákazníky a posiluje hospodářskou soutěž mezi úrovněmi. Žádná z připomínkujících stran nepředložila argumenty, které by tento základní předpoklad popíraly.

(436)

Proto byly zachovány závěry týkající se hospodářské soutěže mezi jednotlivými úrovněmi a vzájemné zaměnitelnosti výrobků popsané v 425. a 426. bodě odůvodnění.

(437)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(438)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (pneumatiky, v kusech) a podíl na trhu

(439)

Objem dovozu dotčeného výrobku se v posuzovaném období meziročně neustále zvyšoval, přičemž celkový nárůst činil působivých 62 %, což odpovídá přibližně 35 milionům pneumatik. Růst objemu čínského dovozu do Unie tak převýšil růst spotřeby Unie (25 milionů pneumatik).

(440)

Zvýšený objem dovozu se projevil v jasném nárůstu podílu čínského dovozu na trhu z 18 % v roce 2021 na 28 % v období šetření.

(441)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení tohoto dovozu bylo stanoveno na základě údajů čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(442)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR/kus)

(443)

V roce 2022 dovozní ceny nejprve prudce vzrostly o 26 %, poté v roce 2023 poklesly na úroveň vyšší než v roce 2021 a během období šetření zůstaly ve stejném rozmezí. Během posuzovaného období se čínské dovozní ceny celkově zvýšily o 12 %, což je mírný nárůst ve srovnání s trendem, který měla průměrná dovozní cena z jiných třetích zemí do Unie (+26 %). Dokonce i ceny výrobního odvětví Unie, které byly během celého posuzovaného období mnohem vyšší než čínské vývozní ceny, zaznamenaly větší nárůst o 15 %.

(444)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(445)

Srovnání cen bylo provedeno na základě jednotlivých typů, tj. kontrolního čísla výrobku (PCN), včetně segmentace v rámci úrovní, jakož i odpovídajícího rozlišení na trhu původního zařízení a trhu náhradních pneumatik, pro transakce na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. U výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří působili v rámci struktury skupiny, kde se na prodeji podílelo ústředí a prodejní subjekty ve spojení, byly prodejní ceny upraveny odečtením prodejních, režijních a správních nákladů souvisejících s činností prodejních subjektů a zisku dovozce, který není ve spojení, obdobně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(446)

Vzhledem k segmentaci trhu byly provedeny samostatné výpočty cenového podbízení pro jednotlivé úrovně. Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neprodával pneumatiky úrovně 1, proto nebylo možné v tomto segmentu provést výpočet cenového podbízení. V úrovni 3 se rozpětí cenového podbízení pohybovalo od 7,2 % do 36,9 %, přičemž průměrné rozpětí cenového podbízení činilo 32,2 %. V segmentu úrovně 2 nebylo zjištěno žádné cenové podbízení. To však souvisí se skutečností, že na straně vyvážejících výrobců byl prodej pneumatik úrovně 2 tvořen výhradně pneumatikami značky Hankook, které jsou všeobecně považovány za jedny z nejlepších pneumatik úrovně 2. V průběhu let získala značka Hankook zejména řadu smluv na dodávky původního zařízení s předními výrobci automobilů včetně Audi, BMW, Mercedes a Porsche. Řada obchodníků/dovozců klasifikuje pneumatiky Hankook jako „pneumatiky nejvyšší a vyšší střední třídy“ nebo jako tzv. alternativu k prémiovým pneumatikám. Jinými slovy, analýza úrovně 2 je poněkud omezena srovnáváním homogenní skupiny špičkové značky úrovně 2 s širokou škálou pneumatik úrovně 2 vyráběných výrobním odvětvím Unie. Analýza průměrných cen spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, jak je uvedli do formuláře pro výběr vzorku, potvrdila, že zjištění týkající se pneumatik Hankook úrovně 2 nelze extrapolovat na zbytek čínského dovozu. Průměrné ceny skupiny Hankook výrazně převyšovaly průměrné ceny čínských vyvážejících výrobců, a to o více než 50 %. Průměrné vážené rozpětí cenového podbízení (úroveň 2 a 3 dohromady) dosáhlo 17 %, což je významná hodnota.

(447)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hankook uvedla, že rozlišení mezi původním zařízením a náhradními pneumatikami v analýze újmy nebylo právně odůvodněné, protože k němu nedochází na straně dumpingu. Společnost Hankook navíc považovala toto rozlišení za zbytečné, protože u jejího vlastního prodeje do Unie nebylo možné zjistit žádný jasný cenový vzorec podél jejích prodejních kanálů, a ve skutečnosti by se odstraněním posledních číslic označujících původní zařízení, resp. prodej náhradních pneumatik z PCN rozpětí újmy společnosti Hankook snížilo z 3,4 % na 3,1 %.

(448)

Žadatel vyzval Komisi, aby dodatečně vypočítala rozpětí cenového podbízení s ohledem na celou definici výrobku na základě průměrných cen, aby se prokázal rozsah cenového podbízení pro celý trh s pneumatikami jako celek.

(449)

Skupina GITI tvrdila, že Komise si protiřečí, když uvedla, že neexistující cenové podbízení u společnosti Hankook nelze extrapolovat na zbytek čínského dovozu, a zároveň během výběru vzorku tvrdila, že prodej společnosti Hankook je reprezentativní. Podobně společnost Kumho uvedla, že Komise nemůže přehlížet zjištění o neexistenci cenového podbízení v úrovni 2 tím, že tvrdí, že společnost Hankook je specifická, když ji zároveň zařadila do vzorku a odmítla přidat ostatní vyvážející výrobce.

(450)

Pokud jde o tvrzení společnosti Hankook, Komise uvedla, že žádná ze stran nezpochybnila zjištění týkající se rozdílu mezi cenou/ziskovostí mezi původním zařízením a segmentem náhradních pneumatik, jak je uvedeno v 420. a 421. bodě odůvodnění. Komise se domnívala, že by měla provést srovnání výrobků na co nejpodrobnější úrovni (za předpokladu, že jsou údaje k dispozici a ověřené). Skutečnost, že prodej společnosti Hankook údajně neodpovídal tomuto vzorci, lze vysvětlit různými dalšími obchodními rozhodnutími, jako je objem prodeje, jeho načasování a zpoždění dodávek, a proto nezpochybňuje oprávněnost rozlišení. Stejně tak není rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí o úrovni srovnatelnosti výrobku skutečnost, že by bylo rozpětí cenového podbízení vyšší nebo nižší. Rozdíl mezi dvěma scénáři výpočtu rozpětí újmy, které předložila společnost Hankook (s odkazem na trh s původním zařízením nebo trh s náhradními pneumatikami v rámci porovnání nebo bez tohoto odkazu), se jeví jako neobjektivní, protože se neopírá o úplný soubor nákladů/prodejů výrobců v Unii zařazených do vzorku, ale pouze o informace poskytnuté skupině Hankook. V každém případě rozdíl vypočítaný skupinou Hankook činí přibližně 10 %; což ukazuje, že toto rozlišení bylo oprávněné. V případě výpočtů dumpingu je početně zjištěná běžná hodnota vypočtena na základě referenčních hodnot pro výrobní činitele, které nemají rozměr původního zařízení nebo náhradních pneumatik, tj. náklady na pracovní sílu, náklady na energii a ceny surovin se neliší v závislosti na tom, zda se vyrobená pneumatika prodá výrobci vozidla nebo na trhu s náhradními díly. Ani informace ve spisu týkající se prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v reprezentativní zemi neumožnily takové rozlišení. Běžnou hodnotu a následná dumpingová rozpětí proto nebylo možné rozlišit podle kanálu konečného užití. Analýza újmy naopak pracuje s údaji o skutečných transakcích, které zahrnují prodejní kanál. Analýza původního zařízení a náhradních pneumatik byla proto oprávněná a věcně nezbytná pro objektivní posouzení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(451)

Na základě tvrzení žadatele se Komise domnívala, že průměrné vážené rozpětí cenového podbízení kombinující (odpovídající) pneumatiky úrovně 3 a 2 dostatečně odráželo cenové podbízení. Ignorování typů výrobků a zahrnutí modelů úrovně 1, které čínští vývozci zařazení do vzorku nevyváželi, by narušilo úroveň srovnatelnosti zajištěnou rozlišováním PCN, a proto by nemělo větší vypovídací hodnotu. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(452)

Pokud jde o tvrzení skupiny GITI, Komise zdůraznila, že společnost Hankook byla zařazena do vzorku, aby byla zajištěna reprezentativnost z hlediska objemu prodeje a zastoupení na úrovni bez ohledu na to, zda byla nakonec zařazena do úrovně 1 nebo 2. Nakonec bylo zařazení do úrovně 2 považováno za vhodnější na základě kombinace důvodů, jak je vysvětleno v 94. bodě odůvodnění výše. Důkazy shromážděné během šetření, jak je popsáno v 446. bodě odůvodnění, zároveň jasně prokázaly (aniž by to některá ze stran zpochybnila), že Hankook je obecně považována za pneumatiku nejvyšší třídy úrovně 2 a že se jedná o značku, která je na přechodu z úrovně 2 do úrovně 1. To je rovněž zdůrazněno značným cenovým rozdílem mezi cenami společnosti Hankook a průměrem ostatních čínských vyvážejících výrobců, včetně mnoha dalších výrobců úrovně 2, jak je uvedeno v 446. bodě odůvodnění. Na základě výše uvedeného byla zachována omezení vyjádřená při výkladu a extrapolaci zjištění o neexistenci cenového podbízení v úrovni 2 na základě údajů společnosti Hankook na ostatní čínské vyvážející výrobce, včetně výrobců úrovně 2, a tvrzení skupiny GITI a společnosti Kumho byla zamítnuta.

(453)

Po poskytnutí konečných informací společnost T zjistila administrativní chybu ve výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a požádala Komisi o úpravu výpočtu těchto nákladů. Společnost G zjistila administrativní chybu při konsolidaci údajů o nákladech výroby a požádala Komisi o úpravu těchto nákladů.

(454)

Komise tyto žádosti analyzovala a shledala, že jsou oprávněné. Odpovídajícím způsobem byly upraveny výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou. Jelikož se tyto opravy týkaly citlivých údajů pro konkrétní společnosti, byly znovu poskytnuty pouze dotčeným společnostem.

(455)

Nová rozpětí cenového podbízení, zahrnující rovněž změny váženého průměru cen podle typu výrobku u dovozu od spolupracujících čínských vývozců zařazených do vzorku na úrovni CIF, jak je popsáno v 392. bodě odůvodnění, se u úrovně 3 pohybovala od 10,2 % do 39,2 % s průměrným rozpětím cenového podbízení 34,7 %. V segmentu úrovně 2 nebylo u čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěno žádné cenové podbízení. Průměrné vážené rozpětí cenového podbízení (úrovně 2 a 3 dohromady) dosáhlo 19 %.

(456)

Ve svých připomínkách předložených po uplynutí lhůty pro podání připomínek k výrobku a po ověření výrobců v Unii zařazených do vzorku sdružení CRIA uvedlo, že PCN ve své současné podobě nemůže označovat náhradní pneumatiky pro dočasné použití a návěsové pneumatiky, přestože tyto dva typy jsou výrazně levnější než standardní pneumatiky odpovídajících parametrů. V důsledku toho sdružení CRIA tvrdilo, že PCN nezajišťuje spravedlivé srovnání mezi cenami čínského dovozu do EU a domácími prodejními cenami výrobního odvětví Unie, pokud jde o tyto konkrétní typy výrobku, a proto je posouzení újmy nepřesné.

(457)

Šetřením bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku nevyváželi během období šetření žádné návěsové pneumatiky. Náhradní pneumatiky pro dočasné použití vyvážel jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, přičemž představovaly méně než 1 % objemu prodeje na vývoz zařazeného do vzorku. Vyvážející výrobce v tomto ohledu nepředložil žádné připomínky ani nepožádal o žádnou formu úpravy týkající se tohoto typu pneumatik. V každém případě se Komise vzhledem k omezenému objemu těchto pneumatik domnívala, že jejich dopad nemůže změnit celkový výsledek srovnání výrobků.

(458)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CRIA vyjádřilo k 457. bodu odůvodnění a uvedlo, že „potřeba segmentované analýzy vyplývá z neexistence zaměnitelnosti, nikoli z objemu vývozu“. Sdružení CRIA dále tvrdilo, že vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neprodával návěsové pneumatiky, Komise tím, že v 77. bodě odůvodnění uvedla, že výrobní odvětví Unie ztrácí pozici v těchto konkrétních druzích výrobku v důsledku silného tlaku vyvíjeného nepřiměřeně levným čínským dovozem, učinila předpojaté zjištění, které nebylo podloženo věcnými důkazy.

(459)

Připomínkami k segmentované analýze se podrobně zabývá oddíl 4.7 níže. Účelem vysvětlení v 457. bodě odůvodnění bylo zdůraznit, že cenové srovnání provedené na základě PCN nebylo podstatně ovlivněno skutečností, že PCN nerozlišuje mezi návěsovými pneumatikami nebo pneumatikami pro dočasné užití, které jsou údajně levnější. Kromě toho byl dumping stanoven na základě ověřených údajů vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku v celém rozsahu výrobků a jako takový byl podložen věcnými důkazy. Skutečnost, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku nevyváželi tento typ pneumatik, navíc neznamená, že je do Unie nevyváželi jiní vyvážející výrobci a že to nemělo negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta.

(460)

Komise proto dospěla k závěru, že ceny čínského dovozu se podbízejí vůči výrobnímu odvětví Unie o značná rozpětí, a to souhrnně (úroveň 2 a úroveň 3) i samostatně v rámci úrovně 3.

(461)

Srovnání čínských dovozních cen s prodejními cenami a výrobními náklady výrobního odvětví Unie navíc ukázalo přetrvávající stlačování cen způsobené dumpingovým čínským dovozem. Po celé posuzované období zůstaly průměrné čínské dovozní ceny do Unie trvale pod prodejní cenou výrobního odvětví Unie, a to jak na souhrnné průměrné úrovni, tak i samostatně pro úroveň 3 (viz tabulky 10 a 11 níže). Důležité je, že čínské dovozní ceny byly rovněž nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V roce 2023 a v období šetření čínské dovozní ceny dokonce klesly pod úroveň jednotkových výrobních nákladů úrovně 3 výrobního odvětví Unie, což je segment s nejnižšími náklady a hlavní úroveň čínského dovozu (tabulka 11). Jak je vysvětleno v oddíle 4.6.3.1 níže, jednotkové náklady výrobního odvětví Unie rostly po celé období rychleji než jeho prodejní ceny na jednotlivých úrovních. To ukazuje, že výrobní odvětví nebylo schopno plně přenést rostoucí náklady, a to v důsledku trvalého cenového tlaku způsobeného rostoucím objemem levného čínského dovozu.

(462)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRIA tvrdilo, že prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly během posuzovaného období nad jeho výrobními náklady, což prokazuje, že ke snížení nebo stlačení cen, které by mohlo způsobit újmu, nedošlo. Společnost Kumho dodala, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit své ceny, dokazuje, že nedošlo ke stlačení cen.

(463)

V tomto ohledu Komise poznamenala, že stlačování cen nevyžaduje, aby bylo odvětví ztrátové, ani nevylučuje existenci zvýšení cen. Právním standardem podle čl. 3 odst. 3 základního nařízení je jednoduše to, zda předmětný dovoz brání „zvýšení cen, ke kterému by jinak došlo“, což se v tomto případě přesně stalo, jak dokládá tabulka 8, která ukazuje, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno přizpůsobit své prodejní ceny výrobním nákladům, přičemž výrobní náklady rostly rychleji. Tvrzení sdružení CRIA a společnosti Kumho byla proto zamítnuta.

(464)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(465)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(466)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v podnětu, odpovědí na makroekonomický dotazník poskytnutých sdružením Tyres Europe a statistik Eurostatu. Údaje od sdružení Tyres Europe se týkaly více než deseti skupin výrobců v Unii, které představují více než 90 % celkové výroby v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(467)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(468)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(469)

Jak již bylo uvedeno v 425. a 426. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že navzdory segmentaci trhu Unie do úrovní mají pneumatiky definované v oddíle 2.1 stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejné základní použití. Proto bylo určení újmy provedeno na úrovni výrobku, který je předmětem šetření (všechny úrovně dohromady). Odvolací orgán konkrétně shledal, že „když vyšetřovací orgány přezkoumávají jednu část domácího výrobního odvětví, měly by v zásadě podobným způsobem přezkoumat všechny ostatní části, které toto odvětví tvoří, a stejně tak přezkoumat dané výrobní odvětví jako celek“ (177). Nicméně vzhledem k segmentované povaze trhu byla souhrnná analýza doplněna analýzou v rámci jednotlivých úrovní tam, kde to bylo možné.

(470)

Makroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě ověřených odpovědí na dotazník od sdružení Tyres Europe, které kombinovaly informace získané z údajů EUROPOOLu s dodatečnými informacemi poskytnutými výrobci v Unii, kteří představují velkou většinu výroby v Unii (více než 80 % výroby v Unii).

(471)

Výroba v Unii byla stanovena sečtením prodeje v Unii (jak jej vykázalo sdružení Tyres Europe) a prodeje na vývoz na základě údajů Eurostatu, upravených o změnu stavu zásob vykázaných výrobci v Unii představujícími velkou většinu výroby v Unii. Úprava stavu zásob byla během posuzovaného období nižší než 1 % celkové úrovně výroby.

(472)

Využití kapacity bylo založeno na údajích vykázaných výrobci v Unii představujících velkou většinu výroby v Unii, a výrobní kapacita byla odhadnuta na základě výroby vydělené mírou využití kapacity.

(473)

Odhadovaná celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(474)

Výroba v Unii během posuzovaného období každý rok postupně klesala. Celkově se na rostoucím trhu (tabulka 2 výše) výroba v Unii snížila o 8 %, tj. přibližně o 20 milionů pneumatik.

(475)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období rovněž snižovala, i když o něco pozvolněji. Celkově se v posuzovaném období výrobní kapacita snížila přibližně o 13 milionů pneumatik, což odpovídá poklesu o 4 %.

(476)

V důsledku toho se využití kapacity snížilo o 3 procentní body z 86 % v první polovině posuzovaného období na 83 % v jeho druhé polovině. To odráží snahu výrobního odvětví Unie udržet celkovou přijatelnou úroveň využití kapacity, a to úpravou výrobní kapacity a objemu výroby v reakci na klesající prodej (tabulka 6 níže).

(477)

Prodej v Unii byl stanoven odečtením dovozu do Unie (tabulka 3 výše) od spotřeby v Unii (tabulka 2 výše). Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(478)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie po celé posuzované období klesal, s malým nárůstem v období šetření, nicméně zůstal pod úrovní roku 2021. Celkově se objem prodeje snížil přibližně o 7 milionů pneumatik, což odpovídá poklesu o 4 %, na rozdíl od vývoje spotřeby v Unii, která se v posuzovaném období zvýšila o 8 % (tabulka 2 výše).

(479)

Vzhledem k růstu trhu Unie vedl tento pokles objemu prodeje k výrazné ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu, a to z 60 % v roce 2021 na 53 % v roce 2024, což odpovídá poklesu o 12 %.

(480)

Přestože se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila přibližně o 25 milionů pneumatik, výrobní odvětví Unie z tohoto pozitivního trendu nedokázalo těžit. Místo toho se objem jeho prodeje snížil přibližně o 7 milionů pneumatik a ztratil 7 procentních bodů podílu na trhu. Současně se objem čínského dovozu do Unie trvale zvýšil o přibližně 35 milionů pneumatik a převzal ztracený podíl výrobního odvětví Unie na trhu (tabulky 2 a 3 výše).

(481)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(482)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 5 % v závislosti na vývoji výroby. Tento pokles odpovídá ztrátě přibližně 4 500 pracovních míst v Unii v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku.

(483)

Produktivita od roku 2021 do roku 2023 postupně klesala, s mírným nárůstem v období šetření. V posuzovaném období celkově klesla o 2 %.

(484)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(485)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

(486)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaná nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

(487)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii se od počátku posuzovaného období nejprve zvýšila o 15 % v roce 2022 a o 20 % v roce 2023. Průměrná cena v období šetření klesla zpět na cenovou úroveň roku 2022, přičemž však zůstala nad úrovní roku 2021 s celkovým nárůstem 15 %, což odpovídá zvýšení o téměř 8 EUR za pneumatiku.

(488)

Jak je uvedeno v tabulce 4 výše, průměrné čínské dovozní ceny do Unie týkající se zejména pneumatik úrovně 3, zůstávaly po celé stejné období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(489)

Výrobní náklady Unie se během posuzovaného období zvýšily více než prodejní ceny, a to o 25 % (v průměru o 11 EUR za pneumatiku). Výrazný nárůst nákladů je způsoben zejména nárůstem nákladů na energie a pracovní sílu, jakož i některých cen surovin. Vzhledem k poklesu objemu výroby se zvýšily i fixní náklady, jako jsou odpisy a výrobní režie na jednotku.

(490)

Jak je patrné z výše uvedených trendů, tempo růstu výrobních nákladů převyšovalo tempo růstu prodejních cen, což znamená, že výrobní odvětví Unie trpělo stlačením cen a nebylo schopno plně přenést zvýšení svých nákladů do prodejních cen.

(491)

Pro každou úroveň byla provedena samostatná analýza, jak je shrnuto níže.

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady – úroveň 1

Tabulka 10

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady – úroveň 2

Tabulka 11

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady – úroveň 3

(492)

Jak je patrné z výše uvedených tabulek, podobné trendy lze pozorovat v každé úrovni jednotlivě, stejně jako na souhrnné úrovni.

(493)

Jednotkové prodejní ceny v jednotlivých úrovních se v letech 2021 až 2023 zvýšily a poté v období šetření mírně klesly. Celkově se ceny v úrovních 1, 2 a 3 zvýšily o 9 %, 20 % a 24 %. Pro srovnání, čínské dovozní ceny do Unie zůstaly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve všech úrovních, jak již bylo vysvětleno v 461. bodě odůvodnění.

(494)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se vyvíjely podobně jako prodejní ceny pro úroveň 2 a 3, konkrétně se mezi lety 2021 a 2023 zvýšily a poté v období šetření mírně klesly. Ve všech letech posuzovaného období a ve všech úrovní přesáhlo tempo růstu jednotkových nákladů tempo růstu jednotkových prodejních cen, což potvrzuje trend pozorovaný na souhrnné úrovni.

(495)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(496)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období meziročně postupně zvyšovaly. Celkový nárůst činil 13 %, což je způsobeno zejména inflačními trendy v Unii. Nárůst v roce 2024 navíc odráží i dodatečné náklady práce spojené s propouštěním, k němuž v tomto období došlo.

(497)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Zásoby