(EU) 2026/1384Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 ze dne 17. června 2026, kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a mění nařízení (EU) 2020/2170

(1)

Odvětví oceli má zásadní význam pro konkurenceschopnost a bezpečnost Unie. Ocel je také zásadně důležitá pro řadu dalších průmyslových odvětví Unie, jako jsou odvětví čistých technologií, dopravy, stavebnictví a energetické infrastruktury. Zachování konkurenceschopného a technologicky vyspělého ocelářského průmyslu je tudíž pro ekonomickou bezpečnost Unie zásadní. Proto Unie považuje odvětví oceli za strategicky důležité a je odhodlána zajistit jeho životaschopnost, odolnost a dlouhodobou udržitelnost.

(2)

Unie má dlouhou tradici výroby oceli ve městech a regionech, kde se dovednosti předávají generacemi pracovníků v ocelářství, kteří sehráli klíčovou roli v začátcích zpracovatelského průmyslu v Unii a mají zásadní význam pro udržení konkurenceschopnosti a vysoké sociální hodnoty ocelářského průmyslu.

(3)

Ocelářský průmysl v mnoha zemích a regionech, včetně Unie, trpí negativním dopadem rostoucího celosvětového strukturálního nadbytku kapacity. Tento celosvětový problém negativně ovlivňuje trh Unie a trhy jiných zemí buď přímo, prostřednictvím dovozu ze zemí s nadbytkem kapacity, nebo nepřímo v důsledku efektu vytěsňování („push-out“), nebo oběma způsoby. Účinné řešení celosvětové nadměrné kapacity vyžaduje zvýšené společné úsilí Unie a podobně smýšlejících partnerských zemí, které nepřispívají k celosvětové nadměrné kapacitě. Unie se tudíž s větší intenzitou postaví do čela mezinárodního úsilí, a to i v rámci Globálního fóra pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství (GFSEC), pokud jde o řešení základních příčin celosvětové nadměrné kapacity a uplatňování řešení, která posílí transparentnost celosvětového trhu s ocelí a zohlední moderní výrobní a dodavatelské postupy, mimo jiné prostřednictvím uplatňování zásady „tavení a odlévání“, jakož i prostřednictvím sledování dovozu a vývozu. Unie je i nadále odhodlána zachovat spravedlivé a otevřené trhy a dále posílit své vztahy se stávajícími a budoucími partnery v oblasti volného obchodu. V tomto duchu, a s cílem ochránit své ekonomiky před celosvětovou nadměrnou kapacitou a zvýšit vzájemný přístup na trh, by Unie a podobně smýšlející země měly naléhavě spolupracovat, přičemž budou přihlížet ke společným strategickým zájmům a vzájemným přínosům a zároveň zajistí bezpečné, předvídatelné a diverzifikované dodavatelské řetězce.

(4)

Hloubková analýza, kterou Komise dokončila v roce 2019, ukázala, že ocelářský průmysl Unie byl již tehdy v situaci, kdy mu hrozila vážná újma, a že bylo pravděpodobné, že v dohledné době k vážné újmě skutečně dojde, nebudou-li přijata ochranná opatření. Komise dospěla k závěru, že by bylo v zájmu Unie přijmout vhodná opatření, aby se zabránilo dalšímu nárůstu dovozu výrobků z oceli.

(5)

Dne 31. ledna 2019 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2019/159 (2) o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, jež řeší riziko odklonu obchodu a hrozbu vážné újmy, které by pravděpodobně nastaly u výrobků, na něž se vztahuje uvedené nařízení. Použitelnost prováděcího nařízení (EU) 2019/159 skončí dne 30. června 2026.

(6)

V listopadu 2024 přijali vedoucí představitelé Unie Budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy, v němž zdůraznili naléhavou potřebu a své odhodlání zvýšit konkurenceschopnost Unie. Vedoucí představitelé Unie dále prohlásili, že jsou odhodláni zajistit průmyslovou obnovu a dekarbonizaci a umožnit Unii zůstat průmyslovou a technologickou velmocí, která podporuje kvalitní pracovní místa. Rovněž uznali, že je třeba zvýšit obrannou připravenost a schopnosti, zejména odpovídajícím posílením technologické a průmyslové základny obrany. Za tímto účelem se vedoucí představitelé Unie zavázali, že vytvoří průmyslovou politiku Unie, která zajistí růst klíčových technologií budoucnosti, zároveň ale budou zvláštní pozornost věnovat tradičním průmyslovým odvětvím procházejícím transformací.

(7)

Průmyslová konkurenceschopnost odvětví oceli je klíčovou prioritou Unie, což má přispět k udržitelnému růstu, dlouhodobé prosperitě a odolnosti. Dekarbonizace může být významným urychlovačem růstu a odolnosti, je-li začleněna do průmyslové politiky, politiky hospodářské soutěže a hospodářské a obchodní politiky. Celosvětová nadměrná kapacita ovlivňuje ocelářský průmysl Unie v souvislosti s jeho přechodem na uhlíkově neutrální výrobu. Trajektorie dekarbonizace odvětví oceli v Unii by proto měla být jedním z prvků, které může Komise zohlednit, když bude měnit objemy celních kvót otevřených podle tohoto nařízení, a měla by patřit mezi prvky, které je třeba zohlednit při hodnocení účinnosti tohoto nařízení.

(8)

Energeticky náročná průmyslová odvětví jsou klíčová odvětví vyžadující naléhavou podporu při dekarbonizaci a elektrifikaci a pro to, aby se mohla vyrovnat s vysokými náklady na energii, nekalou globální hospodářskou soutěží a složitým regulačním prostředím, neboť to vše ohrožuje konkurenceschopnost. Je nezbytné umožnit těmto průmyslovým odvětvím, aby si udržela globální konkurenceschopnost, a zvýšit výrobu a využívání kapacity v Unii.

(9)

Jak je uznáno ve sdělení Komise ze dne 19. března 2025 nazvaném „Evropský akční plán pro ocel a kovy“, ocel je kov strategického významu pro obranné schopnosti Unie. Zejména v kontextu vyznačujícím se rostoucí globální nestabilitou a zvýšenými tlaky na bezpečnost mají stabilní a odolné dodavatelské řetězce kovů, včetně oceli, a jejich silná a konkurenceschopná domácí výroba zásadní význam pro obranu, letectví a kosmonautiku, pro dosažení ekonomické odolnosti a pro zabránění nežádoucím závislostem na dodavatelích ze třetích zemí.

(10)

Očekává se, že do roku 2027 celosvětová nadměrná kapacita vzroste z 602 milionů tun v roce 2024, což odpovídá pětinásobku poptávky Unie, na 721 milionů tun. Unie již přijala několik opatření na ochranu obchodu v odvětví kovů, včetně opatření týkajících se železa a oceli. Tato ochranná obchodní opatření však přichází vniveč kvůli neustálému navyšování kapacity v jiných regionech, které je zcela odděleno od vývoje domácí a celosvětové poptávky. Ocelářské odvětví Unie je však stále více negativně ovlivňováno celosvětovou nadměrnou kapacitou a globálním narušováním, včetně netržních politik a postupů v některých třetích zemích, které uměle podporují svá domácí průmyslová odvětví nebo obcházejí unijní opatření na ochranu obchodu a sankce. V důsledku toho je Unie jediným významným ocelářským regionem, kde v současnosti dochází k poklesu kapacity. Všechna opatření týkající se odvětví oceli by proto měla mít dlouhodobou perspektivu, protože celosvětová nadměrná kapacita je strukturálním problémem a není pravděpodobné, že by se vyřešila v krátkodobém nebo střednědobém horizontu.

(11)

Kromě toho nedávný vývoj týkající se opatření třetích zemí omezujících obchod dále zvyšuje tlak dovozu na trh Unie, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen. U tohoto tlaku se očekává, že se bude dále jen zvyšovat, a je s ním spojeno riziko, že povede k dalšímu poklesu výroby v Unii.

(12)

Ocelářský průmysl Unie se tedy nachází ve velmi těžké situaci, kdy od roku 2018 došlo k bezprecedentní ztrátě výrobní kapacity ve výši více než 30 milionů tun a kdy v roce 2024 činila historicky nízká míra využití kapacity 67 %, přičemž od roku 2018 ubylo přibližně 30 000 pracovních míst, a byla oznámena ztráta dalších několika tisíc pracovních míst a pokračující finanční ztráty.

(13)

Mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, jehož jádrem je Světová obchodní organizace (WTO), má i nadále zásadní význam pro zajištění stability, předvídatelnosti a spravedlnosti v celosvětovém obchodě. Toto nařízení by proto mělo být navrženo a uplatňováno v plném souladu se závazky Unie v rámci WTO, zejména pokud jde o rozdělení celních kvót.

(14)

Vzhledem k rychle se zhoršující situaci ocelářského průmyslu Unie, jeho rostoucímu strategickému významu a dosud neuspokojivému pokroku při hledání společného řešení celosvětové nadměrné kapacity, zejména v rámci fóra GFSEC, je nezbytné přijmout opatření, které nahradí prováděcí nařízení (EU) 2019/159. Současně je Unie i nadále odhodlána plnit dohodu vyjádřenou na schůzce ministrů GFSEC dne 10. října 2025, že bude pracovat na komplexním rámci pro společný postup pro řešení základních příčin celosvětové nadměrné kapacity.

(15)

Toto nařízení by proto mělo vytvořit soudržný a komplexní rámec pro řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii. Vzhledem k vážným narušením odvětví oceli a rychle se zhoršující situaci ocelářského průmyslu Unie je nezbytné zahrnout všechny třetí země, včetně těch, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu, a těch, které využívají autonomní celní preference, jako je všeobecný systém celních preferencí Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (3). Rámec vytvořený podle tohoto nařízení by měl upravit na jedné straně otevření celních kvót a stanovení cla mimo rámec kvóty a na druhé straně možnost případně uplatnit dvoustranná ochranná opatření na výrobky ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu. Pokud není vhodné uplatnit dvoustranná ochranná opatření, měly by se na výrobky ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu, vztahovat celní kvóty a clo mimo rámec kvóty stanovené v tomto nařízení.

(16)

Přestože podle prováděcího nařízení (EU) 2019/159 je clo mimo rámec kvóty stanoveno na 25 %, s přihlédnutím k úrovni cel v odvětví oceli na jiných klíčových trzích, je vhodné toto clo mimo rámec kvóty zvýšit na 50 %, aby se minimalizovalo riziko odklonu obchodu. Toto clo by se uplatnilo nad rámec dalších cel uplatňovaných na kategorie výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.

(17)

Vzhledem k úzké a jedinečné integraci podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (4) by měl být dovoz do Unie z Islandu, Lichtenštejnska a Norska z uplatňování celních kvót a cla mimo rámec kvóty vyloučen.

(18)

Celkový objem celních kvót byl vypočten na základě tržního podílu dovozu na trh Unie v roce 2013 jako referenční hodnoty, který byl přibližně 13 %, ve vztahu k celkové spotřebě na trhu s ocelí v Unii v roce 2024, což je poslední rok, za který jsou k dispozici úplné údaje. Výpočet nezohledňuje dovoz pocházející z Běloruska a Ruské federace, na něž se v současné době vztahují zákazy dovozu. Výsledkem je celkový roční objem celních kvót ve výši 18 345 922 tun.

(19)

Celní kvóty by měly být přiděleny podle kategorie výrobku na základě podílu dovozu, který na jednotlivé kategorie výrobků připadal v období 2022–2024. Uvedené referenční období pro přidělení podílu celní kvóty je vhodné, neboť přesně odráží novější obchodní toky.

(20)

Celní kvóty by měly být spravovány čtvrtletně v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5). Tento druh správy zajišťuje účinnost tím, že předchází nepřiměřeně velkým objemům dovozu ve velmi krátkém období, aniž by neúměrně bránil obchodním tokům. Během prvního roku uplatňování tohoto nařízení by celní kvóty, které nejsou využity během jednoho čtvrtletí, měly být převedeny do dalšího čtvrtletí ve stejném ročním období uplatňování celní kvóty, aby se hospodářským subjektům poskytla větší flexibilita a aby se přispělo k zajištění kontinuity dodavatelských řetězců a plnění stávajících dodavatelských smluv. Po prvním roce uplatňování tohoto nařízení může být nezbytné pravidla pro převod nevyužitých celních kvót upravit s ohledem na reakce trhu na opatření stanovená tímto nařízením a na nutnost řešit možná narušení trhu. Například zkušenosti se správou celních kvót v odvětví oceli získané v souvislosti s prováděcím nařízením (EU) 2019/159 ukázaly, že převod nevyužitých celních kvót může za určitých okolností přispět ke zvýšenému dovoznímu tlaku v určitých čtvrtletích nebo kategoriích výrobků, zejména pokud poptávka na trhu oslabí nebo spotřeba klesne, ale dovoz zůstane vysoký. Naopak pokud by převod kvót nebyl umožněn, může to za určitých jiných okolností přispět k problémům se zajištěním kontinuity dodavatelských řetězců a plněním stávajících dodavatelských smluv.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by proto měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení toho, zda má být převod nevyužitých celních kvót povolen, a to s ohledem na jedné straně na zvýšený dovozní tlak a na straně druhé na míru průměrného využití celních kvót a nedostatečnou dostupnost dodávek pro uživatele oceli v navazujících odvětvích. Zejména pokud je průměrné využití celních kvót pro danou kategorii výrobků během prvních tří čtvrtletí ročního období uplatňování celních kvót vyšší než 80 %, měl by být převod povolen, neboť by se výrazně snížilo riziko velmi vysokého objemu bezcelního dovozu v určitém čtvrtletí.

(22)

Aby se zajistilo, že toto nařízení bude při řešení účinků celosvětové nadměrné kapacity účinné, a s ohledem na specifika výrobků z oceli a moderní výrobní a dodavatelské postupy je důležité určit zemi „tavení a odlévání“, kterou se rozumí původní místo, kde se surová ocel nebo železo nejprve vyrábějí v tekuté formě v ocelářské nebo železářské peci a následně jsou odlévány do prvotního pevného skupenství. V uvedeném prvotním pevném skupenství mohou být buď polotovary, včetně bram, sochorů nebo ingotů, nebo hotový ocelárenský výrobek. Dovozci by měli mít povinnost předložit důkazy o zemi „tavení a odlévání“, například prostřednictvím hutního certifikátu. Tato povinnost by zvýšila transparentnost dodavatelského řetězce dovozu oceli a umožnila Komisi získat spolehlivé informace o původu oceli dovezené do Unie.

(23)

Komisi by měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení druhu důkazů, které mají dovozci předložit, aby prokázali zemi „tavení a odlévání“. Je důležité, aby Komise před vykonáním svých prováděcích pravomocí, pokud jde o důkazy o zemi „tavení a odlévání“, vedla konzultace se zúčastněnými stranami, včetně výrobců oceli, uživatelů a členských států, aby zajistila, že požadovaný druh důkazů bude dostatečný k prokázání země „tavení a odlévání“, a pečlivě posoudila specifickou situaci malých a středních podniků a zabránila nepřiměřené administrativní zátěži.

(24)

Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení rozdělení celních kvót, které byly otevřeny podle tohoto nařízení, mezi jednotlivé země. Při stanovování tohoto rozdělení by Komise měla zohlednit podíl na dovozním trhu, který převládal na trhu Unie s ocelí před dopadem celosvětové nadměrné kapacity. Pro tento výpočet je nejvhodnějším základem rok 2013, protože nebyl ovlivněn celosvětovou nadměrnou kapacitou, která výrazně vzrostla v roce 2015, ale jejíž účinky byly viditelné již v roce 2014 v podobě významného nárůstu pronikání dovozu. Zároveň je důležité, aby byly při rozdělování celních kvót zohledněny předchozí celní kvóty, zejména ty stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1331 (6) a prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/2840 (7), pokud jde o obchodní toky výrobků z oceli pocházejících ze Spojeného království a dovezených do Severního Irska přímou přepravou z jiných částí Spojeného království. Komise by dále měla zohlednit stávající a budoucí dohody o volném obchodu, zejména ty, které jsou v pokročilé fázi jednání. V příslušných případech by měly být zohledněny i další prvky, jako jsou účinky opatření třetích zemí narušující obchod, které mají dopad na trh Unie s ocelí, skutečnost, že u některé třetí země bylo shledáno porušení úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) nebo mnohostranných dohod o životním prostředí, uzavření mezinárodních dohod Unií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, uzavření jakékoli mezinárodní dohody nebo nezávazného mezinárodního ujednání o řešení celosvětové nadměrné kapacity u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, a potřeba zajistit diverzifikaci zdrojů dodávek. Podobně by měly být zohledněny zájmy kandidátských zemí Unie, které čelí výjimečné a bezprostřední bezpečnostní situaci, zejména pokud dříve měly preferenční přístup na trh Unie pro kategorie výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, jako je Ukrajina, a to aniž by byla narušena účinnost tohoto nařízení. Komise by dále měla vzít v úvahu případné celní kvóty otevřené v rámci dvoustranných ochranných opatření, aby zajistila, že celkový objem celních kvót otevřených Unií nepřekročí objem stanovený v příslušné příloze. V zájmu zajištění koherence a souladu vnější činnosti Unie by Komise navíc v případech, kdy omezující opatření zakazují dovoz jedné nebo více kategorií výrobků spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení ze třetích zemí, neměla mezi tyto třetí země pro tyto kategorie výrobků rozdělovat celní kvóty. A konečně, Komise by měla od 1. října 2027 zohledňovat informace získané od dovozců o zemi „tavení a odlévání“.

(25)

Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uplatňování, v případě potřeby, dvoustranných ochranných opatření na dovoz výrobků pocházejících ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu. Tato dvoustranná ochranná opatření by měla být v souladu s příslušnou dohodou o volném obchodu. Při určování toho, která dvoustranná ochranná opatření se mají použít, je důležité, aby Komise zohlednila potřebu vytvořit soudržný a komplexní rámec podle tohoto nařízení a řešit negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii. Aby se dále zajistilo, že Komise bude schopna rychle uplatňovat dvoustranná ochranná opatření, je nezbytné, aby se podmínky a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 (8) nevztahovaly na dvoustranná ochranná opatření uplatňovaná podle tohoto nařízení.

(26)

Prováděcí pravomoci svěřené podle tohoto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9). Pro přijímání příslušných prováděcích aktů by se měl použít přezkumný postup.

(27)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech, kdy je nutné zajistit včasné rozdělení celních kvót nebo včasné uplatňování dvoustranných ochranných opatření, vyžadují závažné naléhavé důvody.

(28)

Aby se zajistilo, že úroveň kvót otevřených v souvislosti s dovozem do Unie bude přizpůsobena měnícím se okolnostem na trzích s výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) akty, pokud jde o změnu objemů celních kvót stanovených v tomto nařízení. Zároveň by jakákoli změna těchto objemů měla být v souladu s cíli tohoto nařízení. Proto je vhodné stanovit minimální a maximální kombinovanou hodnotu objemů celních kvót stanovených v tomto nařízení a zároveň zohlednit skutečnost, že podle výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro ocelářský průmysl z roku 2025 má spotřeba oceli v Unii zůstat do roku 2030 stabilní. Maximální kombinovaná hodnota by se měla vypočítat tak, že na úroveň spotřeby zaznamenanou v roce 2018, což byla nejvyšší roční úroveň za období 2013–2024, se použije 13 % podíl na trhu. Minimální kombinovaná hodnota by se měla určit s ohledem na potřebu zajistit rovnocennou míru flexibility v případě útlumu na trhu. Komise by proto měla být oprávněna měnit objemy celních kvót stanovených v tomto nařízení, pouze pokud jejich celková hodnota zůstane na úrovni mezi 14 400 000 tun a 22 200 000 tun. Při výkonu přenesených pravomocí by Komise v příslušných případech měla zohlednit vývoj poptávky, změny podílů dovozu na trhu, významný vývoj celosvětové nadměrné kapacity, pokrok dosažený v trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu, vývoj a rozsah opatření třetích zemí ovlivňujících dovoz oceli, potenciální problémy s dostupností dodávek v některých kategoriích výrobků spojené s nedostatečnou kapacitou a souvisejícím značným zvýšením cen, cíle společné bezpečnostní a obranné politiky Unie a nepřiměřené efekty vytěsňování u některých celních kvót. Na Komisi by měla být rovněž přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty za účelem změny seznamu výrobků v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2170 (10). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada zejména obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)

Pokud Komise rozděluje celní kvóty, uplatňuje dvoustranná ochranná opatření nebo mění objemy celních kvót, měla by zohlednit zájem Unie. Určení zájmu Unie by mělo vycházet ze všech dostupných informací a mělo by spočívat v posouzení různých dotčených zájmů jako celku. Tyto zájmy zahrnují zájmy hospodářských subjektů Unie, včetně předcházejících a navazujících odvětví, a zájmy konečných spotřebitelů v Unii.

(30)

Jelikož toto nařízení stanoví nové požadavky na hospodářské subjekty Unie, měla by Komise pro hospodářské subjekty Unie zajistit online kontaktní místo, aby si mohly vyžádat informace o provádění tohoto nařízení, mimo jiné o režimu celní správy, rozdělování celních kvót a uplatňování zásady „tavení a odlévání“.

(31)

Komise by měla provádět periodická posouzení produktového rozsahu tohoto nařízení. Především by měla do 31. prosince 2026 posoudit, zda je nutné změnit produktový rozsah tak, aby zahrnoval určité výrobky. Do 30. června 2027 by měla Komise posoudit, zda je nutné změnit produktový rozsah, zejména to, zda by měl také zahrnovat výrobky, které jsou z oceli vyrobeny nebo v nichž je ocel obsažena ve významném množství, včetně, prioritně, navazujících výrobků z železa a oceli, na které se toto nařízení nevztahuje. Kromě toho by měla Komise do 30. června 2029 a poté každé dva roky provést další posouzení produktového rozsahu, pokud není nutné dřívější posouzení v důsledku významných narušení trhu nebo náhlých změn ve struktuře světového obchodu. Dále by měla Komise vést před každým posouzením produktového rozsahu včasné konzultace se zúčastněnými stranami. Zejména s ohledem na krátkou lhůtu pro počáteční posouzení by měla být konzultace zahájena do 1. července 2026. Pokud z posouzení vyplyne, že je nutné produktový rozsah změnit, měla by Komise zvážit předložení příslušného legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě za účelem změny tohoto nařízení.

(32)

Do 30. června 2028 by měla Komise na základě informací shromážděných podle tohoto nařízení posoudit, zda je nutné určit za základ pro využívání celních kvót podle tohoto nařízení zemi „tavení a odlévání“, a to zejména aby zabránila tomu, aby ocel vyrobená v určitých třetích zemích přispívajících k celosvětové nadměrné kapacitě neoprávněně vstupovala na trh Unie po další transformaci v jiných třetích zemích. Na základě tohoto posouzení by Komise měla zvážit předložení legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Komise by měla do 30. června 2028 a poté každé dva roky předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla být zveřejněna a mohla by zejména obsahovat informace o využívání a vývoji celních kvót a o kategorii a množství dovozu, na který se celní kvóty nevztahují.

(34)

Do 30. června 2029 a poté každé tři roky by Komise měla vyhodnotit účinnost tohoto nařízení, přičemž by měla zohlednit vývoj klíčových parametrů, které odůvodňovaly jeho přijetí, včetně vývoje a trendů celosvětové nadměrné kapacity a jejích účinků na obchod na trhu s ocelí v Unii a zájem Unie a posoudit vývoj situace ocelářského průmyslu v Unii, včetně úrovní cen a využívání kapacity, dopadu na předcházející a navazující odvětví, jakož i na konečné spotřebitele v Unii, a trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu. Kromě toho je důležité, aby Komise vzala v potaz situaci v souvislosti s opatřeními třetích zemí omezujícími obchod s ocelí a jejich důsledky a účinky, které by mohly mít nebo pravděpodobně budou mít, pokud jde o riziko odklonu obchodu na trh Unie, a aby analyzovala situaci týkající se existence netržních politik a postupů ve třetích zemích a jejich dopad na trh s ocelí v Unii.

(35)

Je nezbytné změnit nařízení (EU) 2020/2170, aby se zajistilo pokračující uplatňování stávajících režimů pro výrobky z oceli pocházející ze Spojeného království a propuštěné do volného oběhu v Severním Irsku, které jsou uvedeny v příloze uvedeného nařízení.

(36)

V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii, nezbytné a vhodné otevřít celní kvóty a stanovit cla mimo rámec kvót a umožnit uplatňování dvoustranných ochranných opatření v souvislosti s dovozem výrobků z oceli do Unie. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(37)

Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby se opatření stanovená v tomto nařízení uplatňovala od 1. července 2026, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zboží uvedené v příloze a pocházející ze Spojeného království, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 (*1) a které je do Severního Irska přiváženo přímou přepravou z jiných částí Spojeného království, je rovněž způsobilé k zacházení podle dovozních celních kvót Unie, pokud je toto zboží propuštěno do volného oběhu na území Severního Irska.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 ze dne 17. června 2026, kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a kterým se mění nařízení (EU) 2020/2170 (Úř. věst. L, 2026/1348, 24.6.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1384/oj).“;"

2)

Článek 1a se nahrazuje tímto:

a)

ustanovení čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 1 písm. a) až i), čl. 5 odst. 2 až 5 a články 6 a 7 se použijí od 25. června 2026;

b)

ustanovení čl. 4 odst. 1 se použije od 1. října 2026;

c)

ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. j) se použije od 1. října 2027.