(EU) 2026/1184Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1184 ze dne 20. května 2026 o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném evropském železničním prostoru, o změně směrnice 2012/34/EU a o zrušení nařízení (EU) č. 913/2010 (Text s významem pro EHP)

1.   Provozovatelé infrastruktury řídí kapacitu železniční infrastruktury prostřednictvím postupu plánování a přidělování, který se skládá ze tří fází:

2.   Vedle obsahu stanoveného v příloze IV směrnice 2012/34/EU zahrnou provozovatelé infrastruktury do zprávy o síti podle článku 27 uvedené směrnice:

3.   Rozhodování o řízení kapacity podle odstavce 1 tohoto článku, včetně vymezení a posouzení dostupnosti a přidělování práv na kapacitu, je hlavní funkcí provozovatele infrastruktury ve smyslu čl. 3 bodu 2f směrnice 2012/34/EU. Na rozhodování týkající se řízení kapacity se vztahují ustanovení o hlavních funkcích stanovená v uvedené směrnici.

1.   Síť ENIM v souladu s článkem 4 a touto kapitolou do 12. prosince 2027 vypracuje a přijme „evropský rámec pro řízení kapacity“, jímž stanoví společné nástroje, metodiky a procesní mechanismy pro řízení kapacity železniční infrastruktury a pro koordinaci mezi provozovateli infrastruktury a dalšími provozními zúčastněnými stranami. Provozovatelé infrastruktury tyto společné nástroje, metodiky a procesní mechanismy pro řízení kapacity železniční infrastruktury co nejvíce zohlední.

2.   Provozovatelé infrastruktury evropský rámec pro řízení kapacity co nejvíce zohlední při přípravě zprávy o síti uvedené v článku 27 směrnice 2012/34/EU a v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení. Ve zprávě o síti vysvětlí důvod jakékoli odchylky od společných nástrojů, metodik a procesních mechanismů, jež jsou v evropském rámci pro řízení kapacity stanoveny.

3.   Síť ENIM zveřejní návrh evropského rámce pro řízení kapacity za účelem konzultace s Evropskou železniční platformou (dále jen „platforma ERP“) a provozními zúčastněnými stranami. Platforma ERP a provozní zúčastněné strany mohou předložit své odpovědi v rámci konzultace do tří měsíců od zveřejnění tohoto návrhu.

4.   Síť ENIM do 12. června 2027 předloží Evropské síti železničních regulačních subjektů (dále jen „síť ENRRB“) konečný návrh evropského rámce pro řízení kapacity. Síť ENRRB předloží síti ENIM ve věci evropského rámce pro řízení kapacity doporučení do tří měsíců od obdržení jejího návrhu. Síť ENIM toto doporučení při přijímání evropského rámce pro řízení kapacity co nejvíce zohlední.

5.   Evropský rámec pro řízení kapacity musí obsahovat alespoň prvky uvedené v příloze III a podle potřeby se aktualizuje za účelem zohlednění zkušeností provozních zúčastněných stran, jakož i činností sítě ENIM. Při aktualizaci evropského rámce pro řízení kapacity síť ENIM vede konzultace s platformou ERP a provozními zúčastněnými stranami a předloží konečný návrh síti ENRRB k vydání doporučení v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku.

6.   Při výkonu svých pravomocí v souvislosti se zprávou o síti v souladu s čl. 56 odst. 1 a 2 směrnice 2012/34/EU regulační subjekt zohlední doporučení o evropském rámci pro řízení kapacity přijaté sítí ENRRB v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, aniž je dotčena zásada nezávislosti regulačních subjektů.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 74 prováděcí akty, kterými stanoví evropský rámec pro řízení kapacity uvedený v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

1.   Požadavky na využití kapacity železniční infrastruktury podávají žadatelé. Za účelem využití této kapacity železniční infrastruktury žadatelé, kteří nejsou železničními podniky, určí železniční podnik. Železniční podnik uzavře s provozovatelem infrastruktury dohodu v souladu s článkem 28 směrnice 2012/34/EU. Uzavřením takové dohody železničním podnikem není dotčeno právo žadatelů uzavírat s provozovateli infrastruktury rámcové dohody podle článku 33 tohoto nařízení.

2.   Provozovatel infrastruktury může stanovit požadavky kladené na žadatele, aby zajistil naplnění svých oprávněných očekávání ohledně budoucích výnosů a vytížení železniční infrastruktury. Takové požadavky musí být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Mohou zahrnovat pouze poskytnutí finanční záruky, která nepřekračuje přiměřenou úroveň, jež je úměrná očekávanému rozsahu činnosti žadatele, a ujištění o schopnosti podat vyhovující návrhy na přidělení kapacity železniční infrastruktury. Uvedené požadavky se upřesní ve zprávě o síti v souladu s bodem 2 písm. c) přílohy V.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví podrobnosti kritérií, která se mají použít při uplatňování odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

1.   Provozovatelé infrastruktury zajistí, aby kapacita železniční infrastruktury byla ve všech fázích procesu řízení kapacity uvedeného v článku 6 tohoto nařízení řízena v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 směrnice 2012/34/EU a v článku 2 tohoto nařízení.

2.   Při rozhodování o kapacitě železniční infrastruktury provozovatelé infrastruktury zohlední strategické pokyny a vnitrostátní požadavky k vytížení kapacity železniční infrastruktury poskytnuté členskými státy v souladu s článkem 4, pokud členské státy takové pokyny a požadavky poskytly. Plánování a přidělování kapacity se řídí spravedlivými, transparentními a nediskriminačními postupy.

3.   Provozovatelé infrastruktury do plánování a přidělování kapacity co nejvíce zapojují dotčené žadatele, přičemž hledají řešení slučitelná s potřebami žadatelů, pokud jde o kapacitu, a se žádostmi žadatelů o práva na kapacitu a zároveň zajišťují celkové optimální využití železniční infrastruktury v dotčené síti.

1.   Provozovatelé infrastruktury poskytují žadatelům, regulačním subjektům a ve vhodných případech dalším provozním zúčastněným stranám přesné a aktuální informace o dostupnosti kapacity železniční infrastruktury v průběhu celého procesu řízení kapacity, včetně fáze strategického plánování uvedené v oddíle 2, během postupů plánování a přidělování uvedených v oddíle 3 a při každé změně přidělené kapacity, jak je uvedeno v oddíle 4.

Provozovatelé infrastruktury neprodleně zveřejní všechny aktualizace plánu nabídky kapacity uvedeného v článku 20 a jízdního řádu sítě uvedeného v článku 32.

2.   Provozovatelé infrastruktury informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku zveřejní v souladu s čl. 66 odst. 5.

3.   Na žádost žadatelů poskytnou provozovatelé infrastruktury informace uvedené v odstavci 1 na základě konkrétních specifikací obchodních a provozních potřeb. V případě přeshraničních služeb přijímají provozovatelé infrastruktury takové žádosti a odpovídají na ně na jediném místě jediným úkonem nebo prostřednictvím jediného rozhraní.

1.   Aniž jsou dotčeny články 7, 7a 7c a 7e směrnice 2012/34/EU, plánují provozovatelé infrastruktury práce na železniční infrastruktuře v souladu s obchodním plánem a programy týkajícími se investic a financování uvedenými v čl. 8 odst. 3 směrnice 2012/34/EU. Pokud změny uvedených programů po přijetí obchodního plánu ovlivňují nebo mohou ovlivnit plánování prací na železniční infrastruktuře, uvede provozovatel infrastruktury přehled takových změn a jejich pravděpodobný dopad ve zprávě o síti.

2.   Při plánování prací na železniční infrastruktuře postupuje provozovatel infrastruktury v souladu s čl. 2 odst. 4 a článkem 3.

Provozovatel infrastruktury zejména vyváženě zohlední dopad prací na železniční infrastruktuře na vlastní správu aktiv a finanční situaci, jakož i odhadovaný provozní a finanční dopad na všechny dotčené žadatele.

3.   Provozovatelé infrastruktury konzultují se žadateli práce na železniční infrastruktuře v rámci mechanismů koordinace uvedených v článku 7e směrnice 2012/34/EU a v případě přeshraniční železniční dopravy v souladu s článkem 57 tohoto nařízení.

4.   Provozovatelé infrastruktury plánují omezení kapacity vyplývající z prací na železniční infrastruktuře, informují o nich žadatele a konzultují je s nimi v dostatečném předstihu, přičemž zohledňují odhadovaný dopad na železniční podniky. Za tím účelem dodržují časový rozvrh a požadavky stanovené v oddíle 3 přílohy I.

5.   V případě omezení kapacity, která mají zásadní dopad ve smyslu oddílu 3 bodu 1 přílohy I, mohou žadatelé požádat provozovatele infrastruktury o stanovení alternativního plánování omezení kapacity s cílem identifikovat a zvolit možnost, která vyváženě zohlední dopady na žadatele a provozovatele infrastruktury. Provozovatel infrastruktury poskytne uvedeným žadatelům orientační plánování alternativní kapacity, která je během omezení kapacity k dispozici.

Orientační plánování se vztahuje na dotčené úseky trasy i na alternativní úseky trasy, jestliže takové alternativní úseky existují, a to i na jiných sítích, a zohlední se v kapacitním modelu uvedeném v článku 19 a v plánu nabídky kapacity uvedeném v článku 20.

6.   Provozovatelé infrastruktury zohledňují a zmírňují dopad prací na železniční infrastruktuře na přeshraniční provoz. Postupují koordinovaně v souladu s článkem 55 alespoň v souvislosti s veškerými pracemi na železniční infrastruktuře na železničních tratích, které jsou součástí evropských dopravních koridorů, a veškerými dalšími pracemi na železniční infrastruktuře s významným přeshraničním dopadem.

Koordinace se týká zejména optimalizace časového rozvrhu prací na železniční infrastruktuře a poskytnutí alternativní kapacity na dotčené trase a na alternativních trasách podle odst. 5 druhého pododstavce s přihlédnutím k provozním a obchodním potřebám žadatelů.

7.   Za omezení kapacity se považuje rovněž snížení kapacity nebo výkonnosti železniční infrastruktury pod její projektované hodnoty v důsledku zhoršení technického stavu aktiv, jako je snížení přípustné rychlosti nebo hmotnosti na nápravu. Tato omezení kapacity nevedou k pokutám podle článku 42, ledaže by to způsobilo změnu vlastností přiděleného práva na kapacitu, která nebyla žadateli v době přidělení známa, a tato změna je v souladu s čl. 41 odst. 6 klasifikována jako významná. Na tato omezení kapacity se vztahují informační povinnosti stanovené v článku 10.

8.   Provozovatelé infrastruktury co nejdříve zveřejní informace o plánovaných dočasných omezeních kapacity, o jejich dopadu na kapacitu dostupnou pro komerční účely a o alternativní kapacitě a konzultují je se žadateli.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny oddílu 3 přílohy I, pokud se prvky v něm uvedené ukáží jako neúčinné nebo vedou k závažným obtížím při provádění nebo pokud odvětví vypracuje nové a obecně uznávané osvědčené postupy, s cílem dále snížit dopad omezení kapacity vyplývajících z prací na železniční infrastruktuře na železniční provozu a administrativní zátěž pro provozovatele infrastruktury, přičemž se zohlední plánovací, provozní, technická a obchodní hlediska dotčených zúčastněných stran a zkušenosti a stanoviska sítě ENIM.

1.   Členský stát může požadovat, aby provozovatel infrastruktury odmítl žadateli udělit nebo aby mu odňal práva na kapacitu, pokud příslušné orgány daného členského státu shledají, že udělení těchto práv dotčenému žadateli představuje závažné riziko pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, včetně národní bezpečnosti a obrany tohoto členského státu. Každé takové rozhodnutí musí být řádně odůvodněné a nezbytně nutné a přiměřené sledovanému cíli.

2.   Aniž je dotčena důvěrnost utajovaných informací, členské státy do deseti dnů od přijetí rozhodnutí na základě odstavce 1 informují o jeho přijetí i o důvodech jeho přijetí Komisi, regulační subjekt a v případě práv na kapacitu pro více sítí další dotčené členské státy. Každé takové rozhodnutí členské státy pravidelně přezkoumávají.

3.   Pokud některý členský stát vyjádří k rozhodnutí přijatému jiným členským státem na základě odstavce 1 tohoto článku připomínky, dotčené členské státy postupují koordinovaně v souladu s článkem 56.

4.   V případě práv na kapacitu pro více sítí může dotčený členský stát požádat Komisi o doporučení ohledně rozhodnutí přijatého jiným členským státem na základě odstavce 1.

1.   Strategické plánování kapacity zahrnuje všechny činnosti uvedené v článcích 14 až 27.

2.   Výsledkem strategického plánování kapacity je tato posloupnost plánovacích dokumentů, které poskytují postupně se zvyšující úrovně podrobností o dostupné kapacitě:

Obsah a harmonogram přípravy uvedených dokumentů jsou uvedeny v oddílech 1 a 2 přílohy I.

Dokumenty vypracované podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) zpřístupní provozovatel infrastruktury alespoň ve dvou úředních jazycích orgánů Unie.

3.   Provozovatelé infrastruktury přijmou plánovací dokumenty jako základ pro další fázi procesu plánování.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění:

v případech, kdy se tyto prvky ukáží jako neúčinné nebo vedou k významným obtížím při provádění, nebo pokud železniční odvětví vypracuje nové a obecně uznávané osvědčené postupy, s cílem zajistit efektivní proces strategického plánování a zohlednit provozní zájmy provozovatelů infrastruktury a žadatelů, přičemž se při provádění oddílů 1 a 2 přílohy I zohlední zkušenosti a stanoviska sítě ENIM, žadatelů, regulačních subjektů a sítě ENRRB.

5.   Strategické plánování kapacity nezahrnuje udělování práv na kapacitu jednotlivým žadatelům v souladu s článkem 28.

1.   Provozovatelé infrastruktury zohlední spravedlivým, transparentním a nediskriminačním způsobem všechny druhy železniční dopravy, pro něž mohou obdržet žádosti o kapacitu, bez ohledu na jejich objem, velikost navazujícího trhu, stabilitu mezi po sobě jdoucími jízdními řády, pravidelnost nebo četnost v rámci daného období platnosti jízdního řádu sítě.

2.   Při strategickém plánování kapacity, zejména pak v kapacitním modelu uvedeném v článku 19 a v plánu nabídky kapacity uvedeném v článku 20, rozlišují provozovatelé infrastruktury alespoň mezi těmito druhy železniční dopravy:

V případě potřeby může síť ENIM na základě zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení a s cílem podpory přeshraniční soudržnosti procesu strategického plánování za konzultace s provozními zúčastněnými stranami a s platformou ERP vypracovat podrobnější harmonizovaný seznam, který bude mezi jednotlivými druhy železniční dopravy dále rozlišovat. Uvedený seznam se stane součástí evropského rámce pro řízení kapacity.

3.   Při strategickém plánování kapacity, zejména pak v kapacitním modelu uvedeném v článku 19 a v plánu nabídky kapacity uvedeném v článku 20, uvedou provozovatelé infrastruktury předběžně plánovanou kapacitu vhodnou pro jízdu vlaků provozované na více sítích.

4.   Strategické plánování kapacity rovněž zohledňuje:

5.   Strategické plánování kapacity musí odrážet kapacitu přidělenou rámcovými dohodami a postupem průběžného plánování.

6.   Strategické plánování kapacity zahrnuje úseky a uzly, které jsou součástí hlavní a rozšířené hlavní sítě TEN-T, jak jsou uvedeny v příloze IV nařízení (EU) 2024/1679. Provozovatelé infrastruktury se mohou rozhodnout, že do strategického plánování kapacity zahrnou další úseky a uzly sítě, které spravují. Členské státy mohou v souladu se strategickými pokyny uvedenými v článku 4 tohoto nařízení stanovit, že provozovatelé infrastruktury mají provádět strategické plánování kapacity na jiných úsecích a uzlech sítě, které tito provozovatelé infrastruktury spravují.

Strategické plánování kapacity se provádí na dostatečně podrobné úrovni, aby bylo možné plánovat kapacitu pro síť. Za tímto účelem je síť představována úseky a uzly, které umožňují zohlednit příslušné charakteristiky poptávky po kapacitě a nabídky kapacity.

Členské státy provozovatelům infrastruktury uloží, aby tyto úseky a uzly uvedli v registru infrastruktury uvedeném v článku 49 směrnice (EU) 2016/797.

7.   Pro účely strategického plánování kapacity vypracují provozovatelé infrastruktury strategickou mapu tras popisující úseky a uzly, která uvádí:

Členské státy zajistí, aby byla strategická mapa tras zveřejněna a zahrnuta do registru infrastruktury uvedeného v článku 49 směrnice (EU) 2016/797.

8.   Strategické plánování kapacity se vztahuje na období, které začíná pět let před změnou platnosti jízdního řádu sítě, na nějž se vztahuje. Provozovatelé infrastruktury mohou toto období prodloužit na více než pět let, zejména za účelem podpory rozvoje infrastruktury v rámci orientační strategie rozvoje železniční infrastruktury uvedené v čl. 8 odst. 1 směrnice 2012/34/EU.

9.   Provozovatelé infrastruktury přezkoumávají a aktualizují výsledky strategického plánování kapacity, zejména s přihlédnutím:

10.   Síť ENIM vypracuje a zahrne do evropského rámce pro řízení kapacity pokyny stanovující společné nástroje, metodiky a procesní mechanismy pro strategické plánování kapacity.

11.   Provozovatelé infrastruktury pokyny uvedené v odstavci 10 tohoto článku zohlední ve zprávě o síti uvedené v článku 27 směrnice 2012/34/EU. Ve zprávě o síti vysvětlí důvod jakékoli odchylky od společných nástrojů, metodik a procesních mechanismů stanovených v uvedených pokynech.

1.   Provozovatelé infrastruktury v souladu s článkem 7e směrnice 2012/34/EU konzultují se všemi provozními zúčastněnými stranami, včetně těch, které provozují železniční dopravu na více sítích, strategické plánování kapacity, včetně plánovacích dokumentů uvedených v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v oddíle 2 jeho přílohy I.

2.   Pro účely konzultace s provozními zúčastněnými stranami, které provozují železniční dopravu na více sítích, se provozovatelé infrastruktury vzájemně koordinují v souladu s článkem 55 a, v případě evropských a přeshraničních záležitostí, s článkem 57.

1.   Provozovatelé infrastruktury v relevantních případech koordinují své činnosti související se strategickým plánováním kapacity v souladu s článkem 55.

Koordinace zajišťuje zejména:

2.   Žadatelé mají právo vyjádřit své připomínky k plánovacím dokumentům uvedeným v čl. 13 odst. 2 síti ENIM. Síť ENIM může k těmto připomínkám přijmout stanovisko nebo doporučení a informuje síť ENRRB.

3.   Provozovatelé infrastruktury zohlední veškerá doporučení přijatá sítí ENIM v souladu s odstavcem 2. Pokud se provozovatelé infrastruktury doporučením neřídí, uvedou v plánovacích dokumentech své důvody.

4.   Síť ENRRB sleduje proces koordinace a jeho provádění. Informuje Komisi o svých názorech na potřebu řešit případné nedostatky procesu koordinace.

1.   Provozovatelé infrastruktury pravidelně sledují a analyzují dopravní trhy, aby mohli informovat o své celkové obchodní strategii, řízení kapacity a mimořádných situací a investičních rozhodnutích.

2.   Koordinátor sítě pravidelně provádí studii dopravního trhu ohledně rozvíjení sítě a vývoje na trhu pro přeshraniční železniční dopravu. Koordinátor sítě studii dopravního trhu přezkoumává a aktualizuje podle potřeby, v každém případě však nejméně jednou za pět let. Výsledky studie trhu se zveřejní.

3.   Analýza dopravního trhu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku a studie dopravního trhu uvedená v odstavci 2 tohoto článku poskytují zejména vstupy pro strategické plánování kapacity podle článku 4, pro rozdělení kapacity železniční infrastruktury podle článku 27 a pro přidělování kapacity na základě formálního mechanismu řešení rozporů podle článku 39.

Provozovatelé infrastruktury zohlední analýzu dopravního trhu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku a studii trhu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku s cílem poskytnout informace pro svou celkovou obchodní strategii, řízení kapacity a mimořádných situací a investiční rozhodnutí.

1.   Provozovatel infrastruktury přijme kapacitní strategii, jež uvádí očekávání ohledně budoucího vývoje poptávky po kapacitě a nabídky kapacity železniční infrastruktury a jeho vizi, jak se uvedenému vývoji přizpůsobit.

Kapacitní strategie slouží jako základ pro komunikaci, konzultace a koordinaci mezi provozními zúčastněnými stranami.

2.   Kapacitní strategie musí obsahovat informace uvedené v oddíle 1 přílohy I.

3.   Provozovatel infrastruktury připraví, zveřejní a podle potřeby aktualizuje kapacitní strategii v souladu s časovým rozvrhem a obsahem uvedeným v oddíle 2 přílohy I.

1.   Provozovatel infrastruktury vytvoří kapacitní model, který upřesní kapacitní strategii na základě výsledků konzultace s provozními zúčastněnými stranami podle článku 15 a konzultací a koordinačních činností uvedených v článku 16, mimo jiné v podobě oznámení kapacitních potřeb podle čl. 14 odst. 4 písm. c).

Kapacitní model musí podporovat vyvážené zohlednění potřeb kapacity různých segmentů železniční dopravy a potřeb provozovatelů infrastruktury v oblasti údržby, obnovy a rozvoje železniční infrastruktury, včetně modernizace stávající a výstavby nové železniční infrastruktury. Slouží jako základ pro komunikaci, konzultace a koordinaci strategického plánování kapacity mezi provozními zúčastněnými stranami.

2.   Kapacitní model musí obsahovat informace uvedené v oddíle 1 přílohy I. Provozovatelé infrastruktury připraví a zveřejní kapacitní model pro každé období platnosti jízdního řádu sítě a aktualizují jej podle potřeby v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v oddíle 2 přílohy I. Aktualizace kapacitního modelu není povinná, pokud byl pro stejné období platnosti jízdního řádu sítě zveřejněn plán nabídky kapacity.

3.   Provozovatel infrastruktury má právo v přiměřených mezích navrhnout kapacitní model, který se liší od vstupů získaných při konzultaci se žadateli. Provozovatel infrastruktury uvede příslušné meze ve své zprávě o síti. Síť ENIM vypracuje k uvedeným mezím pokyny a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

4.   Pokud provozovatel infrastruktury nemůže vypracovat kapacitní model v mezích uvedených v odstavci 3 tohoto článku, rozdělí kapacitu pro tento prvek železniční infrastruktury v souladu s článkem 27.

5.   Provozovatelé infrastruktury v relevantních případech koordinují svou činnost v souladu s článkem 16 s cílem zajistit, aby výsledky rozdělení kapacity byly konzistentní, a zajistit plynulý provoz na více sítích.

6.   Provozovatelé infrastruktury zaznamenávají a v relevantních případech odůvodní veškeré významné odchylky mezi kapacitním modelem a kapacitní strategií týkající se stejného období platnosti jízdního řádu sítě.

1.   Provozovatel infrastruktury vypracuje plán nabídky kapacity, který upřesní kapacitní model na základě výsledků konzultací se žadateli podle článku 15, mimo jiné v podobě oznámení kapacitních potřeb podle čl. 14 odst. 4 písm. c), a koordinace mezi provozovateli infrastruktury podle článku 16.

Plán nabídky kapacity poskytuje základ pro přidělování kapacity. V souladu s požadavky stanovenými v oddílech 1 a 2 přílohy I poskytuje komplexní informace o:

Plán nabídky kapacity musí obsahovat informace uvedené v oddíle 1 přílohy I.

2.   Provozovatelé infrastruktury vypracují plán nabídky kapacity v souladu s výsledky procesu strategického plánování kapacity uvedeného v článcích 13 až 19 a v souladu s časovým rozvrhem stanoveným v oddíle 2 přílohy I.

3.   Provozovatelé infrastruktury zveřejní plán nabídky kapacity pro každé období platnosti jízdního řádu sítě nejpozději ve lhůtě stanovené v oddíle 2 přílohy I a průběžně jej aktualizují až do konce období platnosti jízdního řádu sítě, k němuž se vztahuje. Plán nabídky kapacity se předkládá pro každý jednotlivý den příslušného období platnosti jízdního řádu sítě.

4.   Provozovatelé infrastruktury zaznamenávají a v relevantních případech odůvodní veškeré významné odchylky mezi plánem nabídky kapacity a kapacitním modelem týkajícím se stejného období platnosti jízdního řádu sítě.

5.   Provozovatelé infrastruktury mohou v plánu nabídky kapacity uvést kapacitu železniční infrastruktury jako předběžně plánovanou. Předběžně plánovanou kapacitou se rozumí kapacita, pro niž provozovatel infrastruktury vymezí charakteristiky a objemy kapacity, která je k dispozici pro žádosti žadatelů, stanoví pravidla pro přidělování takové kapacity a v souladu s článkem 22 stanoví postup, jakým lze o takovou kapacitu požádat. Při přidělování předběžně plánované kapacity se zohledňují stanovené charakteristiky, pravidla a postupy přidělování.

6.   Předběžně plánovaná kapacita se v plánu nabídky kapacity uvádí ve formě objektů plánování kapacity uvedených v článku 22, které specifikují objem a charakteristiky kapacity a které jsou spojeny s pravidly a postupy přidělování, jehož prostřednictvím je taková kapacita zpřístupňována.

7.   Provozovatel infrastruktury má právo v přiměřených mezích navrhnout plán nabídky kapacity, který se liší od vstupů získaných při konzultaci se žadateli. Provozovatel infrastruktury uvede příslušné meze ve své zprávě o síti. Síť ENIM vypracuje k uvedeným mezím pokyny a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

8.   Pokud provozovatel infrastruktury není schopen vypracovat plán nabídky kapacity v mezích uvedených v odstavci 7 tohoto článku, rozdělí kapacitu pro tento prvek železniční infrastruktury v souladu s článkem 27.

9.   Provozovatelé infrastruktury v relevantních případech koordinují svou činnost v souladu s článkem 16 s cílem zajistit, aby výsledky rozdělení kapacity byly konzistentní a aby byl zajištěn plynulý provoz na více sítích.

10.   Provozovatel infrastruktury předloží návrh plánu nabídky kapacity regulačnímu subjektu ke kontrole, načež regulační subjekt tento plán analyzuje a v souladu se lhůtami uvedenými v oddíle 2 přílohy I tohoto nařízení může přijmout rozhodnutí, kterým provozovateli infrastruktury uloží, aby plán nabídky kapacity změnil, pokud analýza dospěje k závěru, že uvedený plán není v souladu s tímto nařízením, se směrnicí 2012/34/EU nebo se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

Regulační subjekty v relevantních případech koordinují svou činnost s jinými regulačními subjekty.

11.   Síť ENIM vypracuje a do evropského rámce pro řízení kapacity zahrne pokyny, které stanoví:

1.   Provozovatelé infrastruktury zavedou a provádějí nepřetržité plánování opatření pro případ narušení provozu s cílem připravit se na narušení provozu na železniční síti a na jiné krizové situace, které ovlivňují železniční dopravu.

Plánování opatření pro případ narušení provozu vytváří základ pro řízení provozu, řízení narušení provozu a krizové řízení v souladu s článkem 44 s cílem umožnit rychlou reakci v takových situacích a minimalizovat jejich dopad na železniční dopravu.

Provozovatelé infrastruktury zaznamenávají výsledky svého plánování v plánu opatření pro případ narušení provozu.

2.   Plánování opatření pro případ narušení provozu zahrnuje zejména:

3.   Provozovatelé infrastruktury zajistí soulad plánování opatření pro případ narušení provozu se strategickým plánováním kapacity, zejména s kapacitní strategií, kapacitním modelem a plánem nabídky kapacity, a s plánováním prací na železniční infrastruktuře podle článku 11.

4.   Výsledky plánování opatření pro případ narušení provozu, zejména určení alternativních tras podle odst. 2 písm. a) a orientační plánování kapacity na alternativních trasách podle odst. 2 písm. b), se zahrnou do kapacitního modelu a do plánu nabídky kapacity.

5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobnosti postupu a kritéria, která je třeba dodržovat při uplatňování odstavce 2 tohoto článku, zejména v situacích, které mohou mít dopad na přeshraniční provoz. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

1.   Provozovatelé infrastruktury přidělují předběžně plánovanou kapacitu zahrnutou do plánu nabídky kapacity uvedeného v článku 20 prostřednictvím spravedlivých, transparentních a nediskriminačních kritérií a postupů.

Provozovatelé infrastruktury zahrnou tato kritéria a postupy do zprávy o síti se zohledněním společného rámce uvedeného v odstavci 4 tohoto článku.

2.   Při předběžném plánování kapacity s cílem poskytnout specifickou podobu jízdního řádu mohou provozovatelé infrastruktury seskupit objekty plánování kapacity, jako jsou předběžně plánované trasy vlaků, v souladu se strategickými pokyny uvedenými v článku 4, jsou-li tyto pokyny poskytnuty, a s přihlédnutím k potřebám trhu vyjádřeným žadateli.

3.   Objekty plánování kapacity vymezují charakteristiky a vlastnosti různých typů předběžně plánované kapacity, včetně kapacity dostupné pro žádosti žadatelů, kapacity vyhrazené pro práce na železniční infrastruktuře a již přidělené kapacity. Uvedené charakteristiky a vlastnosti zahrnují všechny aspekty relevantní pro konkrétní typy předběžně plánované kapacity, jako jsou trasa, načasování, zaručená nebo požadovaná minimální rychlost, maximální délka, technické parametry a počet zahrnutých tras pro nákladní i osobní železniční dopravu.

4.   Síť ENIM vypracuje společný rámec pro kritéria a postupy uvedené v odstavci 1 a zahrne jej do evropského rámce pro řízení kapacity. Společný rámec vyvažuje výhody vyhrazení kapacity pro konkrétní typy železniční dopravy nebo postupů přidělování s potřebou zajistit flexibilitu, aby bylo možné vyhovět při přidělování kapacity potřebám trhu. Za tímto účelem společný rámec stanoví možnost přijímat žádosti o práva na kapacitu, které nejsou v souladu s plánem nabídky kapacity, a potřebu tento plán odpovídajícím způsobem upravit.

5.   Síť ENIM vypracuje specifikace pro objekty plánování kapacity ve formátu čitelném okem i strojově čitelném formátu. Uvedené specifikace zahrne do evropského rámce pro řízení kapacity. Na základě svých zkušeností s uplatňováním tohoto článku poskytne síť ENIM Komisi informace o možných změnách technických specifikací pro interoperabilitu stanovených směrnicí (EU) 2016/797 a prováděcími akty přijatými podle uvedené směrnice v souladu s čl. 66 odst. 3 tohoto nařízení.

1.   Provozovatelé infrastruktury neprodleně prohlásí prvek železniční infrastruktury buď za vysoce vytížený, nebo za přetížený, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

Provozovatelé infrastruktury posuzují vytížení kapacity železniční infrastruktury na základě objektivních, transparentních a vhodných postupů a metod.

2.   Síť ENIM vypracuje společnou metodu využití kapacity železniční infrastruktury. Uvedená metoda se zahrne do evropského rámce pro řízení kapacity.

3.   V prohlášení podle odstavce 1 se uvede období platnosti jízdního řádu sítě a prvek železniční infrastruktury a konkrétní období, kterých se prohlášení týká.

4.   Kolidující jednotlivé žádosti o přidělení kapacity podané v období platnosti jízdního řádu sítě nejsou důvodem pro prohlášení prvku železniční infrastruktury za vysoce vytížený nebo přetížený, pokud není splněna alespoň jedna podmínka stanovená v odstavci 1.

5.   Pokud byl prvek železniční infrastruktury prohlášen za vysoce vytížený nebo přetížený, provede provozovatel infrastruktury analýzu kapacity v souladu s článkem 24, ledaže byl během pěti let, které tomuto prohlášení předcházely, již proveden nebo je již prováděn plán na zvýšení kapacity stanovený v článku 25, jenž se zabývá veškerými relevantními faktory.

6.   Pro prvky železniční infrastruktury, které jsou prohlášeny za vysoce vytížené nebo přetížené, provozovatelé infrastruktury vyhrazují kapacitu v plánu nabídky kapacity uvedeném v článku 20, přičemž zohlední výsledek analýzy kapacity uvedené v článku 24.

7.   Členské státy provozovatelům infrastruktury uloží, aby prvky železniční infrastruktury prohlášené za vysoce vytížené nebo přetížené uvedli v registru infrastruktury uvedeném v článku 49 směrnice (EU) 2016/797.

8.   Postupy a kritéria, které se mají uplatnit při přetížení železniční infrastruktury, musí být stanoveny ve zprávě o síti a dodržovat veškerá opatření a kritéria přijatá v souladu s článkem 27.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci, kterými změní prahové hodnoty pro vytížení kapacity a referenční období stanovené v příloze II, pokud se tyto prvky ukáží jako neúčinné nebo vedou k významným obtížím při provádění, nebo pokud odvětví vypracuje nové a obecně uznávané osvědčené postupy, s cílem zajistit efektivní řízení kapacity železniční infrastruktury vysoce vytížené a přetížené železniční infrastruktury a zohlednit provozní zájmy provozovatelů infrastruktury a žadatelů, přičemž zohlední zkušenosti sítě ENIM, provozovatelů infrastruktury, žadatelů a dalších provozních zúčastněných stran, regulačních subjektů a sítě ENRRB s prováděním tohoto článku.

1.   Provozovatel infrastruktury provede analýzu kapacity do šesti měsíců od prohlášení železniční infrastruktury za vysoce vytíženou nebo přetíženou, pokud nebyl během pěti let předcházejících tomuto prohlášení proveden nebo pokud dosud není prováděn plán na zvýšení kapacity, jenž se zabývá veškerými relevantními faktory.

Analýza kapacity určí omezení kapacity železniční infrastruktury, která znemožňují zahrnutí potřeb kapacity vyjádřených žadateli do kapacitního modelu nebo do plánu nabídky kapacity nebo která znemožňují vyhovět žádostem o přidělení kapacity železniční infrastruktury.

Analýza kapacity zahrnuje rovněž první orientační soubor možných opatření, která by měla být přijata v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu k odlehčení přetížení a zvýšení dostupnosti kapacity.

2.   Analýza kapacity se zabývá charakteristikami železniční infrastruktury, pokud jde o její kapacitu, schopnosti a interoperabilitu, provozními postupy, povahou různých provozovaných služeb a vlivem všech těchto faktorů na kapacitu železniční infrastruktury. Zvažovaná opatření zahrnují zejména přesměrování služeb, a to i prostřednictvím jiných sítí, změny v časovém rozvrhu služeb, změny rychlosti jízdy, harmonizaci provozních postupů a zdokonalení železniční infrastruktury.

3.   Provozovatelé infrastruktury konzultují se žadateli návrh analýzy kapacity v souladu s článkem 7e směrnice 2012/34/EU, a pokud je dotčený prvek železniční infrastruktury součástí evropského dopravního koridoru, v souladu s článkem 57 tohoto nařízení.

Provozovatel infrastruktury výsledek analýzy kapacity zveřejní na svých internetových stránkách. Síť ENIM odkazy na výsledek analýzy kapacity zpřístupní na svých internetových stránkách.

4.   Provozovatelé infrastruktury v relevantních případech zohlední výsledky jakékoli analýzy kapacity, a to i v jiných dotčených sítích, provedené podle tohoto článku v rámci strategického plánování kapacity, zejména v kapacitní strategii, v kapacitním modelu a v plánu nabídky kapacity.

Výsledky analýzy kapacity se předloží orgánům členských států pověřeným přípravou orientační strategie rozvoje železniční infrastruktury podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2012/34/EU a dotčenému evropskému koordinátorovi.

1.   Provozovatel infrastruktury vypracuje do šesti měsíců od dokončení analýzy kapacity podle článku 24 plán na zvýšení kapacity pro prvky železniční infrastruktury prohlášené v souladu s článkem 23 za vysoce vytížené nebo přetížené.

Plán na zvýšení kapacity určí:

Plán na zvýšení kapacity na základě analýzy efektivity nákladů možných opatření rovněž určí akce, které je třeba provést ke zvýšení kapacity železniční infrastruktury, včetně časového rozvrhu provádění těchto opatření.

2.   Plán na zvýšení kapacity se vypracuje po konzultaci s uživateli dotčené přetížené železniční infrastruktury podle článku 15.

Členský stát může rozhodnout, že tento plán podléhá jeho předchozímu schválení.

3.   Dotčený členský stát zohlední plány na zvýšení kapacity při prodloužení orientační strategie rozvoje železniční infrastruktury uvedené v čl. 8 odst. 1 směrnice 2012/34/EU.

Dotčený evropský koordinátor zohlední plán na zvýšení kapacity ve svém pracovním plánu uvedeném v článku 53 nařízení (EU) 2024/1679.

4.   Aniž je dotčen článek 42 tohoto nařízení, provozovatel infrastruktury zastaví výběr všech poplatků za dotčenou železniční infrastrukturu podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2012/34/EU, pokud provozovatel infrastruktury:

5.   Bez ohledu na odstavec 4 může provozovatel infrastruktury se souhlasem regulačního subjektu nadále vybírat poplatky, pokud:

1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, považuje se kapacita železniční infrastruktury za dostupnou pro všechny druhy dopravy slučitelné s přidělenou trasou vlaku v souladu se směrnicí (EU) 2016/797 a specifikacemi stanovenými v prováděcích aktech přijatých na jejím základě.

2.   Pokud existují vhodné alternativní trasy a pokud lze postupem podle článku 27 prokázat, že je to ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska odůvodněné, může provozovatel infrastruktury po projednání se zúčastněnými stranami určit části infrastruktury pro použití specifickými druhy dopravy. V takovém případě provozovatel infrastruktury uvede toto určení v plánovacích dokumentech uvedených v čl. 13 odst. 2 a ve zprávě o síti vyhradí kapacitu pro stanovené druhy dopravy v plánu nabídky kapacity.

Toto určení není na překážku využití této železniční infrastruktury jinými druhy dopravy, pokud je k dispozici volná kapacita.

3.   Členské státy zajistí, aby železniční infrastruktura určená podle odstavce 2 tohoto článku byla uvedena v registru infrastruktury uvedeném v článku 49 směrnice (EU) 2016/797.

1.   Provozovatel infrastruktury rozdělí kapacitu v prvcích železniční infrastruktury prohlášených za vysoce vytížené nebo přetížené za použití spravedlivé, transparentní a nediskriminační metodiky.

Provozovatel infrastruktury stanoví podrobnosti metodiky, včetně všech použitelných parametrických hodnot, ve zprávě o síti se zohledněním evropského rámce pro řízení kapacity. Parametrické hodnoty stanovené provozovatelem infrastruktury podléhají koordinaci v souladu s čl. 7e písm. d) směrnice 2012/34/EU.

Provozovatel infrastruktury zohlední potřebu kapacity pro železniční provoz na více sítích.

2.   Metodika uvedená v odstavci 1 musí zahrnovat tyto kroky:

Daná metodika musí umožnit zohlednění potřeby železničních dopravy provozované na více sítích v celém jejím rozsahu.

3.   Hodnocení uvedené v odst. 2 písm. b) vychází mimo jiné z těchto provozních, socioekonomických a environmentálních kritérií v závislosti na dostupnosti údajů a s přihlédnutím k technickým a provozním hlediskům a využívání železniční infrastruktury:

4.   Síť ENIM stanoví spravedlivou, transparentní a nediskriminační metodiku a vypracuje seznam parametrů týkajících se železniční dopravy a provozních, socioekonomických a environmentálních kritérií nezbytných pro posouzení uvedené v odstavci 3. V relevantních případech síť ENIM stanoví standardní parametrické hodnoty nebo rozmezí standardních hodnot. Síť ENIM zajistí, aby parametrické hodnoty byly dostatečně testovány a kalibrovány v provozním kontextu.

Síť ENIM zahrne danou metodiku a seznam parametrů a standardní parametrické hodnoty do evropského rámce pro řízení kapacity.

V relevantních případech upraví provozovatel infrastruktury standardní parametrické hodnoty tak, aby zohledňovaly místní nebo celostátní okolnosti na základě přijatých přístupů a empirických důkazů, přičemž splní případné požadavky členského státu v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d).

1.   Žadatelé se mohou podle veřejného nebo soukromého práva obrátit na provozovatele infrastruktury se žádostí o dohodu o udělení práv na kapacitu železniční infrastruktury za poplatek, jak je stanoveno v kapitole IV oddíle 2 směrnice 2012/34/EU.

Provozovatelé infrastruktury přidělí žadatelům práva na kapacitu železniční infrastruktury v jedné z těchto forem:

Síť ENIM vymezí charakteristiky specifikací kapacity a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

2.   Provozovatelé infrastruktury převedou práva na kapacitu přidělená ve formě specifikace kapacity na práva na kapacitu ve formě trasy vlaku před skutečnou jízdou vlaku ve lhůtách stanovených v oddílech 4, 5 a 6 přílohy I.

3.   Práva na kapacitu ve formě trasy vlaku je možné žadatelům udělit nejvýše na dobu jednoho období platnosti jízdního řádu sítě. Práva na kapacitu ve formě specifikace kapacity je možné udělit na dobu delší, než je jedno období platnosti jízdního řádu sítě, v souladu s články 33 a 35.

4.   Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, stanoví se práva a povinnosti provozovatelů infrastruktury a žadatelů, pokud jde o přidělování kapacity, ve smlouvě nebo vnitrostátním právu.

5.   Jakmile je právo na kapacitu žadateli přiděleno, nesmí je příjemce převést na jiný podnik nebo službu.

Jakákoli forma převodu vede k vyloučení z dalšího přidělování kapacity během stávajícího a následujícího období platnosti jízdního řádu sítě.

Využití kapacity železničním podnikem při výkonu obchodní činnosti žadatele, který není železničním podnikem, se za převod nepovažuje. Žadatel, který není železničním podnikem, informuje provozovatele infrastruktury nejméně deset dnů před využitím kapacity o tom, který železniční podnik kapacitu využije. Tyto informace musí obsahovat doklad o akceptaci železničním podnikem.

6.   Pokud má žadatel v úmyslu požadovat kapacitu železniční infrastruktury s cílem provozovat osobní železniční dopravu v členském státě, v němž je právo přístupu k železniční infrastruktuře omezeno v souladu s článkem 11 směrnice 2012/34/EU, informuje provozovatele infrastruktury a dotčené regulační subjekty nejméně 18 měsíců před tím, než vstoupí v platnost jízdní řád sítě, k němuž se žádost o kapacitu vztahuje. Aby mohly dotčené regulační subjekty posoudit potenciální hospodářský dopad na stávající smlouvy o veřejných službách, zajistí regulační subjekty, aby veškeré příslušné orgány, které uzavřely smlouvu o osobní železniční dopravě na trase vymezené ve smlouvě o veřejných službách, veškeré jiné dotčené příslušné orgány, které mají oprávnění omezit přístup podle článku 11 směrnice 2012/34/EU, a veškeré železniční podniky plnící smlouvu o veřejných službách na trase uvedené osobní železniční dopravy byly informovány bez zbytečného odkladu a nejpozději do deseti dnů.

1.   Provozovatelé infrastruktury udělují žadatelům práva na kapacitu postupy přidělování uvedenými v článcích 33 až 36.

Za přidělení kapacity se považuje i jakákoli změna přidělené kapacity.

2.   Provozovatelé infrastruktury přidělují kapacitu železniční infrastruktury prostřednictvím digitálních nástrojů a digitálních služeb v souladu s článkem 66.

3.   Provozovatel infrastruktury zruší právo na kapacitu, která byla po dobu nejméně jednoho měsíce využívána méně, než činí mezní kvóta, pokud to nebylo způsobeno jinými než hospodářskými důvody, které žadatel nemohl ovlivnit. V takovém případě provozovatel infrastruktury informuje regulační subjekt.

Síť ENIM stanoví rozmezí mezních kvót a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

Provozovatelé infrastruktury stanoví mezní kvótu ve zprávě o síti se zohledněním rozmezí mezních kvót stanoveným sítí ENIM.

Regulační subjekt sleduje spravedlivé, transparentní a nediskriminační uplatňování povinností na základě tohoto odstavce a provádí šetření všech obdržených stížností.

4.   Pokud provozovatel infrastruktury v souladu s odstavcem 3 práva na kapacitu pro více sítí zruší, regulační subjekt odpovědný za uvedeného provozovatele infrastruktury informuje příslušné regulační subjekty a síť ENRRB.

1.   Žadatelé mají nárok žádat o práva na kapacitu pro více sítí prostřednictvím postupů přidělování podle článků 33 až 36, včetně celých cest tam i zpět, a obdržet odpovědi na tyto žádosti prostřednictvím jediného kontaktního místa zřízeného v souladu s čl. 66 odst. 5.

Provozovatelé infrastruktury se v souladu s článkem 55 vzájemně koordinují při přidělování kapacity pro železniční dopravu provozovanou na více sítích, zejména pro přeshraniční železniční nákladní dopravu a přeshraniční osobní dopravu.

2.   Koordinace uvedená v odstavci 1 zajišťuje zejména:

Pokud provozovatelé infrastruktury jediné kontaktní místo neurčí, zvolí si žadatel provozovatele infrastruktury, jenž bude odpovědný za to, že bude jednat jako jediné kontaktní místo pro dotazy týkající se konkrétní žádosti o kapacitu.

3.   Provozovatel infrastruktury nezruší právo na kapacitu pro více sítí podle čl. 29 odst. 3 bez předchozí koordinace s ostatními dotčenými provozovateli infrastruktury v souladu s článkem 55.

Pokud provozovatel infrastruktury v souladu s čl. 29 odst. 3 zruší práva na kapacitu pro více sítí, informuje o tom regulační subjekt. Regulační subjekt informuje příslušné regulační subjekty a síť ENRRB.

4.   Se žádostmi o práva na kapacitu pro více sítí se ve srovnání se žádostmi o práva na kapacitu pro jednu síť zachází rovnocenně a nediskriminačně.

5.   Síť ENIM vymezí podrobné postupy a metody pro prosazování jednotného uplatňování tohoto článku a minimální požadavky na kvalitu uvedené v odst. 2 písm. b) a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

1.   Provozovatelé infrastruktury a provozovatelé zařízení služeb, kteří nabízejí služby nezbytné pro provozování železniční dopravy a jejichž zařízení služeb jsou součástí transevropské dopravní sítě uvedené v příloze I nařízení (EU) 2024/1679, včetně těch, která se nacházejí v městských uzlech ve smyslu čl. 3 bodu 6 uvedeného nařízení, spolupracují s cílem zajistit, aby přidělování kapacity železniční infrastruktury a kapacity zařízení služeb bylo konzistentní.

2.   Provozovatelé infrastruktury uvedou ve zprávě o síti seznam zařízení služeb uvedených v odstavci 1.

3.   Provozovatelé infrastruktury zajistí, aby žadatelé mohli na jediném místě a jediným úkonem s využitím jediného kontaktního místa zřízeného podle čl. 66 odst. 5 požádat o práva na kapacitu železniční infrastruktury a kapacitu zařízení služeb uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Provozovatelé infrastruktury mohou s provozovateli jiných zařízení služeb uzavřít dohodu o společném poskytování kapacity.

5.   Pro účely odstavce 3 koordinují provozovatelé infrastruktury a provozovatelé zařízení služeb kapacitu a poskytují práva na kapacitu včetně kapacity v zařízení služeb, jež splňuje požadavky žadatele, nebo se snaží pro vyžádanou kapacitu poskytnout přijatelnou alternativu.

6.   Provozovatelé zařízení služeb podle odstavce 1 tohoto článku zpřístupní provozovateli infrastruktury v reálném čase informace o dostupné kapacitě v digitálním formátu v souladu s čl. 66 odst. 5. Informace v reálném čase se poskytují vždy, když jsou digitálními nástroji uvedenými v čl. 66 odst. 5 podporovány.

7.   Tento článek se nevztahuje na provozovatele zařízení služeb, kteří využívají výjimku podle článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2177 (18).

1.   Provozovatelé infrastruktury před začátkem každého období platnosti jízdního řádu sítě zveřejní jízdní řád sítě.

Provozovatelé infrastruktury zahájí přípravu jízdního řádu sítě při přidělování kapacity v ročním postupu přidělování podle článku 34, přičemž zohlední práva na kapacitu přidělená rámcovými dohodami podle článku 33 a postupem průběžného plánování podle článku 35.

2.   Provozovatelé infrastruktury zajistí, aby byl jízdní řád sítě až do konce období platnosti jízdního řádu sítě aktuální, přičemž zohlední kapacitu přidělenou postupem průběžného plánování podle článku 35, kapacitu přidělenou postupem ad hoc podle článku 36, změny práv na kapacitu podle článku 41 a nové naplánování v souvislosti s řízením narušení provozu a krizovým řízením podle článku 43.

1.   Žadatelé mají právo požádat o kapacitu železniční infrastruktury na dobu přesahující jedno období platnosti jízdního řádu sítě prostřednictvím rámcových dohod.

Rámcové dohody upřesňují práva na kapacitu udělená ve formě specifikace kapacity podle čl. 28 odst. 1 písm. a). Nesmějí zahrnovat práva na kapacitu ve formě trasy vlaku.

Členské státy mohou vyžadovat předchozí schválení rámcových dohod regulačním subjektem. V případě rámcových dohod týkajících se přeshraničního provozu se relevantní regulační subjekty vzájemně koordinují.

2.   Provozovatelé infrastruktury v plánovacích dokumentech strategického plánování kapacity uvedou kapacitu, kterou plánují vyhradit pro přidělení rámcovými dohodami. Aniž jsou dotčeny články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kapacitu vyhrazenou v uvedených plánovacích dokumentech pro rámcové dohody přidělí provozovatel infrastruktury žadatelům těmito dohodami, při dodržení odstavců 5 a 6 tohoto článku. To nebrání provozovatelům infrastruktury v přidělování požadované kapacity rámcovými dohodami v případech, kdy tato kapacita není vyhrazena v plánovacích dokumentech, při dodržení odstavce 6 tohoto článku.

3.   Pokud se rámcové dohody týkají více než jedné sítě, mohou být uzavřeny mezi několika provozovateli infrastruktury a žadatelem.

4.   Žadatel, který je stranou rámcové dohody, požádá provozovatele infrastruktury o převod specifikací kapacity obsažených v rámcové dohodě na odpovídající trasu vlaku v souladu s uvedenou dohodou. Uvedený převod se provádí v souladu s čl. 28 odst. 2.

5.   Provozovatelé infrastruktury zajistí, aby rámcové dohody byly v souladu:

Sousedící provozovatelé infrastruktury koordinují své strategické plánování kapacity ohledně kapacity dostupné pro přeshraniční rámcové dohody.

6.   Rámcové dohody nesmějí z užívání příslušné infrastruktury vylučovat jiné žadatele nebo služby. Za tímto účelem provozovatelé infrastruktury stanoví maximální podíly celkové kapacity, které lze přidělit rámcovými dohodami, a zahrnou je do zprávy o síti.

7.   Rámcové dohody musí být možné změnit za účelem umožnění lepšího využití železniční infrastruktury, aniž jsou dotčeny články 41 a 42. Na jiné změny práv na kapacitu přidělených rámcovými dohodami se vztahuje pokuta v souladu s článkem 42.

8.   Rámcové dohody se v zásadě vztahují na období uvedené v oddíle 5 přílohy I. Provozovatel infrastruktury může ve zvláštních případech souhlasit s kratší nebo delší dobou. Každou dobu delší než dobu uvedenou v oddíle 5 přílohy I je nutno zdůvodnit požadavkem na účelové investice nových účastníků trhu nebo podstatnou novostí služby, jež zajišťuje podstatné zvýšení kvality služby.

9.   Pro služby využívající specializovanou železniční infrastrukturu uvedenou v článku 26, která vyžaduje významné a dlouhodobé investice, mohou být po řádném zdůvodnění žadatelem rámcové dohody uzavřeny na dobu až 15 let. Jakákoli doba delší než 15 let může být dohodnuta pouze výjimečně, zejména v případě rozsáhlých dlouhodobých investic, na něž se vztahují smluvní závazky, včetně víceletého plánu odpisů.

10.   Provozovatelé infrastruktury zahrnou kapacitu přidělenou rámcovými dohodami do kapacitního modelu uvedeného v článku 19 a do plánu nabídky kapacity uvedeného v článku 20.

11.   Základní aspekty jednotlivých rámcových dohod se zpřístupní všem zúčastněným osobám při dodržení obchodního tajemství.

12.   Na základě zkušeností regulačních subjektů, příslušných orgánů, železničních podniků, provozovatelů infrastruktury a sítě ENRRB může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se postupu a kritérií pro uzavírání rámcových dohod a formy a obsahu těchto dohod s cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

1.   Provozovatel infrastruktury přiděluje kapacitu souběžným přidělováním kapacity s cílem co nejvíce uspokojit všechny žádosti o kapacitu železniční infrastruktury uvedené v čl. 32 odst. 1, při dodržení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. Provozovatel infrastruktury co nejvíce přihlíží ke všem překážkám, kterým žadatelé čelí, včetně ekonomického dopadu na jejich obchodní činnost.

2.   V souladu s články 20 a 22 může provozovatel infrastruktury přijmout nebo odmítnout žádosti o práva na kapacitu, které nejsou v souladu s plánem nabídky kapacity.

Pokud žádost není v souladu s plánem nabídky kapacity, má provozovatel infrastruktury právo v přiměřených mezích navrhnout kapacitu železniční infrastruktury, která se liší od požadované kapacity, a změnit plán nabídky kapacity, nebo obojí. V takových případech použije provozovatel infrastruktury kritéria a postupy uvedené v čl. 22 odst. 1.

Při přijímání žádostí, které nejsou v souladu s plánem nabídky kapacity, usiluje provozovatel infrastruktury o zachování celkové rovnováhy mezi prvky plánu nabídky kapacity uvedenými v čl. 20 odst. 6 a v případě rozporu s jinými žádostmi upřednostní žádosti, které jsou v souladu s plánem nabídky kapacity, zejména předběžně plánovanou kapacitu.

Při zamítnutí žádostí, které nejsou v souladu s plánem nabídky kapacity, provozovatel infrastruktury neprodleně informuje dotčeného žadatele o svém záměru žádost zamítnout. Dotčený žadatel má právo podat stížnost u regulačního subjektu.

Provozovatelé infrastruktury nejméně jednou ročně informují regulační subjekt o všech obdržených žádostech o kapacitu, které neodpovídaly parametrům dostupné kapacity uvedeným v plánu nabídky kapacity, bez ohledu na to, zda byly přijaty nebo zamítnuty. Na základě uvedených informací může regulační subjekt vydat stanovisko, v němž může provozovateli infrastruktury doporučit změnu kapacitního modelu.

3.   V případě rozporu mezi dvěma nebo více žádostmi o kapacitu se jej provozovatel infrastruktury nejprve pokusí vyřešit prostřednictvím mechanismu konsensuálního řešení rozporů uvedeného v článku 38. Pokud uvedený mechanismus rozpor v oblasti kapacity nevyřeší, použije provozovatel infrastruktury mechanismus formálního řešení rozporů uvedený v článku 39.

4.   Práva na kapacitu udělená v ročním postupu přidělování mohou zahrnovat:

Provozovatelé infrastruktury převedou práva na kapacitu udělená ve formě specifikací kapacity na trasy vlaků v souladu s oddílem 4 přílohy I.

5.   Provozovatel infrastruktury dodržuje časový rozvrh postupu přidělování stanovený v oddíle 4 přílohy I.

6.   Provozovatel infrastruktury zváží žádosti podané po začátku a před uplynutím lhůty stanovené v oddíle 4 přílohy I a přidělí kapacitu podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

7.   V případě žádostí podaných po uplynutí počáteční lhůty, kterým nelze vyhovět ani zbytkovou kapacitou vyhrazenou pro jízdní řád sítě ani dostupnou neplánovanou kapacitou, se provozovatel infrastruktury pokusí nabídnout alternativy prostřednictvím jiné trasy.

8.   Provozovatel infrastruktury projedná návrh jízdního řádu sítě se zúčastněnými stranami. Mezi zúčastněné strany patří všichni, kdo požádali o kapacitu železniční infrastruktury, a ostatní osoby, které si přejí získat příležitost vyjádřit se k tomu, jak může jízdní řád sítě ovlivnit jejich schopnost získávat železniční služby v období platnosti jízdního řádu sítě.

9.   Provozovatel infrastruktury přijme vhodná opatření, aby vyřídil všechny vyjádřené připomínky.

1.   Provozovatelé infrastruktury přidělí kapacitu železniční infrastruktury postupem průběžného plánování alespoň železniční nákladní dopravě v souladu s lhůtami stanovenými v oddíle 6 přílohy I. Provozovatelé infrastruktury si pro tento účel vyhradí kapacitu v plánu nabídky kapacity uvedeném v článku 20.

Aniž jsou dotčeny články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování EU, přidělí kapacitu vyhrazenou v plánovacích dokumentech pro průběžné plánování provozovatel infrastruktury žadatelům postupem průběžného plánování. To nebrání provozovatelům infrastruktury v přidělování požadované kapacity postupem průběžného plánování v případech, kdy tato kapacita není vyhrazena v plánovacích dokumentech. Postup průběžného plánování nesmí z užívání relevantní železniční infrastruktury vylučovat jiné žadatele nebo služby.

2.   Práva na kapacitu udělená postupem průběžného plánování mohou zahrnovat:

Provozovatelé infrastruktury převedou práva na kapacitu udělená ve formě specifikací kapacity na trasy vlaků v souladu s oddílem 6 přílohy I.

3.   Provozovatelé infrastruktury a žadatelé mohou společně rozhodnout o změně specifikací kapacity udělených postupem průběžného plánování s cílem umožnit lepší využívání železniční infrastruktury. Tyto změny se nepovažují za změny práv na kapacitu, na něž se vztahuje pokuta pro účely článku 42. Na jiné změny práv na kapacitu přidělených postupem průběžného plánování se pokuta v souladu s článkem 42 vztahuje.

4.   Aniž je dotčen článek 20, přidělují provozovatelé infrastruktury kapacitu vyhrazenou pro postup průběžného plánování na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

5.   V souladu s pravidly a postupy stanovenými v článku 22 se provozovatelé infrastruktury co nejvíce pokusí nabídnout alternativní kapacitu pro žádosti v rámci průběžného plánování, pokud jsou tyto žádosti v rozporu s plánem nabídky kapacity uvedeným v článku 20. Pokud není možné nabídnout alternativu, může provozovatel infrastruktury odmítnout přidělit pro uvedené rozporné žádosti kapacitu. Žadatel má právo podat stížnost u regulačního subjektu.

6.   Provozovatel infrastruktury na základě oznámení regulačnímu subjektu zamítne žádosti v rámci průběžného plánování, pokud splňují charakteristiky kapacity, která se obvykle přiděluje rámcovými dohodami podle článku 33. Regulační subjekt o takových zamítnutích informuje síť ENRRB a zajistí soudržné uplatňování tohoto odstavce.

7.   Na základě zkušeností regulačních subjektů, příslušných orgánů, železničních podniků, provozovatelů infrastruktury a sítě ENRRB může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se postupu průběžného plánování s cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

1.   Provozovatel infrastruktury bez zbytečného prodlení, nejpozději však ve lhůtách stanovených v oddíle 7 přílohy I, odpoví na žádosti ad hoc o přidělení kapacity železniční infrastruktury podané kdykoli během období platnosti jízdního řádu sítě. Informace o využitelné zbývající kapacitě se v souladu s článkem 10 zpřístupní všem žadatelům, kteří mají zájem tuto kapacitu využívat.

Práva na kapacitu udělená postupem ad hoc mají formu tras vlaků.

2.   Přidělování kapacity železniční infrastruktury v reakci na žádosti ad hoc se řídí zásadou „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

1.   Provozovatelé infrastruktury se při plánování prací na železniční infrastruktuře v souladu s tímto článkem řídí časovým rozvrhem a požadavky stanovenými v oddílech 3 a 8 přílohy I.

2.   Při plánování prací na železniční infrastruktuře provozovatelé infrastruktury co nejvíce omezí dopad na předběžně plánovanou kapacitu zahrnutou v kapacitním modelu nebo v plánu nabídky kapacity.

3.   Pokud plánování omezení kapacity v důsledku prací na železniční infrastruktuře vyžaduje změnu přiděleného práva na kapacitu ve smyslu článku 41, učiní provozovatel infrastruktury vše pro to, aby dotčeným žadatelům poskytl alternativní kapacitu, která danému železničnímu podniku umožní provozovat dotčené spoje.

Za tím účelem informuje provozovatel infrastruktury všechny dotčené žadatele o zamýšlené změně dotčených práv na kapacitu. Nabídne jim práva na alternativní kapacitu nebo s nimi zahájí koordinaci s cílem dohodnout se na právech na alternativní kapacitu.

4.   Provozovatelé infrastruktury zahrnou do kapacitního modelu nebo do plánu nabídky kapacity omezení kapacity v důsledku prací na železniční infrastruktuře co nejdříve poté, co byla naplánována, bez ohledu na okamžik jejich plánování.

5.   Provozovatel infrastruktury se může odchýlit od lhůt stanovených v oddíle 3 tabulce 1 přílohy I a od požadavku zahrnout omezení kapacity s vysokým nebo významným dopadem do kapacitního modelu uvedeného v článku 19, pokud:

V uvedených případech provozovatel infrastruktury neprodleně konzultuje dotčené žadatele a provozovatele zařízení služeb a pravidelně je informuje o pokroku při obnovování běžného provozu.

Omezení kapacity, která znamenají změny práv na kapacitu po přidělení, musí splňovat požadavky stanovené v článku 41 a v oddíle 8 přílohy I.

1.   Pokud jsou v rámci souběžného přidělování kapacity podány protichůdné žádosti o kapacitu železniční infrastruktury, pokusí se provozovatel infrastruktury prostřednictvím jejich koordinace zajistit co nejlepší uspokojení všech požadavků.

2.   Pokud vznikne situace vyžadující koordinaci, pokusí se provozovatel infrastruktury uspokojit všechny žádosti o kapacitu železniční infrastruktury prostřednictvím koordinace a má právo v přiměřených mezích navrhnout kapacitu železniční infrastruktury lišící se od požadované. Provozovatel infrastruktury uvede příslušné meze ve své zprávě o síti. Síť ENIM vypracuje k uvedeným mezím pokyny a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

3.   Provozovatel infrastruktury se pokusí vyřešit všechny případné rozpory konzultací s dotčenými žadateli. Uvedené konzultace vycházejí z následujících informací, jež se poskytnou v přiměřené lhůtě, bezplatně a v elektronické podobě:

Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2, může provozovatel infrastruktury se souhlasem všech žadatelů navázat kontakt mezi všemi žadateli, kteří se potenciálně podílejí na řešení rozporu, aby usnadnil koordinaci žádostí o kapacitu železniční infrastruktury.

4.   Provozovatel infrastruktury stanoví ve své zprávě o síti zásady, jimiž se řídí koordinace žádostí o kapacitu pro železniční dopravu.

5.   Pokud nelze žádosti o kapacitu uspokojit bez koordinace, pokusí se provozovatel infrastruktury vyhovět všem žádostem jejich koordinací.

6.   V případě žádostí o kapacitu pro více sítí se mechanismus konsensuálního řešení rozporů stanovený v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku provádí v souladu s článkem 55 a je do něj zapojen koordinátor sítě.

7.   Síť ENIM vypracuje pokyny pro mechanismus konsensuálního řešení rozporů pro žádosti o kapacitu pro více sítí a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

1.   Pokud mechanismus konsensuálního řešení rozporů uvedený v článku 38 rozpor nevyřeší, přidělí provozovatelé infrastruktury kapacitu železniční infrastruktury za použití spravedlivé, transparentní a nediskriminační metodiky.

Provozovatel infrastruktury stanoví podrobnosti metodiky, včetně všech použitelných parametrických hodnot, ve zprávě o síti se zohledněním evropského rámce pro řízení kapacity. Parametrické hodnoty stanovené provozovatelem infrastruktury podléhají koordinaci v souladu s čl. 7e písm. c) směrnice 2012/34/EU.

2.   Metodika uvedená v odstavci 1 zahrnuje tyto kroky:

3.   Hodnocení uvedené v odst. 2 písm. b) vychází mimo jiné z těchto provozních, socioekonomických a environmentálních kritérií v závislosti na dostupnosti údajů a s přihlédnutím k technickým a provozním hlediskům a využívání železniční infrastruktury:

4.   Síť ENIM stanoví spravedlivou, transparentní a nediskriminační metodiku a vypracuje seznam parametrů týkajících se železniční dopravy a socioekonomických kritérií nezbytných pro posouzení uvedené v odstavci 3. V relevantních případech stanoví standardní parametrické hodnoty nebo rozmezí standardních hodnot. Síť ENIM zajistí, aby tyto parametrické hodnoty byly dostatečně testovány a kalibrovány v provozním kontextu.

Síť ENIM zahrne danou metodiku, seznam parametrů a standardní parametrické hodnoty do evropského rámce pro řízení kapacity.

V relevantních případech upraví provozovatel infrastruktury standardní parametrické hodnoty tak, aby zohledňovaly místní nebo celostátní okolnosti na základě přijatých přístupů a empirických důkazů, přičemž splní případné požadavky členského státu v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d).

5.   V rámci mechanismu formálního řešení rozporů se žádosti o práva na kapacitu pro více sítí zohledňují v plném rozsahu. Pokud se v souladu s odstavcem 4 použijí jiné vnitrostátní parametry, použijí se uvedené parametry pro příslušné úseky.

6.   V případě kolidujících žádostí o kapacitu zahrnujících železniční dopravu s podobnými charakteristikami a socioekonomickým profilem přidělí provozovatel infrastruktury kapacitu železniční infrastruktury na základě aukce nebo metodou, která umožní přístup co největšímu počtu žadatelů. Tato metoda se použije s výhradou schválení regulačním subjektem.

1.   Pro účely provádění článků 33 až 36 dodržují provozovatel infrastruktury a žadatelé časový rozvrh postupů přidělování kapacity stanovený v oddílech 4 až 7 přílohy I.

2.   Provozovatelé infrastruktury mohou rozhodnout o dobách a lhůtách pro časový rozvrh přidělování kapacity pro mezinárodní vlakové služby, které se liší od dob a lhůt uvedených v tomto nařízení a v bodě 2 písm. b) přílohy VI směrnice 2012/34/EU, pokud:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny dob a lhůt stanovených v oddílech 4 až 7 přílohy I a v mezích rámce stanoveného v článcích 33 až 36 úpravy milníků a období stanovených v uvedených ustanoveních, pokud se uvedené prvky ukáží neefektivními nebo se stanou příčinou závažných obtíží při provádění, s přihlédnutím ke zkušenostem provozovatelů infrastruktury a žadatelů, s cílem racionalizovat postupy přidělování kapacity, zajistit efektivní postupy přidělování a uspokojit plánovací, provozní, technické a obchodní zájmy dotčených zúčastněných stran v souvislosti s plánováním a přidělováním kapacity.

1.   Provozovatelé infrastruktury mohou z vlastního podnětu změnit práva na kapacitu přidělená žadateli pouze v souladu s tímto nařízením. Žadatelé mohou požádat o změnu přidělené kapacity kdykoli.

V případě změn přidělených práv na kapacitu se použije článek 42 a provozovatelé infrastruktury neprodleně aktualizují jízdní řád sítě uvedený v článku 32.

2.   Po přidělení práv na kapacitu provozovatelé infrastruktury v souladu se zásadami stanovenými v čl. 2 odst. 4 změny práv na kapacitu co nejvíce omezí. Stejně tak žadatelé co nejvíce omezí své žádosti o změnu těchto práv na kapacitu.

3.   Změny práv na kapacitu zahrnují případy, kdy provozovatel infrastruktury nemůže umožnit jízdu vlaku v souladu s přiděleným právem na kapacitu a má dostatek času nabídnout žadateli právo na alternativní kapacitu poté, co žadatele informoval o potřebě změny.

4.   Zrušení práv na kapacitu se rovněž považuje za specifický typ změny.

5.   V případě změny práv na kapacitu mohou provozovatelé infrastruktury uplatnit kratší lhůty pro přidělení těchto práv, než jaké jsou uvedeny v oddíle 8 přílohy I. Provozovatelé infrastruktury uvedou ve zprávě o síti informace o době potřebné k vytvoření trasy vlaku.

6.   Pravidla a postupy, které se použijí v případě změny práva na kapacitu, musí zohledňovat dopad změny práva na kapacitu z provozního a obchodního hlediska. Za tímto účelem provozovatelé infrastruktury kategorizují změny na základě jejich dopadu a identifikují kategorie změn, které mají významný dopad, s přihlédnutím k postupům přijatým sítí ENIM na základě odstavce 10.

7.   V případě změny práva na kapacitu pro více sítí vynaloží dotčení provozovatelé infrastruktury veškeré přiměřené úsilí, aby zajistili soulad mezi právy na kapacitu pro celou jízdu vlaku.

Zrušení z důvodu vyšší moci v jedné síti se považuje za zrušení z důvodu vyšší moci pro právo na kapacitu na celé trase, na niž se vztahuje.

Provozovatel infrastruktury, který provádí změnu práva na kapacitu pro více sítí, se koordinuje a odpovídá za postup přidělení práva na alternativní kapacitu pro více sítí s ostatními dotčenými provozovateli infrastruktury a informuje žadatele a všechny dotčené strany o výsledku koordinace. Uvedeným výsledkem je buď přidělení práva na alternativní kapacitu pro více sítí, nebo informace, že žádné právo na alternativní kapacitu není k dispozici.

8.   Pro účely tohoto nařízení se nevyužití přiděleného práva na kapacitu železničními podniky považuje za rovnocenné zrušení v den jízdy dotčeného vlaku.

9.   Pokud provozovatel infrastruktury změní udělené právo na kapacitu, neprodleně o tom informuje žadatele a dotčený železniční podnik.

Provozovatel infrastruktury nabídne žadateli práva na alternativní kapacitu ve lhůtách stanovených v oddíle 8 přílohy I. Pokud to není možné, poskytne žadateli relevantní informace, které mu umožní podat novou žádost o kapacitu železniční infrastruktury. V relevantních případech tyto informace odkáží na plán nabídky kapacity uvedený v článku 20 a na plánování opatření pro případ narušení provozu uvedené v článku 21.

10.   Síť ENIM připraví a přijme jednotné postupy pro správu změn práv na kapacitu po přidělení a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

Tyto postupy stanoví kritéria pro rozlišování mezi změnami podle jejich dopadu z obchodního a provozního hlediska, včetně kritérií pro kategorizaci změn, které mají významný dopad.

Za účelem kategorizace změny jako změny s významným dopadem zohledňuje síť ENIM kromě jiných faktorů schopnost železničního podniku poskytovat službu v souladu se svými smluvními závazky, zpoždění při odjezdu nebo změny trasy, které mají za následek zvýšení vzdálenosti, doby jízdy, poplatků za přístup k infrastruktuře nebo jiných souvisejících nákladů, jakož i prahové hodnoty pro tyto změny.

11.   Do 12. prosince 2027 přijme Komise v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci, jimiž změní oddíl 8 přílohy I s cílem zajistit efektivní procesy přizpůsobení a nového naplánování s přihlédnutím k plánovacím, provozním, technickým a obchodním hlediskům dotčených zúčastněných stran. Komise přitom zváží zavedení intervalů pro nové naplánování pro menší práce, které nejsou klasifikovány jako práce se závažným, vysokým nebo středním dopadem, a zohlední rovněž zkušenosti provozovatelů infrastruktury a žadatelů.

1.   Pokud provozovatel infrastruktury nebo žadatel nesplní své závazky týkající se přiděleného práva na kapacitu a pokud to má za následek změnu, která je kategorizována jako významná v souladu s čl. 41 odst. 6, zaplatí druhé straně pokutu. Pokuta musí být účinná, přiměřená, odrazující a nediskriminační.

2.   Pokuta uvedená v odstavci 1 není splatná za těchto okolností:

3.   Výše pokuty se stanoví v rozmezí od minimální do maximální výše stanovené v příloze IV. Provozovatelé infrastruktury stanoví ve zprávě o síti výši pokuty, kterou mají hradit provozovatel infrastruktury a žadatel, pod podmínkou schválení regulačním subjektem.

4.   Pokuta, kterou má hradit provozovatel infrastruktury, se nerozlišuje podle tržního segmentu železniční dopravy. Pokuta, kterou má hradit žadatel, se podle tržního segmentu železniční dopravy rozlišuje.

5.   Pokuta může být upravena koeficientem v rozmezí od 0,1 do 2 v závislosti na dopadu změny a v souladu s těmito kritérii:

Maximální úpravu lze uplatnit pouze v situacích, kdy je právo na kapacitu zrušeno.

6.   Síť ENIM na základě kritérií stanovených v odstavci 5 vypracuje pokyny pro uplatňování odstupňování pokuty a zahrne je do evropského rámce pro řízení kapacity.

Provozovatel infrastruktury určuje úrovně úpravy na základě těchto pokynů.

7.   Provozovatel infrastruktury ve zprávě o síti stanoví úrovně úpravy, jež se mají uplatnit na pokuty, které mají hradit provozovatel infrastruktury a žadatel, pod podmínkou schválení regulačním subjektem.

8.   V případě práva na kapacitu pro více sítí se celková pokuta vypočítá sečtením výše pokut, včetně úpravy, v každé ze sítí, přičemž se zohlední, že:

9.   Provozovatel infrastruktury nebo žadatel mají právo příslušnému regulačnímu subjektu předložil spor o změnu práva na kapacitu nebo o zaplacení pokuty. Regulační subjekt rozhodne neprodleně, nejpozději však jeden měsíc po shromáždění všech informací nezbytných k posouzení příčiny změny.

10.   V případě práva na kapacitu pro jednu síť rozhoduje regulační subjekt členského státu daného práva na kapacitu.

V případě práv na kapacitu pro více sítí rozhoduje regulační subjekt odpovědný za provozovatele infrastruktury, který působí jako jediné kontaktní místo podle článku 30.

Regulační subjekty o takových rozhodnutích informují síť ENRRB a mohou je s ní konzultovat. Při konzultaci poskytuje síť ENRRB regulačním subjektům poradenství s cílem zajistit, aby tato rozhodnutí byla soudržná a založená na společně uznávaných zásadách.

11.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75za účelem změny přílohy IV s cílem přizpůsobit minimální a maximální výši pokuty míře inflace. Přezkum výše pokut se provádí každé dva roky odkazem na míru inflace měřenou prostřednictvím evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. První přezkum výše pokut se provede v roce 2033.

1.   V případě narušení železniční sítě uvedeného v článku 48 nebo v případě krizové situace podle článku 49 vynaloží dotčený provozovatel nebo provozovatelé infrastruktury veškeré možné úsilí, aby nově naplánovali provoz, jehož se narušení týká. Za tím účelem přidělí kapacitu železniční infrastruktury s přihlédnutím k pokynům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, na základě plánů opatření pro případ narušení provozu vypracovaných v souladu s článkem 21 a v úzké koordinaci s provozními zúčastněnými stranami a s případnými dalšími dotčenými zúčastněnými stranami.

2.   Síť ENIM vypracuje a přijme pokyny pro řízení a přidělování kapacity infrastruktury v případě narušení sítě podle článku 48 a zahrne je do evropského rámce pro koordinaci řízení přeshraničního provozu, řízení narušení provozu a krizového řízení. Síť ENIM zejména vypracuje pokyny pro uplatňování procesu řízení narušení provozu a zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

Pokud se uplatní proces řízení narušení provozu, vypracuje síť ENIM pokyny k postupům, které se mají použít, včetně případného použití mechanismu konsensuálního řešení rozporů podle článku 38 a mechanismu formálního řešení rozporů podle článku 39. Síť ENIM zahrne uvedené pokyny do evropského rámce pro koordinaci řízení přeshraničního provozu, řízení narušení provozu a krizového řízení podle článku 46.

3.   Provozovatelé infrastruktury a žadatelé mohou dobrovolně uzavřít dohody o nahrazení některých práv na kapacitu v případě narušení železniční sítě podle článku 48. Takové dohody se uvedou v plánu opatření pro případ narušení provozu podle článku 21.

4.   Pokud má narušení sítě uvedené v článku 48 vliv na dopravu na více než jedné síti, koordinují dotčení provozovatelé infrastruktury přidělování alternativní kapacity v souladu s článkem 55 a s přihlédnutím k evropskému rámci pro koordinaci řízení přeshraničního provozu, řízení narušení provozu a krizového řízení podle článku 46.

1.   Funkce a pravomoci regulačních subjektů stanovené v článku 56 směrnice 2012/34/EU se vykonávají v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení. Regulační subjekt zejména sleduje činnosti provozovatelů infrastruktury uvedené v kapitolách II až V tohoto nařízení a z vlastního podnětu a s cílem zabránit diskriminaci žadatelů ověřuje dodržování tohoto nařízení.

2.   Žadatel, včetně celostátního, regionálního nebo místního orgánu odpovědného za železniční dopravu, má právo na odvolání k regulačnímu subjektu postupem stanoveným v článku 56 směrnice 2012/34/EU, pokud se domnívá, že s ním provozovatel infrastruktury při vykonávání svých činností stanovených v kapitolách II až V tohoto nařízení nejednal poctivě, diskriminoval ho nebo ho jinak poškodil.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení spolupracují regulační subjekty v rámci sítě ENRRB zřízené podle čl. 57 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, a to i prostřednictvím společných konzultací a šetření, přijímáním stanovisek nebo doporučení nebo jinými příslušnými činnostmi. Regulační subjekty poskytnou síti ENRRB všechny požadované informace v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.

Při činnosti v oblasti působnosti tohoto nařízení má síť ENRRB úkoly a povinnosti a organizuje svou práci, jak je stanoveno v tomto oddíle.

2.   V případě stížnosti nebo šetření z vlastního podnětu v záležitosti, která spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení a která má vliv na přístup k železničním sítím nebo jejich využívání ve více než jednom členském státě, informuje dotčený regulační subjekt o stížnosti nebo šetření síť ENRRB a Komisi.

3.   Regulační subjekt může síti ENRRB předat jakoukoli relevantní záležitost, stížnost nebo šetření za účelem výměny názorů nebo přijetí stanoviska či doporučení.

4.   Při rozhodování o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, které mají dopad na přístup k železničním sítím nebo na jejich využívání ve více než jednom členském státě, spolupracují dotčené regulační subjekty, koordinovány sítí ENRRB, s cílem zajistit soudržnost svých příslušných rozhodnutí. Za tímto účelem dotčené regulační subjekty plní své funkce v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a článkem 56 směrnice 2012/34/EU. Zohlední všechna relevantní stanoviska a doporučení přijatá sítí ENRRB a poskytnou jí tato rozhodnutí.

5.   Pokud regulační subjekt přijme rozhodnutí, které se odchyluje od jakéhokoli příslušného stanoviska nebo doporučení sítě ENRRB, nebo pokud odmítne přijmout rozhodnutí, poskytne jí vysvětlení, v němž uvede rozdíly a své důvody, proč se jejími stanovisky nebo doporučeními neřídil, a příslušné vysvětlení zahrne do svého rozhodnutí.

6.   Regulační subjekty konzultované sítí ENRRB odpovídají ve lhůtách jí stanovených a na její žádost poskytnou veškeré informace, které jsou podle svého vnitrostátního práva oprávněny požadovat. Tyto informace mohou být použity pouze pro účely činností prováděných regulačními subjekty v souladu s tímto nařízením.

7.   Provozovatelé infrastruktury bez prodlení předloží veškeré informace nezbytné pro účely vyřízení stížnosti či provedení šetření podle tohoto článku a požadované regulačním subjektem členského státu, v němž se provozovatel infrastruktury nachází. Regulační subjekty mají právo vyžádat si od sítě ENIM informace o šetřeních ve své působnosti. Regulační subjekty jsou oprávněny předávat takové informace síti ENRRB.

8.   Zdroje nezbytné pro fungování sítě ENRRB poskytují železniční regulační subjekty.

1.   Vedle úkolů podle směrnice 2012/34/EU má síť ENRRB rovněž úkoly a povinnosti stanovené v tomto nařízení. Síť ENRRB zveřejní všechna stanoviska nebo doporučení, která přijala. Síť ENRRB nemá žádné pravomoci v oblasti tvorby politik ani regulační pravomoci.

2.   Síť ENRRB v relevantních případech koordinuje všechny činnosti spolupráce železničních regulačních subjektů, jak je stanoveno v článku 68, a podporuje slaďování rozhodnutí regulačních subjektů v souvislosti s přeshraniční železniční dopravou.

3.   Provozní zúčastněné strany mohou informovat síť ENRRB o otázkách spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, které mohou mít vliv na přístup k železniční infrastruktuře nebo na její využívání ve více než jednom členském státě. Pokud síť ENRRB takové informace obdrží, neprodleně je postoupí příslušnému regulačnímu subjektu nebo subjektům.

Síť ENRRB může rozhodnout, že k těmto otázkám přijme stanovisko nebo doporučení. V takových případech síť ENRRB neprodleně o tomto záměru informuje dotčené regulační subjekty.

4.   Síť ENRRB předloží své stanovisko nebo doporučení dotčeným regulačním subjektům do čtyř týdnů od obdržení všech relevantních informací týkajících se dané otázky. Síť ENRRB může tuto lhůtu v případě zvláště složitých záležitostí prodloužit.

5.   Síť ENRRB může na žádost žadatelů nebo z vlastního podnětu přijímat stanoviska a doporučení k rozhodnutím přijatým sítí ENIM nebo koordinátorem sítě. Při přijímání stanoviska nebo doporučení podle tohoto odstavce informuje dotčené regulační subjekty.

6.   Síť ENRRB vypracuje společné zásady a postupy pro přijímání rozhodnutí regulačními subjekty, k nimž jsou tyto subjekty zmocněny podle tohoto nařízení.

7.   Síť ENRRB poskytuje Komisi svá stanoviska nebo doporučení k případným nedostatkům procesu koordinace uvedeného v článku 16 a na žádost Komise k nouzovým opatřením přijatým členskými státy, která mají významný dopad na přeshraniční provoz, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 5.

8.   Síť ENRRB předloží síti ENIM své stanovisko nebo doporučení k pokynům vypracovaným sítí ENIM, pokud jde o okolnosti odvodňující uložení pokuty, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 6.

9.   Síť ENRRB může vydávat stanoviska z vlastního podnětu k záležitostem, které spadají do její působnosti.

1.   Členy rady jsou regulační subjekty z každého členského státu, který má v provozu železniční síť. Tyto subjekty jmenují do rady zástupce a náhradníka.

Komise je členem rady bez hlasovacího práva a jmenuje do rady zástupce a náhradníka.

2.   Členové rady a jejich náhradníci jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie bez ohledu na konkrétní státní nebo osobní zájmy. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, osoby nebo subjektu.

3.   Sekretariát sítě ENRRB zveřejňuje aktuální seznam členů rady a jejich náhradníků spolu s jejich prohlášeními o zájmech a kontaktními údaji.

4.   Rada přijme a zveřejní svůj jednací řád, který schvaluje Komise. Jednací řád může stanovit podrobnější pravidla hlasování, zejména postup hlasování o naléhavých záležitostech.

5.   Rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů, pokud není v jednacím řádu stanoveno jinak. Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti zástupce člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

6.   Radě spolupředsedá Komise a jeden člen rady zvolený radou. Komise je stálým spolupředsedou rady a druhý spolupředseda je volen na období dvou let.

7.   Sekretariát zajišťuje služby nezbytné pro organizaci zasedání a práci rady.

8.   V souladu s jednacím řádem rady může rada rozhodnout o zřízení pracovních skupin za účelem organizace práce sítě ENRRB na konkrétních tématech souvisejících s prováděním tohoto nařízení, zejména na záležitostech týkajících se výkonnosti služeb železniční infrastruktury.

Pracovní skupiny jsou otevřeny účasti odborníků ze železničních regulačních subjektů a Komise. Odborníci z provozních zúčastněných stran a z jiných veřejných nebo soukromých subjektů mohou být k účasti v těchto pracovních skupinách přizváni ad hoc.

1.   Rada plní všechny úkoly sítě ENRRB stanovené v tomto nařízení.

2.   Rada zejména: