(EU) 2026/1139Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1139 ze dne 20. května 2026, kterým se mění nařízení (EU) 2021/691, pokud jde o pracovníky bezprostředně ohrožené propouštěním v podnicích procházejících restrukturalizací

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (4) byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) na dobu trvání víceletého finančního rámce 2007-2013. EFG byl zřízen, aby Unie mohla projevit solidaritu s pracovníky, kteří jsou propouštěni v důsledku významných strukturálních změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

(2)

Jako součást Plánu evropské hospodářské obnovy stanoveného ve sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 byla oblast působnosti EFG v roce 2009 rozšířena o podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (5) byl zřízen EFG na období víceletého finančního rámce 2014-2020. Uvedeným nařízením byla rovněž rozšířena oblast působnosti EFG tak, aby v ní bylo zahrnuto také propouštění v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. Uvedené nařízení bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (6), kterým bylo umožněno, aby se EFG výjimečně vztahoval na kolektivní žádosti zahrnující malé a střední podniky nacházející se v jednom regionu a působící v různých hospodářských odvětvích vymezených na úrovni NACE Revize 2 zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (7), pokud žádající členský stát prokáže, že tyto podniky jsou hlavním nebo jediným druhem podnikatelů v daném regionu.

(4)

Nařízením (EU) 2021/691 byl zřízen EFG na období víceletého finančního rámce 2021-2027. Aby byl EFG schopen pohotověji reagovat na rychle se měnící ekonomické výzvy v globalizované ekonomice, byla oblast působnosti tohoto fondu znovu rozšířena tak, aby do ní spadala jakákoli rozsáhlá restrukturalizace bez ohledu na její příčiny. Byla zavedena prahová hodnota pro poskytnutí pomoci, která je nižší, než ta podle nařízení (EU) č. 1309/2013, aby byla lépe zohledněna skutečná situace v méně obydlených regionech. S ohledem na souběžnou digitální a ekologickou transformaci byla opatření, která na tuto transformaci příjemce připravují, považována za povinné prvky všech koordinovaných balíčků individualizovaných služeb (dále jen „koordinovaný balíček“) nabízených příjemcům. Dále byly výše míry spolufinancování přizpůsobeny nejvyšší míře spolufinancování z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8) v dotčeném členském státě. Vedle toho byl zaveden povinný průzkum mezi příjemci.

(5)

Hlavním nástrojem Unie pro pomoc pracovníkům dotčeným nutností se hospodářsky přizpůsobit globalizaci a restrukturalizacemi je ESF+, jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem. Účelem EFG je poskytovat pomoc v reakci na nečekanou významnou restrukturalizaci reakčním způsobem. Nastavení pomoci pracovníkům, kteří jsou dotčeni restrukturalizací, však náležitě neodráží skutečnost, že rozsáhlé restrukturalizace obvykle probíhají dlouho. Členské státy mohou ESF+ využívat k prohlubování dovedností a změně kvalifikace pracovníků, avšak tento fond neposkytuje podporu pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovníků čelících mimořádným situacím, jako jsou situace, kdy se pracovníci nachází v bezprostředním ohrožení propouštěním. Podniky, v nichž jsou dotčení pracovníci zaměstnáni, se často nacházejí v hospodářských obtížích, a proto samy nemohou takovou pomoc poskytovat.

(6)

Unie čelí stále nerovnější hospodářské soutěži se třetími zeměmi, které nemají stejné standardy v oblasti pracovních práv nebo které nedodržují stejnou úroveň ochrany bezpečnosti a životního prostředí. Je třeba podpořit podniky v Unii v jejich boji proti nekalé soutěži a chránit pracovníky před jejími negativními důsledky.

(7)

Úloha EFG jako flexibilního nástroje, který poskytuje pomoc pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku rozsáhlé restrukturalizace, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání, je i nadále důležitá. Je důležité, aby Unie nadále poskytovala zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění důstojného a udržitelného opětovného zaměstnání pracovníků propuštěných v oblastech, v odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Je nezbytné, aby Unie zajistila svou udržitelnou prosperitu, strategickou autonomii a konkurenceschopnost a zároveň zachovala své jedinečné sociálně tržní hospodářství, podporovala pracovníky a podniky s cílem zajistit spravedlivou souběžnou digitální a ekologickou transformaci, udržela pracovní místa v Unii a zachovala demokracii, hospodářskou bezpečnost a svou geopolitickou pozici. S cílem zaručit budoucnost Unie jako hospodářské mocnosti a dosahovat pokroku v souběžné digitální a ekologické transformaci je nezbytné podporovat pracovníky, kteří jsou v podnicích procházejících restrukturalizací bezprostředně ohroženi propouštěním, aby měli možnost získat dovednosti, jež by jim pomohly přejít buď na jinou pracovní pozici v rámci jejich stávajícího podniku, nebo do jiného podniku.

(8)

Prochází-li podnik významnou restrukturalizací, často způsobí restrukturalizaci i svých přímých dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou jeho odběrateli. V takových případech by pro podporu z EFG měli být způsobilí rovněž pracovníci bezprostředně ohrožení propouštěním u těchto přímých dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku, pokud žádající podnik souhlasí s tím, že je zahrne do žádosti o podporu z EFG předložené členskému státu. K plánovanému hromadnému propouštění u přímých dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli žádajícího podniku, kteří jsou zahrnuti v žádosti o podporu z EFG, by mělo dojít v témže členském státě, v němž má dojít k plánovanému hromadnému propouštění u žádajícího podniku, a měla by mezi nimi být doložena jasná příčinná souvislost. Žádající podnik by měl kritéria pro pomoc splňovat sám o sobě, bez odkazu ve své žádosti na přímé dodavatele nebo výrobce, kteří jsou jeho odběrateli. Žádající podnik by měl převzít plnou a výlučnou odpovědnost za podání žádosti, poskytnutí všech nezbytných informací členským státům, poskytnutí vnitrostátního spolufinancování a provedení koordinovaného balíčku.

(9)

EFG by měl podporovat pracovníky rozvojem přenositelných dovedností s cílem zabránit propouštění a umožnit hladký přechod do nového zaměstnání. Je proto nutné změnit nařízení (EU) 2021/691 tak, aby bylo z EFG možno poskytovat pomoc rovněž pracovníkům bezprostředně ohroženým propouštěním v podnicích procházejících restrukturalizací, v příslušných případech včetně jejich přímých dodavatelů a výrobců, kteří jsou jejich odběrateli. Vzhledem k tomu, že tito pracovníci jsou stále v aktivním zaměstnání, měl by mít jejich zaměstnavatel možnost požádat o pomoc prostřednictvím příslušných orgánů členských států. Vzhledem k tomu, že EFG je prováděn ve sdíleném řízení, měly by mít orgány členských států možnost požádat o spolufinancování z EFG poté, co obdrží žádost o podporu od podniku, pokud tento podnik souhlasí s poskytnutím vnitrostátního spolufinancování. Pokud je finanční příspěvek z EFG poskytnut, měl by dotčený členský stát danému podniku poskytnout požadované finanční prostředky do deseti pracovních dnů od jejich obdržení. Podnik by měl členskému státu zpřístupnit veškeré informace nutné pro vypracování závěrečné zprávy o provádění příslušného finančního příspěvku, a to nejpozději šest měsíců po ukončení provádění pomoci. Komise by měla připravit průzkum mezi příjemci a žádající podnik by měl k tomuto průzkumu umožnit přístup všem pracovníkům, kteří se zúčastnili opatření spolufinancovaných EFG, a v příslušných případech i zástupcům pracovníků.

(10)

S cílem zmírnit finanční rizika a omezit závazky související s prováděním koordinovaného balíčku by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že před podáním žádosti Komisi provedou finanční a správní kontroly, které jsou účinné a přiměřené (dále jen „předběžné kontroly“).

(11)

Komise a členské státy by měly plnit své povinnosti způsobem, který zohledňuje administrativní náklady vzniklé podnikům při přípravě žádosti a vnitrostátním orgánům při jejím vyřizování a který je přiměřený odhadovaným finančním rizikům spojeným s žádostí.

(12)

Procesy restrukturalizace by měly mimo jiné podporovat ekonomickou udržitelnost podniku a dlouhodobou stabilitu z hlediska zaměstnanosti, čímž se posílí konkurenceschopnost Unie. Plány restrukturalizace by proto měly předvídat a řešit změny co nejdříve s cílem zabránit platební neschopnosti a ztrátě pracovních míst, a zároveň by měly již v rané fázi zapojovat zástupce pracovníků a případně odborové svazy. Rozhodnutí podniku podat žádost o podporu z EFG by mělo být přijato a návrh koordinovaného balíčku individualizovaných opatření by měl být navržen na základě konzultací s cílovými příjemci, jejich zástupci a případně se sociálními partnery, aby bylo zajištěno respektování práv pracovníků na informace a konzultace v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy i kvalita a relevantnost opatření.

(13)

Žádosti o finanční podporu, do nichž jsou zapojeny podniky procházející restrukturalizací nacházející se na malých trzích práce nebo do nichž jsou zapojeny pouze malé a střední podniky, by mělo být možné považovat za přípustné, i když nejsou zcela splněna všechna kritéria způsobilosti. V takových případech by měly být důvody nesplnění všech kritérií v žádosti řádně odůvodněny.

(14)

Podpora poskytovaná pracovníkům bezprostředně ohroženým propouštěním v podnicích procházejících restrukturalizací by měla doplňovat stávající formy podpory dostupné v rámci vnitrostátních opatření nebo v kolektivních smlouvách. Změna kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků by měly přispět mimo jiné k vytváření kvalitních pracovních míst, důstojným pracovním podmínkám a souběžné digitální a ekologické transformaci. Režimy zkrácené pracovní doby by neměly být způsobilé pro podporu z EFG, neboť nesouvisejí s propouštěním, ale s dočasným omezením práce. Pokud to vnitrostátní opatření umožňují, měl by mít žádající podnik možnost zadat poskytnutí koordinovaného balíčku individualizovaných opatření nebo jeho částí subdodavateli.

(15)

Míra spolufinancování opatření zaměřených na pracovníky bezprostředně ohrožené propouštěním v podnicích procházejících restrukturalizací by se měla rovnat míře spolufinancování pomoci z EFG propuštěným pracovníkům. Vnitrostátní spolufinancování by měly poskytovat podniky, které žádají o podporu z EFG. Pokud žádající podnik souhlasí s tím, že do žádosti o podporu z EFG zahrne pracovníky svých přímých dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou jeho odběrateli, může tento souhlas podmínit příspěvky těchto přímých dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou jeho odběrateli, úměrnými podpoře, kterou obdrželi jejich pracovníci.

(16)

Míra spolufinancování výdajů vynaložených členským státem v souvislosti s žádostmi o podporu z EFG a jejich zpracováním, včetně administrativních nákladů a nákladů na pracovníky spojených s předběžnými kontrolami a s přípravnými, řídícími, informačními a propagačními a kontrolními a vykazovacími činnostmi, by měla činit 100 %.

(17)

Vzhledem k tomu, že pracovníci bezprostředně ohrožení propouštěním jsou stále v aktivním zaměstnání, měla by být způsobilá pouze ta opatření aktivní politiky trhu práce, která jim umožní změnu kvalifikace nebo prohlubování dovedností, nebo která poskytují poradenství nebo mentorství, včetně opatření zaměřených na pracovníky, kteří by jednou mohli zahájit vlastní podnikání. Proto by neměly být způsobilé ani příspěvky, ani granty pro začínající podniky (start-up).

(18)

Pracovníci bezprostředně ohrožení propouštěním, kteří jsou příjemci pomoci z EFG, by měli být pro tuto pomoc nadále způsobilí jako součást pracovníků bezprostředně ohrožených propouštěním i v případě, že je jejich pracovněprávní vztah ukončen. Měli by rovněž zůstat způsobilí pro případné nové žádosti příslušných členských států o podporu propuštěných pracovníků ze stejného podniku.

(19)

Vzhledem k tomu, že Komise při provádění nařízení (EU) 2021/691 plní stále více úkolů, měla by mít možnost požádat o technickou pomoc až do výše 1,5 % celkové maximální roční částky z EFG. Tato zvýšená maximální výše je odůvodněná i proto, že maximální roční částka z EFG byla snížena v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce 2021-2027 v polovině období.

(20)

Vzhledem k tomu, že členské státy využívají podporu z EFG nerovnoměrně, měla by Komise podporovat její využívání zvýšením povědomí o dostupných možnostech financování. Komise by navíc měla členským státům pomáhat vydáváním technických pokynů a šířením osvědčených postupů.

(21)

Vzhledem k rozsahu a četnosti restrukturalizací v posledních letech panují obavy, že by stávající rozpočet EFG nemusel být dostatečný k uspokojení všech žádostí týkajících se propuštěných pracovníků a pracovníků bezprostředně dotčených propouštěním. Proto by mělo být za účelem zajištění vyváženého využívání EFG minimálně 40 % maximální roční částky EFG vyhrazeno na žádosti týkající se ukončení činnosti propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných. Kromě toho by měl být jakýkoli finanční příspěvek pracovníkům bezprostředně ohroženým propouštěním zastropován, a to ve vztahu k podniku, danému členskému státu a rozpočtovému roku.

(22)

S cílem poskytnout rychlou podporu pracovníkům bezprostředně dotčeným propouštěním ve světle skutečnosti, že platnost nařízení (EU) 2021/691 skončí na konci roku 2027, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 3 se mění takto:

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

V článku 5 se v prvním pododstavci návětí nahrazuje tímto:

„Žádající členský stát uvede způsob používaný pro stanovení počtu propuštěných pracovníků a samostatně výdělečných osob, které přestaly vykonávat svou činnost, pro účely článku 4 k jednomu nebo několika z těchto dní:“.

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

7)

Článek 6 se mění takto:

8)

Článek 7 se mění takto:

9)

Článek 8 se mění takto:

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

11)

Článek 11 se mění takto:

12)

Článek 13 se mění takto:

13)

V článku 14 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

14)

V článku 15 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

15)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

16)

V článku 17 se doplňuje nový odstavec, který zní:

17)

V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:

18)

V článku 22 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

19)

V příloze II bodu 2) se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„V případech podle čl. 6 prvního pododstavce písm. c) je ukazatel podle prvního pododstavce písm. a) tohoto bodu rozčleněn do následujících zaměstnání: