(EU) 2026/1063Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1063 ze dne 12. května 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 15. září 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 8. srpna 2025 podaly společnosti Freudenberg Performance Materials a Johns Manville (dále jen „žadatelé“), jediní známí výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Unii. Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením (EU) 2025/2409 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, známé vyvážející výrobce a čínskou vládu, známé dovozce a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se jej zúčastnili.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Po zahájení předložila připomínky Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz textilu (dále jen „CCCT“) (4) a dovozce Iko Europe NV.

(7)

Komora CCCT se domnívala, že objem dovozu z ČLR byl stanoven na nespolehlivém základě, protože žadatelé použili metodu odhadu, nikoli údaje získané přímo od Eurostatu. Rovněž uvedla, že údajné nízké ceny čínského dovozu byly založeny na selektivně vybraných a nedůsledně použitých údajích, jako jsou cenové nabídky a údaje o dovozu. Komora CCCT na závěr uvedla, že důkazy shromážděné k prokázání cenového podbízení a prodeje pod cenou byly nedostatečné, částečně kvůli nespolehlivosti použitých údajů o dovozu.

(8)

Komise nejprve uvedla, že podnět přezkoumala v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že byly splněny podmínky pro zahájení šetření, tj. že existovaly dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi údajně dumpingovým dovozem a údajnou újmou, aby bylo možné zahájit šetření.

(9)

Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, nakolik jsou žadatelům rozumně dostupné. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení šetření („dostatečné“ důkazy) se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti, mohou přesto postačovat k zahájení šetření.

(10)

Komise se domnívala, že tvrzení komory CCCT jde nad rámec požadavků čl. 5 odst. 3 základního nařízení, neboť úkolem Komise ve fázi zahájení řízení je přezkoumat přesnost a přiměřenost důkazů předložených žadatelem a určit, zda existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení řízení. Komise měla za to, že metoda použitá pro výpočet objemu dovozu je dostatečně spolehlivá, aby mohla být použita k zahájení šetření. Kódy KN, pod kterými je dovážen výrobek, který je předmětem šetření, se vztahují i na výrobky, které nespadají do rozsahu šetření. Statistiky Eurostatu proto nemohly být ke stanovení objemu dovozu a podílů na trhu použity. Jak bylo vysvětleno v podnětu, žadatelé určili dovoz na základě celkové poptávky v Unii snížené o prodej výrobců v Unii. Celkový dovoz byl pak na základě vyhodnocení údajů Eurostatu rozdělen na dovoz z Číny a z ostatních zemí. Výsledné údaje byly následně porovnány s dostupnými informacemi o trhu. Pokud jde o dovozní ceny, z povahy vypracování podnětu vyplývá, že žadatelé nejsou v situaci, kdy by mohli shromažďovat primární přímé důkazy k jednotlivým transakcím. Proto se museli uchýlit k jiným metodám sběru údajů a Komise měla za to, že kritéria dostatečných důkazů byla při zahájení splněna. Podle názoru Komise tedy předložené důkazy postačovaly k zahájení šetření. Domnívala se, že ceny, jako jsou např. cenové nabídky, jsou k výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou dostatečně objektivní, a tudíž i dostatečně spolehlivé.

(11)

Komora CCCT rovněž zpochybnila negativní dopad, který měl dovoz z ČLR na výrobce v Unii. Za prvé, jak již komora CCCT naznačila v 7. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že dovozní ceny nebyly spolehlivé, nebylo možné prokázat příčinnou souvislost mezi dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Kromě toho komora CCCT zmínila i další činitele, jako jsou ceny PET granulí, hlavní suroviny, které rovněž přispěly k újmě utrpěné výrobním odvětvím Unie, čímž zpochybnila příčinnou souvislost.

(12)

Komise měla za to, že žadatelé dostatečně důkazy prokázali cenové podbízení a prodej pod cenou, jakož i souvislost mezi dovozem z Číny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(13)

Po zahájení šetření předložili dodavatelé dodávající výrobnímu odvětví EU (BASF, Cargill, Corepla, Synthomer, Valmieras Stikla Skiedra) na podporu šetření své připomínky. Podporu vyjádřila také italská sdružení recyklátorů plastů ASSORIMAP a Plastics Recyclers Europe, která upozornila na to, že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond mají význam pro recyklaci PET. Podporu vyjádřilo polské sdružení střešních membrán (uživatelé výrobku, který je předmětem šetření), stejně jako evropské sdružení netkaných textilií EDANA. Obavy vyjádřil německý uživatel, který zdůraznil, že čínský dovoz je významný pro zajištění bezpečnosti dodávek.

(14)

V reakci na zahájení řízení požádal dovozce/uživatel Iko Europe NV o vyloučení výrobku. Toto tvrzení je podrobněji popsáno v oddíle 2.4 níže.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise sice neobdržela žádné připomínky, nakonec však rozhodla o tom, že výběr vzorku výrobců v Unii není nutný, jelikož tři známí a spolupracující výrobci v Unii představují 100 % odhadované celkové výroby výrobku, který je předmětem šetření, v Unii.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení a během výběru vzorku se přihlásili, byli vyzváni k zaslání svých odpovědí na dotazník.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm vyvážejících výrobců. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek dvou vyvážejících výrobců, z nichž jeden sestával ze dvou subjektů, na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi (5). K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(20)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(21)

Komise rovněž zaslala dotazníky výrobcům v Unii a dovozcům a zpřístupnila dotazníky vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku. Další dotazníky, například dotazníky pro uživatele v Unii, byly v den zahájení zpřístupněny online (6).

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(23)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou některé netkané vpichované textilie z polyesterových nekonečných vláken, též vyztužené skleněnými vlákny, o plošné hmotnosti vyšší než 70 g/m2, o tloušťce převyšující 0,5 mm, avšak nepřesahující 1,8 mm, impregnované jedním nebo více pojivy, obsahující méně než 30 % hmotnostních skleněných vláken, nepovrstvené ani nepotažené, v současnosti kódů KN ex 5603 13 90 , 5603 14 20 a ex 5603 14 80 (kódy TARIC 5603 13 90 70 a 5603 14 80 70) (7) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(25)

Komise objasnila, že výrobky vyrobené ze střižových vláken nespadají do oblasti působnosti šetření, které zahrnuje pouze výrobky z chemických vláken, tj. nekonečných vláken z umělých materiálů.

(26)

Výrobní proces výroby polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond začíná nejprve roztavením PET granulí (nebo PET vloček), které se poté předením a natahováním roztaveného polymeru zformují do vláken. Tato vlákna se pak rozptylují (řízenými proudy vzduchu) tak, aby vytvořila síť. Vlákna se následně strojně zaplétají vpichováním, spojují se škrobovým nebo polymerovým (chemickým) pojivem a mohou být vyztužena skleněnými vlákny. Konečný výrobek je navinut a zabalen do velkých rolí nebo nastříhán na velikost požadovanou odběratelem.

(27)

Polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond se obvykle prodávají v rolích a používají se v podstatě jako nosič živičných membrán, tj. hydroizolačního materiálu pro střešní krytiny ve stavebnictví. Živičné membrány se obvykle vyrábějí impregnací nosné membrány z polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond (někdy vyztužené skleněnými vlákny pro zvýšení pevnosti a trvanlivosti) živicí, což je látka na bázi ropy, která je vysoce odolná vůči vodě a vlhkosti.

(28)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky.

(29)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Komise obdržela tvrzení týkající se definice výrobku od dovozce/uživatele Iko Europe NV („Iko“). Společnost Iko požadovala, aby byly vyloučeny některé typy polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, které jsou širší než 5 metrů a bez pojiva. Komise objasnila, že do definice výrobku spadají výrobky z polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond s pojivem, bez ohledu na jejich šířku. Komise navíc upřesnila, že podle definice výrobku nespadají typy výrobků bez pojiva do definice výrobku, který je předmětem šetření.

(32)

Kontrolní čísla výrobků (PCN), která byla stanovena při zahájení, rozlišovala mezi polyesterovými textiliemi vyrobenými technologií spunbond vyztuženými a nevyztuženými skleněnými vlákny. Několik stran požadovalo, aby byla upřesněna PCN tak, aby zohledňovala i různé typy použitých pojiv (akrylátová nebo škrobová). Výrobní odvětví Unie i vyvážející výrobci však používají směs pojiv. Bylo zjištěno, že všechny typy mají podobné způsoby použití a ceny. Ukázalo se tedy, že podrobnější analýza výrobků, které obsahují různé typy pojiva a které se neliší způsobem použití ani cenou, není nutná.

(33)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(34)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných k případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Příslušné informace předložili čtyři vyvážející výrobci.

(35)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Pokud jde o použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, žádný z vyvážejících výrobců nezpochybnil jeho použití, přičemž jeden z nich tvrdil, že všechny jím použité výrobní činitele byly nezkreslené. Jelikož však toto tvrzení nijak nedoložil a z ověřených odpovědí na dotazník vyplynulo, že všechny výrobní činitele byly pořízeny na domácím trhu, a tudíž se na ně vztahovala podstatná zkreslení, která jsou podrobně popsána v oddíle 3.2.1 níže, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(37)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(38)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy jsou pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnými vhodnými reprezentativními třetími zeměmi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Thajsko a Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(39)

Komise vydala dvě poznámky ke spisu, aby informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 14. listopadu 2025 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 9. února 2026 (dále jen „druhá poznámka“).

(40)

V těchto poznámkách Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země.

(41)

V první poznámce Komise určila snadno dostupné finanční výkazy tří výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v Thajsku a Indonésii. Ve druhé poznámce Komise navrhla, aby byly prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoveny na základě údajů společnosti PT Multi Spunindo Jaya Tbk, výrobce dotčeného výrobku v Indonésii, jelikož snadno dostupné finanční údaje obdržené od thajských výrobců nebyly považovány za spolehlivé.

(42)

Tyto poznámky se rovněž zabývaly připomínkami, které zúčastněné strany obdržely k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Připomínkami stran se zabývají následující oddíly.

(43)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „ pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty “ a „ zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk “.

(45)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(46)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „ podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(47)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(48)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(49)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(50)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (8), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (například odvětví chemických látek).

(51)

Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(52)

Žadatel se opíral o důkazy obsažené ve zprávě (9). Žadatel navíc poukázal na to, že četné preferenční politiky a plány čínské vlády, které poskytují podporu domácím čínským výrobcům polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, dostatečným způsobem prokazují, že čínské odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond podléhá podstatným zkreslením a nefunguje za běžných tržních podmínek (10).

(53)

V podnětu byly dále připomenuty následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(54)

Zaprvé, na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu a které jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. V podnětu bylo zejména uvedeno, že někteří výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond mají úzké vazby na čínskou vládu nebo regionální či místní samosprávy, a to buď přímo, nebo prostřednictvím sdružení (11). V podnětu bylo například uvedeno, že výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, společnost Langfang Chinatex Nonwovens, je součástí státního konglomerátu Chinatex Corporation (součást skupiny COFCO), ve kterém je stranický výbor Chinatex na stejné úrovni jako představenstvo, a k prokázání tohoto tvrzení byla poskytnuta příloha s příslušnými informacemi (12).

(55)

V podnětu bylo dále uvedeno, že čínská vláda má úzké vazby na čínské výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond prostřednictvím reprezentativních průmyslových sdružení, jako je Čínské sdružení pro odvětví netkaných textilií a textilií (dále jen „CNITA“), Čínské technické sdružení pro netkané textilie v Šanghaji (dále jen „CNTA Šanghaj“), Čínské národní sdružení pro stavební voděodolné materiály (dále jen „CWA“ nebo „CNBWA“) a Čínská federace stavebních materiálů (dále jen „CBMF“) (13). Proto i soukromé společnosti v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond podléhají politickému dohledu a vedení.

(56)

Zadruhé, přítomnost státu ve společnostech působících v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond dává státním orgánům i možnost ovlivňovat ceny či náklady. V podnětu je uvedeno, že náklady většiny, ne-li všech činitelů čínské výroby polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, jsou zkreslené, včetně nákladů na suroviny, elektřinu, půdu a práci (14).

(57)

Žadatel dále objasnil, že některé suroviny k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, včetně PET, příze a škrobu, podléhají samy o sobě podstatným zkreslením, což potvrdila Komise v nedávných případech polyethylentereftalátů a přízí ze skleněných vláken (15). V podnětu bylo rovněž uvedeno, že Čína rovněž zkresluje ceny kukuřičného a rýžového škrobu používaného k výrobě pojiva polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, a to prostřednictvím vytváření zásob (16).

(58)

Podnět rovněž poukazoval na náklady na energii v Číně a tvrdil, že čínská vláda výrazně a systematicky zasahuje do čínského trhu s energií a že Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) reguluje čínské domácí ceny elektřiny a plynu (17).

(59)

Dále podnět namítal, že náklady na strojní zařízení jsou rovněž zkreslené, protože několik státních politik snižuje náklady na vybavení a strojní zařízení u podporovaných výrobních odvětví, jako jsou odvětví textilií, netkaných textilií a polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond (18). Podnět rovněž obsahoval důkazy o tom, že zkreslení existují také v oblasti nákladů na půdu a nákladů práce (19).

(60)

Podnět v podstatě konstatoval, že v důsledku politických zásahů do všech výrobních činitelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond se čínské náklady a ceny neřídí tržními silami. Čínská vláda tak má významný vliv na stanovování cen a vývoj odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(61)

Zatřetí, podnět objasnil, že čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Podnět uvedl, že zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Čínská odvětví textilií a netkaných textilií podléhají řadě politik. To potvrzuje, že čínská vláda přikládá odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou.

(62)

V této souvislosti podnět uvádí několik příkladů. Například ve 14. pětiletém plánu je odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond podporovaným odvětvím, které těží z projektů na podporu inteligentní výroby v textilním průmyslu a v odvětvích lehkého průmyslu a stavebních materiálů (20). Textilní průmysl a odvětví lehkého průmyslu jsou rovněž podporovány v iniciativě „Made in China 2025“ a ve 14. pětiletém plánu inteligentní výroby (21). Katalog podporovaných odvětví předpokládá podporu textilního průmyslu, aby se zdokonalily technologie výroby netkaných textilií. Katalog pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu rovněž uvádí nové technologie pro netkané textilie a recyklaci polyesterů k výrobě netkaných materiálů v kategorii podporovaných technologií, díky čemuž mohou získat státní podporu ve formě fiskální, daňové, pozemkové a úvěrové pomoci (22).

(63)

Začtvrté, v podnětu je uvedeno, že výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu (23). Podnět uvedl, že čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státních bank, které při poskytování přístupu k financování zohledňují i jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podnět se v této souvislosti rovněž odvolával na zprávu Komise o Číně a tvrdil, že stejně jako nefinanční státní podniky i čínské banky pravidelně provádějí veřejné politiky navržené státem (24).

(64)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(65)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(66)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(67)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (25).

(68)

Státem vlastněné hospodářství je „ vedoucí silou národního hospodářství “ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst “ (26). V porovnání s 13. pětiletým plánem komise SASAC potvrdila, že celková aktiva ústředních podniků vzrostla během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „ účinně podporuje integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytuje silnou podporu, aby mohlo být úspěšně dosaženo hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší země “ (27) .

(69)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(70)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (28).

(71)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(72)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(73)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky “, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (29) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(74)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(75)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (30). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(76)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(77)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(78)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(79)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (31).

(80)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (32).

(81)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (33).

(82)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství několika forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (34).

(83)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (35).

(84)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(85)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(86)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako například Tiandingfeng Non-wovens Co., Ltd. (37) a Changde Tiandingfeng Non-wovens Co. (38), Ltd., obě plně vlastněné společností Tiandingfeng Holdings Co. Ltd., která je plně vlastněna společností Beijing Oriental Yuhong Waterproof Technology Co. Ltd. (39), Hubei Bushi Non-Woven Co., Ltd. (40), Jiangyin Huasicheng Nonwovens Co., Ltd. (41), která je vlastněna společností Jiangsu Huahong Industrial Group Co. Ltd, nebo Hebei Qianjin Non-Woven Group Co. Ltd (42). Přesto v předcházejících odvětvích zůstává míra státního vlastnictví vysoká, neboť řada výrobců PET je plně nebo částečně vlastněna státem, například společnost Zhuhai China Resources Chemical Innovative Materials Co., Ltd. (plně vlastněná skupinou China Resources, ústředním státním podnikem (43)) nebo Sinopec, výrobce PTA – klíčové suroviny pro výrobu polyesterových textilií – je plně vlastněný komisí SASAC (44).

(87)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (45), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány. Celé odvětví dotčeného výrobku navíc podléhá několika vládním politikám. Předně jsou polyethylentereftaláty (PET), jeden z hlavních vstupů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, zařazeny mezi pokročilé petrochemické materiály a pokročilé materiály pro lehký průmysl, na které se vztahuje plán „Made in China 2025“ (46).

(88)

Odvětví PET je navíc uvedeno mezi odvětvími, která mají být podporována, v Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu, vydání z roku 2024, což signalizuje záměr orgánů vytvořit regulační prostředí příznivé pro rozvoj tohoto odvětví a rovněž potenciálně otevírá cestu k přístupu tohoto odvětví k financování (47). Současně jsou výrobci PET s menší výrobní kapacitou uvedeni i mezi omezenými odvětvími, což prokazuje, že čínské orgány mají v úmyslu ovlivňovat strukturu odvětví polyesterových textilií: „[v]ýroba konvenčního polyesteru (PET) kontinuální polymerací s kapacitou jedné linky menší než 200 000 tun za rok “.

(89)

Kromě toho se 14. pětiletý plán pro suroviny přímo zabývá petrochemickým odvětvím (48), když uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemie a chemie, oceli, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat určitý počet průkopnických podniků průmyslového řetězce, které budou mít vedoucí postavení v ekosystému a budou se vyznačovat klíčovou konkurenceschopností, (…). Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace “.

(90)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (49).

(91)

Jako příklad slouží Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“), odvětvové průmyslové sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „ přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví “ (50). Členem federace CPCIF je Sinopec (51).

(92)

Kromě toho je pro dotčený výrobek relevantní také Čínské sdružení pro odvětví netkaných textilií a textilií (52) (dále jen „CNITA“). Článek 3 stanov sdružení CNITA stanoví, že „ sdružení se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, zakládá stranické organizace, vykonává stranické činnosti “ a „ přijímá obchodní vedení a dohled orgánu pro registraci a řízení, orgánu pro vedení budování strany a příslušných oddělení pro řízení průmyslu “ (53). Členy sdružení CNITA jsou společnosti Tiandingfeng Holdings Co. Ltd (54) a Hebei Qianjin Non-Woven Group (55).

(93)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(94)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(95)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (56)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(96)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (57), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (58).

(97)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (59). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(98)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „ pokyny “) (60), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(99)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti “ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci “. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (61).

(100)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(101)

Jako příklad lze uvést, že dva viceprezidenti (62) společnosti Beijing Oriental Yuhong Waterproof Technology Co. Ltd jsou zároveň členové Komunistické strany Číny (63).

(102)

Kromě toho společnost Changde Tiandingfeng Non-wovens Co. Ltd. v roce 2021 zřídila stranickou pobočku a „ řídí se vedením budování strany, jímž se řídí rozvoj společnosti  (64).“ Například „ devět členů strany hrálo vedoucí úlohu ve výrobě, obchodních operacích a technologických inovacích “. Dále „ pokud jde o modernizaci průmyslu, stranická organizace koordinuje podporu koordinovaného rozvoje předcházejícího a navazujícího průmyslového řetězce  (65).“

(103)

Stranická pobočka společnosti Changde Tiandingfeng Non-wovens Co. Ltd. byla stranickým výborem městské prefektury Čchang-te oceněna jako „ pokročilá základní stranická organizace  (66).“

(104)

Zasahování Komunistické strany Číny do podnikatelských rozhodnutí je zjevné i v předcházejícím výrobním odvětví, jak vyplývá z dostupných podnikových podání. Ve výroční zprávě za rok 2022 skupiny Sinopec, výrobce vstupů pro výrobu PET, se uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti “ (67). Navíc je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (68). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „ zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny “ (69).

(105)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (70). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(106)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(107)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (71).

(108)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(109)

Odvětví PET je uvedeno v plánu „Made in China 2025“ (72) jako odvětví, které je třeba dále rozvíjet, a to jako pokročilý petrochemický materiál a také jako pokročilý materiál pro lehký průmysl.

(110)

Cílem 14. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 (73) je „ modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků v odvětvích, jako je lehký průmysl a textilní průmysl, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby. (74) “

(111)

Podle 14. pětiletého plánu pro odvětví surovin (75),,[b]ude zaveden plán organizace petrochemického průmyslu a nové projekty na výrobu xylenu a ethylenu jiné než ty, které jsou stanoveny v plánu, budou přísně zakázány. […] [Čína] se zaměří na dílčí oblasti nebo klíčové výrobky, které mají pevný průmyslový základ, významné komparativní výhody a špičkové technologie, s cílem plně využít vedoucí úlohu předních podniků v průmyslovém řetězci […] a vytvořit řadu průmyslových klastrů v petrochemickém průmyslu, […] oblasti ekologických stavebních materiálů a nových materiálů.“ (76).

(112)

Kromě toho Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (77) požaduje „posílit odvětvové politiky a vědecky regulovat rozsah tohoto odvětví“: […] zvýšit kapacitu dodávek špičkových polymerů, speciálních chemických látek a dalších výrobků“; […] a také „ [z]lepšit podpůrné politiky: posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, cenovou politikou a dalšími politikami a průmyslovou politikou; plně využívat úlohu národní platformy pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím […] “.

(113)

Na úrovni provincie vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (78) místní orgány, aby „[z]výšily technologickou transformaci stávajících podniků, zlepšily účinnost využívání energie a zdrojů a posílily klíčovou konkurenceschopnost podniků. Vytvoření mechanismu, který podnikům umožní vystoupit z parků, rázné odstranění zastaralé výrobní kapacity, přísná kontrola omezené výrobní kapacity a provádění diferencované politiky a opatření pro přidělování zdrojových činitelů, jako je půda, elektřina a voda, s cílem přimět podniky k transformaci a rozvoji.“ Vyzývá také ke „[z]výšení finanční podpory. Posílení pobídek fiskální politiky, koordinace a zapojení zvláštních fondů, podpora chemických společností při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, průmyslové transfery, přemisťování do parků, odstraňování zastaralého vybavení atd. a provádění osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, vracení DPH, politiky výzkumu a vývoje, například dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první sadu technického vybavení. Aktivní podpora různých druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování politiky, financování rozvoje a komerční financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemické technologie “. V provincii Šan-tung má sídlo společnost Tiandingfeng Non-wovens Co., Ltd (79).

(114)

Kromě toho je cílem 14. pětiletého plánu rozvoje strategických a nově vznikajících odvětví v provincii Chu-nan (80) také vývoj nových chemických materiálů: „ vyvíjet nové syntetické kaučuky, speciální pryskyřice, vysoce výkonné technické plasty a další polymerní materiály. “ Společnost Changde Tiandingfeng Non-wovens Co. Ltd. má sídlo v provincii Chu-nan, přesněji v průmyslové rozvojové zóně West Dongting v městské prefektuře Čchang-te, která vydala prováděcí plán pětiletého zlepšení na období 2022–2025 (81), jehož cílem je „ posílit přední odvětví, rozšířit nově vznikající odvětví a podporovat budoucí odvětví […a] na základě rozsáhlých projektů, jako je Tiandingfeng, přilákat řadu předcházejících a navazujících odvětví a vytvořit průmyslový řetězec “. Za tímto účelem orgány zóny West Dongting „ pomohly společnosti Changde Tiandingfeng Non-woven Co. Ltd. úspěšně se ucházet o projekt zvláštního fondu pro provinční pokročilou výrobu pro horskou výstavbu, projekt zvláštního fondu pro vysoce kvalitní rozvoj provinčního digitálního průmyslu a provinční inteligentní výrobní referenční podnik atd. a pomoci podnikům získat politickou a finanční podporu  (82).“

(115)

Kromě toho se 14. pětiletý plán provincie Chu-pej zaměřuje na kvalitní rozvoj odvětví nových materiálů (83) a snaží se zaměřit na technické plasty a „ zvýšit technologickou úroveň průmyslu vysoce výkonných technických plastů, jako je polyoxymethylen, pryskyřice PET/PBT, […]“.

(116)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(117)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(118)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(119)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (84).

(120)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (85). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (86). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (87).

(121)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(122)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(123)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (88).

(124)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (89). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(125)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (90). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(126)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(127)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(128)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (91), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (92) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(129)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (93). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(130)

Rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně názorněji ukazuje vývoj v poslední době. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard CNY s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v podmínkách klesající ziskovosti a rekordně nízkých čistých úrokových marží, což svědčí o aktivních opatřeních státu k udržení ekonomické stability (94).

(131)

Čínská vláda rovněž objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (95). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „ přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku “, a zejména to, jak „ jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví “ (96).

(132)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů se čínská vláda snaží pomocí několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (97) „ navýšit prostředky z centrálního rozpočtu na podporu kvalifikovaných soukromých investičních projektů a aktivně hrát řídící a vedoucí úlohu “. Čínská vláda rovněž hodlá „ dobře využívat nové politické finanční nástroje [a] podporovat řadu způsobilých soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech.  (98) “

(133)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (99). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (100). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(134)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(135)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (101). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (102). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(136)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(137)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(138)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(139)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(140)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 67. až 138. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(141)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(142)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(143)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(144)

Z 36. bodu odůvodnění vyplývá, že žádná strana nezpochybnila použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako takového a že čínská vláda při šetření nespolupracovala.

(145)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených.

(146)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(147)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(148)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(149)

Jak je vysvětleno v 39. bodě odůvodnění, Komise vydala dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(150)

V první poznámce Komise informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které hodlala použít pro určení běžné hodnoty, a poskytla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, práce a energie. Určila také možné reprezentativní země.

(151)

Podle dovozních statistik surovin byl dovoz výrobních činitelů nezbytných pro výrobu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zjištěn v Indonésii, Thajsku a Turecku, přičemž všechny tyto země splňují kritéria stanovená v odst. 2 bodě 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. Považuje se rovněž za pravděpodobné, že se v těchto třech zemích vyrábí polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond.

(152)

K zemím uvedeným v první poznámce nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se úrovně hospodářského rozvoje. Několik stran se však vyjádřilo ke spolehlivosti cen některých výrobních činitelů v jednotlivých zemích, což je rozvedeno v následujících bodech odůvodnění.

(153)

Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě Thajsko jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(154)

V reakci na první poznámku společnosti Changde Tiandingfeng Nonwovens Co Ltd a Tiandingfeng Nonwovens Co Ltd (dále jen „skupina TDF“) se vyjádřily ve prospěch Turecka jako reprezentativní země, nikoli Thajska, protože dovoz PET granulí do Turecka byl diverzifikovanější, objemově vyšší a pocházel převážně ze zemí s tržním hospodářstvím, a proto více reprezentoval nezkreslené tržní ceny.

(155)

Společnost Hubei Unibon nonwovens Co Ltd (dále jen „Unibon“) tvrdila, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí, protože dovoz PET granulí do této země byl zkreslený kvůli velkému podílu dovozu PET granulí pocházejících z Číny, přičemž průměrná dovozní cena z jiných zemí byla výrazně vyšší než ve dvou dalších potenciálních reprezentativních zemích. Společnost Unibon tvrdila, že tyto ceny naznačují, že thajský dovoz ze zemí mimo Čínu tvoří z velké části PET granule zvláštní kvality nebo atypické PET granule, a proto je nelze považovat za standardní referenční hodnotu pro PET granule používané při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(156)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že jak v Thajsku, tak v Turecku pochází značná část celkového objemu dovezených PET granulí z Číny. Jak však bylo vysvětleno v první poznámce, Komise se domnívala, že dovozní ceny PET granulí do Turecka ze zemí mimo Čínu byly zřejmě ovlivněny velkým objemem PET granulí dovážených z Číny za zkreslené ceny, přičemž v Thajsku tomu tak zřejmě nebylo.

(157)

V reakci na druhou poznámku společnost Unibon zopakovala svůj argument, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí, a uvedla, že rozhodujícím faktorem pro toto posouzení by měly být PET granule. Tvrdila, že Thajsko je čistým vývozcem PET granulí, zatímco Indonésie má vyváženější obchodní pozici, a proto by byla vhodnější referenční zemí. Společnost Unibon dále tvrdila, že Komise by měla vzít v úvahu nejen podíl dovozu pocházejícího z Číny, ale také absolutní objem dovozu. V neposlední řadě tvrdila, že výrazně vyšší ceny dovozu PET granulí do Thajska ve srovnání s Indonésií a Tureckem naznačují, že výrobky dovážené do Thajska náležejí do specifické kategorie, a proto nejsou reprezentativní.

(158)

Komise uvedla, že relativně vyšší ceny dovozu PET granulí do Thajska lze pravděpodobně přičíst nižšímu podílu dovozu pocházejícího z Číny, což má za následek větší podíl dovozu z jiných třetích zemí za tržní ceny. V tomto ohledu je relativní podíl dovozu ze zbytku světa ve srovnání s Čínou významnějším ukazatelem cenové spolehlivosti než absolutní objem dovozu. Vzhledem k tomu, že objem dovozu PET granulí do Thajska zůstává přiměřeně vysoký, představovala diverzifikovaná struktura dovozu s omezenou expozicí vůči potenciálně zkreslenému dovozu vhodnější základ pro stanovení nezkreslené referenční hodnoty.

(159)

Komise uvedla, že šetření nezjistilo u PET granulí žádná zvláštní obchodní omezení nebo zkreslení, kvůli nimž by Thajsko nebylo vhodné jako reprezentativní země. Pouhá skutečnost, že Thajsko je čistým vývozcem PET granulí, neprokázala, že by jeho dovozní ceny byly abnormální nebo nevhodné pro účely srovnání. Spíše naopak, protože dovoz konkuruje PET granulím vyráběným na domácím trhu.

(160)

Společnost Unibon dále tvrdila, že použité referenční ceny by neměly zahrnovat pojištění a dovozní clo. Podle jejího názoru u PET granulí prodávaných na domácím trhu tyto náklady nevznikají a většina PET granulí prodávaných v Thajsku je vyráběna na domácím trhu, a proto se na ně náklady na pojištění a dovozní clo nevztahují.

(161)

Pokud jde o vyloučení pojištění a dovozního cla, běžná hodnota vycházela ze statistik dovozu získaných z databáze GTA, zatímco příslušná dovozní cla byla stanovena pomocí portálu MacMap. Ze své podstaty zahrnují tyto dovozní ceny případná dovozní cla a související dovozní náklady. Jejich zahrnutí je proto neodmyslitelnou součástí použité metodiky.

(162)

Dále v reakci na druhou poznámku žadatelé tvrdili, že referenční hodnota práce, získaná od Thajské národní banky a uvedená v příloze V druhé poznámky, je nepřiměřeně nízká a neodráží přesně skutečné náklady práce v Thajsku. Uvedli, že tato částka je výrazně nižší než náklady práce, které Komise uplatňuje v jiných reprezentativních zemích s vyššími středními příjmy. Žadatelé požádali Komisi, aby referenční hodnotu nákladů práce upravila a použila vyšší náklady práce pro „technické pozice“ zveřejněné Thajským úřadem pro investice, který považovali za vhodnější a reprezentativnější zdroj.

(163)

Komise konstatovala, že s ohledem na funkce, které dotyčná pracovní síla ve výrobním procesu skutečně vykonává, není referenční hodnota neobvykle nízká. Úroveň referenční hodnoty byla navíc obecně srovnatelná s údaji o nákladech práce, které uváděly jiné mezinárodní statistické zdroje, a proto ji nelze považovat za nereprezentativní nebo nevhodnou pro účely početního zjištění běžné hodnoty. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(164)

Vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů o dovozu lignitu do Thajska, jelikož se dovoz uskutečňuje výhradně z Laosu, Komise ve druhé poznámce uvedla, že hodlá stanovit referenční hodnotu pro lignit pomocí cen lignitu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku, které zveřejňuje Úřad pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky. Jako referenční hodnotu použila Komise nejnovější údaje týkající se roku 2024.

(165)

V reakci na druhou poznámku společnost Unibon namítla, že referenční cena lignitu by měla být založena na údajích o dovozu thajských celních orgánů pod kódem HS 2702 10 , a nikoli na domácích statistikách týkajících se uhlí. Dále tvrdila, že domácí statistiky nerozlišují lignit od ostatních druhů uhlí a poskytují pouze průměrnou cenu široké kategorie uhlí, přestože existují významné rozdíly ve výhřevnosti a dalších vlastnostech, které vedou k podstatným cenovým rozdílům. Společnost Unibon dále uvedla, že ustálenou praxí Komise je se při oceňování výrobních činitelů opírat o veřejně dostupné údaje celních orgánů reprezentativní země, a tvrdila, že v tomto případě není důvod se od tohoto přístupu odchýlit, zejména vzhledem k tomu, že Thajsko vede statistiku dovozu lignitu podle jednotlivých výrobků, zaznamenává významné objemy dovozu a dováží tyto výrobky ze zemí s tržním hospodářstvím, což podle jejího názoru zajišťuje, že ceny nejsou zkreslené a jsou reprezentativní.

(166)

Komise uvedla, že ačkoli jsou k dispozici thajské údaje celních orgánů pod kódem HS 2702 10 , zaznamenaný dovoz pochází téměř výhradně z jediné sousední země, a to z Laosu, a nelze je proto považovat za dostatečně reprezentativní pro konkurenční a diverzifikovaný trh. Vysoká koncentrace nabídky v jedné zdrojové zemi vyvolala obavy ohledně toho, zda je dovozní cena spolehlivá a vhodná jako referenční hodnota. Vzhledem k tomu, že lignit má specifické fyzikální vlastnosti, zejména nízkou výhřevnost a vysokou vlhkost, je navíc přeprava na velké vzdálenosti obecně neekonomická (104). V důsledku toho je pravděpodobné, že statistiky dovozu odrážejí spíše omezené přeshraniční transakce, které jsou dány geografickou blízkostí, než ceny stanovené za širších tržních podmínek. Za těchto okolností Komise potvrdila, že údaje o dovozu nepředstavují nejvhodnější základ pro stanovení ceny tohoto výrobního činitele.

(167)

V neposlední řadě žadatelé tvrdili, že thajské dovozní ceny kukuřičného škrobu se zdají být příliš nízké na to, aby odrážely ceny modifikovaného kukuřičného škrobu používaného při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. V této souvislosti tvrdili, že je to pravděpodobně způsobeno sortimentem výrobků spadajících pod příslušný kód KN, který zahrnuje jak modifikovaný kukuřičný škrob (používaný k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond), tak nemodifikovaný kukuřičný škrob (nepoužívaný k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond). Výrobci v Unii proto tvrdili, že by Komise měla provést příslušné úpravy a tento rozdíl zohlednit.

(168)

Komise vzala na vědomí tvrzení výrobců v Unii týkající se používání modifikovaného kukuřičného škrobu k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond a úrovně thajských dovozních cen. Výrobci v Unii však k prokázání těchto tvrzení nepředložili dostatečné důkazy. V souladu s tím nebyly provedeny žádné úpravy thajských dovozních cen kukuřičného škrobu.

(169)

V reakci na první poznámku skupina TDF uvedla, že dovoz klíčových výrobních činitelů, zejména PET granulí, z Turecka je reprezentativnější a více tržně orientovaný než dovoz z Thajska. Dovoz z Číny představuje méně než polovinu dovozu PET granulí do Turecka, přičemž dodávky z různých zemí s tržní ekonomikou naznačují, že ceny odrážejí podmínky na mezinárodním trhu. Skupina TDF tvrdila, že samotná výše cen neprokazuje zkreslení a že rozhodujícím faktorem v analýze Komise by měl být reprezentativní objem dovozu, zejména vzhledem k tomu, že PET granule představovaly přibližně 50 % celkových výrobních nákladů na výrobek, který je předmětem šetření. Tvrdila, že vyšší a diverzifikovanější objem dovozu ze zemí mimo Čínu do Turecka proto poskytl spolehlivější referenční hodnotou. Společnost rovněž tvrdila, že absence dovozu lignitu by neměla Turecko diskvalifikovat, protože tyto nedostatky lze odstranit tím, že se použijí údaje z jiných zemí.

(170)

Společnost Unibon naopak tvrdila, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí kvůli tomu, že má vysoce zkreslené surovinové prostředí, makroekonomickou nestabilitu ovlivňující jednotkové náklady práce, náklady na energie a poměry finančních výdajů a že nemá dostatek vhodných finančních údajů.

(171)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že Thajsko i Turecko mají podobnou strukturu dovozu, přičemž významný dovoz PET granulí pochází z Číny. Jak však bylo vysvětleno v první poznámce a také ve 156. bodě odůvodnění výše, Komise se domnívala, že ceny dovozu PET granulí do Turecka ze zemí mimo Čínu jsou zřejmě ovlivněny velkým objemem PET granulí dovážených z Číny za zkreslené ceny.

(172)

Komise dále analyzovala dovoz hlavní suroviny, PET granulí, a zkoumala údaje o dovozu na podrobnější úrovni, aby zjistila, jaké typy PET granulí se používají při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. Na rozdíl od Thajska a Indonésie však turecký celní sazebník nerozlišuje mezi různými osmimístnými kódy pod kódem HS 3907 69 .

(173)

Po zveřejnění první poznámky Komise rovněž zjistila, že Turecko zavedlo ochranná opatření, která se vztahují na dovoz PET granulí zařazených pod kód HS 3907 69  (105). Tato opatření jsou v platnosti ode dne 11. června 2020. Komise zjistila, že tato ochranná opatření týkající se PET granulí narušují dovozní ceny této klíčové suroviny, což má za následek, že Turecko je méně vhodné jako reprezentativní země.

(174)

V první poznámce Komise uvedla, že do Turecka se nedováží žádný lignit. Skupina TDF tvrdila, že by to nemělo bránit tomu, aby bylo Turecko vybráno jako reprezentativní země. Skupina TDF připomněla, že v předchozích případech, kdy reprezentativní země neměla k dispozici objem dovozu určitých výrobních činitelů, řešila tento problém tak, že pro početní zjištění běžné hodnoty použila dovozní ceny z jiné reprezentativní země.

(175)

Komise vzala na vědomí připomínky skupiny TDF a souhlasila s tím, že v případě absence spolehlivé referenční dovozní hodnoty, nezkreslených mezinárodních cen, nákladů nebo referenčních hodnot by mělo jako reprezentativní země být vybráno Turecko.

(176)

V reakci na první poznámku považovala Indonésii za nejvhodnější reprezentativní zemi společnost Unibon, která především tvrdila, že má nejvyváženější a nejméně zkreslené zdroje klíčového výrobního činitele, PET granulí. Uvedla, že struktura indonéského dovozu je rovnoměrně rozdělena mezi Čínu a ostatní země, což snižuje riziko nepřímého ovlivnění cen „zbytku světa“ čínskými cenami. Na rozdíl od Indonésie je v thajském dovozu PET granulí výrazně zastoupen dovoz z Číny, zatímco struktura Turecka zahrnuje dovozy ze zemí mimo WTO, což vyvolává větší riziko zkreslení. Společnost Unibon však toto své tvrzení nijak nedoložila ani neposkytla žádné dodatečné důkazy k jeho prokázání.

(177)

Společnost Unibon dále uvedla, že nedostatky v indonéských údajích o výrobních činitelích jsou omezené a lze je snadno odstranit, např. absence údajů o dovozu lignitu svědčí spíše o soběstačnosti Indonésie, která je významným producentem uhlí, než že by se jednalo o nedostatek v údajích, přičemž referenční ceny uhlí jsou k dispozici v uznávaných publikacích o domácím trhu a dovoz skleněných vláken ze zemí kromě Číny je v dostatečném obchodním rozsahu.

(178)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že dovoz skleněných vláken ze zbytku světa do Indonésie představuje pouze 3,28 % celkového dovozu skleněných vláken, zatímco zbývajících 96,72 % dovozu pochází z Číny. Je tedy zřejmé, že dovoz skleněných vláken ze zbytku světa byl pravděpodobně ovlivněn dovozem z Číny. Tvrzení společnosti Unibon bylo proto zamítnuto.

(179)

Komise vzala na vědomí připomínky společnosti Unibon a souhlasila s tím, že v případě absence spolehlivé referenční dovozní hodnoty, nezkreslených mezinárodních cen, nákladů nebo referenčních hodnot by měla jako reprezentativní země být vybrána Indonésie.

(180)

S ohledem na argumenty zúčastněných stran k první poznámce a druhé poznámce Komise usoudila, že Thajsko je nejvhodnější reprezentativní zemí, která splňuje kritéria úrovně hospodářského rozvoje podobné jako v ČLR.

(181)

Komise zjišťovala, jaké finanční údaje jsou snadno dostupné pro tři země uvedené v první poznámce, tj. pro Indonésii, Thajsko a Turecko.

(182)

V první poznámce Komise zjistila, že snadno dostupné finanční výkazy pro výrobek, který je předmětem šetření, mají tří výrobci v reprezentativních zemích, které vykazovaly přiměřenou úroveň ziskovosti za období, které se nejvíce blížilo období šetření.

(183)

Vyvážející výrobci Unibon a skupina TDF tvrdili, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí, protože obě zvažované thajské společnosti, Thai Unitika Spunbond Co., Ltd. a Narula Nonwoven Co. Ltd., neposkytly spolehlivé údaje.

(184)

Společnost Unibon poukázala na to, že thajská společnost Unitika Spunbond vykazovala mimořádnou a nepravidelnou ziskovost, která odrážela výjimečné nebo neprovozní položky, nikoli běžnou průmyslovou výkonnost. Naproti tomu společnost Narula Nonwoven vykazovala extrémně nízké ziskové rozpětí. Společnost Unibon dospěla k závěru, že tento výrazný kontrast naznačuje, že v Thajsku chybí stabilní a komerčně přiměřené finanční údaje o výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, takže jakákoli referenční hodnota odvozená od těchto dvou společností je značně zkreslená.

(185)

Skupina TDF rovněž tvrdila, že finanční údaje společnosti Thai Unitika Spunbond Co., Ltd. za rok 2025 by neměly být brány v úvahu, protože nejsou vhodným základem pro referenční hodnoty. Domnívala se, že mimořádný nárůst celkových příjmů, který více než třikrát převyšuje její příjmy z prodeje a služeb a náklady na prodané zboží, odráží spíše jiné mimořádné příjmy než běžnou provozní výkonnost.

(186)

Společnost Unibon alternativně tvrdila, že Indonésie má spolehlivé finanční údaje specifické pro daný výrobek, které pocházejí od skutečného výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, společnosti PT Multi Spunindo Jaya Tbk, jejíž auditované účetní závěrky vykazují komerčně přiměřené prodejní, režijní a správní náklady a zisk odpovídající běžné průmyslové činnosti.

(187)

Skupina TDF tvrdila, že Turecko má širší a reprezentativnější průmyslovou základnu, jež zahrnuje osm zjištěných výrobců polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, přičemž v Thajsku jsou pouze dva a v Indonésii jeden. Uznala, že finanční údaje tureckých výrobců na úrovni jednotlivých společností mohou být omezené, a navrhla Komisi, aby místo toho použila odvětvové finanční údaje.

(188)

Komise souhlasila se skupinou TDF i společností Unibon v tom smyslu, že finanční údaje týkající se thajských společností nejsou vhodné. Finanční údaje společností Thai Unitika Spunbond Co., Ltd. a Narula Nonwoven Co., Ltd. byly velmi nekonzistentní a neodrážely běžnou průmyslovou výkonnost, přičemž extrémní výkyvy ziskovosti a příjmů byly způsobeny mimořádnými položkami.

(189)

Komise vzala na vědomí připomínku skupiny TDF, že by se měly použít odvětvové údaje, nicméně odvětvové údaje mohou zahrnovat i jiné výrobce než výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, například výrobce textilií s odlišným sortimentem nebo strukturou nákladů. Použití těchto agregovaných údajů představuje riziko zkreslení skutečné struktury nákladů a ziskovosti segmentu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(190)

Komise souhlasila s tvrzením společnosti Unibon, že ze všech výrobců polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zjištěných v reprezentativních zemích vykazovala společnost PT Multi Spunindo Jaya Tbk (Indonésie) nejpřesnější prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které odpovídaly běžné průmyslové činnosti.

(191)

Ve své odpovědi na druhou poznámku společnost Unibon namítla, že kombinace údajů o výrobních činitelích z Thajska s finančními ukazateli z Indonésie je nevhodná, protože použití dvou různých reprezentativních zemí podle ní narušuje vnitřní konzistenci určení běžné hodnoty a vede ke zkreslenému výsledku. Tvrdila, že Komise by se měla místo toho opírat o jednu reprezentativní zemi, pokud jde o ceny výrobních činitelů i finanční údaje, a uvedla, že vhodnější volbou by byla Indonésie.

(192)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by Komise měla v případě, že se potvrdí existence významných zkreslení, početně zjistit běžnou hodnotu na základě výrobních a prodejních nákladů, které odrážejí nezkreslené ceny a referenční hodnoty. Zdroje, jež může Komise použít, zahrnují odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, pokud jsou příslušné údaje snadno dostupné. Jak bylo podrobně vysvětleno výše, Komise považovala Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi, což jí umožnilo vycházet z tamějších nákladů a cen u všech výrobních činitelů u výrobku, který je předmětem šetření. Komise však nebyla schopna najít snadno dostupné finanční údaje od thajských výrobců polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, které by mohla použít pro výpočet nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Z tohoto důvodu Komise považovala za vhodné stanovit nezkreslenou a přiměřenou výši prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na základě snadno dostupných finančních údajů výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Indonésii.

(193)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(194)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(195)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(196)

Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů uvedených v první poznámce.

(197)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databáze GTA (pro dovozní ceny) a MacMap (pro dovozní cla).

(198)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

(199)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vypočítala poměr nepřímých výrobních nákladů jednotlivých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a jejich přímých výrobních nákladů (jak je uvedeno v tabulce 1 výše). Tento poměr byl následně uplatněn na nezkreslené přímé výrobní náklady a byl k nim připočítán.

(200)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(201)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (111).

(202)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(203)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(204)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 221. a 222. bodě odůvodnění.

(205)

Za účelem stanovení použitelných dovozních cel podle kódu zboží a země původu Komise konzultovala portál MacMap. Dovozní cla byla přičtena k hodnotě CIF zaznamenané v thajských dovozních statistikách, které jsou k dispozici v databázi GTA.

(206)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejících výrobců na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(207)

PET granule jsou hlavní surovinou pro výrobu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond. V první poznámce Komise uvedla jak celní kód PET s nízkou viskozitou, tj. kód HS 3907 69 , tak celní kód PET s vysokou viskozitou, kód HS 3907 61 . Výrobci v Unii zaslali své připomínky k první poznámce, v nichž Komisi naléhavě žádali, aby pečlivě ověřila přesné údaje o surovinách každého čínského výrobce a zajistila, aby se pro každého výrobce použil správný kód. Po inspekcích na místě dospěla Komise k závěru, že pro výrobu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond jsou relevantní pouze PET s nízkou viskozitou, tj. kód HS 3907 69 , a ze seznamu surovin odstranila PET s vysokou viskozitou (HS 3907 61 ).

(208)

Ve druhé poznámce Komise dále analyzovala dovoz hlavní suroviny PET granulí a rozhodla se prověřit údaje o dovozu na podrobnější úrovni, aby zjistila, jaké typy PET granulí se používají při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond.

(209)

Thajský celní sazebník rozlišuje následující kódy zboží pod šestimístným kódem HS 3907 69 :

(210)

PET granule používané při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond spadají pod kód zboží 3907.69.10, zatímco kód zboží 3907.69.90 může zahrnovat polyethylentereftalát zvláštní kvality nebo jinak atypický polyethylentereftalát. Dovoz do Thajska pod kódem zboží 3907.69.10 dokázala Komise určit na základě údajů z databáze GTA, jež poskytuje podrobnější informace.

(211)

V případě Thajska činil celkový dovoz 23 411 tun, z čehož 33 % pocházelo z Číny. Vzhledem k tomu, že dovoz pocházel z více zdrojů a podíl dovozu z Číny byl poměrně nízký, dospěla Komise k závěru, že dovozní ceny PET granulí pod kódem zboží 3907.69.10 do Thajska ze zbytku světa pravděpodobně nebyl ovlivněn dovozem z Číny, a proto je dovoz do Thajska spolehlivou referenční hodnotou.

(212)

Jak již bylo uvedeno v 26. bodě odůvodnění, výroba polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond vyžaduje použití pojiv na bázi škrobu, chemických pojiv (na bázi polymerů) nebo smíšených pojiv jako potahového materiálu.

(213)

V reakci na první poznámku žadatelé tvrdili, že čínští výrobci používají k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond prodávaných na čínském domácím trhu především pojiva na bázi škrobu, zatímco výrobky prodávané na trhu EU se vyrábějí za použití všech tří typů pojiv. Výrobci v Unii proto tvrdili, že aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání při výpočtech dumpingu, měla by Komise stanovit samostatné běžné hodnoty pro výrobu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond s použitím každého typu pojiva nebo provést příslušné úpravy běžné hodnoty založené na výrobě s použitím pojiva na bázi škrobu.

(214)

Komise vzala na vědomí připomínky výrobců v Unii týkající se různých druhů pojiv používaných při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond a jejich možného dopadu na srovnatelnost cen. Posuzovala, zda rozdíly v typech pojiv mohou být důvodem k tomu, aby byly zohledněny, a zda jsou případné úpravy odůvodněné na základě informací dostupných ve spisu. Výsledek tohoto posouzení je uveden v 220. bodě odůvodnění.

(215)

V reakci na druhou poznámku žadatelé uvedli, že nesouhlasí s cenami kukuřičného škrobu použitými v poznámce o výrobních činitelích. Tvrdili, že druhem kukuřičného škrobu používaným k výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond je modifikovaný kukuřičný škrob, jehož cena je přibližně dvojnásobná oproti běžnému kukuřičnému škrobu. K prokázání tohoto tvrzení žadatelé předložili cenové nabídky porovnávající modifikovaný a běžný kukuřičný škrob a požádali Komisi, aby na ceny získané z databáze GTA uplatnila odpovídající přirážku, která by odrážela vyšší náklady na modifikovaný kukuřičný škrob.

(216)

V reakci na tvrzení žadatelů oba vyvážející výrobci uvedli, že pro svou vlastní výrobu používají pouze běžný kukuřičný škrob. Vyvážející výrobci tvrdili, že to prokazují faktury shromážděné během ověřování jejich nákupů surovin, které uvádějí druh zakoupeného kukuřičného škrobu. Skupina TDF dále uvedla, že v Číně je modifikovaný kukuřičný škrob deklarován pod odlišným kódem HS 3505 10 , a tvrdila, že její nákupy v rámci kódu HS 1108 12 se týkají běžného kukuřičného škrobu, a nikoliv modifikovaného kukuřičného škrobu.

(217)

Komise poznamenala, že žadatelé nepředložili přesvědčivé důkazy o tom, že by výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, včetně čínských vyvážejících výrobců, používali modifikovaný kukuřičný škrob. Předložené cenové nabídky pouze prokázaly, že modifikovaný kukuřičný škrob může být dražší než běžný kukuřičný škrob, ale neprokázaly, že vyvážející výrobci, kteří jsou předmětem šetření, tento výrobek používají. Ověřené technické specifikace a cenové úrovně naopak prokázaly, že vyvážející výrobci používají běžný kukuřičný škrob.

(218)

V reakci na druhou poznámku skupina TDF tvrdila, že emulze akrylových esterů, kterou používá, byla nesprávně zařazena pod kód HS 3903 90 , který zahrnuje polymery styrenu. Skupina TDF tvrdila, že ačkoli výrobek obsahuje styren, jeho hlavní složkou je kyselina akrylová, a proto by bylo vhodnější zařadit jej pod kód HS 3906 90 , který zahrnuje akrylové polymery v primárních formách. Komise tvrzení skupiny TDF přijala a změnila kód HS, do kterého byla zařazena emulze akrylových esterů.

(219)

V odpovědi na druhou poznámku společnost Unibon tvrdila, že rozdíly v materiálech typů pojiv používaných při výrobě polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, konkrétně pojiv na bázi škrobu, chemických akrylových pojiv a smíšených pojiv, mají za následek to, že se významně liší výrobní náklady a tržní ceny. Tvrdila, že tato skutečnost musí být při početním zjišťování běžné hodnoty náležitě zohledněna. Společnost Unibon proto požádala Komisi, aby provedla úpravy s cílem zohlednit rozdíly v nákladech, které souvisely s pojivy.

(220)

Komise toto tvrzení zamítla. Konstatovala, že jak výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Unii, tak čínští výrobci polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond zařazení do vzorku používají směs pojiv, z nichž všechna mají podobný způsob použití a tržní ceny. Proto by podrobnější analýza, která rozlišuje výrobky podle typu pojiva, přičemž není velký rozdíl ve způsobu použití nebo ceně, neměla na výpočet běžné hodnoty významný vliv.

(221)

Ve druhé poznámce Komise informovala strany, že vzhledem k zanedbatelné váze některých surovin v celkových výrobních nákladech byly některé výrobní činitele považovány za spotřební materiál.

(222)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a uplatnila jej na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

(223)

Práce je výrobním činitelem, který představuje přibližně 3 % celkových výrobních nákladů. Komise ke stanovení mezd v Thajsku použila statistiky zveřejněné Thajskou národní bankou (112) s využitím podrobných informací o mzdách ve výrobním odvětví za období šetření pro ekonomickou činnost podle klasifikace NACE Rev. 2.

(224)

Komise pro výpočet referenční hodnoty pro elektřinu použila cenovou nabídku obsahující ceny elektřiny pro obchodní, průmyslové a státní podniky zveřejněnou Thajským úřadem pro investice (113), a to s použitím sazby stanovené v závislosti na době používání – velká společnost poskytující všeobecné služby, úroveň napětí nižší než 22 kV. Tato sazba se od roku 2018 nemění a je měsíčně aktualizována pomocí nástroje zvaného příplatek Ft. Poplatky za elektřinu účtované za každý měsíc se proto vypočítají takto:

(225)

Komise stanovila referenční hodnotu pro elektřinu pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě příslušné spotřeby ve špičce a mimo špičku. Výsledné použití bylo přiřazeno k sazbám ve špičce a mimo špičku.

(226)

Kromě toho Komise zahrnula do referenční sazby elektřiny jak poplatek za odběr, tak poplatek za služby, aby tato sazba plně odrážela náklady na elektřinu v reprezentativní zemi. Poplatek za služby byl vyjádřen pevnou částkou za měsíc, zatímco poplatek za odběr byl stanoven v kW na základě konzervativního výpočtu spotřeby elektřiny. Ten byl stanoven vydělením celkové energie spotřebované ve špičce počtem hodin výroby. Vážená průměrná sazba pro špičku i mimo špičku byla stanovena jako příslušná referenční hodnota pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(227)

Komise zjistila, že ceny elektřiny v Thajsku jsou uváděny bez DPH.

(228)

Komise použila ceny plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejněné Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky (115). Ceny se lišily podle objemu spotřeby. Komise použila odpovídající ceny z tabulky 7.2.4: Konečná spotřeba energie na osobu. Jako referenční hodnotu použila Komise nejnovější údaje týkající se roku 2024.

(229)

Jak je uvedeno ve druhé poznámce, Komise stanovila referenční hodnotu pro lignit použitím ceny lignitu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejněné Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky. Jak bylo uvedeno výše ve 166. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že dovoz lignitu z Laosu do Thajska nelze považovat za spolehlivé a přiměřené odpovídající náklady ve vhodné reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise shledala alternativní referenční hodnotu zveřejněnou Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky přiměřenější s ohledem na následující skutečnosti. Za prvé oficiální thajské statistiky shromažďují státní orgány odpovědné za sběr energetických a ekonomických údajů a dohled nad nimi v Thajsku (116), a poskytují tak komplexní přehled o spotřebě energie v zemi na makro úrovni. Za druhé se zjistilo, že hodnota 1,19 CNY/kg uvedená v thajských statistikách odpovídala běžné cenové úrovni lignitu v jihovýchodní Asii během období šetření (tj. v rozmezí 1,15–1,23 CNY/kg) (117).

(230)

Komise použila dovozní ceny polokoksu pod kódem 2704 ze zbytku světa do Thajska. Vysvětlila, že tyto dovozní ceny lze považovat za reprezentativní, neboť objem dovozu byl vysoký a pocházel z vícero nezkreslených zdrojů. Komise se proto domnívala, že tyto údaje poskytují dostatečně spolehlivou referenční hodnotu pro určení běžné hodnoty. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla proti tomuto přístupu námitky.

(231)

Jak bylo uvedeno ve druhé poznámce, Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů a odpadu. V důsledku toho Komise upravila početně zjištěné výrobní náklady v souladu s účetními postupy jednotlivých společností týkajícími se vedlejších produktů a odpadu.

(232)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(233)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 pro společnost PT Multi Spunindo Jaya Tbk, které byly získány z databáze Orbis.

(234)

Náklady na výrobní režii nejsou v dostupných údajích v dostupném výkazu zisků a ztrát společnosti samostatně uvedeny, a má se za to, že jsou zahrnuty v nákladech na prodané zboží. Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, jsou vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(235)

Ve druhé poznámce Komise s ohledem na příslušné náklady vyvážejících výrobců na výzkum a vývoj uvedla, že tyto náklady budou zahrnuty do nákladů na výrobní režii, pokud ze zveřejněné účetní závěrky výrobce v Indonésii jednoznačně nevyplývá, že tyto náklady byly zahrnuty do jeho prodejních, režijních a správních nákladů.

(236)

V reakci na druhou poznámku vyvážející výrobce skupina TDF uvedla, že podle indonéských účetních standardů by náklady na výzkum a vývoj měly být zařazeny do prodejních, režijních a správních nákladů. Zatímco výroční zpráva společnosti PT Multi Spunindo Jaya Tbk výslovně neuváděla náklady na výzkum a vývoj, jiná společnost – PT Bakrie Telecom, která se řídila stejnými indonéskými účetními standardy – tyto náklady na výzkum a vývoj vykázala v rámci svých prodejních, režijních a správních nákladů.

(237)

Komise tvrzení skupiny TDF přijala a nepřipočetla náklady na výzkum a vývoj k nákladům na výrobní režii.

(238)

V reakci na druhou poznámku vyvážející výrobce skupina TDF tvrdila, že Komise by se při určování prodejních, režijních a správních nákladů a zisku neměla spoléhat na konsolidované finanční výkazy společnosti Spunindo za rok 2024, protože tyto výkazy obsahují údaje tří dceřiných společností, jejichž činnost nesouvisí s výrobkem, který je předmětem šetření, a v některých případech ani nezahájily obchodní činnost. Skupina TDF v tomto smyslu uvedla, že ke stanovení přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku při početním zjišťování běžné hodnoty by měly být použity pouze samostatné finanční údaje mateřské společnosti. Komise toto tvrzení přijala a pro početní zjištění běžné hodnoty použila zisk a prodejní, režijní a správní náklady mateřské společnosti.

(239)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(240)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(241)

Dále Komise k nezkresleným provozním nákladům přidala výrobní režijní náklady, aby tak dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(242)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk od výrobce polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond v Indonésii uvedeného v 233. bodě odůvodnění.

(243)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 12,03 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 11,14 %.

(244)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(245)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(246)

Vývozní cenou byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(247)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(248)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly vývozní ceny ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(249)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2 výše, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(250)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(251)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(252)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(253)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(254)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(255)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 49,4 %.

(256)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(257)

Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla vypočítána na základě objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených i nezařazených do vzorku do Unie vyjádřeného jako podíl na celkovém dovozu z ČLR do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě dovozních statistik Eurostatu z roku 2024 pro kódy KN uvedené ve 24. bodě odůvodnění.

(258)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců tvořil přibližně 87 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho měla Komise za to, že je vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(259)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(260)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli tři výrobci, z nichž dva patří do stejné skupiny. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(261)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na [52 000–63 600] tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například údajů obsažených v odpovědích na dotazník obdržených od výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, spolupracující výrobci v Unii představovali 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(262)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány od tří výrobců v Unii, z nichž dva tvoří součást stejné skupiny, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozsahu.

(263)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů předložených výrobci v Unii a ověřených Komisí, které se týkají prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí do Unie na základě údajů vykázaných Eurostatem, ověřených údajů čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku (118).

(264)

Přístup přijatý k odhadu dovozu a spotřeby v Unii byl uveden v poznámce ke spisu dne 4. března 2026 (119). Komora CCCT se vyjádřila k přístupu Komise. Komora CCCT sice plně uznala, že se Komise při určování dovozu a spotřeby potýká s praktickými problémy, měla však výhrady ke spolehlivosti údajů vzhledem k předpokladům obsaženým v metodikách, které jsou popsány v poznámce. Tři hlavní výhrady komory CCCT se týkaly toho, i) že při výpočtu dovozu z Číny byl použit pevný poměr založený na údajích z období šetření, aniž bylo prokázáno, že je reprezentativní pro celé posuzované období, ii) že odhad dovozu z jiných zemí pro rok 2024 a pro období šetření vycházel ze statistik Eurostatu, a to navzdory zjištění Komise, že značná část dovozu nebyla řádně deklarována, a iii) že složitá metodika filtrování podle cenových rozpětí použitá k odhadu dovozu ostatních zemí pro roky 2022 a 2023 s sebou přinesla nejistotu. Komora CCCT proto zpochybnila spolehlivost těchto údajů a tvrdila, že mohou potenciálně ovlivnit analýzu ukazatelů újmy a posouzení souvislosti mezi dovozem a hospodářskou situací výrobního odvětví Unie.

(265)

Komise se za prvé domnívala, že ačkoli komora CCCT tento přístup zpochybnila, nepředložila na podporu svého stanoviska žádné důkazy, ani ohledně toho, že by navrhovaná metodika Komise vedla k nepřesným či nespolehlivým výsledkům, ani pokud jde o objemy, ani pokud jde o ceny.

(266)

Za druhé, zjevné nesrovnalosti mezi ověřenými údaji o vývozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a údaji Eurostatu přiměly Komisi k tomu, aby hledala alternativní metodu pro stanovení objemu dovozu dotčeného výrobku do Unie. Komora CCCT však nepředložila žádný alternativní přístup ani žádné další údaje, které by zpochybnily nebo dokonce změnily metodiku Komise, zejména pokud jde o podíl vývozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na celkovém vývozu v letech, které předcházely období šetření. Pokud jde o podíl vyvážejících výrobců, ani vyvážející výrobci zařazení do vzorku, ani vyvážející výrobci nezařazení do vzorku se nevyjádřili k poznámce o výběru vzorku ani k poznámce ke spisu o určení dovozu.

(267)

Za třetí, použití alokačních klíčů pro určení dovozu ze třetích zemí je běžnou praxí, pokud je výrobek, který je předmětem šetření, zařazen do KN kódů, které se vztahují i na jiné zboží, jež nespadá do působnosti šetření. Komora CCCT opět nepředložila žádný alternativní přístup ani žádné údaje, které by se týkaly poměru nebo cen dovozu z jiných zemí původu ve vztahu k celkovému dovozu do Unie.

(268)

Za čtvrté, zjištění Komise týkající se situace na trhu Unie jsou v souladu s důkazy, které byly poskytnuty v podnětu, zejména v rámci údajů o spotřebě uvedených ve zprávě o trhu sdružení EDANA (120), jež tvořila součást podnětu (121). To rovněž podporuje přesnost a vhodnost metodiky Komise.

(269)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise připomínky komory CCCT zamítla.

(270)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(271)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 15 %. Z podrobné analýzy vyplynulo, že spotřeba v Unii se v letech 2022–2023 snížila o 11 % a v roce 2024 následoval výrazný růst. Od roku 2024 do období šetření se spotřeba snížila o 10 procentních bodů, ale zůstala na vysoké úrovni, o 15 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(272)

Na začátku posuzovaného období podpořilo spotřebu polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond oživení po pandemii. V letech 2022 až 2023 spotřeba klesla kvůli nižší poptávce po živicových membránách ve stavebnictví v EU, což bylo zapříčiněno vysokými úrokovými sazbami, zvýšenými cenami energií a geopolitickou nejistotou. V roce 2024 došlo v Unii k oživení spotřeby polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, což odráželo doplňování zásob ze strany výrobců živicových membrán v navazujících odvětvích v důsledku zvýšené poptávky po jejich výrobcích (122). Mezi rokem 2024 a obdobím šetření zůstala spotřeba na vysoké úrovni.

(273)

Jak je podrobně vysvětleno v oddíle 4.2 výše, Komise stanovila objem dovozu dotčeného výrobku do Unie na základě údajů Eurostatu, ověřených údajů čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(274)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(275)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 417 %, z [3 400–4 200] tun v roce 2022 na [17 600–21 500] tun v období šetření. Podíl Číny na trhu výrazně vzrostl ze 6 % v roce 2022 na 26 % v období šetření, což představuje nárůst o 352 %.

(276)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, kteří v období šetření představovali 72 % dovozu čínských spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie. Ceny dovozu byly stanoveny podobným způsobem jako objem dovozu.

(277)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(278)

Mezi lety 2022 a 2023 se ceny výrazně snížily (–38 %). Následně se v roce 2024 zvýšily o čtyři procentní body a v období šetření o třináct procentních bodů. Celkově během posuzovaného období klesly o 21 % z přibližně 2 500 EUR za tunu v roce 2022 na přibližně 2 000 EUR za tunu během období šetření.

(279)

Komise určila cenové podbízení během období šetření porovnáním váženého průměru prodejních cen podle typu výrobku účtovaných výrobci v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku při dovozu od čínských výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), v příslušných případech s příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu.

(280)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u 100 % objemu dovozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se pohybuje od 26 % do 30 %.

(281)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému poklesu cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku významného cenového tlaku způsobeného dumpingovým dovozem za nízké ceny od čínských vyvážejících výrobců snížilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období svou průměrnou jednotkovou prodejní cenu v Unii o 21 % na úroveň, která značně převyšuje pokles nákladů (10 %), jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazný pokles cen je dále potvrzen prodejem pod cenou zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(282)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(283)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala oba soubory ukazatelů na základě odpovědí známých výrobců v Unii na dotazník. Vzhledem k tomu, že Komisi nejsou známi žádní další výrobci v Unii, oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní. Jak je vysvětleno ve 262. bodě odůvodnění, ukazatele újmy jsou uvedeny v rozmezích, jelikož údaje týkající se posouzení újmy byly získány od tří výrobců v Unii, z nichž dva patří do stejné skupiny.

(284)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(285)

Během posuzovaného období došlo k prudkému snížení objemu výroby výrobního odvětví Unie mezi lety 2022 a 2023, a to i v důsledku poklesu spotřeby v Unii. V důsledku rostoucí přítomnosti levného dovozu z ČLR nebylo výrobní odvětví Unie v roce 2024 a v období šetření, navzdory prudkému nárůstu spotřeby (+25 % v roce 2024, +15 % v období šetření, viz tabulka 2), schopno dosáhnout stejného objemu výroby, což vedlo k poklesu o 5 % ve srovnání s rokem 2022.

(286)

Během posuzovaného období zaznamenala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie celkové snížení o 8 %. Ztráta ve výši přibližně 7 000 tun byla způsobena tím, že jménem jednoho z výrobců v Unii byla v důsledku situace na trhu a rostoucího výskytu levného dovozu ukončena mezi lety 2022 a 2023 dohoda o poplatcích. Existence této dohody o poplatcích byla rovněž důvodem nižšího využití kapacity v roce 2022, přičemž následně došlo ke zjevnému 3% nárůstu využití kapacity mezi rokem 2022 a obdobím šetření. Výrobní odvětví Unie si tedy zachovalo dostatečnou úroveň využití kapacity, avšak pouze na úkor své kapacity.

(287)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(288)

Ačkoli trh v posuzovaném období vzrostl o 15 %, celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie se v důsledku rostoucí nespravedlivé konkurence ze strany levného čínského dovozu snížil o 10 %.

(289)

V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu prudce snížil z 86 % v roce 2022 na 63 % v roce 2024, což odpovídá rostoucímu podílu čínského dovozu. Mezi rokem 2024 a obdobím šetření získalo výrobní odvětví Unie navzdory snížení svého objemu prodeje zpět čtyři procentní body podílu na trhu, jelikož se snížil podíl čínského dovozu.

(290)

V souvislosti s výrazným růstem spotřeby v Unii údaje naznačují, že výrobní odvětví Unie utrpělo značné ztráty, pokud jde o výrobu, objem prodeje a podíl na trhu. Naopak podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu se zvýšil o 352 %.

(291)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(292)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období mírný pokles zaměstnanosti o 2 %, přičemž celkový počet zaměstnanců klesl během období šetření o [5–10].

(293)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, která je měřena v tunách vyrobených na zaměstnance za rok, klesla o 4 %, přičemž úzce sledovala trend poklesu výroby. Výrobní odvětví Unie se rozhodlo ponechat si své zaměstnance i v roce 2023, kdy výroba prudce poklesla v důsledku snížení spotřeby, jelikož se kvalifikovaná pracovní síla obtížně nahrazuje.

(294)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(295)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(296)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(297)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, na trhu Unie se mezi lety 2022 a 2024 snížily o 21 % a mezi rokem 2024 a obdobím šetření zůstaly téměř stabilní.

(298)

Jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se mezi lety 2022 a 2024 snížily o 12 % a poté se mezi rokem 2024 a obdobím šetření mírně zvýšily. Přítomnost mnohem levnějšího čínského dovozu tedy způsobila výrazný pokles cen, což přinutilo výrobní odvětví Unie snížit své ceny na úroveň, která značně převyšovala pokles výrobních nákladů.

(299)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(300)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 12 %. Zatímco v letech 2022–2023 zůstaly náklady práce relativně stabilní, v roce 2024 a během období šetření zaznamenaly nárůst, především v důsledku inflace a v souladu s délkou výkonu funkce zaměstnanců.

(301)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(302)

V absolutním vyjádření se zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku trvale a významně zvyšovaly a během posuzovaného období vzrostly o 55 %. Po úpravě o úroveň výroby vzrostl konečný stav zásob jako procento výroby během posuzovaného období o 69 %.

(303)

Tento celkový nárůst zásob poukázal na významnou nerovnováhu mezi výrobou a prodejem. Z tohoto trendu vyplývá, že navzdory snahám o přizpůsobení výroby poptávce odráželo hromadění neprodaných zásob závažné problémy, které měli výrobci v Unii s přístupem na trh.

(304)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(305)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období rychle a výrazně snížila, a to z 15 % až 16,5 % v roce 2022 na ztráty ve výši 0,5 % až 1,5 % během období šetření.

(306)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Během posuzovaného období se čistý peněžní tok snížil o 106 %, což vedlo k záporným peněžním tokům v období šetření, které odrážely zhoršení finanční výkonnosti.

(307)

Výše ročních investic v průběhu doby kolísala, což mělo za následek pokles o 5 % během posuzovaného období. Především mezi lety 2022 a 2023 se výrazně zvýšila o 18 %, aby se později v následujícím období snížila, a poté se v období šetření opět zvýšila. Na základě investičního programu výrobců v Unii investice pokračovaly i navzdory silné konkurenci, ztrátě podílu na trhu a finančně obtížné situaci, neboť jejich největší část se týká výdajů na údržbu/obnovu stávajících zařízení, zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí, a byly tedy nepružné.

(308)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně a klesla ze 81 % v roce 2022 na –6 % v období šetření. Negativní vývoj ukazoval, že ačkoli investice v zájmu zachování konkurenceschopnosti pokračovaly, jejich návratnost během posuzovaného období podstatně klesla.

(309)

Výrobní odvětví Unie si na začátku posuzovaného období vedlo dobře a vykazovalo vysokou úroveň ziskovosti, přičemž i všechny ostatní ukazatele byly na zdravé úrovni.

(310)

V posuzovaném období však rychle a výrazně vzrostl dovoz z Číny (+ 417 %), a to za ceny, které byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. To umožnilo čínským vyvážejícím výrobcům, kteří v roce 2022 představovali pouze 6 % trhu Unie, dosáhnout v období šetření podílu na trhu ve výši 26 %, což představuje nárůst o 352 % během dvou a půl roku.

(311)

V důsledku toho, navzdory výraznému zvýšení spotřeby v Unii (+16 %) v posuzovaném období, se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila, což se projevilo negativním vývojem výroby (–8 %), prodeje (–10 %), zvýšením zásob (+55 %) a výrazným snížením jeho podílu na trhu (z 86 % na 67 %). Výrobní kapacita se snížila (–8 %), protože výrobní odvětví Unie upustilo od uplatňování dohody o poplatcích, jelikož se snížila spotřeba a zvýšila se konkurence ze strany nespravedlivého čínského dovozu.

(312)

Nárůst čínského dovozu za nízké ceny měl souvislost s prudkým zhoršením a zápornou úrovní ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic, což svědčí o problémech, s nimiž se výrobní odvětví Unie potýkalo.

(313)

Během posuzovaného období se prodejní ceny výrobního odvětví Unie ve snaze udržet si tržní podíl na trhu Unie snížily o 21 %, což značně převýšilo 10% snížení jeho nákladů. Mezi rokem 2024 a obdobím šetření vedl 14% nárůst čínských cen k poklesu čínského dovozu, což zmírnilo tlak a umožnilo výrobnímu odvětví Unie udržet ceny na stejné úrovni a získat zpět určitý podíl na trhu.

(314)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(315)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(316)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným a stále rostoucím tržním pronikáním dovozu z Číny, jehož ceny se soustavně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a vedly k poklesu cen u výrobního odvětví Unie. Vývoj objemu čínského dovozu a cen, zohledněný v tabulkách 3 a 4 výše, snížil úrovně cen výrobního odvětví Unie, což vytvořilo vzájemnou příčinnou souvislost.

(317)

Dovoz z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 417 % z [3 400–4 200] tun v roce 2022, což představuje podíl na trhu ve výši 6 %, na [17 600–21 500] tun v období šetření, což představuje podíl na trhu ve výši 26 % během období šetření. Tento rostoucí dovoz se uskutečňoval za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Podobně měl pokles podílu na trhu a objemu prodeje, který následně vedl ke snížení výroby, nepříznivý vliv na jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví v důsledku snížení úspor z rozsahu.

(318)

V období šetření se navzdory mírnému nárůstu prodeje a výroby v roce 2023 v důsledku zvýšení poptávky toto zhoršení situace dále prohloubilo, když všechny ukazatele újmy (zejména ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) dosáhly výrazně záporných hodnot.

(319)

Kombinace ztráty podílu na trhu, poklesu výroby a cen měla na výrobní odvětví Unie silný negativní dopad. Navzdory 10% poklesu výrobních nákladů a cenovému tlaku vyvíjenému rostoucím objemem čínského dumpingového dovozu bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objem výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k velmi silnému poklesu ziskovosti z přibližně 15 % až 16,5 % v roce 2022 na ztráty ve výši přibližně 0,5 % až 1,5 % v období šetření a následnému zhoršení finančních ukazatelů odvětví.

(320)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(321)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(322)

V porovnání s Čínou si ostatní země udržely na trhu Unie omezené zastoupení a jejich dovoz do Unie se v posuzovaném období snížil o 13 % a jejich celkový podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 24 %. Jedinou třetí zemí, která zaznamenala objem dovozu nad 5 % podílu na trhu, bylo Turecko. Ceny dovozu z Turecka se pohybovaly na spodní hranici cen výrobního odvětví Unie a byly výrazně vyšší než ceny dovozu z Číny. Objem dovozu z Turecka a jeho podíl na trhu zůstaly během posuzovaného období do značné míry stabilní, v období šetření dokonce vykazovaly klesající trend. Dovoz z ostatních zemí nikdy nepřesáhl 1,5 % podílu na trhu a vyznačoval se vysokými cenami.

(323)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad dovozu z jiných zemí neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(324)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(325)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období snížil o 27 % a prodej klesl o 25 %. Šetřením bylo zjištěno, že pokles vývozní výkonnosti výrobců v Unii lze vysvětlit tlakem vyvíjeným čínskými výrobci na trzích třetích zemí, což následně způsobilo pokles vývozu výrobců v Unii. Jak vyplývá z údajů získaných z databáze Global Trade Atlas, čínský vývoz do zbytku světa je co do objemu značný a jeho ceny jsou nižší než ceny při vývozu do Unie. Objem a hodnota vývozu navíc představovaly méně než 10 % celkového obratu výrobního odvětví Unie. Klesající vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie proto mohla přispět k újmě, ale neoslabila skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(326)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi vážnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. V důsledku významného nárůstu dumpingového dovozu z Číny bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objem výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace.

(327)

Hospodářský pokles výrobního odvětví Unie se časově shodoval s prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu z Číny. Tento dovoz se trvale podbízel cenám Unie a vyvíjel silný tlak na snižování tržních cen. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny a ve skutečnosti muselo své ceny snížit hluboko pod úroveň poklesu výrobních nákladů. To vedlo k poklesu prodeje, snížení výroby a výraznému poklesu ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic. Načasování a rozsah tohoto vývoje prokazují jasnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(328)

Komise zkoumala alternativní činitele, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Mezi tyto činitele patřil dovoz z dalších třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Nebylo však zjištěno, že by některý z nich oslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(329)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(330)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(331)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(332)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise pro účely stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(333)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Základní ziskové rozpětí bylo stanoveno na 9,16 %, což odráží váženou průměrnou historickou ziskovost výrobního odvětví Unie v období let 2015–2021, tj. před prudkým nárůstem čínského dovozu na trhu Unie.

(334)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise ověřila interní záznamy společností týkající se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek a tvrzení shledala opodstatněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Vážené rozpětí IVVI bylo stanoveno na úrovni 2,26 %. Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku ve výši 9,16 % uvedenému v 333. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 11,42 %.

(335)

Na tomto základě činí cena nepůsobící újmu [2 900 až 3 320 EUR/t], což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 11,42 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(336)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů stanovila Komise dodatečné náklady v rozmezí od 0 do 27 EUR za tunu pro každou ze společností zařazených do vzorku. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 336. bodě odůvodnění.

(337)

Na tomto základě Komise vypočítala pro obdobný výrobek výrobního odvětví Unie cenu, která nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(338)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(339)

Rozpětí prodeje pod cenou pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezeno stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz oddíl 3.5 výše).

(340)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(341)

Výrobní odvětví Unie zahrnuje tři žadatele, z nichž dva patří do stejné skupiny společností. Tři výrobní závody se nacházejí v Německu, Francii a Itálii a přímo zaměstnávají [330–400] pracovníků.

(342)

Současné úrovně ztrát jsou neudržitelné. Očekává se, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět část ztraceného podílu na trhu a stanovit ceny na úrovních, které mu umožní dosáhnout udržitelné úrovně ziskovosti.

(343)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další pokles cen a další snížení prodeje, což by se promítlo do větších ztrát a pravděpodobně by způsobilo uzavření výrobních zařízení, propouštění a v konečném důsledku ukončení činnosti celých podniků.

(344)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(345)

V rámci šetření se přihlásily dvě společnosti (Ventas Inernationales S.A. a Silcart SPA) jako dovozci, kteří nejsou ve spojení, avšak neodpověděly na dotazník pro dovozce. Společnost Silcart S.P.A. se do šetření přihlásila jako dovozce, avšak po objasnění situace potvrdila, že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond nedovážela a nepřeprodávala, nýbrž je dovážela a sama používala, což ji řadí mezi uživatele. Množství dováženého dotčeného výrobku bylo zanedbatelné (12 tun).

(346)

Jeden uživatel zaslal své připomínky jako zúčastněná strana. Společnost W. Quandt GmbH & Co. KG vyjádřila obavy (aniž odpověděla na dotazník) ohledně bezpečnosti svých dodávek, jelikož v EU existuje omezený počet dodavatelů polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond, a ohledně problémů s kvalitou, s nimiž se v minulosti setkala u žadatelů, což ji spolu s cenovým hlediskem vedlo k tomu, že svůj dodavatelský řetězec založila na dovozu z Číny.

(347)

Polské výrobní sdružení, které zastupuje převážnou většinu výrobců střešních krytin a hydroizolačních řešení v Polsku, vyjádřilo podporu šetření i případnému uložení opatření, protože zachování odolného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce EU pro kritické stavební vstupy má strategický význam jak pro příslušné odvětví, tak i pro širší evropské hospodářství.

(348)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné údaje o hospodářské situaci dovozců a uživatelů, byl pravděpodobný účinek opatření na dovozce a uživatele posouzen na základě důvodných předpokladů.

(349)

Vzhledem k tomu, že dovozci mají rozmanitá portfolia, jak je patrné z jejich internetových stránek, a že čínský dovoz nebude zakázán, ale pravděpodobně se vrátí k nižšímu objemu, bude dopad na jejich hospodářskou činnost pravděpodobně omezený.

(350)

Z hlediska uživatelů jsou polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond integrovány do živicových membrán, které se používají především v odvětví stavebnictví a zejména v renovačních projektech. Polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond jsou součástí nákladů při výrobě živicových membrán, které zase představují pouze část nákladů v rámci renovačních projektů, kde hlavní roli hrají především náklady práce. Je proto nepravděpodobné, že by případné zvýšení ceny dotčeného výrobku v důsledku uložení antidumpingových cel mělo významný dopad na konečné náklady renovačních projektů, a je tedy nepravděpodobné, že by ovlivnilo náklady a hospodářskou činnost uživatelů.

(351)

Pokud jde o obavy vyjádřené společností W. Quandt GmbH & Co. KG, je třeba poznamenat, že opatření, pokud budou uložena, nezakážou dovoz, a tudíž neohrozí bezpečnost dodávek uživatelů. Naopak, obnovením spravedlivé hospodářské soutěže a zajištěním rovných podmínek na trhu EU tato opatření umožní, aby výrobní odvětví Unie pokračovalo ve výrobě a zajistilo odolnost svého dodavatelského řetězce. Komise rovněž zjistila, že polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond se dováží i z dalších třetích zemí, např. z Turecka, což dále podporuje závěr, že bezpečnost dodávek pro uživatele nebude ohrožena.

(352)

Několik dodavatelů materiálů (PET, akrylového pojiva, škrobu) i poskytovatelů služeb, kteří podnět podpořili, uvedlo, že pokračující činnost výrobního odvětví Unie rovněž zajistí životaschopnost jeho dodavatelů, kteří posílí hospodářství a zaměstnanost v EU.

(353)

V neposlední řadě jsou polyesterové textilie vyrobené technologií spunbond důležitým odbytištěm pro recyklátory plastů v Unii a pokračování hospodářské činnosti výrobního odvětví Unie podpoří činnost recyklátorů, z nichž několik vyjádřilo podporu šetření a případnému uložení opatření. Uložení opatření tak rovněž pomůže dosáhnout cílů zeleného a oběhového hospodářství Unie.

(354)

S ohledem na výše uvedené se nepředpokládá, že by zavedení opatření poškodilo uživatele nebo dovozce; bude naopak přínosem pro dodavatele a podpoří environmentální politiku Unie. Byl proto učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření není v rozporu se zájmy dovozců, uživatelů a dodavatelů.

(355)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky v této fázi šetření není jednoznačně v zájmu Unie.

(356)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(357)

Na dovoz polyesterových textilií vyrobených technologií spunbond pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí (viz oddíl 6 výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingových rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(358)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(359)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(360)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(361)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(362)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(363)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(364)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(365)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(366)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny. Připomínky byly obdrženy od skupiny TDF a společností Unibon a Hebei Jinliu Chemical Fiber Co., Ltd.

(367)

Skupina TDF uvedla, že u některých podkladů s výpočty, jež byly použity pro stanovení dumpingového rozpětí pro skupinu TDF, nešlo o konečné verze ověřené Komisí. Skupina TDF proto požádala Komisi, aby při výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou skupiny TDF vycházela z konečných ověřených verzí těchto podkladů. Komise toto tvrzení přijala a výpočty odpovídajícím způsobem revidovala s využitím údajů obsažených v konečných ověřených verzích příslušných podkladů.

(368)

Společnost Unibon tvrdila, že v referenční hodnotě pro elektřinu pro Unibon byla použitá kategorie spotřeby elektřiny nesprávně klasifikována. Kromě toho jeden spolupracující vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, společnost Hebei Jinliu Chemical Fiber Co., Ltd., tvrdil, že dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku neodráží jeho individuální situaci, neboť tato společnost tvrdila, že při prodeji na trh Unie dumping nepoužívá.

(369)

Komise poznamenala, že tvrzení společností Unibon a Hebei Jinliu Chemical Fiber Co., Ltd. se netýkají přesnosti výpočtů, ale metodik, které Komise použila při stanovení příslušného dumpingového rozpětí u těchto společností. Tyto připomínky budou proto posouzeny spolu se všemi ostatními podáními po zveřejnění prozatímních opatření.

(370)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(371)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,