(EU) 2026/1045Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1045 ze dne 12. května 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 18. září 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 7. srpna 2025 společnost LANXESS Deutschland GmbH (dále jen „Lanxess“ nebo „žadatel“). Podnět byl podán výrobním odvětvím Unie, které se zabývá výrobou některých alkylfosfonových kyselin a jejich sodných solí, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2385 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Od zúčastněných stran nebyly k zahájení šetření obdrženy žádné připomínky.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

Vzhledem k tomu, že společnost Lanxess je jediným výrobcem v Unii, nebyl v tomto případě výběr vzorku nutný.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři dovozci, kteří nejsou ve spojení a patří do stejné skupiny společností. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(13)

Společnost Shandong Green Technologies Import and Export Co., Ltd., čínský vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, vznesla námitku proti svému nezařazení do vzorku.

(14)

Komise analyzovala opodstatněnost námitky. Komise potvrdila, že objem vývozu tohoto vyvážejícího výrobce během období šetření byl výrazně nižší než objem vývozu vývozců zařazených do vzorku. Komise navíc zjistila, že navrhovaný vzorek představuje největší reprezentativní objem vývozu do Unie během období šetření, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, jak vyžaduje čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Komise proto nezjistila žádný důvod pro úpravu vzorku. Vzorek byl proto zachován.

(15)

Společnost Shandong Green Technologies Import and Export Co., Ltd. rovněž informovala Komisi, že může požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Tento vyvážející výrobce však nepředložil odpověď na dotazník., a proto v zásadě nepožádal o individuální zjišťování.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(18)

Komise zaslala dotazníky společnostem v Číně zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(19)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii:

Dovozci, kteří nejsou ve spojení:

Uživatelé:

Vyvážející výrobci v Číně:

Dovozce ve spojení v Unii:

(20)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je kyselina 2-fosfonobutan-1,2,4-trikarboxylová a její sodná sůl tetranatrium-hydrogen-2-fosfonatobutan-1,2,4-trikarboxylát, v pevné formě nebo ve vodném roztoku, v současnosti kódu KN 2931 49 80 (kód TARIC 2931 49 80 60) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“ nebo „PBTC“).

(22)

Výrobek, který je předmětem šetření, obvykle spadá pod čísla Chemical Abstracts Service (CAS) 37971-36-1 a 66669-53-2, v Evropské unii je registrován pod referenčními čísly Evropského společenství (ES) 253-733-5 a 266-442-3 a v databázi evropského celního seznamu chemických látek (ECICS) má celní a statistická čísla (CUS) 0027475-9 a 0087281-1.

(23)

Výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí v následujících třech hlavních krocích. Nejprve v reaktoru reaguje dimethylfosfit (dále jen „DMPI“) a dimethylester kyseliny maleinové (dále jen „MDE“) se základním katalyzátorem za vzniku tetramethylesteru kyseliny fosfonosukcinové (PBS-ester). PBS-ester vzniklý v prvním reaktoru se pak bez izolace přenese do druhého reaktoru, kde PBS-ester reaguje s methylesterem kyseliny akrylové v další reakci katalyzované zásadou za vzniku pentametylesteru kyseliny 2-fosfonobutan-1,2,4-trikarboxylové (PBTC-ester). PBTC-ester se poté přenese do třetího reaktoru. Pro vznik PBTC se PBTC-ester hydrolyzuje vodou. PBTC-Na4 se vyrábí z PBTC neutralizací hydroxidem sodným.

(24)

Mezi hlavní použití PBTC patří procesy úpravy vody a průmyslové a institucionální čištění. To je dáno jejich optimální funkcí jako inhibitorů vodního kamene a koroze.

(25)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z Číny.

(26)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Proto Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné podání ani tvrzení týkající se definice výrobku, který je předmětem šetření.

(29)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(30)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě PBTC. Příslušné informace předložili čtyři čínští vyvážející výrobci.

(31)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo od jiných stran obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(32)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(33)

Dne 13. března 2026 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě PBTC, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii. Připomínky k poznámce předložily dvě zúčastněné strany (Shandong Taihe Technologies Co., Ltd. (dále jen „Taihe“) a Lanxess). Těmito připomínkami se zabývá oddíl 3.2.

(34)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(35)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(36)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(37)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(38)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(39)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(40)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(41)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (5) (dále jen „zpráva“), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemickém, …). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žadatel vycházel z důkazů obsažených ve zprávě, zejména ze zvláštní kapitoly zprávy, která se zabývá zkresleními v chemickém odvětví v Číně (6).

(42)

Žadatel poukázal na to, že čínský stát je socialistickým tržním hospodářstvím rozvíjeným pod vedením Komunistické strany Číny, pod které patří všechny základní aspekty státu, včetně hospodářství a soudního systému, neboť čínské instituce se neřídí zásadou dělby moci. Tvrdil, že Komunistická strana Číny vykonává obzvláště přísnou kontrolu na hospodářské úrovni, což se projevuje ve velkém významu státních podniků v čínském hospodářství. Komunistická strana Číny je zapojena do vládních institucí, jakož i do podnikových struktur soukromých společností i státních podniků do té míry, že může vykonávat dominantní postavení a absolutní kontrolu nad celým čínským hospodářstvím. Žadatel poukázal na tři hlavní způsoby zásahů čínské vlády do čínského hospodářství: správní, finanční a regulační (7).

(43)

Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu. Žadatel rovněž odkázal na zjištění Komise z několika nedávných šetření, která potvrdila existenci podstatných zkreslení, pokud jde o čínské chemické odvětví, včetně šetření týkajících se některých alkylfosfátových esterů (8), acesulfamu (9), kyseliny citronové (10) a glutamátu sodného (11).

(44)

V podnětu byly dále připomenuty následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(45)

Za prvé, v odvětví PBTC působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Čínská vláda zajišťuje silný vliv na státní podniky i soukromé společnosti, zejména v odvětvích považovaných za strategická nebo podporovaná, jako je chemický průmysl (zahrnující PBTC a její sodnou sůl). Čínská vláda jmenuje a kontroluje klíčové vedoucí pracovníky prostřednictvím Komunistické strany Číny a poskytuje státním podnikům preferenční přístup k důležitým vstupům (např. půdě a kapitálu) a další konkurenční výhody. Na vnitrostátní i místní úrovni čínská vláda zřídila komise pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu („SASAC“), které zastupují zájmy státu jako akcionáře ve státních podnicích. Žadatel rovněž poukázal na „systém sociálních kreditů“ jako na nový nástroj schválený Komunistickou stranou Číny, který bude čínská vláda používat ke sledování, hodnocení a podmiňování chování všech domácích a zahraničních společností v Číně (12). A konečně, v roce 2021 vydala čínská vláda 14. pětiletý plán, jehož cílem je prosazovat socialistickou politiku a posílit hospodářský růst Číny prostřednictvím socialistického tržního hospodářství.

(46)

Konkrétně v odvětví PBTC přetrvává značná míra vlastnictví čínskou vládou a podle veřejně dostupných informací je několik klíčových výrobců PBTC a PBTC-Na4 státními podniky. Například společnost China National Chemical Corporation (ChemChina), jejímž akcionářem je společnost Sinochem Holding Company Limited (13). Podobně se zdá, že pod přísnou kontrolou čínské vlády jsou i soukromé společnosti (14). Podle žadatele má čínská vláda rovněž v úmyslu dále investovat a posilovat státní podniky působící v odvětví PBTC a PBTC-Na4 (15).

(47)

Za druhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví PBTC dává státním orgánům i možnost ovlivňovat ceny či náklady. Prostřednictvím regulačních a politických opatření ovlivňuje čínská vláda rovněž výrobu, jakož i náklady a ceny výrobků, jako jsou PBTC a PBTC-Na4, a to svou přítomností a zásahy do předcházejících odvětví surovin a vstupů nezbytných pro jejich výrobu (16). Čínská vláda například zahájila strategické investiční projekty v provincii Šan-tung týkající se maleinanhydridu, klíčové suroviny pro výrobu PBTC, což dokládá záměr čínské vlády zvýšit jeho výrobu a podtrhuje význam maleinanhydridu v čínském chemickém průmyslu (17). Dalším příkladem je žlutý fosfor, klíčová surovina používaná při výrobě PBTC a PBTC-Na4. Žadatel odkázal na nedávné antidumpingové šetření týkající se dovozu některých alkylfosfátových esterů z Číny, v němž Komise zjistila, že čínská vláda zavedla strategii kontroly výroby žlutého fosforu a zásahů do ní (18). Čínská vláda také zachovává vývozní daň na žlutý fosfor ve výši 20 %, což brání vývozu této suroviny a vytváří v Číně obrovskou nadměrnou kapacitu. Žadatel dále tvrdil, že tato vývozní daň představuje zkreslení na trhu ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, které uměle snižuje výrobní náklady na deriváty fosforu, jako je PBTC a její soli. Politika čínské vlády v oblasti vývozních daní navíc způsobila i mezinárodní zkreslení týkající se žlutého fosforu, které ovlivnilo vietnamské a kazašské dodavatele této suroviny (19).

(48)

Za třetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Žadatel vysvětlil, že rozvoj čínského hospodářství je určován propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit a které se musí snažit realizovat. Čínská vláda ve svých různých politických dokumentech soustavně věnuje velkou pozornost chemickému průmyslu a svá opatření jasně koncipuje ve prospěch domácích výrobců chemických látek. V tomto ohledu viz zejména rozhodnutí Státní rady o vyhlášení provádění prozatímních ustanovení o podpoře průmyslové restrukturalizace (dále jen „rozhodnutí č. 40“), které jasně naznačuje, že čínská vláda podporuje rozvoj odvětví čistých chemických látek. Žadatel odkázal na různé další prováděcí plány a politiky čínské vlády, které všechny ukazují silnou podporu čínské vlády čínskému chemickému průmyslu, ale také zejména rozvoj výroby žlutého fosforu a zaměření se na výrobu této látky, která je klíčovou surovinou pro výrobu PBTC a jejích solí (například prováděcí plán na podporu účinného a vysoce hodnotného využívání zdrojů fosforu (dále jen „prováděcí plán pro zdroje fosforu“)) (20).

(49)

Za čtvrté, podobně jako v kterémkoli jiném odvětví čínského hospodářství, i v chemickém odvětví dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Žadatel tvrdil, že čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků, což následně ovlivňuje čínský finanční a úvěrový trh. Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zřejmé, pokud jde o vlastnictví půdy a práva k užívání pozemků v Číně, tj. že veškerá půda je vlastněna čínským státem. Podle žadatele proto výrobce PBTC a jejích solí podléhají čínským pravidlům týkajícím se úpadku, obchodních společností a vlastnictví, a tudíž se jich také týkají zkreslení vyplývající z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů (21).

(50)

Za páté jsou v odvětví PBTC a PBTC-Na4 zkresleny i mzdové náklady. Mzdové náklady nejsou v Číně výsledkem běžných tržních sil nebo svobodného kolektivního vyjednávání, ale podléhají podstatným zkreslením. Zkreslení mzdových nákladů jsou ještě zvětšována subvencemi na pracovní sílu, které Čína poskytuje zejména výrobcům PBTC. Podle žadatele uvedly například společnosti Shandong Taihe Water Treatment Technologies Co., Ltd., a Henan Qingshuiyuan Technology Co. Ltd. několik těchto subvencí, včetně subvencí na školení, stáže zaměstnanců a stabilizaci pracovních míst v podniku, zavádění fondů pro talentované pracovníky a subvence na zvyšování kvalifikace. Silný vliv čínské vlády na mzdové náklady v odvětvích PBTC tak významně ovlivňuje náklady a volné působení tržních sil, což nevyhnutelně vede k podstatným zkreslením na trhu (22).

(51)

Za šesté žadatel tvrdil, že výrobci PBTC mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Vzhledem k tomu, že si stát udržuje vliv na všechny hlavní aspekty čínského finančního systému, přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně podléhá podstatným zkreslením. Tato různá zkreslení jsou způsobena silnou přítomností státu ve finančních institucích a uměle nízkými výpůjčními náklady, které mají podpořit růst investic, což poukazuje na situaci, která je s jinými tržními ekonomikami nesrovnatelná. Žadatel rovněž odkázal na řadu politických dokumentů a právních ustanovení, které stanoví zásady preferenčního poskytování úvěrů, včetně prováděcího plánu pro zdroje fosforu, aby prokázal, že odvětví PBTC a PBTC-Na4 je ovlivněno podstatnými zkresleními způsobenými zásahy čínské vlády do finančního systému. Žadatel dále tvrdil, že čínští výrobci PBTC a PBTC-Na4 mají přímý prospěch z preferenčních úvěrů od státních i soukromých bank. Například společnost Henan Qingshuiyan Technology Co. Ltd. získala úvěry od několika čínských bank, jako jsou Agricultural Bank of China, Bank of China, China Construction Bank, China Merchants Bank a CITIC Bank (23).

(52)

Žadatel uvedl, že výše uvedená zkreslení jsou systémové povahy. Závěrem žadatel uvedl, že v čínském odvětví PBTC a PBTC-Na4 dochází k podstatným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a proto není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí náklady. Požádal Komisi, aby běžnou hodnotu početně zjistila na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi (24).

(53)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(54)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(55)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (25).

(56)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen zajišťovat „její konsolidaci a růst“ (26). Komise SASAC skutečně potvrdily, že v porovnání s 13. pětiletým plánem vzrostla celková aktiva ústředních podniků během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „účinně podporuje integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytuje silnou podporu pro úspěšné dosažení hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší země“ (27).

(57)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(58)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (28).

(59)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(60)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(61)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (29). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(62)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(63)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (30), uplatňuje čínský stát intervenční hospodářskou politiku. Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(64)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(65)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(66)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(67)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority v plánech stanovené (31).

(68)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (32).

(69)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (33).

(70)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (34).

(71)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (35).

(72)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(73)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(74)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako je Shandong Taihe Technologies Co. Ltd (37) nebo Jiyuan Qingyuan Water Treatment Co. Ltd (38), ale také společnosti částečně vlastněné státem, jako je Nantong Uniphos Chemicals Co. Ltd (39), která je ze 67 % vlastněna společností Nantong Jiangshan Agrochemicals and Chemicals Co. Ltd (40), která je zase z 27 % vlastněna státem (41). Kromě toho v odvětví předcházejícím výrobě žlutého fosforu, primární suroviny používané k výrobě PBTC, zůstává míra státního vlastnictví značná, přičemž řada výrobců je částečně vlastněna nebo ovládána státem (42), jako například společnost Hubei Xingfa Chemicals Group Co. Ltd (43) (44), kterou z 20 % vlastní společnost Yichang Xingfa Group Co. Ltd, státní podnik ovládaný lidovou vládou města I-čchang, nebo Yunnan Phosphorus Group Co., Ltd (45), dceřiná společnost ve 100% vlastnictví (46) společnosti Yunnan Yuntianhua, státního podniku ovládaného Komisí pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu v provincii Jün-nan (47).

(75)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (48), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech ve skutečnosti vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány. Celé odvětví dotčeného výrobku navíc podléhá několika vládním politikám: pro začátek jsou mezi odvětvími, která mají být podporována, uvedeny málo znečišťující „procesy zpracování fosforového kalu pro výrobu žlutého fosforu“ v rámci kategorie chemického a petrochemického průmyslu ve vydání Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2024 (49), což signalizuje záměr orgánů vytvořit regulační prostředí příznivé pro rozvoj tohoto odvětví a což také potenciálně připravuje půdu pro přístup tohoto odvětví k financování. Současně jsou mezi odvětvími, která mají být zrušena, uvedeni i výrobci žlutého fosforu s menší výrobní kapacitou, což svědčí o záměru čínských orgánů ovlivnit uspořádání odvětví fosforu: „výrobní jednotky pro žlutý fosfor s kapacitou jedné jednotky menší než 5 000 tun/rok (50).“ Další vstupy, jako je metanol a methylmetakrylát vyráběné menšími výrobci, jsou rovněž uvedeny v kategorii omezených průmyslových odvětví (51).

(76)

Kromě toho se 14. pětiletý plán pro suroviny (52) přímo zabývá petrochemickým a chemickým odvětvím, když uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemie a chemie, oceli, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat určitý počet průkopnických podniků průmyslového řetězce, které budou mít vedoucí postavení v ekosystému a budou se vyznačovat klíčovou konkurenceschopností, […]. Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace“. Plán rovněž usiluje o „přísnou kontrolu nových kapacit v odvětvích, jako je […] žlutý fosfor“.

(77)

Kromě toho je „prováděcí plán pro zdroje fosforu“ (53) formulován tak, aby „prováděl klíčové úkoly příslušných vnitrostátních plánů, uskutečňoval účinné a vysoce hodnotné využívání zdrojů fosforu a posiloval konkurenční výhodu celého průmyslového řetězce“. Konkrétně se plán snaží „urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, jako je […] žlutý fosfor, intenzivně rozvíjet nově vznikající průmyslová odvětví, jako jsou špičkové chemické látky na bázi fosforu, urychlit kultivaci pokročilých výrobních klastrů a vybudovat špičkové, inteligentní, ekologické, integrované a koncentrované systémy chemického průmyslu fosforu“.

(78)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (54).

(79)

Například Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu, odvětvového průmyslového sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (55).

(80)

Kromě toho Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu zřídila zvláštní výbor pro špičkové chemické látky, který se výslovně zabývá „činidly pro úpravu vody (56)“.

(81)

Společnosti Hubei Xingfa Chemicals Group Co. Ltd a Yunnan Yuntianhua jsou členy Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu (57) (58).

(82)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(83)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(84)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (59)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(85)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (60), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (61).

(86)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (62). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(87)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (63) (dále jen „pokyny“), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(88)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (64).

(89)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví PBTC a PBTC-Na4.

(90)

Jako příklad lze uvést to, že prezident společnosti Henan Qingshuiyuan Technology (65), skupiny vlastnící společnost Jiyuan Qingyuan Water Treatment Co. Ltd, je zároveň vedoucím generální stranické organizace skupiny (66).

(91)

Podobně předseda a místopředseda představenstva společnosti Nantong Jiangshan Agrochemicals and Chemicals Co. Ltd. zastávají pozice zástupce tajemníka a tajemníka stranického výboru (67).

(92)

Kromě toho článek 13 stanov společnosti Shandong Taihe Technologies Co. Ltd (68) uvádí: „V souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny společnost zřizuje organizaci komunistické strany a vykonává stranickou činnost. Společnost poskytne nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.“

(93)

Zasahování Komunistické strany Číny do předcházejícího odvětví vyplývá z dostupných podnikových podání. Ve výroční zprávě za rok 2024 společnosti Hubei Xingfa Chemicals Group Co. Ltd. se uvádí, že předseda představenstva společnosti, její generální ředitel a několik ředitelů jsou tajemníkem, resp. zástupci tajemníka stranického výboru holdingové společnosti Yichang Xingfa Group Co. Ltd (69). Během šetření Komise zjistila, že společnost Yichang Xingfa Group Co. Ltd. se aktivně účastní koordinačních opatření v odvětví (70), která organizuje a nad nimiž vykonává dohled Komunistická strana Číny.

(94)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (71). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví PBTC a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(95)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(96)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (72).

(97)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(98)

Cílem 14. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 (73) je „modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků v odvětvích, jako je lehký průmysl a textilní průmysl, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby“ (74).

(99)

Podle 14. pětiletého plánu pro odvětví surovin (75) se Čína „zaměří na podoblasti nebo klíčové výrobky s pevnými průmyslovými základy, významnými komparativními výhodami a špičkovými technologiemi s cílem plně využít vedoucí úlohu předních podniků v průmyslovém řetězci […] a rozvíjet skupinu průmyslových klastrů v odvětví petrochemie“. […] V odvětvích včetně petrochemie a chemických látek, oceli, neželezných kovů a stavebních materiálů budeme podporovat řadu průkopnických podniků, které by mohly zaujmout vedoucí postavení v ekosystému průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností“ (76).

(100)

Konkrétně 14. pětiletý plán ekologického rozvoje průmyslu (77) nařizuje, že „v odvětvích, jako je […] žlutý fosfor, by měly být nové kapacity přísně kontrolovány“ (78).

(101)

Kromě toho Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (79) vyžaduje „posílit odvětvové politiky a vědecky regulovat rozsah průmyslu: […] zvýšit kapacitu dodávek špičkových polymerů, speciálních chemických látek a dalších výrobků“; […] a také „[z]lepšit podpůrné politiky: posílit koordinaci fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetické, environmentální, cenové a dalších politik s průmyslovými politikami. Plně využívat úlohu vnitrostátní platformy pro spolupráci mezi průmyslem a financemi […]“.

(102)

„Prováděcí plán pro zdroje fosforu“ (80) si také klade za cíl „zvýšit konkurenční výhodu celého průmyslového řetězce [fosforu]“ a nařizuje „urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, jako jsou fosforečná hnojiva a žlutý fosfor, intenzivně rozvíjet nová průmyslová odvětví, jako jsou špičkové chemické látky na bázi fosforu, urychlit kultivaci pokročilých výrobních klastrů a vybudovat špičkový, inteligentní, ekologický, integrovaný a koncentrovaný systém chemického průmyslu fosforu s cílem poskytnout silnou podporu pro prosazování nové industrializace a urychlení budování výrobní síly“.

(103)

Na úrovni provincií vyžaduje 14. pětiletý plán provincie Che-nan pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu „vybudování národní základny solného průmyslu [a] urychlení transformace chemického průmyslu směrem k čistým chemickým látkám a novým chemickým materiálům (81)“. Konkrétně provincie Che-nan vydala v roce 2017 prováděcí plán pro technologické inovace (82), jehož cílem je „podporovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví [a zaměřit se na] vývoj klíčových technologií a účinných konkurenčních souborů zařízení pro pokročilé čištění průmyslových odpadních vod“.

(104)

Společnost Jiyuan Qingyuan Water Treatment Co. Ltd. se nachází v provincii Che-nan.

(105)

Kromě toho na úrovni provincie vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (83) místní orgány, aby „[z]výšily technologickou transformaci stávajících podniků, zlepšily účinnost využívání energie a zdrojů a posílily klíčovou konkurenceschopnost podniků [a] zavedly mechanismus, který podnikům umožní vystoupit z parků, rázné odstranění zastaralé výrobní kapacity, přísnou kontrolu omezené výrobní kapacity a provádění diferencované politiky a opatření pro přidělování zdrojových faktorů, jako je půda, elektřina a voda, s cílem přimět podniky k transformaci a rozvoji“. Vyzývá také ke „[z]výšení finanční podpory. Posílení pobídek fiskální politiky, koordinace a zapojení zvláštních fondů, podpora chemických společností při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, průmyslové transfery, přemisťování do parků, odstraňování zastaralého vybavení atd. a provádění osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, vracení DPH, politiky výzkumu a vývoje, například dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první sadu technického vybavení. Aktivní podpora různých druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování politiky, financování rozvoje a komerční financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemické technologie“. Konkrétněji se plán snaží „vést a rozvíjet solný chemický průmysl směrem k nově vznikajícím strategickým odvětvím, jako jsou nové materiály, nová environmentální ochrana a nové zdroje energie“.

(106)

Kromě toho tříletý akční plán provincie Šan-tung pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví ekologické a environmentální ochrany na období 2023–2025 (84) nařizuje, aby město Cao-čuang „rozšiřovalo a posilovalo průmysl nových chemických materiálů, zejména se zaměřením na špičková činidla pro úpravu vody, upravilo průmyslovou strukturu a strukturu dodávek energie pro činidla pro úpravu vody, optimalizovalo průmyslové uspořádání, vybudovalo špičkový průmyslový řetězec nových materiálů pro environmentální ochranu a usilovalo o vytvoření významné domácí průmyslové základny pro nové materiály pro environmentální ochranu (činidla pro úpravu vody)“. Akční plán rovněž nařizuje, aby „na základě stávajících projektů a základů průmyslového řetězce, jako jsou společnosti Shandong Taihe Technologies Co. Ltd. a Xintai Water Treatment, [město Cao-čuang] realizovalo více než deset klíčových projektů, včetně rozšíření průmyslového řetězce činidel pro úpravu vody, vyvinulo nové druhy činidel pro úpravu vody a zvýšilo podíl činidel pro úpravu vody šetrných k životnímu prostředí a využívajících ekologických postupů. Do roku 2025 dosáhne výrobní kapacita různých nových materiálů environmentální ochrany (činidel pro úpravu vody) 1 milionu tun“.

(107)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(108)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(109)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(110)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (85).

(111)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (86). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (87). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (88).

(112)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů jeví být plně použitelné i v odvětví PBTC a PBTC-Na4. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(113)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(114)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (89).

(115)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (90). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(116)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (91). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(117)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví PBTC a PBTC-Na4 nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(118)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(119)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (92), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (93) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(120)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (94). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(121)

Nedávný vývoj dále ilustruje rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard CNY s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v situaci klesající ziskovosti a rekordně nízkého čistého úrokového rozpětí, což poukazuje na proaktivní opatření přijatá státem k udržení hospodářské stability (95).

(122)

Čínská vláda také objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (96). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (97).

(123)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů za pomoci několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (98) se čínská vláda snaží „zvýšit zdroje z ústředního rozpočtu na podporu způsobilých soukromých investičních projektů a zastávat aktivní řídicí a vedoucí úlohu“. Čínská vláda rovněž hodlá „dobře využívat nové politické finanční nástroje [a] podporovat řadu způsobilých soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (99).

(124)

Navíc jsou zkresleny dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (100). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (101). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(125)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(126)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (102). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (103). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(127)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(128)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(129)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(130)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(131)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci PBTC a PBTC-Na4 podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(132)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(133)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(134)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(135)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(136)

Jak je vysvětleno v 33. bodě odůvodnění, dne 13. března 2026 Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(137)

V poznámce o výrobních činitelích Komise vysvětlila, že mimo Čínu se nezdá, že by byl výrobek, který je předmětem šetření, vyráběn pouze v Evropské unii (Německo) a Indii, z nichž žádná není zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína v souladu s kritérii uvedenými ve 135. bodě odůvodnění.

(138)

Protože všechny země, v nichž se PBTC vyrábí (Německo a Indie), mají jinou úroveň hospodářského rozvoje než Čína, Komise vzala v úvahu výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření. Komise proto uvedla, že využije „jiné organicko-anorganické sloučeniny“ jako obecnou kategorii výrobků, do níž PBTC patří, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(139)

V poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii, Kolumbii, Indonésii a Malajsii jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek stejné obecné kategorie a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření.

(140)

K úrovni hospodářského rozvoje určených zemí nebyly vzneseny žádné připomínky.

(141)

Společnost Taihe ve svých připomínkách k poznámce souhlasila s Komisí, že výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí pouze v EU, Indii a Číně a že obecnou kategorií výrobků, do které PBTC patří, by měly být „jiné organicko-anorganické sloučeniny“.

(142)

V poznámce Komise určila země, kde se vyrábějí „jiné organicko-anorganické sloučeniny“, tj. Brazílii, Kolumbii, Indonésii a Malajsii. Komise dále zjistila, že všechny čtyři potenciální reprezentativní země mají dostatečný počet ziskových společností vyrábějících „jiné organicko-anorganické sloučeniny“, což by Komisi umožnilo stanovit nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a zisky.

(143)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Brazílie, Kolumbie, Indonésie a Malajsie.

(144)

Komise zjistila, že žádná z těchto zemí nedováží DMPI, hlavní surovinu pro výrobu PBTC. Komise prověřila další potenciální země, ale dospěla k závěru, že do zemí s vyššími středními příjmy se DMPI téměř nedováží. Komise se proto rozhodla použít údaje z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) o dovozu ze všech zemí, aby stanovila nezkreslenou mezinárodní referenční hodnotu pro DMPI. Po zjištění, že ceny dovozu DMPI z Číny byly mnohem nižší než ceny dovozu z jiných zdrojů (a tudíž pravděpodobně ovlivněny zkresleními zjištěnými v tomto případě), Komise vyřadila z výpočtu referenční hodnoty dovozu DMPI pocházejícího z Číny.

(145)

Dále se Komise zabývala dovozem methylakrylátu, maleinanhydridu, methanolu, sudů IBC a plastových kbelíků do Brazílie, Kolumbie, Indonésie a Malajsie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz některých hlavních výrobních činitelů z jiných zdrojů než z Číny do Kolumbie, Indonésie a Malajsie nebyl dostatečný, a proto nelze Kolumbii, Indonésii ani Malajsii považovat za vhodnou reprezentativní zemi. Analýza zejména ukázala, že v případě Kolumbie představuje podíl dovozu methylakrylátu z Číny 77 % celkového dovozu. Ceny tohoto dovozu byly v průměru o 20 % nižší než ceny z jiných zdrojů než z Číny (a byly tedy pravděpodobně ovlivněny zkresleními zjištěnými v Číně). Kromě toho 62 % dovozu sudů IBC pocházelo z Číny a jeho ceny byly o 44 % nižší než ceny z jiných zdrojů. V případě Indonésie představoval dovoz maleinanhydridu z Číny 91 % celkového dovozu a jeho cena byla v průměru o 22 % nižší než cena z jiných zdrojů než z Číny, přičemž dovoz sudů IBC a plastových kbelíků z Číny představoval 84 %, resp. 61 % celkového dovozu, jehož cena byla v průměru o 44 %, resp. 26 % nižší než cena z jiných zdrojů než z Číny. V případě Malajsie představoval podíl dovozu methylakrylátu z Číny 87 % celkového dovozu a jeho cena byla v průměru o 36 % nižší než cena z jiných zdrojů než z Číny. Dovoz maleinanhydridu a plastových kbelíků z Číny rovněž představoval 73 % celkového dovozu, který měl v průměru o 73 %, resp. 18 % nižší ceny než dovoz z jiných zdrojů než z Číny. Naproti tomu v případě Brazílie byl maleinanhydrid jedinou hlavní surovinou, jejíž důležitým zdrojem byl dovoz z Číny (58 %). Průměrná dovozní cena z Číny byla srovnatelná (ve skutečnosti o 3,6 % vyšší) s cenami z jiných zdrojů, a proto není pravděpodobné, že by byla ovlivněna zkresleními.

(146)

Analýza tedy ukázala, že Brazílii lze použít jako vhodnou reprezentativní zemi, neboť dovoz hlavních výrobních činitelů byl dostatečný co do množství a nebyl podstatně ovlivněn dovozem z Číny ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (105). Význačné je, že dovoz do Brazílie z jiných zdrojů než z Číny představoval u methylakrylátu 71 %, methanolu 100 %, sudů IBC 85 % a plastových kbelíků 57 %.

(147)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a společnosti Unipar Carbocloro S.A, Videolar-Innova S/A, Sika S A, Braskem Green S.A., Basequimica S.A.. a Birla Carbon Brasil LTDA. Zúčastněné strany byly požádány o připomínky.

(148)

Společnost Taihe argumentovala, že jako reprezentativní země by mělo být použito Turecko namísto Brazílie. Společnost Taihe tvrdila, že v případě některých výrobních činitelů, konkrétně maleinanhydridu, plastových kbelíků a sudů IBC (poslední dva jmenované se používají jako obalový materiál), dováží Turecko z Číny méně než z Brazílie.

(149)

Zatímco však u některých výrobních činitelů dováželo Turecko z Číny méně než z Brazílie, Komise zjistila, že veřejně dostupné údaje (Orbis) o tureckých výrobcích „jiných organicko-anorganických sloučenin“ vykazují nepřiměřeně vysokou míru prodejních, režijních a správních nákladů (59 %). Turecko proto nebylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(150)

Společnost Taihe rovněž tvrdila, že Komise neměla pro stanovení mezinárodní tržní ceny DMPI použít údaje z databáze GTA o dovozu ze všech zemí do všech zemí, ale měla místo toho použít pouze vývozní cenu z Malajsie.

(151)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Poté, co Komise zjistila, že žádné země s vyššími středními příjmy DMPI nedovážejí, rozhodla, že v tomto případě je nezkreslená mezinárodní referenční hodnota vhodnější než vývoz z Malajsie, která v tomto případě nebyla shledána vhodnou reprezentativní zemí. Komise dále uvedla, že množství vyvážená z Malajsie byla malá (50 400 tun z 867 115 tun celkového světového vývozu s výjimkou Číny), což je skutečnost, která potvrzuje, že v tomto případě je vhodnější mezinárodní referenční hodnota. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(152)

A konečně, společnost Taihe tvrdila, že tři ze šesti brazilských společností vybraných pro výpočet nezkreslené referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk by neměly být použity, protože jejich hlavní obchodní činnost byla jiná než „jiné organicko-anorganické sloučeniny“. Jedná se o tyto společnosti: UNIPAR CARBOCLORO S.A., SIKA S A a BIRLA CARBON BRASIL LTDA. Komise toto tvrzení analyzovala a potvrdila, že dvě ze společností (SIKA S A a BIRLA CARBON BRASIL LTDA) měly jinou hlavní obchodní činnost než „jiné organicko-anorganické sloučeniny“. U třetí společnosti, UNIPAR CARBOCLORO S.A., však žádné tyto důkazy nalezeny nebyly.

(153)

Komise tyto informace zohlednila při stanovení seznamu společností, jejichž finanční údaje byly použity ke zjištění nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, a revidovaného seznamu společností v Brazílii s finančními údaji za rok 2024, které vykazují kladnou ziskovost:

(154)

Po zjištění, že Brazílie je na základě všech výše uvedených skutečností vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální ochrany a ochrany životního prostředí v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou poslední věty základního nařízení.

(155)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(156)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele PBTC

(157)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vyjádřila náklady na výrobní režii vzniklé vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jako procento skutečných nákladů na použité suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na výrobní režii. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými režijními náklady opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na výrobní režii.

(158)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (112). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť ve 132. a 133. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(159)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl (méně než 2 %) celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(160)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, použila Komise hodnotu CIF zaznamenanou v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA. K hodnotám CIF byla přičtena příslušná dovozní cla, která jsou k dispozici v MacMap.

(161)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(162)

Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila poslední dostupné statistiky od ILOSTATu pro rok 2024 pro průměrné náklady práce v odvětví výroby v Brazílii, odpovídající statistické klasifikaci ekonomických činností, obecně nazývanou NACE, které zahrnují náklady na pracovní sílu při výrobě jiných základních organických chemických látek (113).

(163)

V návaznosti na poznámku společnost Lanxess uvedla, že pro referenční hodnotu práce v Brazílii by se místo údajů ILOSTATu měly používat oficiální národní statistiky Brazílie zveřejňované brazilským institutem IBGE (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística). Komise přezkoumala údaje předložené společností Lanxess a zjistila, že dostupné statistické informace IBGE se nepřekrývají s obdobím šetření, a proto se považují za méně vhodné než údaje ILOSTATu z roku 2024, které pokrývají nejméně polovinu období šetření. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(164)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje ministerstvo Ministério de Minas e Energia. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v BRL/kWh, které byly za rok 2024 zveřejněny dne 14. července 2025 (114).

(165)

Komise použila průměrné náklady na vodu v Brazílii účtované společností Sanel Brazil (115) pro rok 2025, tj. 13,36 CNY/m3.

(166)

Cenu páry v Brazílii za období šetření Komise vypočítala podle metodiky navržené ministerstvem energetiky USA (116) na základě nákladů na plyn potřebný k výrobě páry. Výsledná průměrná cena za období šetření se pohybovala v rozmezí 206–252 CNY za tunu.

(167)

Ke stanovení referenční hodnoty pro vedlejší produkty použila Komise poměr mezi hodnotou vedlejších produktů a hodnotou původní suroviny, které jsou zaznamenány v účetním systému vyvážejících výrobců, a tento poměr použila na referenční hodnotu získanou z databáze GTA.

(168)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(169)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(170)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 pro společnosti uvedené ve 153. bodě odůvodnění, které byly získány z databáze Orbis.

(171)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(172)

Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.5.3.

(173)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy, jak je uvedeno ve 169. až 170. bodě odůvodnění.

(174)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 21,0 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 20,0 %.

(175)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(176)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(177)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(178)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé za období mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o dosažený zisk (4,6 %), který odpovídá zisku spolupracujícího dovozce, který není ve spojení.

(179)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(180)

Jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(181)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku.

(182)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(183)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(184)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(185)

U spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku Komise vypočetla vážené průměrné dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(186)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 210,4 %.

(187)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě informací poskytnutých žadatelem.

(188)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 80 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím; 219,4 %.

(189)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(190)

V období šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii jediný výrobce, společnost Lanxess. Tato společnost tedy představovala „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(191)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně [7 200 – 9 600] tun. Komise tento údaj založila na ověřených odpovědích žadatele na dotazník.

(192)

Komise tento údaj založila na ověřených odpovědích žadatele na dotazník a na odpovědích na výběr vzorku poskytnutých spolupracujícími čínskými výrobci, kteří představovali veškerý čínský dovoz v posuzovaném období.

(193)

Spotřeba v Unii (117) se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(194)

Spotřeba v Unii se mezi lety 2022 a 2023 snížila o 5 % a do roku 2024 se vrátila na téměř stejnou úroveň jako v roce 2022. Spotřeba pak v období šetření klesla na úroveň zaznamenanou v roce 2023. Výkyvy v letech 2022 a 2023 odrážejí dopady narušení obchodu po pandemii COVID-19. V roce 2022 si uživatelé PBTC v Unii vytvářeli zásoby v očekávání nedostatku dodávek, což vedlo k umělému a dočasnému zvýšení spotřeby.

(195)

I když spotřeba PBTC Unie v období šetření klesla na hodnotu, která byla 7 % pod úrovní roku 2022, tento vývoj v období šetření ukazuje spíše na návrat k normálu, vzhledem k tomu, že úroveň spotřeby v roce 2022 je výsledkem zvýšeného hromadění zásob vyvolaného pandemií COVID-19.

(196)

V každém případě celkový obraz za posuzované období ukazuje, že spotřeba v Unii zůstala poměrně stabilní s meziročními výkyvy, které do značné míry souvisely s nárůstem nebo snižováním zásob materiálu.

(197)

Dovoz dotčeného výrobku je zařazen do kódu KN 2931 49 80 . Jedná se však o zbytkový kód pro „jiné organicko-anorganické sloučeniny“, který zahrnuje širokou škálu chemických sloučenin, jež do značné míry přesahují výrobek, jehož se týká toto šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici podrobné statistické údaje ani jiná spolehlivá referenční hodnota pro odhad objemu čínského dovozu, použila Komise jako základ pro objem dovozu údaje o prodeji na vývoz za posuzované období, které poskytli čínští vyvážející výrobci spolupracující při šetření ve svých odpovědích na výběr vzorku. Komise dospěla k závěru, že úroveň spolupráce byla v tomto případě vysoká, protože vykazované objemy byly vyšší než objemy dovozu odhadované žadatelem.

(198)

Podíl čínského dovozu na trhu byl stanoven na stejném základě jako objem dovozu.

(199)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(200)

V absolutním vyjádření se dovoz z Číny během posuzovaného období zvýšil o více než 2 500 tun, což představuje téměř [18–20] % celkové spotřeby Unie během období šetření. Celkový podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil z již tak vysokých [38–51] % v roce 2022 na ohromujících [57–76] % v období šetření. Celkově se dovoz z Číny v období šetření zvýšil o 38 % ve srovnání s rokem 2022.

(201)

Komise stanovila ceny dovozu na základě odpovědí na výběr vzorku od čínských vyvážejících výrobců spolupracujících při šetření. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobcem v Unii, jakož i na základě odpovědí dovozců, kteří nejsou ve spojení (pokud jde o náklady po dovozu).

(202)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(203)

Průměrná cena čínského dovozu se dramaticky snížila z 2 134 EUR/t v roce 2022 na 1 229 EUR/t v roce 2023, aby v roce 2024 a v období šetření klesla ještě více, a to na 1 011 EUR/t, respektive 976 EUR/t.

(204)

Během posuzovaného období se průměrná jednotková cena dumpingového dovozu z Číny snížila o 54 %. Již na začátku posuzovaného období byly ceny dovozu z Číny nižší než zjištěné prodejní ceny v Unii, jak je uvedeno v tabulce 4 a tabulce 8. Avšak počínaje rokem 2023 a nepřetržitě až do konce posuzovaného období se cenový rozdíl stal ještě výraznějším (například v období šetření byly čínské ceny o [35–45] % nižší než prodejní ceny v Unii.

(205)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(206)

Porovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobce v Unii v období šetření. Ukázalo se, že výrobky dovážené z Číny vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 20 % do 40 %.

(207)

Kromě toho Komise uvedla, že dumpingový dovoz vedl během období šetření také k významnému stlačení cen (jak se odráží ve ztrátě ziskovosti), když výrobní odvětví Unie prodávalo PBTC pod svými výrobními náklady.

(208)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(209)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v ověřené odpovědi předložené jediným výrobcem v Unii. Mikroekonomické ukazatele Komise rovněž posuzovala na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od jediného výrobce v Unii.

(210)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(211)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(212)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(213)

Výroba obdobného výrobku v Unii vykázala při srovnání roku 2022 se zbytkem posuzovaného období jasný klesající trend, přičemž výroba se mezi rokem 2023 a obdobím šetření snížila přibližně o 30–45 %. Úroveň výroby se sice mezi rokem 2024 a obdobím šetření ve srovnání s rokem 2023 zlepšila, to však lze přičíst skutečnosti, že se zvýšila spotřeba poté, co uživatelé v roce 2023 spotřebovali velkou část zásob, které si vytvořili v roce 2022. V každém případě mezi rokem 2024 a obdobím šetření dosáhla úroveň výroby výrobního odvětví Unie pouze přibližně 70 % objemu výroby zjištěného na začátku posuzovaného období.

(214)

Výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období stabilní, pouze s malým 1–2% poklesem mezi rokem 2023 a obdobím šetření, což ukazuje na skutečnost, že jediný výrobce v Unii neprovedl žádné odstávky ani neinstaloval dodatečné kapacity.

(215)

Využití kapacity v souladu s vývojem výroby (viz 213. bod odůvodnění) vykázalo po roce 2022 výrazný pokles a až do období šetření zůstalo trvale nízké. Využití kapacity kleslo v roce 2023 výrazně pod 50 % a v období šetření zůstalo na pouhých [38–48] %.

(216)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(217)

Objem prodeje výrobce v Unii vykazuje významný pokles mezi začátkem posuzovaného období (2022) a zbytkem posuzovaného období (2023 až období šetření). Zatímco v roce 2022 činil objem prodeje [6 500 – 8 700] tun, v následujících letech prudce klesal, přičemž v období šetření představoval objem prodeje pouze přibližně polovinu množství prodaného výrobcem v Unii v roce 2022.

(218)

Pokud jde o vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu, celkový nepříznivý trend byl jasně patrný v celém posuzovaném období, přičemž ztráta podílu na trhu byla nejvýraznější na ročním základě mezi rokem 2022 a zbývající částí posuzovaného období, kdy se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z [45–60] % (2022) na [27–35] % mezi rokem 2023 a obdobím šetření.

(219)

Ztráta podílu na trhu spolu s klesajícími úrovněmi výroby a provozními sazbami byla důsledkem dumpingového dovozu PBTC z Číny, který podíl na trhu získal (viz 200. bod odůvodnění) na úkor jediného výrobce v Unii.

(220)

Zatímco spotřeba v Unii klesla během posuzovaného období o 7 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil mnohem rychleji, a to o 46 %. V důsledku toho výrobní odvětví Unie přišlo o podíl na trhu ve prospěch nyní dominantního čínského dovozu.

(221)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(222)

Během posuzovaného období se zaměstnanost v Unii snížila o 30 %, zatímco produktivita během posuzovaného období klesla pouze o 3 %, vzhledem k tomu, že pokles úrovně zaměstnanosti v podstatě odpovídal klesající výrobě v daném období (s výjimkou roku 2023, kdy prudký pokles výroby ještě nebyl doprovázen snižováním počtu pracovních sil).

(223)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Číny byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(224)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(225)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(226)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu.

(227)

Průměrné prodejní ceny byly nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady již v roce 2022. Po snížení zásob ze strany uživatelského odvětví a dalším tlaku vyvíjeném dumpingovým dovozem se situace u výrobce v Unii ještě zhoršila. Toto zhoršení vedlo ke snížení prodejních cen výrobce v Unii, přičemž ceny byly výrazně nižší než výrobní náklady, zejména mezi rokem 2023 a obdobím šetření.

(228)

K tomuto snížení cen došlo za okolností, kdy sice po roce 2023, kdy odezněla energetická krize, došlo ke korekci výrobních nákladů, ale prodejní cena klesla ještě výrazněji, jak ukazuje tabulka 8. Celkově se v období šetření a ve srovnání s rokem 2022 výrobní náklady snížily o 12 %, zatímco průměrná prodejní cena klesla více, a to o 38 %. Výrobce v Unii proto vykazoval mezi rokem 2023 a obdobím šetření výraznou ztrátu.

(229)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobce v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(230)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly po celé posuzované období poměrně stabilní, v letech 2023–2024 se snížily o 5 %, resp. o 2 % oproti roku 2022, aby se pak v období šetření v podstatě vrátily na úroveň roku 2022.

(231)

Stav zásob u výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(232)

Konečný stav zásob ke konci roku vyjádřený jako procento výroby se zvýšil z 5 % v roce 2022 na 13 % v roce 2023 a v období šetření dokonce na 14 %, kdy byl v posuzovaném období nejvíce pociťován dopad dumpingového dovozu z Číny.

(233)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobce v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(234)

Ziskovost jediného výrobce v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Narušení dodavatelských řetězců v roce 2022 ovlivnilo čínský vývoz a omezilo dodávky PBTC. V roce 2022, kdy společnost Lanxess již čelila značnému objemu dovozu z Číny, vykázala pouze mírný zisk, a následně od roku 2023 se situace stala pro výrobce v Unii neudržitelnou, neboť zaznamenal pokles objemu prodeje a cen výrazně pod své výrobní náklady, což vedlo mezi rokem 2023 a obdobím šetření k situaci s vysokými ztrátami.

(235)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobce v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Analýza čistého peněžního toku ukázala v roce 2023 výrazný propad, který přetrval až do konce posuzovaného období, v souladu s trendem zjištěným u ostatních hlavních ukazatelů újmy.

(236)

Stejně tak i investice vykazovaly od roku 2023 klesající trend. Celkově se investice společnosti Lanxess během posuzovaného období prudce snížily (o 84 %) a souvisely především s údržbou strojního zařízení. Dramatický pokles investic mezi rokem 2023 a obdobím šetření odrážel ztrátový vývoj prodeje PBTC v Unii.

(237)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vzhledem k výše popsanému vývoji se od roku 2022 až do konce posuzovaného období neustále snižovala.

(238)

Pokud jde o schopnost opatřit si kapitál, v důsledku zhoršujícího se podnikatelského prostředí se získávání kapitálu stalo pro výrobní odvětví Unie výrazně nákladnějším a obtížnějším. V každém případě se Komise nedomnívá, že by schopnost opatřit si kapitál v tomto případě jakkoli ovlivnila posouzení újmy.

(239)

Hlavní makroekonomické ukazatele vykazovaly v posuzovaném období negativní trend: Objem výroby v Unii klesl o 32 %, využití kapacity o 31 %, objem prodeje v Unii o 46 % a zaměstnanost o 30 %. Uvedené ukazatele dramaticky klesaly zejména od roku 2023 a tento negativní trend přetrvával po zbytek posuzovaného období.

(240)

Podobnou situaci lze popsat i pro mikroukazatele. Ziskovost prodeje v Unii byla (mírně) kladná pouze v roce 2022, poté se však snižovala a od roku 2023 se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým. Podobně se peněžní tok, který byl na začátku posuzovaného období kladný, stal od roku 2023 záporným. Stav zásob ke konci roku vyjádřený jako procento výroby se od roku 2023 vyšplhal nad 10 %, když se dopad rostoucího dovozu z Číny stal pro výrobní odvětví Unie neudržitelným.

(241)

Objem dovozu z Číny se za posuzované období zvýšil o 38 %. V kontextu poklesu roční spotřeby v posuzovaném období o více než 1 000 tun se roční dovoz z Číny zvýšil o více než 2 500 tun ve stejném období, což vedlo k tomu, že vývoz z Číny odpovídajícím způsobem zvýšil svůj podíl na trhu (zahrnující společnosti Lanxess a čínské vývozce), neboť čínské ceny se v posuzovaném období výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Během období šetření byla rozpětí cenového podbízení vývozců z dotčené země značná a pohybovala se mezi 20–40 % (jak je uvedeno v 206. bodě odůvodnění).

(242)

Levný dumpingový dovoz z Číny výrobnímu odvětví Unie rovněž způsobil značný pokles cen. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno prodávat ani za ceny pokrývající jeho výrobní náklady (navzdory klesající tendenci nákladů po roce 2023) a od roku 2023 se stalo ztrátovým.

(243)

Během posuzovaného období se čisté investice snížily o ohromujících 84 % a návratnost investic i peněžní tok se od roku 2023 dostaly do záporných hodnot, zatímco počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 30 %. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie čelí existenční hrozbě v důsledku zvýšeného přílivu dumpingového dovozu, přičemž společnost Lanxess již výrazně snížila počet svých zaměstnanců.

(244)

Negativní vývoj finančních ukazatelů, jako je zisk, peněžní tok a návratnost investic, ovlivnil schopnost výrobního odvětví Unie realizovat významné investice, a bránil tak jeho růstu.

(245)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(246)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz výrobků z Číny, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli byly dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobce v Unii, vliv rozdílů v nákladech na suroviny a poptávka na trhu Unie.

(247)

Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 38 %, a to ze 6 742 tun v roce 2022 na 9 290 tun v období šetření. Tento podstatný nárůst, jak je vysvětleno v 200. bodě odůvodnění, se časově shodoval s 7% poklesem domácí spotřeby, zatímco domácí prodej výrobce v Unii ve stejném období klesl o 46 %.

(248)

V důsledku toho se v posuzovaném období čínský podíl na trhu zvýšil z [38–51] % na [57–76] %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezitím snížil o stejný podíl (vzhledem k tomu, že trh Unie zásobují v podstatě pouze společnost Lanxess a čínští vyvážející výrobci), a to z [45–60] % na pouhých [26–35] % v období šetření.

(249)

Již na začátku posuzovaného období musel výrobce v Unii navzdory narušení dodavatelských řetězců a mimořádné úrovni zásob kupujících čelit významnému dovozu. Účinky dumpingového dovozu se však staly ještě citelnějšími od roku 2023, kdy dovoz nadále zvyšoval svůj podíl na trhu a stále více vyvíjel cenový tlak na trpící výrobní odvětví Unie. Zatímco v roce 2022 se výrobci v Unii stále dařilo dosahovat skromných zisků, tlak zvyšujícího se objemu dovozu za dumpingové ceny, které byly v následujícím období výrazně nižší než výrobní náklady výrobce v Unii, se stal pro výrobní odvětví Unie neudržitelným. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit prodejní cenu tak, aby pokryla výrobní náklady, protože čelilo nekalé konkurenci ze strany čínského dovozu PBTC. Aby zmírnil ztráty z hlediska objemu výroby a podílu na trhu, byl výrobce v Unii nucen snížit ceny na úkor své ziskovosti. Výrobní odvětví Unie se od roku 2023 stalo vysoce ztrátovým. Dumpingový dovoz z Číny proto způsobil snížení cen výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(250)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(251)

Podle podnětu se v období šetření kromě Číny uskutečňoval nevýznamný dovoz z Indie (přibližně 0,1 % spotřeby Unie). Čínský dovoz proto v podstatě představuje jediný alternativní zdroj dodávek výrobku, který je předmětem šetření, do Unie. Závěrem lze říci, že vzhledem k tomu, že objem dovozu ze třetích zemí v podstatě neexistuje, nemohl věrohodně ovlivnit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie:

(252)

Objem vývozu výrobce v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobce v Unii

(253)

Stejně jako objem výroby a domácího prodeje se objem vývozu výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně snížil, a to zejména od roku 2023. Kromě toho vývozní ceny sledovaly stejný trend jako ceny na trhu Unie.

(254)

Vývoz odběratelům, kteří nejsou ve spojení, však činil pouze [7–10] % celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a v posuzovaném období představoval přibližně 5 % jeho výroby. Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k podstatné újmě, neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a zjištěnou újmou.

(255)

Trh Unie se během posuzovaného období skutečně zmenšil o 7 %, ačkoli v letech před obdobím šetření zůstával do značné míry stabilní. Za normálních podmínek hospodářské soutěže by na zmenšujícím se trhu klesly objemy prodeje všech účastníků trhu více méně stejně. V tomto případě však čínský dovoz během posuzovaného období získal dalších [20–25] procentních bodů podílu na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu se ve stejném období snížil ve stejném rozsahu. Proto bylo zjištěno, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie v tomto případě nezpůsobil pokles poptávky.

(256)

Ceny surovin nevyhnutelně ovlivňují tvorbu cen jakéhokoli výrobku. V tomto případě byl výrobce v Unii schopen zvýšit prodejní ceny, aby absorboval rostoucí výrobní náklady a dosáhl určité úrovně zisku na začátku posuzovaného období. Od roku 2023 a navzdory postupnému poklesu cen surovin však byla společnost Lanxess nucena prodávat PBTC pod úrovní nákladů, a to v důsledku zvýšeného přílivu čínské PBTC za agresivní ceny. Neschopnost přenést zvýšení nákladů a prudce klesající ziskovost byla pouze projevem újmy způsobené dumpingovým dovozem, nikoli poklesem výkonnosti, který si výrobní odvětví způsobilo samo. Kolísání nákladů na suroviny v posuzovaném období proto nelze považovat za činitel oslabující příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(257)

Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Výrazný nárůst objemu a podílu dumpingového dovozu na trhu a zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, patrné zejména od roku 2023, se časově shodovaly. Zvýšený objem dumpingového dovozu narušil na trhu s poklesem poptávky provozní sazby výrobního odvětví Unie a jeho schopnost stanovit ceny na úrovni, která by mohla absorbovat vysoké výrobní náklady, což jasně prokazuje existenci stlačení cen. Výsledkem byla ztrátovost výrobce v Unii od roku 2023.

(258)

Komise prověřila i další možné činitele, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky těchto činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(259)

Pokud jde o účinky dovozu z jiných třetích zemí, Komise dospěla k závěru, že s výjimkou nevýznamného indického dovozu neexistoval dovoz ze třetích zemí (viz 251. bod odůvodnění). Proto tento činitel nemohl věrohodně způsobit výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu. Podobně vývoz odběratelům, kteří nejsou ve spojení, představoval pouze omezenou část celkového prodeje výrobního odvětví Unie (viz 254. bod odůvodnění), a přestože vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie mohla přispět k podstatné újmě, neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a zjištěnou újmou.

(260)

A konečně, ani kolísání cen surovin, ani mírné snížení spotřeby Unie v posuzovaném období nezpůsobily vznik podstatné újmy. Tlak dumpingového dovozu na prodejní ceny se projevil v neschopnosti výrobního odvětví Unie přenést i klesající výrobní náklady. Významná ztráta podílu výrobního odvětví Unie na trhu Unie navzdory pouze mírnému poklesu poptávky je navíc spíše důkazem stlačení cen způsobeného rostoucím objemem levného čínského dovozu a újmy, kterou tento dumpingový dovoz způsobil.

(261)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele (dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, kolísání nákladů na suroviny a pokles poptávky), jednotlivě ani společně, neoslabily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, úrovně zaměstnanosti, ziskovosti, konečného stavu zásob, peněžního toku a návratnosti investic. Kromě toho, jak je vysvětleno výše ve 249. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie trpělo stlačením cen způsobeným dumpingovým dovozem z Číny.

(262)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(263)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(264)

Zisk jediného výrobce v Unii byl během celého posuzovaného období nižší než 6 % a za předchozí období nebyla předložena žádná doložená ziskovost. Žádný z uvedených roků proto nelze považovat za období, kdy by bylo dosaženo cílového zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Výrobce v Unii mimoto nepředložil odůvodněný podnět týkající se minulých investičních nákladů nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. S ohledem na uvedené skutečnosti se Komise uchýlila k použití minimálního cílového zisku ve výši 6 %, který byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(265)

Navíc vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné podněty podle čl. 7 odst. 2d ohledně současných nebo budoucích nákladů, které vyplývají z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, ani z uvedených úmluv MOP, nebyly k této stanovené ceně nepůsobící újmu připočteny žádné další náklady.

(266)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(267)

Úroveň rozpětí prodeje pod cenou pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz pocházející z dotčené země“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz v oddíle 3.5.

(268)

V daném případě žadatel tvrdil, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí prodeje pod cenou.

(269)

Žadatel v podnětu poskytl dostatečné důkazy o tom, že v Číně existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu se na chlorid fosforečný (dále jen „PCl3“), který představuje více než 17 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, v Číně vrací 0 % DPH.

(270)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala údajné zkreslení a jiná zkreslení, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v Číně.

(271)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku nepoužívají PCl3 jako surovinu pro výrobu PBTC. Místo toho nakupují DMPI, což je chemická látka vyráběná z PCl3 a metanolu. PCl3 je tedy předcházející surovinou pro PBTC, neboť se jedná o surovinu obsaženou v DMPI, která je hlavní surovinou pro PBTC. I když tedy vyvážející výrobci zařazení do vzorku PCl3 nenakupují, mají prospěch z případného zkreslení na trhu surovin, které má vliv na PCl3.

(272)

Suroviny, na které se vztahují zkreslení podle čl. 7 odst. 2a, byly definovány jako suroviny, které představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise nejprve u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku určila jeho výrobní činitele. Nejprve Komise na základě údajů poskytnutých žadatelem stanovila, kolik PCl3 je zapotřebí k výrobě jedné tuny DMPI, a to na základě údajů, které jí poskytl žadatel o svém vlastním postupu výroby DMPI, včetně surovin, energie, nákladů práce a režijních nákladů. Na základě poměrů spotřeby poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a za použití nezkreslených cen v Brazílii pro každý výrobní činitel pak Komise určila, jaký podíl představoval DMPI na výrobních nákladech PBTC pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Nakonec Komise uplatnila podíl PCl3 na výrobních nákladech DMPI na podíl DMPI na výrobních nákladech PBTC. Komise proto dospěla k závěru, že u všech tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku představoval podíl PCl3 více než 17 % výrobních nákladů PBTC.

(273)

Komise poté zkoumala, zda byla cena PCl3 zkreslena jedním z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. Za tímto účelem Komise použila internetové stránky o čínských sazbách DPH (118), které potvrdily, že PCl3 podléhal 13% DPH a vracení DPH při vývozu činilo během období šetření 0 %.

(274)

Následně Komise porovnala cenu PCl3 s cenami na reprezentativním mezinárodním trhu. Jelikož žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nenakupoval PCl3, použila Komise veřejně dostupné údaje o čínských cenách chemických látek (119), které ukázaly, že čínské ceny PCl3 během období šetření činily v průměru 5 714 CNY. Komise porovnala tuto cenu s dovozními statistikami databáze GTA o dovozu PCl3 ze všech zemí do všech zemí v období šetření, které ukázaly váženou průměrnou cenu 11 136 CNY. Vzhledem k tomu, že čínské ceny PCl3 činily 51 % mezinárodních dovozních cen, dospěla Komise k závěru, že ceny v Číně byly výrazně nižší než ceny na reprezentativním mezinárodním trhu.

(275)

Komise dospěla k závěru, že PCl3 je předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(276)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(277)

Komise aktivně získávala informace od zúčastněných stran, které by jí umožnily určit, zda se použije odstavec 2 nebo odstavec 2a základního nařízení. Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby poskytly příslušné informace uvedené v oznámení o zahájení. Čínské vládě byl zaslán zvláštní dotazník a informace byly rovněž vyžádány prostřednictvím dotazníků, které byly při zahájení řízení k dispozici všem zúčastněným stranám.

(278)

Vyvážející výrobci mají v případě PBTC volnou kapacitu přesahující 25 kt, což byl téměř dvojnásobek spotřeby Unie v období šetření. Proto existuje potenciál a motivace, aby dumpingový dovoz PBTC z Číny nadále vstupoval na trh Unie ve významném množství, i když je výše cla stanovena podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(279)

Posouzení hospodářské soutěže v oblasti surovin se zaměřilo na chlorid fosforitý (PCl3). Surovinami potřebnými k výrobě PCl3 jsou žlutý fosfor (P4) a chlor (Cl2). Hlavním vstupem používaným při výrobě PCl3 je žlutý fosfor, který je předcházejícím vstupem při výrobě PBTC jak v Unii, tak v Číně. Právě v oblasti žlutého fosforu panuje silná konkurence v oblasti surovin. Žlutý fosfor se vyrábí pouze v několika regionech světa, kde jsou k dispozici zásoby fosfátů, tj. v Číně, Kazachstánu a Spojených státech.

(280)

Zatímco v Číně je fosfor k dispozici na domácím trhu, výrobci z Unie nemají žádný domácí zdroj a musí jej dovážet ze třetích zemí, především z Kazachstánu nebo Číny, a nakupovat jej na volném trhu, kde ceny podléhají globální dynamice nabídky a poptávky, nákladům na energii a geopolitickým faktorům. Na rozdíl od svých čínských protějšků nemají výrobci v Unii prospěch z vývozních omezení, která je chrání před kolísáním cen. Toto strukturální znevýhodnění dodávek staví následné uživatele fosforu v Unii, včetně žadatele, do výrazně méně příznivého postavení než čínské vyvážející výrobce. To platí i v případě, že tito čínští výrobci nenakupují žlutý fosfor přímo, ale získávají jej nepřímo – v první řadě již jako součást PCl3 a poté dimethylfosfitu, který je bezprostředním předcházejícím vstupem pro výrobu PBTC.

(281)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici informace o dodavatelském řetězci společností v Unii souvisejícím s fosforem, byl možný dopad opatření na úrovni dumpingového rozpětí analyzován pouze pro navazující dodavatelský řetězec – uživatelské odvětví PBTC.

(282)

Všech 25 známých uživatelů bylo vyzváno, aby poskytli informace, včetně posouzení dopadu na dodavatelské řetězce v případě, že by byla uložena opatření. Velmi omezená spolupráce ze strany uživatelského odvětví (méně než 10 % trhu s PBTC v Unii) naznačuje, že tito uživatelé neočekávají, že by uložení cel mělo za následek podstatná narušení, a to navzdory skutečnosti, že oba spolupracující uživatelé předpokládají nižší dostupnost PBTC, zvýšení cen a potenciální nutnost přejít ve svém výrobním postupu na alternativní chemickou látku.

(283)

Má se za to, že dostatečná volná kapacita průmyslu Unie, která je schopna pokrýt celou spotřebu Unie, zaručuje dlouhodobou bezpečnost dodávek PBTC.

(284)

Kdyby nedocházelo k dumpingovému dovozu, dalo by se očekávat, že průmysl Unie zvýší výrobu a zlepší využití kapacit, čímž by se snížily jednotkové náklady a průmysl by si mohl udržet ziskovost i při nižších prodejních cenách. To by zlepšilo dostupnost surovin z místních zdrojů pro následné uživatele, snížilo by to jejich závislost na dodavatelských řetězcích ze třetích zemí a posílilo by to odolnost jejich dodávek.

(285)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k závěru, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(286)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(287)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2a základního nařízení, také zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých dotčených zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(288)

Jak je uvedeno ve 190. bodě odůvodnění, PBTC vyráběl v Unii během období šetření jediný výrobce, společnost Lanxess.

(289)

V situaci, kdy objem výroby a prodej v Unii během posuzovaného období výrazně poklesl a kdy výrobní odvětví Unie utrpělo velké ztráty a zároveň čelilo přílivu dumpingového čínského dovozu PBTC, se očekává, že uložení antidumpingového cla obnoví podmínky spravedlivého obchodu na trhu s PBTC v Unii. Obnovení rovných podmínek by ukončilo stlačování cen a umožnilo by výrobnímu odvětví Unie zotavit se, zlepšit svou ziskovost a udržet si pracovní sílu.

(290)

Pokud by opatření nebyla uložena, je velmi pravděpodobné, že by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Bez účinných nápravných opatření čelí jediný výrobce v Unii vážnému riziku, že zcela ukončí výrobu. Uživatelé PBTC v Unii by tak neměli jinou možnost než být zcela závislí na čínském dovozu.

(291)

Kromě toho by případný negativní dopad opatření na dovozce nebo uživatele byl omezený (viz oddíly 7.2 a 7.3 níže) a v tomto případě by nad ním převážil zájem výrobního odvětví Unie.

(292)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(293)

Pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení, jedna skupina společností (Connect Chemicals) sestávající ze tří dovozců při tomto šetření spolupracovala a poskytla odpověď na dotazník Komise. Skupina Connect Chemicals vyjádřila svůj nesouhlas s možnými antidumpingovými opatřeními. Pro tohoto dovozce představuje další prodej PBTC pouze [0–10] % jeho celkového obratu. Proto i v případě, že by byla opatření na PBTC uložena, rozsah, v jakém by bylo podnikání tohoto dovozce ovlivněno, by byl zanedbatelný. Připomíná se, že cílem opatření je obnovit spravedlivé obchodní podmínky mezi PBTC vyráběnou v Unii a čínskou PBTC a že dovozcům nebude bráněno v dalším dovozu čínské PBTC.

(294)

Hlavními způsoby použití PBTC jsou i) průmyslové a institucionální čištění a ii) čištění průmyslových a odpadních vod. V tomto případě se přihlásili uživatelé působící v obou segmentech.

(295)

Na dotazník pro uživatele, který byl k dispozici na začátku šetření, však odpověděli pouze dva uživatelé (společnosti Hypred a Kurita) se specializovanějším použitím PBTC (převážně působící v oblasti čištění zemědělských/potravinářských produktů a čištění průmyslových vod). Ostatní uživatelé se zúčastnili šetření, aniž by speciální dotazník pro uživatele vyplnili.

(296)

Finanční výsledky společností Hypred a Kurita ukázaly, že mají zdravé ziskové rozpětí ve výši [2–10] %. Z podání těchto uživatelů navíc vyplynulo, že podíl nákladů na PBTC na jejich výrobních nákladech je omezený a obecně tvoří nejvýše 10 % výrobních nákladů. Kromě toho jejich příjmy z výrobků obsahujících PBTC nebyly vyšší než 10–25 % celkových podnikových příjmů. Kromě toho část PBTC zakoupené uživateli, kteří se přihlásili, pocházela rovněž z výrobního odvětví Unie (15–35 %). Pokud by byla navrhovaná opatření uložena, očekává se, že dopad na celkovou ziskovost uživatelů bude omezený (a v žádném případě nepřesáhne 1 procentní bod).

(297)

V souvislosti s analýzou zájmu uživatelů je navíc pozoruhodné, že společnost Kurita uznala, že hlavní příčinou újmy je zřejmě čínský dovoz PBTC.

(298)

Společnost Kurita i Hypred tvrdily, že pokud jde o přechod na jiné zdroje dodávek než čínský dovoz, výrobní odvětví Unie by poptávku po PBTC nemohlo uspokojit.

(299)

Strany nepředložily žádné podložené důkazy o tom, že by jediný výrobce v Unii nebyl schopen uspokojit poptávku uživatelů v Unii. Ačkoli výrobce v Unii mohl své provozní sazby na upadajícím trhu omezit, jak je uvedeno v 215. bodě odůvodnění, jeho výrobní kapacita zůstala po celé posuzované období na stabilní a postačující úrovni. Zejména platí, že výrobní kapacita společnosti Lanxess překročila spotřebu Unie o více než 5 000 tun. Výrobce v Unii je proto schopen pokrýt potřeby uživatelských odvětví v oblasti dodávek bez ohledu na toky čínského dovozu.

(300)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, které prokazují omezený dopad jakýchkoli opatření na uživatele PBTC, se vyvozuje závěr, že případné přínosy pro uživatele v případě neexistence opatření proti čínskému dovozu PBTC nemohou převážit nad negativními důsledky (vedoucí v krajním případě k likvidaci výrobního odvětví PBTC), které by současná situace měla na výrobní odvětví Unie.

(301)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz PBTC pocházející z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(302)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(303)

Na dovoz PBTC pocházející z Číny by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v 285. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(304)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(305)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(306)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v článku 1 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(307)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(308)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(309)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(310)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(311)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(312)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(313)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(314)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(315)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,