(EU) 2026/1030Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1030 ze dne 29. dubna 2026 o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb (Text s významem pro EHP)

(1)

Podpora úsilí o lepší udržitelnost a účinnost dopravního systému Unie je nezbytným předpokladem pro udržení stabilní cesty k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, přičemž se zároveň náležitě zohlední potřeba zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci, zachovat trvalý růst a posílit konkurenceschopnost evropského odvětví.

(2)

Započítávání emisí skleníkových plynů se používá v různých hospodářských odvětvích – včetně dopravy – ke kvantifikaci údajů o emisích skleníkových plynů v důsledku konkrétních aktivit veřejných orgánů, podniků a spotřebitelů. Lepší informace o výkonnosti dopravních služeb jsou mocným nástrojem, který vytváří vhodné pobídky pro uživatele dopravy k tomu, aby činili udržitelnější rozhodnutí, ovlivňuje podnikatelská rozhodnutí provozovatelů dopravy, organizátorů dopravních služeb a provozovatelů uzlů a snižuje emise skleníkových plynů subjektů provádějících veřejné zakázky. Srovnatelné a spolehlivé údaje o emisích skleníkových plynů jsou základním požadovaným předpokladem pro vytvoření těchto pobídek, a tím i pro pobídku změny chování veřejných orgánů, podniků i spotřebitelů, s cílem přispět k cílům sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaného „Zelená dohoda pro Evropu“ v oblasti dopravy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (4). Toto nařízení spolu s dalšími právními akty nebo iniciativami Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/825 (5), představuje jedno z opatření přijatých Unií na cestě k ekologické transformaci.

(3)

Navzdory rostoucímu zájmu zúčastněných stran v dopravě je celková míra zavádění započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb stále omezená. Ve většině případů uživatelé dopravy nezískávají přesné informace o výkonnosti dopravních služeb a provozovatelé dopravy, organizátoři dopravních služeb a provozovatelé uzlů své emise nevypočítávají a nezveřejňují. Nepřiměřeně nízká míra zavádění započítávání emisí skleníkových plynů je pozorována zejména u mikropodniků a malých a středních podniků (dále jen „malé a střední podniky“), které představují převážnou většinu podniků nabízejících dopravní služby na vnitřním trhu. Malé a střední podniky ve skutečnosti čelí neúměrně větší finanční a administrativní zátěži, pokud se rozhodnou vypočítat emise skleníkových plynů ze svých dopravních služeb.

(4)

Komise ve své bílé knize ze dne 28. března 2011 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ představuje vizi budoucnosti dopravního systému Unie a definuje politický program pro řešení budoucích výzev v oblasti dopravy, zejména potřeby zachovat a rozvíjet mobilitu a výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy a logistických operací.

(5)

Komise ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2020 nazvaném „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ odkazuje na pobídky k výběru nejudržitelnějších možností dopravy v rámci jednotlivých druhů dopravy i mezi nimi. Mezi uvedené pobídky patří vytvoření evropského rámce pro harmonizované měření emisí skleníkových plynů z dopravy a logistiky na základě celosvětově uznávaných norem, což by pak mohlo podnikům a koncovým uživatelům poskytovat odhad uhlíkové stopy jejich rozhodnutí a zvýšit poptávku konečných uživatelů a spotřebitelů po volbě udržitelnějších řešení v oblasti dopravy a mobility a zároveň se vyhnout lakování nazeleno („greenwashing“).

(6)

Skleníkové plyny související s dopravou a logistikou jsou vypouštěny během provozu vozidla, provozu dopravních a logistických uzlů, výroby příslušných nosičů energie, výroby a skončení životnosti vozidla, jakož i během výstavby a údržby dopravní infrastruktury.

(7)

Proto je vhodné stanovit harmonizovaná pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů ze služeb nákladní a osobní dopravy, aby bylo možné získat srovnatelné údaje o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb a aby se zamezilo zavádějícím informacím o jejich výkonnosti, které vyplývají z možnosti volby mezi různými metodami výpočtu emisí a vstupními údaji. Tato harmonizovaná pravidla by měla zajistit rovné podmínky pro subjekty Unie působící v oblasti dopravy a uzlů a subjekty ze třetích zemí působící v oblasti dopravy a uzlů, jakož i mezi jednotlivými druhy dopravy, segmenty a vnitrostátními dopravními sítěmi. Stanovení harmonizovaných pravidel by také mělo přispět k vytvoření pobídek ke změně chování veřejných orgánů, podniků a spotřebitelů s cílem snížit emise skleníkových plynů z dopravních služeb prostřednictvím zavádění a využívání srovnatelných a spolehlivých údajů o emisích skleníkových plynů.

(8)

Toto nařízení by mělo poskytnout referenční rámec pro výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů na smluvním nebo dobrovolném základě pro komerční účely nebo v případech, kdy tento výpočet a zveřejňování vyžadují platné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy. Tento rámec by měl usnadnit další opatření ke snižování emisí, která by mohla být dále realizována orgány veřejné správy a daným odvětvím, včetně případů, kdy se v dopravních smlouvách stanoví doložky o transparentnosti týkající se skleníkových plynů, kdy se cestujícím nebo zákazníkům poskytují informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb nebo kdy se stanoví kritéria v oblasti klimatu pro postupy zelených veřejných zakázek.

(9)

Navzdory přínosům plynoucím ze zvýšené transparentnosti ohledně výkonnosti dopravních služeb by povinné uplatňování tohoto nařízení na všechny subjekty působící v oblasti dopravy a uzlů, které nabízejí dopravní služby na vnitřním trhu, bylo nepřiměřené a vedlo by k nadměrným nákladům a zátěži. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat pouze na ty subjekty, které se rozhodnou vypočítávat a zveřejňovat informace o emisích skleníkových plynů ze služeb nákladní nebo osobní dopravy, které začínají nebo končí na území Unie, nebo jsou k tomu vázány jinými relevantními legislativními i nelegislativními režimy. To tedy zahrnuje služby, jejichž místo původu nebo určení se nachází ve třetí zemi. V zájmu zajištění toho, aby byly zohledněny všechny relevantní dopravní služby a aby byly zaručeny rovné podmínky mezi subjekty Unie působícími v oblasti dopravy a uzlů a subjekty ze třetích zemí působícími v oblasti dopravy a uzlů, by se toto nařízení mělo vztahovat na dopravní služby začínající a končící mimo území Unie, jež však mají zastávku v Unii za účelem nástupu nebo výstupu cestujících nebo nakládky či vykládky nákladu.

(10)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na subjekty, které vypočítávají a zveřejňují emise skleníkových plynů z dopravních služeb, zejména na provozovatele dopravy, organizátory dopravních služeb a provozovatele uzlů, jakož i na přepravce reprezentující specifickou kategorii uživatelů dopravy, kteří objednávají dopravní služby pro přepravu svého nákladu na určená místa nebo z určených míst a kteří by v závislosti na situaci mohli rovněž převzít úlohu provozovatele dopravy, organizátora dopravních služeb nebo zprostředkovatele údajů. Vývojáři externích výpočetních nástrojů, vývojáři databází třetích stran a subjekty posuzování shody, které poskytují podpůrné služby pro výpočet nebo ověřování údajů o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, by měli být v příslušných případech vázáni zvláštními pravidly týkajícími se certifikace externích výpočetních nástrojů, technické kontroly kvality standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů, jakož i ověřovacích činností a akreditačních postupů. Toto nařízení by se mělo vztahovat i na zprostředkovatele údajů, kteří vypočítávají a zveřejňují informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb. Pokud zprostředkovatelé údajů pouze získají nebo zkombinují výstupní údaje o emisích skleníkových plynů a poté tyto výstupní údaje zveřejní, měli by být vázáni pouze relevantními pravidly týkajícími se sdělování a transparentnosti zveřejňovaných údajů o emisích skleníkových plynů, aby byla zajištěna srovnatelnost těchto výstupních údajů na trhu.

(11)

Výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení by se měly provádět rozčleněným způsobem na úrovni dopravních služeb v souladu s metodikou pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb uvedenou v tomto nařízení. Toto nařízení by se proto nemělo použít v případech, kdy se výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů provádí v agregované podobě. To zahrnuje situace, kdy povinné zveřejňování informací týkajících se životního prostředí pro účely podávání zpráv o udržitelnosti a sestavování environmentálních účtů pro statistické účely vyplývá z jiných právních aktů Unie, jako jsou akty stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 (6) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (7). Naopak by mělo být možné využívat informace získané na základě tohoto nařízení s cílem přispět k vypracování konsolidovaných zpráv o emisích požadovaných podle jiných použitelných právních předpisů Unie, pokud jsou příslušné metodiky a shromážděné údaje dostatečně slučitelné.

(12)

Jedním z klíčových aspektů harmonizovaného rámce Unie stanoveného tímto nařízením je správná metodika výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Tato metodika by měla zajistit, aby výpočty emisí prováděné v rámci celého dopravního řetězce poskytovaly srovnatelné a přesné údaje o emisích skleníkových plynů, a to na základě jednotného souboru metodických kroků. Metodika by také měla přiměřeně zohledňovat potřeby dopravního trhu, aby se zamezilo zbytečné složitosti, nadměrné zátěži a nákladům, zejména pro malé a střední podniky, a měla by být pro zúčastněné strany proveditelná.

(13)

Společnou metodikou pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb podle tohoto nařízení by měla být norma EN ISO 14083:2023 – Skleníkové plyny – Kvantifikace a vykazování emisí skleníkových plynů pocházejících z operací dopravního řetězce (dále jen „norma EN ISO“), kterou zveřejnil Evropský výbor pro normalizaci v dubnu 2023. Prosazování jejího uplatňování v Unii posiluje mezinárodní kompatibilitu započítávání emisí skleníkových plynů a umožňuje další globální sladění používané metodiky. Podle analýzy Komise se norma EN ISO ukázala jako nejrelevantnější a nejpřiměřenější standard při řešení cílů tohoto nařízení, včetně rychlejšího zavádění na trhu a srovnatelnosti údajů emisí skleníkových plynů. Výpočet emisí skleníkových plynů se provádí na základě koncepce „od vrtu po kola“, která zahrnuje emise skleníkových plynů vznikající při poskytování energie a při používání vozidel během dopravních činností a provozu v uzlu.

(14)

Komise je ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci a vnitrostátními normalizačními orgány členských států odhodlána zajistit plný přístup k tomuto nařízení.

(15)

Obecně se má za to, že emise během životního cyklu zahrnují emise skleníkových plynů „od vrtu po kola“ a emise z výroby, údržby a likvidace vozidel, jakož i případně emise související s dopravní infrastrukturou, jak je stanoveno v doporučení Komise (EU) 2021/2279 (8). Posouzení životního cyklu však může vést k vysokým nákladům na provádění a vystavit subjekty v oblasti dopravy a uzlů složitému započítávání, zejména pokud jde o emise související s dopravní infrastrukturou. Z důvodů proporcionality a rozsahu by toto nařízení nemělo vyžadovat používání posouzení životního cyklu bez posouzení provedeného Komisí. Aby zůstal pro účely tohoto nařízení zachován odkaz na celosvětově uznávané normy, měl by navíc pokrok dosažený v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci být jako součást tohoto posouzení uveden v hodnocení tohoto nařízení, které provede Komise.

(16)

Je třeba věnovat pozornost tomu, aby nedocházelo k odchylování od zvolených metodických variant normy EN ISO s cílem zamezit nesrovnalostem při výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb na trhu, zejména v kontextu mezinárodních dopravních řetězců. Je však vhodné, aby Komise posoudila potřebu případné úpravy normy EN ISO z hlediska politik Unie, včetně připravovaných právních předpisů. Pokud z posouzení Komise vyplyne, že změna normy nebo její složky představuje zjevné riziko neslučitelnosti s cíli tohoto nařízení nebo s jinými platnými právními předpisy Unie, zejména s nařízením (EU) 2021/1119, měla by Komise přijmout nezbytné akty v přenesené pravomoci, aby použití dané změny zakázala. Pokud z uvedeného posouzení vyplyne riziko, že by změna normy nebo její složky mohla způsobit nepřiměřenou nerovnováhu při výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb v určitých segmentech trhu nebo vést k nesouladu mezi uvedenou normou a cíli tohoto nařízení nebo cíli jiných platných právních předpisů Unie, měla by mít Komise možnost přijmout nezbytné prováděcí akty, aby požádala Evropský výbor pro normalizaci o odpovídající revizi normy.

(17)

Aby se předešlo šíření nepřesných informací na trhu, může být nutné vyjasnit společnou metodiku, pokud jde o parametry a předpoklady, které jsou relevantní s ohledem na emise skleníkových plynů, používané pro výpočet emisí skleníkových plynů před poskytnutím služby. Totéž platí pro další relevantní technické parametry související s přiřazováním emisí skleníkových plynů nebo agregací datových prvků, pokud použití uvedených parametrů není v dané společné metodice výslovně objasněno.

(18)

K výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb lze použít různé typy vstupních údajů, včetně primárních a sekundárních údajů. Používání primárních údajů vede k nejspolehlivějším a nejpřesnějším výsledkům, a proto by mělo být upřednostněno stanovení postupného zavádění těchto primárních údajů do postupů výpočtu emisí skleníkových plynů. Primární údaje mohou být pro některé zúčastněné strany, zejména pro malé a střední podniky, nedostupné nebo nepřiměřeně nákladné. Proto by mělo být za jasných podmínek povoleno používání sekundárních údajů. V zájmu přesnějšího započítávání emisí skleníkových plynů by však členský stát měl mít možnost stanovit, že používání primárních údajů je u dopravních činností na jeho území povinné pro subjekty v oblasti dopravy a uzlů, jejichž počet zaměstnanců překračuje určitou prahovou hodnotu stanovenou vnitrostátními právními předpisy, pokud daná dopravní služba začíná i končí na jeho území. Aby nebyly omezeny mezinárodní dopravní služby a rozvoj malých a středních podniků, neměly by členské státy tento požadavek uplatňovat na přeshraniční dopravní činnosti včetně tranzitní dopravy přes své území ani na malé a střední podniky.

(19)

Aniž jsou dotčena pravidla státní podpory, měly by členské státy mít možnost zavést pobídky administrativní, finanční nebo provozní povahy s cílem stimulovat používání primárních údajů.

(20)

Pokud jde o sekundární údaje, emise skleníkových plynů z dopravní služby je možné vypočítat pomocí standardních hodnot nebo modelovaných údajů. Standardní hodnoty by měly být stanoveny a modelované údaje by měly být vypracovány a aktualizovány neutrálním a objektivním způsobem na základě důvěryhodných zdrojů a odpovídajících parametrů. Databáze by neměly obsahovat standardní hodnoty, které vedou ke strukturálnímu podhodnocení výsledných emisí skleníkových plynů ve srovnání se známými hodnotami u srovnatelných služeb v reálném provozu. V takových případech by databáze třetích stran neměly po provedení technické kontroly kvality obdržet kladné posouzení.

(21)

Měla by být vytvořena základní unijní databáze se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů (dále jen „základní unijní databáze“), aby se zlepšila srovnatelnost údajů o emisích skleníkových plynů získaných při uplatňování tohoto nařízení. Tato základní unijní databáze by měla být dostatečně podrobná a měla by odrážet odvětvová, regionální a vnitrostátní specifika v celé Unii a měla by pro každý druh dopravy obsahovat samostatné tabulky. Komise by měla zajistit, aby byla základní unijní databáze pravidelně aktualizována, přičemž potřebu její aktualizace by měla posoudit alespoň jednou ročně. Údaje z námořní dopravy by se měly odvozovat z databáze „THETIS-MRV“ a případně by se měly doplnit o další zdroje informací, jako je databáze FuelEU. Vzhledem k odvětvovým, regionálním a vnitrostátním zvláštnostem uvedených standardních hodnot v celé Unii by však měly být povoleny další relevantní databáze a soubory údajů vedené třetími stranami pod podmínkou, že se podrobí technické kontrole kvality na úrovni Unie.

(22)

Při stanovování intenzity emisí skleníkových plynů z dopravní služby se vyžadují emisní faktory skleníkových plynů pro nosiče energie v dopravě, aby bylo možné odvodit odhady emisí skleníkových plynů odrážející množství energie použité z hlediska koncepce „od vrtu po kola“. Měla by proto být vytvořena ústřední unijní databáze standardních hodnot pro emisní faktory skleníkových plynů (dále jen „ústřední unijní databáze“) nosičů energie v dopravě, aby byla zaručena srovnatelnost a kvalita vstupních údajů.

(23)

Při kvantifikaci emisí souvisejících s využíváním elektřiny by měl být podporován přístup založený na lokalitě, pokud jsou pro jednotlivé členské státy k dispozici aktuální a přesné hodnoty intenzity emisí. Ve vhodném případě lze použít tržní přístup, a to pokud je dostatečně rozvinutý a pokud jsou splněny podmínky stanovené v příloze J normy EN ISO.

(24)

Základní unijní databáze a ústřední unijní databáze by měly v náležitých případech obsahovat standardní hodnoty dohodnuté Unií nebo v zájmu Unie na mezinárodní úrovni, jsou-li takové hodnoty k dispozici. Vzhledem k odvětvovým, regionálním a vnitrostátním zvláštnostem v celé Unii by základní unijní databáze a ústřední unijní databáze měly zohledňovat typy vozidel a nosiče energie v dopravě, které se v Unii obvykle používají, ať již v některých, nebo ve všech členských státech. Základní unijní databáze i ústřední unijní databáze by měly rovněž zohledňovat jedinečná specifika různých členských států.

(25)

Vývoj a údržbu základní unijní databáze a ústřední unijní databáze, jakož i technickou kontrolu kvality databází a souborů údajů vedených třetími stranami by měl provádět neutrální příslušný subjekt působící na úrovni Unie. Vzhledem ke své působnosti je nejlépe způsobilá poskytnout nezbytnou technickou pomoc pro řádné provádění relevantních ustanovení tohoto nařízení Evropská agentura pro životní prostředí. V případě potřeby by se tato práce měla mimo jiné opírat o příspěvky jiných odvětvových unijních orgánů a měla by jimi být v souladu s právními předpisy Unie podporována. V případě potřeby by členské státy měly mít možnost poskytnout Komisi dodatečné a dobrovolné vstupy.

(26)

Mělo by být možné používat modelované údaje, pokud jsou založeny na modelu vytvořeném v souladu se společnou metodikou a případně dalšími ustanoveními týkajícími se používání sekundárních údajů a výpočetních nástrojů stanovenými v tomto nařízení.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (9) vyžaduje shromažďování, měření, výpočet a roční vykazování emisí skleníkových plynů pocházejících z lodí a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (10) vyžaduje shromažďování, měření, výpočet a roční vykazování emisí skleníkových plynů z letadel. Nařízení (EU) 2015/757 a směrnice 2003/87/ES do určité míry doplňují toto nařízení, zejména pokud jde o vytváření údajů o spotřebovaném palivu jako vstupu pro kvantifikaci emisí z dopravních služeb, překonané vzdálenosti nebo množství přepraveného nákladu. Mělo by být rovněž možné používat vstupní údaje pro generování údajů o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, které pocházejí z provádění jiných legislativních rámců, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (11), (EU) 2019/1242 (12), (EU) 2023/1805 (13) nebo (EU) 2023/2405 (14). Vzhledem k tomu, že je vhodné, aby se ve všech relevantních právních aktech Unie v oblasti dopravy odkazovalo na společnou normu, měla by Komise usilovat o zajištění slučitelnosti a souladu tohoto nařízení se stávajícími právními akty Unie a s budoucími iniciativami. Komise by měla zejména usilovat o to, aby se v rámci nadcházejících iniciativ a veškerých sekundárních právních předpisů vyžadovalo, aby bylo jakékoli rozčleněné započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb založeno na společné metodice uvedené v tomto nařízení.

(28)

Za účelem usnadnění přesného shromažďování údajů, následných výpočtů a používání primárních údajů malými a středními podniky by v souvislosti s veškerými nadcházejícími legislativními návrhy týkajícími se přístupu k údajům o vozidlech mělo být zváženo poskytnutí přístupu k palubním údajům.

(29)

Aby se usnadnilo provádění tohoto nařízení a omezila se složitost výpočtů a současně se snížila administrativní a finanční zátěž, měla by Komise poskytnout zjednodušený, bezplatný, veřejně přístupný a snadno použitelný online výpočetní nástroj, který bude určen pro provozovatele dopravy, kteří jsou malými a středními podniky. Výpočetní nástroj by měl být vyvinut v souladu se společnou metodikou stanovenou v tomto nařízení, tak aby jeho používání zajišťovalo správnost provedeného výpočtu. Měl by usnadnit výpočty založené na primárních údajích a umožnit používání relevantních sekundárních údajů, včetně emisních faktorů skleníkových plynů, a jsou-li k dispozici, standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů odvozených z databází uznaných podle tohoto nařízení. Měl by být doplněn návodem, který pomůže při provádění tohoto nařízení a vysvětlí, jak výpočetní nástroj funguje. Výpočetní nástroj by měl být pravidelně aktualizován. Měl by řešit nedostatek údajů v informačním řetězci, podporovat jednotné započítávání emisí skleníkových plynů u nejtypičtějších dopravních služeb, zvýšit transparentnost a srovnatelnost údajů a přispět ke zvyšování povědomí a ke stimulaci zavádění výpočtu emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení.

(30)

Je vhodné stanovit společnou metriku pro vyjádření výstupních údajů o emisích skleníkových plynů, která je základem pro srovnatelnost uvedených údajů a která umožňuje účinné srovnávání různých dopravních služeb. Společná metrika by také měla umožnit jasné sdělení ze strany poskytovatele údajů a přesné chápání uvedeného sdělení ze strany příjemce údajů.

(31)

Veškeré rozčleněné informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, které jsou sdělovány třetí straně pro obchodní nebo regulační účely v souladu s tímto nařízením, by měly nezbytně a zřetelně obsahovat výstupní údaje stanovené podle zvláštních pravidel pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb, která jsou stanovena tímto nařízením. V relevantních případech lze doplnit další datové prvky, které slouží k jiným účelům, než které jsou vymezeny v tomto nařízení.

(32)

Zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů před poskytnutím dopravní služby má zásadní význam pro podporu informovaného rozhodování veřejných orgánů, podniků a spotřebitelů a ovlivňuje zadávání veřejných zakázek veřejnými orgány a podnikatelská rozhodnutí subjektů v oblasti dopravy a uzlů, které na trhu tyto dopravní služby poskytují a organizují. Proto by informace o emisích skleníkových plynů souvisejících s konkrétní dopravní službou měly být zveřejňovány, kdykoli je to možné, před poskytnutím dopravní služby. Mělo by však být možné informace o emisích skleníkových plynů zveřejnit po poskytnutí dopravní služby, a to zejména v případech, kdy komunikace mezi podniky vyžaduje podrobnější úroveň informací, zejména v souvislosti s logistickými řetězci a subdodavatelskými smluvními vztahy, nebo pro účely použití primárních údajů.

(33)

K prokázání souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení by měli být subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů, kteří vypočítávají a zveřejňují výstupní údaje o emisích skleníkových plynů z dopravní služby, schopni poskytnout důkazy, jimiž by výstupní údaje doložili. Tyto důkazy by měly být poskytnuty v souladu s pravidly pro podávání zpráv na úrovni dopravní služby stanovenými normou EN ISO a měly by být k dispozici na žádost příslušného orgánu, například soudu, nebo jiné třetí strany, pokud je to požadováno na základě zvláštních právních nebo smluvních povinností.

(34)

Pokud se nepoužijí zvláštní ujednání, neměl by být zprostředkovatel údajů, který shromažďuje informace o emisích skleníkových plynů z dopravní služby od subjektů v oblasti dopravy nebo uzlů nebo jiných příslušných fyzických nebo právnických osob a zveřejňuje je na trhu, považován za odpovědného, pokud tyto informace porušují některý z požadavků stanovených v tomto nařízení, které se týkají výpočtu a ověřování emisí skleníkových plynů z dopravních služeb a certifikace výpočetních nástrojů. Zprostředkovatel údajů by však měl usilovat o to, aby se zamezilo zveřejňování nepřesných nebo nesprávných informací, a měl by dodržovat pravidla stanovená v tomto nařízení týkající se výstupních údajů o emisích skleníkových plynů, sdělování a transparentnosti. Kromě toho by měl zprostředkovatel údajů uvést zdroj uvedených informací, aby bylo možné určit dotčeného poskytovatele informací.

(35)

Externí výpočetní nástroje, které jsou poskytovány na trhu třetí stranou pro širší komerční i nekomerční využití, mohou započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb usnadnit, a podpořit tak jeho zavádění u širších skupin zúčastněných stran. Externí výpočetní nástroje by měly být certifikovány, aby bylo zaručeno, že splňují požadavky stanovené tímto nařízením, zejména pokud jde o používání společné metodiky a vhodného souboru vstupních údajů.

(36)

Správně koncipovaný systém pro ověřování souladu výstupních údajů o emisích skleníkových plynů zveřejňovaných na trhu a základních postupů výpočtu s požadavky stanovenými v tomto nařízení by měl podstatně zvýšit důvěru ve spolehlivost a přesnost uvedených údajů. Konkrétně by měl stanovit podrobné podmínky pro ověřování, a to bez ohledu na to, zda se jedná o jednorázovou nebo linkovou dopravu, včetně přiměřené četnosti kontrol, a procesní ujednání s náležitým přihlédnutím k povaze a rozsahu dotčených dopravních služeb a k nutnosti zamezit nepřiměřené administrativní zátěži. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů, kteří se úspěšně podrobili posuzování shody, by měli být oprávněni získat doklad o shodě, který by byl obecně uznáván v celé Unii. Pokud byly zahrnuty primární údaje, mělo by být zahrnutí těchto údajů v dokladu o shodě potvrzeno, zejména proto, aby se motivovalo ke shromažďování a používání primárních údajů všemi subjekty, jichž se toto nařízení týká. Ověřování výstupních údajů by mělo zahrnovat srovnatelnost těchto výstupních údajů, a to i ve vztahu k výpočtu vzdálenosti, v souvislosti s nímž by měly být zkontrolovány odchylky od ortodromické vzdálenosti a nejkratší proveditelné vzdálenosti z hlediska jejich souladu s normou EN ISO.

(37)

Administrativní zátěž spojená s ověřováním by mohla být pro menší podniky nepřiměřená, a proto by se jí mělo zamezit. Za tím účelem by měly být malé a střední podniky od požadavků souvisejících s ověřováním osvobozeny, ledaže si tyto podniky přejí získat doklad o shodě. Kromě toho by velké podniky měly zohlednit zásadu proporcionality, když zvažují, že budou požadovat ověření shody od partnerů v hodnotovém řetězci, zejména od malých a středních podniků.

(38)

Právní akty Unie v odvětví dopravy již stanoví pravidla pro požadavky na ověřování emisí, zejména nařízení (EU) 2015/757 a (EU) 2023/1805 pro námořní odvětví a směrnice 2003/87/ES pro odvětví letectví. V zájmu snížení administrativní zátěže by ověřovatelé akreditovaní podle těchto aktů měli být považováni za akreditované podle tohoto nařízení k provádění ověřovacích činností v relevantním odvětví, v němž působí, za předpokladu, že informují určené vnitrostátní orgány o svém záměru provádět tyto činnosti rovněž podle tohoto nařízení. Subjekty posuzování shody by měly být nezávislými a kvalifikovanými právními subjekty, jež budou akreditovány vnitrostátními akreditačními orgány zřízenými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (15). Nařízení (ES) č. 765/2008 o akreditaci subjektů posuzování shody se použije horizontálně, a to i na ověřovatele akreditované podle nařízení (EU) 2015/757 a (EU) 2023/1805 a směrnice 2003/87/ES a na subjekty posuzování shody akreditované podle tohoto nařízení. Nařízení (ES) č. 765/2008 se vztahuje rovněž na situace, kdy mají vnitrostátní akreditační orgány pravomoc přijmout vhodná opatření, pokud subjekt posuzování shody již není způsobilý provádět konkrétní činnost posuzování shody nebo závažným způsobem porušil své povinnosti.

(39)

Pokud již byly rozčleněné výstupní údaje o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb ověřeny v souladu se zvláštními pravidly stanovenými jinými právními akty Unie, v případě námořního odvětví včetně nařízení (EU) 2015/757 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě nebo nařízení (EU) 2023/1805 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě a v případě odvětví letectví směrnice 2003/87/ES a prováděcích aktů přijatých na jejím základě, měly by být dotčené údaje považovány za ověřené podle tohoto nařízení.

(40)

Aby bylo umožněno efektivní fungování tohoto nařízení, a s cílem doplnit je v případě potřeby o doplňující pravidla, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o posouzení změny normy EN ISO a zákaz uplatňování budoucích změn, bude-li to třeba, posouzení a vyloučení některých prvků společné metodiky, přizpůsobení společné metriky pro výstupní údaje o emisích skleníkových plynů a stanovení dalších metod a kritérií pro akreditaci subjektů posuzování shody. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(41)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných ustanovení týkajících se žádostí předložených Evropskému výboru pro normalizaci ohledně revize normy EN ISO, vyjasnění společné metodiky, stanovení pravidel a podmínek pro provádění technické kontroly kvality databází třetích stran, zřízení výpočetního nástroje EU, certifikaci externích výpočetních nástrojů a ověřování výstupních údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(42)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž pobízet veřejné subjekty, podniky a spotřebitele ke změně chování s cílem snížit emise skleníkových plynů z dopravních služeb prostřednictvím zavádění a využívání srovnatelných a spolehlivých údajů o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, aniž by hrozilo zavedení administrativních překážek na vnitřním trhu, které by znamenaly dodatečné náklady a administrativní zátěž pro příslušná odvětví, ale spíše jej, z důvodu harmonizačního účinku společné metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb stanovené v tomto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,