(EU) 2026/916Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/916 ze dne 27. dubna 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 29. srpna 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu hrachového proteinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 15. července 2025 podala ad hoc koalice výrobců hrachového proteinu v Unii (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou hrachového proteinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením (EU) 2025/2144 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Dne 22. října 2025 útvar Komise zamítl žádost společnosti NiHTEK Corp Limited (dále jen „NiHTEK“) o to, aby byla zaregistrována jako zúčastněná strana, protože tato společnost podle svého vyjádření nevyrábí ani neprodává výrobek, který je předmětem šetření, a je ve spojení s čínským vyvážejícím výrobcem. Společnost NiHTEK požádala úředníka pro slyšení o přezkoumání této situace. Po dalších objasněních úředník pro slyšení konstatoval, že definice výrobku, který je předmětem šetření (vymezená jako „hrachový protein s vysokým obsahem proteinů, který obsahuje více než 65 % proteinu v sušině a zahrnuje všechny druhy proteinu získaného z hrachu (včetně žlutého a zeleného hrachu setého), ve všech fyzikálních formách (včetně pevné (např. prášek) a tekuté formy (roztok)), též texturovaný“), je omezena na obsah hrachového proteinu, nikoli na obsah proteinů obecně (prahová hodnota obsahu proteinu 65 % tudíž neodkazuje na proteiny obecně). Směsi jsou z definice vyloučeny, pokud se jejich původní fyzikální, chemické a jiné vlastnosti změnily. Společnost NiHTEK tudíž není považována za zúčastněnou stranu v tomto řízení, protože nevyrábí ani neprodává výrobek, který je předmětem šetření, nýbrž navazující výrobek. Společnosti bylo doporučeno, aby případné připomínky podala prostřednictvím čínského vývozce ve spojení.

(7)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CFNA“), která zastupuje řadu vyvážejících výrobců (4), poskytla připomínky k podnětu a k zahájení šetření.

(8)

Komise nejprve uvedla, že podnět přezkoumala v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že byly splněny podmínky pro zahájení šetření, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení šetření. Tvrzení CFNA, že Komise podnět nepřezkoumala, byla bez jakéhokoli důkazu o opaku neopodstatněná. Vzhledem k tomu, že podnět poskytoval dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, nebylo nutné, aby Komise shromažďovala další informace, jak naznačuje CFNA.

(9)

CFNA zpochybnila metodiku použitou v podnětu pro odhad dovozu. V podnětu byl dovoz odhadnut na základě dostupných informací z šetření Spojených států, které se týkalo hrachového proteinu. Byl vypočten procentní podíl dovozu hrachového proteinu do USA na celkovém dovozu pod příslušnými celními kódy USA a tento procentní podíl se použil na odpovídající celní kódy Unie. CFNA tvrdila, že tato metoda je chybná, protože podnět neposkytuje žádný důkaz o srovnatelnosti trhů Unie a USA, protože rozsah obou šetření není stejný a protože v USA předkladatel příslušného podnětu odhadl podíl na tamním trhu přímo, nikoli na základě třetího trhu.

(10)

Sama CFNA ve svém podání připustila, že žadatel neměl k dispozici informace o objemu dovozu, protože kódy kombinované nomenklatury (dále jen „KN“), pod které je hrachový protein pro celní účely v Unii zařazen, zahrnují i jiné výrobky. Na základě těchto skutečností měla Komise za to, že metoda použitá žadatelem je platná. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, které má žadatel v rozumné míře k dispozici. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení šetření („dostatečné“ důkazy) se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti, mohou přesto postačovat k zahájení šetření (5). CFNA neuvedla žádný důvod vysvětlující, proč by tato metoda byla neplatná z důvodu srovnatelnosti mezi trhem Unie a trhem USA či kvůli odlišné definici výrobku nebo proč by měl způsob, jakým předkladatel podnětu v USA, který čelil stejnému problému jako žadatel v případě podnětu v Unii, odhadl dovoz, mít za následek nepřesnost metody použité v podnětu. Sama CFNA neposkytla alternativní metodu, která by mohla zpochybnit metodu použitou v podnětu.

(11)

CFNA napadla skutečnost, že Komise žadatelům poskytla anonymitu. Tvrdila, že žadatelé svou žádost o zachování anonymity neodůvodnili, že ve veřejně přístupné verzi podnětu neposkytli dostatečné souhrnné informace týkající se jejich expozice v ČLR a že utajení jejich totožnosti brání zúčastněným stranám ověřit, zda je lze považovat za výrobní odvětví Unie podle čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení a zda byl podnět podán jménem výrobního odvětví Unie podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále jen „analýza reprezentativnosti“).

(12)

Všichni žadatelé uvedli závažné příčiny a zdůvodnili, proč by zveřejnění jejich totožnosti mohlo mít nepříznivé důsledky a poškodit je. Veřejně přístupná verze žádosti stačila k tomu, aby zúčastněné strany znaly důvody, proč byla anonymita poskytnuta; pokud by totiž byly důvody podrobněji rozvedeny nebo by byly poskytnuty podrobnější informace o expozici v ČLR, hrozilo by riziko odhalení totožnosti společností.

(13)

Přiznání důvěrného zacházení, pokud jde o totožnost, nemělo vliv na možnost zúčastněných stran ověřit, zda jsou žadatelé součástí výrobního odvětví Unie, ani na analýzu reprezentativnosti. Úplný seznam výrobců v Unii je totiž uveden v podnětu (6), což zúčastněným stranám umožňuje ověřit si činnost těchto společností.

(14)

Komise provedla svou analýzu reprezentativnosti tak, že před zahájením šetření kontaktovala všechny známé výrobce hrachového proteinu v Unii a požádala je, aby se vyjádřili k zahájení šetření a nahlásili svou výrobu za období šetření (od 1. července 2024 do 30. června 2025). Výsledek, oslovené společnosti, odpovědi, které nebyly důvěrné, a metodika byly zpřístupněny ve spisu šetření, který neobsahoval důvěrné údaje („poznámka týkající se reprezentativnosti“). Podporu vyjádřilo více než 50 % celkové výroby v Unii a žádný výrobce nevyslovil se zahájením šetření nesouhlas ani nezaujal neutrální postoj. Z toho důvodu tedy prahová hodnota v čl. 5 odst. 4 základního nařízení byla splněna. Prahová hodnota pro zahájení šetření by byla splněna i při použití dolní hranice rozmezí výroby ze tří anonymních odpovědí respondentů, které nebyly důvěrné. V poznámce o reprezentativnosti byly nakonec zveřejněny všechny oslovené společnosti, což zúčastněným stranám umožnilo ověřit si činnost těchto společností.

(15)

CFNA tvrdila, že množství zatajených údajů bylo nepřiměřené a bránilo jí to v ověření informací a uplatnění svých práv na obhajobu. Konkrétně tvrdila, že i) v podnětu nebylo uvedeno několik klíčových údajů týkajících se situace výrobního odvětví Unie s tím, že by to mohlo hrozit odhalení jednotlivých žadatelů; ii) neexistuje důvod nezveřejnit údaje od žadatelů, protože se jedná o souhrnné údaje od více společností; iii) v podnětu nejsou zveřejněny klíčové údaje, jako jsou cenové nabídky, výpočty dumpingu, cenového podbízení nebo rozpětí újmy, a iv) podnět pro účely definování výrobku, který je předmětem šetření, vychází z informací chráněných autorským právem a z informací, které nebyly zveřejněny a které brání zúčastněným stranám požádat o vyloučení výrobku, což je podle nich problematické vzhledem k neobvykle širokému rozsahu, který přesahuje rozsah šetření Spojených států a Kanady týkajících se hrachového proteinu z Číny.

(16)

Všechny údaje za celé výrobní odvětví Unie byly zveřejněny v plném rozsahu (7). Podnět neodhalil podíl žadatelů v celém výrobním odvětví Unie, neboť by to mohlo zúčastněným stranám skutečně umožnit zjistit, kdo jsou žadatelé. Pokud jde o údaje týkající se pouze žadatelů, podnět poskytl shrnutí informací, jež nemají důvěrnou povahu (8), v podobě rozpětí i indexů. V podnětu byla rovněž uvedena shrnutí informací, jež nemají důvěrnou povahu, pro výpočty dumpingu, cenového podbízení a rozpětí újmy (9). Pokud jde o definici výrobku, Komise konstatuje, že článek 19 základního nařízení výslovně uznává, že některé informace mohou být ze své povahy důvěrné nebo z jiného důvodu nevhodné pro úplné zveřejnění, což je i případ informací chráněných autorským právem. Všechny údaje založené na informacích chráněných autorským právem byly v podnětu shrnuty a oddíl o definici výrobku umožnil zúčastněným stranám zjistit rozsah šetření, aby mohly požádat o vyloučení výrobku. Definice výrobku se vůbec neopírala o informace chráněné autorským právem. Skutečnost, že rozsah šetření se lišil od rozsahu šetření v USA a Kanadě, je v tomto smyslu irelevantní, protože rozsah tohoto podnětu vycházel z výrobků, které způsobují újmu výrobnímu odvětví Unie, nikoli výrobcům v USA nebo Kanadě. Souhrnně vzato, veřejně přístupná verze podnětu umožnila zúčastněným stranám uplatnit jejich právo na obhajobu a vyjádřit se k podnětu, což také ve skutečnosti učinily, včetně žádostí o vyloučení výrobku.

(17)

CFNA se rovněž vyjádřila k tvrzením o újmě a příčinné souvislosti uvedeným v podnětu. Tvrdila, že objemy a hodnoty dovozu uvedené v podnětu jsou nespolehlivé, že dovoz z Číny měl v Unii pouze zanedbatelné zastoupení a že prodej v Unii se v letech 2021–2024 zvýšil, zatímco ceny v letech 2021–2023 vzrostly a zůstaly podstatně vyšší než čínské dovozní ceny. Rovněž tvrdila, že podnět nepřičítá situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie jiným faktorům než čínskému dovozu, například zvýšení nákladů v důsledku opatření Unie na dovoz hrachu z Ruské federace a Běloruska nebo zvýšení nákladů na energii, špatné vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nebo dovozu ze třetích zemí.

(18)

Ve fázi podnětu vyžaduje posouzení dostatečnosti důkazů o újmě mimo jiné posouzení příslušných činitelů popsaných v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Ustanovení čl. 5 odst. 2 základního nařízení nevyžaduje, aby za účelem zjištění podstatné újmy vykazovaly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení zhoršení. Znění ustanovení čl. 5 odst. 2 základního nařízení totiž uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli a ukazateli, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie, jako jsou ty uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení. K doložení dostatečného důkazu o újmě proto nemusí vykazovat zhoršení všechny činitele a podnět nemusel nutně zkoumat všechny z nich.

(19)

Pokud jde o újmu, zvláštní analýza podnětu ukázala, že existují dostatečné důkazy o zvýšeném pronikání dovozu hrachového proteinu z Číny na trh Unie (v absolutním i relativním vyjádření) a že to vedlo k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(20)

Tvrzení o stanovení objemů a hodnot ve fázi podnětu již bylo řešeno v 10. bodě odůvodnění. Pokud jde konkrétně o dovoz z Číny a vývoj stavu výrobního odvětví Unie, podle důkazů poskytnutých v podnětu se v letech 2021 až 2024 objem dovozu zvýšil o 29 %, což vedlo k podílu na trhu 59 % v roce 2024 (z 58 % v roce 2020). Podle důkazů poskytnutých v podnětu se tento dovoz uskutečňoval za dumpingové ceny, které se v průběhu roku 2024 výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie, a to o 22 %, přičemž rozpětí újmy vypočtená v podnětu činila přibližně 80 %. To zjevně způsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu, která se projevila například poklesem výroby či míry využití nebo zhoršením finančních výsledků; ziskové rozpětí žadatelů se během posuzovaného období snížilo o 23 procentních bodů, což vedlo v roce 2024 ke ztrátám.

(21)

Pokud jde o příčinnou souvislost, podnět poskytl v oddíle 7 dostatečné důkazy o tom, že čínský dovoz hrachového proteinu měl dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v 20. bodě odůvodnění. Na existenci příčinné souvislosti přesvědčivě poukázala souběžnost zhoršení situace výrobního odvětví Unie a intenzivnějšího pronikáním dumpingového dovozu prodávaného na trh Unie za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a byly nižší než jeho výrobní náklady, a to v průběhu celého období posuzovaného v podnětu.

(22)

V oddíle 7 podnětu byly analyzovány další činitele, včetně vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, jeho rostoucích nákladů nebo dovozu z jiných třetích zemí. Podnět poskytl dostatečné důkazy o tom, že žádný z nich, sám o sobě ani společně, nepostačuje k vysvětlení zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Podle důkazů uvedených v podnětu vedla masivní přítomnost dovozu z Číny na trhu Unie s podílem na trhu vyšším než 50 % a za ceny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie v posuzovaném období k poklesu ziskovosti, neboť výrobní odvětví Unie nebylo schopno přenést rostoucí náklady na své odběratele. Objem dovozu z ostatních třetích zemí byl ve srovnání s čínským dovozem zanedbatelný. Pokud jde o vývozní výkonnost, podnět připustil, že mohla přispět k újmě, ale nikoli v takové míře, aby mohla oslabit příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(23)

Komise proto dospěla k závěru, že v podnětu existují dostatečné důkazy o dumpingu a výsledné újmě, které odůvodňují zahájení šetření podle článku 5 základního nařízení.

(24)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(25)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise tento vzorek vybrala na základě objemu výroby a prodeje. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii.

(26)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 60 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(28)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu nebyl k dispozici žádný vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(30)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(31)

Dva vyvážející výrobci, konkrétně společnost Yantai T.Full Biotech Co. Ltd. (dále jen „T.Full“) a společnost Hengyuan Biotechnology Co., Ltd. a společnosti, které jsou s ní ve spojení, Shandong Jianyuan Bioengineering Co., Ltd. a Jianyuan International Co. Ltd. (dále jen „skupina Jianyuan“), předložili připomínky k navrhovanému vzorku a tvrdili, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyrábějí především krmný hrachový protein, zatímco společnost T.Full a skupina Jianyuan vyrábějí potravinářský hrachový protein. Oba výrobci požádali o zařazení do vzorku, aby bylo zajištěno, že tyto typy výrobků budou zahrnuty do výpočtu dumpingu.

(32)

Žadatel podpořil vzorek vybraný Komisí.

(33)

Komise posoudila tvrzení vyvážejících výrobců a usoudila, že společnosti vybrané do vzorku představují významný podíl na veškerém čínském vývozu hrachového proteinu ze strany třinácti čínských vyvážejících výrobců do Unie uvedených výše v 30. bodě odůvodnění, tj. přibližně 70 %. Na základě veřejně dostupných informací v době výběru vzorku navíc vybraní vyvážející výrobci během období šetření vyráběli a prodávali celý sortiment výrobku, který je předmětem šetření. Zařazení dalších dvou společností do vzorku by tedy nezvýšilo jeho reprezentativnost, a proto Komise tvrzení v tomto ohledu zamítla.

(34)

Skupina Jianyuan uvedla, že má v úmyslu požádat Komisi, aby stanovila její individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení (dále jen „individuální zjišťování“). Ve lhůtě stanovené Komisí v oznámení o zahájení však odpověď na dotazník neposkytla. V důsledku toho žádný z vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku nepožádal o individuální zjišťování.

(35)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, žadatelé požádali o zachování důvěrnosti svých názvů v souladu s čl. 19 odst. 1 základního nařízení. Tyto společnosti požádaly o zachování důvěrnosti ve fázi před zahájením šetření a během šetření z důvodu rizika odvetných opatření ze strany místních orgánů a ze strany jejich zákazníků v Čínské lidové republice, neboť tyto tři společnosti mají s touto zemí obchodní vazby.

(36)

Komise žádosti přezkoumala a dospěla k závěru, že riziko odvetných opatření existuje. Na základě toho Komise v průběhu řízení přiznala těmto společnostem důvěrné zacházení.

(37)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(38)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise proto informovala čínskou vládu, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení a využít dostupné údaje, pokud jde o existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(39)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, ad hoc koalici výrobců hrachového proteinu v Unii (dále jen „makrodotazník“), známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (10).

(40)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(41)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(42)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je hrachový protein s vysokým obsahem proteinů, který obsahuje více než 65 % proteinu v sušině a zahrnuje všechny druhy proteinu získaného z hrachu (včetně žlutého a zeleného hrachu setého), ve všech fyzikálních formách (včetně pevné (např. prášek) a tekuté formy (roztok)), též texturovaný (dále jen „hrachový protein“).

(43)

Hrachový protein se získává izolací a čištěním proteinu z hrachu (11). Hlavní surovinou pro výrobu hrachového proteinu je hrách, který splňuje stanovené specifikace pro hrachový protein. Hrách se očistí, vyloupe a poté se rozdrtí a namele na hrachovou mouku. Poté se protein z této mouky izoluje mokrým mletím, při kterém se oddělí hlavní složky hrachu – škrob, protein a vláknina. Proteinová frakce pak prochází extrakcí, čištěním, koncentrací a sušením. Tyto fáze – izolace, extrakce, čištění, koncentrace a sušení proteinu – jsou rozhodujícími výrobními kroky, jež vytvářejí protein, který lze použít ke konzumaci.

(44)

Hrachový protein se používá jako alternativa k živočišným proteinům pro lidskou spotřebu i jako krmivo pro zvířata. Může se konzumovat přímo nebo sloužit jako přísada při výrobě potravin a nápojů pro lidi, v krmivech pro zvířata v zájmovém chovu, speciálních krmivech a krmivech pro ryby.

(45)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Čínské lidové republiky, v současnosti pod následujícími kódy KN a TARIC:

ex 3504 00 90 (kód TARIC 3504 00 90 91),

ex 2106 10 20 (kód TARIC 2106 10 20 40),

ex 2106 10 80 (kódy TARIC 2106 10 80 31, 2106 10 80 39 a 2106 10 80 71),

ex 2106 90 92 (kód TARIC 2106 90 92 75),

ex 2303 10 90 (kód TARIC 2303 10 90 10),

ex 2309 10 11 , ex 2309 10 13 , ex 2309 10 15 , ex 2309 10 19 , ex 2309 10 31 , ex 2309 10 33 , ex 2309 10 39 , ex 2309 10 51 , ex 2309 10 53 , ex 2309 10 59 , ex 2309 10 70 , ex 2309 10 90 , ex 2309 90 10 a ex 2309 90 20 ,

ex 2309 90 31 (kódy TARIC 2309 90 31 12, 2309 90 31 14, 2309 90 31 17, 2309 90 31 19, 2309 90 31 30, 2309 90 31 81 a 2309 90 31 91),

ex 2309 90 33 , ex 2309 90 35 , ex 2309 90 39 , ex 2309 90 41 , ex 2309 90 43 , ex 2309 90 49 , ex 2309 90 51 , ex 2309 90 53 , ex 2309 90 59 , ex 2309 90 70 a ex 2309 90 91 ,

ex 2309 90 96 (kódy TARIC 2309 90 96 31, 2309 90 96 39, 2309 90 96 91 a 2309 90 96 95)

(dále jen „dotčený výrobek“).

(46)

Po zahájení šetření členské státy a zúčastněné strany tvrdily, že dotčený výrobek lze zařadit pod některé kódy KN, které nebyly v oznámení o zahájení uvedeny. Komise tato tvrzení analyzovala a dospěla k závěru, že jsou správná. Proto dne 19. prosince 2025 zveřejnila oznámení, kterým se mění oznámení o zahájení (12) za účelem zařazení těchto kódů KN do definice výrobku. Definice výrobku se nezměnila, a proto rozsah šetření zůstal stejný jako ke dni zahájení šetření. Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby předložily připomínky týkající se zařazení výše uvedených kódů KN. Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky.

(47)

Šetření poté ukázalo, že dotčený výrobek nelze zařadit pod některé kódy TARIC uvedené v oznámení, kterým se mění oznámení o zahájení, konkrétně pod kódy TARIC 2309 90 31 51, 2309 90 31 59, 2309 90 31 61, 2309 90 31 69, 2309 90 96 51, 2309 90 96 59, 2309 90 96 61 a 2309 90 96 69. Tyto kódy se proto k definici výrobku nepřiřazují.

(48)

Dne 19. prosince 2025 Komise změnila nařízení o celní evidenci tak, aby zahrnovalo některé kódy KN z důvodů vysvětlených ve 46. bodě odůvodnění (13). Z důvodů vysvětlených ve 47. bodě odůvodnění nepodléhal dovoz pod kódy uvedenými ve zmíněném bodě odůvodnění celní evidenci.

(49)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(50)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(51)

Společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. požádaly o vyloučení texturovaného hrachového proteinu z definice výrobku, který je předmětem šetření. Tyto společnosti tvrdily, že texturovaný a netexturovaný hrachový protein i) se významně liší z hlediska fyzikálních vlastností, výrobního procesu, výrobních nákladů a ceny; ii) tyto výrobky nejsou na trhu nahraditelné a iii) nebyly součástí definice výrobku v šetřeních na ochranu obchodu Kanady a Spojených států proti ČLR.

(52)

Texturovaný hrachový protein se získává texturizací hrachového proteinu, která mění formu konečného produktu. Komise uznává, že tento dodatečný krok může vést k rozdílům v nákladech a cenách.

(53)

Bez ohledu na tuto dodatečnou operaci a rozdíl ve formě se však texturovaný a netexturovaný hrachový protein vyrábí ze stejných surovin a za použití stejného výrobního procesu až do získání hrachového proteinu, přičemž oba výrobky mají stejnou funkci: slouží jako zdroj rostlinného proteinu používaného k lidské spotřebě a jako krmivo pro zvířata. Texturovaný a netexturovaný hrachový protein proto mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Vzhledem k tomu, že texturovaný hrachový protein má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako netexturovaný hrachový protein, rozdíly v nákladech a cenách nemohou samy o sobě odůvodnit vyloučení výrobku.

(54)

Pokud jde o tvrzení, že výrobky nejsou na trhu nahraditelné, společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. založily své tvrzení na skutečnosti, že texturovaný hrachový protein používají výrobci vegetariánských výrobků především jako surovinu pro konečné rostlinné nebo vegetariánské výrobky, zatímco netexturovaný hrachový protein se používá především jako složka potravin nebo ve složení krmiva pro zvířata v zájmovém chovu na trzích, kterými jsou například doplňky stravy, potraviny a nápoje a sportovní výživa. Proto jsou zaměřeny na různé segmenty.

(55)

Skutečnost, že konečná forma výrobku jej může lépe připravit na výrobu různých navazujících výrobků, nic nemění na tom, že oba typy hrachového proteinu mají stejné vlastnosti, jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění. Argumentace společností Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. naopak ve skutečnosti jasně ukazuje, že texturovaný a netexturovaný hrachový protein mají stejnou funkci, a to být zdrojem rostlinného proteinu používaného k lidské spotřebě a jako krmivo pro zvířata, bez ohledu na formu těchto potravinových přípravků, a že oba mohou tuto funkci plnit, protože mají stejné vlastnosti.

(56)

A konečně skutečnost, že texturovaný hrachový protein nebyl v šetřeních Kanady a Spojených států na ochranu obchodu proti ČLR součástí definice výrobku, je pro účely stanovení definice výrobku v současném šetření irelevantní.

(57)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení v této fázi šetření zamítla.

(58)

Společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. rovněž požádaly, aby byl z definice výrobku, který je předmětem šetření, vyloučen hrachový protein s obsahem proteinu nižším než 80 %. Tyto společnosti tvrdily, že hrachový protein s obsahem nižším než 80 % a hrachový protein s obsahem 80 % nebo vyšším i) mají různé formy; ii) mají různé výrobní postupy a iii) mají různé konečné využití a jsou určeny pro různé segmenty trhu.

(59)

Pokud jde o formu, společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. tvrdily, že hrachový protein s obsahem proteinu 80 % nebo vyšším se obvykle vyrábí ve formě jemného prášku, zatímco hrachový protein s obsahem proteinu nižším než 80 % se obvykle objevuje ve formě méně jemného prášku nebo granulí, což by celním orgánům umožnilo jejich rozlišení.

(60)

Oba typy hrachového proteinu mají stejné vlastnosti, stejný základní výrobní postup a stejné funkce, jak již bylo vysvětleno v 53. bodě odůvodnění. Rozdíl ve formě na tom nic nemění. Tento argument je rovněž technicky nesprávný, protože velikost částic hrachového proteinu, ať už se jedná o jemný prášek nebo granule, nesouvisí s obsahem proteinů; velikost částic lze u všech druhů proteinu upravit mletím. A konečně skutečnost, že celní správy mohou být schopny rozlišit jednu formu od druhé, není relevantní pro určení, zda výrobky mají stejné základní vlastnosti.

(61)

Pokud jde o výrobní proces, společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. tvrdily, že protein s obsahem proteinu 80 % nebo více má složitější výrobní proces, protože vyžaduje některé další kroky.

(62)

Šetření však ukázalo, že tyto rozdíly ve výrobním procesu jsou malé a omezují se na určité úpravy s cílem dosáhnout různých úrovní koncentrace proteinu. Tyto rozdíly by v žádném případě nezměnily skutečnost, že konečným produktem je v obou případech i nadále hrachový protein s vysokým obsahem proteinů, a plní tedy stejnou základní funkci.

(63)

Pokud jde o konečné použití a segmenty, společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. a Jiujiang Tiantai Food Co., Ltd. tvrdily, že protein s obsahem proteinu 80 % nebo více se používá především jako složka potravin, včetně využití jako výživové a zdravotnické výrobky, doplňky stravy a potraviny rostlinného původu. Naproti tomu hrachový protein s obsahem proteinu nižším než 80 % se obecně omezuje na použití v krmivech pro akvakulturu a krmivech pro domácí zvířata.

(64)

Stejné důvody uvedené v 55. bodě odůvodnění týkající se stejného argumentu pro texturovaný hrachový protein platí i pro hrachový protein s obsahem proteinu nižším než 80 %, tj. že konečná forma výrobku, která jej činí vhodnějším pro výrobu různých navazujících výrobků, nic nemění na skutečnosti, že oba typy hrachového proteinu mají stejné vlastnosti a stejnou funkci.

(65)

Z těchto důvodů Komise toto tvrzení v této fázi šetření zamítla.

(66)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(67)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě hrachového proteinu. Příslušné informace předložili čtyři čínští vyvážející výrobci.

(68)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 11. února 2026 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise od čínské vlády neobdržela žádné připomínky k použití článku 18 základního nařízení.

(69)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(70)

Dne 12. září 2025 předložila skupina Sanjia připomínky k možným vhodným reprezentativním zemím navrženým žadatelem a požádala, aby ze seznamu možných reprezentativních zemí nebyla vyloučena Argentina, a to na základě tvrzení, že vývozní daň na suroviny nemá vliv na jejich dovozní cenu, ale většinou na domácí ceny, a proto nemá vliv na vhodnost země být reprezentativní zemí. Kromě toho skupina Sanjia navrhla, aby byly jako možné reprezentativní země analyzovány i další země, pokud by se uvažovalo o zemích s výrobou jiných rostlinných proteinů. Skupina Sanjia konkrétně označila Turecko a Malajsii jako země, kde by se mohlo vyrábět zboží v rámci stejné kategorie, aniž by své tvrzení dále odůvodnila.

(71)

V reakci na podání skupiny Sanjia žadatel nesouhlasil s tím, aby byla Argentina považována za reprezentativní zemi z důvodu platných vývozních omezení pro hlavní surovinu, jíž je hrách. Pokud jde o další potenciální reprezentativní země navržené skupinou Sanjia, žadatel zdůraznil, že skupina Sanjia neposkytla žádné důkazy, které by mohly odůvodnit jejich výběr jakožto reprezentativní země.

(72)

Dne 9. února 2026 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, jimiž se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, a v souladu s odůvodněním podrobně vysvětleným v oddíle 3.2.2 určila možné reprezentativní země, přičemž za vhodnou reprezentativní zemi považovala Brazílii. Komise obdržela připomínky k poznámce od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od žadatele.

(73)

Všechny strany, které předložily připomínky, podpořily výběr Brazílie jako vhodné reprezentativní země. Kromě toho skupiny Sanjia a Shuangta tvrdily, že dovozní ceny žlutého hrachu, jak je uvedly ve svých odpovědích na dotazník, nejsou zkreslené. Všechny strany předložily připomínky ke konkrétním referenčním hodnotám a skupiny Sanjia i Shuangta předložily připomínky k výpočtu rozpětí pro prodejní, režijní a správní náklady (dále jen „rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů“). Po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení předložil žadatel připomínky k mezinárodním cenám žlutého hrachu. Všechny připomínky byly podrobně popsány a řešeny v oddíle 3.2.2.

(74)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty.

(75)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(76)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(77)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(78)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(79)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(80)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(81)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(82)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (14), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření.

(83)

Žadatel tvrdil, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, a náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady.

(84)

Na podporu tohoto stanoviska žadatel odkázal na důkazy obsažené ve zprávě (15). Žadatel rovněž připomněl následující skutečnosti, které poukazují na existenci podstatných zkreslení v odvětví, jež ovlivňují výrobu hrachového proteinu v Číně.

(85)

Zaprvé, v daném odvětví, včetně pododvětví hrachového proteinu, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny:

(86)

Zadruhé, přítomnost státu ve společnostech působících v odvětví hrachového proteinu dává státním orgánům rovněž možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(87)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(88)

Zapáté jsou v odvětví zkresleny i mzdové náklady:

(89)

Zašesté, výrobci hrachového proteinu mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(90)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví hrachového proteinu dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(91)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (16), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(92)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(93)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (17).

(94)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (18). Kromě toho se čínská vláda snaží „podporovat koncentraci státem vlastněného kapitálu v důležitých průmyslových odvětvích [...] a ve strategických nově vznikajících odvětvích zaměřených na budoucnost (19)“ a „posílit kapitálové injekce na podporu kvalitního rozvoje státních podniků (20)“. Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(95)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (21).

(96)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(97)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(98)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (22). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(99)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(100)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (23). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(101)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. V roce 2025 zveřejnil Ústřední výbor Komunistické strany Číny analýzu potvrzující závaznou povahu plánů: „Vědecké formulování a účinné provádění národních rozvojových plánů je pro naši stranu důležitým prostředkem k účinnému vedení hospodářského a sociálního rozvoje. V rámci modernizace Čína prozkoumala a zavedla institucionální uspořádání, v němž pod centralizovaným a jednotným vedením ústředního výboru strany předkládá plenární zasedání ústředního výboru strany návrh plánu, Státní rada připravuje návrh osnovy plánu a Všečínské shromáždění lidových zástupců jej přezkoumává a schvaluje před jeho veřejným oznámením a provedením. Tím se návrhy strany fakticky mění ve vůli státu a lidu. Prostřednictvím tohoto procesu se hlavní strategické úkoly ústředního výboru strany transformují do právně závazných plánů pro celostátní provádění“ (24). Tyto plány ve svém souhrnu tvoří komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik, které jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(102)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(103)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(104)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority v plánech stanovené (25).

(105)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů se čínská vláda snaží pomocí několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (26) „navýšit prostředky z centrálního rozpočtu na podporu kvalifikovaných soukromých investičních projektů a aktivně hrát řídící a vedoucí úlohu“. Čínská vláda má rovněž v úmyslu „dobře využívat nové finanční nástroje politiky [a] podporovat řadu kvalifikovaných soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (27).

(106)

V čínském finančním systému zároveň dominují státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku, které čínská vláda označuje za „hlavní sílu sloužící reálné ekonomice a poskytující silnou podporu stabilitě a dlouhodobému rozvoji národního hospodářství (28)“. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (29).

(107)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (30).

(108)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se provádí tak, aby „bylo dosaženo cílů politiky národního hospodářského a sociálního rozvoje“ (31). Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (32).

(109)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (33). Čínská vláda se například snaží „optimalizovat mechanismus fungování a dohledu pro velké průmyslové fondy, aby zajistila, že investiční směřování fondů odpovídá požadavkům národních strategií (34)“.

(110)

Zásahy čínské vlády do hospodářství jsou koncipovány jako „koordinované úsilí v oblasti fiskální, měnové, průmyslové a cenové politiky, politiky zaměstnanosti a dalších politik týkajících se provádění národních rozvojových plánů a hlavních strategií (35)“.

(111)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(112)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(113)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako například Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. (37), Shandong Jianyuan Group (38), Yantai T-Full (39) nebo Shandong Jiahua (Sinoglory) Biotechtechnology Co. Ltd. (40). Yantai Shuangta Food Co. Ltd. (41) je rovněž společností s většinovým soukromým vlastnictvím a podílem 32,69 % ve vlastnictví státu. I tuto společnost v konečném důsledku ovládá místní státem vlastněný holdingový subjekt (42).

(114)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (43), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedoucí postavení prakticky u všech aspektů hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(115)

Zákon o podpoře rozvoje soukromého hospodářství (44) formálně uznává soukromé podniky jako „důležitou složku socialistického tržního hospodářství“ a současně nařizuje, aby „soukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé podporovali vedení Komunistické strany Číny, řídili se socialistickým systémem s čínskými rysy a aktivně se podíleli na budování moderní socialistické moci (45).“

(116)

Hospodářské subjekty proto podléhají – přímo či nepřímo – politickým pokynům, administrativnímu řízení a požadavkům na ideologické zaměření ze strany stranických a státních institucí, což vede k udržování strukturálních zkreslení v konkurenčním prostředí.

(117)

Odvětví hrachového proteinu navíc podléhá několika vládním politikám, například klíčovým politikám, které v roce 2022 oznámilo ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství a venkova: „[i]ntegrovaný rozvoj zemědělského odvětví. Koordinovat uspořádání a výstavbu řady národních moderních zemědělských průmyslových parků, výhodných a charakteristických průmyslových klastrů a obcí se silným zemědělským průmyslem. […] vytváře[t] na venkově moderní průmyslový systém založený na silných průmyslových městech, průmyslových parcích jako motoru a průmyslových klastrech jako páteři, provinčním, okresním a městském uspořádání a koordinované podpoře bodů, linií a oblastí s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu průmyslového rozvoje jako celku (46).“ Obdobně i 14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí stanoví tyto cíle: „[p]osílit rozvoj výhodných oblastí pro speciální zemědělské produkty. [...] Posílit technologickou podporu, kontrolu kvality, budování značky a uvádění produktů na trh; vybudovat řadu standardizovaných výrobních, zpracovatelských, skladovacích a logistických základen pro speciální zemědělské produkty (47) “.

(118)

Konkrétně jsou „vysoce účinná zařízení pro separaci a čištění proteinu“ uvedena jako podporované odvětví v Katalogu pokynů pro strukturální změny průmyslu z roku 2024 (48).

(119)

Také „výroba a zpracování rostlinných proteinových nápojů“ jsou uvedeny v Katalogu podporovaných odvětví v západních regionech (49) z roku 2025.

(120)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (50).

(121)

Například Čínské sdružení potravinářských přídatných látek a složek (dále jen „CFAA“) (51) v článku 3 svých stanov (52) uvádí, že „sdružení přijímá vedení strany. V souladu se stranickou ústavou zřizuje stranické organizace, které vykonávají stranickou činnost. […]“

(122)

Sdružení CFAA zřídilo „zvláštní výbor pro funkční proteiny a peptidové složky (53)“, který se zabývá odvětvím hrachového proteinu.

(123)

Společnost Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd. je členem sdružení CFAA (54).

(124)

Kromě toho je pro odvětví hrachového proteinu důležité také Čínské národní sdružení potravinářského průmyslu (dále jen „CNFIA“) (55). Podle článku 3 jeho stanov (56) je cílem sdružení CNFIA „důsledně provádět myšlenku Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru [a] podporovat zdravý rozvoj čínského potravinářského průmyslu“. Kromě toho článek 4 jeho stanov uvádí, že sdružení CNFIA „přijímá obchodní vedení a dohled Ministerstva pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky, vedoucího orgánu pro budování strany, Komise pro dohled nad státním majetkem a jeho správu při Státní radě a příslušných útvarů pro řízení odvětví (57) “.

(125)

Společnost Yantai Shuangta Food Co. Ltd. je členem sdružení CNFIA (58). Dále pak skupina Shandong Jianyuan uznává, že je pod dohledem tohoto sdružení (59).

(126)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(127)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(128)

Podle článku 17 čínského zákona o obchodních společnostech má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti alespoň se třemi členy strany v souladu s článkem 30 Ústavy Komunistické strany Číny (60) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.

(129)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (61), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (62).

(130)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (63). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(131)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (64), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(132)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (65).

(133)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví hrachového proteinu. Například předseda představenstva společnosti Yantai Shuangta Food Co. Ltd. je členem strany (66). Členství v Komunistické straně Číny také považoval za kritérium pro nábor vedoucích pracovníků (67).

(134)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (68). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví hrachového proteinu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(135)

Právní předpisy platné pro zadávání veřejných zakázek výslovně diskriminují zahraniční výrobky a stanoví, že „na cenovou nabídku domácího výrobku bude uplatněn 20% odpočet ceny, přičemž snížená cena bude zohledněna během procesu hodnocení (69)“. Rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek tak zvýhodňují domácí výrobky a nejsou přijímána na základě volného působení tržních sil.

(136)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(137)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (70).

(138)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(139)

Výše uvedené klíčové strategie ministerstva financí a ministerstva zemědělství a venkova z roku 2022 (viz 117. bod odůvodnění) obsahují také následující ustanovení ovlivňující fungování odvětví: „[s]tát bude pokračovat v provádění politik, jako jsou dotace pro producenty kukuřice a sóji, dotace na rýži a pobídky pro velké obilnářské okresy s cílem upevnit účinnost strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství a zajistit národní potravinové zabezpečení“ nebo „[o]dměny pro hlavní okresy produkující osivo. Bude rozšiřovat rozsah podpory pro hlavní oblasti produkce osiva rýže, pšenice a kukuřice […] a podporovat transformaci a modernizaci semenářského průmyslu“ (71).

(140)

Čtrnáctý pětiletý plán na podporu modernizace zemědělských a venkovských oblastí (72) má mimo jiné za cíl „[z]lepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelů obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit mechanismus náhrady úroků pro hlavní oblasti produkující obiloviny a zlepšit systém politiky podpory pro hlavní okresy produkující obiloviny“ (73). Cílem plánu je rovněž „[p]odporovat aglomeraci průmyslových odvětví na úrovni okresů a měst, podporovat přemisťování odvětví zpracování zemědělských produktů do okresů a vést podniky zabývající se zpracováním a distribucí zemědělských produktů k budování zpracovatelských parků a logistických center ve městech (obcích) s vhodnými podmínkami [a] podporovat způsobilé okresy (města, oblasti) při budování moderních zemědělských průmyslových parků, podporovat koncentraci tržních subjektů, jako je vědecký výzkum a vývoj, logistika zpracování a marketingové služby v parcích“ (74).

(141)

Čtrnáctý pětiletý plán rozvoje biohospodářství se přímo zabývá odvětvím dotčeného výrobku, neboť si klade za cíl „[p]osílit zásadní postavení podnikových inovací. Umožnit vůdčí a podpůrnou úlohu předních podniků v biologické oblasti, vést velké podniky k otevírání a sdílení zdrojů, jako jsou technologické inovace, dodavatelský řetězec a finanční služby, s předcházejícím a navazujícím průmyslovým řetězcem a podporovat integraci a inovace s malými a středními podniky. V rámci zaměření na klíčové oblasti s rozsáhlým a širokým vlivem, jako je biomedicína, biozemědělství a bioprodukce jsou inovativní podniky v bio oblasti podněcovány k tomu, aby dále prohlubovaly rozvoj pododvětví, pěstovaly své výhody z hlediska rozvoje a snažily se stát individuálními šampiony s konkurenceschopností na globální úrovni“ (75).

(142)

Na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu provincie Che-pej pro strategická a nově vznikající odvětví (76) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „Vyvíjet produkty z rostlinných extraktů, jako jsou přírodní koření, esenciální oleje, přírodní živiny, rostlinné proteiny a oleje (77).“

(143)

Provincie Šan-tung dále v roce 2025 vydala prováděcí stanovisko k dalšímu prohlubování reformy venkova a posílení úsilí o komplexní podporu revitalizace venkova (78), které požaduje „aktivně rozvíjet odvětví zpracování zemědělských produktů; (...) výrazně rozvíjet intenzivní zpracování zemědělských produktů; budovat parky pro zpracování zemědělských produktů a logistické parky.“

(144)

V roce 2025 navíc provincie Šan-tung vydala Akční plán vědeckých a technologických inovací pro modernizaci potravinářského průmyslu (2026–2028) (79), jehož cílem je „rozvíjet základní zpracovatelské suroviny, jako jsou vysoce funkční speciální škroby [a] rostlinné proteinové prášky [...] a vybudovat víceúrovňový systém výroby surovin pro zdravé potraviny“ pod vedením Ministerstva pro vědu a technologie provincie Šan-tung.

(145)

Město Jen-tchaj, které se nachází v provincii Šan-tung, je největší světovou oblastí produkce hrachového proteinu (80).

(146)

V provincii Šan-tung se nacházejí společnosti Yantai Oriental Protein Tech Co., Ltd., Shandong Jianyuan Group, Yantai T Full, Shandong Jiahua (Sinoglory) Biotechtechnology Co. Ltd. a Yantai Shuangta Food Co. Ltd.

(147)

Konkrétně společnost Yantai Shuangta Food Co. Ltd. je přímo podporována vládou provincie Šan-tung jako výzkumné a vývojové středisko „Jedna společnost – jedna technologie“ (81) s cílem dále rozvíjet „1. klíčové technologie v průmyslovém řetězci těstovin vermicelli, 2. analýzu výživové hodnoty hrachového proteinu a vlákniny a jejich inovativní využití při zpracování masa, 3. výzkum a průmyslové využití zvýšené účinnosti separace hrachového škrobu s využitím původních bakterií mléčného kvašení, 4. výzkum a průmyslovou výrobu hrachového proteinového izolátu s nízkým obsahem sodíku, vysokým obsahem vápníku a nulovým obsahem sójových alergenů (82).“

(148)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(149)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(150)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(151)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (83).

(152)

Navíc v případech, kdy je uplatňováno úpadkové právo, nejsou řízení transparentní a vedou k diskriminačním praktikám (84).

(153)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (85). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (86). Kromě toho se čínská vláda snaží „zlepšit systém správy hospodaření s půdou s cílem zajistit, že bude účinně propojen s makropolitikami a regionálním rozvojem a upřednostní přiměřené využívání půdy pro přední průmyslová odvětví a velké projekty (87)“, v důsledku čehož orgány při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle včetně provádění hospodářských plánů (88).

(154)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů jeví být plně použitelné i v odvětví hrachového proteinu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(155)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(156)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (89).

(157)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (90). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(158)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (91). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(159)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví hrachového proteinu nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(160)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(161)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (92), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (93) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(162)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (94). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(163)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (95). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví (96)“.

(164)

Konkrétně se čínská vláda rovněž snaží „vést finanční instituce k tomu, aby využívaly diverzifikované nástroje, jako jsou úvěry, dluhopisy, vlastní kapitál a pojištění, k poskytování komplexních finančních služeb pro velké podniky a důležité podpůrné podniky působící v rámci klíčových průmyslových řetězců, k poskytování finančních řešení pro stabilní fungování podniků vystavených vnějším vlivům a k podpoře soukromých podniků, aby se aktivně podílely na nezávislém a kontrolovatelném budování průmyslových řetězců (97).“

(165)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (98). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (99). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(166)

Navíc jsou výpůjční náklady uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(167)

Navíc, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Například státní podniky, ale i celá průmyslová odvětví, která čínská vláda považuje za strategická, využívají nižších než tržních úrokových sazeb (100). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(168)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, jejichž počet roste (101), nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(169)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(170)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(171)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(172)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 112. až 170. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci hrachového proteinu podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(173)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(174)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(175)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(176)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(177)

Jak je vysvětleno v 72. až 73. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o zemích, které lze v tomto případě považovat za vhodné reprezentativní země, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(178)

V poznámce určila Komise původně Argentinu a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(179)

Jak je však podrobně uvedeno ve 181. až 187. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že Turecko a Argentina nebyly považovány za vhodné reprezentativní země Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že nebylo možné zjistit výrobu výrobku, který je předmětem šetření, v žádné jiné zemi s podobnou úrovní rozvoje jako Čína, hledala Komise vhodnou reprezentativní zemi mezi zeměmi s podobnou úrovní rozvoje jako Čína s výrobou výrobku ve stejné obecné kategorii/odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, což je, jak je vysvětleno v 188. bodě odůvodnění, sójový protein.

(180)

Na tomto základě byly analyzovány tři další možné reprezentativní země – Kolumbie, Brazílie a Malajsie, které Světová banka zařadila na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“.

(181)

V poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, v nichž se vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, tj. u Turecka a Argentiny, jakož i u zemí označených po předběžném posouzení, jak je uvedeno ve 180. bodě odůvodnění, tj. u Malajsie, Kolumbie a Brazílie, je třeba dále ověřit dostupnost údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, nebo výrobků stejné kategorie.

(182)

Z celkové analýzy dovozu v poznámce vyplynulo, že Argentina dováží podstatně menší množství žlutého hrachu, který je hlavním výrobním činitelem, než všechny ostatní země. Kromě toho byly během období šetření do Argentiny dováženy významné objemy dvou dalších výrobních činitelů – odpěňovače a tekutého hydroxidu sodného – pocházejících z Číny za nižší než tržní ceny, což zpochybňuje vhodnost Argentiny jako reprezentativní země.

(183)

Komise dále konstatovala, že v Argentině existují vývozní daně na hlavní surovinu – žlutý hrách (103). Existence vývozní daně na žlutý hrách v Argentině zkreslila ceny žlutého hrachu a v konečném důsledku i ceny všech navazujících produktů v hodnotovém řetězci hrachu, což zabránilo použití nákladů a cen hrachového proteinu v Argentině. Komise se proto domnívala, že ceny žlutého hrachu v Argentině nelze považovat za spolehlivé z důvodu existence zkreslení trhu.

(184)

Pokud jde o dostupnost finančních informací v Argentině, Komise zjistila jednu společnost, která vyrábí dotčený výrobek. Pro tuto společnost však nebyly k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje za rok 2024 nebo 2023. Vzhledem k tomu, že ve spisu nejsou žádné další informace o přítomnosti jiných společností vyrábějících v Argentině hrachový protein se snadno dostupnými finančními údaji, a vzhledem k existenci překážek obchodu popsaných ve 183. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že Argentinu již nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(185)

V Turecku bylo zjištěno, že dovoz žlutého hrachu pocházejícího z Ruska, který představoval více než 70 % veškerého dovozu této hlavní suroviny, byl v období šetření prodáván za výrazně nižší ceny než dovoz ze všech ostatních zemí původu. Na hrách a další plodiny se v současné době v EU (104) vztahují valorická cla ve výši 50 %, a to v důsledku ruské války proti Ukrajině. Tato zvýšení cla byla uložena v červenci 2024, aby se zabránilo vstupu značného množství hrachu pocházejícího z Ruska do Unie. Uložení cel mělo za následek okamžitý pokles vývozu ruského hrachu do Unie, a to z průměrných 161 000 tun měsíčně v předchozím roce na 29 tun po zvýšení cla. Pokles dovozu do Unie, která byla dříve největším vývozním trhem ruského hrachu, na 0,02 % předchozího objemu se časově shodoval s výrazným nárůstem vývozu ruského hrachu do Turecka, a to se snížením ceny o více než 10 % (105). Pokud jde o dovoz žlutého hrachu do Turecka, byla během období šetření dovozní cena žlutého hrachu z Ruska v průměru o 12 % nižší než dovozní ceny ze zbytku světa do Turecka a navíc o 70 % nižší než průměrná dovozní cena žlutého hrachu ze zbytku světa do Argentiny. Totéž platilo pro dovoz bituminózního uhlí z Ruska, který představoval téměř 70 % veškerého dovozu bituminózního uhlí do Turecka během období šetření. Na uhlí a další fosilní paliva se v současnosti vztahují sankce EU vůči Rusku (106). Dovozní cena bituminózního uhlí z Ruska byla v Turecku o 30 % nižší než dovozní cena ze zbytku světa. Kromě toho byla dovozní cena bituminózního uhlí do Turecka ze zbytku světa (1,02 CNY/kg) trvale nižší než dovozní cena ze zbytku světa do Argentiny, ale i do všech ostatních zemí (s výjimkou Kolumbie), což naznačuje, že uměle nízké ruské ceny stlačují celkové dovozní ceny v Turecku. Komise proto dospěla k závěru, že cena bituminózního uhlí pocházejícího z Ruska je zkreslená, a usoudila, že referenční ceny bituminózního uhlí z Turecka nejsou reprezentativní. Kromě toho nebyl k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit reprezentativní referenční hodnotu pro odpěňovače.

(186)

Pokud jde o snadno dostupné finanční údaje v Turecku, informace pro společnost Eaynı Tüm Hakları Saklıdır, která jediná vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, a kterou bylo možné zjistit, nebyly snadno dostupné. Z tohoto důvodu a v návaznosti na zjištění o rušivém účinku ruského vývozu hrachu ve 185. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že Turecko není vhodné k tomu, aby bylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(187)

V souladu s těmito zjištěními dospěla Komise v poznámce k závěru, že v této fázi nelze Argentinu ani Turecko považovat za vhodnou reprezentativní zemi, a v důsledku toho se rozhodla rozšířit analýzu na podobný výrobek a na další země, kde bylo možné zjistit výrobce tohoto podobného výrobku.

(188)

Podle informací ve spisu a analýzy Komise byly všechny ostatní rostlinné proteiny s podobným výrobním postupem považovány za výrobek podobný výrobku, který je předmětem šetření. V tomto ohledu žadatel poukázal na podobnosti mezi různými segmenty odvětví rostlinných proteinů vzhledem k tomu, že všechny druhy proteinů mají podobné výrobní postupy a reagují na podobnou dynamiku trhu včetně způsobů použití, tj. rostoucí trhy s alternativami masa nebo změny stravovacích návyků. Pokud jde o rostlinné proteiny, žadatel označil sójový protein za celosvětově nejvíce vyráběný rostlinný protein a konstatoval, že sójový protein se používá k podobným účelům jako hrachový protein. Za tímto účelem Komise určila Malajsii, Kolumbii a Brazílii jako země vyrábějící sójový protein. Byl zkoumán jejich dovoz hlavních vstupů.

(189)

Tato analýza zjistila, že 28 % veškerého dovozu odpěňovače do Malajsie pochází z Číny, stejně jako 15 % dovozu tekutého hydroxidu sodného. Kromě toho 27 % dovozu bituminózního uhlí do Malajsie pochází z Ruska, přičemž bylo zjištěno, že se prodává s výraznou slevou.

(190)

Pokud jde o finanční informace, Komise analyzovala řadu společností vyrábějících sójový protein, ale nenašla žádného výrobce v Malajsii, pro nějž jsou snadno dostupné finanční informace. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici snadno dostupné finanční údaje, a s ohledem na nespolehlivost některých dovozních cen některých hlavních výrobních činitelů v Malajsii, jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že Malajsie není vhodnou reprezentativní zemí.

(191)

V případě Kolumbie pocházelo 28 % celkového dovozu odpěňovače z Číny. Komise zjistila jednu společnost vyrábějící sójový protein, která měla snadno dostupné finanční informace. Komise však konstatovala, že dostupné informace pocházejí z roku 2024, což období šetření pokrývá pouze částečně, a v důsledku toho se považují za méně vhodné, protože jsou k dispozici novější údaje, jak je uvedeno ve 194. bodě odůvodnění.

(192)

Pokud jde o Brazílii, pochází 35 % celkového dovozu odpěňovače z Číny.

(193)

Komise nebyla schopna zjistit žádné výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii, nicméně uvedla, že jedna společnost vyrábějící zboží rostlinného původu, Milhão Ingredients, oznámila v roce 2019, že bude investovat do výroby izolátu hrachového proteinu. Komise rovněž zjistila, že od zahájení tohoto šetření dochází k dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie z Brazílie, což naznačuje, že v této zemi může docházet k výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(194)

Komise však nemohla najít snadno dostupné finanční údaje o tomto ani o jiných možných výrobcích výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii. Proto se uchýlila k výrobcům sójového proteinu. Byla zjištěna společnost Caramuru Alimentos S.A., výrobce sójového proteinu, která má snadno dostupné podrobné finanční údaje za celé období šetření, a Komise v poznámce informovala strany, že hodlá tyto údaje použít pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily.

(195)

Skupina Shuangta ve svých připomínkách k poznámce souhlasila s tím, že existují určité skutečnosti, kvůli kterým by byl výběr Turecka a Argentiny nevhodný, přičemž skupina Sania a žadatel vyjádřili svou podporu výběru Brazílie jako reprezentativní země. Nikdo z nich nepředložil žádné připomínky týkající se použití finančních údajů společnosti Caramuru Alimentos S.A. v Brazílii.

(196)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že nejvhodnější reprezentativní zemí je Brazílie, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(197)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(198)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených cen většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (107), energii (108) a vodu (109) použije informace od Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística, Ministério de Minas e Energia a Companhia de Saneamento Básico do Estado de São Paulo S.A.

(199)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele hrachového proteinu

(200)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila údaje poskytnuté vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku o výrobních nákladech, které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů. Metodika je řádně vysvětlena ve 240. bodě odůvodnění.

(201)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (113). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(202)

Pokud se do reprezentativní země dovážely hlavní suroviny z ČLR nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755, bylo třeba při posuzování referenční ceny těchto výrobních činitelů nepřihlížet k tomuto dovozu, aby se zajistilo, že nebudou podstatně ovlivněny dovozem z ČLR nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755.

(203)

V poznámce Komise informovala strany, že vzhledem k tomu, že pro výrobu ekologického hrachového proteinu se používá pouze ekologický hrách a že pro tento druh hrachu neexistuje samostatný kód HS, měla by se použít referenční hodnota konvenčního žlutého hrachu upravená tak, aby odrážela cenový rozdíl mezi konvenčním žlutým hrachem a ekologickým hrachem. Komise informovala všechny strany, že podle informací poskytnutých zúčastněnými stranami a veřejně dostupných informací jsou ceny ekologického hrachu o 57–67 % vyšší než ceny konvenčního hrachu (114), a že referenční hodnotu stanoví tak, že na referenční hodnotu pro žlutý hrách použije úpravu směrem nahoru odpovídající cenové přirážce za ekologický hrách, jak je uvedeno ve spisu.

(204)

Ve svých připomínkách k poznámce skupina Shuangta tvrdila, že její skutečné nákupní ceny dováženého žlutého hrachu (na základě několika stovek milionů kg) mnohem lépe odrážejí podmínky velkých odběratelů, jako je skupina Shuangta, než omezené objemy dovozu do Brazílie a Kolumbie. Ze stejného důvodu požádala skupina Shuangta Komisi, aby stanovila referenční cenu ekologického žlutého hrachu na základě vlastních nákupních cen ekologického žlutého hrachu skupiny Shuangta.

(205)

Skupina Sanjia tvrdila, že nákupní cena dováženého žlutého hrachu by neměla být nahrazena referenčními hodnotami, protože tento hrách pochází z jiných trhů, přičemž ceny byly stanoveny za běžných tržních podmínek, nebyly nijak ovlivněny situací na čínském trhu a nepodléhaly žádným údajným zkreslením trhu.

(206)

Skupina Sanjia navíc konstatovala, že zdroj, který Komise uvedla pro zdůvodnění přirážky ekologického hrachu ve srovnání s běžným hrachem, pochází z doby před obdobím šetření, a má proto omezenou referenční hodnotu. Skupina Sanjia předložila srovnání interních cen společnosti, kde byla cenová přirážka za ekologický hrách nižší než ta, kterou navrhla Komise, a tvrdila, že údajná cenová přirážka za ekologický hrách ve výši 57–67 % je nepřiměřená a je třeba ji upravit.

(207)

Žadatel předložil připomínky k navrhované cenové přirážce pro ekologický hrách a konstatoval, že veřejně dostupné ceny potvrzují, že cenový rozdíl mezi ekologickým a konvenčním hrachem je značný a výrazně převyšuje přirážku ve výši 57–67 % navrženou Komisí a v předložených důkazech dosahuje 100 %. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žadatel požádal, aby Komise upravila přirážku k referenční ceně pro ekologický hrách na nejméně 100 %.

(208)

Pokud jde o referenční hodnotu pro ekologický hrách a s ohledem na důkazy předložené skupinou Sanjia a žadatelem, které poukazují na vyšší i nižší cenové přirážky za ekologický hrách, pro něž nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné srovnatelné údaje o dovozu, měla Komise za to, že nejvhodnější cenová přirážka k referenční hodnotě pro ekologický hrách je 57 %. Vzhledem k tomu, že skupina Sanjia nepředložila novější a snadno dostupné důkazy o přirážce za ekologický hrách než ty, které jsou uvedeny v 203. bodě odůvodnění, bylo tvrzení o omezené referenční hodnotě zamítnuto.

(209)

Žadatel předložil odpověď na připomínky skupin Shuangta a Sanjia k výběru referenční hodnoty pro žlutý hrách a tvrdil, že čínští vyvážející výrobci mohli získávat žlutý hrách z Ruska za zkreslené ceny, což rovněž stlačilo kanadské dovozní ceny do Číny, a naléhavě vyzval Komisi, aby vycházela z dovozních cen do Brazílie, a nikoli z dovozních cen vykázaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(210)

Pokud jde o tvrzení obou skupin o nezkreslených mezinárodních cenách – tj. návrh skupiny Shuangta, že její ceny přímého dovozu žlutého hrachu by mohly být použity jako vhodná referenční hodnota pro všechny nákupy žlutého hrachu prostřednictvím místního dovozce, a tvrzení skupiny Sanjia, že cena jejího přímého dovozu žlutého hrachu je nezkreslená – čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení výslovně uvádí, že domácí náklady mohou být vzaty v úvahu pro početní zjištění běžné hodnoty, pouze pokud je jednoznačně stanoveno, že nejsou zkreslené.

(211)

Jak je vysvětleno v oddílech 3.2.1.3 a 3.2.1.8 tohoto nařízení, Komise zjistila, že žlutý hrách nakoupený prostřednictvím dovozců v Číně je předmětem zkreslení cen, a proto jej nelze považovat za základ pro stanovení běžné hodnoty.

(212)

Hrách a další plodiny navíc v současné době podléhají v EU valorickým clům ve výši 50 % (115), která byla zavedena v červenci 2024 v reakci na plošnou invazi Ruské federace na Ukrajinu dne 24. února 2022, a to s cílem zabránit vstupu značného množství suchého hrachu pocházejícího z Ruska do Unie. Uložení cel mělo za následek okamžitý pokles vývozu ruského hrachu do Unie, která byla dříve jeho největším trhem, a to z průměrných 161 000 tun měsíčně v předchozím roce na 29 tun po zvýšení cla (116), což představuje pouze o 0,02 % předchozího objemu. To se časově shodovalo s výrazným nárůstem vývozu ruského žlutého hrachu do Číny, který se ve stejném období zvýšil o 55 % (117), a to za cenu výrazně nižší, než jsou mezinárodní ceny hrachu, například cena kanadského vývozu hrachu do Číny, který byl fakticky nahrazen.

(213)

Po rychlém proniknutí ruského dovozu žlutého hrachu na čínský trh za snížené ceny na úkor dovozu kanadského hrachu, jehož podíl na trhu se mezi lety 2022 a 2025 snížil na polovinu, z 86 % na pouhých 28 %, se cena dovozu kanadského hrachu do Číny výrazně snížila, neboť cenový tlak vyvíjený dovozem z Ruska stlačil cenovou hladinu žlutého hrachu v Číně a donutil kanadské vývozce přizpůsobit své ceny směrem dolů.

(214)

Kromě toho v březnu 2025, během období šetření, zavedla Čína 100% clo na dovoz žlutého hrachu z Kanady, což mělo za následek po zbytek roku pokles měsíčního objemu dovozu z Kanady o 25 %, což se odrazilo v 54% nárůstu měsíčního objemu dovozu žlutého hrachu z Ruska a dalším posílení zkreslujícího účinku ruského hrachu na kanadské ceny.

(215)

Ceny dovozu žlutého hrachu na čínský trh totiž klesly z 3 582 CNY/t před proniknutím ruského žlutého hrachu na trh, což odpovídalo mezinárodním cenám na jiných trzích, kde byl ruský dovoz přítomen jen okrajově nebo vůbec, na 2 890 CNY/t v roce 2025, což představuje snížení ceny o téměř 20 %.

(216)

Na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského dovozu se průměrné dovozní ceny mezi rokem 2022 a obdobím šetření neustále zvyšovaly, což je v rozporu s trendem pozorovaným u dovozní ceny kanadského hrachu do Číny. Tento rozdíl lze pozorovat napříč mezinárodními trhy; všude tam, kde je dovoz ruského žlutého hrachu významný, je dovozní cena žlutého hrachu jiného původu, zejména z Kanady, výrazně nižší než na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského vývozu.

(217)

Srovnání dovozní ceny kanadského žlutého hrachu v Číně, kde převládl ruský dovoz za snížené ceny, které v roce 2025 představovaly 60 % oproti 0 % v roce 2022, s cenami kanadského dovozu na trzích s okrajovou nebo žádnou přítomností ruského dovozu ukazuje, že mezi rokem 2022 a obdobím šetření byl kanadský žlutý hrách dovážen za stabilní cenu, což je v rozporu s výše uvedeným stlačením cen pozorovaným na čínském trhu.

(218)

S ohledem na výše uvedená zjištění Komise usoudila, že vzhledem ke specifické situaci na čínském trhu s hrachem způsobené ruským vývozem za nižší než běžné tržní ceny, který způsobil stlačení celkové tržní ceny, nelze dovozní ceny žlutého hrachu do Číny považovat za nezkreslené. V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení proto nebylo vhodné použít při početním zjišťování běžné hodnoty nákupní cenu žlutého hrachu, kterou uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Tvrzení o použití skutečných nákupních cen dováženého hrachu byla proto zamítnuta.

(219)

V poznámce Komise uvedla, že existuje významný podíl dovozu odpěňovačů z Číny do všech možných reprezentativních zemí.

(220)

Skupina Sanjia tvrdila, že dovozní cena odpěňovačů do Brazílie byla anomálně vyšší než dovozní ceny tohoto výrobního činitele do ostatních možných referenčních zemí, a to v důsledku srovnání na základě šestimístného kódu HS. Skupina tvrdila, že spoléhání se výhradně na tento obecný šestimístný kód HS pro stanovení dovozních cen by vedlo ke směšování cen nesrovnatelných výrobků, nesouladu s konkrétním typem odpěňovače používaného při výrobě dotčeného výrobku, a tudíž by vytvářelo nereprezentativní a zavádějící údaje o cenách.

(221)

Skupina Sanjia navíc tvrdila, že vzhledem k tomu, že v Brazílii existuje pouze jeden výrobce sójového proteinu, je dovoz odpěňovačů pro výrobu hrachového proteinu do Brazílie poměrně omezený. V důsledku toho se v rámci údajů o dovozu výrobků pod šestimístným kódem HS pouze malá část týká odpěňovačů určených konkrétně pro hrachový protein. Za těchto okolností by brazilské dovozní ceny odpěňovačů byly zkreslené a nereprezentativní v důsledku zahrnutí řady jiných výrobků.

(222)

Na základě výše uvedených skutečností skupina Sanjia navrhla jako zdroj referenční hodnoty pro odpěňovače Malajsii a tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise v zemi zjistila několik výrobců sójového proteinu, je dovozní cena dovozu odpěňovačů do Malajsie, definovaná na úrovni šestimístného kódu, pravděpodobně reprezentativnější.

(223)

Komise konstatovala, že přímé srovnání mezi Brazílií a Čínou je možné pouze na úrovni šestimístného kódu HS. Navzdory tvrzení skupiny Sanjia, že úroveň šestimístného kódu je širokou statistickou kategorií, navrhla použít malajsijské dovozní ceny na stejné úrovni. Skupina Sanjia navíc nepředložila žádný důkaz na podporu svého tvrzení, že dovozní cena odpěňovačů v Brazílii odráží ceny odpěňovačů, které nelze použít při výrobě hrachového proteinu.

(224)

Podle údajů uvedených v příloze II poznámky navíc Brazílie dovážela největší objemy odpěňovačů ze zbytku světa, v čemž byla na druhém místě za Tureckem. Cena dovozu ze zbytku světa do Brazílie ve skutečnosti odpovídala ceně vykázané v Argentině a Kolumbii, což je v rozporu s tvrzením skupiny Sanjia, že je tato cena anomálně vysoká a není reprezentativní. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(225)

V poznámce Komise uvedla, že pro stanovení referenční hodnoty pro hrachovou vlákninu hodlá použít dovozní cenu šestimístného kódu HS 210690 „Ostatní potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté“.

(226)

Žadatel konstatoval, že v souladu s výrobním procesem hrachového proteinu je hrachová vláknina druhotným produktem hrachového proteinu a nemůže být považována za vedlejší produkt při určování výrobních činitelů používaných při výpočtu běžné hodnoty, neboť by to neodráželo ekonomickou realitu společného výrobního procesu.

(227)

Informace obsažené v poznámce vycházejí z informací poskytnutých vyvážejícími výrobci v odpovědích na dotazník. Uváděné vedlejší produkty nemají vždy jednotné technické názvy nebo popisy, které se všeobecně používají ve všech oblastech. V tomto případě vyvážející výrobci ve své odpovědi označili tento vedlejší produkt jako „hrachovou vlákninu“ a Komise jej pod tímto názvem zahrnula do poznámky. Šetření však ukázalo, že bez ohledu na název, který tomuto konkrétnímu vedlejšímu produktu dali vyvážející výrobci, je nejvhodnějším šestimístným kódem HS 230250 „Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, získané po prosévání, mletí nebo jiném zpracování luštěnin“. Kromě toho, jak je vysvětleno v 229. bodě odůvodnění, se Komise rozhodla klasifikovat všechny vedlejší produkty jako „zbytky hrachu“. V důsledku toho byly ze seznamu vedlejších produktů odstraněny všechny zmínky o „hrachové vláknině“.

(228)

Ve svých připomínkách k poznámce žadatel uvedl, že není schopen určit uvedené vedlejší produkty a jejich přesnou povahu, a požádal Komisi o další vysvětlení. Žadatel se odvolával zejména následující činitele, které jsou v poznámce klasifikovány jako vedlejší produkty: „hrachové půlky“, „zbytky hrachové vlákniny“, „zbytky hrachového proteinu“, „zbytky hrachu“, „drcený hrách“ a „práškový drcený hrách“.

(229)

Během inspekcí na místě v prostorách vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že vykázané vedlejší produkty ve skutečnosti odpovídají zbytkům vzniklým při třídění. Tyto vedlejší produkty měly nízkou kvalitu a hodnotu. Komise se proto rozhodla klasifikovat všechny vedlejší produkty jako zbytky hrachu a použít svou referenční hodnotu na všechny vedlejší produkty vykázané vyvážejícími výrobci.

(230)

V případě zanedbatelných množství a hodnot určitého vedlejšího produktu se Komise rozhodla zahrnout je do spotřebních materiálů.

(231)

Brazilský ústav Insitituto Brasileiro de Geografia e Estatística zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2023 pro průměrné náklady práce v příslušném odvětví činnosti (výroba produktů rostlinného původu) (118) upravené o inflaci (119) a počet odpracovaných hodin (120).

(232)

Cenu elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje tamní Ministerstvo těžby a energetiky. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele za rok 2024 zveřejněné na internetových stránkách ministerstva (121). V současné fázi šetření nejsou informace o cenách elektřiny za rok 2025 dosud k dispozici. Pokud budou ceny za rok 2025 k dispozici, Komise údaje v konečné fázi aktualizuje.

(233)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo těžby a energetiky ve svých měsíčních bulletinech o odvětví zemního plynu (122). Komise použila ceny v odpovídajícím spotřebitelském pásmu (123) během období šetření.

(234)

Komise odvodila nezkreslené náklady na páru z nezkreslených nákladů na zemní plyn na základě ceny placené průmyslovými uživateli v období šetření, jak je zveřejňováno v měsíčních bulletinech brazilského Ministerstva těžby a energetiky (124).

(235)

Komise vypočítala náklady na páru v Brazílii pomocí metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (125) a použité Komisí v případě kyseliny fosforité pocházející z šetření týkajícího se ČLR (126). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Komise dále přičetla provozní náklady ve výši odhadovaných 10 % celkových nákladů na výrobu páry a prodejní, režijní a správní náklady a zisk brazilského výrobce a distributora zemního plynu, společnosti Petrobras (127).

(236)

Komise použila sazbu za vodu účtovanou společností Companhia de Saneamento Básico do Estado de São Paulo, která je v Sao Paulu zodpovědná za dodávky vody, odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod. Tyto informace umožňují určit sazby za vodu a odvádění odpadních vod platné pro průmyslové uživatele v roce 2024 a jsou snadno dostupné (128).

(237)

Skupina Sanjia ve svých připomínkách k poznámce vyjádřila obavy ohledně úrovně podrobností, pokud jde o zdroje informací pro referenční hodnoty pro energii a práci, a požádala Komisi, aby zveřejnila podrobné informace o výpočtu navrhovaných referenčních hodnot.

(238)

Komise skupině Sanjia připomněla, že je běžnou praxí, že Komise v poznámce ke zdrojům uvádí zamýšlené zdroje, přičemž přesné referenční hodnoty poskytuje až poté, co posoudí připomínky zúčastněných stran ke zdrojům navrženým v poznámce, obvykle v druhé poznámce nebo v prozatímním nařízení. V tomto případě Komise poskytla referenční hodnotu pro výrobní činitele ve 199. bodě odůvodnění (tabulka 1).

(239)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(240)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(241)

Komise zúčastněným stranám sdělila, že pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku hodlá použít auditované finanční údaje společnosti Caramuru Alimentos S.A. za roky 2024 a 2025, které jsou snadno dostupné na jejích internetových stránkách. V poznámce Komise poskytla podrobný výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí během období šetření ze čtvrtletních zpráv určené společnosti a požádala strany o vyjádření.

(242)

Skupina Sanjia tvrdila, že výkaz zisků a ztrát zveřejněný Komisí byl předložen obecně bez konkrétních podrobností. V důsledku toho tvrdila, že zúčastněné strany nejsou schopny pochopit, co přesně je v číselných údajích zahrnuto, a požádala Komisi o zveřejnění podrobného rozpisu údajů.

(243)

Skupina Sanjia dále konstatovala, že rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Caramuru Alimentros S.A., jak je uvedeno v poznámce, pravděpodobně zahrnuje náklady na dopravu, a požádala o jejich odečtení, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Skupina Shuangta konstatovala, že finanční výkazy společnosti Caramuru Alimentos S.A. obsahují konkrétní informace o nákladech a výdajích vzniklých společnosti, což Komisi umožňuje lépe odhadnout rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ceny ze závodu.

(244)

Skupina Shuangta s odkazem na rozsudek ve věci Sinopec (129) dále tvrdila, že Tribunál zdůraznil nutnost stanovit běžnou hodnotu a vývozní cenu na stejné obchodní úrovni, aby byla zajištěna spravedlivá a srovnatelná analýza, a požádala Komisi, aby od prodejních, režijních a správních nákladů odečetla provize z prodeje a vývozní náklady. Za tímto účelem skupina Shuangta tvrdila, že tyto výdaje lze od vývozní ceny odečíst pouze tehdy, pokud jsou odečteny i od běžné hodnoty; v opačném případě by došlo k porušení úvodního ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení, které nařizuje provádět srovnání na stejné obchodní úrovni.

(245)

Pokud jde o údajný nedostatek podrobných finančních informací, jak tvrdila skupina Sanjia, Komise konstatovala, že zdroj uvedený v poznámce, tj. auditovaná účetní závěrka společnosti Caramuru Alimentos S.A., nabízí značnou úroveň podrobnosti, o čemž svědčí připomínky předložené skupinou Shuangta, které uvádějí podrobný rozpis nákladů zahrnutých do výkazu zisků a ztrát této společnosti. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(246)

Pokud jde o žádosti o vyloučení některých výdajů z rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů, Komise uznala potřebu upravit vývozní cenu a běžnou hodnotu na stejnou obchodní úroveň a z účetní závěrky použité pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí vyloučila náklady na dopravu a vývoz a provize z prodeje, protože tyto výdaje nepatří na úroveň ceny ze závodu.

(247)

Kromě toho Komise při dalším zkoumání zjistila, že v příloze III poznámky byl do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů chybně zahrnut účet „zisk/ztráta z dceřiných společností společnosti Caramuru Alimentos S.A.“. Vzhledem k tomu, že rozpis dodatečných nákladů předložený skupinou Shuangta jasně ukázal, že tento účet nesouvisí se skutečnými výdaji společnosti Caramuru Alimentos S.A., byl daný účet z výpočtu odstraněn.

(248)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(249)

Komise nejprve určila nezkreslené jednotkové výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během inspekce na místě. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3.1.

(250)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 240. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(251)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Caramuru Alimentos S.A. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 7,59 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 10,22 %.

(252)

Komise prošetřila vlastnictví žlutého hrachu, hlavní suroviny, skupinou Shuangta, zjistila však nesrovnalosti v dokumentaci a účetních záznamech společnosti, takže vlastnictví suroviny nebylo možné určit s přiměřenou mírou spolehlivosti. Vzhledem k tomu, že spotřeba vykázaná společností pro účely stanovení běžné hodnoty vycházela z nákladů na tuto surovinu, Komise rozhodla, že vzhledem k nesrovnalostem v dokumentaci a nepřiměřenému rozdělení nákladů mezi hlavní výrobky a výrobek, který je předmětem šetření, není tato metoda spolehlivá.

(253)

V důsledku toho Komise zamítla metodu rozdělení spotřeby suroviny skupiny Shuangta založenou na nákladech vykázaných v jejím účetnictví. Komise vycházela z celkového objemu čistého hrachu nakoupeného od společnosti ve spojení, nikoli však ze souvisejících nákladů, které byly považovány za nespolehlivé z důvodu zkreslení v Číně a také kvůli nesrovnalostem v dokumentaci společnosti.

(254)

Dopisem ze dne 9. února 2026 informovala Komise společnost o problémech, které se vyskytly v souvislosti s vysledovatelností a ověřováním získávání suroviny, a o záměru nezohlednit metodu společnosti použitou k rozdělení spotřeby suroviny a použít dostupné skutečnosti ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(255)

V reakci na tento dopis předložila skupina Shuangta dne 17. února 2026 připomínky. Společnost nejprve uvedla, že zprávu o návštěvě neobdržela, a proto nemohla plně reagovat na problémy popsané v dopise. Komise měla za to, že společnost má k dispozici všechny potřebné informace, zejména dokumenty předložené v průběhu šetření, aby se mohla zabývat obavami Komise, a dne 19. února 2026 jí poskytla úplnou zprávu o návštěvě.

(256)

Skupina Shuangta namítala, že vlastnictví surovin nelze spolehlivě určit, a tvrdila, že podle čínských daňových předpisů na ni přešlo vlastnictví zaplacením dovozního cla a DPH její společností ve spojení. Skupina Shuangta dále tvrdila, že metodu rozdělení nákladů společnost používala tradičním způsobem, a proto Komise není oprávněna tuto metodu zamítnout. Na podporu tohoto tvrzení se skupina Shuangta odvolávala na čl. 2 odst. 5 základního nařízení a zprávu panelu WTO ve věci Čína – antidumpingová a vyrovnávací celní opatření na výrobky z brojlerů ze Spojených států (130).

(257)

Pokud však jde o vlastnictví suroviny, skupina Shuangta nepředložila žádné důkazy, které by potvrdily její tvrzení. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto. Stejně tak v souvislosti s odkazem na panel a čl. 2 odst. 5 základního nařízení Komise připomněla, že panel ve své zprávě zdůraznil, že nemusí existovat jediné řádné rozdělení nákladů. Řádné rozdělení nákladů je takové, které odpovídá skutečnostem a okolnostem daného výrobce a výrobku (131). Vzhledem k tomu, že Komise zjistila, že záznamy, ačkoli byly používány tradičním způsobem, neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem, protože údaje, z nichž metoda záznamů vycházela, nebyly přesné, nemohla se Komise spolehnout na účetní hodnoty a konečné náklady na čistý hrách. Vzhledem k nedostatku důkazů o tom, že žlutý hrách byl převeden na společnost ve spojení, nebylo možné spolehlivě stanovit jeho skutečnou prodejní hodnotu, a tudíž byly i zaúčtované náklady na polotovary, konkrétně čistý hrách, považovány za nespolehlivé. Komise proto zamítla metodu rozdělení nákladů s použitím hodnoty polotovarů.

(258)

Komise proto použila alternativní metodu založenou na hodnotě, která přiřadila objem hlavní suroviny zakoupené společností, konkrétně čistého hrachu, který bylo možné ověřit a vysledovat, jak je vysvětleno v 253. bodě odůvodnění, k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a to úměrně obratu hotových výrobků. Ke stanovení nákladů na čistý hrách použila Komise referenční hodnotu žlutého hrachu, která byla upravena tak, aby odrážela hodnotu čistého hrachu. Komise proto početně zjistila běžnou hodnotu na základě spotřeby čistého hrachu.

(259)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(260)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení v ČLR.

(261)

U vývozu dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(262)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu; a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(263)

Jak je vysvětleno ve 248. až 259. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni obchodu ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto úroveň obchodu. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(264)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(265)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(266)

Byla provedena úprava o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro skupiny Shuangta a Sanjia a jejich obchodníky ve spojení. Oba obchodníci byli zodpovědní za vztahy se zákazníky, zejména za udržování a navazování kontaktů se zákazníky. Zaměstnanci obchodníků ve spojení byli rovněž odpovědní za správu objednávek a transakcí, organizaci dopravy, přepravné a pojištění prodeje. Dotčené společnosti skutečně získávaly za své služby zisk a obchodovaly se širokým sortimentem jiného zboží než dotčeného výrobku. Komise proto shledala, že obchodníci jednali jako obchodní zástupci vykonávající svou činnost za provizi. S ohledem na vztah mezi obchodníky a výrobci Komise stanovila částku provize na základě prodejních, režijních a správních nákladů obchodníků ve spojení a teoretického zisku ve výši 6,89 %. Obě skupiny uskutečňovaly značný procentní podíl přímého prodeje prostřednictvím svých vlastních interních prodejních oddělení, a proto se mělo za to, že obchodníci ve spojení nejednají jako externí prodejní oddělení.

(267)

Komise vycházela ze skutečných prodejních, režijních a správních nákladů vykázaných obchodníky ve spojení. Pokud jde o zisk, v tomto řízení žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, nespolupracoval, a proto Komise předběžně vycházela ze zisku, který byl v předchozím šetření týkajícím se dovozu některých polyvinylalkoholů (dále jen „PVA“) pocházejících z Číny považován za přiměřený (132). Tento zisk byl stanoven ve výši 6,89 %. Komise nemá k dispozici žádné údaje od obchodníků, kteří nejsou ve spojení a obchodují se stejným či podobným výrobkem, jako je výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto použila výrobek, jenž je co nejbližší výrobku, který je předmětem šetření, a to lysin, který má stejnou klasifikaci KN (kódy KN 2309 90 31 a 2309 90 96 ) a pro který jsou k dispozici údaje. Protože je lysin klasifikován jako chemický výrobek, byl zisk obchodníka, který není ve spojení, použitý v šetření týkajícím se lysinu ziskem pocházejícím z šetření týkajícího se PVA. V současné situaci byl tento zisk považován za nejvhodnější.

(268)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(269)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením představují:

(270)

V souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení by Komise měla pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku vypočítat vážené průměrné dumpingové rozpětí na základě dumpingových rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, avšak bez ohledu na rozpětí stanovené za okolností uvedených v článku 18 základního nařízení. Proto bylo v tomto případě rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, stanoveno na základě rozpětí vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, jehož dumpingové rozpětí bylo stanoveno bez okolností uvedených v článku 18 základního nařízení.

(271)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 40,5 %.

(272)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v dotčené zemi stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě ověřených objemů dvou výrobců zařazených do vzorku, podání komory CFNA a odpovědí na formuláře pro výběr vzorku od ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, jak je podrobně vysvětleno ve 278. až 284. bodě odůvodnění.

(273)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř celý dovoz z dotčené země během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(274)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(275)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(276)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 40 800 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v odpovědi na makrodotazník ad hoc koalice výrobců hrachového proteinu v Unii, které byly porovnány s odpověďmi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(277)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) ověřených objemů prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, které žadatel uvedl ve své odpovědi na makrodotazník a které byly porovnány s ověřenými objemy prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku, a ii) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí, jak je popsáno ve 283. a 284. bodě odůvodnění.

(278)

Všechny kódy KN, pod které je hrachový protein pro celní účely v Unii zařazen, zahrnují i jiné výrobky, takže nejsou k dispozici žádné statistické údaje o dovozu týkající se konkrétně výrobku, který je předmětem šetření. S ohledem na tuto skutečnost Komise požádala žadatele, aby v rámci makrodotazníku poskytl odhad pro posuzované období. Ze stejného důvodu zaslala Komise žádosti o pomoc podle čl. 6 odst. 3 základního nařízení členským státům s nejvyšším objemem dovozu pod kódy KN, do nichž lze zařadit výrobek, který je předmětem šetření.

(279)

Komora CFNA tvrdila, že metoda použitá v podnětu k odhadu objemu dovozu z Číny do Unie je nespolehlivá a Komise by měla svá zjištění založit na skutečných údajích o vývozu předložených čínskými vyvážejícími výrobci. Poskytla objemy vývozu pro vyvážející výrobce, které zastupuje.

(280)

Pokud jde o odhad objemu dovozu z Číny do Unie provedený žadatelem, který použil stejnou metodu jako v podnětu, neexistovaly žádné důkazy o tom, že by objemy dovozu do Unie mohly být postaveny na roveň objemům dovozu do USA, a to ani v případě hrachového proteinu, ani v případě jiných výrobků zahrnutých do celních kódů definice výrobku v USA.

(281)

Pokud jde o žádost o pomoc, Komise požádala členské státy, aby v celním prohlášení uvedly objem, hodnotu, původ, datum dovozu a deklarantův popis dovozu pod položkami HS a kódy KN 2106 10 20 , 2106 10 80 , 2303 10 90 , 2309 a 3504 00 90 . Poskytnuté popisy výrobků však Komisi u většiny dovozu pod těmito kódy neumožnily zjistit, zda se jedná o výrobek, který je předmětem šetření, či nikoli.

(282)

Údaje předložené komorou CFNA zahrnovaly pouze údaje jejích členů, přičemž mohou existovat i další vyvážející výrobci. V každém případě Komise provedla křížovou kontrolu údajů komory CFNA s formuláři pro výběr vzorku předloženými čínskými vyvážejícími výrobci a ověřenými údaji od dvou čínských výrobců zařazených do vzorku, a množství byla podobná. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné lepší informace, a přestože v Číně mohou existovat další vyvážející výrobci, lze tyto údaje v této fázi použít jako nejpřesnější dostupné údaje pro stanovení objemu dovozu z Číny do Unie.

(283)

Komise proto stanovila objem dovozu z Číny do Unie na základě ověřených objemů dvou výrobců zařazených do vzorku, podání komory CFNA a formulářů pro výběr vzorku pro ostatní spolupracující vyvážející výrobce.

(284)

Objem dovozu z jiných třetích zemí do Unie byl vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, stanoven na základě údajů poskytnutých žadatelem na základě jeho znalostí trhu použitých pro oficiální statistiky.

(285)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(286)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba hrachového proteinu v Unii snížila celkově o 27 %. V letech 2022 až 2023 se spotřeba meziročně zvýšila o 40 %, v roce 2024 se snížila o 4 % a během období šetření dále klesla o 5 %. K celkovému nárůstu přispěly preference spotřebitelů v oblasti rostlinné stravy a udržitelných potravin ve srovnání s jinými možnostmi, jako jsou živočišné proteiny, a to jak v odvětví potravin určených k lidské spotřebě, tak v odvětví péče o zvířata.

(287)

Komise v této fázi stanovila objem dovozu a podíly na trhu na základě ověřených objemů dvou výrobců zařazených do vzorku, údajů předložených komorou CFNA a formulářů pro výběr vzorku ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, jak je vysvětleno v 277. až 283. bodě odůvodnění.

(288)

Dovoz hrachového proteinu z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(289)

Během posuzovaného období se dovoz hrachového proteinu z ČLR celkově zvýšil o 23 %. Od roku 2022 do roku 2023 dovoz prudce vzrostl o 121 % a poté se v roce 2024 snížil o 20 % a během období šetření o 30 % ročně.

(290)

Podíl dovozu z ČLR na trhu se vyvíjel odpovídajícím způsobem, a to v rozmezí od 31 % v roce 2022 po nejvyšší hodnotu 48 % v roce 2023 a poté klesl na 40 % v roce 2024 a na 30 % během období šetření.

(291)

Při neexistenci jiných informací o dovozních cenách z Číny je Komise stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník dvou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku za období šetření. Pro roky před obdobím šetření Komise stanovila jejich ceny na úrovni CIF tak, že na tyto roky použila rozdíl mezi vývozní cenou, kterou tito výrobci uvedli ve svých odpovědích na dotazník za období šetření, a cenou CIF v období šetření. Tito dva vyvážející výrobci představovali více než 70 % objemu čínského vývozu do Unie za všechny roky posuzovaného období. Proto byly jejich dovozní ceny považovány za reprezentativní pro průměrnou dovozní cenu veškerého dovozu z Číny.

(292)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela podle tabulky 4 (133).

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(293)

Cena dovozu z ČLR se mezi lety 2022 a 2023 snížila z [2 654 – 3 015] EUR/t na [1 985 – 2 372] EUR/t. V roce 2024 se průměrná dovozní cena dále snížila na [1 749 – 2 112] EUR/t, poté následoval návrat na [2 237 – 2 699] EUR/t. Celkově dovozní ceny z Číny v posuzovaném období poklesly o 17 %. Tyto ceny byly v průběhu celého posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny v Unii a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku (viz tabulka 8).

(294)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(295)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že výrobky dovážené z Číny vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení více než 35 %. Podbízení bylo zjištěno u 83 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku.

(296)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému snižování cen a stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Průměrná cena dovozu z Číny byla po celé posuzované období nižší než prodejní cena i výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku (viz tabulka 4 v 292. bodě odůvodnění a tabulka 8 v 316. bodě odůvodnění). S výjimkou roku 2022, kdy bylo výrobní odvětví Unie sotva ziskové, zůstávaly jeho prodejní ceny pod výrobními náklady (viz tabulka 8 v 316. bodě odůvodnění). Vzhledem k cenovému tlaku způsobenému objemem a nízkými cenami dovozu z Číny muselo výrobní odvětví Unie snížit své ceny na úroveň, která mu neumožňovala dosáhnout přiměřeného zisku.

(297)

Tyto cenové účinky zjištěné na makroúrovni byly dále potvrzeny zjištěními na úrovni jednotlivých společností. Úrovně pro odstranění újmy byly stanoveny podle typu výrobku, čímž byly zohledněny případné rozdíly mezi sortimentem čínských dovážených výrobků a domácím prodejem výrobního odvětví Unie. V období šetření byl dovoz od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podhodnocen oproti domácím prodejním cenám výrobců v Unii zařazených do vzorku o více než 70 % až o více než 130 % v závislosti na typu výrobku (viz oddíl 6.1).

(298)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(299)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(300)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na makrodotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(301)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(302)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(303)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(304)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně snížil. Po významném poklesu z přibližně 50 100 tun v roce 2022 na přibližně 41 700 tun v roce 2023, který byl částečně způsoben uzavřením jednoho výrobního závodu, zůstala výroba v roce 2024 stabilní, aby pak během období šetření opět poklesla o 2 %, což vedlo k celkovému poklesu o 19 % v posuzovaném období. Během období šetření činila výroba přibližně 40 800 tun.

(305)

Během posuzovaného období zůstala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie celkově stabilní.

(306)

Využití kapacity sledovalo podobné trendy jako objem výroby, nejprve kleslo z 90 % v roce 2022 na 79 % v roce 2023, poté v roce 2024 opět kleslo na 74 % celkové kapacity a během období šetření zůstalo stabilní na úrovni 74 %.

(307)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(308)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v letech 2022 až 2023 zvýšil o 5 %, poté se v roce 2024 zvýšil o 8 % a nakonec se během období šetření zvýšil o 9 %, což vedlo k celkovému nárůstu o 23 % během posuzovaného období.

(309)

Tento nárůst se neodráží ve vývoji podílu na trhu, který se během posuzovaného období celkově snížil, zatímco spotřeba v Unii se ve stejném období zvýšila. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu tedy kolísal, a to z 59 % v roce 2022 na 44 % v roce 2023 a poté se zvýšil na 49 % v roce 2024 a na 56 % během období šetření. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 %.

(310)

Vzhledem k poklesu podílu objemu prodeje v Unii na trhu nebylo výrobní odvětví Unie schopno plně těžit z rostoucí spotřeby na trhu Unie v posuzovaném období.

(311)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(312)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období celkově stabilní. V roce 2023 se snížila o 7 %, poté se v roce 2024 zvýšila o 5 % a během období šetření o 3 %.

(313)

Výrazné snížení objemu výroby ve spojení se stabilním počtem zaměstnanců vedlo k poklesu produktivity o 19 %, a to ze 194 tun na zaměstnance v roce 2022 na 158 tun na zaměstnance během období šetření.

(314)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Číny byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(315)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(316)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(317)

Prodejní ceny se v roce 2023 nejprve zvýšily, a to o 4 % ve srovnání s rokem 2022. Poté však prodejní cena výrazně klesla, a to ze 4 607 EUR/t v roce 2023 na 3 896 EUR/t v roce 2024 a na 3 818 EUR/t během období šetření. Celkově prodejní ceny výrobců v Unii v průběhu posuzovaného období klesly o 14 %.

(318)

Jednotkové výrobní náklady se mezi lety 2022 až 2023 zvýšily o 12 %, v roce 2024 se snížily o 18 % a během období šetření se opět zvýšily o 3 %, což vedlo k celkovému poklesu o 5 %. Výkyvy byly způsobeny náklady na suroviny (hrách a chemické látky) a cenami energií. V roce 2023 se výrobci v Unii zařazení do vzorku potýkali s výrazným nárůstem nákladů, přičemž ceny surovin se zvýšily o 11 % a ceny energií prudce vzrostly o 72 %. Tyto náklady pak v roce 2024 klesly o 17 %, resp. 31 %, načež se ceny surovin opět zvýšily o 3 %, zatímco ceny energií zůstaly během období šetření stabilní.

(319)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(320)

Průměrné mzdové náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 5 %.

(321)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(322)

Úroveň konečného stavu zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období celkově zvýšila o 24 %, z přibližně 13 500 tun v roce 2022 na přibližně 16 800 tun během období šetření. Konečný stav zásob vzrostl v letech 2022 až 2023 meziročně o 19 %, v roce 2024 se dále zvýšil o 4 % a během období šetření zůstal stabilní. Celkově se konečný stav zásob v posuzovaném období v porovnání s objemem výroby zvýšil, a to ze 40 % v roce 2022 na 59 % v letech 2023 a 2024, a poté během období šetření dosáhl 61 %.

(323)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(324)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku jako rozdíl mezi obratem z prodeje na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení, a výrobními náklady, vyjádřený jako procento obratu z prodeje. S výjimkou roku 2022, kdy stěží dosáhlo hranice rentability, bylo výrobní odvětví Unie po celé posuzované období ztrátové. Ziskovost v roce 2022 činila 1,6 %, v roce 2023 klesla na –6,3 %, v roce 2024 se mírně zlepšila na –2,7 % a poté během období šetření klesla na –8,4 %.

(325)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v průběhu posuzovaného období zlepšoval, přičemž peněžní tok výrobního odvětví Unie se zvýšil z –16 640 780 EUR v roce 2022 na menší schodek ve výši –13 605 214 EUR v roce 2023 a poté se dále snížil na – 612 662 EUR v roce 2024, načež se dostal do kladných hodnot a dosáhl 5 832 321 EUR během období šetření.

(326)

Investice se během posuzovaného období celkově snížily o 78 %. V letech 2022 až 2023 se investice nejprve snížily o 42 %, poté v roce 2024 klesly o 53 % a nakonec se během období šetření snížily o dalších 18 %.

(327)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se mezi lety 2022 a 2023 snížila, v roce 2024 se zlepšila a během období šetření zůstala stabilní, avšak nižší než v roce 2022.

(328)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla ovlivněna zápornou ziskovostí. Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku uvedl, že v průběhu posuzovaného období bylo několik projektů kapitálových výdajů pozastaveno. Jiný výrobce v Unii zařazený do vzorku vysvětlil, že ačkoli jeho celková schopnost opatřit si kapitál nebyla plně ovlivněna, bylo to způsobeno diverzifikací jeho činností nad rámec výrobku, který je předmětem šetření.

(329)

Pokud jde o objemy, výrobní odvětví Unie nemohlo v posuzovaném období plně těžit z rostoucího trhu. Během tohoto období se výroba snížila o 19 % a podobně pokleslo i využití kapacity. Zaměstnanost a kapacita zůstaly navzdory nárůstu poptávky konstantní. Objem prodeje v Unii rostl, ale pomalejším tempem než spotřeba. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 59 % v roce 2022 na 56 % v období šetření.

(330)

Navzdory zvýšení objemu prodeje se prodejní cena výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížila o 14 %. Výrobní odvětví Unie nemohlo v žádném roce posuzovaného období dosáhnout udržitelných úrovní ziskovosti. V roce 2022 stěží dosáhlo hranice rentability a od roku 2023 nemohlo zvyšovat ceny v Unii na úroveň dostatečně vysokou alespoň k pokrytí svých nákladů. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie, které bylo v roce 2022 mírně ziskové (1,6 %), stalo ztrátovým (–6,3 % v roce 2023, –2,7 % v roce 2024 a –8,4 % v období šetření).

(331)

Výrobní odvětví Unie nemohlo během celého posuzovaného období prodávat hrachový protein v Unii za ceny, které by zajistily životaschopnou úroveň ziskovosti potřebnou k pokrytí jeho výrobních nákladů a k využití růstu trhu Unie, například prostřednictvím nových investic do rozšíření výroby. Za této situace investice trvale klesaly, a to o 78 % během posuzovaného období, přičemž kapacita a zaměstnanost zůstaly konstantní a zásoby výrobního odvětví Unie se zvýšily o 24 %, což ukazuje, že výrobní odvětví Unie nemohlo růst spolu s rostoucím trhem.

(332)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(333)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu způsobit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patří: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, vývoj spotřeby Unie a vývoj výrobních nákladů v důsledku zvýšení nákladů na suroviny a energii.

(334)

Objem dumpingového dovozu z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 23 %, a to z 9 291 tun v roce 2022 na 11 454 tun v období šetření. Tento nárůst nebyl stabilní: dovoz se od roku 2022 do roku 2023 více než zdvojnásobil, a to z 9 291 tun na 20 500 tun, což představuje meziroční nárůst o 121 %, aby se poté v roce 2024 meziročně snížil o 20 % na 16 440 tun a v období šetření o 30 % na 11 454 tun. Podíl dovozu z Číny na trhu se snížil z 31 % v roce 2022 na 30 % v období šetření. V letech 2023 a 2024 činil podíl čínského dovozu na trhu 48,3 % a 40,2 %.

(335)

Nárůst čínského dovozu do Unie byl způsoben tím, že se jednalo o dumpingový dovoz za nízké ceny, který se v období šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 35 %, jak je uvedeno v 295. bodě odůvodnění. Kromě zjištění o cenovém podbízení během období šetření se průměrné dovozní ceny z Číny během posuzovaného období snížily o 17 % a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve všech letech posuzovaného období.

(336)

Pokud jde o objemy, až do období šetření nemohlo výrobní odvětví Unie těžit z rostoucí spotřeby. Na druhou stranu se čínský dovoz v letech 2022 až 2024 zvýšil o 77 %, což výrazně převyšuje jak 34% nárůst spotřeby, tak 13% nárůst prodeje v Unii. V tomto období se podíl dumpingového dovozu na trhu zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie. To dokládá i 24% nárůst zásob výrobního odvětví Unie od roku 2022 do období šetření. Ačkoli se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v období šetření ve srovnání s rokem 2024 zvýšil v důsledku poklesu čínského dovozu, bylo to na úkor jeho ziskovosti, jak je vysvětleno v 337. bodě odůvodnění.

(337)

Pokud jde o ceny, zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno cenovým tlakem dumpingového dovozu, který donutil výrobní odvětví Unie snížit během posuzovaného období ceny o 14 %. Ceny čínského dovozu do Unie byly rovněž po celé posuzované období trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, přičemž rozdíl mezi oběma hodnotami dosáhl vrcholu v roce 2023, kdy se čínský dovoz stal dominantní silou na trhu Unie s tržním podílem 48 %. Vzhledem k tomu, že čelilo takto nízkým dumpingovým cenám, nebylo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období nikdy schopno dosáhnout přiměřeného zisku a aby zamezilo další ztrátě podílu na trhu, muselo od roku 2023 do konce období šetření snížit ceny pod úroveň svých výrobních nákladů a prodávat se ztrátou.

(338)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že dumpingový dovoz z Číny vedl ke ztrátě prodeje výrobního odvětví Unie a zabránil výrobnímu odvětví Unie dosáhnout během posuzovaného období přiměřené úrovně zisku. Významný podíl dovozu z Čínské lidové republiky za takto nízké dumpingové ceny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu ve všech letech posuzovaného období a finanční situace tohoto odvětví se výrazně zhoršila. Komise proto dospěla k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(339)

Dovoz ze třetích zemí byl stanoven podle metodiky popsané ve 284. bodě odůvodnění.

(340)

Množství a ceny dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(341)

Objem dovozu hrachového proteinu z jiných třetích zemí než z Číny zůstal po celé posuzované období na relativně nízké úrovni. Pokud jde o podíl na trhu, žádná třetí země nepřekročila 9 %, zatímco společně všechny třetí země zůstaly trvale na úrovni nižší než 15 %, což je méně než polovina podílu čínského dovozu na trhu v kterémkoli okamžiku posuzovaného období.

(342)

Kromě toho byla průměrná cena dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny v souhrnu výrazně vyšší než prodejní ceny v Unii. Jednotlivě byla pouze průměrná dovozní cena z Indie v letech 2022, 2023 a 2024 mírně nižší než prodejní cena v Unii, ale byla výrazně vyšší než průměrná dovozní cena z Číny v těchto letech, přičemž šlo o velmi malá množství.

(343)

Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že dovoz z jiných zemí nepřispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(344)

Komise posoudila objem vývozu na základě informací předložených žadatelem za celé výrobní odvětví Unie. Vývozní ceny pro strany, které nejsou ve spojení, vycházely z ověřených odpovědí na dotazník ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(345)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(346)

Vývozní množství výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období celkově snížilo o 19 %. V letech 2022 až 2023 se objem meziročně snížil o 32 %, v roce 2024 se zvýšil o 13 % a během období šetření dále vzrostl o 4 %. Vývozní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období celkově snížily o 5 %. V roce 2024 a v období šetření byly tyto ceny vyšší než jejich prodejní ceny v Unii.

(347)

Výrobní odvětví Unie je do značné míry orientováno na vývoz, přičemž vývoz tvořil v posuzovaném období více než polovinu jeho prodeje a jeho hlavním vývozním trhem byly Spojené státy (134). V letech 2023 a 2024 provedly americké orgány antidumpingové šetření a šetření týkající se uložení vyrovnávacího cla, při nichž zjistily, že dovoz hrachového proteinu z Číny je nespravedlivě dumpingový a subvencovaný, což způsobuje újmu domácímu výrobnímu odvětví USA. To naznačuje, že počáteční pokles vývozní výkonnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku mohl být způsoben čínským dumpingovým a subvencovaným dovozem na trh USA, s nímž si na tomto trhu konkurovali, a oživení přičítají opatřením uloženým orgány USA.

(348)

Na tomto základě, vzhledem k jeho objemům a cenám, Komise předběžně dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k újmě, kterou utrpělo. Vývozní ceny výrobního odvětví Unie však od roku 2023 vykazovaly pozitivní trend, zatímco ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vykazovaly od roku 2023 negativní trend. Vývozní ceny výrobního odvětví Unie byly od roku 2024 rovněž vyšší než průměrné ceny v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabuje příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo na trhu Unie, kde přítomnost dumpingového čínského dovozu získala na počátku posuzovaného období podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie a donutila výrobní odvětví Unie snižovat během posuzovaného období své ceny, což vedlo ke ztrátám.

(349)

Jak je popsáno v 286. bodě odůvodnění, spotřeba hrachového proteinu v Unii se během posuzovaného období celkově zvýšila o 27 %. Proto nemohla přispět k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie. Naopak, pokud by na trhu Unie nebyl přítomen dumpingový čínský vývoz ve významných objemech, tento pozitivní vývoj spotřeby Unie by výrobnímu odvětví Unie poskytl příležitost k růstu.

(350)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení tvrdila komora CFNA, že újma byla způsobena zvýšením nákladů v důsledku i) zvýšení nákladů na energii a ii) zvýšení nákladů na hrách, hlavní surovinu, v důsledku valorického cla na dovoz z Ruska a Běloruska ve výši 50 % uloženého EU v roce 2024 (135), které údajně zvýšilo ceny hrachu v Unii.

(351)

Hrách představoval přibližně 30 % nákladů výrobců v Unii zařazených do vzorku, zatímco energie představovala v závislosti na roce 11 % až 16 %. Pokud jde o náklady na energii, na základě ověřených informací od výrobců v Unii zařazených do vzorku došlo v letech 2022 až 2023 skutečně k nárůstu o 72 % a poté v roce 2024 a v období šetření k opětovnému poklesu. Celkově se během posuzovaného období náklady na energii zvýšily o 19 %. Pokud jde o hrách, náklady na něj kolísaly, ale v posuzovaném období se celkově snížily o 5 %. Kromě toho se náklady na hrách mezi lety 2023 a 2024, kdy vstoupilo v platnost 50% clo na dovoz z Ruska a Běloruska, snížily o 18 %. Jak je popsáno v 318. bodě odůvodnění, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období celkově snížily o 5 %.

(352)

Zvýšení nákladů na energii a hrách v některých letech posuzovaného období proto nemohlo přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Nebýt výrazného cenového tlaku ze strany dumpingového dovozu v průběhu celého posuzovaného období, mohlo výrobní odvětví Unie přenést toto zvýšení nákladů na své odběratele.

(353)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. Nárůst dumpingového dovozu se časově shodoval s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu Unie, přičemž většinu rostoucí poptávky v Unii převzal dovoz z Číny, a to navzdory poklesu dovozu v období šetření s následným zvýšením podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Zvýšení dovozu Číny bylo možné kvůli nízkým dumpingovým cenám, které byly nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, ve srovnání s prodejními cenami výrobního odvětví Unie na trhu Unie představovaly výrazné cenové podbízení a bránily výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny na udržitelných úrovních nezbytných k dosažení přiměřených ziskových rozpětí.

(354)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu z Číny působícího újmu. Ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nezmírnila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou. Pokud jde o dovoz z jiných třetích zemí, vývoj spotřeby Unie a vývoj výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, Komise dospěla k závěru, že tyto činitele nezpůsobily výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu.

(355)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z Čínské lidové republiky způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(356)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(357)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku a ad hoc koalice výrobců hrachového proteinu v Unii ve svých odpovědích na dotazník tvrdili, že v tomto případě existují skutečnosti, které podporují zrušení pravidla nižšího cla podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Konkrétně tvrdili, že na hrách, které tvoří více než 17 % nákladů na výrobu hrachového proteinu, se v Číně vztahuje snížení nebo zrušení vracení daně z přidané hodnoty (DPH). Žádná z těchto stran však nepředložila žádný důkaz, že čínská cena hrachu je nižší než cena na reprezentativních mezinárodních trzích, jak požaduje základní nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(358)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(359)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z Číny, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(360)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(361)

Jak ukazují tabulky 3, 4 a 8, výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové nebo sotva rentabilní, zatímco přítomnost dovozu z Číny byla významná již v roce 2022 a dovozní ceny byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Žádný z uvedených roků proto nelze považovat za období, kdy by bylo dosaženo cílového zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(362)

Jeden ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku neposkytl žádné informace o odpovídající úrovni cílového zisku. Další dva výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli údaje za sedm let předcházejících posuzovanému období.

(363)

Pro určení objemu čínského dovozu do Unie během těchto sedmi let ve srovnání s posuzovaným obdobím a vzhledem k tomu, že z důvodů vysvětlených v 278. bodě odůvodnění nebyly k dispozici přesné statistické údaje, použila Komise údaje o čínském vývozu do Unie pro celní kód 2106 10 00 „Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky“, z databáze Global Trade Atlas. Ačkoli tento kód zahrnuje i jiné výrobky než hrachový protein, Komise měla za to, že vývoj vývozu pod tímto kódem představuje vhodný ukazatel pronikání čínského hrachového proteinu do Unie. Kromě toho podle komory CFNA a jak potvrzují informace poskytnuté v odpovědích na dotazník od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, čínští výrobci během posuzovaného období vyváželi z Číny do Unie výrobek, který je předmětem šetření, pouze pod tímto kódem. Rok 2017 byl rokem s nejnižším objemem, v němž byly obě společnosti, které poskytly údaje, ziskové. V roce 2017 čínský vývoz do Unie pod celním kódem 2106 10 00 činil 12 025 tun, což je mnohem méně než vývoz pod stejným kódem v kterémkoli roce posuzovaného období a než roční průměr posuzovaného období u vývozu pod stejným kódem, který činil 38 617 tun ročně. Komise proto dospěla k závěru, že pro stanovení cílového zisku lze použít rok 2017.

(364)

Komise poté stanovila cílový zisk zprůměrováním údajů o zisku vykázaných dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku v roce 2017. Výsledkem je základní cílový zisk ve výši [9,5 – 10,5] % (136).

(365)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila na základě investičních plánů, které měly být v posuzovaném období provedeny, ale byly zrušeny nebo odloženy, a shledala tato tvrzení oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procento z obratu, činil 1,55 % a byl připočten k základnímu cílovému zisku. V důsledku toho byl cílový zisk [11 – 12] %.

(366)

Na tomto základě se cena nepůsobící újmu pohybuje v rozmezí přibližně 3 000 až 5 500 EUR za tunu v závislosti na typu výrobku, což vyplývá z použití výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši [11 – 12] % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(367)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady ve výši 300 EUR na tunu, od nichž odečetla skutečné náklady na dodržování těchto úmluv během období šetření, a to 265 EUR na tunu, což vedlo k výsledku 35 EUR na tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 366. bodě odůvodnění.

(368)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, v rozmezí od 3 035 do 5 535 za tunu v závislosti na typu výrobku použitím cílového ziskového rozpětí ve výši [11 – 12] % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d.

(369)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(370)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 268. až 273. bod odůvodnění).

(371)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(372)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dodavatelů na předcházejícím trhu, dovozců a uživatelů.

(373)

V Unii existuje šest společností vyrábějících hrachový protein, které zaměstnávají přibližně 259 pracovníků (v přepočtu na plné pracovní úvazky). Tito výrobci se nacházejí v Belgii, Francii, Německu a Španělsku. Žádný z výrobců se nepostavil proti zahájení šetření.

(374)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma v důsledku dumpingového dovozu z Čínské lidové republiky. Jak je uvedeno v oddílech 4 a 5, situace celého výrobního odvětví Unie se v důsledku dumpingového dovozu z Číny zhoršila.

(375)

Uložení opatření by umožnilo, aby byly obnoveny spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a aby z nich výrobní odvětví Unie těžilo a zvýšilo své ceny, a tím zlepšilo svou ziskovost na udržitelnou úroveň a zotavilo se. Výrobní odvětví Unie by také mohlo obnovit své investice do inovací a zvýšit svou výrobu a využití kapacity, což by mělo další pozitivní dopad na jeho výkonnost.

(376)

Neuložení opatření by zhoršilo situaci výrobního odvětví Unie, které již utrpělo podstatnou újmu, pokud jde o nižší objem výroby a využití kapacity a další zhoršení jeho hospodářské situace z hlediska ziskovosti a investic. Tyto okolnosti by ohrozily životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(377)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(378)

Kromě přímé zaměstnanosti se odvětví hrachového proteinu opírá také o rozsáhlou síť dodavatelů surovin nezbytných pro výrobu hrachového proteinu, zejména hrachu a chemických látek, kteří působí na předcházejícím trhu. Žadatel vysvětlil, že odvětví výroby hrachového proteinu v Unii poskytuje obchodní příležitosti pěstitelům hrachu a zemědělcům (137), neboť veškerý hrách používaný třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku pochází z Unie.

(379)

Jeden distributor chemických látek se sídlem ve Španělsku, společnost Quimidroga S.A., podpořil šetření a uložení antidumpingových opatření na dovoz hrachového proteinu pocházející z Číny. Tato společnost tvrdila, že v posledních pěti letech přišla v důsledku čínské konkurence o mnoho zákazníků, a tvrdila, že hypotetický zánik výroby v Unii by vedl k nedostatečnému zásobování trhu a k tomu, že by trh nebyl schopen pokrýt rostoucí poptávku po hrachovém proteinu. Společnost dále vysvětlila, že odvětví zemědělství je strategické a nelze jej přemístit, a to jak z důvodů dodavatelského řetězce, tak z geostrategických důvodů.

(380)

Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici žádné další informace, dospěla na základě výše uvedených skutečností v této fázi k závěru, že uložení prozatímních antidumpingových cel by bylo rovněž v zájmu dodavatelů hrachového proteinu v Unii.

(381)

Ke dni zahájení řízení bylo osloveno 27 dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci při šetření. Jeden dovozce se zaregistroval jako zúčastněná strana, ale nepředložil žádnou odpověď na dotazník. V rámci šetření tedy nespolupracoval žádný dovozce, který není ve spojení.

(382)

Vzhledem k tomu, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit přesný dopad antidumpingových cel na jejich obchodní činnost.

(383)

Ačkoli je pravděpodobné, že antidumpingová opatření budou mít na dovozce určitý nepříznivý dopad, Komise se domnívala, že dovozci budou moci absorbovat část zvýšených nákladů vlivem cla a/nebo je přenést na své zákazníky.

(384)

Komise tudíž dospěla k závěru, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebudou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi.

(385)

Jak je vysvětleno v 44. bodě odůvodnění, hrachový protein se používá jako složka při výrobě potravin a nápojů pro lidi a v krmivech pro zvířata v zájmovém chovu, speciálních krmivech a krmivech pro ryby. V den zahájení řízení Komise kontaktovala několik společností vyrábějících některé z těchto výrobků. Nebyla jí poskytnuta žádná spolupráce.

(386)

Komise proto nemá žádné informace o možném dopadu antidumpingových opatření na uživatele. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví hrachového proteinu v Unii má značnou volnou kapacitu. Cílem uložení opatření je obnovit spravedlivý obchod, a nikoli bránit čínskému vývozu ve vstupu na trh Unie. Kromě toho pro trh Unie existují i jiné zdroje vývozu hrachového proteinu než Čína. Nedostatek dodávek je proto nepravděpodobný.

(387)

Komise měla za to, že hrachový protein představuje velice malý podíl v nákupním koši spotřebitelů. Jakýkoli dopad uložení antidumpingových cel na finanční situaci průměrného spotřebitele bude pravděpodobně zanedbatelný.

(388)

Na základě informací dostupných v této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uživatelé uložením opatření nebudou nepřiměřeně postiženi.

(389)

Uložení antidumpingových opatření by řešilo cenový tlak na trhu Unie způsobený dumpingovým dovozem z Číny a výrobní odvětví Unie by mohlo zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň. To by mělo pozitivní dopad na jeho ziskovost a umožnilo by mu to hájit své postavení na trhu a investovat do výzkumu za účelem vývoje nových typů výrobků. Pokud by naopak k uložení opatření nedošlo, vedlo by to k rychlému a ještě většímu zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie a v konečném důsledku by to neumožnilo jeho rozvoj, což by mohlo vést k dalším ztrátám jeho podílu na trhu, větším finančním ztrátám a možnému uzavření továren.

(390)

Šetření zároveň neodhalilo, že by opatření měla nepřiměřené negativní účinky na dovozce a uživatele, a byla by v zájmu dodavatelů.

(391)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(392)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(393)

Na dovoz hrachového proteinu pocházejícího z Číny by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí stanovená v 370. bodě odůvodnění. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(394)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(395)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(396)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky.

(397)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(398)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(399)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(400)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(401)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(402)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(403)

Skupina Shuangta předložila připomínky k výpočtům. S ohledem na tyto připomínky Komise své výpočty dumpingu pro skupinu Shuangta revidovala. Další připomínky skupiny Shuangta se týkaly metodiky použité pro výpočet dumpingového rozpětí. Jelikož se tyto připomínky přímo netýkaly přesnosti výpočtů, budou případně řešeny v konečné fázi šetření. Žádné další zúčastněné strany připomínky nepředložily.

(404)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(405)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,