(EU) 2026/496Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/496 ze dne 6. března 2026 o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Gruzie, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních nebo úředních pasů

1)

Rada přijala dne 23. května 2016 rozhodnutí o uzavření Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“).

2)

Osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Gruzie bylo uděleno (3) poté, co bylo zjištěno, že Gruzie splnila všechna kritéria stanovená v akčním plánu na uvolnění vízového režimu, který byl gruzínské vládě předložen v únoru 2013, a tudíž splnila příslušná kritéria pro osvobození svých občanů od vízové povinnosti. Příslušné nařízení vstoupilo v platnost dne 21. března 2017.

3)

V návaznosti na dialog o uvolnění vízového režimu byla Gruzie uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806 mezi třetími zeměmi, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

4)

Navzdory opakovaným výzvám EU, aby nebyly přijímány právní předpisy, které jsou v rozporu s normami a hodnotami EU, a navzdory důrazným doporučením Benátské komise, aby takové přijaté zákony byly zrušeny, přijaly gruzínské orgány v roce 2024 „zákon o transparentnosti zahraničního vlivu“. Stanovisko Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) (4) poukázalo na významné negativní důsledky pro svobodu sdružování a projevu, právo na soukromí, právo účastnit se veřejných záležitostí, jakož i pro zákaz diskriminace, což v konečném důsledku ovlivňuje rovněž otevřenou a informovanou veřejnou diskusi, pluralitu a demokracii. Stanovisko rovněž analyzovalo slučitelnost zákona s platnými mezinárodními a evropskými normami a dospělo k závěru, že omezení práva na svobodu projevu, svobodu sdružování a soukromí stanovená zákonem jsou neslučitelná s přísnými kritérii stanovenými v čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a čl. 17 odst. 2, čl. 19 odst. 2 a čl. 22 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR), neboť nesplňují požadavky zákonnosti, legitimity, nezbytnosti v demokratické společnosti a proporcionality, jakož ani zásadu zákazu diskriminace stanovenou v článku 14 EÚLP.

5)

Obdobně legislativní balíček týkající se „rodinných hodnot a ochrany nezletilých osob“ byl přijat navzdory tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku (5) doporučila orgánům, aby návrh přehodnotily v celém rozsahu, neboť nebylo možné prokázat jeho soulad s evropskými a mezinárodními normami. Stanovisko rovněž upozornilo na riziko, že přijetí balíčku dále rozdmýchá nepřátelskou a stigmatizující atmosféru vůči LGBTQI osobám v Gruzii.

6)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 (6) vyjádřila vážné znepokojení nad vývojem v Gruzii a zdůraznila, že „zákon o transparentnosti zahraničního vlivu“ představuje s ohledem na kroky stanovené v doporučení Komise o statusu kandidátské země posun zpět, a vyzvala gruzínské orgány, aby vyjasnily své záměry zvrácením stávajícího postupu, který ohrožuje směřování Gruzie do Evropské unie a de facto vede k zastavení procesu přistoupení. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 (7) a 19. prosince 2024 (8) připomněla výše uvedené skutečnosti a vyzvala Gruzii, aby přijala demokratické, komplexní a udržitelné reformy v souladu s hlavními zásadami integračního procesu Unie. Evropská rada rovněž důrazně odsoudila násilí vůči pokojným demonstrantům, politikům a zástupcům sdělovacích prostředků.

7)

Dne 28. listopadu 2024 oznámila gruzínská vláda záměr nezahájit do roku 2028 přístupová jednání s Unií. Toto oznámení vyvolalo masové protesty v mnoha gruzínských městech, na které gruzínské orgány reagovaly použitím nepřiměřené síly a násilných metod, jakož i svévolným zatýkáním demonstrantů, politiků a novinářů a špatným zacházením s nimi. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro sousedství a rozšíření, vysoký komisař OSN pro lidská práva a Rada Evropy tyto represe odsoudili (9) a vyzvali gruzínské orgány, aby dodržovaly mezinárodní normy v oblasti lidských práv týkající se pokojného shromažďování a použití síly.

8)

Benátská komise ve svém naléhavém stanovisku k nedávným změnám gruzínských právních předpisů o správních deliktech a o shromažďování a demonstracích (10) vyjádřila znepokojení nad tím, že uspěchané změny, které byly přijaty bez smysluplného zapojení zúčastněných stran, obsahují vágní a široce koncipovaná ustanovení a zavádějí přísné tresty odnětí svobody a podstatně zvýšené pokuty, které budou mít pravděpodobně odrazující účinek na svobodu shromažďování a projevu a jeví se jako neslučitelné se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality podle mezinárodních norem v oblasti lidských práv. Vzhledem k tomu, že činnost gruzínských orgánů není v souladu s hodnotami a normami Unie, brání stabilnímu rozvoji hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých a jiných vazeb mezi Unií a Gruzií. Bez ohledu na obavy, které soustavně vyjadřovala Unie a její členské státy, gruzínské orgány výše uvedené problémy neřešily.

9)

V reakci na opatření gruzínských orgánů přijala Rada dne 27. ledna 2025 rozhodnutí (EU) 2025/170 (11) o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dohoda o zjednodušení vízového režimu (12)), kterým byli držitelé diplomatických, služebních a úředních pasů osvobozeni od vízové povinnosti. I když je Gruzie po tomto částečném pozastavení stále uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806, mohou členské státy podle čl. 6 odst. 1 nařízení 2018/1806 znovu zavést vízovou povinnost pro držitele diplomatických, služebních a úředních pasů.

10)

Ve své zprávě o rozšíření týkající se Gruzie za rok 2025 ze dne 4. listopadu 2025 (13) Komise konstatovala výrazné zhoršení základních zásad procesu přistoupení, včetně demokracie, právního státu, nezávislosti soudnictví a ochrany základních práv, a poukázala zejména na represivní právní předpisy a postupy zaměřené na demonstranty, občanskou společnost, nezávislé sdělovací prostředky a představitele opozice, závažné nedostatky v průběhu voleb a rozsáhlé porušování lidských práv. Tato zjištění potvrzují, že Gruzie se předchozími doporučeními nezabývala a že zhoršení v oblasti hodnot Unie a vztahů mezi Unií a Gruzií se dále prohloubilo.

11)

Nařízení (EU) 2018/1806 stanoví kritéria pro zařazení třetích zemí na seznam v příloze I nebo II, mimo jiné včetně vnějších vztahů Unie s dotčenou zemí, a zejména zohlednění lidských práv a základních svobod. Podle článků 8c a 8d uvedeného nařízení Komise sleduje, zda třetí země, které získaly bezvízový styk na základě dialogu o liberalizaci vízového režimu, trvale dodržují zvláštní požadavky na osvobození stanovené v článku 1 uvedeného nařízení, a podává o tom zprávy.

12)

V tomto ohledu sedmá zpráva v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti ze dne 6. prosince 2024 (14), přijatá v rámci povinnosti monitorování podle nařízení (EU) 2018/1806, zjistila, že přijetí a provádění zákona o transparentnosti zahraničního vlivu a legislativního balíčku týkajícího se rodinných hodnot a ochrany nezletilých osob spolu s nedostatky v akčním plánu v oblasti lidských práv narušují svobodu sdružování, projevu a shromažďování, právo na soukromí a účast na veřejných záležitostech a zvyšují riziko diskriminace, zejména vůči LGBTIQ osobám. Doporučila naléhavé kroky, včetně zrušení výše uvedených právních předpisů a uvedení své vízové politiky do souladu s acquis Unie. Sedmá zpráva zároveň naznačila, že pokud by se tak nestalo, Komise by uvažovala o možné aktivaci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti ve vztahu k určitým kategoriím osob.

13)

Dne 14. července 2025 zaslala Komise gruzínským orgánům formální dopis, v němž připomněla povinnost trvale dodržovat kritéria pro uvolnění vízového režimu, která byla použita k posouzení vhodnosti osvobození gruzínských státních příslušníků od vízové povinnosti, a požádala o podrobné informace o provádění doporučení uvedených v sedmé zprávě v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti. Gruzínské orgány ve své odpovědi neprokázaly žádný smysluplný pokrok při plnění doporučení Komise, zejména pokud jde o to zajistit a prosazovat ochranu základních práv všech gruzínských občanů a nepřijímat žádné právní předpisy, které omezují základní práva a svobody, porušují zásadu nediskriminace a jsou v rozporu s příslušnými unijními a mezinárodními normami, a takové právní předpisy zrušit.

14)

Zjištění sedmé zprávy byla zopakována a zdůrazněna v osmé zprávě v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti ze dne 19. prosince 2025 (15), která dospěla k závěru, že Gruzie nadále porušuje kritéria, na nichž je založen bezvízový režim přiznaný EU. Zpráva dále zjistila, že Gruzie se nezabývala doporučeními sedmé zprávy a namísto toho se v klíčových oblastech správy věcí veřejných a základních práv dále zhoršovala, mimo jiné přijetím zákona o registraci zahraničních agentů a změn zákonů o grantech, základního zákona o politických sdruženích občanů, zákona o přestupcích, zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a zákona o rovnosti žen a mužů, jakož i používáním nezákonné a nadměrné síly proti demonstrantům, cílenými útoky na zástupce opozice, aktéry občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky a přetrvávající systémovou diskriminací LGBTIQ osob.

15)

V této souvislosti vývoj popsaný v sedmé a osmé zprávě ukazuje, že Gruzie již nesplňuje zvláštní požadavky na osvobození od vízové povinnosti uvedené v článku 1 nařízení (EU) 2018/1806, včetně dodržování lidských práv a základních svobod, což odůvodňuje pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. g) uvedeného nařízení.

16)

S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 27. června 2024 a 17. října 2024, vývoj zaznamenaný v sedmé a osmé zprávě o mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, zjištění zprávy o rozšíření EU týkající se Gruzie za rok 2025 a následné kroky na úrovni Unie, včetně částečného pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Gruzií a pokynů Komise doporučujících vízovou povinnost pro držitele diplomatických, služebních či úředních a zvláštních pasů, dospěla Komise k závěru, že došlo ke zhoršení vnějších vztahů Unie s Gruzií v důsledku závažného porušování základních svobod ve smyslu čl. 8a odst. 1 písm. h) bodu ii) nařízení (EU) 2018/1806. Stanoviska Benátské komise, prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Rady Evropy navíc upozorňují na normy týkající se pokojného shromažďování a použití síly. Jejich stanoviska a prohlášení jsou v souladu se závěry Komise týkajícími se existence závažných porušování mezinárodních právních norem ve smyslu čl. 8a odst. 1 písm. h) bodu iii) nařízení (EU) 2018/1806. V souladu s čl. 8c odst. 2 nařízení (EU) 2018/1806 informovala Komise dne 16. ledna 2026 Evropský parlament a Radu, že po analýze příslušných údajů, zpráv a statistik má konkrétní a spolehlivé informace o existenci okolností, které představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. g) a písm. h) bodech ii) a iii) uvedeného nařízení.

17)

S ohledem na tuto analýzu se Komise domnívá, že je nezbytné přijmout opatření podle čl. 8e odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806. Komise vyjádřila připravenost úzce spolupracovat s Gruzií a doporučila hledat alternativní dlouhodobá řešení, která by řešila okolnosti, jež představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 nařízení (EU) 2018/1806. Vzala v úvahu politické souvislosti, dotčené hospodářské záležitosti a důsledky pozastavení pro vnější vztahy Unie a členských států s Gruzií, jakož i důsledky pozastavení pro občanskou společnost v Gruzii vzhledem ke zhoršení situace v oblasti lidských práv.

18)

Zvýšená rizika a zhoršení vnějších vztahů lze případně zmírnit cíleným a přiměřeným pozastavením osvobození od vízové povinnosti. Pozastavení podle čl. 8e odst. 3 nařízení (EU) 2018/1806 se bude vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dotyčné třetí země vymezené odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně další kritéria. Kategorie by měly být dostatečně široké, aby účinně přispívaly k nápravě okolností a zároveň respektovaly proporcionalitu a nediskriminaci v souladu s článkem 21 Listiny základních práv.

19)

Vzhledem k tomu, že gruzínské orgány jsou odpovědné za zhoršení situace a porušování lidských práv a základních svobod, a s cílem zmírnit důsledky pozastavení pro obyvatelstvo obecně by pozastavení mělo být omezeno na držitele diplomatických, služebních a úředních pasů vydaných gruzínskými orgány. V souladu s čl. 8e odst. 1 nařízení (EU) 2018/1806 by pozastavení mělo trvat dvanáct měsíců.

20)

Podle čl. 8e odst. 6 nařízení (EU) 2018/1806 musí mít během doby pozastavení kategorie státních příslušníků, na něž se uvedené nařízení vztahuje, při překračování vnějších hranic členských států vízum pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Podle čl. 8e odst. 7 nařízení (EU) 2018/1806 platí, že pokud jsou důvody pro pozastavení důvody uvedenými v čl. 8a odst. 1 písm. g) a h) uvedeného nařízení, jako je tomu v dané situaci, nemají členské státy stanovit nové výjimky podle čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení a členské státy, které mají s dotčenou třetí zemí dvoustranné dohody, mají přijmout nezbytné kroky k tomu, aby neuplatňovaly výjimky přijaté podle čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

21)

Pokud okolnosti, které vedly k prvnímu pozastavení, přetrvávají, je Komise oprávněna využít své výsady podle čl. 8f odst. 2 nařízení (EU) 2018/1806 k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který by mohl prodloužit dočasné pozastavení na dobu 24 měsíců a rozšířit jej podle čl. 8f odst. 1 uvedeného nařízení na všechny státní příslušníky. Pokud by okolnosti, které vedly k pozastavení, i přes předchozí kroky stále přetrvávaly, Gruzie by mohla zcela ztratit svůj bezvízový status tím, že by byla vyškrtnuta z přílohy II a zařazena do přílohy I nařízení (EU) 2018/1806, která obsahuje všechny třetí země s vízovou povinností.

22)

Státním příslušníkům Gruzie, kteří vstoupili na území Unie přede dnem 6. března 2026, by mělo být umožněno pokračovat ve svém pobytu v Unii a vycestovat bez víza. To by se nemělo vztahovat na překračování dočasných vnějších hranic mezi členskými státy ve smyslu čl. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014. (16)

23)

S ohledem na závažnost situace v Gruzii by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

24)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (17).

25)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (18).

26)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (19).

27)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a s výhradou použití článku 4 uvedeného protokolu není pro Irsko závazné ani použitelné.

28)

Pokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003.

29)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1806,