(EU) 2026/471Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/471 ze dne 24. února 2026, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 251/2014 a (EU) 2021/2115, pokud jde o některá pravidla trhu a odvětvová podpůrná opatření v odvětví vína a pro aromatizované vinné výrobky, a nařízení (EU) 2024/1143, pokud jde o některá pravidla pro označování lihovin

(1)

Ačkoli Unie zůstává světovým lídrem v produkci, spotřebě a hodnotě vývozu vína, společenské a demografické změny ovlivňují množství, kvalitu a druhy konzumovaného vína. Spotřeba vína v Unii je na nejnižší úrovni za tři desetiletí, zatímco tradiční vývozní trhy pro vína z Unie jsou nepříznivě ovlivněny kombinací klesajících trendů spotřeby a geopolitických faktorů, což vede k nejistějším vývozním modelům. Vzhledem ke zranitelnosti odvětví vína vůči změně klimatu se produkce vína stává nepředvídatelnou. V důsledku Výsledná nadměrná nabídka vede k poklesu cen, což znamená, že vinaři mají menší příjmy, které mohou investovat do svého podnikání, a nízké finanční rezervy, o které se mohou opřít, pokud jejich region zasáhne některá z častějších a často lokálních nepříznivých povětrnostních událostí.

(2)

Za účelem projednání těchto výzev a určení možných příležitostí pro odvětví vína v Unii byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro politiku v odvětví vína (dále jen „skupina na vysoké úrovni“). Zabývala se tím, jak lépe podpořit odvětví, které v současné době čelí strukturálním výzvám, například řízením produkčního potenciálu, posílením konkurenceschopnosti a zkoumáním nových tržních příležitostí. Po čtyřech zasedáních schválila skupina na vysoké úrovni „politická doporučení pro budoucnost odvětví vína v EU“.

(3)

Za účelem poskytnutí co nejlepší podpory výrobcům vína, kteří čelí těmto výzvám, je vhodné promítnout nejnaléhavější doporučení skupiny na vysoké úrovni do právního rámce platného pro vína a aromatizované vinné výrobky.

(4)

V odvětví vína je vztah mezi nabídkou produktů, poptávkou spotřebitelů a vývozem na světovém trhu je v současné době nestabilní, což vede k vážnému narušení trhu. Kromě toho je v Unii patrná tendence k neustálému snižování spotřeby vína v důsledku změn ve spotřebitelských návycích a v životním stylu. Stávající systém povolení pro výsadbu révy je považován za zásadní pro zachování rovnováhy mezi kapacitou nabídky v tomto odvětví, odpovídající životní úrovní producentů a přiměřenými cenami pro spotřebitele, přičemž se třeba zajistit rozmanitost vín a zohlednit specifika odvětví vína v Unii. Mezi specifika odvětví vína v Unii patří dlouhý cyklus vinic, který vyplývá ze skutečnosti, že začínají rodit až několik let po výsadbě, ale poté rodí několik desetiletí, a že má potenciál pro značné výkyvy mezi jednotlivými sklizněmi. Odvětví vína v Unii se rovněž vyznačuje velmi vysokým podílem malých rodinných vinařství, což vede k větší rozmanitosti vín. Tito producenti potřebují dlouhodobou předvídatelnost, aby odůvodnili významné investice potřebné k výsadbě vinice a zajistili hospodářskou životaschopnost svých projektů v průběhu času v procesu zvýšení konkurenceschopnosti odvětví vína v Unii na světovém trhu. Za účelem upevnění dosavadních úspěchů odvětví vína v Unii a dosažení udržitelné rovnováhy mezi množstvím a jakostí v tomto odvětví prostřednictvím trvalého řízeného růstu výsadby révy by měl být systém povolení pro výsadbu révy prodloužen, s výhradou přezkumu každých deset let, za účelem vyhodnocení jeho fungování. V případě potřeby by měly být na základě výsledků průběžných přezkumů předloženy návrhy ke zlepšení konkurenceschopnosti odvětví vína.

(5)

Vzhledem k současnému poklesu poptávky po víně by neměli být vinaři, kteří jsou držiteli platných nevyužitých povolení pro novou výsadbu a povolení vyplývajících z přeměny práv na výsadbu, která jim byla udělena před 1. lednem 2025, postihováni za to, že tato povolení nevyužijí. To by mělo vést k odstranění motivace držitelů povolení pro výsadbu vysazovat vinice tam, kde by po víně, které budou vyrábět, nemusela být poptávka. Na nevyužívání povolení pro výsadbu udělených po 1. lednu 2025 by se měly i nadále uplatňovat správní sankce, pokud nebudou využita, aby byli vinaři, kteří nemají v úmyslu vysadit vinici, odrazeni od podávání spekulativních žádostí o tato povolení.

(6)

Vzhledem k častějším přírodním katastrofám, závažným meteorologickým jevům a napadení rostlin chorobami by členské státy měly mít možnost prodloužit až o dvanáct měsíců platnost povolení k výsadbě udělených pro postižený region, jejichž platnost má skončit do konce dotčeného hospodářského roku. Držitelé těchto povolení k výsadbě by měli mít možnost se svých povolení vzdát, aniž by jim byly uloženy správní sankce, pokud příslušné orgány členského státu informují, že svá povolení v prodloužené lhůtě nechtějí využít. Zatímco cílem správních sankcí je zabránit spekulativním žádostem o povolení k výsadbě, mimořádné okolnosti mohou vinařům způsobit nepředvídané praktické obtíže, které jim ve výsadbě nových vinic zabrání. S cílem předejít v takových případech dalším problémům by měly mít příslušné orgány členských států možnost na odůvodněnou žádost dotčeného vinaře od správních sankcí za nevyužití povolení k výsadbě upustit.

(7)

Pokud jde o řízení produkčního potenciálu, mělo by se stanovit delší období platnosti povolení pro opětovnou výsadbu, aby měli producenti více času na prozkoumání možnosti vysadit odrůdy, které jsou lépe přizpůsobeny poptávce na trhu nebo měnícím se klimatickým podmínkám, nebo použít nové techniky obhospodařování vinic. Mimoto s cílem snížil tlak na vinaře by jim neměly hrozit správní sankce, pokud se rozhodnou povolení pro opětovnou výsadbu nevyužít.

(8)

Poslední den platnosti povolení udělených podle článků 64, 66 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (4) před vstupem tohoto pozměňujícího nařízení v platnost nyní závisí na datu jejich vydání. V rámci administrativního zjednodušení by všechna tato povolení měla zůstat v platnosti do posledního dne příslušného hospodářského roku.

(9)

Opuštěné vinice mohou být napadány škůdci a chorobami, a mohou proto představovat riziko pro okolní vinice. Členským státům by proto mělo být povoleno požadovat, aby byly opuštěné vinice vyklučeny. Komise by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podmínky tohoto klučení.

(10)

Pokud jsou v odůvodněných případech krize prováděna vnitrostátní opatření nebo opatření Unie zaměřená na snížení nabídky (v oblasti destilace, zelené sklizně nebo klučení vinic), či taková opatření prováděna byla, měly by mít členské státy možnost omezit na regionální úrovni vydávání nových povolení pro výsadbu na konkrétní plochy s nadměrnou nabídkou s cílem zabránit zvyšování produkčního potenciálu.

(11)

Aby bylo možné lépe zohlednit nejnovější trendy v odvětví vína, měly by mít členské státy možnost stanovit regionální omezení pro vydávání povolení k nové výsadbě na konkrétní plochy až na 0 %, a to s cílem řídit produkční potenciál. Pokud se členský stát rozhodne stanovit takové regionální omezení na konkrétní plochy s cílem zabránit nadměrnému zvýšení produkčního potenciálu, je vhodné umožnit, aby členské státy požadovaly, aby povolení udělená na plochu, jíž se regionální omezení týká, byla na této ploše využita.

(12)

Produkty s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením mají jedinečné vlastnosti díky svému zeměpisnému původu a tradičnímu know-how. S cílem chránit pověst těchto produktů a zabránit riziku významného znehodnocení nebo neoprávněného používání třetími stranami by členské státy měly mít možnost stanovit omezení při udělování povolení k nové výsadbě, přijmout opatření, která zabrání obcházení pravidel týkajících se ochranného mechanismu pro novou výsadbu, a stanovit kritéria způsobilosti a prioritní kritéria pro udělování povolení k nové výsadbě v dotčených oblastech.

(13)

S cílem nezhoršovat riziko nadměrné nabídky v regionech, v nichž se členský stát rozhodl omezit udělování povolení k nové výsadbě, by měl mít členský stát možnost stanovit podmínky způsobilosti pro udělení povolení k nové výsadbě s cílem zabránit nadměrným výnosům na nových vinicích, jež jsou v dotčených regionech vysazovány.

(14)

Mělo by být upřesněno, že při udělování povolení k výsadbě révy by členské státy měly mít možnost uplatňovat objektivní, nediskriminační kritéria způsobilosti a prioritní kritéria, která vedou k tomu, že jsou upřednostňovány vinice, které přispívají ke zlepšení produktů se zeměpisným označením nebo jejich kvality.

(15)

Pokud se členské státy na doporučení uznávaných profesních organizací působících v odvětví vína rozhodnou využít možnosti omezit vydávání povolení na regionální úrovni, je vhodné dále upřesnit, které druhy organizací mohou taková doporučení vydávat.

(16)

Povolení k opětovné výsadbě jsou udělena producentům, kteří vyklučili plochy osázené révou a zažádali o povolení. Mělo by být upřesněno, že vinař, který obdrží podporu na vyklučení vinic v souladu s čl. 216 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (5), na povolení k opětovné výsadbě na dotčené ploše nárok nemá.

(17)

Povolení k opětovné výsadbě musí být použita v rámci stejného podniku, v němž bylo provedeno vyklučení, avšak je možné je použít na jiném pozemku v rámci téhož podniku. Vzhledem k tomu, že podniky mohou sestávat z pozemků v různých produkčních regionech, je důležité, aby měly členské státy možnost zajistit, aby na plochách způsobilých pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebyla použita žádná povolení k opětovné výsadbě udělená na základě vyklučení vinic mimo tuto oblast. Je vhodné, aby členské státy přijaly takové rozhodnutí na základě doporučení profesní organizace, která je v dotčené oblasti reprezentativní.

(18)

Přestože opětovná výsadba vyklučené vinice nezvětšuje plochu vinic, měly by mít členské státy možnost stanovit pravidla pro opětovnou výsadbu, aby bylo možné lépe řídit územní rozmístění vinic, například s cílem zabránit přemisťování vinic do regionů s nerovnováhou na trhu nebo mimo svahy a terasy, pokud hrají důležitou úlohu při ochraně krajiny a zabraňují erozi půdy. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit podmínky pro révu, z níž se vyrábí určité druhy vína, a výrobní postupy, které podle členského státu výrazně zvyšují průměrný výnos produkčního regionu, či podmínky pro zachování tradičních výrobních postupů.

(19)

S cílem zajistit přiměřený přístup k uplatňování systému povolení pro výsadbu révy a zároveň zohlednit vážná rizika, která pro trh představuje nadměrná nabídka, je vhodné stanovit maximální množství hektarů osázených vinic, pod níž jsou členské státy osvobozeny od povinnosti uplatňovat systém povolení pro výsadbu.

(20)

V posledních letech roste poptávka spotřebitelů po výrobcích z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu, vyrobených postupem dealkoholizace za použití určitých technik povolených v Unii. Měla by být povolena výroba částečně dealkoholizovaných vín mícháním nebo scelováním dealkoholizovaného vína nebo částečně dealkoholizovaného vína s vínem nebo částečně dealkoholizovaným vínem, neboť to může zlepšit senzorické vlastnosti konečného výrobku a nabízí způsob výroby částečně dealkoholizovaných vín udržitelnějším způsobem.

(21)

Vysoká poptávka spotřebitelů po produktech ze skupiny šumivých a perlivých vín se sníženým obsahem alkoholu nebo bez alkoholu představuje pro toto odvětví příležitost. Pravidla pro výrobu dealkoholizovaných vín však ukládají určitá technologická omezení pro výrobu šumivých vín. Podle platných předpisů musí vinařské výrobky před dealkoholizováním dosáhnout určitých vlastností a minimálního skutečného obsahu alkoholu příslušné kategorie výrobku. To znamená, že dealkoholizované a částečně dealkoholizované produkty ze skupiny šumivých vín lze vyrábět pouze ze šumivých vín stejné kategorie. Při dealkoholizaci se však z původního šumivého vína zcela odstraní veškerý oxid uhličitý. Proto je pro výrobu šumivého vína se sníženým obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu nutné do vína, jež bylo částečně nebo zcela dealkoholizováno, oxid uhličitý znovu dodat novým, samostatným procesem. Producentům by proto mělo být povoleno vyrábět dealkoholizované nebo částečně dealkoholizované šumivé víno, perlivé víno, šumivé víno dosycené oxidem uhličitým a perlivé víno dosycené oxidem uhličitým přímo z dealkoholizovaného nebo částečně dealkoholizovaného tichého vína druhotným kvašením nebo případně přidáním oxidu uhličitého. To by odvětví vína v Unii umožnilo těžit z nového vývoje poptávky spotřebitelů a současně zachovat vysoké standardy kvality výroby.

(22)

Pravidla pro označování vinařských výrobků by měla být změněna tak, aby byli spotřebitelé lépe informováni o vlastnostech výrobků z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu při zachování povinnosti uvádět informace o používání dealkoholizace. Spotřebitelé znají výrazy jako „0,0 %“ a „nealkoholický“. Tyto pojmy jsou však v různých členských státech regulovány různě. Výrazy odkazující na snížený obsah alkoholu by měly být v souladu s pravidly Unie pro označování sníženého obsahu některých látek. Je proto nezbytné sjednotit používání těchto výrazů v celé Unii, a umožnit tak odvětví vína těžit z nových poptávek spotřebitelů a zároveň zajistit fungování vnitřního trhu.

(23)

Splněná požadavku na uvedení seznamu složek a výživových údajů na etiketách vyváženého vína může být pro vývozce zatěžující, zejména kdy se požadavky na označování dovážejících třetích zemí liší od požadavků Unie. Za účelem usnadnění vývozu v takových případech je proto vhodné osvobodit víno určené k vývozu od uvedených požadavků Unie na označování.

(24)

Poskytování seznamu složek a výživových údajů u vinařských výrobků elektronickými prostředky je pro hospodářské subjekty účinným způsobem, jak poskytovat důležité informace spotřebitelům a zároveň usnadňuje fungování vnitřního trhu a vývoz vína. To platí zejména pro malé výrobce. Neexistence harmonizovaných pravidel pro identifikaci elektronických prostředků, jež poskytují seznam složek nebo výživové údaje, na obalu nebo na etiketě k němu připojené však vedla ke vzniku rozdílných postupů ze strany hospodářských subjektů a rozdílných pravidel ze strany vnitrostátních orgánů, což mělo nepříznivý dopad na řádné uvádění vín na trh. S cílem minimalizovat náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty a zajistit společný přístup na celém trhu Unie a zároveň zohlednit potřebu zpřístupnit tyto informace spotřebitelům by Komise měla být zmocněna přijímat ve spolupráci s členskými státy akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovením pravidel pro identifikaci elektronických prostředků, které spotřebitelům harmonizovaným způsobem poskytují seznam složek a výživové údaje, na obalu nebo na etiketě k němu připojené, a to i prostřednictvím systému bez využití jazyka.

(25)

S cílem snížit pro hospodářské subjekty zátěž a nejistotu, kterým čelí, je vhodné upřesnit, že povinné údaje by měly být na každém daném obalu uváděny pouze jednou.

(26)

Aby bylo možné zajistit, aby forma a uspořádání informací poskytovaných elektronickými prostředky byly v souladu s novými potřebami vyplývajícími z rychlého a neustálého pokroku digitalizace, a umožnit, aby tyto elektronické prostředky obsahovaly další relevantní informace pro spotřebitele požadované unijními nebo vnitrostátními právními předpisy, které mohou být předkládány elektronicky, čímž se sníží administrativní zátěž hospodářských subjektů, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovením pravidel pro předkládání informací na elektronickém označování.

(27)

Zkušenosti ukazují, že pokud byl výraz odkazující na vinařský podnik vyhrazen na úrovni Unie a podléhá určitým podmínkám, může být jeho použití v ochranných známkách nebo obchodních názvech pro spotřebitele zavádějící. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovením pravidel upravujících vztah mezi výrazy odkazujícími na podnik a ochrannými známkami a obchodními názvy.

(28)

Členské státy mají možnost přijmout pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku v odvětví vína s cílem zlepšit a stabilizovat fungování společného trhu s vínem. V současném kontextu strukturálního poklesu spotřeby a opakujících se situací nadměrné nabídky v některých regionech a segmentech trhu je vhodné objasnit, že tato pravidla mohou zahrnovat stanovení maximálních výnosů hroznů a řízení zásob vína. Kromě toho mohou seskupení producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, jakož i uznané organizace producentů, hrát důležitou roli při přizpůsobování nabídky trendům na trhu a při posilování postavení vinařů v dodavatelském řetězci. Členské státy by proto rovněž měly mít možnost přijímat pravidla pro uvádění na trh v odvětví vína s ohledem na návrhy přijaté uznanými mezioborovými organizacemi, seskupeními producentů spravujícími chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nebo uznanými organizacemi producentů, pokud jsou v dotčené produkční oblasti nebo oblastech reprezentativní.

(29)

Zvláštní obchodní hodnota vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyplývá z jejich pověsti založené na hodnotě jakosti, kterou spotřebitelé přisuzují jejich vlastnostem. S cílem předcházet tomu, aby jejich označení jakosti byla oslabena škodlivým cenovým opatřením, by měly mít mezioborové organizace a seskupení producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, pokud v příslušné zeměpisné oblasti zastupují různé profesní kategorie působící v odvětví vína, možnost vydávat cenové pokyny týkající se prodeje příslušných hroznů, moštů nebo vín. S cílem zabránit nadměrnému omezení cenové konkurence v rámci téhož zeměpisného označení by však tyto pokyny neměly být závazné. Kromě toho by dodatečnou zárukou měla být možnost příslušného vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž v jednotlivých případech rozhodnout, že orientační cenové ukazatele mají být změněny nebo zrušeny, pokud je to nezbytné k tomu, aby nedošlo k vyloučení konkurence nebo k ohrožení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(30)

Členské státy mohou být v současné době oprávněny provádět vnitrostátní platby výrobcům vína na dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína. Vzhledem k nákladové efektivitě odstranění nadměrné produkce z trhu před vyrobením vína je vhodné rovněž stanovit možnost povolit členským státům, aby v odůvodněných případech nouze a po splnění určitých podmínek prováděly vnitrostátní platby na dobrovolnou zelenou sklizeň a dobrovolné klučení produktivních vinic. S cílem zabránit narušení hospodářské soutěže je nezbytné stanovit hlavní kritéria, která se použijí pro určení maximální vnitrostátní platby na jednotku výrobku nebo na hektar. Za tímto účelem by toto nařízení mělo rovněž stanovit omezení pro celkovou výši vnitrostátních plateb povolených v členském státě v každém daném roce na destilaci a zelenou sklizeň. U klučení není vzhledem ke strukturální povaze opatření a jeho vyšším nákladům vhodné stanovit celkovou maximální výši vnitrostátních plateb. Členské státy by však měly ve svém oznámení Komisi odůvodnit omezení pro vnitrostátní platby případ od případu na základě svých specifických tržních podmínek a podmínek vinařských regionů, v nichž by se opatření provádělo.

(31)

S cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a zajistit účinnost a přiměřenost krizových opatření, pro něž mají být povoleny vnitrostátní platby, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nařízení (EU) č. 1308/2013 ke stanovení pravidel pro obecné podmínky způsobilosti a prioritní kritéria, jež mají stanovit členské státy, s ohledem na přidělování těchto vnitrostátních plateb, za účelem určení situací na trhu, v nichž jsou tato opatření odůvodněná, pro výpočet vnitrostátních plateb a pro jejich soudržnost s ostatními opatřeními na podporu odvětví vína v rámci společné zemědělské politiky (CAP).

(32)

Aromatizované vinné výrobky jsou přirozeným odbytištěm výrobků z révy vinné. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 (6) však neumožňuje používat obchodní označení vyhrazená pro aromatizované vinné výrobky u nápojů, které nedosahují minimálního skutečného obsahu alkoholu stanoveného v uvedeném nařízení pro jednotlivé kategorie výrobků. Vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních alkoholických nápojích s nižším skutečným obsahem alkoholu v % objemových by mělo být možné uvádět na trh nápoje získané z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín vyrobených v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, které mají obchodní označení vyhrazená pro aromatizované vinné výrobky.

(33)

Aby byli spotřebitelé správně informováni o povaze aromatizovaných vinných výrobků se sníženým obsahem alkoholu, je vhodné stanovit pravidla v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 pro označování dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín, aby aromatizované vinné výrobky získané z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín byly ve své obchodní úpravě a označování popsány stejnými pojmy jako výrobky z révy vinné s odpovídajícím obsahem alkoholu. Je rovněž vhodné sladit jazykové požadavky vztahující se na aromatizované vinné výrobky s požadavky, který se již vztahují na výrobky z révy vinné.

(34)

Problémy, zdůrazněné u výrobků z révy vinné v souvislosti s identifikací elektronických prostředků obsahujících výživové údaje a seznam složek, platí i pro aromatizované vinné výrobky. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nařízení (EU) č. 251/2014 stanovením pravidel pro identifikaci elektronických prostředků na obalu nebo na etiketě k němu připojené pro aromatizované vinné výrobky.

(35)

S cílem vyhovět nové poptávce spotřebitelů a potřebě inovace výrobků by měla být změněna pravidla pro výrobu a označování aromatizovaných vinných výrobků kategorie „Glühwein“, „Viiniglögi/Vinglögg/Karštas vynas“ a  „Pelin“ tak, aby bylo možné je vyrábět za použití růžového vína a uvádět toto na etiketě. Současně by mělo být zakázáno používat výraz „rosé“ v obchodní úpravě a označování výrobků Glühwein a Pelin vyrobených kombinací červeného a bílého vína nebo některého z nich s růžovým vínem. Ze stejných důvodů je rovněž vhodné povolit alkoholické nápoje vyrobené za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro Glühwein, ale s použitím ovocného vína jako hlavní složky namísto výrobků z révy vinné, ve své obchodní úpravě a označování používaly obchodní označení „Glühwein“.

(36)

Pro účely provádění intervence typu restrukturalizace a přeměny vinic je vhodné vyjasnit v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě i) nařízení (EU) 2021/2115, že je rovněž možné, aby změna odrůdové skladby sledovala cíl zvýšení odolnosti révy vůči změně klimatu.

(37)

Pro řadu provozovatelů vinařských podniků představuje vinařský cestovní ruch stále důležitější obchodní aktivitu. S cílem podpořit rozvoj přímého prodeje turistům ve vinařských oblastech je vhodné vyjasnit, že vinařský cestovní ruch může být rovněž předmětem investic do marketingových struktur a nástrojů.

(38)

V současné obtížné a rychle se vyvíjející situaci na trhu a s cílem zlepšit udržitelnost vinic a výměnu znalostí se mimořádně důležitou stává dostupnost poradenských služeb pro vinaře a jiné hospodářské subjekty v odvětví vína. Druhy poradenských služeb uvedených v čl. 58 odst. 1 první pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 by proto měly být změněny tak, aby zahrnovaly další důležité poradenské služby, jako je uvádění na trh prostřednictvím přímého prodeje, environmentální udržitelnost a diverzifikace od výroby vína.

(39)

Kromě toho je za účelem účinnější podpory rozvoje vinařského cestovního ruchu v různých vinařských oblastech vhodné výslovně povolit jako příjemce intervence typu, který je uveden v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. i) nařízení (EU) 2021/2115, organizace uvedené v článcích 152, 156 a 157 nařízení (EU) č. 1308/2013 působící v odvětví vína, seskupení producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 (7), jakož i další profesní organizace působící v odvětví vína, které členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovily jako příjemce.

(40)

Za účelem dosažení rovnováhy mezi potřebou členských států zajistit účinnou restrukturalizaci vinic a potřebou zabránit zvýšení produkce, které by mohlo vést k nadměrné nabídce, by členské státy měly mít možnost stanovit podmínky pro provádění restrukturalizace a přeměny vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115. Cílem těchto podmínek by mělo být zabránit zvýšení výnosu, a tím i zvýšení produkce vinic, které jsou předmětem tohoto typu intervencí.

(41)

Za účelem přizpůsobení se tržním trendům a využití účinných tržních příležitostí, včetně otevření nových exportních trhů a diverzifikace odbytišť, by měla doba trvání podpory propagačních a komunikačních operací prováděných ve třetích zemích trvat tři roky. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o prodloužení doby trvání operace dvakrát, a to nejvýše o tři roky pro každé prodloužení, což povede k období nejvýše devíti po sobě následujících let. Kromě toho by členské státy měly usnadnit přístup malých producentů vymezených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (8), k podpoře dostupné v rámci intervence typu „propagace a komunikace“, tím, že jim poskytnou zjednodušený postup podávání žádostí nebo uplatní objektivní a nediskriminační prioritní kritéria týkající se nových příjemců, nových trhů a nových produktů. Vzhledem k rozmanitosti struktur trhu s vínem ve třetích zemích a neexistenci společné definice „trhu třetí země“ pro účely intervence typu propagace a komunikace je vhodné stanovit klíčové prvky, které by členským státům pomohly dospět k jejich vlastní definici trhu třetí země pro provádění těchto intervencí.

(42)

Velkou hrozbou pro výrobu vína jsou vysoce nakažliví škůdci, například zlaté žloutnutí révy (flavescence dorée), neboť oslabují révu vinnou tím, že snižují produktivitu nebo zcela ničí révové keře. Vzhledem k tomu, že jakmile jsou révové keře jednou napadeny, je léčba mnohdy obtížná nebo nemožná, mohou být jedinou účinnou reakcí na tuto hrozbu preventivní a řídicí intervence. Vzhledem k vysokým fytosanitárním rizikům spojeným s těmito škůdci a k významu systematických a kolektivních intervencí, které mají zabránit jejich šíření, je vhodné poskytnout na tyto zásahy zvláštní podporu. Proto by měl být na seznam typů intervencí stanovený v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (EU) 2021/2115 doplněn nový typ intervence v odvětví vína.

(43)

S ohledem na závažnou strukturální nerovnováhu, která panuje v některých vinařských regionech, je vhodné umožnit členským státům financování trvalého vyklučení produktivních vinic prostřednictvím jejich strategických plánů SZP. Do čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) 2021/2115 by proto měl být doplněn nový typ intervence v odvětví vína. Stejně jako u opatření trvalého vyklučení financovaného z vnitrostátních plateb podle článku 216 nařízení (EU) č. 1308/2013 by tento nový typ intervence, konkrétně „trvalé vyklučení“ měl podléhat zvláštním podmínkám, například zákaz držení nebo získání platného povolení k výsadbě, jenž by platilo určitou dobu, nebo omezení uložená členskými státy v souvislosti s plochami vyloučenými z rozsahu intervence, pokud vinice hrají důležitou úlohu z environmentálních, krajinných nebo socioekonomických důvodů.

(44)

Za účelem zajištění odpovídající podpory pro pěstitele vína v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu je důležité, aby členské státy měly možnost zvýšit maximální finanční podporu Unie až na 80 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic, pokud intervence sleduje tento cíl.

(45)

Za účelem posílení spolupráce v odvětví vína by se na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) 2021/2115 prováděné organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, například družstvy, měla vztahovat maximální míra finanční pomoci Unie stanovená v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, jak je tomu již v případě mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (9).

(46)

Za účelem další podpory výrobců v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i s cílem usnadnit zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a snižování environmentálního dopadu, je vhodné umožnit členským státům zvýšit maximální finanční pomoc Unie na investice sledující tento cíl až na 80 % způsobilých investičních nákladů.

(47)

Kromě toho je nezbytné objasnit, že finanční pomoc Unie na inovace uvedená v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) 2021/2115 by neměla být poskytována podnikům v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích“, jako je tomu v případě finanční pomoci Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) uvedeného nařízení.

(48)

Navíc s cílem zajistit, aby byl rozšířený rozsah intervence typu poradenských služeb podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 doplněn vhodným souborem finančních pravidel, je nezbytné stanovit pro tento typ intervence maximální procentní podíl finanční podpory Unie, kterou lze pro tento typ intervence poskytnout.

(49)

Za účelem další podpory intervencí typu informačních opatření, propagace a komunikace uvedených v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a k) nařízení (EU) 2021/2115 by členské státy měly mít možnost zvýšit maximální finanční podporu Unie na tyto intervence až na 60 % způsobilých výdajů. Členské státy by navíc měly mít rovněž možnost poskytnout vnitrostátní příspěvek na způsobilé náklady na tyto typy intervencí. Vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES se při provádění komunikačních a propagačních kampaní častěji potýkají s finančními omezeními než velké podniky, měly by mít členské státy možnost poskytnout mikropodnikům a malým a středním podnikům vyšší finanční podporu.

(50)

S cílem poskytnout dostatečnou podporu na boj proti vysoce nakažlivým škůdcům je vhodné umožnit, aby typ intervence uvedený v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. n) nařízení (EU) 2021/2115 mohl využívat finanční podporu Unie pokrývající až 100 % způsobilých výdajů.

(51)

Kromě toho je nezbytné stanovit maximální finanční podporu Unie na trvalé vyklučení v rámci typu intervence uvedeného v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. o) nařízení (EU) 2021/2115. Taková podpora by neměla překročit určité procento souhrnu přímých nákladů na vyklučení a odhadované ztráty příjmů za jeden rok v souvislosti s vyklučenou plochou. Členské státy by navíc měly mít možnost poskytnout dodatečný vnitrostátní příspěvek.

(52)

Lihoviny se zeměpisným označením jsou často navázané na složité dodavatelské řetězce, do nichž je zapojeno několik hospodářských subjektů, které provádějí různé fáze výroby. Opatření, která se opírají o flexibilní zajišťování dodávek, jsou velmi běžná. Ukázalo se, že zvláštní povinnost označování lihovin stanovená v čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1143, která vyžaduje uvedení jména producenta ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení, se ukázala jako nevhodná pro strukturu většiny dodavatelského řetězce lihovin. S cílem zabránit narušení zavedených postupů a uložení nepřiměřené zátěže hospodářským subjektům v tomto odvětví, zejména malým a středním producentům, je vhodné tuto povinnost zrušit.

(53)

Za účelem doplnění příslušných pravidel a zohlednění specifických znaků sektoru vína by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podmínky pro uplatnění výjimky z uplatňování systému povolení pro výsadbu révy, podmínky pro vyklučení opuštěných vinic, pravidla týkající se kritérií pro vydání povolení pro novou výsadbu včetně dodatečných kritérií, koexistenci révy, kterou se producent zavázal vyklučit, s nově vysazenou révou, důvody pro rozhodnutí členských států týkajících se nové výsadby, obecné podmínky způsobilosti a prioritní kritéria, která mají stanovit členské státy pro přidělování vnitrostátních plateb, prvky, které určují existenci situace nouze, metody výpočtu vnitrostátních plateb, a soudržnosti těchto vnitrostátních plateb s jinými podpůrnými opatřeními Unie pro odvětví vína, jakož i identifikaci elektronických prostředků na obalu nebo na etiketě k němu připojené a formu a uspořádání informací poskytovaných elektronickými prostředky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšení některých tržních pravidel a odvětvových podpůrných opatření v odvětví vína a aromatizovaných vinných výrobků, jakož i některých pravidel pro označování lihovin, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(55)

Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 251/2014, (EU) 2021/2115 a (EU) 2024/1143 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(56)

Aby měli producenti čas přizpůsobit se novým požadavkům týkajícím se označování výrobků z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu, měly by se tyto nové požadavky začít uplatňovat 18 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost. Je rovněž vhodné stanovit přechodná pravidla, která umožní, aby výrobky z révy vinné označené před uplatňováním nových požadavků byly nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

(57)

Datum použitelnosti ustanovení o maximální prahové hodnotě v hektarech osázených vinic, podle nichž jsou členské státy osvobozeny od povinnosti uplatňovat systém povolení pro výsadbu révy, by mělo být odloženo o 48 měsíců, aby byl poskytnut dostatek času na jeho zavedení v členských státech, jejichž plocha vinic je ke dni vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost větší než maximální prahová hodnota hektarů,

1)

V čl. 3 odst. 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

Článek 61 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 62 se mění takto:

4)

Článek 63 se mění takto:

5)

Článek 64 se mění takto:

6)

V článku 65 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Při uplatňování čl. 63 odst. 2 může členský stát zohlednit doporučení předložená uznanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína uvedenými v článcích 152, 156 a 157 tohoto nařízení, seskupeními producentů uvedených v článcích 32 a 33 nařízení (EU) 2024/1143 nebo jiným druhem profesních organizací uznaných na základě právních předpisů tohoto členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda uzavřená příslušnými zástupci stran v referenční zeměpisné oblasti.“

7)

Článek 66 se mění takto:

8)

Článek 67 se nahrazuje tímto:

9)

Článek 69 se nahrazuje tímto:

10)

Článek 119 se mění takto:

11)

V článku 122 se odstavec 1 mění takto:

12)

V čl. 167 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

13)

Článek 172b se nahrazuje tímto:

14)

Článek 216 se mění takto:

15)

V části II přílohy VII se do uvozujících vět vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Výrobky z révy vinné druhů uvedených v bodech 4 a 8 lze získat druhotným kvašením dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín uvedených v bodě 1.

Výrobky z révy vinné druhů uvedených v bodech 7 a 9 lze získat přidáním oxidu uhličitého k dealkoholizovaným nebo částečně dealkoholizovaným vínům uvedeným v bodě 1.“

1)

V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

2)

V článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

3)

V článku 6a se doplňuje nový odstavec, který zní:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

5)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

6)

V části B přílohy II se bod 8 nahrazuje tímto:

7)

V příloze II části B se bod 9 nahrazuje tímto:

8)

V příloze II části B se bod 12 nahrazuje tímto:

1)

V článku 45 se písmeno d) nahrazuje tímto:

2)

V článku 58 se odstavec 1 mění takto:

3)

Článek 59 se mění takto:

1)

Druhý pododstavec se zrušuje.

2)

Čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Zemědělské produkty, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením a které byly označeny před 14. květnem 2026, mohou být nadále uváděny na trh, aniž by byla splněna povinnost uvést jméno producenta nebo název hospodářského subjektu ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení, dokud nedojde k vyčerpání stávajících zásob.“