(EU) 2026/440Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/440 ze dne 24. února 2026, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o výpočet příspěvků některých institucí, zrušení ukazatele rizika a úpravy postupu

(1)

Obezřetnostní rámec pro investiční podniky zavedený směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (2) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (3) vyžaduje určité změny nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (4). Směrnice (EU) 2019/2034 změnila zejména definici investičních podniků stanovenou ve směrnici 2014/59/EU. Je proto nezbytné odpovídajícím způsobem změnit definici investičních podniků stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. Pozměněná definice by měla zachovat výjimky stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. Vzhledem k tomu, že investiční podniky, které mají povolení k provozování mnohostranného obchodního systému, aniž by zároveň vykonávaly činnosti 3 nebo 6 související s rizikem uvedené v oddíle A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5), již nespadají do působnosti pozměněné definice stanovené ve směrnici 2014/59/EU, odpovídající výjimka v čl. 3 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 se stala zastaralou a měla by být zrušena. Naproti tomu vyloučení některých nízkorizikových investičních podniků, na které se vztahuje čl. 96 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (6), zůstává nezbytné pro zachování původní oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. Vzhledem k tomu, že článek 96 nařízení (EU) č. 575/2013 přestal od 1. ledna 2026 platit, mělo by nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 zahrnovat věcná kritéria uvedeného ustanovení. Členské státy si ponechávají pravomoc stanovit úpravu podle rizikového profilu pro uvedené vyloučené investiční podniky, které mají povinnost platit příspěvky předem podle čl. 103 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, ale jsou oprávněny vykonávat pouze omezené služby a činnosti a nevztahují se na ně určité kapitálové požadavky a požadavky na likviditu, aby nedošlo k jejich nepřiměřenému zatížení. Tyto investiční podniky by proto měly být i nadále vyloučeny z oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63.

(2)

Směrnice (EU) 2019/2034 zavedla novou definici příslušného orgánu pověřeného dohledem nad investičními podniky podléhajícími obezřetnostnímu rámci stanovenému v uvedené směrnici a v nařízení (EU) 2019/2033. Definice příslušného orgánu v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 by proto měla být změněna tak, aby zahrnovala oba příslušné orgány, které jsou v příslušných případech pověřeny dohledem nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky.

(3)

Vzhledem k obezřetnostnímu rámci zavedenému směrnicí (EU) 2019/2034 a nařízením (EU) 2019/2033 se na investiční podniky, jejichž celková konsolidovaná aktiva jsou nižší než určité prahové hodnoty, v zásadě již nevztahují kapitálové požadavky a požadavky na likviditu stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a nařízení (EU) č. 575/2013 a související oznamovací povinnosti. V důsledku toho se na tyto investiční podniky již nevztahuje řada parametrů pro úpravu podle rizikového profilu stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které z těchto požadavků vycházejí. Tyto investiční podniky, na které se vztahuje povinnost přispívat do mechanismů financování k řešení krizí podle čl. 103 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, mají obecně nižší rizikový profil a jsou méně systémové než větší investiční podniky a je u nich menší pravděpodobnost, že se dostanou do procesu řešení krize, neboť se na ně vztahuje požadavek na fixní režijní náklady, který by jim měl v případě úpadku umožnit likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení. V souladu se zásadou proporcionality by se proto na tyto investiční podniky měl vztahovat zjednodušený výpočet jejich příspěvků do mechanismů financování k řešení krizí. Je vhodné, aby se na tyto investiční podniky vztahovala pouze metoda úpravy podle rizikového profilu založená na jejich velikosti (základní roční příspěvek). Aby se zajistilo, že tyto investiční podniky nebudou znevýhodněny ve srovnání s tím, jak by s nimi bylo zacházeno podle metodiky platné pro všechny instituce, měly by mít tyto investiční podniky možnost požádat o uplatnění dodatečné úpravy podle rizikového profilu na základě rizikových faktorů, pokud by uplatnění takové metodiky vedlo k nižší částce příspěvku. Aby mohly orgány příslušné k řešení krize určit, která metodika vede k nižšímu příspěvku, měly by investiční podniky v takových případech poskytnout orgánům příslušným k řešení krize potřebné informace. Tato změna by se neměla týkat malých investičních podniků, které v současné době podléhají režimu paušálních částek stanovenému v článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, který by se měl i nadále vztahovat na investiční podniky spadající do oblasti působnosti uvedeného článku. To je odůvodněno velmi malou velikostí těchto investičních podniků, což znamená nižší pravděpodobnost, že se dostanou do procesu řešení krize, a omezený dopad na finanční stabilitu a na mechanismy financování k řešení krizí v případě, že dojde k řešení krize.

(4)

Podle obezřetnostního rámce zavedeného směrnicí (EU) 2019/2034 a nařízením (EU) 2019/2033 se však příslušné orgány mohou za určitých podmínek rozhodnout, že uplatní obezřetnostní požadavky stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v nařízení (EU) č. 575/2013 také na některé investiční podniky, které v zásadě těmto požadavkům nepodléhají, pokud tyto investiční podniky představují vyšší riziko, nebo že investičním podnikům umožní tyto obezřetnostní požadavky uplatnit. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 by mělo tuto flexibilitu zohlednit a v těchto případech by metoda výpočtu příspěvků měla odrážet obezřetnostní zacházení s těmito investičními podniky. V takových případech by se na dotčené investiční podniky již neměl vztahovat pouze základní roční příspěvek, ale také dodatečná úprava podle rizikového profilu na základě rizikových faktorů.

(5)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (8) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1174 (9) rozsáhle změnily minimální požadavek na vlastní kapitál a způsobilé závazky (MREL) stanovený ve směrnici 2014/59/EU. V důsledku těchto změn má být MREL, původně chápaný jako obecný požadavek vztahující se na všechny instituce, přizpůsoben každé jednotlivé instituci v závislosti na konkrétní strategii řešení krize zvolené pro tuto instituci nebo skupinu, jejíž je instituce součástí. Subjekty v likvidaci již nepodléhají MREL a v případě skupin mohou instituce podléhat nebo nepodléhat MREL v závislosti na tom, zda jsou subjekty v likvidaci nebo subjekty řešící krizi. Kromě toho se MREL má skládat z různých finančních nástrojů a má být kalibrován odlišně (externí nebo interní MREL) v závislosti na tom, zda je instituce subjektem představujícím vstupní bod řešení krize skupiny, či nikoli. V důsledku toho ukazatel rizika „kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec MREL“ stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 jako součást souboru ukazatelů rizik „riziková expozice“, který byl navržen pro MREL jednotně použitelný na všechny instituce, již není vhodný k tomu, aby byl použit na všechny instituce za účelem úpravy příspěvků těchto institucí úměrně jejich rizikovým profilům. Zejména by tento ukazatel rizika mohl znevýhodnit subjekty v likvidaci, neboť se na ně nevztahuje MREL. Soubor ukazatelů rizik „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, který mimo jiné stanoví ukazatel rizika „způsobilost k řešení krize“, vhodněji zohledňuje MREL pro všechny instituce. Ukazatel rizika „kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec MREL“ v souboru ukazatelů „riziková expozice“ a související ustanovení a odkazy by proto měly být zrušeny.

(6)

Je vhodné zachovat stejnou relativní váhu každého ze tří zbývajících ukazatelů rizika v souboru ukazatelů „riziková expozice“, které by měly být po zrušení ukazatele rizika „kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec MREL“ přepočítány tak, aby součet každého z nich činil 1.

(7)

Praktické zkušenosti s výběrem příspěvků v počátečním období, během něhož měly mechanismy financování k řešení krizí dosáhnout cílové úrovně, ukázaly, že je nezbytné stanovit časové omezení možnosti požadovat úpravu nebo opravu informací předložených orgánům příslušným k řešení krize, aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost. Tato lhůta by měla začít dnem, kdy je rozhodnutí o ročním příspěvku oznámeno instituci, a měla by skončit 31. ledna roku následujícího po čtvrtém příspěvkovém období po příspěvkovém období, v němž bylo oznámení učiněno. V zájmu právní jistoty by tato lhůta neměla být přerušována.

(8)

Aby byla zajištěna právní jistota pro příspěvková období předcházející příspěvkovému období 2026, mělo by se na žádosti o úpravu nebo opravu informací předložených za účelem výpočtu ročních příspěvků vztahovat přechodné časové omezení. Proto by takové žádosti týkající se příspěvkových období, pro něž bylo rozhodnutí o stanovení ročního příspěvku oznámeno před příspěvkovým obdobím 2026, měly být přípustné pouze do 31. ledna 2031. Toto přechodné časové omezení by nemělo být přerušováno.

(9)

(10)

Je nezbytné zabránit právní nejistotě, pokud jde o povinnosti podávat informace a výpočet příspěvků do vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 platí, že pokud informace vyžadované v souvislosti s některým ukazatelem nejsou pro daný referenční rok zahrnuty do použitelných požadavků na oznamování orgánům dohledu, daný ukazatel rizika se nepoužije, dokud nezačne být daný požadavek na oznamování orgánům dohledu použitelný. Některé informace požadované pro ukazatel rizika „kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec MREL“ začaly být od 28. června 2021 součástí použitelných požadavků na oznamování orgánům dohledu. Rozsáhlé změny MREL však znemožnily shromažďovat jednotné informace potřebné pro použití ukazatele, což brání jeho praktickému jednotnému uplatňování. Aby byl rychle zajištěn soulad mezi právním a faktickým stavem a aby se předešlo zátěži spojené s vykazováním ukazatele rizika MREL, mělo by se zrušení tohoto ukazatele rizika uplatnit na příspěvkové období 2026 a dále, tj. od 1. ledna 2026.

(11)

V zájmu zajištění zjednodušení a co nejrychlejší minimalizace zátěže spojené s oznamováním pro orgány příslušné k řešení krize, Evropský orgán pro bankovnictví a instituce by se změny týkající se zrušení jmenovatele ukazatele „mezibankovní úvěry a vklady“, který se ukázal jako nadbytečný, měly uplatnit na příspěvkové období 2026 a dále, tj. od 1. ledna 2026.

(12)

Aby bylo zajištěno jasné a předvídatelné uplatňování časových omezení pro žádosti o úpravu nebo opravu informací předložených pro výpočet ročních příspěvků, měla by se tato časová omezení uplatnit na příspěvkové období 2026 a dále, tj. od 1. ledna 2026. Přechodné časové omezení, které stanoví konečný termín 31. ledna 2031, by se mělo vztahovat na žádosti týkající se příspěvkových období předcházejících příspěvkovému období 2026.

(13)

Aby měly orgány příslušné k řešení krize dostatek času na přizpůsobení svých systémů a postupů shromažďování údajů, měly by se změny týkající se provádění nové metodiky výpočtu příspěvků investičních podniků a související povinnosti orgánů dohledu informovat orgány příslušné k řešení krize použít pro příspěvkové období 2027 a dále, tj. od 1. ledna 2027.

(14)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

Článek 6 se mění takto:

3)

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

4)

V článku 8 se zrušuje odstavec 2.

5)

Vkládá se nový článek 11a, který zní:

(*2)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2033/oj).“;"

()  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2033/oj).“;

6)

Článek 14 se mění takto:

7)

Článek 15 se zrušuje.

8)

V článku 17 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

9)

V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

10)

V článku 20 se doplňuje nový odstavec 10, který zní:

11)

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

a)

ustanovení čl. 1 bodů 5 a 9 použijí ode dne 1. ledna 2027;

b)

ustanovení čl. 1 bodu 10 použije ode dne 6. června 2026