(EU) 2026/316Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/316 ze dne 12. února 2026 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu

(1)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. listopadu 2024 podaly společnosti INEOS Styrolution Switzerland SA, Versalis SpA a Trinseo Europe GmbH (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/412 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 18. července 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Společnost Chimei Corporation poukázala na zjevné rozpory mezi údaji o nákladech v jednotlivých zveřejněných souborech údajů, avšak tento problém se stal bezpředmětným po přepočtu dumpingového rozpětí této strany ve fázi poskytnutí konečných informací. Společnosti LG Chem, Ltd a Lotte Chemical Corporation předložily připomínky k metodice použité pro výpočet dumpingového rozpětí, které byly po poskytnutí prozatímních informací zopakovány. Jelikož se tyto připomínky netýkaly přímo přesnosti výpočtu, nebyly v prozatímní fázi řešeny a jsou podrobněji popsány v následujícím 44. až 108. bodě odůvodnění.

(5)

Dne 18. srpna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic (dále též „ABS“) pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1739 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podalo několik stran písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení. Těmito stranami byli:

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení se společnostmi LG Chem, Lotte, Chimei Corporation, Formosa Chemicals & Fibre Corporation, Ineos a Trinseo a s koalicí. Žádná strana nepožádala o slyšení u úředníka pro slyšení.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz ABS pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Všichni čtyři vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, výrobní odvětví Unie, dva spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení (společnosti Biesterfeld a Interpolimeri), jeden uživatel (společnost LEGO) a Koalice pro otevřený a konkurenceschopný trh EU s ABS předložili vyjádření k poskytnutí konečných informací. Jejich připomínky a tvrzení jsou zohledněny v příslušných částech tohoto nařízení.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Byla uspořádána slyšení se společnostmi LG Chem, Lotte, výrobním odvětvím Unie, společností LEGO a s koalicí.

(12)

Jak je podrobně uvedeno v příslušných částech tohoto nařízení, Komise některé připomínky a tvrzení předložené stranami po poskytnutí informací přijala. Komise proto všechny zúčastněné strany informovala o revizích nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě měla v úmyslu uložit konečná antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta k podání připomínek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

(13)

Společnosti LG Chem, Lotte, výrobní odvětví Unie a společnosti Biesterfeld a Interpolimeri předložily připomínky k poskytnutí dodatečných konečných informací. Tyto připomínky a tvrzení jsou řešeny v příslušných částech tohoto nařízení.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k zahájení, potvrzuje se 6. až 16. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, potvrzuje se 17. až 27. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise obdržela žádost jednoho vyvážejícího výrobce v Koreji, který nebyl zařazen do vzorku, společnosti INEOS Styrolution Korea Ltd., o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Vzhledem ke složitosti případu a pracovnímu zatížení spojenému s šetřením se však Komise domnívala, že jakákoli individuální zjišťování by byla nepřiměřeně zatěžující a ohrozila by včasné dokončení šetření ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádost o individuální zjišťování předložená společností INEOS Styrolution Korea Ltd. byla proto zamítnuta.

(17)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a korejská vláda zopakovaly své připomínky ohledně výjimečné povahy let 2020 a 2021 s ohledem na zjištění týkající se újmy. Společnost LEGO tvrdila, že pokud by Komise postupovala podle své praxe a omezila posuzované období na období šetření a tři předchozí roky, neexistovala by příčinná souvislost mezi dovozem z Tchaj-wanu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(18)

Jelikož se tyto připomínky týkaly především předběžných zjištění o újmě a příčinné souvislosti, byly řešeny v oddíle 4 (147. a 148. bod odůvodnění) a 5 (152. až 155. bod odůvodnění) tohoto nařízení.

(19)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně období šetření a posuzovaného období, potvrzuje se 6. až 16. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost LG Chem, podporovaná vládou Korejské republiky, připomněla, že v prozatímním nařízení Komise potvrdila, že suchý prášek, polotovar obsahující všechny tři hlavní monomery, avšak s vysokým obsahem butadienu, nebyl zahrnut do předmětu tohoto šetření. Společnost trvala na tom, že pokud se to neodrazí v definici dotčeného výrobku, mohla by se opatření neúmyslně vztahovat i na dovoz suchého prášku.

(21)

Komise je toho názoru, že suchý prášek by neměl být zařazen do kódu KN 3903 30 00 , a proto by se riziko, které společnost vnímá, nemělo naplnit.

(22)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte s podporou korejské vlády tvrdila, že Komise chybně zahrnula do zjišťování dumpingu typy výrobků s obsahem ABS vyšším než 50 %, ačkoli uvedený kód KN zahrnoval pouze výrobky s obsahem ABS vyšším než 95 %. Společnost Lotte předložila rozhodnutí o sazebním zařazení vydané korejskými celními orgány v roce 2017 týkající se výrobku obsahujícího [50–70] % ABS, aby prokázala, že typy výrobků obsahující více než 50 %, ale méně než 95 % ABS by měly být zařazeny pod kód HS 3903 90 (Ostatní).

(23)

Komise připomněla, že rozsah tohoto šetření je dán definicí výrobku, který je předmětem šetření. Definice výrobku v oddíle 2 oznámení o zahájení zahrnovala „čisté ABS“ i výrobky s obsahem ABS vyšším než 50 %. Tyto výrobky byly vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Unie správně vykázány a Komisí prošetřeny.

(24)

Komise dále uvedla, že připomínka společnosti Lotte a korejské vlády, že kód KN uvedený v oznámení o zahájení a v prozatímním nařízení se vztahuje pouze na výrobky s obsahem ABS vyšším než 95 %, není správná. Neexistují žádné technické ani právní důvody pro vyloučení směsí obsahujících více než 50 % ABS a méně než 95 % ABS z uvedeného kódu KN. Takové výrobky nelze zařadit pouze na základě uplatnění poznámky 1 ke kapitole 39 kombinované nomenklatury (5), protože se nejedná o izolované výrobky, ale o směsi s jiným polymerem. Proto je pro zařazení ABS smíšeného s jiným polymerem třeba použít také poznámku 4 ke kapitole 39, přičemž se bere v úvahu, který polymer ve směsi hmotnostně převažuje. Výrobky s obsahem ABS vyšším než 50 % by proto měly být zařazeny pod kód KN 3903 30 00 , protože ABS ve směsi převažuje. Zařazení pod kód KN 3903 90 00 je vyloučeno, protože do této položky patří směsi ABS s některými jinými polymery ze skupiny styrenů, pokud tyto jiné polymery ve směsi převažují.

(25)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Lotte, podporovaná vládou Korejské republiky, trvala na tom, že výrobky obsahující více než 50 %, ale méně než 95 % ABS by měly být zařazeny pod kód HS 3903 90 , a nikoli pod kód HS 3903 30 . Společnost argumentovala tím, že Komise se sice opírala o poznámku 4 ke kapitole 39, ale opomněla poznámky k položkám kapitoly 39. Na podporu svého názoru, že výrobky obsahující více než 50 %, ale méně než 95 % ABS by měly být zařazeny pod kód HS 3903 90 , předložila společnost interní rozhodnutí o zařazení, rozhodnutí o zařazení vydaná korejskými a americkými celními orgány a dokumenty o zařazení vydané Světovou celní organizací (Všeobecná pravidla pro výklad harmonizovaného systému, vysvětlující poznámka ke kapitole 39).

(26)

Komise poznamenala, že pro správné zařazení směsí ABS s jinými polymery je nutné nezaměňovat a) řetězcovou strukturu kopolymeru ABS posuzovaného samostatně, který v případě směsi netvoří celý výrobek, a b) směs ABS a jiného polymeru, např. polykarbonátu („PC“), která tvoří celý výrobek. Hypotetická směs ABS a PC (ABS/PC) nemůže být zařazena samostatně podle poznámky 1 ke kapitole 39, protože ABS není samostatný výrobek, ale je smíchán s jiným polymerem. Na základě výše uvedeného příkladu je tedy výrobkem, který má být zařazen, směs ABS/PC.

(27)

Pro zařazení směsi ABS/PC je třeba použít poznámku 4 ke kapitole 39 a zvážit, který polymer má v směsi větší hmotnostní podíl.

(28)

Tato poznámka zní: „Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru. Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů, blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a  směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně . Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.“ (zdůraznění přidáno).

(29)

Jelikož ve směsi použité v příkladu (ABS/PC) převládá ABS, směs se zařazuje pod kód HS 3903 30 .

(30)

V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že poznámka 1 k položkám kapitoly 39 jasně stanoví, kdy by měl být použit kód HS 3903 90 : „chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené ‚Ostatní‘ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty v jiné položce “ (zdůraznění přidáno). V případě směsi ABS s jiným polymerem nelze stanovit příslušné celní zařazení pouze na základě pravidla stanoveného v poznámce 1 k položkám kapitoly 39, aniž by byla zohledněna poznámka 4 ke kapitole 39. Jelikož směs s převahou ABS spadá podle poznámky 4 ke kapitole 39 pod kód HS 3903 30 , pravidlo stanovené v poznámce 1 k položkám kapitoly 39 se v kontextu směsi ABS s jiným polymerem stává bezpředmětným.

(31)

Komise proto zamítla tvrzení společnosti Lotte a korejské vlády uvedená v 25. bodě odůvodnění.

(32)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Chimei a LEGO zopakovaly svou žádost týkající se vynětí ABS s hmotnostní bilancí (6) z oblasti působnosti šetření. Společnost Chimei zaměřila svá tvrzení na ABS vyráběné z biologických vstupních surovin. Uvedla, že ABS s hmotnostní bilancí jsou jedinečné udržitelné výrobky, které nelze nahradit obecnými ABS, že mají výrazně nižší uhlíkovou stopu než obecné ABS, které se získávají z fosilních paliv, že jsou certifikovány prostřednictvím platformy ISCC PLUS (7) a že jejich nabídka je omezená. Společnost LEGO omezila svou žádost o vynětí ABS s (udržitelným) obsahem s hmotnostní bilancí vyšším než 50 % z oblasti působnosti šetření, protože k nákupu udržitelného materiálu se zavazuje pouze několik uživatelů, v důsledku čehož se jedná o samostatný segment trhu, který nekonkuruje obecným (fosilním) ABS vzhledem ke své mnohem vyšší ceně a odlišným přínosům pro udržitelnost. Společnost LEGO zopakovala, že pokud by ABS s hmotnostní bilancí nebyly vyňaty z oblasti působnosti tohoto šetření, měla by Komise alternativně vybírat clo pouze z hodnoty nezahrnující tzv. zelenou přirážku (příplatek k ceně odrážející použití udržitelných vstupních surovin) nebo uložit zvláštní cla. Nakonec společnost LEGO požádala Komisi, aby sdělila, jakým způsobem byl zohledněn obsah s hmotnostní bilancí pro účely srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou a výpočtu rozpětí újmy.

(33)

Pokud jde o dostupnost ABS s hmotnostní bilancí na trhu Unie, Komise shledala, že se vyrábějí i v Unii, a to především ze vstupních surovin získaných chemickou nebo mechanickou recyklací oběhového výrobku. Komise dále zjistila, že nabídka ABS s hmotnostní bilancí ze strany výrobců v Unii je významná, tj. uložení opatření na ABS s hmotnostní bilancí nepovede k nedostatku nabídky. Výrobní odvětví Unie totiž dodává společnosti LEGO nezanedbatelná množství ABS s hmotnostní bilancí.

(34)

Pokud jde o žádost o omezení antidumpingového cla pouze na hodnotu nezahrnující zelenou přirážku, Komise uvedla, že společnost LEGO nezveřejňuje ceny a cenové vzorce dohodnuté se svými dodavateli. Hodnotu zelené přirážky nelze určit ani z veřejně dostupných zdrojů, ani z dokladů, které se používají při celním odbavení. Z tohoto důvodu nelze zelenou přirážku vyloučit z hodnoty, z níž se vybírá antidumpingové clo. Kromě toho, jak je uvedeno v 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ABS představují méně než 4 % celkových nákladů společnosti LEGO při výrobě konečného výrobku a společnost trvale dosahuje zisků vyšších než 20 %. Komise proto neshledala žádné přesvědčivé důvody spojené se zájmem Unie k tomu, aby se odchýlila od praxe ukládání antidumpingových opatření ve formě valorického cla.

(35)

Vliv recyklovaných nebo biologických vstupních surovin na náklady nebo cenu ABS se nakonec projevil v definici typů výrobků, která se použila pro srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, jakož i pro stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou. Ačkoli se úroveň obsahu s hmotnostní bilancí neodrážela v definici těchto typů výrobků, byla pro účely spravedlivého srovnání zohledněna v případě druhů ABS s nadprůměrným obsahem s hmotnostní bilancí formou úpravy ceny.

(36)

Proto byly žádosti o vynětí z oblasti působnosti tohoto šetření a tvrzení týkající se ABS s hmotnostní bilancí zamítnuty.

(37)

Po poskytnutí konečných informací společnost LEGO zopakovala, že antidumpingové clo by nemělo být uplatňováno na obsah dovážených ABS s hmotnostní bilancí. Společnost opět navrhla metodiku, jak by celní orgány mohly stanovit hodnotu antidumpingového cla, pokud by byl obsah s hmotnostní bilancí vyloučen. Aby bylo vyloučení obsahu s hmotnostní bilancí proveditelné, společnost nabídla, že v budoucnu bude od svých dodavatelů požadovat fakturaci, která rozlišuje mezi zelenou přirážkou a zbytkem dovozní ceny.

(38)

Vzhledem k tomu, že ABS s hmotnostní bilancí jasně spadají do definice dotčeného výrobku uvedené v 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise poznamenala, že vyloučení obsahu s hmotnostní bilancí z použití antidumpingového cla musí být v první řadě odůvodněno zájmy Unie. Proveditelnost by byla zvážena pouze v případě, že by existovaly důvody pro vyloučení na základě zájmu Unie. V této souvislosti Komise připomněla své závěry uvedené v 234. a 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Antidumpingové clo ve výši 10 % na dovoz ABS společností LEGO z Koreje a Tchaj-wanu v období šetření by ve skutečnosti vedlo pouze ke snížení zisku společnosti, které by bylo patrné pouze za desetinnou čárkou.

(39)

Komise proto potvrdila zamítnutí žádosti společnosti LEGO, aby se antidumpingové clo vztahovalo pouze na obsah ABS nepocházející z udržitelných zdrojů.

(40)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala společnost Chimei svou žádost týkající se vynětí ABS zpomalujících hoření z oblasti působnosti šetření. Tvrdila, že ABS zpomalující hoření mají jiné základní vlastnosti než ABS pro všeobecné použití. Společnost Lotte ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací rovněž uvedla, že uložení opatření na ABS zpomalující hoření by mělo negativní dopad na dodávky v Unii, neboť ABS zpomalující hoření se v Unii vyrábějí pouze v malých množstvích. Společnost Lotte však výslovně nepožádala o vynětí ABS zpomalujících hoření z oblasti působnosti tohoto šetření.

(41)

Společnost Chimei neposkytla na podporu svých tvrzení žádné relevantní odůvodnění. Je samozřejmé, že ABS zpomalující hoření mají v porovnání s ABS pro všeobecné použití odlišné vlastnosti. ABS zpomalující hoření se však vyrábějí i v Unii. Základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti ABS zpomalujících hoření vyvážených do Unie společností Chimei a dalšími vyvážejícími výrobci jsou srovnatelné s ABS zpomalujícími hoření vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Unie.

(42)

Pokud by poptávka po ABS zpomalujících hoření v Unii nadále rostla, mohli by výrobci v Unii zvýšit výrobu tohoto druhu. Úroveň současných cel navíc nebrání uživatelům ABS zpomalujících hoření v tom, aby je nadále odebírali z dotčených zemí.

(43)

Komise proto potvrdila zamítnutí této žádosti o vynětí z oblasti působnosti šetření.

(44)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací poukázalo na to, že u korejských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla zjištěná rozpětí újmy výrazně vyšší než příslušná dumpingová rozpětí, a vyjádřilo názor, že tento rozdíl lze přinejmenším částečně přičíst metodice, kterou Komise použila při výpočtu běžné hodnoty. Výrobní odvětví Unie konkrétně tvrdilo, že:

(45)

Výrobní odvětví Unie si vyžádalo poskytnutí podrobnějších informací o metodice použité pro výpočet běžné hodnoty, aby mohlo svá tvrzení dále podpořit.

(46)

Komise měla za to, že z výrazného rozdílu mezi rozpětími újmy a dumpingovými rozpětími korejských výrobců zařazených do vzorku nelze vyvozovat žádné závěry, neboť tato rozpětí se v souladu se základním nařízením stanovují na základě odlišných metodik.

(47)

Komise navíc připomněla, že v případě obou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vycházela její zjištění z údajů ověřených na místě.

(48)

Pokud jde konkrétně o písmeno a), měla Komise za to, že skutečnost, že petrochemický sektor společnosti LG byl během období šetření mírně neziskový, nevylučuje a dokonce ani nečiní nepravděpodobným, že většina domácího prodeje výrobků ABS od korejských výrobců zařazených do vzorku byla zisková.

(49)

Pokud jde o písmeno b), Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie nevysvětlilo, jak by struktura PCN mohla „přisuzovat příliš velkou míru určitých vlastností některým korejským výrobkům z ABS“, které vlastnosti to měly být, jak by ovlivnily jejich běžnou hodnotu a proč by nebylo vhodné je zohlednit.

(50)

Pokud jde o písmeno c), Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie nepředložilo žádné důkazy na podporu svých tvrzení o možné zvláštní situaci na trhu ani předpokládaných důvodech, které k ní vedly.

(51)

Celkově měla Komise za to, že argumenty, kterými výrobní odvětví Unie zpochybnilo výpočet běžné hodnoty, buď nejsou podloženy skutkovými okolnostmi daného případu, nebo jsou zcela neopodstatněné, a proto byly zamítnuty.

(52)

Pokud jde o požadavek na zveřejnění podrobnějších informací o příslušné metodice, Komise konstatovala, že tato metodika jako taková byla plně zveřejněna. Údaje, na které byla tato metodika použita, tj. údaje o prodeji a nákladech korejských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, však byly v celém rozsahu důvěrné, a proto nemohly být poskytnuty jiným stranám. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(53)

Společnost Lotte ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že výpočet běžné hodnoty provedený Komisí obsahuje řadu chyb, a požadovala změny. Konkrétně společnost Lotte tvrdila, že:

(54)

Pokud jde o písmeno a), Komise toto tvrzení zamítla. Komise neshledala žádné důvody pro revizi metodiky použité při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů, která nezahrnovala náklady na dopravu. Podrobnější informace o těchto úpravách byly uvedeny v konkrétním sdělení společnosti Lotte.

(55)

Pokud jde o písmeno b), Komise zamítla tvrzení, že výše uvedené dividendy by měly být zohledněny v prodejních, režijních a správních nákladech, neboť měla za to, že společnost Lotte neprokázala, že souvisely s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Komise však z podobných důvodů měla za to, že by měla být vyloučena i další položka, včetně té, kterou uvedla společnost, a odpovídajícím způsobem upravila svůj výpočet prodejních, režijních a správních nákladů. Podrobnější informace o těchto úpravách byly uvedeny v konkrétním sdělení společnosti Lotte.

(56)

Po poskytnutí konečných informací společnost Lotte tvrdila, že Komise nesprávně vyloučila některé položky z nákladů na prodej, správu a administrativu. Komise tato tvrzení zčásti akceptovala a výpočet prodejních, režijních a správních nákladů odpovídajícím způsobem revidovala. Pokud jde o ostatní položky vyloučené Komisí, společnost neposkytla dostatečné důkazy potvrzující, že tyto náklady by měly být spojeny s vnitrostátním prodejem dotčeného výrobku, a proto Komise zbývající část námitek zamítla. Vzhledem k důvěrnému charakteru těchto nákladů byly podrobnější informace uvedeny v konkrétním poskytnutí dodatečných informací společnosti Lotte.

(57)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Lotte poukázala na chybu ve výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů, která měla vliv na její dumpingové rozpětí. Komise uznala, že v důsledku administrativní chyby nebyly některé prodejní, režijní a správní náklady vyloučeny, a opravila výpočet dumpingového rozpětí pro společnost Lotte. Opravená rozpětí byla uvedena v poznámce ke spisu.

(58)

Společnost LG ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že výpočet vývozní ceny provedený Komisí obsahuje chyby. Konkrétně společnost LG tvrdila, že Komise nadhodnotila zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, použitý při početním zjišťování vývozní ceny. Společnost LG měla za to, že zisk na úrovni [9 % – 12 %] se jeví jako příliš vysoký v porovnání s průměrnými zisky dosahovanými obchodníky na trhu s ABS a že cena, která by z takového zisku vyplývala, neodráží skutečné tržní podmínky. Korejská vláda vyjádřila tyto obavy také ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací.

(59)

Komise nejprve konstatovala, že společnost LG Chem a korejská vláda nedoložily své tvrzení, že zisk dovozce, který není ve spojení, stanovený v poskytnutí prozatímních informací neodráží průměr v daném odvětví. Strany rovněž nepředložily žádné alternativní údaje, které by mohly být použity ke stanovení výše takového zisku. Za druhé, zisk dovozce, který není ve spojení, který použila Komise, byl stanoven jako vážený průměr zisku dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří poskytli smysluplné odpovědi na příslušný dotazník. Komise tudíž tvrzení společnosti LG Chem a korejské vlády zamítla.

(60)

Po poskytnutí konečných informací dva dovozci, kteří nejsou ve spojení (Biesterfeld a Interpolimeri), i společnost LG Chem tvrdili, že Komise použila zisk dovozce, který není ve spojení, přesahující průměr v odvětví a že vycházela z nesprávného výkladu údajů poskytnutých spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení. Společnost LG Chem se ve své argumentaci opírala o neveřejnou verzi odpovědí dovozců na dotazník. Společnost Biesterfeld tvrdila, že její čisté ziskové rozpětí dosáhlo v období šetření pouze 2–5 %. Společnost zopakovala, že zisk uvedený v odpovědi na dotazník představoval hrubé rozpětí a že pro výpočet čistého zisku měla Komise zohlednit informace uvedené v jiné části dotazníku. Společnost Interpolimeri připomněla, že její skutečné ziskové rozpětí činilo pouze 1,5–4 %.

(61)

Kromě toho společnost LG Chem odkázala na nedávné šetření týkající se dovozu mastných kyselin pocházejících z Indonésie (8), v němž Komise použila zisk z dřívějšího šetření zaměřeného na výrobek chemického průmyslu, konkrétně zisk stanovený na úrovni 6,89 % v antidumpingovém šetření týkajícího se dovozu některých polyvinylalkoholů („PVA“) pocházejících z Čínské lidové republiky („ČLR“) (9).

(62)

Komise vysvětlila, že vycházela ze zisku před zdaněním, který buď vykázali spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo který byl vypočítán na základě poskytnutých informací. Oba dovozci však nadále zpochybňovali stanovení váženého průměrného ziskového rozpětí Komisí. Zejména dovozce, který vykázal hrubé rozpětí, nadále zpochybňoval, zda Komise od vykázaného hrubého rozpětí odečetla všechny relevantní náklady na dovoz a náklady po dovozu. V této souvislosti Komise poznamenala, že společnost ve své odpovědi na dotazník poskytla protichůdné informace. Na jedné straně společnost tvrdila, že nákupní ceny již zahrnovaly určité dovozní náklady a dovozní cla. Na druhou stranu tvrdila, že všechny vykázané náklady na dovoz a náklady po dovozu měly být odečteny od hrubého rozpětí. S ohledem na připomínky dovozců a zjištěné problémy a vzhledem k tomu, že jejich údaje nebyly ověřeny, Komise dospěla k závěru, že ani tvrzení společností, ani výpočty Komise nelze spolehlivě potvrdit. S ohledem na výše uvedené se Komise rozhodla nepoužít údaje o ziskovosti dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(63)

Komise se následně rozhodla vycházet ze zisku zveřejněného v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu PVA z ČLR, který byl znovu použit v nedávném antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu mastných kyselin z Indonésie, jak rovněž navrhla společnost LG Chem. V této fázi a vzhledem k tomu, že nebylo možné použít ziskovost spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo toto ziskové rozpětí nejobjektivnějším dostupným základem pro stanovení uspokojivého odhadu tržní, a tudíž přiměřené vývozní ceny na základě podrobných údajů o prodeji výrobku stejné obecné kategorie, konkrétně výrobku chemického průmyslu.

(64)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací se společnost LG Chem, výrobní odvětví Unie a společnosti Biesterfeld a Interpolimeri vyjádřily k zisku dovozce, který není ve spojení.

(65)

Společnost Interpolimeri tvrdila, že poskytnutí dodatečných konečných informací nevysvětlilo, proč byly údaje společnosti Interpolimeri zamítnuty. Společnost předpokládala, že její údaje o ziskovosti nebyly použity, protože byly uvedeny pouze v důvěrné verzi odpovědi na dotazník. V tomto ohledu se společnost vzdala důvěrného zacházení s uvedeným ziskovým rozpětím.

(66)

Společnost Biesterfeld tvrdila, že rozpory popsané v 62. bodě odůvodnění byly vyjasněny v jejích vyjádřeních po poskytnutí prozatímních a konečných informací, kde objasnila, že vykázaný zisk představuje hrubé rozpětí a že čisté ziskové rozpětí bylo vykázáno v jiné části odpovědi na dotazník.

(67)

Společnost LG Chem uvedla, že na základě dohody mezi právními zástupci měla přístup k důvěrným informacím předloženým společnostmi Biesterfeld a Interpolimeri. V této souvislosti podpořila argumenty předložené společnostmi, jak je podrobně uvedeno v 65. a 66. bodě odůvodnění. Kromě toho tato strana tvrdila, že Komise nesprávně pochopila její odkaz na zisk dovozce, který není ve spojení, z šetření týkajícího se PVA. Společnost uvedla, že pouze odkazovala na zisk použitý v tomto šetření, aby prokázala, že ziskové rozpětí použité Komisí při stanovení vývozní ceny bylo nepřiměřené a neodráželo průměrné ziskové rozpětí v chemickém průmyslu. Nakonec společnost argumentovala, že Komise nemůže ignorovat údaje dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, na základě svého záměrného rozhodnutí neověřovat odpovědi v dotazníku.

(68)

Výrobní odvětví Unie nesouhlasilo s rozhodnutím Komise nahradit zisk dovozce, který není ve spojení, ve výši [9–12] % ziskem stanoveným v šetření týkajícím se PVA. Odvětví nejprve poukázalo na to, že skutečnost, že informace dovozců nebyly ověřeny, automaticky neznamená, že jsou nesprávné nebo méně spolehlivé, jak dospěl k závěru Soud prvního stupně e ve věci T-299/05 (10). Zadruhé strana poznamenala, že žádný z obou dovozců nezveřejnil své finanční výkazy. Výrobní odvětví Unie však předložilo finanční výkazy dvou distributorů patřících do skupiny Biesterfeld, z nichž vyplývá, že jejich zisková rozpětí (11) se pohybovala v rozmezí ziskovosti původně stanoveném Komisí. Zatřetí, výrobní odvětví Unie tvrdilo, že původně stanovená ziskovost byla oprávněná vzhledem k nedostatečně účinné a upřímné spolupráci ze strany společností Biesterfeld a Interpolimeri, jakož i k neochotě spolupracovat ze strany dalších dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení (Koryfes a Snetor), kteří původně v odpovědi na dotazník pro výběr vzorku projevili ochotu poskytnout požadované údaje. Závěrem strana tvrdila, že ziskové rozpětí ve výši 6,89 % je zastaralé, protože vychází z období šetření týkajícího se PVA, které pokrývalo období od 1. července 2018 do 30. června 2019.

(69)

Pokud jde o tvrzení společnosti Interpolimeri, že Komise pouze z důvodu důvěrnosti neuznala její údaje o ziskovosti, Komise objasnila, že obě společnosti, Biesterfeld i Interpolimeri, ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zpochybnily použití svých údajů při stanovení váženého průměrného zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení. Komise následně přezkoumala své posouzení informací, které od společností obdržela. V poskytnutí dodatečných konečných informací se Komise skutečně zaměřila na rozpory v odpovědi společnosti Biesterfeld na dotazník. Vzhledem k tomu, že společnost Biesterfeld vykázala hrubé rozpětí a zpochybnila, zda Komise odečetla všechny relevantní náklady na dovoz a náklady po dovozu, aby dospěla k čistému zisku, Komise dospěla k závěru, že její odpověď na dotazník byla hlavním zdrojem údajně nepřiměřeného ziskového rozpětí. Na základě námitek společnosti Interpolimeri k poskytnutí konečných informací, v nichž společnost zpochybnila čisté rozpětí stanovené Komisí mimo jiné na základě jejích údajů, však Komise dále přezkoumala její odpověď na dotazník, aby zjistila příčinu problému, a zjistila několik nesrovnalostí. Vzhledem k důvěrnému charakteru příslušných informací Komise sdělila zjištěné nesrovnalosti jednotlivým společnostem individuálně. Stejně jako v případě společnosti Biesterfeld Komise dospěla k závěru, že zisk společnosti Interpolimeri nelze na základě údajů předložených společností spolehlivě stanovit, a proto jej musela zamítnout.

(70)

Komise nesouhlasila s tvrzením společnosti Biesterfeld, že rozpory byly vyjasněny v jejích připomínkách k poskytnutí prozatímních a konečných informací. V obou vyjádřeních společnost pouze uvedla, že vykázaný zisk odráží hrubé rozpětí a že skutečný čistý zisk by měl být na úrovni [2–5] %. V žádném z těchto vyjádření společnost neposkytla důkazy na podporu tohoto tvrzení ani podrobnější výpočet.

(71)

S ohledem na výše uvedené Komise potvrdila svůj závěr uvedený v 62. bodě odůvodnění ohledně tvrzení společností Biesterfeld, Interpolimeri a LG Chem uvedených v 65., 66. a 67. bodě odůvodnění.

(72)

Pokud jde o tvrzení týkající se použití nebo zamítnutí údajů z důvodu jejich neověření, Komise poznamenala, že při rozhodování o neověření odpovědí dovozců v dotazníku uplatnila svou pravomoc pro uvážení. Jak správně poznamenalo výrobní odvětví Unie, skutečnost, že informace nebyly ověřeny, neznamená automaticky, že jsou nesprávné nebo méně spolehlivé. Kromě toho jsou inspekce na místě určeny k ověření úplného a souvislého souboru údajů; nejedná se o zjišťování skutečností. Jak je vysvětleno v 62., 69. a 70. bodě odůvodnění, ani společnost Biesterfeld, ani společnost Interpolimeri Komisi nepředložily úplný a souvislý soubor údajů, který by umožnil stanovit, natož ověřit jasné a nesporné čisté ziskové rozpětí pro kteroukoli z těchto společností. Na základě předložených údajů se Komise pokusila toto rozpětí stanovit, ale obě společnosti výsledek zpochybnily. Zpočátku se údaje poskytnuté oběma dovozci jevily jako dostatečně úplné, vnitřně konzistentní a do značné míry podložené důkazy. Teprve na základě tvrzení společností, že Komise jejich údaje nesprávně pochopila a použila, se Komise rozhodla znovu přezkoumat jejich odpovědi v dotazníku. Toto dodatečné přezkoumání odhalilo prvky, na jejichž základě nebylo možné potvrdit výklad údajů ani ze strany společností, ani ze strany Komise.

(73)

Komise proto zamítla tvrzení společnosti LG Chem, že zamítnutí údajů dovozce bylo způsobeno záměrným rozhodnutím Komise neověřovat předložené informace.

(74)

Komise rovněž zamítla tvrzení výrobního odvětví Unie. Odvětví správně poukázalo na to, že údaje dovozců nelze jednoduše ignorovat, protože nebyly ověřeny. Rovněž poskytlo cenné příklady podporující tvrzení, že ziskové rozpětí ve výši [9–12] % není pro obchodní/distribuční společnost v chemickém průmyslu nepřiměřené. Komise ve skutečnosti identifikovala další dvě obchodní/distribuční společnosti skupiny Biesterfeld (12) s čistým ziskem přesahujícím 10 %. Tyto argumenty však nemohou zvrátit zjištění rozporů a nesrovnalostí v odpovědích společností na dotazník, která Komise učinila na základě jejich připomínek k poskytnutí konečných informací. Komise rovněž poznamenala, že rozhodnutí o tom, zda lze určité informace použít, není učiněno jako odměna za spolupráci dané strany nebo jako trest za její nedostatečnou spolupráci. Hlavním vodítkem je spolehlivost a přesnost těchto údajů.

(75)

Pokud jde o použití ziskového rozpětí stanoveného v šetření týkajícího se PVA, Komise poznamenala, že ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost LG Chem použila ziskové rozpětí ve výši 6,89 % jako příklad „výrazně nižšího zisku [rozpětí] použitého […] v jiných nedávných šetřeních týkajících se chemických výrobků“. Společnost LG Chem rovněž správně poznamenala, že „takováto výrazně nižší rozpětí byla použita i v případech, kdy dovozci nespolupracovali nebo kdy jediný spolupracující dovozce neposkytl údaje v nedůvěrné verzi“. S ohledem na tyto připomínky není jasné, proč by v situaci, kdy Komisi nebyl předložen spolehlivý údaj o čistém ziskovém rozpětí žádným ze spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, měl být zaujat jiný přístup. Vzhledem k problémům se ziskem vykázaným dvěma dovozci spolupracujícími v tomto šetření bylo přirozeně nejlepším náhradním ukazatelem ziskové rozpětí ze šetření týkajícího se dovozu PVA pocházejících z Čínské lidové republiky. Příslušné tvrzení společnosti LG Chem bylo proto zamítnuto.

(76)

Společnost Lotte ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že:

(77)

Pokud jde o písmeno a), Komise toto tvrzení zamítla s ohledem na to, že, jak je uvedeno v ověřovací zprávě, bylo toto alternativní přidělení předloženo v pozdní fázi inspekce na místě a Komise nemohla ověřit správnost údajů a metodiky výpočtu. Metodika, kterou společnost navrhla pro výpočet této úpravy, byla navíc i nadále obecná a společnost nebyla schopna poskytnout úpravu na základě typu nebo modelu. Další podrobnosti o důvodech zamítnutí žádosti byly uvedeny ve zvláštním poskytnutí informací společnosti Lotte, aby byla chráněna důvěrnost příslušných údajů.

(78)

Pokud jde o písmeno b), Komise shledala toto tvrzení částečně oprávněným a odpovídajícím způsobem upravila výpočet prodejních, režijních a správních nákladů společnosti LCHU. Další podrobnosti o úpravách byly uvedeny ve zvláštním poskytnutí informací společnosti Lotte, aby byla chráněna důvěrnost příslušných údajů.

(79)

Pokud jde o písmeno c), Komise shledala toto tvrzení oprávněným a upravila množství použité při výpočtu na množství vyvezené společností Lotte a použité jako vstupní surovina společností LCHU.

(80)

V důsledku výše uvedených změn Komise přepočítala vývozní cenu pro společnost Lotte.

(81)

Společnost Lotte ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací rovněž požádala o měsíční výpočet dumpingového rozpětí. Společnost Lotte tuto žádost odůvodnila tím, že ceny surovin během období šetření vzrostly, zatímco Komise ve svém posouzení běžného obchodního styku použila průměrné náklady. Podle společnosti Lotte to vedlo k tomu, že některé domácí prodeje, které byly v době, kdy se uskutečnily, ziskové, byly (nesprávně) shledány jako ztrátové. Aby společnost Lotte umožnila Komisi provedení výpočtu měsíčního dumpingového rozpětí, předložila revidovanou tabulku DMCOP a revidovanou tabulku G (PL) s měsíčními údaji a uvedla, že tyto tabulky vycházejí z informací obsažených v důkazu předloženém během inspekce na místě, a proto představují ověřené a přesné informace.

(82)

Komise již na počátku uvedla, že tento nárůst nákladů nebyl mimořádný a během období šetření se v průměru pohyboval pod 15 %. Komise navíc uvedla, že účelem inspekce na místě bylo ověřit informace uvedené v odpovědi na dotazník a že tyto informace nezahrnovaly údaje o měsíčních nákladech ani o měsíční ziskovosti. Účelem důkazů poskytnutých během této inspekce bylo podpořit ověření údajů z odpovědí na dotazník. Proto byly posuzovány pouze v rozsahu nezbytném pro potvrzení informací uvedených v odpovědi na dotazník. Před tímto ověřením nebylo vzneseno žádné tvrzení týkající se měsíčního výpočtu. Samotné důkazy lze tedy považovat za ověřené a přesné samostatné informace. Komise dále uvedla, že daná žádost, která vychází ze skutkového stavu, jenž byl společnosti znám již od počátku, byla vznesena až v pozdní fázi šetření (po uložení prozatímních opatření), kdy Komise již nemohla příslušné informace ověřit. A konečně pak toto tvrzení bylo zjevně neopodstatněné, protože domácí prodej byl téměř rovnoměrně rozložen do celého období šetření. V takovém případě by ani výrazné zvýšení nákladů, které, jak je uvedeno výše, v daném případě nenastalo, nezpůsobilo problém z hlediska srovnatelnosti. Žádost společnosti Lotte byla proto zamítnuta.

(83)

Po poskytnutí konečných informací společnost Lotte poukázala na chybu ve vzorci pro výpočet některých prodejních, režijních a správních nákladů. Komise tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem revidovala prodejní, režijní a správní náklady pro společnost LCHU.

(84)

Společnost LG ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací uvedla, že:

(85)

Pokud jde o písmeno a), Komise shledala toto tvrzení oprávněným. Komise objasnila, že úpravy o fyzické rozdíly nebyly z tabulky M-RLSALUR odstraněny v důsledku administrativní chyby, a tabulku odpovídajícím způsobem upravila.

(86)

Pokud jde o písmeno b), Komise shledala i toto tvrzení oprávněným a odstranila příslušné položky z výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti LGCEG.

(87)

V případě společnosti LG provedla Komise po další analýze jejích ověřených údajů tyto změny:

Podrobnější informace o výše uvedených úpravách byly uvedeny ve zvláštním poskytnutí informací společnosti LG.

(88)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG tvrdila, že použití úpravy zelené přirážky k řešení údajných rozdílů v míře udržitelnosti je podle právních předpisů WTO a EU protiprávní a neopodstatněné. Na podporu svého tvrzení společnost LG předložila následující argumenty, přičemž odkazovala také na dva výrobky, u nichž byla provedena úprava (výrobek A a výrobek B):

(89)

Pokud jde o písmeno a), Komise nezpochybnila, že při stanovení cen ABS se zohledňuje řada činitelů. Žádný z těchto činitelů však neměl tak výjimečný význam, aby byl výslovně zahrnut do vzorce pro stanovení ceny. Kromě toho na základě informací obsažených ve spisu nebyla tato přirážka účtována u žádného z typů výrobků prodávaných na domácím trhu, tj. použitých ke stanovení běžné hodnoty. Společnost tuto skutečnost nezpochybnila ani nepředložila důkazy, které by ji vyvracely. Komise proto shledala, že pro účely spravedlivého srovnání je vhodné vzít v úvahu skutečnost, že přirážka byla účtována pouze u prodeje na vývoz.

(90)

Komise dále poznamenala, že panel ve věci WTO DS EU-Biodiesel (Indonésie) analyzoval přirážku v kontextu stanovení vývozní ceny podle čl. 2.3 Dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 („antidumpingová dohoda WTO“) nebo čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Panel dospěl k závěru, že přirážka měla být zahrnuta jako součást početně zjištěné vývozní ceny. V daném případě byla zelená přirážka uznána jako součást vývozní ceny. Úprava zelené přirážky byla provedena za účelem spravedlivého srovnání podle čl. 2.4 antidumpingové dohody WTO nebo čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(91)

Kromě toho příslušné prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1194/2013 (15) ve 100. bodě odůvodnění uvádí, že „[i] kdyby Komise toto tvrzení přijala a připočetla tyto prémie k vývozní ceně, musely by tyto prémie být opět odečteny podle čl. 2 odst. 10 písm. k), aby bylo možno porovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou při náležitém zohlednění rozdílů, jež ovlivňují srovnatelnost cen“. Panel tento dodatečný argument neanalyzoval, protože již dospěl k závěru, že Unie porušila článek 2.3 antidumpingové dohody WTO tím, že nezahrnula přirážku do početně zjištěné vývozní ceny. V odstavci 7.119 zprávy panelu panel uvedl, že „není povinen zabývat se dalšími argumenty Indonésie nebo Evropské unie týkajícími se relevance pravidel obsažených ve třetí a čtvrté větě článku 2.4 antidumpingové dohody nebo pravidel týkajících se rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen obsažených jinde v článku 2.4“. Komise proto dospěla k závěru, že zjištění panelu ve výše uvedeném sporu před WTO nelze použít pro účely úpravy zelené přirážky podle čl. 2 odst. 10 písm. a) a k) základního nařízení.

(92)

Pokud jde o písmeno b), Komise poznamenala, že použití PCN nezaručuje, že nebude nutná žádná úprava z důvodu fyzických vlastností, protože PCN nemusí zachytit všechny vlastnosti, které ovlivňují ceny výrobku, který je předmětem šetření. Během šetření mohou být zjištěny další činitele, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost, a je třeba je zohlednit.

(93)

Pokud jde o písmena c) až e), Komise poznamenala, že v tomto případě byly rozdíly mezi dvěma druhy vyváženého výrobku a druhy výrobku prodávaného na domácím trhu, které spadají pod stejné PCN, objektivní a mohly být kvantifikovány na základě informací předložených společností. Za prvé, jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, existují tři hlavní kategorie ABS s hmotnostní bilancí: 1) vyrobené z mechanicky recyklovaných ABS, 2) vyrobené z chemicky recyklovaných surovin a 3) vyrobené z biologických surovin. Kategorie ABS s hmotnostní bilancí nebyla do PCN zahrnuta. V tomto případě prodej na vývoz typů výrobků, na které byla uplatněna úprava zelené přirážky, buď neměl ekvivalentní domácí prodej typu výrobku se stejnou kategorií obsahu s hmotnostní bilancí, nebo podíl typů výrobků se stejnou kategorií obsahu s hmotnostní bilancí byl tak nízký, že prodej těchto typů výrobků měl zanedbatelný, pokud vůbec nějaký dopad na stanovení běžné hodnoty. Zadruhé, rozdíly mezi typy výrobků vyvážených a prodávaných na domácím trhu bylo možné kvantifikovat na základě zelené přirážky účtované k prodeji na vývoz. V tomto ohledu Komise dospěla k závěru, že cena účtovaná za typy výrobků s obsahem s hmotnostní bilancí do jisté míry částečně odrážela vyšší náklady na tyto výrobky. Proto Komise za účelem stanovení hodnoty úpravy snížila hodnotu zelené přirážky o rozdíl v nákladech na výrobu mezi typy výrobků se stejnými vlastnostmi, s výjimkou existence obsahu s hmotnostní bilancí. V souvislosti s písmenem d) a údajně nesprávnou výší úpravy zelené přirážky pro výrobek A Komise poznamenala, že konečná cena byla založena na referenčních nákladech na suroviny, několika dalších kategoriích výrobních nákladů a zelené přirážce. V případě výrobku A však společnost použila náklady na suroviny pro typ výrobku (výrobek C), který nebyl ekvivalentní vyváženému typu výrobku (výrobek A). Výrobek C nebyl rovněž prodáván na domácím trhu pod PCN relevantním pro výrobek A. Komise proto dospěla k závěru, že náklady na suroviny použité ve vzorci pro výpočet ceny byly nadhodnoceny, a shledala, že použití zelené přirážky platné pro výrobek B přiměřeně kompenzuje účinek nadhodnocených nákladů na suroviny ve vzorci pro výpočet ceny.

(94)

Pokud jde o písmeno f), Komise poznamenala, že společnost neposkytla žádné důkazy na podporu tvrzení, že většina jejích (domácích) prodejů byla založena na jedinečných typech výrobků vyvinutých speciálně pro její odběratele. Naopak Komise zjistila, že systém kódování výrobků společnosti obsahoval specifické kódy výrobků pro typy výrobků prodávané odběrateli v Unii, na které byla uplatněna zelená přirážka k vývozní ceně.

(95)

Na základě výše uvedených úvah byla proto tvrzení společnosti LG Chem shrnutá v 88. bodě odůvodnění písm. a) až f) zamítnuta.

(96)

Pokud jde o písmeno g), Komise shledala toto tvrzení oprávněným. Proto opravila použitý směnný kurz a odpovídajícím způsobem přepočítala úpravu zelené přirážky.

(97)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost LG Chem zopakovala své tvrzení týkající se výše úpravy zelené přirážky pro jeden z typů výrobků, tvrzení, že jeden z typů výrobků ve skutečnosti neměl hmotnostní bilanci, a tvrzení, že existoval srovnatelný domácí prodej jednoho z typů výrobků.

(98)

Jelikož poskytnutí dodatečných konečných informací se úpravy zelené přirážky netýkalo, Komise považovala dodatečné argumenty za irelevantní. Zároveň však poznamenala, že otázky zmíněné společností LG Chem byly řešeny v 93. bodě odůvodnění.

(99)

Pokud jde o ABS s hmotnostní bilancí a úpravu zelené přirážky, společnost LEGO ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že revize PCN byla nedostatečná, protože PCN nespecifikovalo kategorii obsahu s hmotnostní bilancí a jeho úroveň. Podle společnosti se ceny různých kategorií ABS s hmotnostní bilancí (mechanicky recyklovaných, chemicky recyklovaných nebo vyrobených z biologických surovin) liší. Podobně i úroveň obsahu s hmotnostní bilancí ovlivňuje cenu. Protože Komise nezahrnula výše uvedené dvě charakteristiky do PCN, nepodařilo se jí stanovit typy výrobků, které by zajistily spravedlivé srovnání.

(100)

Společnost dále tvrdila, že odečtení zelené přirážky od vývozní ceny dvakrát penalizuje dovozce ABS s hmotnostní bilancí. Společnost poukázala na to, že odečtením zelené přirážky od vývozní ceny se zvýšilo dumpingové rozpětí, ale v praxi bude přirážka zahrnuta do dovozních cen, na které budou uvalena antidumpingová cla.

(101)

Komise poznamenala, že s výjimkou společnosti LG Chem žádná ze stran nezpochybnila složení PCN při zahájení šetření. Ačkoli společnost LG Chem navrhla alternativní strukturu PCN, ani tento návrh nezahrnoval kategorii a úroveň obsahu s hmotnostní bilancí. Když se v průběhu šetření ukázalo, že obsah ABS s hmotnostní bilancí ovlivňuje náklady a ceny ABS, Komise požádala strany, aby nahlášené PCN revidovaly a zahrnuly do něj informaci o tom, zda daný typ výrobku obsahuje ABS s hmotnostní bilancí. Další šetření skutečně ukázalo, že kategorie a úroveň obsahu s hmotnostní bilancí ovlivňovaly náklady a ceny. Tato zjištění vedla k nutnosti použít úpravu zelené přirážky, proti které společnost LEGO podala námitku. Jinými slovy, použitím úpravy zelené přirážky Komise napravila nedostatky ve struktuře PCN.

(102)

Komise dále poznamenala, že všechny úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, které snižují vývozní cenu, obvykle vedou k vyššímu dumpingu, i když cla jsou uvalena na dovozní cenu, která zahrnuje alespoň některé z prvků, které byly pro účely srovnání odstraněny (ty, které vznikly před hranicí Unie). Účelem úprav podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení je umožnit spravedlivé srovnání, nikoli penalizovat dovozce.

(103)

Tvrzení společnosti LEGO shrnutá ve 99. a 100. bodě odůvodnění byla proto zamítnuta.

(104)

Společnost LG navíc tvrdila, že úprava vývozní ceny o úvěrové náklady není opodstatněná, protože krátkodobé mezibankovní úrokové sazby jsou přiměřeným náhradním ukazatelem pro krátkodobé úvěry pro podniky. Pokud by se však Komise rozhodla při výpočtu úvěrových nákladů na prodej na vývoz přidat k mezibankovním úrokovým sazbám rozpětí, měla by provést podobnou úpravu i u domácího prodeje.

(105)

Komise se domnívala, že mezibankovní sazby odrážejí riziko úvěrů poskytovaných finančním institucím, které podléhají přísné regulaci, mimo jiné s cílem zajistit jejich solventnost. Vzhledem k tomu není riziko těchto úvěrů srovnatelné s rizikem úvěrů poskytovaných širší kategorii podniků. Proto nelze mezibankovní sazby považovat za vhodný náhradní ukazatel sazeb úvěrů pro podniky.

(106)

Komise však přijala argument společnosti LG, že i v případě domácího prodeje je podobná úprava oprávněná, a podle toho přepočítala běžnou hodnotu.

(107)

Společnost Lotte ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že za účelem stanovení hodnoty CIF na hranici Unie a ceny CIF franko v Unii pro prodej na vývoz uskutečněný prostřednictvím obchodníka v Koreji, který není ve spojení, měla Komise k ceně účtované společností Lotte připočíst prodejní, režijní a správní náklady a zisk tohoto obchodníka, který není ve spojení. Společnost Lotte měla za to, že by Komise měla za tímto účelem k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku za období šetření buď použít zveřejněné finanční výkazy tohoto obchodníka, nebo si příslušné údaje vyžádat přímo od tohoto obchodníka.

(108)

Komise toto tvrzení částečně akceptovala. Za prvé Komise konstatuje, že sama společnost Lotte ve své odpovědi na dotazník uvedla odhad hodnoty CIF. Komise ověřila cenu CIF navrženou společností Lotte na místě, přijala ji a použila ji při výpočtu dumpingu pro tuto společnost. Společnost Lotte se začala zabývat cenou CIF, kterou sama navrhla, teprve po uložení prozatímních opatření. Uvedené tvrzení tedy bylo předloženo ve fázi, kdy již bylo příliš pozdě na to, aby Komise ověřila údaje obchodníka, který není ve spojení, nebo aby si dokonce vyžádala podrobnější informace od tohoto obchodníka nebo od jiných obchodníků, kteří nejsou s vyvážejícím výrobcem ve spojení. Na základě veřejně dostupných údajů o tomto obchodníku, který není ve spojení, stanovila Komise náklady, které souvisejí s vývozními obchodními činnostmi, a vypočítala prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Komise v souladu s tím upravila prodej tomuto obchodníkovi.

(109)

V případě společnosti LG zjistila Komise chybu ve výpočtu odhadů hodnoty CIF pro vývozní transakce a opravila je na základě informací o nákladech na dopravu, které tato společnost poskytla.

(110)

Na základě tvrzení zúčastněných stran a další analýzy dostupných informací Komise revidovala dumpingová rozpětí.

(111)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(112)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací zpochybnilo zjištění uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že 99 % tchajwanského domácího prodeje bylo realizováno na ziskové úrovni. Vyzvalo rovněž ke zveřejnění výpočtů, které provedla Komise za účelem stanovení tchajwanských běžných hodnot a odpovídajících dumpingových rozpětí.

(113)

Komise tato tvrzení zamítla. Podobně jako v případě tvrzení týkajícího se Koreje, které je uvedeno výše v 51. až 52. bodě odůvodnění, Komise shledala, že tvrzení výrobního odvětví Unie nejsou podložena skutkovými okolnostmi daného případu nebo jsou neopodstatněná. Komise znovu opakuje, že metodika výpočtu běžné hodnoty byla zúčastněným stranám v plném rozsahu vysvětlena v prozatímním nařízení. Podrobnosti požadované výrobním odvětvím Unie se netýkají samotné metodiky, ale výpočtů provedených Komisí na základě popsané metodiky, která se týká důvěrných údajů vyvážejících výrobců, jež nelze zpřístupnit jiným zúčastněným stranám.

(114)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky týkající se běžné hodnoty. Zjištění uvedená v 86. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(115)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, byla potvrzena zjištění uvedená v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(116)

V konečné fázi Komise vyřadila z domácích prodejních seznamů společnosti Chimei Corporation několik transakcí, které nebyly bonitní, s cílem zajistit spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou stanovenou pro společnost Chimei Corporation pro stejnou úroveň kvality. Daná strana nevykazovala žádný prodej ABS na vývoz do Unie, který by nebyl bonitní.

(117)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation uvedla, že stávající klasifikace PCN je příliš široká a nezohledňuje zásadní rozdíly, které ovlivňují spravedlivou srovnatelnost cen.

(118)

Komise uvedla, že společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation na jedné straně nepodala žádné připomínky k definici výrobku ve lhůtě deseti dnů stanovené v oznámení o zahájení řízení, a připomínky ke klasifikaci PCN podala až v pozdní fázi řízení. Na druhou stranu tato strana netvrdila ani neprokázala, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) z důvodu rozdílů ve fyzikálních vlastnostech dotčeného výrobku byla oprávněná. Komise uvedla, že tvrzení této strany o spravedlivější srovnatelnosti bylo v každém případě de facto (částečně) vyhověno, neboť Komise řádně zohlednila skutečnost, že některé typy výrobků obsahovaly ABS s hmotnostní bilancí, pro účely spravedlivého srovnání při stanovení dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a během prozatímní fáze šetření změnila původní PCN s cílem zohlednit relevantní rozdíly s významným dopadem na ceny, jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise tvrzení společnosti Formosa Chemicals & Fibre Corporation zamítla.

(119)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation zopakovala, že přesnější a spravedlivější základ pro porovnání výrobků, srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny a výpočet dumpingového rozpětí by poskytly její nákladové kódy. Po poskytnutí konečných informací společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation zopakovala stejné připomínky, aniž by přinesla nové prvky.

(120)

Komise se domnívala, že spoléhat se na konkrétní nákladové kódy této strany není vhodné a že struktura PCN je dostatečně podrobná, aby zajišťovala spravedlivé srovnání, ale i přesto v případě potřeby umožňovala úpravy podle čl. 2 odst. 10. Kromě toho je třeba poznamenat, že PCN zajišťuje rovněž spravedlivé srovnání s výrobním odvětvím Unie pro účely posouzení újmy, a proto jej nelze zcela pominout ve prospěch kódů specifických pro danou společnost. Komise tvrzení společnosti Formosa Chemicals & Fibre Corporation zamítla.

(121)

Společnost Chimei Corporation nesouhlasila s důvody, které byly této straně důvěrně sděleny v prozatímní fázi a na jejichž základě Komise odmítla požadovanou úpravu obchodní úrovně. Přestože tato strana ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací souhlasila s tím, že běžným základem pro výpočet cenového rozdílu mezi uživateli a distributory je domácí prodej, uvedla, že vzhledem k jejímu (údajně) nízkému podílu na určitém domácím prodeji není v čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení uvedeno nic, co by v tomto případě bránilo provedení úpravy vypočtené na základě rozdílů zjištěných u prodeje do Unie. Po poskytnutí konečných informací společnost Chimei Corporation dodala, že čl. 2 odst. 10 písm. d) bod ii) dále umožňuje provést „zvláštní úpravu“, „pokud stávající rozdíl v obchodní úrovni nelze kvantifikovat vzhledem k neexistenci odpovídajících úrovní na domácím trhu zemí vývozu nebo pokud se jasně prokáže, že některé funkce se zřetelně vztahují na jiné obchodní úrovně, než jsou ty, které byly použity při srovnání“. Strana tvrdila, že toto ustanovení nevyžaduje, aby byla úprava kvantifikována výlučně na základě vnitrostátního prodeje, a uvedla příklady antidumpingových šetření (pytle a tašky z Indie (16), polyesterová střižová vlákna z Číny a Saúdské Arábie (17), ferosilicium (18) a kukuřice cukrová z Thajska (19)), v nichž by se Komise opírala o náhradní ukazatele pro kvantifikaci rozdílů v obchodních úrovních v případech, kdy příslušné obchodní úrovně na vnitrostátním trhu vývozců neexistovaly. Strana nesouhlasila s tím, že nepřesnosti v zařazení domácích odběratelů jako uživatelů nebo distributorů u vzorku faktur zpochybňují zařazení četných odběratelů společnosti Chimei Corporation.

(122)

Komise zaprvé nesouhlasila s tím, že tato strana prokázala, že úprava byla nezbytná. V této souvislosti Komise připomíná, že společnost Chimei Corporation ve svých odpovědích na dotazník v oddílech D.1 (domácí prodej) a E.1 (prodej na vývoz do Unie) uvedla, že svým odběratelům nevydává ceníky a že prodejní cena se určuje na základě individuálního jednání s daným odběratelem. Kromě toho nebyly Komisi předloženy žádné smlouvy ani jiné nezvratné důkazy, které by mohly podpořit potřebu úpravy s cílem neutralizovat činitel ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Zadruhé, pro případ, že by nastala nutnost provést úpravu (která nenastala), Komise zpochybnila spolehlivost informací, které by mohly sloužit k vyčíslení takové případné úpravy. Spolehlivost informací, které by mohly sloužit k vyčíslení úpravy, nebyla zpochybněna v případě pytlů a tašek z Indie, polyesterových střižových vláken z Číny a Saúdské Arábie a ferosilicia nebo kukuřice cukrové z Thajska. Čtyři příklady uvedené společností Chimei Corporation, konkrétně kukuřice cukrová z Thajska (kde na rozdíl od tvrzení strany byla příslušná obchodní úroveň přítomna na domácím trhu vývozců), tedy nemohou podpořit stanovisko strany. V případě společnosti Chimei Corporation byly při ověřování kategorizace domácích odběratelů jako uživatelů nebo distributorů u faktur vybraných do vzorku zjištěny nepřesnosti. Tato a další nesrovnalosti v kategorizaci odběratelů byly straně důvěrně sděleny v předběžné fázi. Uvedené nepřesnosti a nedostatky zpochybnily kategorizaci mnoha odběratelů společnosti Chimei Corporation. Kromě toho rozdíl v cenách na úrovni PCN nebyl „trvalý“ (jak vyžaduje čl. 2 odst. 10 písm. d) bod i) základního nařízení), protože ceny pro distributory nebyly vždy nižší než ceny pro uživatele. Stručně řečeno, společnost Chimei Corporation neprokázala, zda prodej distributorům probíhal za nižší ceny, jak tvrdila, a že úroveň prodejních cen distributorům souvisela s odlišnou obchodní úrovní. Komise dospěla spíše k závěru, že prodejní cena byla určována individuálně na základě jednání s daným odběratelem. Komise proto tvrzení společnosti Chimei Corporation zamítla.

(123)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací společnost Chimei Corporation zopakovala své tvrzení, že z výpočtu běžné hodnoty domácího prodeje uskutečněného stranou na Tchaj-wanu, která je s ní ve spojení, by měly být odstraněny prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Společnost Chimei Corporation uvedla, že důvody pro zamítnutí jejího tvrzení uvedené v prozatímní fázi jsou irelevantní. Společnost Chimei Corporation tvrdila, že srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty nebylo provedeno na stejné obchodní úrovni, protože prodej prostřednictvím její strany ve spojení zahrnoval dvojí prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Společnost Chimei Corporation požádala Komisi, aby svůj důsledný přístup k provádění úprav v případě, že se na vývozu do Unie podílejí obchodníci ve spojení, uplatnila i v případě jejího domácího subjektu ve spojení.

(124)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chimei Corporation trvala na tom, že v rozporu s požadavkem úvodní části čl. 2 odst. 10 základního nařízení nebyly vývozní cena a běžná hodnota na stejné obchodní úrovni, protože běžná hodnota zahrnovala dvě úrovně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku (jak od společnosti Chimei Corporation, tak od její strany ve spojení), zatímco vývozní cena obsahovala pouze jednu úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku (pouze náklady a zisk společnosti Chimei). Strana se domnívala, že Komise nevysvětlila, proč její strana ve spojení nemůže být považována za obchodníka ve spojení podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, ani se nezabývala skutkovými důkazy a úvahami o odměně, které společnost Chimei předložila ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací. Podle jejího názoru měla Komise vysvětlit, proč by existence dalšího zpracování nebo změn PCN (pokud k nim dojde) bránila izolovat a odečíst část rozpětí odpovídající distribučním a prodejním funkcím, přičemž by se prvky související se zpracováním náležitě promítly do PCN a struktury nákladů (20). Strana vyzvala Komisi, aby „uvedla skutečnosti a právní úvahy, které mají rozhodující význam v kontextu rozhodnutí“ (21), a požádala o dodatečné vysvětlení, proč nebyly některé argumenty přijaty, aby mohla řádně uplatnit svá práva na obhajobu.

(125)

V návaznosti na argumenty, které byly společnosti Chimei Corporation důvěrně sděleny v prozatímní fázi, Komise uvedla, že odstranění prodejních, režijních a správních nákladů a zisku strany, která je ve spojení se společností Chimei Corporation, by v tomto případě nebylo vhodné s ohledem na povahu činností vykonávaných dotčenou stranou ve spojení. Žádost společnosti Chimei Corporation by znamenala, že běžná hodnota by zahrnovala pouze prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Chimei Corporation v souvislosti s ABS dále zpracovávanými stranou, která je ve spojení se společností Chimei Corporation, jakož i změnu PCN. Jak vlastní praxe Komise, tak soudy potvrdily, že realizace zisku při dalším prodeji obchodníkem ve spojení splňuje požadavek „přirážky“ podle čl. 2 odst. 10 písm. i), avšak zásadní význam má posouzení jednotlivých případů. Aby bylo možné odůvodnit úpravu provizí podle čl. 2 odst. 10 písm. i), musí dotyčný tollingový/obchodní partner plnit funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Podle judikatury musí tuto skutečnost prokázat strana, která o úpravu žádá, v tomto případě společnost Chimei Corporation. Společnost Chimei Corporation toto neprokázala.

(126)

Kromě toho Komise v tomto šetření v souladu s věcí Çolakoğlu (22) zohlednila skutečnou situaci (tj. že strana ve spojení se společností Chimei Corporation prodává její výrobky na domácím trhu až po jejich zpracování) a také dostupné údaje. Vzhledem k tomu, že jakékoli prvky související se zpracováním by měly být náležitě zohledněny ve struktuře nákladů, zahrnovala běžná hodnota dvě úrovně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku (jednu od společnosti Chimei Corporation a druhou od její strany ve spojení). I když se činnosti související se zpracováním u strany ve spojení lišily v závislosti na výrobku, vždy k nim docházelo. Požadavek společnosti Chimei Corporation po poskytnutí konečných informací na oddělení a odečtení části rozpětí odpovídajícího konkrétně distribučním a prodejním funkcím její strany ve spojení je v rozporu s důkazním břemenem stanoveným v úvodní části čl. 2 odst. 10 základního nařízení (podle kterého by bylo na žadateli, aby prokázal a oddělil svůj nárok). Kromě toho byla žádost společnosti Chimei Corporation podána v řízení příliš pozdě. V žádné fázi řízení společnost Chimei Corporation nevyloučila část rozpětí strany ve spojení, které odpovídalo konkrétně distribučním a prodejním funkcím (oproti rozpětí strany ve spojení odpovídajícímu jiným (zpracovatelským) činnostem), ani smysluplně nereagovala na požadavky Komise ohledně kvantifikace, a to i přesto, že Komise včas poskytla veškeré skutkové a právní podklady, na nichž založila svá rozhodnutí. V tomto ohledu Komise dne 18. srpna 2025 ve svém poskytnutí prozatímních informací varovala stranu před praktickými obtížemi, které by mohly nastat při kvantifikaci případné úpravy. V této souvislosti společnost Chimei Corporation nereagovala na pokusy Komise analyzovat konkrétní vztah mezi oběma stranami, a to na základě vazby mezi tabulkami DMSAL (tj. jednotlivé transakce v rámci prodeje výrobce odběratelům ve spojení a odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu) a DMSALRL (tj. jednotlivé transakce v rámci prodeje strany ve spojení se společností Chimei Corporation na jejím domácím trhu) (23). Kdyby byla zajištěna dobrá sledovatelnost a kdyby byl formulář DMSALRL vyplněn v plném rozsahu podle všech pokynů v řádném termínu, byly by k dispozici další podrobnosti o konkrétních činnostech tollingového partnera ve spojení u jednotlivých transakcí a bylo by možné prozkoumat existenci určitých vzorců. Komise tvrzení společnosti Chimei Corporation zamítla.

(127)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation požádala o úpravu běžné hodnoty směrem dolů, která by zohlednila rozdíly ve struktuře domácího trhu a vývozního trhu Unie a rozdíly v cenách na základě prodaných množství, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. c) základního nařízení a se stanoviskem Komise ve věci vysokopevnostních nití pocházejících z Běloruska, Korejské republiky a Tchaj-wanu (24). Uvedená strana založila svou žádost na empirické analýze, podle níž byla u významného podílu domácího prodeje měsíční průměrná jednotková cena velkých objednávek v rámci daného PCN nižší než měsíční průměrná jednotková cena malých objednávek v rámci téhož PCN. Po poskytnutí konečných informací strana zopakovala svou žádost o úpravu běžné hodnoty s cílem zohlednit rozdíly ve struktuře domácího trhu a vývozního trhu EU a rozdíly v cenách na základě prodaných množství podle čl. 2 odst. 10 písm. c) základního nařízení. Nebyly předloženy žádné nové prvky.

(128)

Během šetření se Komise snažila shromáždit nezvratné důkazy o tom, jak společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation stanovovala prodejní ceny. V tomto ohledu společnost Formosa Chemicals & Fibre Corporation ve své odpovědi na dotazník v oddílech D.1 (domácí prodej) a E.1 (prodej na vývoz do Unie) uvedla, že svým odběratelům nevydává ceníky. Při inspekci na místě nebyly Komisi předloženy žádné smlouvy ani jiné nezvratné důkazy, které by mohly podpořit tvrzení, že objednávky nad určitou prahovou hodnotu byly zvýhodněny nižšími cenami nebo že byly poskytnuty množstevní slevy za množstevní rozdíly přímo související s posuzovanými prodeji. Komise shledala tvrzení společnosti Formosa Chemicals & Fibre Corporation neopodstatněným, a proto je zamítla.

(129)

Po poskytnutí prozatímních informací měla společnost Chimei Corporation za to, že Komise nesplnila požadavky na důkazní břemeno ohledně úprav, které provedla u vývozní ceny společnosti, pokud jde o úvěrové náklady a slevy na konci roku.

(130)

Komise přehodnotila své prozatímní stanovisko ohledně slev na konci roku a v konečné fázi usoudila, že vzhledem k povaze slev na konci roku, které společnost Chimei Corporation vykázala u prodeje na vývoz, nejsou tyto slevy způsobilé pro provedení úpravy.

(131)

Pokud jde o úvěrové náklady, Komise potvrdila svá prozatímní zjištění. Zaprvé měla Komise za to, že skutečnost, že společnost Chimei Corporation vykázala úvěrové náklady na prodej na vývoz, znamená, že je tato strana považovala za faktor, který je třeba zohlednit při určování účtovaných cen. Zadruhé, strategie zúčtování plateb na domácím a vývozním trhu se výrazně lišily. To podpořilo úpravu úvěrových nákladů na vývozní cenu (pouze) směrem dolů, protože u odběratelů v Unii nebyly zjištěny problémy s vypořádáním, na jejichž základě byla úprava úvěrových nákladů pro výpočet běžné hodnoty zamítnuta.

(132)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se spravedlivého srovnání, potvrzují se závěry 100. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(133)

V návaznosti na změny popsané v 116. a 130. bodě odůvodnění upravila Komise dumpingové rozpětí pro společnost Chimei Corporation z 10,8 % na 10,9 %.

(134)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(135)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a korejská vláda zopakovaly, že výrobci směsí by měli být považováni za součást výrobního odvětví Unie a zahrnuti do analýzy újmy. V tomto ohledu strany odkázaly na závěry panelů WTO a Odvolacího orgánu v několika případech řešení sporů, v nichž bylo rozhodnuto, že výrobci jsou ti, kteří daný výrobek vyrábějí, avšak ty, kteří vyrábějí vstupy pro výrobu tohoto výrobku, za výrobce považovat nelze. V této souvislosti strany připomněly, že výrobci směsí se podílejí na výrobě ABS dvěma způsoby:

(136)

V prozatímní fázi Komise skutečně analyzovala pouze činnosti výroby směsí popsané v 135. bodě odůvodnění písm. a). Komise shledala, že tyto společnosti by neměly být považovány za součást výrobního odvětví Unie, protože neprovádějí nejdůležitější výrobní krok (dokončení procesu polymerace) a jejich přidaná hodnota je poměrně malá (7–10 %) (viz 114. až 116. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(137)

Kromě toho Komise rovněž přezkoumala informace dostupné ve spisu, které se týkaly výrobců směsí popsaných v 135. bodě odůvodnění písm. b). Za prvé je třeba poznamenat, že společnosti nakupující suchý prášek jej mohou použít k výrobě výrobků, které nejsou předmětem tohoto šetření (např. PC/ABS, směs obsahující více než 50 % polykarbonátu, MABS, směs obsahující více než 50 % methylmetakrylátu). Společnosti zpracovávající suchý prášek proto nemusí nutně vyrábět výrobek, který je předmětem tohoto šetření.

(138)

Prodej výrobního odvětví Unie a dovoz z Koreje a Tchaj-wanu představují 94 % spotřeby ABS v Unii. Ze čtyř vyvážejících výrobců zařazených do vzorku pouze jeden prodal v období šetření distributorům v Unii malý objem suchého prášku (méně než 20 tun). Výrobní odvětví Unie prodalo na trhu Unie [3 800–4 100] tun suchého prášku. [83–86] % tohoto množství bylo prodáno jedinému odběrateli, který tento polotovar zpracoval na hotové výrobky. Podle veřejně dostupných informací tento odběratel nabízel [42–46] druhů PC/ABS, což je výrobek, který není předmětem tohoto šetření, a pouze [1–3] druhy ABS/PC, což je výrobek, který je předmětem tohoto šetření. Proto jsme dospěli k závěru, že je vysoce nepravděpodobné, že by tento odběratel vyráběl významná množství takových druhů, které by mohly spadat do oblasti působnosti tohoto šetření.

(139)

I kdyby se k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, použil veškerý známý prodej suchého prášku na trhu Unie, celkový dodatečný objem by činil pouze 3 % výroby ABS v Unii v období šetření, jak je popsáno ve 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(140)

A konečně, jak je uvedeno ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potenciální výrobci směsí byli kontaktováni před zahájením šetření s ohledem na posuzování reprezentativnosti, a také při zahájení šetření. V průběhu celého šetření se zaregistrovala jako zúčastněná strana jen jedna společnost, která tvrdila, že je výrobcem směsí, a to společnost, Romira GmbH. Tato společnost nikdy neučinila žádné prohlášení ani neposkytla žádné údaje pro účely šetření.

(141)

Komise proto dospěla k závěru, že i kdyby na trhu Unie existovali výrobci směsí, kteří by používali suchý prášek k výrobě dalších objemů ABS, jejich podíl na celkové výrobě a prodeji nebyl tak velký, aby mohl změnit zjištění Komise týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Proto rozhodnutí Komise nepovažovat je za součást výrobního odvětví Unie nezkreslilo obraz způsobené újmy.

(142)

Tvrzení společnosti Lotte a korejské vlády ohledně složení výrobního odvětví Unie bylo proto zamítnuto.

(143)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ke spotřebě v Unii, potvrzuje se 117. až 119. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(144)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně souhrnného posouzení účinků dovozu z dotčených zemí, potvrzuje se 120. až 123. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(145)

V návaznosti na změny korejských vývozních cen uvedené v 58. až 75. bodě odůvodnění a revizi zisku dovozce, který není ve spojení, uvedenou v 60. až 63. bodě odůvodnění se vážená průměrná míra cenového podbízení na trhu Unie pro Koreu v období šetření pohybovala v rozmezí 26,2 % až 28,1 %.

(146)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dovozních cen a cenového podbízení, byly potvrzeny ostatní prvky uvedené v 128. až 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(147)

Společnost Lotte a korejská vláda tvrdily, že Komise nezohlednila výjimečnou povahu let 2020 a 2021. Tyto strany tvrdily, že to vedlo ke zkreslenému obrazu způsobené újmy, a poukázaly na vývoj dovozu, který v roce 2020 (ve srovnání s rokem 2019) v souvislosti s pandemií COVID-19 poklesl a od roku 2021 začal opět růst na úroveň před pandemií.

(148)

V rozporu s tvrzením těchto stran se Komise zabývala výjimečnou povahou let 2020 a 2021 v prozatímním nařízení, konkrétně ve 177. až 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Strany nepředložily žádné další důkazy, které by zpochybnily zjištění Komise z prozatímní fáze šetření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(149)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k makroekonomickým ukazatelům, potvrzuje se 141. až 155. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(150)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k mikroekonomickým ukazatelům, potvrzuje se 156. až 170. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(151)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila svůj závěr o existenci podstatné újmy ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, jak je popsáno ve 171. až 173. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(152)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost LEGO tvrdila, že by měla být ukončena opatření ve vztahu k Tchaj-wanu. Tato společnost v tomto ohledu uvedla, že jako posuzované období měla Komise podle své zavedené praxe použít období začínající v roce 2021 a končící v období šetření, jelikož rok 2020 byl výjimečným rokem ovlivněným pandemií COVID-19. Společnost poukázala na to, že konstatování o výjimečné povaze roku 2020, která způsobila, že není reprezentativní, bylo uvedeno v několika dalších šetřeních. Tato strana dále uvedla, že pokud by byl jako počátek posuzovaného období použit rok 2021, zjistilo by se, že dovoz z Tchaj-wanu klesal v absolutním i relativním vyjádření, a proto by mělo být šetření ve vztahu k Tchaj-wanu ukončeno.

(153)

Obdobně i tchajwanské orgány ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací tvrdily, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem z Tchaj-wanu a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tyto orgány poukázaly zejména na to, že dovoz z Tchaj-wanu se po roce 2022, tj. v roce 2023 a v období šetření, snížil, a proto by se hospodářská situace výrobního odvětví Unie měla zlepšit.

(154)

V této souvislosti Komise uvedla, že rok 2020 skutečně nelze považovat za reprezentativní vzhledem k pandemii COVID-19. Výjimečný však byl i rok 2021 s ohledem na hospodářskou konjunkturu po pandemii. Komise provedla vyváženou analýzu újmy, v níž zohlednila skutečnost, že oba tyto roky byly dosti mimořádné. Touto otázkou se zabýval 177. až 179. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 147. a 148. bod odůvodnění, které jsou uvedeny výše.

(155)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 120. až 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise shledala, že dovozy z Koreje a Tchaj-wanu by měly být analyzovány souhrnně, protože byly splněny všechny podmínky pro kumulaci. Skutečnost, že dovoz z Koreje rostl po celé posuzované období, zatímco dovoz z Tchaj-wanu v části posuzovaného období (v roce 2023 a v období šetření) klesal, nelze považovat za důvod, který by Komisi bránil v souhrnné analýze. Tato tvrzení obou stran byla proto zamítnuta.

(156)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a korejská vláda zopakovaly, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dovozem z Koreje, ale zvýšenými náklady na energii a suroviny. Nárůst cen energií dokládaly na základě údajů agentury IEA, podle nichž se cena elektřiny v Unii v letech 2021 až 2023 více než zdvojnásobila, zatímco v Koreji se cena elektřiny zvýšila jen přibližně o 50 %. Pokud jde o suroviny, strany se odvolávaly na referenční hodnoty pro Čínu a Evropu založené na průzkumu trhu provedeném společností Platts.

(157)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost LG Chem tvrdila, že hlavním důvodem zvýšení dovozu ABS pocházejících z Koreje je vysoká kvalita jejích výrobků spojená s účinnějším výrobním procesem a odpovídajícími nižšími výrobními náklady. Společnost poukázala na to, že Komise nevyčíslila celkový nárůst nákladů na energii a přepravu během posuzovaného období.

(158)

Komise analyzovala ověřené údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku a vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku. Zatímco náklady na suroviny na jednotku hotového výrobku byly v Koreji a na Tchaj-wanu skutečně nižší, náklady na energii na jednotku hotového výrobku, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, se pohybovaly v rozmezí nákladů na energii získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Náklady na materiál vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly o 5–15 % nižší než náklady na suroviny vzniklé výrobnímu odvětví Unie.

(159)

Výše uvedená analýza potvrdila závěry Komise uvedené ve 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že vyšší výrobní náklady přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, ale nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. Komise dále připomněla, že v případě neexistence nekalé soutěže by výrobní odvětví Unie mohlo pokrýt alespoň své výrobní náklady a dosáhnout tak přiměřenějších zisků. Tvrzení, že újma byla způsobena pouze vysokými náklady na energii a suroviny v Unii, bylo proto zamítnuto.

(160)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a korejská vláda zopakovaly svá tvrzení, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena nedostatečnou optimalizací nákladů a investicemi do zlepšení jejich činností v Unii. Uvedené strany poukázaly na skutečnost, že výrobní odvětví Unie navzdory snížení trhu Unie v letech 2021 a 2022 zvýšilo svou výrobní kapacitu. Kromě toho poukázaly na to, že společnost Ineos investuje v Číně, ale svou činnost v Unii zanedbává.

(161)

Komise nejprve konstatovala, že strany nepředložily žádné nové argumenty ani důkazy týkající se nedostatečné optimalizace nákladů.

(162)

Komise naopak zjistila, že výrobní odvětví Unie konsoliduje počet svých zaměstnanců optimalizací řídících a administrativních funkcí a pokračuje v tom i po skončení posuzovaného období. Snížení počtu zaměstnanců ve výrobě však bylo omezeno počtem zaměstnanců nezbytných pro provoz stávajících závodů a výrobních linek.

(163)

Problematikou dalších výrobních kapacit se zabýval již 199. až 201. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě vysvětlení uvedených v prozatímním nařízení je třeba poznamenat, že trh Unie v rozporu s tvrzením uvedených stran v uvedených dvou letech (2021 a 2022), kdy výrobní odvětví Unie uvedlo do provozu novou výrobní kapacitu, vzrostl. K jeho poklesu došlo až v roce 2023 a v období šetření byl zaznamenán dokonce pokles pod úroveň roku 2020, tedy začátek posuzovaného období.

(164)

Pokud jde o investice společnosti Ineos v Číně, nebyla samotná skutečnost, že tato globální skupina investovala v jednom regionu, důkazem zanedbávání jejích aktivit v jiném regionu. Jeví se, že výrobci v Unii zařazení do vzorku mají jinou strategii internacionalizace než korejští vyvážející výrobci. Zatímco korejské společnosti obsluhovaly celosvětový trh především ze svých výrobních závodů nacházejících se v Koreji, skupiny, k nimž patřili výrobci v Unii zařazení do vzorku, si vytvořily regionální zastoupení blíže ke svým odběratelům.

(165)

Tvrzení popsané ve 160. bodě odůvodnění bylo proto zamítnuto.

(166)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, potvrzuje se 183. až 186. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(167)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, potvrzuje se 187. až 191. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(168)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, potvrzuje se 192. až 193. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(169)

Vzhledem k závěrům Komise ohledně tvrzení týkajících se nákladů na energii a suroviny a optimalizace a investic, jakož i skutečnosti, že nebyly obdrženy žádné připomínky ohledně účinku dovozu ze třetích zemí a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrdila Komise svá zjištění týkající se příčinné souvislosti uvedená ve 210. a 211. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(170)

Po poskytnutí prozatímních informací tchajwanské orgány tvrdily, že zahrnutí budoucích nákladů na dodržování předpisů do výpočtu rozpětí újmy mohlo vést k dvojí nápravě. Podle tchajwanských orgánů byly náklady na dodržování předpisů zahrnuty již do výrobních nákladů, výrobci v Unii obdrželi 100 % bezplatné kvóty ETS a budou je dostávat až do roku 2034.

(171)

Komise v tomto ohledu uvedla, že byl ověřen nákup povolenek ETS výrobním odvětvím Unie. Kromě toho nedošlo ke dvojí nápravě, neboť do výpočtu rozpětí újmy byly promítnuty pouze dodatečné náklady spojené s nákupem povolenek ETS, založené buď na vyšší budoucí ceně těchto povolenek, nebo na zvýšené potřebě dodatečných kvót ETS, které nebyly zahrnuty do výrobních nákladů výrobního odvětví Unie vzniklých v období šetření.

(172)

Tvrzení týkající se možné dvojí nápravy v důsledku zahrnutí budoucích nákladů na dodržování předpisů do výpočtu rozpětí újmy bylo proto zamítnuto.

(173)

Po revizi korejských vývozních cen, jak je uvedeno v 58. až 75. bodě odůvodnění, a zisku dovozce, který není ve spojení, jak je uvedeno v 60. až 63. bodě odůvodnění, se rozpětí prodeje pod cenou pro Koreu změnila. Konečná rozpětí prodeje pod cenou stanovená pro dotčené země byla následující:

(174)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(175)

Po poskytnutí prozatímních informací výrobní odvětví Unie zopakovalo, že utrpělo podstatnou újmu. Společnosti zmínily zejména nárůst dovozu z Koreje po zahájení šetření, své odběratele, kteří uváděli nižší ceny účtované za ABS pocházející z Koreje, klesající schopnost financovat údržbu svých výrobních zařízení, pokračující snižování zaměstnanosti a bezprostřední riziko uzavření alespoň jednoho z výrobních závodů v Unii.

(176)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Plastics Recyclers Europe kritizovalo nízkou úroveň prozatímních cel. Podle tohoto sdružení zejména cla prozatímně uložená na dovoz pocházející z Koreje nedostačovala k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu Unie. Sdružení uvedlo, že kromě další újmy pro výrobce recyklovaných nebo primárních ABS ohrožuje výše cla dosažení cílů Unie v oblasti recyklace a využití podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (26).

(177)

Komise vzala na vědomí výše uvedené připomínky výrobního odvětví Unie, z nichž jasně vyplývá, že uložení opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(178)

Pokud jde o cíle recyklace a využití, Komise uznala význam přechodu na oběhové hospodářství, základní nařízení však nestanoví možnost uložit antidumpingová opatření na úrovni přesahující úroveň dumpingového rozpětí.

(179)

Komise proto potvrdila svá zjištění týkající se zájmu výrobního odvětví Unie uvedená ve 224. a 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(180)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost LG Chem tvrdila, že neexistují důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie bylo schopno poskytovat celou škálu výrobků nabízených společností LG Chem. V této souvislosti tato strana rovněž poukázala na to, že vzhledem ke schvalovacím postupům není možné provést přechod od jednoho uživatele k druhému v krátké době.

(181)

Po poskytnutí prozatímních informací koalice ve stejném duchu tvrdila, že společnost LG Chem nabízí jedinečné a nenahraditelné výrobky. Koalice navíc tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno nabídnout konkurenceschopné alternativy ABS, a zdůraznila skutečnost, že pouze jeden ze tří žadatelů vyráběl emulzní ABS, které byly údajně na trhu preferovány.

(182)

Za prvé, kvalita výrobků dodávaných výrobci v dotčených zemích není zpochybňována. Cílem tohoto šetření není zabránit dovozu z těchto zemí, ale napravit dumpingové chování a zajistit tak rovné podmínky.

(183)

Za druhé, o kvalitě výrobků nabízených výrobním odvětvím Unie rovněž nelze pochybovat. Výrobní odvětví Unie obsluhovalo přibližně 63 % trhu Unie včetně řady odběratelů s velmi specifickými požadavky na vlastnosti ABS. V rozporu s tvrzením společnosti LG Chem a koalice neexistují žádné důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie nebylo schopno uspokojit poptávku na trhu Unie včetně konkrétních druhů ABS. Tvrzení těchto stran byla pouhými tvrzeními, která nebyla podložena žádnými důkazy.

(184)

Za třetí, výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy o tom, že velcí výrobci původního zařízení, kteří mají velmi specifické požadavky na vlastnosti ABS a uplatňují na dodavatele ABS schvalovací postupy, se nespoléhají pouze na jednoho dodavatele, ale spolupracují s celou řadou certifikovaných výrobců ABS včetně výrobců v Unii a výrobců z dotčených zemí, aby zajistili bezpečnost dodávek. Proto platí, že i kdyby antidumpingová cla omezila přístup uživatelů k ABS z Koreje a Tchaj-wanu, což nenastalo, uživatelé by tím neměli být dotčeni vzhledem k tomu, že již mají k dispozici předem schválené jiné dodavatele než vyvážející výrobce z dotčených zemí.

(185)

A konečně pak, jak již bylo vysvětleno v prozatímním nařízení, v závislosti na použití a metodě výroby navazujících výrobků mohou hromadně vyráběné ABS posloužit jako vhodná alternativa emulzních ABS. V rozporu s tvrzením koalice vyráběli emulzní ABS dva výrobci v Unii. Ačkoli neexistoval žádný důkaz, že trh obecně upřednostňuje emulzní ABS, potenciál těchto dvou výrobců v Unii uspokojit poptávku po emulzním ABS na trhu Unie byl vzhledem k jejich výrobní kapacitě značný.

(186)

Tvrzení popsaná ve 180. a 181. bodě odůvodnění byla proto zamítnuta.

(187)

Po poskytnutí konečných informací koalice, kterou během slyšení výslovně podpořily společnosti Biesterfeld, Hromatka a Interpolimeri, zopakovala své tvrzení ohledně vysoké kvality a šíře sortimentu výrobků nabízených společností LG Chem ve srovnání s omezenou nabídkou výrobního odvětví Unie. Strana poskytla analýzu všech typů výrobků společnosti LG Chem a toho, zda jsou náhradní výrobky vyráběny výrobním odvětvím Unie. U řady typů výrobků koalice tvrdila, že na trhu Unie neexistují rovnocenné náhradní výrobky.

(188)

Koalice dále argumentovala, že zatímco společnost LG Chem nabízela [75–100] typů výrobků, rozsah výrobního odvětví Unie byl omezen na [10–25] typů výrobků.

(189)

Nakonec koalice poukázala na homologační proces, kterým musí dodavatelé ABS projít, než se stanou kvalifikovanými dodavateli v určitých odvětvích. Tato strana tvrdila, že homologační proces trvá až dva roky v případě zdravotnických prostředků a až 18 měsíců v automobilovém průmyslu. Společnost LG Chem je údajně v některých případech jediným kvalifikovaným dodavatelem. Proto je pro hladké fungování uživatelských odvětví zásadní umožnit přístup ke korejskému ABS, konkrétně k ABS společnosti LG Chem.

(190)

Komise nejprve poznamenala, že analýza dostupnosti výrobků od výrobního odvětví Unie, které by dostatečně nahradily ABS společnosti LG Chem, může být neúplná a chybná. Koalice například tvrdila, že výrobní odvětví Unie nevyrábí ABS s vysokou odolností proti nárazu, což není pravda. Výrobci v Unii nabízejí řadu typů výrobků, z nichž některé mají velmi vysokou odolnost proti nárazu. Kromě toho je daný typ výrobku společností LG Chem sama inzerován jako ABS pro všeobecné použití, tj. nejde o speciální typ výrobku.

(191)

Tvrzení o údajně malém počtu typů výrobků nabízených výrobním odvětvím Unie je rovněž nesprávné. Pouze výrobci z Unie zahrnutí do vzorku vyráběli mezi 60 a 300 různými druhy ABS.

(192)

V každém případě, pokud by se po zavedení opatření stal jakýkoli druh výrobku dovážený z Koreje nedostatkovým, může výrobní odvětví Unie snadno přizpůsobit své portfolio smícháním ABS s přísadami nezbytnými k dosažení požadovaných vlastností.

(193)

Pokud jde o proces homologace, Komise připomněla, že 1) většina výrobců původního zařízení spolupracovala s několika kvalifikovanými dodavateli (viz 184. bod odůvodnění) a 2) cílem tohoto šetření nebylo zcela zabránit dovozu z Koreje a Tchaj-wanu, ale spíše vyrovnat podmínky na trhu Unie.

(194)

Komise proto zamítla tvrzení uvedená v 187. až 189. bodě odůvodnění.

(195)

Po poskytnutí prozatímních informací koalice znovu zmínila události způsobené vyšší mocí, které výrobci v Unii oznámili v roce 2021. Společnost LG Chem ve své připomínce k poskytnutí prozatímních informací poukázala na svou schopnost zajistit stabilitu dodávek, kterou prokázala během pandemie COVID-19 nebo krize v Rudém moři.

(196)

Komise konstatovala, že strany nepředložily žádné nové argumenty ani důkazy. Komise se událostmi z roku 2021 způsobenými vyšší mocí zabývala ve 202. až 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto události byly časově omezené (2–5 měsíců), nezastavily dodávky výrobce úplně a ostatní výrobci v Unii uvedli, že v tomto období byli schopni zvýšit svůj prodej v Unii, tj. nahradit nedostatek dodávek výrobců v Unii, které události způsobené vyšší mocí zasáhly. Komise navíc shledala, že v chemických komplexech nejsou události způsobené vyšší mocí nijak výjimečným jevem. I samotné společnosti LG Chem a Lotte zažily takové události, které ovlivnily buď výrobu ABS (27) (výpadky proudu ve výrobních zařízeních ABS), nebo jiné části chemických výrobních zařízení (28).

(197)

Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(198)

Po poskytnutí konečných informací koalice, kterou během slyšení výslovně podpořila společnost Interpolimeri, zopakovala své obavy ohledně schopnosti výrobního odvětví Unie zajistit stabilní dodávky ABS na trh Unie. Podle této strany různí distributoři uvedli, že nebyli schopni zajistit včasné dodávky od svých obvyklých dodavatelů v Unii. Kromě toho údajně výrobní odvětví Unie v současné době využívá pouze 50 % své výrobní kapacity.

(199)

Ačkoli neexistují žádné důkazy na podporu výše uvedených tvrzení, pokud jsou pravdivá, tyto zprávy pouze potvrzují újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo v důsledku dumpingových dovozů z Koreje a Tchaj-wanu. Jakmile budou na trhu Unie obnoveny rovné podmínky, mělo by být výrobní odvětví Unie schopno zvýšit svou výrobu. Tvrzení koalice bylo proto zamítnuto.

(200)

Po poskytnutí prozatímních informací koalice tvrdila, že i nízké antidumpingové clo, jako je například prozatímní clo ve výši 3,7 % uložené na dovoz od společnosti LG Chem, by snížilo schopnost jejích členů konkurovat jak celosvětově, tak v rámci Unie.

(201)

V tomto ohledu Komise zopakovala svá zjištění z prozatímní fáze na základě údajů specifických pro jednotlivé společnosti, které předložilo několik dovozců a uživatelů. Jak je uvedeno v oddíle 7.2 prozatímního nařízení, podíl obchodů s ABS na celkové obchodní činnosti tohoto dovozce byl nižší než 10 %. Ze svých obchodních činností s ABS také dosáhl zdravých zisků ve výši až 10 %. Pokud jde o uživatele, Komise dle informací uvedených v oddíle 7.3 prozatímního nařízení shledala, že ABS představují pouze malý podíl (méně než 4 %) na jejich celkových výrobních nákladech a že rovněž dosahují zdravých zisků. V rozporu s výše uvedeným zjištěním založeným na údajích specifických pro jednotlivé společnosti byly argumenty, které předložila koalice, pouhými tvrzeními, která nebyla podložena žádnými důkazy.

(202)

Ačkoli výše cel po poskytnutí prozatímních informací vzrostla, zejména pokud jde o dovoz ABS pocházejících z Koreje, Komise shledala, že rozsah tohoto zvýšení nemůže změnit její závěry týkající se zájmu dovozců a uživatelů, protože přínos ABS k jejich celkovým obchodním výsledkům, ať už v podobě podílu na jejich celkové obchodní činnosti nebo na jejich celkových výrobních nákladech, zůstává i nadále malý.

(203)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(204)

Po poskytnutí konečných informací koalice zopakovala, že pokud budou antidumpingová cla uložena, ohrozí to schopnost různých odvětví konkurovat na místním i globálním trhu. Tato strana tvrdila, že ABS představuje 10–25 % nákladů na materiálové vstupy pro spotřební elektroniku, 20–35 % pro spotřebiče a 15–25 % pro automobilové součástky.

(205)

V této souvislosti Komise připomněla závěry šetření týkající se dvou spolupracujících uživatelů. ABS mohou představovat vysoký podíl na nákladech na materiál. Šetření však zjistilo, že se podílí pouze malou měrou na celkových nákladech spolupracujícího uživatele, kterým je jeden z výrobců automobilových součástek. Tvrzení koalice bylo proto zamítnuto.

(206)

Na základě úvah uvedených ve 180. až 203. bodě odůvodnění Komise potvrdila své závěry uvedené ve 232. a 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(207)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zájmu spotřebitelů, potvrzuje se 238. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(208)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a koalice tvrdily, že uložení antidumpingových cel na ABS z Koreje a Tchaj-wanu by mohlo neúmyslně otevřít dveře přílivu údajně dumpingového dovozu z Číny za nízké ceny. Unie by se proto měla namísto toho i nadále spoléhat na dovoz z dotčených zemí.

(209)

Po poskytnutí konečných informací koalice zopakovala, že opatření nepomůže výrobnímu odvětví Unie zotavit se z utrpěné újmy. Spíše otevřou trh Unie přílivu ABS z Číny. Čínské výrobky údajně pokrývají hlavně ABS pro všeobecné použití, výrobci poskytují omezenou technickou podporu, vyvolávají obavy ohledně kvality a vykazují problémy s dodržováním předpisů.

(210)

Komise zaprvé uvedla, že dovoz od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v dotčených zemích, na který se měla Unie údajně nadále spoléhat, byl shledán dumpingovým. V tomto ohledu není cílem opatření zabránit dovozu z dotčených zemí, ale pouze napravit újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie nekalou soutěží Koreje a Tchaj-wanu.

(211)

Za druhé, pokud by prudce vzrostl dovoz z Číny za nízké ceny, ať už v důsledku antidumpingových cel uložených dotčeným zemím, nebo jednoduše proto, že čínští výrobci ABS nabízejí levné alternativy, bude výrobní odvětví Unie moci požádat o nové šetření za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky.

(212)

Komise proto toto tvrzení zamítla jako irelevantní pro analýzu zájmu Unie.

(213)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Lotte a korejská vláda vyjádřily nesouhlas s tvrzením Komise, že uložení antidumpingových cel by mohlo motivovat další rozšiřování dceřiných společností společnosti Lotte v Unii. Společnost Lotte uvedla, že její dceřiná společnost v Maďarsku není zcela nezávislým závodem, ale spoléhá se na dovoz suchého prášku na výrobu směsí nebo na dovoz hotového výrobku, jehož vlastnosti jsou dále zlepšovány přidáváním pigmentů a/nebo aditiv.

(214)

Komise samozřejmě nemůže se společností Lotte polemizovat o tom, jak by měla tato společnost reagovat na uložení cel. Komise však při své analýze zájmu Unie nemůže brát v úvahu zájem konkrétních společností jednotlivě, ale zájem společností Unie jako celku.

(215)

Komise proto toto tvrzení zamítla jako irelevantní pro analýzu zájmu Unie.

(216)

Na základě úvah uvedených v oddíle 7.1 až 7.4 potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody svědčící o tom, že není v zájmu Unie uložit opatření na dovoz ABS pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu.

(217)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(218)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(219)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Koreje“ nebo „veškerý ostatní dovoz pocházející z Tchaj-wanu“ v závislosti na zemi původu.

(220)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (29). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(221)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Koreje“ nebo „veškerý ostatní dovoz pocházející z Tchaj-wanu“ v závislosti na zemi původu.

(222)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(223)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(224)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Koreje“ nebo „veškerý ostatní dovoz pocházející z Tchaj-wanu“ v závislosti na zemi původu vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(225)

Vyvážející výrobci z Koreje, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie. Noví vývozci z Tchaj-wanu mohou požádat o individuální dumpingové rozpětí podle ustanovení čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(226)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(227)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(228)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(229)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Komise pro účely této analýzy porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku v období od měsíce následujícího po zahájení tohoto šetření do posledního celého měsíce předcházejícího uložení prozatímních opatření s průměrnými měsíčními objemy dovozu v období šetření. Komise zjistila, že došlo ke zvýšení dovozu z dotčených zemí o 8 %. Rovněž při porovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku v období od měsíce následujícího po zahájení tohoto šetření do měsíce, kdy byla uložena prozatímní opatření, včetně s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období šetření nebylo zjištěno žádné další podstatné zvýšení. V tomto případě Komise zjistila, že došlo ke zvýšení dovozu z dotčených zemí o 6 %.

Tabulka

Vývoj dovozu po zahájení šetření

(230)

Kromě toho se ceny dovozu z dotčených zemí od zahájení šetření mírně zvýšily, neboť byly o 2 % až 3 % vyšší než průměrné dovozní ceny v období šetření.

(231)

V tomto ohledu však Komise nemá ve spisu žádné informace o tom, že by zvýšený objem dovozu za mírně vyšší dovozní ceny způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(232)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností nebyly splněny.

(233)

Po poskytnutí konečných informací poskytlo výrobní odvětví Unie podrobné údaje o vývozu ABS z Koreje a Tchaj-wanu a jejich dovozu do Unie. Odvětví poukázalo na to, že v průběhu tří měsíců po zahájení šetření se vývoz z Koreje výrazně zvýšil, což se projevilo nárůstem dovozu do Unie s přibližně dvouměsíčním zpožděním. Poté vývoz opět poklesl, protože vývozci by riskovali, že zboží bude do Unie dodáno po uložení prozatímních cel.

(234)

Komise poznamenala, že aby opatření mohla být uplatněna zpětně, musí existovat důkazy o významném hromadění zásob po zahájení šetření. Dočasný nárůst vývozu z Koreje však nebyl tak velký, aby se promítl do významného nárůstu dovozu do Unie v analyzovaném období. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(235)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (30), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(236)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,