(EU) 2026/71Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/71 ze dne 12. ledna 2026 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie

(1)

Dne 20. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 5. listopadu 2024 společnost Kandelium Group GmbH (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Kandelium“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou uhličitanu barnatého, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/482 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 14. července 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(5)

Dne 11. srpna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1724 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili dva vyvážející výrobci (Guizhou Redstar Developing Co., Ltd. (dále jen „Redstar“) a Hubei Jingshan Chutian Barium Salt Corp. Ltd (dále jen „Chutian“)) a žadatel písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám byla poskytnuta možnost slyšení. Žádná žádost o slyšení nebyla předložena.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Stranám byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Žádná žádost o slyšení nebyla předložena.

(11)

V souvislosti se zahájením nebyla obdržena žádná tvrzení. Závěry uvedené v 6. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(12)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku. Závěry uvedené v 7. až 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(13)

K odpovědím na dotazník a inspekcím na místě nebyly obdrženy žádné připomínky. Závěry uvedené v 15. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(14)

K období šetření a posuzovanému období nebyly obdrženy žádné připomínky. Závěry uvedené v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(15)

K dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly obdrženy žádné připomínky. Závěry uvedené v 20. až 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(16)

Po poskytnutí prozatímních informací se k prozatímním zjištěním o dumpingu vyjádřili oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku i žadatel.

(17)

Jelikož nebyla předložena žádná tvrzení týkající se existence podstatných zkreslení a výběru reprezentativní země, byly potvrzeny oddíly 3.1.2 a 3.1.3 prozatímního nařízení.

(18)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 26. až 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po poskytnutí konečných informací společnost Redstar tvrdila, že navzdory podobným rozpětím újmy je mezi dumpingovými rozpětími čínských a indických výrobců velký rozdíl. Podle společnosti Redstar to naznačuje, že početně zjištěné běžné hodnoty uplatňované na čínské výrobce neodrážejí přesné tržní podmínky.

(20)

Zaprvé, jak je podrobně vysvětleno v 82. až 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise v rámci tohoto šetření zjistila skutečné důkazy o existenci podstatných zkreslení, jež ovlivňují odvětví uhličitanu barnatého v Číně. Komise proto dospěla k závěru, že ke stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce z Číny není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Komise proto početně zjistila běžnou hodnotu čínských vyvážejících výrobců na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Naproti tomu v případě Indie neexistovalo žádné tvrzení ani zjištění o podstatných zkresleních. Běžná hodnota pro indického vyvážejícího výrobce byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 2 až 6 základního nařízení. Za druhé, společnost Redstar nepředložila žádné důkazy o tom, že podmínky pro použití čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro stanovení běžné hodnoty pro čínské vyvážející výrobce nebyly v tomto případě splněny. Tvrzení společnosti Redstar, které bylo v tomto ohledu v prozatímním nařízení zamítnuto, nebylo po poskytnutí prozatímních informací ani v reakci na poskytnutí konečných informací dále zdůvodněno. Rozdíl v dumpingových rozpětích sám o sobě nezakládá neplatnost metodiky použité na čínské výrobce. Argument společnosti Redstar proto musel být zamítnut.

(21)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Chutian, zopakoval svůj argument shrnutý ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že ceny použité jako referenční hodnoty pro barytovou rudu vycházející z tureckých dovozních cen by měly být nahrazeny indickými vývozními cenami. Jak je uvedeno ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, sortiment indické barytové rudy se podstatně neliší od barytové rudy dovážené do Turecka, takže argument, že indické ceny a druhy barytové rudy jsou reprezentativnější pro barytovou rudu používanou čínskými výrobci než ruda dovážená do Turecka, je neúčinný. Společnost Chutian navíc nepředložila žádné podstatné důkazy na podporu svých tvrzení a dovozní ceny barytové rudy v Turecku každopádně odpovídají cenám indickým. Argument společnosti Chutian byl proto zamítnut.

(22)

Kromě toho by podle společnosti Chutian měla Komise zajistit, aby použité ceny barytové rudy odrážely hodnotu surové barytové rudy, a nikoli hodnotu barytového prášku. Společnost Chutian dále uvedla, že jakost barytu používaného v ropném průmyslu je vyšší než jakost používaná v chemickém průmyslu a že cena barytu použitá při stanovení výrobních činitelů by měla vycházet z obsahu síranu barnatého. Za prvé, na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Chutian, Komise pro stanovení referenční hodnoty pro barytovou rudu použila pouze reprodukční náklady na surovou barytovou rudu, což je surovina používaná čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, a vyloučila baryt ve formě prášku. Tvrzení společnosti Chutian týkající se souvislosti mezi jakostí barytové rudy / obsahem síranu barnatého a cenou rudy bylo navíc nepodložené. Společnost Chutian navíc neprokázala, jaké jakosti a jakého obsahu síranu barnatého se ceny barytové rudy zachycené ve statistikách databáze GTA týkaly. Argumenty společnosti Chutian byly proto zamítnuty.

(23)

Společnost Chutian dále tvrdila, že dovoz barytové rudy do Turecka (více než 102 kt) byl pro referenční hodnotu výrobních činitelů mnohem méně reprezentativním zdrojem než indický vývoz barytové rudy (více než 1 500 kt). Komise uvedla, že samotná skutečnost, že indický vývoz se uskutečňoval ve větším množství než dovoz do Turecka, nečiní turecké statistiky méně reprezentativními, zejména s ohledem na absolutní množství dovezené Tureckem. Nebyly předloženy žádné další důkazy o tom, že ceny dovozu do Turecka nebyly reprezentativní. To platí tím spíše za okolností, kdy bylo Turecko určeno jako vhodná reprezentativní země pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a to i z důvodu, že úroveň jeho hospodářského rozvoje je podobná úrovni hospodářského rozvoje v Číně.

(24)

Společnost Chutian ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací dále požádala, aby Komise z výpočtu referenční hodnoty pro barytovou rudu vyloučila neregulérní dovoz, protože narušuje hospodářskou soutěž. Společnost Chutian konkrétně požadovala, aby byl vyloučen dovoz surové barytové rudy z Maroka, jehož cena je vyšší než u dováženého mletého barytu. Společnost Chutian dále tvrdila, že za neregulérní by měla být považována další položka GTA, která se týká dovozu velmi malého množství za výrazně vyšší jednotkovou cenu, a že by měla být rovněž vyloučena.

(25)

Za prvé, údaje o dovozních cenách barytové rudy v Turecku jsou snadno dostupné v databázi GTA a jsou dostatečně podrobné na to, aby Komisi umožnily izolovat a rozlišit statistiky o barytové rudě v surové, nezpracované formě, kterou používají čínští vyvážející výrobci. Komise rovněž ověřila, zda je reprezentativní a nezkreslené množství tohoto dovozu dostatečné k tomu, aby výsledný konečný průměr automaticky omezil dopad případných neobvyklých cen na vyšší a nižší hranici rozmezí. Proto neexistuje žádný pádný důvod pro vyloučení dovozu surové barytové rudy z Maroka. Stejně tak srovnání cen s jinými formami dané suroviny (surová versus prášková forma) a případné rozdíly, které z toho vyplývají, nečiní použitou referenční hodnotu nevhodnou. Kromě toho, pokud jde o dovoz malého množství se zjevně vysokou jednotkovou cenou, případné vyloučení této položky by nemělo vliv na výslednou referenční hodnotu výrobních činitelů, a proto bylo v tomto případě považováno za irelevantní.

(26)

Po poskytnutí prozatímních informací, jakož i v reakci na poskytnutí konečných informací další vývozce zařazený do vzorku, společnost Redstar, s odkazem na čl. 2 odst. 10 základního nařízení tvrdil, že zdrojové údaje pro nezkreslené hodnoty barytové rudy (jakož i CO2) nejsou na stejné úrovni jako situace společnosti Redstar. Společnost RedStar konkrétně tvrdila, že tím, že Komise použila údaje o dovozu na základě CIF, došlo k umělému navýšení nezkreslených hodnot, neboť společnost Redstar získává barytovou rudu z blízkého dolu. Podle společnosti Redstar proto vyloučení nákladů na námořní dopravu, pojištění a dovozní clo a provedení srovnání na úrovni cen FOB lépe představuje spravedlivější srovnání podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(27)

Za prvé, odkaz společnosti Redstar na čl. 2 odst. 10 základního nařízení je chybný. Ustanovení čl. 2 odst. 10 odkazuje na spravedlivé srovnání vývozních cen a běžné hodnoty na rozdíl od početního zjištění běžné hodnoty. Za druhé, Komise uvedla, že dovozní ceny CIF dostupné ve statistikách obchodu (upravené o dovozní daně) přímo konkurují domácím cenám v reprezentativní zemi, a proto byly v tomto případě použity jako vhodná referenční hodnota. Argument společnosti Redstar byl proto zamítnut.

(28)

Společnost Chutian ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací zopakovala žádost o úpravu cen CO2 s cílem odstranit narušení způsobená CO2 potravinářské kvality a CO2 přepravovaným v lahvích. Ve stejném duchu společnost Redstar ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že Komisí použité ceny za kapalný CO2 plněný do lahví nejsou pro skutečné ceny placené čínskými výrobci, kteří používají přepravu cisternovými nebo nákladními vozidly, reprezentativní. Společnost Redstar proto požadovala, aby Komise vyloučila údaje týkající se dovozu kapalného CO2 plněného do lahví a vzala v úvahu pouze cenu CO2 plněného do nádrží.

(29)

Argumenty vyvážejících výrobců byly projednány a zamítnuty ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnosti Chutian a Redstar dále neprokázaly, že referenční hodnota stanovená pro CO2 zahrnuje (a do jaké míry) různou jakost a různé způsoby přepravy (lahve nebo nákladní automobily) a do jaké míry by se ceny lišily. Argumenty společností Chutian a Redstar byly považovány za nepodložené, a proto byly zamítnuty.

(30)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací žadatel (společnost Kandelium) zopakoval svá tvrzení, že stanovení reprodukčních nákladů na bituminózní uhlí a CO2 by mělo být upraveno tak, aby odráželo náklady vzniklé výrobcům v Turecku. Tvrzení společnosti Kandelium byla zamítnuta s odkazem na 104. a 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Zejména bylo připomenuto, že pokud reprezentativní referenční hodnota pro konkrétní vstup není v národních nebo dovozních statistikách reprezentativní země k dispozici a použijí se alternativní referenční hodnoty, Komise již neurčuje cenu tohoto vstupu vzniklou v reprezentativní zemi domácím výrobcům (v tomto případě Turecko).

(31)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost Chutian tvrdila, že údaje o prodejních, režijních a správních nákladech společnosti Sisecam použité při početním zjištění běžné hodnoty by měly být upraveny tak, aby byly vyloučeny náklady na dopravu, pojištění, provizní poplatky a náklady na balení, neboť ty již byly vykázány v tabulkách jednotlivých transakcí pro prodej v Unii. Za prvé, zejména náklady na dopravu (mnohem významnější než náklady na pojištění, náklady na balení nebo provizní poplatky) byly z prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Sisecam řádně vyloučeny, jak je uvedeno ve druhé poznámce a jejích přílohách Vib a Vic. Za druhé, Komise uvedla, že náklady na balení nebyly v tomto případě považovány za úpravy odečtené od vývozní ceny, což činí argument společnosti Chutian ohledně tohoto bodu neopodstatněným. Za třetí, pokud jde o náklady na pojištění a provizní poplatky, veřejně dostupné údaje o prodejních, režijních a správních nákladech společnosti Sisecam neumožnily stanovit účel těchto nákladových položek ani (případný) rozsah, v němž by se vztahovaly k segmentu síranu chromitého, který je v tomto případě relevantní. Proto nebyla na základě těchto nákladových položek provedena žádná úprava prodejních, režijních a správních nákladů. Závěrem lze říci, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sisecam stanovené Komisí byly považovány za přiměřené v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Argument společnosti Chutian proto musel být zamítnut.

(32)

Společnost Chutian kromě toho požádala Komisi, aby z prodejních, režijních a správních nákladů souvisejících s výrobou síranu chromitého vyloučila určité náklady vzhledem k tomu, že neslouží jako správné vyjádření prodejních, režijních a správních nákladů vzniklých (čínským) výrobcům uhličitanu barnatého. Komise však připomněla, že cílem čl. 2 odst. 6a základního nařízení není odrážet prodejní, režijní a správní náklady vyvážejících výrobců uhličitanu barnatého (které se považují za zkreslené). Namísto toho je cílem určit přiměřené a nezkreslené částky prodejních, režijních a správních nákladů. Společnosti Sisecam a Alkim, turečtí výrobci síranu chromitého (považovaného za vhodný reprezentativní výrobek ve stejné obecné kategorii jako uhličitan barnatý), byly řádně určeny jako reprezentativní výrobci a jejich údaje o prodejních, režijních a správních nákladech byly odpovídajícím způsobem použity jako přiměřený náhradní ukazatel, což vedlo k použití přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Argument společnosti Chutian byl proto zamítnut.

(33)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 131. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vývozní ceny, byl potvrzen závěr uvedený ve 131. bodě odůvodnění.

(34)

Jelikož ke spravedlivému srovnání podle čl. 2 odst. 10 nebyla předložena žádná tvrzení, byl potvrzen 132. až 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že k výpočtu dumpingového rozpětí nebyla předložena žádná tvrzení, byl potvrzen 142. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(37)

Po poskytnutí prozatímních informací neobdržela Komise žádné připomínky týkající se výpočtů dumpingového rozpětí, pokud jde o Indii.

(38)

Prozatímní zjištění Komise uvedená ve 143. až 159. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(39)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(40)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené ve 160. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené ve 163. až 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Chutian uvedla, že dovoz z Číny se v posuzovaném období snížil, na rozdíl od indického dovozu, který se nadále zvyšoval, a to za ceny, které byly trvale nižší než čínské dovozní ceny. Společnost Chutian tedy tvrdila, že to odráží zásadně odlišné chování na trhu a že dovoz z Číny by neměl být kumulován s dovozem z Indie, a požádala Komisi, aby posoudila újmu údajně způsobenou čínským vývozem odděleně od újmy způsobené indickým vývozem.

(43)

Komise s touto připomínkou nesouhlasila. Ačkoli Indie zvýšila svůj podíl na trhu z [10–25 %] v roce 2021 na [20–25 %] v období šetření, Číně se její významný podíl na trhu [40–55 %] stále dařilo udržovat. Kromě toho se v posuzovaném období vývozní ceny obou zemí výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Z těchto důvodů se Komise domnívala, že kumulace indického a čínského dovozu při posuzování újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byla správná.

(44)

Komise potvrdila, že podmínky pro souhrnné posouzení dovozu podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení byly podrobeny analýze a byl učiněn závěr, že jsou splněny, jak je uvedeno ve 166. až 169. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zúčastněné strany, včetně společnosti Chutian, nepředložily po uložení prozatímních opatření žádné nové argumenty, které by mohly toto posouzení změnit nebo které by byly relevantní podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(46)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Chutian tvrdila, že záporný peněžní tok výrobního odvětví Unie byl částečně způsoben úpravami auditovaných účetních závěrek výrobce v Unii, které byly důsledkem přecenění zásob a přerozdělení nákladů po změně systému vykazování. Společnost Chutian rovněž tvrdila, že Komise neobjasnila, zda byly tyto účinky vyloučeny z posouzení újmy. Společnost Chutian požádala Komisi, aby zveřejnila, zda a jak byly tyto úpravy vyloučeny, a pokud ne, aby je vyloučila a odpovídajícím způsobem přehodnotila újmu a příčinnou souvislost.

(47)

Komise ve 206. bodě odůvodnění prozatímního nařízení objasnila, že hlavním faktorem ovlivňujícím trend peněžního toku během posuzovaného období bylo významné snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. To bylo v převážné míře způsobeno neschopností výrobního odvětví Unie upravit ceny v reakci na značný tlak dumpingového dovozu z Číny a Indie, což mu znemožnilo pokrýt rostoucí náklady. Komise potvrdila, že dopad účetních úprav výrobce v Unii byl v údajích použitých pro posouzení řádně zohledněn. Pokud by byl z ukazatele újmy odstraněn vliv změny systému vykazování na peněžní tok, byl by pokles peněžního toku v posuzovaném období ještě významnější. Vzhledem k důvěrné povaze těchto obchodních informací není možné, aby byl dopad účetních úprav zveřejněn s větší podrobností. Tvrzení společnosti Chutian bylo proto zamítnuto.

(48)

Společnost Chutian rovněž tvrdila, že zvýšení investic během posuzovaného období bylo způsobeno opožděnou jednorázovou investicí související s opatřeními v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Společnost Chutian tvrdila, že tato investice byla odložena na období po vyčlenění společnosti Kandelium ze Solvay a že související náklady byly přiřazeny rokům, v nichž k této investici došlo. Společnost Chutian tvrdila, že toto vykazování mohlo zkreslit posouzení újmy, neboť dopad opožděných investic by měl být rozložen na období, kdy měly být uskutečněny, nejen na posuzované období. Společnost Chutian požádala Komisi, aby upravila analýzu újmy tak, že investiční náklady v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí rozloží do odpovídajícího časového rámce.

(49)

Komise měla za to, že přiřazení nákladů na investici do období před jejím uskutečněním by bylo spekulativní a v rozporu s mezinárodními účetními standardy, a tato připomínka byla proto zamítnuta.

(50)

Všechna tvrzení zúčastněných stran v návaznosti na prozatímní nařízení byla zamítnuta. Komise proto potvrdila své závěry týkající se újmy uvedené v 209. až 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Redstar a Chutian tvrdily, že zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie během posuzovaného období bylo způsobeno výjimečnými okolnostmi, jako je zvýšení cen surovin a nákladů na energii, a nemělo by být přičítáno dumpingovému dovozu z Číny. Společnost Redstar navíc zpochybnila argument předložený Komisí, podle kterého dumpingový dovoz bránil společnosti Kandelium získat zpět své náklady. Společnost Redstar zopakovala tyto připomínky i v reakci na poskytnutí konečných informací.

(52)

Společnost Chutian zejména tvrdila, že újmu způsobenou zvýšením nákladů práce nelze přičíst čínskému dumpingovému dovozu. Společnost Chutian zopakovala, že náklady práce společnosti Kandelium se zvýšily v důsledku jejího vyčlenění ze skupiny Solvay v roce 2021. Před tímto vyčleněním totiž Solvay nesla určité horizontální náklady, včetně administrativních nákladů. Společnost Chutian požádala Komisi, aby zveřejnila, zda a jak vyloučila účinky takového zvýšení nákladů práce způsobeného restrukturalizací těchto společností z ukazatelů újmy, a požádala Komisi, aby tyto účinky vyloučila z rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou a odpovídajícím způsobem přehodnotila své posouzení příčinné souvislosti.

(53)

Komise zjistila, že náklady práce společnosti Kandelium byly ovlivněny inflací a oddělením společnosti, jak je uvedeno v 200. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise nicméně zjistila, že čínský dumpingový dovoz představoval během dotčeného období významný podíl na trhu (40–55 %), jehož ceny ve stejném období klesly o 4 %. To výrobnímu odvětví Unie, které již bylo ztrátové, bránilo přenést zvýšené náklady na konečné zákazníky. Čínský dumpingový dovoz za klesající ceny proto přímo přispěl k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(54)

Kromě toho Komise konstatovala, že společnost Kandelium začala po vyčlenění ze Solvay působit jako samostatná společnost s vlastními horizontálními a administrativními službami. Vzhledem k tomu, že tyto náklady nebyly považovány za mimořádné, Komise neodečetla žádný z těchto nákladů z výpočtů prodeje pod cenou ani z analýzy příčinných souvislostí.

(55)

Konečně není pochyb o tom, že energetická krize způsobila prudký nárůst nákladů na energii a následně i nákladů na výrobu uhličitanu barnatého v Unii, jak je uvedeno ve 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V období 2021–2022 však výrobci v Unii dokázali navzdory rostoucím výrobním nákladům a cenám energie, které dosáhly nejvyšší úrovně, zvýšit své prodejní ceny, aby tyto náklady absorbovali a zároveň udrželi stabilní objemy prodeje, neboť v roce 2022 byly rovněž ceny čínského a indického dovozu mimořádně vysoké. V roce 2023 a v období šetření, kdy se vzestupný trend cen energií zvrátil, se však ziskovost výrobního odvětví Unie prudce snížila na neudržitelně nízkou úroveň. V těchto letech bylo výrobní odvětví Unie na zmenšujícím se trhu nuceno snížit své prodejní ceny v důsledku cenového tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Číny a Indie a došlo u něj k poklesu objemu prodeje a ztrátě podílu na trhu. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(56)

Po poskytnutí konečných informací společnost Redstar tvrdila, že Komise nesprávně přičetla dumpingovému dovozu újmu, která byla ve skutečnosti způsobena jinými faktory nesouvisejícími s dovozem. Společnost Redstar tvrdila, že je nereálné očekávat, že mimořádné zvýšení nákladů způsobené energetickou krizí, inflací a podnikovou restrukturalizací bude plně přeneseno na zákazníky.

(57)

Společnost Redstar uvedla, že výrobci v Unii se již podařilo přenést velkou část dřívějšího zvýšení nákladů na své zákazníky, neboť prodejní ceny v Unii se v roce 2022 úměrně zvýšily. Společnost Redstar nicméně tvrdila, že vzhledem k tomu, že výrobní náklady mezi rokem 2022 a obdobím šetření dále rostly, a to o dalších 45 %, není jisté, zda výrobní odvětví Unie mohlo toto dodatečné zvýšení nákladů přenést na zákazníky, když své ceny výrazně zvýšilo již v předchozím roce. V neposlední řadě společnost Redstar tvrdila, že energetická krize, inflace a podniková restrukturalizace jsou faktory specifické pro Unii a nemají vliv na čínské nebo indické vývozce, takže nelze rozumně očekávat, že tito vývozci zvýší své ceny stejným způsobem jako výrobní odvětví Unie.

(58)

Ve 227. až 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise analyzovala důvody zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie a dospěla k závěru, že ačkoli rostoucí výrobní náklady byly ve skutečnosti způsobeny vyššími náklady na suroviny, zvýšenými cenami energie a některými opožděnými investicemi, tyto zvýšené výrobní náklady neoslabily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Komise ve skutečnosti zjistila, že dumpingový dovoz vyvíjel značný cenový tlak, který bránil výrobnímu odvětví v tom, aby přeneslo alespoň část svých zvýšených výrobních nákladů na navazující výrobní odvětví s cílem zůstat ziskové. Jak je uvedeno ve 229. a 230. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v roce 2022, kdy ceny čínského a indického dovozu byly nejvyšší za posuzované období, dokázalo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny, aby absorbovalo rostoucí výrobní náklady, což ukazuje, že navazující trh byl v roce 2022 schopen přijmout vyšší ceny. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření však prodejní cena čínského a indického dovozu klesla přibližně o 50 %. Zároveň muselo výrobní odvětví Unie i přes další zvýšení výrobních nákladů své prodejní ceny v období šetření dokonce snížit na úroveň, která byla přibližně o 16 % nižší než jeho výrobní náklady. To ukazuje, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno snížit své ceny v důsledku stlačení cen dumpingovým dovozem. Společnost Redstar nepředložila žádné nové důkazy, které by výše uvedené zjištění zpochybnily.

(59)

Z výše uvedených důvodů Komise připomínky společnosti Redstar zamítá a potvrzuje své závěry ohledně příčinné souvislosti.

(60)

Všechna tvrzení stran v návaznosti na prozatímní nařízení byla zamítnuta. Komise proto na základě zjištění uvedených v prozatímním nařízení dospěla k závěru, že dumpingový dovoz z Číny a Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Potvrzují se závěry ohledně příčinné souvislosti, k nimž se dospělo ve 233. až 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Chutian poukázala na to, že výrobní odvětví Unie vyrábí uhličitan barnatý dražším procesem kalcinace, zatímco společnost Chutian používá méně nákladný proces lisování. Společnost Chutian požádala Komisi, aby zveřejnila, jak byl tento rozdíl ve výrobním procesu zohledněn při výpočtech dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(62)

Výpočty Komise týkající se dumpingového rozpětí a rozpětí újmy tyto různé výrobní procesy zohlednily, neboť vycházely ze srovnání srovnatelných typů výrobku na základě kontrolního čísla výrobku (PCN) stanoveného v rámci šetření. Například typ výrobku ve formě prášku byl srovnáván s typem výrobku ve formě prášku, typ výrobku ve formě lisovaných granulí s typem výrobku ve formě lisovaných granulí a typ výrobku ve formě kalcinovaných granulí s typem výrobku ve formě kalcinovaných granulí. Ve výpočtech byly tudíž řádně zohledněny veškeré rozdíly v typech výrobku a v jejich odpovídajících výrobních nákladech (a tedy výrobních procesech). V době poskytnutí prozatímních informací Komise poskytla příslušným zúčastněným stranám včetně společnosti Chutian úplné informace o dumpingovém rozpětí a rozpětí újmy na základě typů výrobku.

(63)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Redstar uvedla, že budoucí náklady vyplývající z environmentálních a pracovních závazků, které byly při výpočtu rozpětí újmy zahrnuty do cílové ceny [20–100] EUR/t, musí být podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení během období antidumpingových opatření jisté a očekávané. Jinými slovy, Komise se při provádění úprav cen s výhledem do budoucna nemůže opírat o pouhé spekulace nebo předpoklady.

(64)

Společnost Redstar se navíc domnívala, že Komise v dostatečné míře nezveřejnila relevantní informace použité pro výpočet budoucích nákladů ve výši [20–100] EUR/t. Zejména složení těchto nákladů a postup jejich výpočtu a to, zda bylo rozpětí [20–100] EUR/t stanoveno na základě různých PCN, a pokud ano, kolik nákladů je přiřazeno ke kterému PCN a proč existuje tak obrovský rozdíl.

(65)

Komise potvrzuje, že tyto náklady a výchozí předpoklady (zejména prognózy spotřeby energie, cen energie a cen emisí znečišťujících látek) byly řádně ověřeny v prostorách výrobního odvětví Unie. Výrobce v Unii odhadl cenu emisí v budoucích letech lineárním způsobem (za předpokladu zvýšení o [10–20] EUR za certifikát). Jak je však uvedeno v 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že v Unii existuje pouze jeden výrobce, nemůže Komise v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení zveřejnit podrobnější informace, neboť tyto informace jsou citlivými podnikovými informacemi.

(66)

Po poskytnutí konečných informací společnost Redstar tvrdila, že metodika, kterou se dospělo k odhadovaným budoucím nákladům ve výši [20–100] EUR/t, zůstává nejasná. Společnost Redstar zejména požádala o objasnění časového horizontu budoucích nákladů na dodržování předpisů, významu „lineárního“ zvýšení o [10–20] EUR za emisní certifikát za rok a toho, zda byl použit přístup založený na váženém průměru v rámci PCN. Společnost Redstar dále tvrdila, že na čínské vyvážející výrobce se rovněž vztahují požadavky na dodržování environmentálních a pracovněprávních předpisů, a proto srovnání cílové ceny pro výrobní odvětví Unie upravené o budoucí náklady na dodržování předpisů s neupravenou vývozní cenou na základě skutečných údajů vyvolává obavy, zda lze srovnání považovat za „spravedlivé“.

(67)

Podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení se zohlední budoucí náklady, které vyplývají z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jichž je Unie smluvní stranou, nebo z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během uplatňování opatření. V souladu se základním nařízením a ustálenou praxí Komise bylo výrobní odvětví Unie požádáno, aby v odpovědi na dotazník uvedlo své budoucí náklady na dodržování předpisů za roky uplatňování opatření, a Komise tyto údaje ověřila na místě. Na základě ověřených údajů Komise vypočítala budoucí náklady na dodržování předpisů vyjádřené v EUR za tunu pro roky 2025 až 2028 s použitím čistých odhadovaných nákladů na emise CO2 pro výrobek, který je předmětem šetření. Cena emisního certifikátu vychází ze snadno dostupných tržních údajů. Stejné vypočtené náklady na tunu byly poté připočteny k cílové ceně pro všechna PCN.

(68)

Naproti tomu odráží vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Unie. Podle základního nařízení nelze vývozní cenu upravit tak, aby zohledňovala budoucí náklady na dodržování předpisů. Na tomto základě Komise odmítá tvrzení společnosti Redstar, že srovnání, jež vedlo k výpočtu rozpětí újmy popsané ve 245. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není „spravedlivé“.

(69)

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravovala.

(70)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky odůvodňující revizi rozpětí újmy, je konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti následující:

(71)

Jak je vysvětleno v 247. a 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v Číně existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(72)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, nepovažovala Komise za nutné se tímto aspektem zabývat.

(73)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(74)

Po poskytnutí konečných informací španělské vnitrostátní sdružení výrobců frit, glazur a keramických barev (Asociation Nacional de Fabricantes de Firtas, Esmaltes y Colores cerámicos, dále jen „ANFFECC“) zopakovalo několik tvrzení týkajících se zájmu Unie, která již předložilo během prozatímní fáze šetření, avšak na podporu těchto tvrzení neposkytlo žádné nové důkazy. Tato tvrzení byla shrnuta a řešena ve 273. až 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že uvedené připomínky byly doručeny po uplynutí lhůty pro připomínky k poskytnutí konečných informací stanovené Komisí v souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení, a jelikož ANFFECC nepožádalo o prodloužení této lhůty, Komise dané připomínky zamítla.

(75)

Závěry uvedené ve 250. až 282. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(76)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(77)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(78)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z dotčených zemí“.

(79)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (5). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(80)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z dotčených zemí“.

(81)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(82)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(83)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z dotčených zemí vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(84)

Vyvážející výrobci v ČLR, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie, ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(85)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(86)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2 výše, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(87)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(88)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrný měsíční objem a ceny během období šetření s měsíčním průměrem za období mezi koncem období šetření a měsícem předcházejícím celní evidenci. Toto srovnání ukázalo pokles objemu o 9 % a nárůst cen o 11 %. Komise rovněž porovnala průměrný měsíční objem a ceny během období šetření s měsíčním průměrem za období mezi koncem období šetření a měsícem, kdy byla uložena prozatímní opatření. Toto srovnání ukázalo nárůst objemu o 9 % a pokles cen o 7 %. Ve spisu zároveň nebyly uvedeny žádné důkazy o sezónnosti spotřeby dotčeného výrobku.

(89)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(90)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 (EU, Euratom) (6) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(91)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,