(EU) 2026/65Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/65 ze dne 6. ledna 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením 2019/1688 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové clo na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga (dále také „TT“) a ze Spojených států amerických (dále také „USA“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

V květnu 2021 požádalo sdružení uživatelů dotčeného výrobku Copa-Cogeca v souladu s čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 o pozastavení platných antidumpingových cel. Komise prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/2070 (3) rozhodla nepozastavit antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2019/1688 na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických.

(3)

V současnosti platná antidumpingová cla se u dovozu z Ruska pohybují v rozmezí 27,77 EUR za tunu až 42,47 EUR za tunu, u dovozu z Trinidadu a Tobaga činí 22,24 EUR za tunu a u dovozu ze Spojených států amerických 29,48 EUR za tunu.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podalo dne 28. června 2024 sdružení Fertilizers Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou směsí močoviny a dusičnanu amonného, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Tato žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 8. října 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v dotčených zemích a orgány Ruska, Trinidadu a Tobaga a Spojených států amerických, známé dovozce a sdružení zastupující zájmy uživatelů, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

Ruské orgány tvrdily, že zahájení šetření bylo v rozporu s pravidly WTO, neboť zpráva skupiny odborníků ve věci EU – Metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (6) shledala metodiku úpravy nákladů, kterou Komise použila v původním šetření, jako neslučitelnou s články 2.2.1.1 a 2.2 antidumpingové dohody WTO. Komise vzala na vědomí, že proti předmětné zprávě skupiny odborníků stále probíhá odvolání. V každém případě se skutkové okolnosti zkoumané uvedeným panelem liší od skutkových okolností tohoto případu. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti předložená společností Fertilizers Europe obsahuje zejména výpočty dumpingu založené na skutečných domácích cenách v Rusku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(11)

Dne 14. listopadu 2024 ruské orgány uvedly, že údajně nebyla podána řádně odůvodněná žádost ve smyslu článku 11.3 antidumpingové dohody WTO, jelikož v žádosti chyběly dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení nebo přetrvání dumpingu a újmy. Ruské orgány se odvolávaly na výpočty dumpingu podle tzv. standardní metodiky, které podle ruských orgánů nebyly řádně shrnuty. Ruské orgány uvedly, že žádost připravila ruské strany o možnost ověřit údaje, pochopit a ověřit výpočty a vyjádřit se k nim, protože v žádosti chybělo řádné shrnutí důvěrných informací včetně údajů, které žadateli poskytli externí odborníci, případně chybělo odůvodnění, proč shrnutí nebylo možné. V této souvislosti se ruské orgány odvolaly na článek 6.5.1 antidumpingové dohody WTO a na několik rozhodnutí panelu WTO pro řešení sporů včetně rozhodnutí ve věci ES – Spojovací materiál (Čína) (7).

(12)

Kromě toho ruské orgány s ohledem na početně zjištěnou běžnou hodnotu uvedenou žadatelem v žádosti tvrdily, že úpravy nákladů na zemní plyn založené na cenách ve Waidhausu nebo v Baumgartenu jsou v rozporu s antidumpingovou dohodou WTO. Za tímto účelem se ruské orgány odvolaly na zprávu skupiny odborníků WTO o metodikách úpravy nákladů (8).

(13)

Společnost Methanol Holdings (Trinidad) Limited (dále jen „MHTL“), vyvážející výrobce se sídlem v Trinidadu a Tobagu, ve svém podání ze dne 16. listopadu 2024 (9) uvedla, že žádost nesplňuje právní normy, pokud jde o tvrzení, že pozbytí platnosti opatření týkajících se dovozu z Trinidadu a Tobaga by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu. Společnost MHTL upřesnila, že žádost prokázala záporná dumpingová rozpětí, pokud jde o vývoz UAN z Trinidadu a Tobaga do Unie.

(14)

Společnost CF Industries Holdings, Inc. (dále jen „CFI“), vyvážející výrobce se sídlem ve Spojených státech amerických, se svým podáním ze dne 18. listopadu 2024 (10) připojila k názoru ruských orgánů, že zúčastněné strany nemohou ověřit některé údaje, posouzení a zdroje uvedené v žádosti. Společnost CFI rovněž zpochybnila oprávněnost některých tvrzení žadatele kvůli nesrovnalostem mezi údaji uvedenými v žádosti a údaji Eurostatu týkajícími se dovozu z USA v letech 2020 a 2021.

(15)

Společnosti JSC Něvinnomysskij Azot (Eurochem) a JSC Novomoskovsk Azot (NAK Azot) (dále společně jen „Eurochem“) ve svém podání ze dne 18. listopadu 2024 (11) tvrdily, že verze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, kterou dne 28. června 2024 podala společnost Fertilizers Europe (dále jen „původní žádost“), neposkytla dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu nebo újmy na základě dovozu UAN z Ruska. Společnost Eurochem rovněž zopakovala, že tento nedostatek dostatečných důkazů v původní žádosti nemohl být napraven dodatečnými informacemi, které žadatel předložil během tříměsíčního období před uplynutím platnosti původních opatření. V tomto ohledu odkázala na otevřenou verzi žádosti o přezkum před pozbytím platnosti ze dne 9. září 2024, která byla zúčastněným stranám zpřístupněna ve spisu ve věci. Společnost Eurochem proto požádala Komisi, aby jí poskytla původní žádost.

(16)

Společnost Eurochem dále tvrdila, že původní žádost neobsahovala dostatek důkazů o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu. Tvrdila, že vývozní cena stanovená žadatelem je zjevně nepřesná, protože je založena na nesprávné metodice a není podložena důkazy. Společnost Eurochem konkrétně tvrdila, že v žádosti byla nesprávně použita průměrná roční dovozní cena pro Rusko, přičemž měla vycházet z průměrných měsíčních dovozních cen, protože v roce 2023 došlo k výraznému kolísání cen UAN. V žádosti byla také průměrná dovozní cena ruského dovozu UAN v roce 2023 založena na údajích Eurostatu a upravena o náklady na dopravu v rámci Ruska a mezi Ruskem a Francií (Rouen). Podle společnosti Eurochem se při těchto úpravách nesprávně předpokládalo, že veškerý ruský dovoz vyžaduje náklady na přepravu v rámci Ruska, neboť společnost Acron, významný ruský vývozce, používala svůj vlastní terminál pro UAN v Estonsku, a že veškerý ruský dovoz vstupuje do EU přes Francii, zatímco podle společnosti Eurochem byla jedna třetina ruského dovozu UAN dovážena přes jiné členské státy.

(17)

Kromě toho společnost Eurochem tvrdila, že žádost neobsahovala žádné důkazy, které by potvrzovaly řadu předpokladů týkajících se stanovení vývozní ceny UAN ruského původu, například že společnost Acron prodávala UAN z Ruska do EU, přepravovala UAN v rámci Ruska a z Ruska do Francie, jakož i souvisejících nákladů na tuto přepravu. V tomto ohledu se žádost odvolávala na několik důvěrných příloh, aniž uvedla pádný důvod pro takové důvěrné zacházení. Společnost Eurochem tvrdila, že nedůvěrná verze těchto příloh, která obsahovala určitá rozpětí, postrádá smysl a není dostačující k tomu, aby zúčastněné strany byly schopny předloženým informacím přiměřeně porozumět.

(18)

Společnost Eurochem dále tvrdila, že stanovení běžné hodnoty bylo rovněž založeno na nesprávné metodice a nebylo podloženo důkazy. Společnost Eurochem upřesnila, že žádost v rozporu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení porovnávala vývozní ceny závodu v Rusku, který neuskutečňoval žádný domácí prodej (JSC Acron), s cenami domácího prodeje závodu v Rusku, který uskutečňoval jak domácí prodej, tak prodej na vývoz (NAK nebo Nevinka). Podle společnosti Eurochem měly být v žádosti uvedeny buď domácí a vývozní ceny téhož závodu, nebo průměrné ruské ceny vývozu a domácího prodeje. Místo toho se žádost chybně opírala o ceny právnických osob, které nebyly srovnatelné.

(19)

Společnost Eurochem dále tvrdila, že žadatel nepoužil tři známé zdroje měsíčních cen UAN na ruském trhu, a to Argus, Chemcourier a SPIMEX, a místo toho se opíral o nepodložené spekulace nejmenovaného odborníka nebo konzultanta. Vzhledem k tomu, že ceny UAN v průběhu roku 2023 výrazně kolísaly, měla žádost rovněž stanovit běžnou hodnotu na základě měsíčních cen na domácím trhu, a nikoli na základě průměrných ročních cen.

(20)

Společnost Eurochem se dále připojila ke stanoviskům ruských orgánů ohledně absence řádného shrnutí důvěrných informací týkajících se údajů o běžné hodnotě.

(21)

Společnost Eurochem dále tvrdila, že žádost neuváděla žádné důkazy o konkrétní situaci na trhu ve smyslu čl. 2 odst. 3 základního nařízení a že metodika úpravy nákladů, podle níž jsou skutečné náklady na plyn v Rusku nahrazeny referenční cenou založenou na cenách plynu ve Waidhausu a v Baumgartenu, nebyla v souladu s platnými pravidly WTO. Společnost Eurochem rovněž tvrdila, že stanovení běžné hodnoty na základě prodejních, režijních a správních nákladů a zisku výrobců UAN v USA by bylo rovněž v rozporu s pravidly EU a WTO.

(22)

Kromě toho společnost Eurochem tvrdila, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o tom, že by pozbytí platnosti uvedených opatření vedlo k přetrvání újmy v důsledku dovozu z Ruska, a neanalyzovala účinek celé řady dalších faktorů, které danému výrobnímu odvětví Unie způsobily újmu, jako je například dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, vývoj spotřeby, cena močoviny, zvýšené výrobní náklady výrobců v Unii a nákupy UAN výrobci v Unii.

(23)

Komise tuto žádost přezkoumala v souladu s čl. 11 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly splněny. Komise měla za to, že důkazy prima facie předložené v žádosti poukazují na situaci, kdy by pozbytí platnosti daných opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, což podle právních předpisů odůvodňuje zahájení šetření. Jinými slovy, žádost byla shledána dostatečně odůvodněnou, a proto ji bylo třeba dále prošetřit. Toto posouzení bylo provedeno před uplynutím tříměsíční lhůty, která předcházela pozbytí platnosti původních opatření. Verze žádosti ze dne 9. září 2025, která byla zúčastněným stranám zpřístupněna ve spisu ve věci při zahájení šetření, představovala konsolidaci žádosti a některých podpůrných důkazů, které předložil žadatel a které ve srovnání s původní verzí žádosti nepředstavovaly žádné nové důkazy ani argumenty. Pokud jde konkrétně o žádost společnosti Eurochem o zaslání původní verze žádosti, Komise ji společnosti Eurochem poskytla dne 15. ledna 2025. V tomto ohledu Soudní dvůr poznamenává, že v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve spojených věcech C-554/23 P, C-568/23 P, Fertilizers Europe a Komise v. Něvinnomysskij Azot a NAK „Azot“ (12) musí být čl. 11 odst. 2 základního nařízení o ochraně před dumpingovým dovozem vykládán v tom smyslu, že Komise je oprávněna přihlédnout k důkazům, které na její žádost předložili výrobci v Unii v období tří měsíců před pozbytím platnosti antidumpingových opatření, za účelem rozhodnutí, zda je třeba provést přezkum těchto antidumpingových opatření.

(24)

Námitky všech čtyř účastníků řízení týkající se zákonnosti zahájení řízení a dostatečnosti důkazů předložených v žádosti byly proto zamítnuty. V této souvislosti Komise zdůraznila, že žádost o přezkum musí obsahovat dostatečné důkazy prima facie. Zejména podle ustálené judikatury se množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení přezkumu před pozbytím platnosti liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence obnovení nebo přetrvání dumpingu a újmy (13).

(25)

Žádost podaná žadatelem obsahovala podrobné výpočty prokazující přetrvávání dumpingu v Rusku na základě důkazů, jež byly žadateli přiměřeně dostupné. Komise považovala množství a kvalitu důkazů předložených žadatelem za dostatečné k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. V tomto ohledu v rozporu s tím, co uvedla společnost Eurochem, neexistuje podle článku 11 základního nařízení povinnost, aby žádost o přezkum před pozbytím platnosti při výpočtu dumpingového rozpětí věrně odrážela všechny jednotlivé distribuční kanály dotčeného výrobku v posuzovaných zemích a v Unii. Stejně tak neexistuje žádný právní požadavek, aby tato žádost zahrnovala celý domácí prodej nebo prodej na vývoz, případně aby uváděla podrobné úpravy ve výpočtech. Průměrné roční výpočty předložené žadatelem navíc postačovaly k prokázání dumpingového rozpětí prima facie. Žadatel, který podává žádost o přezkum před pozbytím platnosti, není povinen před zahájením přezkumu provést měsíční výpočty dumpingového rozpětí.

(26)

Stejně tak měla Komise za to, že žádné ze stanovisek předložených společností Eurochem v souvislosti s újmou a příčinnou souvislostí, jak je shrnuto ve 22. bodě odůvodnění výše, nemůže věrohodně zpochybnit dostatečnost podrobných relevantních důkazů předložených v rámci žádosti.

(27)

Komise proto měla za to, že množství a kvalita důkazů požadovaných zejména společností Eurochem zjevně překračuje standard prima facie. Tvrzení společnosti Eurochem byla proto zamítnuta.

(28)

Tvrzením ruských orgánů ohledně metodiky pro posouzení běžné hodnoty pro Rusko se dále zabývá příslušný oddíl týkající se posouzení dumpingu, zejména v 56., 60. a 61. bodech odůvodnění uvedených níže.

(29)

Pokud jde o tvrzení společnosti MHTL týkající se chybějících důkazů o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, souhlasila Komise se skutečností, že žádost prokázala negativní dumpingová rozpětí ve vztahu k TT. Pokud dumping po uložení opatření přestal existovat, je třeba, aby se veškeré analýzy přezkumu před pozbytím platnosti skutečně zaměřily na pravděpodobnost obnovení dumpingu. Komise uvedla, že žadatel poskytl dostatečné důkazy založené na přiměřeně dostupných údajích, které prokazují pravděpodobnost obnovení dumpingu ze strany TT podle několika pravděpodobných scénářů a v souladu s příslušnou právní normou. Komise měla za to, že argumenty předložené společností MHTL nejsou schopny zpochybnit dostatečnost důkazů obsažených v žádosti.

(30)

Komise měla za to, že žádost byla předložena v dostatečně jasné a podrobné verzi, která neměla důvěrnou povahu. Tato verze, která neměla důvěrnou povahu, umožnila zúčastněným stranám smysluplně porozumět právním a skutkovým důvodům, z nichž žádost vycházela, na základě čehož byly schopny předložit důkladné připomínky již ve fázi zahájení přezkumu. Komise dále uvedla, že žadatel v průběhu řízení poskytl další informace a přílohy žádosti, s nimiž bylo původně zacházeno jako s důvěrnými. Dokument žadatelů byl zařazen do otevřeného vyšetřovacího spisu a zpřístupněn zúčastněným stranám. Komise proto tvrzení zúčastněných stran v tomto ohledu zamítla.

(31)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(32)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek Komise vybrala na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2023 do 30. června 2024. V úvahu bylo bráno i zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 64 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii v době zahájení přezkumu a 75 % prodeje výrobců do Unie, kteří zareagovali na stávající přezkum. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(33)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Vyvážející výrobce CFI tvrdil, že v navrhovaném vzorku jsou nadměrně zastoupeni východoevropští výrobci a že tento vzorek nesplňuje stanovené normy reprezentativnosti, a požádal o doplnění vzorku výrobců v Unii o dalšího (nizozemského) výrobce. Komise tvrzení společnosti CFI zamítla s odůvodněním, že vzorek byl reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jak z hlediska výroby a prodeje, tak i z hlediska zeměpisného rozložení vzhledem k rozmístění výrobců z Unie, neboť obsahoval společnosti z různých částí Unie (z Německa, Polska a Litvy).

(34)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(35)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(36)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Rusku, Trinidadu a Tobagu a ve Spojených státech amerických, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(37)

Na počátku poskytli požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku dva ruští vyvážející výrobci, JSC Něvinnomysskij Azot (dále jen „Eurochem“) a JSC Novomoskovsk Azot (dále jen „NAK Azot“) (kteří jsou společně označováni jako „Eurochem“, viz 15. bod odůvodnění). Vzhledem k jejich nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a vyzvala oba vyvážející výrobce, aby předložili kompletně vyplněný dotazník.

(38)

Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v Trinidadu a Tobagu a jeden vyvážející výrobce ve Spojených státech amerických, kteří rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu pro každou zemi Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a vyzvala oba vyvážející výrobce, aby předložili kompletně vyplněný dotazník.

(39)

Komise vyzvala tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, oba dovozce, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili, a čtyři vyvážející výrobce v dotčených zemích, kteří se přihlásili, aby vyplnili dotazníky, které byly v den zahájení šetření zpřístupněny na jejích internetových stránkách (14). Komise zaslala žadateli dotazník s cílem shromáždit údaje o makroukazatelích.

(40)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy ode všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, od žadatele, od obou dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a ode všech vyvážejících výrobců v Trinidadu a Tobagu a ve Spojených státech amerických.

(41)

Ani jeden ze dvou ruských vyvážejících výrobců nepředložil ve lhůtě stanovené Komisí žádnou odpověď na dotazník.

(42)

V návaznosti na toto sdělení Komise dopisem ze dne 12. prosince 2024 informovala oba ruské vyvážející výrobce o tom, že je považuje za nespolupracující strany, a sdělila jim svůj záměr použít článek 18 základního nařízení a ke stanovení svých zjištění v rámci šetření využít dostupné údaje. O svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení informovala Komise rovněž ruské orgány.

(43)

Oba ruští vyvážející výrobci vyjádřili dopisem ze dne 19. prosince 2024 nesouhlas se zamýšleným použitím článku 18 základního nařízení. Oba ruští vyvážející výrobci však nepředložili zbývající odpovědi na dotazník, a namísto toho zpochybnili zákonnost zahájení probíhajícího přezkumného šetření. Zejména tvrdili, že Komise neposkytla kopii žádosti o přezkum před pozbytím platnosti podané společností Fertilizers Europe, ačkoli byla povinna ji poskytnout dne 8. října 2024, tedy v den zahájení tohoto přezkumu. Na tomto základě dospěli oba ruští vyvážející výrobci k závěru, že Komise bránila jejich spolupráci při přezkumu před pozbytím platnosti. Touto záležitostí se dále zabývá 23. bod odůvodnění výše.

(44)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení byly provedeny v prostorách těchto společností:

a)   Následný postup

(45)

Dne 20. listopadu 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(46)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(47)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to směsi močoviny a dusičnanu amonného ve vodném nebo amoniakálním roztoku (dále jen „UAN“), v současnosti kódu KN 3102 80 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(48)

UAN je kapalné dusíkaté hnojivo, které se obvykle používá u některých plodin na orné půdě.

(49)

Obsah dusíku je nejvýznamnější vlastností výrobku, který je předmětem přezkumu. Může se pohybovat mezi 28 % a 32 % UAN v závislosti na obsahu vody v roztoku. Obecně platí, že dovážené roztoky obsahují 32 % UAN, protože přeprava koncentrovanějšího UAN je levnější. Bez ohledu na obsah dusíku se však všechny roztoky močoviny a dusičnanu amonného považují za výrobky, které mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti, a proto představují jediný výrobek.

(50)

Výrobkem, jehož se toto šetření týká, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Ruska, Trinidadu a Tobaga a Spojených států amerických, v současnosti kódu KN 3102 80 00 .

(51)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(52)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz UAN z Ruska, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. července 2017 do 30. června 2018). Podle údajů Eurostatu představoval dovoz UAN z Ruska v období přezkumného šetření přibližně 12,4 % trhu Unie oproti 13,4% podílu na trhu během původního šetření. V relativním vyjádření poklesl objem ruského vývozu UAN do EU o 47 % a v absolutním vyjádření činil tento pokles 289 952 tun.

(54)

Jak je uvedeno v 42. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z Ruska při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala ruské orgány, že vzhledem k nedostatečné spolupráci má Komise v úmyslu použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Ruska. Společnost Eurochem odpověděla na informace Komise dne 19. prosince 2024 a zopakovala svůj záměr nespolupracovat na šetření s ohledem na údajné chyby, k nimž došlo ve fázi zahájení přezkumu, jak je uvedeno v oddíle 1.5 výše. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné další připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(55)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na údajích, které poskytli žadatelé v žádosti a na dovozních statistikách získaných z Eurostatu.

(56)

Jak je uvedeno výše v 55. bodě odůvodnění, použila Komise z důvodu nespolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem použila Komise údaje poskytnuté žadatelem v žádosti. Tyto údaje vycházely z informací o trhu, ke kterým měl žadatel přístup. Odhadovaná běžná hodnota se skládala z domácí ceny ze závodu ve výši 165 EUR za tunu v roce 2023.

(57)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z Ruska nespolupracovali, použila Komise ke stanovení vývozní ceny dostupné údaje.

(58)

Vývozní cena byla stanovena na základě údajů z průzkumu trhu uvedených v žádosti. Takto určená výsledná vývozní cena ze závodu pro rok 2023 činila 135 EUR za tunu.

(59)

Jak je uvedeno v předchozích bodech odůvodnění, Komise použila ke srovnání podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení údaje o běžné hodnotě a vývozní ceně upravené na úroveň cen ze závodu.

(60)

Výše uvedené srovnání ukázalo, že vývozní ceny do Unie, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, byly o 16,7 % nižší než stanovená běžná hodnota. V každém případě Komise zjistila, že pokud by vycházela z početně zjištěné běžné hodnoty založené na upravených cenách zemního plynu (15), vedlo by to k ještě většímu rozdílu mezi vývozními cenami a stanovenou běžnou hodnotou, tj. 44 %.

(61)

Vzhledem k tomu, že dumping byl ve vztahu k Rusku zjištěn podle všech pravděpodobných scénářů, považovala Komise tvrzení společnosti Eurochem, jejichž cílem bylo vyloučit použití metodiky početně zjištěné běžné hodnoty, jak je shrnuto v 21. bodě odůvodnění výše, za bezpředmětná.

(62)

Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(63)

Jediným známým výrobcem UAN v Trinidadu a Tobagu v posuzovaném období byla společnost MHTL.

(64)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz UAN z Trinidadu a Tobaga v absolutních číslech na téměř stejné úrovni jako během období šetření v rámci původního šetření. Podle údajů Eurostatu představoval dovoz UAN z Trinidadu a Tobaga v období přezkumného šetření přibližně 9,8 % trhu Unie oproti 8,1% podílu na trhu během původního šetření. Relativní nárůst podílu na trhu lze vysvětlit výrazně nižší úrovní spotřeby v Unii během období přezkumného šetření ve srovnání s obdobím původního šetření.

(65)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti MHTL reprezentativní.

(66)

Jelikož na domácím trhu nebyl prodáván obdobný výrobek a nebylo možné zjistit domácí ceny (vzhledem k neexistenci domácí spotřeby), vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(67)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

(68)

Během období přezkumného šetření vyvážela společnost MHTL do Unie pouze prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci. Veškerý prodej do Unie byl uskutečněn prostřednictvím dovozce ve spojení v Německu. Tento dovozce ve spojení prodával dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Německu nebo společnostem ve spojení ve Francii a ve Španělsku, které dotčený výrobek dále prodávaly nezávislým odběratelům na svých vnitrostátních trzích.

(69)

Vývozní cena tudíž byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a nákladů na ředění a míchání, a o přiměřený zisk.

(70)

Pokud jde o náklady na ředění a míchání v tomto případě, společnost MHTL vyvážela během období šetření pouze UAN s obsahem dusíku 32 %. Dovozci ve spojení však nezávislým odběratelům prodávali UAN s obsahem dusíku 32 % či méně. Proto v případě, kdy byl dotčený výrobek zředěn vodou nebo smíchán se sírou, aby bylo dosaženo nižšího obsahu dusíku, zahrnovaly úpravy uvedené v 69. bodě odůvodnění rovněž dodatečné náklady na ředění a míchání vzniklé dovozci ve spojení.

(71)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu pro každý typ výrobku stanovenou podle čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení s vývozní cenou spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu, jak se uvádí výše.

(72)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na přepravu a pojištění, cla, manipulaci, nakládku, vedlejší náklady a náklady na skladování a o dodatečné náklady na ředění a míchání, které vznikly dovozci ve spojení.

(73)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce MHTL porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(74)

Při použití metodiky popsané v 70. bodě odůvodnění činilo dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením u společnosti MHTL 35,1 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(75)

Společnost DAKOFO (16) po zveřejnění informací tvrdila, že dovoz UAN pocházejícího z Trinidadu a Tobaga do Unie nebyl prováděn za dumpingové ceny. Pro účely posouzení vývozní ceny do Unie vycházela společnost DAKOFO z kotací dovozních cen UAN na terminálu ve Fredericii, který je podle společnosti DAKOFO největším terminálem v oblasti Baltského moře, jenž odbavuje zásilky UAN. Pokud jde o běžnou hodnotu, společnost DAKOFO měla za to, že na domácím trhu Trinidadu a Tobaga neprobíhá žádný prodej UAN. Proto použila početně zjištěnou běžnou hodnotu, která vycházela ze zveřejněných kotací cen CIF v New Orleans (NOLA).

(76)

Komise tvrzení společnosti DAKOFO zamítla. Jak je uvedeno v 65. až 74. bodě odůvodnění, Komise založila svůj výpočet dumpingu na ověřených údajích jediného spolupracujícího a podle informací ve spisu i jediného existujícího výrobce UAN v Trinidadu a Tobagu. Tyto údaje Komise ověřila na místě. Jelikož z tohoto výpočtu vyplynula existence dumpingu, potvrzuje se závěr Komise o přetrvání dumpingu v případě Trinidadu a Tobaga.

(77)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz UAN z USA, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření. Podle údajů Eurostatu představoval dovoz UAN z USA v období přezkumného šetření přibližně 20,6 % trhu Unie oproti 16,2% podílu na trhu během původního šetření.

(78)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti CFI, reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(79)

Komise následně určila pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(80)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej jediného typu výrobku, který spolupracující vyvážející výrobce prodával na vývoz do Unie, byl reprezentativní.

(81)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(82)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(83)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(84)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(85)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že [95–100] % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření.

(86)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla tudíž cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(87)

Komise srovnala pro každý typ výrobku běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše.

(88)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o slevy, rabaty a rozdíly v množství; náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady a úvěrové náklady.

(89)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením pro spolupracujícího výrobce 52,2 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(91)

Společnost DAKOFO po zveřejnění informací tvrdila, že dovoz UAN pocházejícího z USA do Unie nebyl prováděn za dumpingové ceny. Pro účely posouzení vývozní ceny do Unie vycházela společnost DAKOFO z kotací dovozních cen UAN na terminálu ve Fredericii, podobně jako to tvrdila v případě dovozu z Trinidadu a Tobaga (viz 75. bod odůvodnění výše). Pokud jde o běžnou hodnotu, použila společnost DAKOFO zveřejněné „kotace cen CIF v New Orleans (NOLA)“ s tím, že tyto kotace představují domácí ceny platné v USA.

(92)

Komise tvrzení společnosti DAKOFO zamítla. Jak je uvedeno v 78. až 90. bodě odůvodnění, Komise založila svůj výpočet dumpingu na ověřených údajích jediného spolupracujícího výrobce UAN v USA. Tyto údaje Komise ověřila na místě. Jelikož z tohoto výpočtu vyplynula existence dumpingu, potvrzuje se závěr Komise o přetrvání dumpingu v případě USA.

(93)

V návaznosti na zjištění naznačující existenci dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení ve vztahu k Rusku zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto dodatečné prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a atraktivita trhu Unie.

(94)

Šetřením bylo zjištěno, že celková výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku byly v posuzovaném období značné. Podle údajů poskytnutých žadatelem přesáhla souhrnná výrobní kapacita všech známých ruských výrobců 3 500 000 tun ročně a volné kapacity činily v každém roce posuzovaného období v průměru přibližně 30 %.

(95)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by ruští vyvážející výrobci zvýšili svůj prodej na vývoz na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(96)

Existence antidumpingových opatření nesnížila atraktivitu trhu Unie. Během celého posuzovaného období dosahoval roční objem dovozu více než 300 000 tun ročně, což je téměř polovina objemu dovozu zjištěného v období původního šetření a více než polovina ročního průměru zjištěného v posuzovaném období původního šetření, které trvalo od 1. ledna 2015 do 30. června 2018. Rovněž se připomíná, že tento prodej do Unie se i při existenci antidumpingových opatření uskutečňoval za dumpingové ceny. Pokud by tedy tato opatření pozbyla platnosti, objem dumpingového dovozu by se pravděpodobně zvýšil.

(97)

Platná antidumpingová opatření nezabránila ruským výrobcům v dalším prodeji značných objemů UAN do Unie za dumpingové ceny. Pokud by bylo umožněno, aby tato opatření pozbyla platnosti, tito výrobci by pravděpodobně prodávali do Unie ještě větší objemy za dumpingové ceny, protože mají volnou kapacitu, která jim to umožňuje (viz 94. bod odůvodnění).

(98)

V návaznosti na zjištění naznačující existenci dumpingu během období přezkumného šetření (viz 74. bod odůvodnění) Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto dodatečné prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Trinidadu a Tobagu a atraktivita trhu Unie.

(99)

Šetřením bylo zjištěno, že celková výrobní kapacita a volná kapacita v Trinidadu a Tobagu byly během posuzovaného období značné. Roční volná kapacita činila v posuzovaném období v průměru více než 400 000 tun a v roce 2023 přesáhla 700 000 tun.

(100)

Existence antidumpingových opatření nesnížila atraktivitu trhu Unie během posuzovaného období. Roční objem dovozu z Trinidadu a Tobaga v posuzovaném období dosáhl více než 400 000 tun ročně, což je více než v období původního šetření a blíží se to ročnímu průměru zjištěnému v posuzovaném období v rámci původního šetření, které trvalo od 1. ledna 2015 do 30. června 2018. Rovněž se připomíná, že tento prodej do Unie se i při existenci antidumpingových opatření uskutečňoval za dumpingové ceny. Je tudíž pravděpodobné, že pokud by tato opatření pozbyla platnosti, dumpingový dovoz by nadále rostl.

(101)

Platná antidumpingová opatření nezabránila společnosti MHTL v dalším prodeji značných objemů UAN do Unie. Pokud by tato opatření pozbyla platnosti, společnost MHTL by pravděpodobně prodávala do Unie ještě větší objemy za dumpingové ceny, protože má volnou kapacitu, která jí to umožňuje.

(102)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu Komise analyzovala výrobní kapacity a volné kapacity v USA a atraktivitu trhu Unie.

(103)

V období původního šetření i v období přezkumného šetření byla jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem z USA společnost CFI. Ze žádosti vyplynulo, že v USA existují i další výrobci UAN. Tito výrobci nespolupracovali při současném přezkumu před pozbytím platnosti ani při původním šetření. Má se za to, že jejich výrobní kapacita pravděpodobně nebude k dispozici pro vývoz do Unie. Komise proto v souladu s konzervativním přístupem považovala za kapacitu, která je k dispozici pro vývoz do Unie, pouze volnou kapacitu společnosti CFI. Tato volná kapacita činila v posuzovaném období více než 200 000 tun ročně. Celková kapacita společnosti CFI se v období přezkumného šetření pohybovala v rozmezí [6 000 000 až 6 500 000] tun ročně.

(104)

Existence antidumpingových opatření nesnížila atraktivitu trhu Unie pro vyvážející výrobce UAN v USA během posuzovaného období. S výjimkou roku 2021 přesahoval roční objem vývozu z USA do Unie 550 000 tun ročně, což je značný objem, který je jen o 150 000 tun nižší než v období původního šetření. Rovněž se připomíná, že tento prodej do Unie se i přes zavedená antidumpingová opatření uskutečňoval za dumpingové ceny. Je tudíž pravděpodobné, že pokud by tato opatření pozbyla platnosti, dumpingový dovoz by nadále rostl.

(105)

Platná antidumpingová opatření nezabránila společnosti CFI v dalším prodeji značných objemů UAN do Unie. Pokud by opatření pozbyla platnosti, společnost CFI by pravděpodobně prodávala do Unie přinejmenším přibližně stejný objem, jaký prodávala v období přezkumného šetření za dumpingové ceny, nebo by dokonce svůj objem prodeje do Unie zvýšila, jelikož má volnou kapacitu, aby tak mohla učinit (viz 103. bod odůvodnění). Ačkoli se UAN může na domácím trhu prodávat za vyšší ceny než na trhu Unie, nic nenasvědčuje tomu, že trh s UAN v USA nadále poroste, a proto je nepravděpodobné, že by absorboval jakékoli volné kapacity. Společnost CFI navíc usiluje o to, aby co nejlépe využila svou výrobní kapacitu a prodala veškerou produkci z jinak nevyužitých volných kapacit na vývozních trzích včetně trhu Unie.

(106)

Po zveřejnění informací společnost CFI tvrdila, že Komise neprovedla posouzení zaměřené do budoucnosti, které požaduje čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Společnost CFI dodala, že období přezkumného šetření se vyznačovalo mimořádnými nereprezentativními okolnostmi včetně nedostatku dodávek, který do Unie přilákal okrajové vývozce. Kromě toho společnost CFI tvrdila, že Komise neposoudila, zda má společnost CFI motivaci prodávat za stejné ceny v budoucnu a zda ceny plynu, které měly podle očekávání společnosti CFI po roce 2024 klesnout, ovlivní cenové vztahy, zda oživení výrobců v Unii ovlivní budoucí poptávku po UAN vyráběného v USA a zda trendy domácí poptávky v USA omezí dostupnost vývozu. A konečně společnost CFI tvrdila, že vývoz z USA je způsoben dočasným nedostatkem v Unii, nikoli strukturálními pobídkami k dumpingu.

(107)

Pokud jde o obecné tvrzení o chybějícím posouzení zaměřeném do budoucnosti, Komise upozornila společnost CFI na posouzení provedené v 102. až 105. bodě odůvodnění.

(108)

Pokud jde o nereprezentativní charakter období přezkumného šetření, poukázala Komise na to, že objemy dovozu z USA, které měly více než 20% podíl na celkovém trhu Unie (viz tabulka 2 níže), nelze v žádném případě považovat za okrajové. Komise vyrozuměla, že společnost CFI neměla na mysli „marginální vývozce“, ale „marginální vývoz“.

(109)

Komise v rozporu s tvrzením společnosti CFI provedla posouzení, zda by společnost CFI měla jasnou motivaci pokračovat v prodeji UAN do Unie za dumpingové ceny (viz 105. bod odůvodnění). Kromě toho Komise zjistila, že hrubé domácí ceny společnosti CFI převyšovaly hrubé vývozní ceny, které společnost CFI fakturovala Unii, nejen v období přezkumného šetření, ale také v letech 2022 a 2023, což je jasnou známkou soustavných dumpingových praktik v celém posuzovaném období. Bylo zjištěno, že společnost CFI má silnou pozici na domácím trhu USA, na němž prodávala po celé posuzované období nejméně 95 % své produkce. Neexistuje žádný zřejmý důvod, proč by společnost CFI snižovala své domácí ceny (na úroveň vývozních cen), a vzdávala se tak svého hlavního zdroje zisku. Na druhé straně je nepravděpodobné, že by společnost CFI prodávala UAN na trh Unie za ceny dosahující vysoké úrovně domácího trhu USA, a to s ohledem na konkurenčnější strukturu trhu Unie.

(110)

Komise dále objasnila, že není třeba posuzovat vliv cen plynu na budoucí cenové relace. Jak bylo uvedeno ve 102. a 118. bodě odůvodnění, nebylo v rámci současného posouzení pravděpodobnosti přetrvání dumpingu považováno za nutné analyzovat cenové vztahy. Ze stejných důvodů nebylo považováno za nutné analyzovat, zda oživení výrobců v Unii ovlivní budoucí poptávku po UAN vyráběného v USA. Bez ohledu na to lze očekávat, že dokud bude UAN pocházející z USA nabízen za ceny, které se podbízejí vůči cenám výrobců v Unii, bude poptávka po UAN vyrobeném v USA přetrvávat.

(111)

Pokud jde o to, zda by vývoj domácí poptávky v USA mohl omezit dostupnost vývozu, Komise připomněla, že zjistila, že domácí trh v USA pravděpodobně dále neporoste (105. bod odůvodnění). Společnost CFI v každém případě nepředložila žádnou analýzu, která by svědčila o opaku, tj. která by prokazovala, že domácí trh USA v budoucnu pravděpodobně poroste.

(112)

Pokud jde o tvrzení společnosti CFI, že neexistují žádné strukturální pobídky k dumpingu, odkazuje se na 109. bod odůvodnění, kde Komise nastínila, proč silné postavení společnosti CFI na domácím trhu USA, které jí umožňovalo dosahovat značných zisků, v kombinaci s mnohem konkurenčnějším vývozním trhem v Unii fakticky vytvořilo situaci strukturálního dumpingu, která pravděpodobně přetrvá.

(113)

Společnost CFI navíc tvrdila, že Komise neanalyzovala, zda je volná kapacita společnosti CFI ve výši nejméně 200 000 tun ročně skutečně potřebná pro obsluhu jejích domácích zákazníků a zákazníků ze třetích zemí, ani nezkoumala náklady příležitosti spojené s přesměrováním objemu do Unie. Dále konstatovala, že pokud by se na jedné straně dospělo k závěru, že trh Unie zůstává i nadále atraktivní, protože objem vývozu společnosti CFI v období přezkumného šetření přesáhl nejméně 550 000 tun, a na druhé straně by se dovozovalo, že pokud nebudou přijata opatření, dumping pravděpodobně přetrvá, představovalo by to argumentaci v kruhu.

(114)

Komise s tvrzeními společnosti CFI nesouhlasila. Komise bez ohledu na posouzení podle 103. bodu odůvodnění konstatovala, že i kdyby posuzovaná volná kapacita nebyla v budoucnu do Unie vyvážena vůbec nebo byla vyvážena jen její malá část, je pravděpodobné, že i v budoucnu bude do Unie vyvážen roční objem minimálně ve výši 550 000 tun UAN (17), což je nejnižší objem, který společnost CFI vyvezla v kterémkoli dvanáctiměsíčním období spadajícím do posuzovaného období. Tento objem vývozu je ve srovnání se spotřebou v Unii významný (20% podíl na trhu během období přezkumného šetření, viz tabulka 2 níže). Šetření navíc potvrdilo, že tento dovoz do Unie se uskutečňoval za dumpingové ceny. Vzhledem k tomu, že dumpingové praktiky pokračovaly i v době platnosti antidumpingových opatření, je pravděpodobné, že tyto dumpingové praktiky budou pokračovat i v případě, že platnost opatření skončí. Taková úvaha nepředstavuje argumentaci v kruhu, ale vyvozuje důsledky nebo pravděpodobnost na základě aktuálních událostí.

(115)

Společnost CFI dále uvedla, že prudký nárůst vývozu z USA v letech 2022 a 2023 byl reakcí na výjimečnou kombinaci vysokých cen v Unii, omezené výroby v Unii a snížené dostupnosti jiných dodavatelů. V době, kdy výrobci v Unii obnovili výrobu a ceny v Unii se vrátily na normální úroveň, vývoz z USA již začal klesat. Tvrdila, že to lze potvrdit na základě údajů Eurostatu v tabulce 2 níže, které ukazují pokles objemu dovozu z USA do Unie z 853 263 tun v roce 2022 na 536 569 tun v období přezkumného šetření.

(116)

Komise s tvrzením společnosti CFI nesouhlasila. Zaprvé Komise konstatovala, že objem dovozu zaznamenaný v období přezkumného šetření představoval více než 20% podíl spotřeby Unie na trhu (viz tabulka 2). Navíc, jak vyplynulo ze šetření, bylo zjištěno, že tento dovoz byl dumpingový. Komise rovněž připomněla, že i v situaci, kdy neexistovaly žádné výjimečné vnější faktory (jako například rychle rostoucí ceny plynu a následná narušení dodávek, které společnost CFI považovala za hlavní příčinu zvýšeného objemu vývozu z USA), dosáhl vývoz UAN z USA do Unie v letech 2016, 2017 a v období šetření v rámci původního šetření, které zahrnovalo období od 1. července 2017 do 30. června 2018, více než 540 000 tun ročně (viz tabulka 2 prováděcího nařízení Komise 2019/576 (18)). Z toho vyplývá, že ve všech obdobích, která Komise od roku 2016 přezkoumávala, dosahovaly objemy vývozu UAN do Unie významných hodnot.

(117)

A konečně pak společnost CFI konstatovala, že podle bodu 96 informačního dokumentu měla Komise v úmyslu analyzovat „vztah mezi cenami v Unii a USA“ a „vztah mezi vývozními cenami do Unie a třetích zemí a cenami v USA“. Informační dokument však žádnou takovou analýzu neobsahoval.

(118)

Komise objasnila, že analýza zjištěných cenových vztahů není nutná pro vyvození závěru, že pokud nebudou přijata opatření, dumping pravděpodobně přetrvá. K tomuto závěru postačovala analýza výrobní kapacity a volné kapacity v USA a atraktivity trhu Unie (viz 102. až 105. bod odůvodnění).

(119)

Na základě výše uvedených úvah Komise potvrdila závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping by pravděpodobně přetrval.

(120)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období přibližně 20 (skupin) výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(121)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 2 299 135 tun. Tento číselný údaj stanovila Komise na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, zejména pak informací shromážděných společností Fertilizers Europe a informací o trhu dostupných žadateli. Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, Ti na základě ověřených údajů představovali téměř 70 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(122)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě součtu objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu ze všech třetích zemí podle záznamů Eurostatu.

(123)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(124)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 23 %. Tento pokles spotřeby v Unii lze vysvětlit několika důvody: dočasný pokles výroby UAN v Unii, když v roce 2022 prudce vzrostly ceny plynu a energie; velmi výrazný nárůst objemu dovozu ve stejném roce; a osvědčené postupy pro používání živin v zemědělství, které omezují používání minerálních hnojiv (19).

(125)

Komise zkoumala, zda má být dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí posouzen souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(126)

Zmíněné ustanovení stanoví, že dovoz z více než jedné země se posuzuje souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že:

(127)

Společnost MHTL ve fázi zahájení přezkumu tvrdila, že dovoz z Trinidadu a Tobaga by měl být posuzován samostatně vzhledem ke změněným okolnostem ve srovnání s původním šetřením. Konkrétně by podle společnosti MHTL bylo odůvodněné posuzovat dovoz z TT odděleně vzhledem k tomu, že v žádosti nebyl zjištěn žádný dumping TT, vývozci z TT byli pro Unii spolehlivými a politicky stabilními partnery a lišili se od vývozců z Ruska a Spojených států amerických a dovoz z TT (za vyšší ceny než dovoz jiného původu a objemově výrazně nižší než dovoz z Ruska a Spojených států amerických dohromady) nemohl způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Komise tato tvrzení zamítla. Rozhodnutí, zda by měl být dovoz posuzován souhrnně, musí být založeno na kritériích stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení, která byla v tomto případě splněna, jak je podrobněji vysvětleno níže ve 129. až 132. bodě odůvodnění. Žádné další otázky vznesené společností MHTL nemohly zpochybnit vhodnost zkoumání dovozu z Trinidadu a Tobaga společně s dovozem z USA a Ruska (20).

(128)

Vyvážející výrobce CFI požádal, aby byl ruský dovoz posuzován odděleně od dovozu z Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických. Společnost CFI založila své tvrzení na případech tvrdých desek (21) a válcovaného drátu (22) (které se týkaly jiných zemí než Ruska) a poukazovala na i) jedinečnou strukturu nákladů ruských výrobců vyplývající z regulovaných cen plynu na domácím trhu; ii) geopolitické faktory (konkrétně ruskou útočnou válku proti Ukrajině a následné západní sankce vůči Rusku); iii) odlišné chování při tvorbě cen, protože Rusko přesměrovávalo své dodávky zemního plynu do navazujících dusíkatých výrobků, a iv) žádost, z níž vyplývá výrazné cenové podbízení pouze v případě Ruska. Komise poznamenala, že situace v případech, na které se společnost CFI odvolávala, se lišila od situace v tomto šetření, a proto nelze tyto argumenty vztáhnout na toto šetření. Například v případě tvrdých desek, kde byl dovoz z Brazílie posuzován samostatně, se brazilský dovoz týkal typu výrobku s velmi odlišným použitím. Komise se domnívá, že to rozhodně není případ dováženého UAN v tomto přezkumu. V případě válcovaného drátu nebyl dovoz z Turecka posuzován souhrnně zejména proto, že jeho ceny byly velmi vysoké a podmínky hospodářské soutěže mezi tureckými a jinými hospodářskými subjekty nebyly považovány za podobné, zatímco dovoz z Moldavské republiky byl posuzován samostatně, protože nepředstavoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a rozpětí újmy se nacházelo pod hranicí zanedbatelné újmy. Ve stávajícím šetření nemá žádná z dotčených zemí abnormálně vysoké ceny a dochází k významnému cenovému podbízení vzhledem k cenově citlivé povaze komodity, jako je UAN. Po zveřejnění informací společnost CFI tvrdila, že Komise neprovedla věcnou analýzu v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. b) základního nařízení (tj. věcnou analýzu podmínek hospodářské soutěže mezi výrobky různého původu) a že povaha a zdroj případného dumpingu z USA, Ruska nebo TT se liší, konkrétně proto, že ruský dumping by vyplýval ze strukturálního zkreslení nákladů způsobeného státem. Komise nesouhlasila a konstatovala, že podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie jsou podrobně posouzeny v 131. bodě odůvodnění níže a že povaha dumpingu je v kontextu takové analýzy irelevantní.

(129)

Dumpingová rozpětí stanovená v poměru k dovozům z každé ze tří dotčených zemí vysoce převyšovala prahovou hranici nepatrnosti ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(130)

Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíly na trhu v období přezkumného šetření činily 12,4 % u dovozu z Ruska, 9,8 % u dovozu z Trinidadu a Tobaga a 20,6 % u dovozu ze Spojených států amerických. Přestože objem dovozu z Trinidadu a Tobaga během posuzovaného období poklesl, má tento dovoz i nadále významný podíl na trhu Unie (9,8 %).

(131)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Ruska, Trinidadu a Tobaga a Spojených států amerických na jedné straně a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem výrobního odvětví Unie na straně druhé byly podobné. Přesněji řečeno dovážené výrobky soutěžily mezi sebou navzájem i s obdobným výrobkem vyráběným v Unii. Je tomu tak proto, že dovážené i domácí výrobky se prodávají prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím zákazníků. Ve skladovacích nádržích se často mísí UAN různého původu. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je zaměnitelnou homogenní komoditou a hospodářská soutěž se odehrávala převážně pouze na základě ceny. Během posuzovaného období dosáhly prodejní ceny jak domácích výrobců, tak dotčených zemí (konsolidované i individuální) do Unie vrcholu v roce 2022 a poté výrazně poklesly. Zatímco dovozní ceny z TT byly během období přezkumného šetření v podstatě stejné jako v roce 2021, ruské dovozní ceny se snížily o 39 %. Ceny v USA také klesly, ale v menší míře. Dovozní ceny ze všech dotčených zemí klesly během období přezkumného šetření na úroveň nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(132)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti měla Komise za to, že kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a dovoz z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických byl pro účely stanovení újmy posuzován souhrnně.

(133)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(134)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(135)

Dovoz z dotčených zemí posílil během posuzovaného období o 109 %. Zvýšení podílu na trhu bylo ještě výraznější, protože podíl dotčeného dovozu na trhu vzrostl o 171 %, z 15,8 % v roce 2021 na 42,8 % v období průzkumného šetření. Jelikož spotřeba Unie ve stejném období poklesla o 23 %, prudký nárůst podílu dotčených zemí na trhu byl jednoznačně na úkor ostatních účastníků trhu, zejména výrobního odvětví Unie.

(136)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(137)

Vážená průměrná cena dovozu do Unie z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(138)

Ceny dovozu z dotčených zemí klesly během posuzovaného období o 19 %. Dovozní ceny se v roce 2022 zvýšily v důsledku převládajících tržních podmínek, zejména vyšších světových cen plynu, které pro EU znamenaly větší zátěž. V období přezkumného šetření však v případě dovozu pocházejícího z každé ze tří dotčených zemí klesly na úroveň nižší než v roce 2021. Zatímco v období přezkumného šetření byly dovozní ceny z TT téměř stejné jako v roce 2021, ruské dovozní ceny se snížily o 39 %. Cenová hladina v USA také klesla, ale v menší míře než u ruského dovozu.

(139)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(140)

Podobně jako v původním šetření byla prodejní cena výrobců v Unii upravena na úroveň ceny ze závodu s výjimkou těch prodejů výrobního odvětví Unie, které zahrnovaly náklady na námořní přepravu do přístavů jako např. Rouen (Francie) či Gent (Belgie). Bylo shledáno jako vhodné místo ceny ze závodu použít náklady na dopravu do daného přístavu pro prodej představující přibližně 5 % prodeje výrobního odvětví Unie.

(141)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Ukázalo se, že se vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pohybovalo mezi 3,5 % a 18 %, což bylo považováno za významné vzhledem k cenově citlivé povaze komodity UAN.

(142)

Kromě toho dovoz z dotčených zemí výrazně stlačoval ceny. Úrovně cen byly během období přezkumného šetření skutečně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, což výrobnímu odvětví Unie neumožnilo zvýšit ceny na ziskovou úroveň.

(143)

Po zveřejnění informací požádala společnost MHTL Komisi, aby stanovila rozpětí újmy, které nezohledňuje žádné předpokládané budoucí náklady výrobního odvětví Unie vyplývající z dodržování systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Komise potvrdila, že tyto náklady se při výpočtu rozpětí cenového podbízení nezohledňují a že v tomto šetření nebyl proveden žádný výpočet prodeje pod cenou.

(144)

Dovoz UAN ze třetích zemí kromě Ruska, Trinidadu a Tobaga a Spojených států amerických pocházel zejména z Běloruska, Ukrajiny, Srbska a Egypta.

(145)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu UAN z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(146)

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí se během posuzovaného období snížil o 77 %. Pokles dovozu z Běloruska a Ukrajiny lze vysvětlit geopolitickým vývojem (např. útočná válka proti Ukrajině a sankce EU uvalené na Bělorusko). V období přezkumného šetření činil podíl dovozu ze třetích zemí jiných než dotčených zemí na trhu pouze 2,3 %, tedy méně než 4,1 % zjištěných v období šetření v rámci původního šetření.

(147)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(148)

Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(149)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených ve vyplněném makroekonomickém dotazníku, který předložil žadatel. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(150)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(151)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(152)

Po zveřejnění informací společnost MHTL uvedla, že posouzení újmy bylo zkreslené vzhledem k zavádějící povaze výchozího bodu (2021). Tato strana vyzvala k upřesnění situace týkající se pandemie COVID-19 a následných okolností a k uznání, že výchozím bodem pro poklesy zjištěné v posouzení újmy byl výjimečný rok 2021. Komise nesouhlasila s tvrzením společnosti MHTL, že posouzení újmy bylo zkreslené. V době pandemie COVID-19 byl zemědělsko-potravinový řetězec včetně odvětví hnojiv v Unii považován za zásadní a dodávky a distribuce UAN pokračovaly. Komise dospěla k závěru, že odvětví hnojiv nebylo pandemií nijak zvlášť zasaženo (23), a výchozí bod období pro posouzení újmy tudíž nepředstavuje zkreslený obraz újmy.

(153)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(154)

V Unii se UAN běžně vyrábí v integrovaných chemických závodech, které vyrábějí více výrobků. V této souvislosti klesla výroba UAN v posuzovaném období o 37 %, z 3 649 010 tun na 2 299 135 tun, což je přibližně o 1,4 milionu tun méně než v období šetření v rámci původního šetření. Bezprecedentní plynová a energetická krize v posuzovaném období vedla k dočasnému přerušení výroby ze strany výrobců v Unii.

(155)

Výrobní kapacita se mezi lety 2021 a 2022 snížila a poté zůstala stabilní až do konce období přezkumného šetření.

(156)

Vzhledem k poměrně stabilním kapacitám a klesající výrobě se využití kapacity snížilo ze 41 % v roce 2021 na 28 % v období přezkumného šetření, což je daleko méně než využití kapacity v období šetření v rámci původního šetření (50 %) a rozhodně neudržitelné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

5.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(157)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(158)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii se během posuzovaného období snížil o 45 %. To ostře kontrastuje s rostoucí úrovní dovozu z dotčených zemí v kontextu klesající spotřeby Unie.

(159)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období klesl o 28 %. Tento vývoj byl důsledkem špatných tržních podmínek, zejména nízkých cen dováženého UAN. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl nahrazen dovozem z dotčených zemí, jehož podíl na trhu se v posuzovaném období v podstatě ztrojnásobil.

(160)

Výše uvedené údaje týkající se výroby, nízkého využití kapacity, objemu prodeje a podílu na trhu ukazují, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno v posuzovaném období růst, zatímco dovoz z dotčených zemí se v absolutních číslech i z hlediska podílu na trhu zvýšil.

(161)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(162)

Vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám na trhu výrobního odvětví Unie poklesl počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie v posuzovaném období o 19 %. Nicméně vzhledem k dočasným uzavřením závodů a k tomu, že výroba poklesla ještě více, se produktivita v posuzovaném období dále snížila o 22 %. Pokud to bylo možné, snažilo se výrobní odvětví Unie převést pracovní místa zahrnující práci s UAN do jiných částí svého chemického závodu namísto toho, aby propouštělo cenné zaměstnance.

(163)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(164)

Neustálé nekalé cenové praktiky vývozců z dotčených zemí znemožnily výrobnímu odvětví Unie zotavit se z dumpingových praktik zjištěných v původním šetření.

(165)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(166)

Prodejní ceny byly ovlivněny dynamikou nabídky a poptávky včetně dočasného omezení výroby některých výrobců v Unii, což znamenalo zvýšení prodejních cen v Unii za situace snížené dostupnosti UAN na trhu Unie. Poté, co ceny ve druhém čtvrtletí roku 2022 dosáhly svého maxima, což bylo zejména důsledkem dopadu ruské útočné války proti Ukrajině na ceny plynu a energií, do poloviny roku 2023 prodejní ceny UAN klesaly a poté se stabilizovaly.

(167)

V posuzovaném období se prodejní ceny zvýšily o 9 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se ve stejném období zvýšily o 15 %. Zvyšující se výrobní náklady byly především důsledkem kolísání ceny plynu, který tvoří většinu výrobních nákladů UAN. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však nebyla úroveň prodejních cen výrobců v Unii schopna pokrýt výrobní náklady UAN z důvodu nekalé konkurence levného dovozu UAN z dotčených zemí. V důsledku toho se prodej UAN na trhu Unie stal ztrátovým.

(168)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(169)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období zvýšily o 7 %, a to zejména v důsledku plnění závazků týkajících se indexace platů. Náklady práce na zaměstnance byly vyšší v roce 2022, kdy ziskovost dosáhla vrcholu.

(170)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Stav zásob

(171)

Konečný stav zásob se v posuzovaném období snížil o 5 % a stav zásob vyjádřený jako procento výroby se mírně zvýšil. Tento faktor nebyl v původním šetření považován za významný ukazatel újmy, protože stav zásob vyjádřený jako procento výroby byl po celé toto období nízký a konečné stavy zásob podléhají sezónním výkyvům. Komise se domnívala, že tomu tak bylo i v tomto šetření. V tomto šetření byl zjištěný stav zásob vyšší než v původním šetření.

(172)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(173)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost klesla z 9,4 % v roce 2021 na –7,7 % v období přezkumného šetření v důsledku vývoje průměrných prodejních cen a výrobních nákladů popsaného ve 166. až 167. bodě odůvodnění, nižšího využití kapacity a nižší výroby, která by absorbovala fixní náklady. Rok 2022 byl abnormálním rokem s vysokými cenami surovin a energií, ale také s vysokými cenami UAN v kontextu narušených dodávek. Změny výrobních harmonogramů, rostoucí výrobní náklady a stlačené prodejní ceny v důsledku dovozu z dotčených zemí způsobily výrobnímu odvětví Unie v roce 2023 a v období přezkumného šetření ztráty. Tyto skutečnosti nemohou být zpochybněny ani zlepšenými rozpětími v odvětví dusíku, na něž se odvolává společnost MHTL ve svém vyjádření ke zveřejněným informacím na základě údajů, které uvádí průzkum trhu pro Evropu (včetně Norska) pro část roku 2025 (24), tj. údajů, které se týkají odvětví širšího než UAN, zeměpisné oblasti širší než Unie a období následujícího po období přezkumného šetření.

(174)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se v průběhu posuzovaného období vyvíjel negativně a úzce kopíroval vývoj ziskovosti.

(175)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně a odrážela trendy, které byly dříve popsány pro ziskovost a peněžní tok.

(176)

Výrobní odvětví Unie mělo v posuzovaném období omezené investice, přestože průběžné investice do integrovaného chemického výrobního závodu mají zásadní význam pro jeho dlouhodobé přežití. Klesající úroveň investic byla způsobena sníženou schopností získat kapitál, jak dokazuje zhoršující se situace peněžního toku a nepříznivé podmínky na trhu. Investice, které byly nižší než v původním šetření, se zaměřily na snížení spotřeby energie, racionalizaci a zvýšení účinnosti.

(177)

Během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie pokles prodejních cen (–9 %), který spolu se zvýšenými náklady (+15 %) vedl v roce 2021 k úrovni zisku 9,4 % a následně v roce 2023 a v období přezkumného šetření ke ztrátám. Tyto trendy byly příčinou značných poklesů peněžních toků, návratnosti investic a úrovní investic. Významné negativní účinky se projevily rovněž v objemových ukazatelích, jako je výroba, která poklesla o 37 %, objem výroby, který poklesl o 45 %, a podíl na trhu, který se snížil z 76,6 % v roce 2021 na 54,9 % v období přezkumného šetření. Rovněž úroveň využití kapacity se snížila na znepokojivé hodnoty které byly příliš nízké na to, aby umožnily dosažení návratnosti příslušných nákladů. V důsledku tohoto vývoje se výrobní odvětví Unie dostalo do situace, která mu působila újmu. Žádný ze zkoumaných ukazatelů nevykazoval oživení nebo pozitivní vývoj.

(178)

Po zveřejnění informací společnost MHTL vyjádřila nesouhlas s tím, že zkoumané ukazatele újmy nevykazují žádné oživení ani pozitivní vývoj. Komise připomínky společnosti MHTL zamítla, protože se zakládaly na vybraných událostech ve vybraných letech a obsahovaly nesprávný popis skutkového stavu. Společnost MHTL například uvedla, že objem výroby výrobního odvětví Unie se v období přezkumného šetření zvýšil na nejvyšší úroveň od začátku posuzovaného období, což bylo zcela nesprávné (viz tabulka 5). Tato strana se odvolávala rovněž na „významné zlepšení míry využití kapacity výrobního odvětví Unie“ během období přezkumného šetření (zvýšení z 25 % na 28 % od roku 2022), což opomíjí rok 2021 a skutečnost, že tabulka 5 jasně znázorňuje pokles využití kapacity během posuzovaného období (–33 %). Společnost MHTL považovala za pozitivní vývoj nižší pokles objemu prodeje v absolutním vyjádření v tabulce 6 mezi rokem 2023 a obdobím přezkumného šetření (– 112 693) v porovnání s vyšším poklesem objemu dovozu z dotčených zemí ve stejném období (– 210 254 tun, jak je uvedeno v tabulce 2), což je zkreslením skutečnosti, že se podíl dovozu z dotčených zemí na trhu v posuzovaném období téměř ztrojnásobil, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 28 %.

(179)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(180)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Po zveřejnění informací společnost CFI uvedla, že Komise tak neučinila a že měla přezkoumat účinky dalších známých faktorů, které způsobily počáteční zhoršení situace výrobního odvětví Unie, před obnovením dovozu z USA. Komise odmítla tvrzení společnosti CFI jako nepodložené a zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: účinky dovozu z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dovoz UAN daným výrobním odvětvím Unie, rostoucí výrobní náklady a klesající spotřeba Unie.

(181)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje na trhu Unie, neboť jeho prodej v Unii klesl o 45 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba klesla o 23 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil z 76,6 % na 54,9 %.

(182)

Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu lze přičíst dovozu z dotčených zemí, jehož podíl na trhu se zvýšil z 15,8 % na 42,8 %. Po zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině se výrazně zvýšily ceny energií, což vedlo k rychlému nárůstu výrobních nákladů. Současně se exponenciálně zvýšil i objem dovozu.

(183)

Platná cla jsou pevná cla stanovená v době, kdy ceny UAN byly ve srovnání s cenami v posuzovaném období nízké. Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie činila v období 2017/2018, které bylo použito pro výpočet výše zvláštního cla během původního šetření, 127 EUR za tunu, zatímco průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie zjištěná v období přezkumného šetření byla více než dvakrát vyšší v důsledku výrazně zvýšených nákladů. V důsledku toho účinnost zvláštního cla silně poklesla a dovoz z dotčených zemí měl ničivý dopad na objem již v roce 2022, kdy ceny UAN prudce vzrostly a pevná antidumpingová cla představovala velmi nízký podíl konečné ceny UAN. Po ztrátě významného objemu a podílu na trhu v roce 2022 nebylo výrobní odvětví Unie od roku 2023 navíc schopno promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen v důsledku nekalé konkurence dumpingového dovozu a v roce 2023 a v období přezkumného šetření mu vznikly značné ztráty.

(184)

Je tedy zřejmé, že tento značný nárůst dovozu za klesající ceny, které se podbízely oproti cenám výrobního odvětví Unie a stlačovaly je, hrál významnou roli v rychlém zhoršení hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Unie. Tento dopad zhoršovaly dva produktově specifické faktory. Za prvé, UAN je komoditou, která se prodává zákazníkům téměř výhradně na základě ceny. Proto i malý rozdíl v ceně může mít významné důsledky. Za druhé, UAN je na rozdíl od většiny hnojiv tekutým produktem, který vyžaduje speciální skladovací nádrže. Výrobci v Unii, kteří dosáhnou limitu své kapacity pro skladování UAN, proto musí UAN přesunout do distribučního řetězce prodejem zásob za ceny převládající na trhu, i když jsou tyto ceny nízké.

(185)

Společnost CFI uvedla, že její dodávky do EU reagují na poptávku, a nikoli na nabídku, avšak pro účely této analýzy není důležité, zda zákazníky hledá společnost CFI, nebo zda zákazníci hledají dodavatele. Společnost CFI dále uvedla, že mezi dovozem z USA a poklesem výkonnosti výrobců v Unii existuje nanejvýš jen slabá souvislost, že vlivu dovozu byl chybně přičítán i různý nesouvisející vývoj na trhu a že by Komise měla dospět k podobnému závěru jako v případě sójových bílkovin (25), v němž bylo konstatováno, že byla narušena příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Po zveřejnění informací měla společnost CFI za to, že trendy v oblasti újmy nejsou slučitelné s dovozem z USA. V tomto ohledu uvedla, že výkonnost výrobního odvětví Unie se snížila již v roce 2021, tedy před opětovným vstupem dovozu z USA do Unie. Komise nesouhlasila a připomněla společnosti CFI, že příčinná souvislost byla zjištěna v původním šetření a že analýza újmy v současném přezkumu před pozbytím platnosti se zaměřuje především na otázku, zda se výrobní odvětví Unie zotavilo z újmy způsobené dumpingovým dovozem v minulosti a zda by tato újma přetrvávala nebo byla obnovena, kdyby opatření pozbyla platnosti. Na rozdíl od sójové bílkoviny byla navíc při tomto šetření zjištěna jasná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí včetně dovozu z USA a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jak je uvedeno výše ve 182. bodě odůvodnění, podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se zvýšil z 15,8 % v roce 2021 na 42,8 % v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z USA na trhu se zvýšil z 0 % v roce 2021 na 20,6 % v období přezkumného šetření. Kromě toho byla stanovená dumpingová rozpětí u tří dotčených zemí výrazně vyšší než nepatrná.

(186)

Dovoz ze třetích zemí byl dražší než dovoz z dotčených zemí. Objem dovozu ze třetích zemí se rovněž výrazně snížil, neboť v roce 2021 představoval podíl na trhu ve výši 7,6 %, ale v období přezkumného šetření nepřesáhl 2,3 %. Komise proto dospěla k závěru, že tento dovoz nepřispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(187)

Spolupracující dovozce, společnost Union Invivo, v průběhu šetření uvedla, že nižší dovozní toky z Běloruska po sankcích uložených EU vedly k reorganizaci dovozních toků z jiných zemí původu v souvislosti s nižší výrobou UAN ze strany výrobců v Unii. Komise uznala, že dovoz běloruského UAN skutečně výrazně poklesl z geopolitických důvodů a v důsledku sankcí uvalených ze strany EU. Komise však rovněž konstatovala, že podíl dovozu z Běloruska na trhu v roce 2021 činil 4,7 %, zatímco tržní podíl dovozu z dotčených zemí v uvedeném roce byl více než třikrát vyšší, tj. 15,8 %. Kromě toho se dovoz z Běloruska od roku 2021, tedy před zavedením sankcí, sice snížil o 120 271 tun, avšak dovoz z dotčených zemí se ve stejném období zvýšil o 582 869 tun, tedy téměř pětinásobně. Pokles dovozu z Běloruska proto nevysvětluje výraznou přítomnost a nárůst dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období.

(188)

Spolupracující vyvážející výrobci v průběhu šetření přičítali situaci, která způsobila výrobcům v Unii újmu, klesajícímu vývozu výrobního odvětví Unie.

(189)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(190)

Vývoz představuje v průměru 16 % výroby UAN výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Kromě toho byl pokles prodeje na vývoz ve srovnání s poklesem prodeje v Unii omezený, a to i v relativním vyjádření, a ceny vývozu výrobního odvětví Unie kolísaly a někdy byly vyšší než jeho ceny na trhu Unie. Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobců v Unii nepřispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(191)

Společnost CFI uvedla, že újmu, kterou nakonec utrpěli výrobci v Unii, si způsobili sami, protože někteří výrobci v Unii nakupovali UAN z dotčených zemí. Šetřením bylo zjištěno, že výrobce v Unii zařazený do vzorku, o němž se zmiňovala společnost CFI, výjimečně nakupoval malá množství UAN s ohledem na obtížnou situaci na trhu, aby splnil některé objednávky. Tyto operace neměly významný dopad na celkovou situaci, která způsobila výrobnímu odvětví Unie újmu, do té míry, že by příčinná souvislost v jejich důsledku nebyla skutečná nebo významná. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(192)

Spolupracující vyvážející výrobci, sdružení AFCOME (26) a společnost Union Invivo uvedli, že újma byla způsobena tím, že (někteří) výrobci v Unii platili vysokou cenu za plyn/energii a/nebo byli příliš závislí na ruském plynu (tato závislost byla účelově využita) a/nebo měli neefektivní nákladové struktury, které omezovaly jejich schopnost reagovat na vnější otřesy, a/nebo nízkou míru využití kapacit v důsledku dočasného odstavení závodů na výrobu amoniaku. Spolupracující vyvážející výrobci dodali, že některé z těchto okolností jsou bezprecedentní, výjimečné a je stále méně pravděpodobné, že se budou opakovat, ačkoli společnost CFI měla ve fázi zveřejnění informací za to, že potíže Unie v oblasti dodávek jsou spíše strukturální. Společnost MHTL uvedla, že okolnosti, které vedly k negativní výkonnosti výrobců v Unii, byly svou povahou výjimečné, přičemž z dostupných údajů (v žádosti) jasně vyplývalo, že se výrobní odvětví Unie z této situace dobře zotavuje a že jeho postavení i nadále posiluje. Po zveřejnění informací trvalo sdružení AFCOME a společnosti INOXA (27) a Union Invivo na tom, že dotčené země mají přístup k plynu za nižší ceny než výrobci v Unii, zatímco společnost CFI požadovala analýzu, podle níž výkonnost odvětví hnojiv v Unii odráží údajný širší propad v průmyslových odvětvích EU náročných na zemní plyn včetně ocelářského, cementářského, sklářského a papírenského průmyslu.

(193)

Tato tvrzení se zamítají, jelikož za rovných podmínek by výrobci UAN v Unii měli být bez ohledu na situaci v odvětvích náročných na zemní plyn jiných než UAN v každém případě schopni zvýšit své prodejní ceny na udržitelnou/ziskovou úroveň, přičemž toto šetření prokázalo, že tomu tak nebylo. Je třeba rovněž poznamenat, že vývoj cen plynu/energie a nákladů v posuzovaném období nemohl v tomto případě vysvětlit klesající zisky, neboť v roce 2022, kdy ceny plynu/energie a náklady dosáhly vrcholu, bylo výrobní odvětví Unie ziskové. Rozdíl v ceně plynu v Unii a v dotčených zemích neopodstatňuje zjištěné dumpingové praktiky.

(194)

Po zveřejnění informací společnost MHTL napadla výše uvedené posouzení Komise. Podle tvrzení této strany za jinak stejné situace automaticky nevyplývá, že prodávající bude za všech okolností schopen zvyšovat své prodejní ceny donekonečna, aby pokryl své vlastní náklady, protože schopnost prodávajícího zvyšovat ceny ovlivňují i jiná omezení, jako je například nabídka a poptávka a vyhlídky na ztrátu zákazníků ve prospěch konkurence. Komise zamítla úvahy společnosti MHTL, které pomíjejí skutečnost, že za rovných podmínek měli být výrobci v Unii schopni přenášet zvýšení nákladů, a nikoli vykazovat ztráty, jakmile ceny plynu poklesly (v druhé části posuzovaného období).

(195)

Z tabulky 1 vyplývá, že spotřeba na trhu Unie celkově klesla o 23 %. Klesající trend poptávky je společný pro dusíkatá hnojiva, jejichž míra spotřeby v nedávné minulosti stabilně klesala v důsledku náročných klimatických podmínek, měnících se environmentálních regulačních rámců a geopolitických faktorů. Není jasné, zda bude tento klesající trend pokračovat i v budoucnu, zejména pokud jde o UAN. Pokud jde o budoucí trendy, společnost CFI uvedla, že poptávka po UAN sice v období 2020–2024 kolísala, avšak předpokládá se, že jak celosvětová poptávka po UAN, tak poptávka po UAN v Unii porostou (ačkoli nepředložila žádné vyčíslení).

(196)

Po zveřejnění informací požádala společnost CFI o analýzu toho, zda byl pokles objemu prodeje UAN ze strany výrobců v Unii důsledkem poklesu poptávky a zda pokles spotřeby v Unii snížil využití kapacity, absorpci fixních nákladů a ziskovost výrobců v Unii. V této souvislosti Komise připomíná, že v oddílech 5.2, 5.5.2.1, 5.5.2.2 a 5.5.3.4 výše byly analyzovány trendy v oblasti spotřeby v Unii, využití kapacity v Unii, prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii a jejich ziskovosti.

(197)

Komise zjistila, že se dovoz z dotčených zemí navzdory celkovému poklesu spotřeby UAN v Unii během posuzovaného období v tomto období trvale zvyšoval na úkor ostatního dovozu a prodeje výrobního odvětví Unie. Z toho byl vyvozen závěr, že ačkoli vývoj poptávky mohl přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, hlavní příčinou této újmy byl i nadále dumpingový dovoz. Jinými slovy, účinky poklesu spotřeby v Unii nemohly způsobit, že by příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla skutečná nebo významná.

(198)

Na základě výše uvedených skutečností proto Komise dospěla k závěru, že dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, přičemž pokles spotřeby k ní mohl přispět. Bylo zjištěno, že ostatní faktory ke zjištěnému újmě nepřispěly.

(199)

V 179. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, kdyby opatření proti němu pozbyla platnosti.

(200)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z dotčených zemí v případě neexistence antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie a atraktivitu trhu Unie.

(201)

Komise uvedla, že analýza výše uvedených prvků jasně podporuje zjištění o přetrvání újmy. Bez ohledu na tuto skutečnost tytéž prvky v kombinaci s existencí dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období navzdory uložení antidumpingových cel jasně naznačují, že by bez obnovení opatření došlo k obnovení újmy.

(202)

Jak je uvedeno v 94., 99. a 103. bodě odůvodnění, ve všech třech dotčených zemích existuje značná nevyužitá výrobní kapacita. Všichni vývozci v dotčených zemích mají kapacitu na rychlé navýšení svého vývozu do Unie, o čemž svědčí výrazný nárůst dovozu ze všech tří dotčených zemí v letech 2021 až 2022. Jejich společná volná kapacita byla odhadnuta na přibližně dva miliony tun, což představuje dvě třetiny spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Je třeba rovněž poznamenat, že ve dvou dotčených zemích, které mají většinu volných kapacit (Rusko a Trinidad a Tobago), existuje jen malý nebo žádný domácí trh.

(203)

Dovoz z dotčených zemí během období přezkumného šetření představoval podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činilo u dovozu z Ruska 18 %, u dovozu z Trinidadu a Tobaga 12 % a u dovozu z USA 3,5 %. Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se, že by cenové podbízení a stlačování cen pokračovalo, což by dále prohloubilo újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Úroveň cenového podbízení a stlačování cen v případě USA by se zvýšila, pokud by nastaly okolnosti uvedené ve 209. bodě odůvodnění níže.

(204)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi UAN do několika málo třetích zemí, jak je podrobně uvedeno v následujícím oddíle, za ceny závislé na převládajících tržních podmínkách. Pokud v Unii nebudou zavedena antidumpingová opatření, cena dovozu z dotčených zemí do Unie bude nižší a zvýší se její atraktivita. Je třeba poznamenat, že společnost CFI byla jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který obsluhoval významný domácí trh.

(205)

V Rusku převládají zkreslené uměle nízké ceny plynu stanovené státem a záměrná politika dvojích cen plynu, takže se ruský plyn prodává za uměle nízké ceny místnímu domácímu výrobnímu odvětví UAN a zároveň se za velmi vysoké vývozní ceny plynu prodává do Unie. Dopady dvojí cenové politiky v oblasti zemního plynu se ještě zhoršily v důsledku bezprecedentní krize v oblasti zemního plynu v Unii. V důsledku toho se očekává, že Rusko bude pokračovat ve vývozu UAN za nízké ceny, které se podbízejí vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(206)

Jak je uvedeno v oddíle 4, trh Unie je z hlediska své velikosti a cen atraktivní. UAN se používá pouze v západní a střední Evropě, ve Spojených státech amerických a v Kanadě, Argentině a Austrálii, a celosvětový obchod s ním zahrnuje ročně pouze 4 až 5 milionů tun (28). Unie je druhým největším trhem s UAN na světě. Společnost CFI uvedla, že ačkoli poptávka v letech 2020–2024 kolísala, předpokládá se, že poptávka po UAN v celém světě i v Unii poroste. Trh Unie je i nadále cenově atraktivní a zemědělci, kteří spotřebovávají hnojiva, mají přístup k cenným zdrojům financování, infrastruktuře pro přesné hnojení a dalším zdrojům. Platná opatření nezabránila dotčeným zemím zvýšit svůj podíl na trhu z 37,7 % v období šetření v rámci původního šetření na 42,8 % v období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření.

(207)

Vývozci mají celkově v Unii v oblasti hnojiv dobře zavedené distribuční kanály, které logisticky usnadňují vývoz. Jejich schopnost rychle zasílat významné objemy do Unie byla obzvláště silná v roce 2022, kdy byl objem dovozu do Unie z dotčených zemí přibližně 1,5krát vyšší než v roce 2021. Rusko na konci roku 2021 zavedlo kvóty na vývoz minerálních hnojiv, ale jejich zavedení a prodloužení mělo jen malý dopad na objemy vývozu (29).

(208)

Spotřeba UAN navíc vyžaduje specifickou infrastrukturu, která v Unii již existuje, a nelze ji snadno vytvořit na nových trzích.

(209)

Atraktivita trhu Unie se navíc zvýší, pokud se cla na UAN pocházející z USA sníží ze současných 6,5 % na nulu (30). Další objemy UAN z USA lze očekávat v důsledku nedávného posunu obchodní politiky USA (31), v jehož důsledku byla s konečnou platností zrušena cla, jež USA hodlaly uplatňovat na některé dovozy včetně UAN. To pravděpodobně povede k oživení hospodářské soutěže na domácím trhu s UAN v USA a poté k nasycení tohoto trhu a následnému přesměrování UAN z USA na prémiový trh Unie.

(210)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(211)

Spolupracující vyvážející výrobci měli za to, že zvyšující se výroba nebo podíl výrobců v Unii na trhu v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2023 svědčí o oživení výrobního odvětví Unie. Společnost MHTL po zveřejnění informací poukázala na zlepšení provozních podmínek výrobního odvětví Unie v důsledku poklesu cen zemního plynu po období přezkumného šetření, což je situace, která by podle názoru uvedené strany zpochybňovala jakýkoli závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie. Tyto úvahy nemohou zpochybnit závěr uvedený ve výše uvedeném bodě odůvodnění s ohledem na analýzu v oddílech 5.5.2 a 5.5.3 výše.

(212)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, mohla by v každém případě znovu nastat podstatná újma. Konkrétně lze konstatovat, že pokud nebudou opatření obnovena, dojde s největší pravděpodobností k prudkému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny působící újmu. Po zveřejnění konečných informací zpochybnila společnost CFI obě prohlášení týkající se dovozu z USA z důvodu chybné analýzy dumpingu. Tvrzeními společnosti CFI v tomto ohledu se zabýval oddíl 4.3.3 výše. Komise dospěla k závěru, že riziko prudkého nárůstu dumpingových dovozů působících újmu z dotčených zemí je významné vzhledem k existenci značných volných kapacit ve vyvážejících zemích. Dostupné údaje o vývozních cenách dále naznačují, že ceny UAN v Unii budou i nadále atraktivní s ohledem na to, že žádné jiné místo určení nemůže absorbovat objem prodávaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci v Unii. Jak je uvedeno ve 206. bodě odůvodnění, existuje jen velmi málo zemí, které spotřebovávají UAN.

(213)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dalších hospodářských subjektů.

(214)

V Unii působí přibližně 20 známých výrobců UAN. Při šetření spolupracovali výrobci v Unii, kteří představují téměř 70 % objemu výroby v Unii. Žádný z nich nepodal proti tomuto šetření námitku.

(215)

V kontextu náročného trhu s hnojivy z hlediska nabídky a kolísajících cen byl očekávaný účinek platných opatření oslaben vysokými cenami UAN, a proto nevedl k výraznému oživení výrobního odvětví Unie. Zrušení opatření bude mít pravděpodobně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, protože pravděpodobně dojde k nárůstu dovozu z dotčených zemí působícího újmu, což způsobí snížení objemu prodeje a cen, což prohloubí finanční ztráty a dále ohrozí investiční schopnost výrobního odvětví Unie. Prodloužení platnosti opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo pokračovat v činnosti, nabízet pravidelné dodávky výrobku, který je předmětem přezkumu, zachovat pracovní místa, investovat do ekologizace a zvýšit ziskovost na udržitelnou úroveň.

(216)

Zástupci německých zemědělců uvedli, že mechanismus CBAM (32) by odstranil nutnost antidumpingových cel. Komise toto tvrzení zamítla, protože mechanismus CBAM se zabývá jinými záležitostmi než dumpingem (konkrétně opatřeními proti úniku uhlíku). Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že mechanismus CBAM zastaví dovoz UAN, i když podle sdružení AGPB (33) a společnosti Union Invivo lze důvodně očekávat odrazující účinek.

(217)

Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, předložili vyplněný dotazník a souhlasili s další spoluprací při šetření. Oba podpořili obnovení opatření týkající se dovozu UAN z Ruska z geopolitických důvodů.

(218)

U jednoho z těchto dvou spolupracujících dovozců, který je svazem družstev jednajících jménem svých členů a v roce 2023 dodával výrobek, který je předmětem přezkumu, na více než 20 % trhu Unie, představovaly činnosti v oblasti UAN jen menší část jeho činností. Druhý dovozce, který se UAN věnuje více, upravoval své prodejní ceny v závislosti na vývoji trhu s UAN. Oba tito spolupracující dovozci nabízeli širokou škálu služeb a/nebo produktů a měli několik zdrojů dodávek.

(219)

Jakékoli negativní důsledky pro dovozce v Unii vyplývající z rozšíření těchto opatření nesmí převážit nad pozitivními důsledky tohoto rozšíření pro výrobní odvětví Unie. Cílem rozšíření opatření je podpořit rovné podmínky ve prospěch všech stran. Kromě toho dovozci obecně nabízejí širokou škálu hnojiv a/nebo služeb a mají několik zdrojů dodávek. Většina stran včetně obou spolupracujících dovozců uvedla, že stranami, jichž se v konečném důsledku dotknou (případná) zvýšení cen vyplývající z opatření, budou koneční uživatelé UAN, tj. zemědělci.

(220)

Žádná strana zastupující zájmy uživatelů nepředložila odpovědi na dotazník.

(221)

Přihlásila se sdružení zastupující příslušná zemědělská družstva a/nebo zemědělce v Unii (Copa-Cogeca) a v Rakousku, v Belgii (Valonsku), v Dánsku, ve Finsku, ve Francii, v Německu, v Irsku, v Polsku a v Portugalsku. Žádný z nich nezpochybnil obnovení opatření týkajících se dovozu UAN z Ruska z geopolitických důvodů. Zpochybnili však obnovení opatření týkajících se dovozu UAN z ostatních dotčených zemí s odůvodněním, že tato opatření poškozují zemědělce. Spolupracující vyvážející výrobci vyjádřili podobné stanovisko a předložili v této souvislosti dokumenty. Některé francouzské odbory / skupiny družstev, které fungují jako nákupní platformy nakupující zemědělské dodávky jménem zemědělců, zmiňovaly negativní dopad opatření na francouzské zemědělce a navrhovaly, aby zemědělci financovali absenci plynu na území EU tak, že budou v souvislosti s UAN hradit antidumpingová cla.

(222)

Sdružení zastupující zemědělce tvrdila, že zemědělci (a/nebo jiné hospodářské subjekty) mají jen omezené nebo žádné substituční produkty, protože výroba dusíkatých hnojiv v Unii není dostatečná. Některé podpůrné soubory údajů předložené stranami však byly neúplné, zejména pokud šlo o produkci UAN v Unii.

(223)

Některé připomínky se týkaly významu nákladů na UAN v zemědělském podniku (ačkoliv se kvantifikace u různých respondentů lišily (34)) a/nebo uváděly, že zemědělci po řadu let z různých důvodů trpěli (např. v důsledku špatné úrody, nízkých prodejních cen, nepříznivého počasí nebo silné konkurence na trhu), a zdůraznily, že jsou v sázce pracovní místa. Podle těchto stran by zachování antidumpingových opatření donutilo některé zemědělce, aby přestali vyrábět, a/nebo by dále zhoršovalo situaci odvětví, které působí v nestabilním tržním prostředí, neboť zemědělci nemohou přenášet náklady a musí si zachovat konkurenceschopnost na globalizovaném trhu. Sdružení AGPB po zveřejnění informací uvedlo, že v Unii existují tisíce specializovaných podniků zabývajících se pěstováním obilovin s tisíci pracovních míst, a to i v předcházejících a navazujících činnostech. Žádná ze stran však nevyčíslila počet pracovních míst, kterých by se to mohlo týkat, ani nezdůvodnila, zda, jak a/nebo kolik z nich by mohlo být na základě skutečných důkazů ohroženo.

(224)

Ačkoli Komise uznává, že dopad opatření se může lišit v závislosti na typu zemědělského podniku nebo na zemědělské praxi, je třeba konstatovat, že při původním šetření Komise zjistila, že UAN představuje méně než 1 % celkových zemědělských nákladů v Unii. Stávající šetření toto procento nijak nezpochybnilo. Sdružení AGPB ve svém vyjádření ke zveřejněným informacím uvedlo, že toto procento představuje významnou částku.

(225)

Bylo zjištěno, že jakékoli případné zvýšení cen v důsledku opatření nemá významný dopad na zemědělské odvětví v Unii jako celek ani na vývoz hlavní plodiny v Unii, která spotřebovává UAN, tj. pšenice. Vývoz pšenice z Unie se totiž zvýšil z 32,3 milionu tun v letech 2021/2022 na 35,1 milionu tun v letech 2022/2023 a poté na 38,9 milionu tun v letech 2023/2024 (35). V této souvislosti sdružení AGPB ve svém vyjádření ke zveřejněným informacím uvedlo, že Komise přehlédla skutečnost, že vývoz pšenice z Unie v roce 2024 poklesl z celé řady různých důvodů, zejména kvůli zvýšení cen hnojiv, a že mnoho specializovaných podniků zabývajících se pěstováním obilovin by mělo v letech 2024 a 2025 záporné příjmy. Komise shledala, že poslední prohlášení sdružení AGPB je v rozporu s úvahami sdružení AGPB o neexistenci korelace mezi nárůstem vývozu pšenice v letech 2021/2022, 2022/2023 a 2023/2024 a cenami hnojiv (vzhledem k tomu, že hnojiva se nakupují osmnáct měsíců před sklizní). Komise pak nakonec připomněla své zjištění z původního šetření ohledně neexistence vzájemné souvislosti mezi proměnlivostí nákladů na zemědělské vstupy a příjmy zemědělců.

(226)

Vzhledem k tomu, že UAN se jako hnojivo používá v mnoha velmi různorodých situacích a jeho použití se liší plodina od plodiny, region od regionu atd., jako tomu bylo v původním šetření, zaměřila Komise svou analýzu na potenciální dopad zachování opatření na zemědělské podniky, které se specializují na pšenici obecnou (tj. hlavní plodinu, u níž se UAN používá) ve Francii (zemi, která produkuje nejvíce pšenice v Unii), která používá UAN jako jediný zdroj dusíkatých hnojiv. Připomíná se, že Francie je druhou největší spotřebitelskou zemí výrobku, který je předmětem přezkumu, na světě a že v roce 2023 představovala 52 % evropské spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu (36).

(227)

V roce 2023 představovala hnojiva pro francouzské zemědělské podniky specializované na polní plodiny 22,7 % celkových meziproduktů (37). Francouzští specializovaní zemědělci, jejichž hlavní produkci tvořila (z více než 30 %) pšenice, utratili za hnojiva 27,3 % svých celkových výrobních nákladů. U těchto zemědělských podniků představovala UAN přibližně 19,1 % celkových výrobních nákladů, z čehož 1,53 % pravděpodobně pocházelo ze současných antidumpingových cel (38). Sdružení COPA-COGECA zpochybnilo zjištění týkající se hodnoty 1,53 % v období přezkumného šetření, nepředložilo však žádný alternativní výpočet.

(228)

Komise proto dospěla k závěru, že bez ohledu na řadu dalších faktorů, které ovlivňují hospodářskou situaci zemědělců, zůstává dopad současných antidumpingových opatření týkajících se UAN na náklady zemědělců v „nejhorším případě“ omezený, a to i s ohledem na skutečnost, že mnoho zemědělských podniků v Unii se spoléhá na více plodin. Sdružení AGPB ve svém vyjádření ke zveřejněným informacím s tímto závěrem nesouhlasilo s odůvodněním, že posuzované zemědělské podniky se ze samé podstaty specializovaly na obiloviny a olejnatá semena (tj. nikoli na jiné plodiny). Podle Komise tato specializace nevylučuje jiné příjmy (39). Celkově nelze zpochybnit, že náklady ve výši 1,53 % vysvětlené ve výše uvedeném bodě odůvodnění vyžadují, aby byl dopad stávajících antidumpingových opatření týkajících se UAN na zemědělce v „nejhorším případě“ označen za „omezený“.

(229)

Sdružení zastupující zájmy zemědělců, spolupracující dovozci z Unie i společnost CFI připustili obnovení opatření pro Rusko s odůvodněním, že Unie chce snížit závislost na Rusku, pokud jde o důležité zemědělské vstupy, a že Rusko přeměňuje plyn na dusíkatá hnojiva, aby obešlo sankce EU (40). Komise uznala, že od roku 2022 byla z geopolitických důvodů zavedena široká škála opatření proti Rusku. Od července 2025 platí dodatečné poplatky uvalené na dusíkatá chemická hnojiva, včetně UAN, z Ruska a Běloruska (41).

(230)

Sdružení zastupující zájmy zemědělců, spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, a spolupracujících vyvážejících výrobců se postavila proti obnovení opatření pro jiné země než Rusko s odůvodněním, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, je nezbytný, že někteří dodavatelé mimo Unii se stali nedostupnými, že výroba v Unii nemůže uspokojit domácí poptávku, že řada výrobců v Unii obsluhuje pouze své místní trhy, že došlo k narušení dodavatelského řetězce UAN a/nebo že výrobci v Unii upřednostňují jiné výrobky s přidanou hodnotou než výrobek, který je předmětem přezkumu. Společnost MHTL uvedla, že je v podstatě výrobním zařízením švýcarské společnosti a že má významné investice do skladovacích kapacit v různých členských státech a požádala, aby byla považována za spolehlivý zdroj dodávek usazený v přátelské a politicky stabilní partnerské zemi Unie, na rozdíl od rostoucí nestability jejích politických vztahů s Ruskem a Spojenými státy americkými, jakož i za doplněk výrobního odvětví Unie.

(231)

Sdružení COPA-COGECA po zveřejnění informací uvedlo, že cenová dostupnost živin se v roce 2025 nacházela pod tlakem. Sdružení AFCOME poukázalo na pokles dodávek UAN v polovině roku 2025. Podobné obavy vyjádřilo i sdružení AGPB a dodalo, že nové právní předpisy v USA by mohly přilákat dovoz hnojiv ze zahraničí (na úkor Unie). Některé strany, jako například INOXA, uvedly, že výrobci v Unii nejsou strukturálně schopni uspokojit poptávku, zejména ve Francii.

(232)

Komise tyto argumenty shrnuté ve dvou výše uvedených bodech odůvodnění zamítla. Některé připomínky byly příliš obecné, tj. týkaly se hnojiv obecně, ale nikoli nutně UAN. Komise měla za to, že celkově existuje dostatek zdrojů dodávek, včetně několika výrobců v Unii i dovozu. Platná opatření nezabránila dotčeným zemím zvýšit svůj podíl na trhu z 37,7 % v období šetření v rámci původního šetření na 42,8 % v období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření. Dumpingové praktiky nelze ospravedlnit skutečností, že i) v Unii došlo k dočasnému omezení výroby a k určitému narušení dodavatelského řetězce, ani/nebo ii) skutečností, že některým výrobcům v Unii se přechodně snížila nákladová efektivita v porovnání s jinými výrobci nebo s výrobci mimo Unii, ani/nebo iii) skutečností, že ne všichni výrobci v Unii zásobují členský stát, který spotřebovává nejvíce UAN v Unii. Šetření ukázalo, že pro Unii je výhodnější zachovat několik zdrojů dodávek na náročném a neustále se měnícím globálním trhu, včetně výrobců UAN v Unii, než zvyšovat závislost na třetích zemích s nekalými obchodními praktikami a/nebo vyšší uhlíkovou stopou. Ukázalo se také, že výrobci v Unii (z nichž někteří jsou schopni provádět strategická rozhodnutí o přidělování kapacity mezi různými formami dusíkatých hnojiv) mají kapacitu/možnost zvýšit výrobu UAN, pokud budou zajištěny rovné podmínky, a uspokojit potřeby zemědělců a jejich sdružení, kteří se v průběhu šetření zasazovali za diverzifikaci zdrojů dodávek UAN. Po zveřejnění informací konstatovala společnost MHTL, že toto poslední prohlášení je v rozporu s dalšími iniciativami Komise, konkrétně s odůvodněním odstupňovaného zvýšení použitelných cel uvedeným v 9. bodě odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1227 (42). Komise však konstatovala, že všechny její různé iniciativy jsou konzistentní, a uvedla, že v 9. bodě odůvodnění citovaném společností MHTL se jasně uvádí, že odstupňované zvýšení cel povede k posílení výroby v Unii.

(233)

Po zveřejnění informací vyzvala společnost MHTL Komisi, aby pečlivě zajistila důslednost svých vnějších opatření a aby tato opatření zrušila ve vztahu k Trinidadu a Tobagu. Společnost CFI vyzvala ke zrušení těchto opatření ve vztahu k USA. Komise tato tvrzení zamítla jako neopodstatněná, protože je uvedené strany konkrétně a dostatečně neodůvodnily. Tato tvrzení se v podstatě zakládala především na jejich dalších argumentech týkajících se podmínek kumulace podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Jak je uvedeno v oddíle 5.3.1, Komise dospěla k závěru, že podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Ruska, Trinidadu a Tobaga a Spojených států amerických, jakož i mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem výrobního odvětví Unie jsou podobné. Neexistuje proto žádný důvod pro vyloučení vývozu z kterékoli z dotčených zemí z oblasti působnosti tohoto řízení a souvisejících opatření.

(234)

Společnost Union Invivo tvrdila, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se stal drahou formou dusíkatého hnojiva a že obnovení opatření bude mít negativní dopad na zúčastněné strany zapojené do distribučního řetězce dusíkatých roztoků. Případnou škodu, pokud vznikla, nebylo možné vyčíslit. Komise tento argument zamítla. Odpovědi na dotazník ani žádné jiné ověřitelné údaje v tomto ohledu nepředložily žádné strany zastupující skladování v přístavech, distributory nebo zemědělské podniky, cisternová vozidla ani podniky provádějící postřik.

(235)

Společnost MHTL tvrdila, že zavedení původních opatření mělo významný dopad na navazující odvětví v Unii, protože zvýšilo náklady a ohrozilo jejich životaschopnost. Komise toto tvrzení zamítla, jelikož bylo neopodstatněné.

(236)

Sdružení AFCOME s cílem diverzifikovat dodávky požádalo, aby Unie dovážela hotové UAN, a nikoli pouze plyn k jeho výrobě. Společnost Union Invivo uvedla, že dovoz UAN na bázi CNG (43) má menší dopad na životní prostředí než výroba UAN v Unii z dovezeného LNG (44) z toho důvodu, že výroba UAN na bázi LNG produkuje o 16 % více emisí skleníkových plynů než CNG, a vyzvala k diverzifikaci dodávek do Unie, ať už se jedná o plyn, nebo o hotové produkty získané z plynu. Komise uznává, že suroviny ovlivňují dopad UAN na životní prostředí, ale zamítla toto tvrzení v tom rozsahu, v němž je v zájmu Unie zachovat v Unii několik zdrojů dodávek plynu a výroby UAN včetně domácích výrobců UAN.

(237)

Spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že je ohroženo potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin, přičemž nejvíce trpí spotřebitelé v důsledku zvýšených cen potravin a dopadů dlouhodobé krize v oblasti životních nákladů. Společnost MHTL v této souvislosti uvedla, že v USA zvítězil zdravý rozum, když se země v srpnu 2022 rozhodla neuložit antidumpingové a vyrovnávací clo na dovoz UAN do Spojených států amerických z Trinidadu a Tobaga (45). Komise tyto argumenty zamítla. Tato tvrzení nebyla podložena, pokud jde o rozsah dopadu stávajících opatření na potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin a na spotřebitele. Ze spisu nijak nevyplývá, že by platná opatření měla vliv na potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin za posledních pět let. Pokud jde o neuložení antidumpingového a vyrovnávacího cla v USA v roce 2022, jeho podmínky a okolnosti se liší od podmínek a okolností tohoto šetření. Komise připomněla, že cílem předmětných opatření je vytvořit rovné podmínky pro všechny strany.

(238)

Po zveřejnění informací vyzvala společnost CFI k poskytnutí úlevy zemědělcům snížením nákladů na vstupy, zlepšením dostupnosti dodávek a snížením strategické závislosti na ruských producentech. Strany jako společnost Interore a sdružení COPA-COGECA projevily obavy z kumulativního účinku četných iniciativ, konkrétně CBAM, na odvětví zemědělství. Podle společnosti INOXA tvoří všechny poplatky (antidumpingová cla, CBAM a cla dohromady) více než 30 % konečné ceny dusíkatých hnojiv pro zemědělce, přičemž zachování opatření by poškodilo výnosy a kvalitu obilovin. Společnosti INOXA a CFI uvedly, že rozšíření těchto opatření by bylo v rozporu se strategickými cíli Unie (konkrétně se společnou zemědělskou politikou, strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“, cíli strategického otevírání a/nebo s vytvářením strategických zásob). Komise sice neuznala nepodložené vyčíslení, které předložila společnost INOXA, uznala však, že všechny poplatky, které společnost INOXA uvedla, mají dopad na náklady zemědělského odvětví. Komise shledala tvrzení ohledně výnosů a kvality obilovin neopodstatněnými, konstatovala, že uvedené poplatky slouží různým cílům, a dospěla k závěru, že antidumpingová cla jsou potřebná v rozsahu, v jakém představuje ochrana obchodu, odolná výroba hnojiv v Unii a sankce za neoprávněnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině priority Unie.

(239)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících opatření, která jsou uložena na dovoz UAN pocházejících z dotčených zemí.

(240)

Sdružení AFCOME a společnost Union Invivo zpochybňují platnost tohoto závěru, neboť zavedení CBAM (a pro AFCOME také revize ETS) bude mít dopad i na zemědělce. Komise shledala tato tvrzení předčasnými a nepodloženými, a proto je zamítla.

(241)

Bez ohledu na závěr uvedený ve 239. bodě odůvodnění bere Komise na vědomí význam odvětví zemědělství v Unii a rozmanité výzvy, kterým čelí. Pokud by cena UAN vzrostla na úroveň podstatně vyšší než v roce 2024 a dopad stávajících opatření na strukturu nákladů zemědělců by se stal neudržitelným, zváží Komise pozastavení předmětných opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení.

(242)

Po zveřejnění informací mělo sdružení AGPB za to, že jakékoli případné pozastavení těchto opatření bude neúčinné s odůvodněním, že dočasná opatření neumožňují přizpůsobení trhu. Komise připomněla, že jakákoli přijatá opatření (ať již dočasná nebo trvalejší) musí zohledňovat všechny zájmy, které jsou v sázce.

(243)

Po zveřejnění informací napadla sdružení zastupující zájmy zemědělců tento závěr na základě zvýšení cen UAN v roce 2025 a/nebo kolísání rozdílu mezi cenami obilovin a cenami UAN. Komise konstatovala, že poskytnuté soubory údajů (které někdy chyběly, někdy u nich nebyl uveden zdroj, někdy se týkaly pouze části roku 2025 atd.) nemohou zpochybnit závěry plnohodnotného šetření uvádějícího zjištění týkající se dumpingu a újmy za období uvedená v 7. bodě odůvodnění, které dospělo k závěru o dumpingových praktikách působících újmu a jejich pravděpodobném přetrvání v případě zrušení opatření.

(244)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, přetrvání újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se UAN z dotčených zemí zachována.

(245)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení v důsledku rozdílných celních sazeb pro Rusko, je třeba přijmout zvláštní opatření k zajištění uplatňování individuálních antidumpingových cel. Uplatňování individuálních antidumpingových cel se použije pouze po předložení platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Ruska“.

(246)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(247)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé z ruských společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(248)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro ruské společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Ruska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Ruska“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(249)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (46). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(250)

Všechny zainteresované strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním. [Popište komentáře]

(251)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (47), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(252)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,