(SZBP) 2026/1866Rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/1866 ze dne 30. července 2026, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu

„1.   Opatření uložená podle čl. 1 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 1 odst. 3 se případně nepoužijí, pokud výbor předem na základě individuálního posouzení stanoví, že tyto dodávky, prodej, převod nebo poskytnutí těchto věcí nebo pomoci jednoznačně nepřispějí k vývoji íránských technologií na podporu jaderných činností Íránu, jež by mohly ohrozit nešíření, a k vývoji nosičů jaderných zbraní, včetně případů, kdy jsou tyto věci nebo pomoc určeny pro potraviny, zemědělství, zdravotnictví nebo jiné humanitární účely, jsou zbožím a technologiemi dvojího užití uvedené v příloze I nařízení Rady (EU) č. 267/2012 (*1) nebo pokud jde o poskytnutí technické nebo finanční pomoci související se zbožím a technologiemi uvedenými ve zmíněné příloze, a aniž jsou dotčeny požadavky na povolení stanovené v nařízení (EU) 2021/821, jsou nezbytné pro úřední účely diplomatických zastoupení Unie a členských států, včetně delegací, velvyslanectví a misí v Íránu, pokud:

a)	smlouvy o dodávce těchto věcí nebo poskytnutí pomoci zahrnují příslušné záruky ohledně koncového uživatele a

b)	se Írán zavázal, že tyto věci nepoužije pro jaderné činnosti, jež by mohly ohrozit nešíření, nebo pro vývoj nosičů jaderných zbraní.

„3.   Opatření uložená podle čl. 1 odst. 1 písm. e) a odst. 3 se nepoužijí, pokud příslušný orgán v relevantním členském státě předem na základě individuálního posouzení stanoví, že tyto dodávky, prodej, převod nebo poskytnutí těchto věcí nebo pomoci, pokud jde o zboží a technologie dvojího užití uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 267/2012 nebo poskytnutí technické nebo finanční pomoci související se zbožím a technologiemi uvedenými ve zmíněné příloze, a aniž jsou dotčeny požadavky na povolení stanovené v nařízení (EU) 2021/821, jsou nezbytné pro konkrétní účely diplomatických zastoupení Unie a členských států, včetně delegací, velvyslanectví a misí v Íránu.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi do čtyř týdnů o každé výjimce udělené podle tohoto odstavce.“