(EU) 2026/258Rozhodnutí Rady (EU) 2026/258 ze dne 29. ledna 2026, kterým se povoluje posílená spolupráce za účelem zřízení půjčky Ukrajině

(1)

Dne 24. února 2022 oznámil prezident Ruské federace vojenskou operaci na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Tato nezákonná útočná válka je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, jakož i zákazu použití síly zakotveného v čl. 2 odst. 4 Charty Organizace spojených národů, který je kategorickou normou mezinárodního práva, a dalších zásad uvedené charty.

(2)

Od začátku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska zmobilizovala Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro účely hospodářské, sociální, finanční a obranné odolnosti Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie, zejména prostřednictvím makrofinanční pomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (makrofinanční pomoc +) (2), Nástroje pro Ukrajinu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (3) a mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 (4), a podpory ze strany Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podpory od členských států.

(3)

Dne 9. září 2025 Ukrajina předložila Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) oficiální žádost o nový program k pokrytí jejích dodatečných finančních potřeb v období 2026 až 2029. Pokud by byl tento program uskutečněn, navázal by na úspěšnou realizaci stávajícího programu MMF, v jehož rámci Ukrajina absolvovala osm přezkumů, přičemž by zohlednil pokračující ruskou útočnou válku. Schopnost MMF uskutečnit nový program je podmíněna získáním dostatečných finančních záruk od dalších partnerů, včetně Unie.

(4)

Dne 23. října 2025 se 26 členských států zavázalo řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027, a to i finančních potřeb týkajících se jejího vojenského a obranného úsilí. Tyto členské státy rovněž zdůraznily, že je mimořádně důležité zajistit, aby Ukrajina zůstala odolná a měla rozpočtové a vojenské prostředky k tomu, aby mohla nadále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a čelit ruské útočné válce, a znovu potvrdily, že Unie bude v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci nadále poskytovat Ukrajině a jejímu lidu komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu. Tyto členské státy dále dospěly k závěru, že veškerá vojenská podpora i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou poskytovány způsobem, který plně respektuje bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a který zohledňuje bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států. Těchto 26 členských států se rovněž dohodlo, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko útočnou válku proti Ukrajině neukončí a neuhradí jí škody touto válkou způsobené, a vyzvalo Komisi, aby předložila možnosti pro poskytnutí finanční podpory Ukrajině. Ve stejný den Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že válečná agrese Ruska vůči Ukrajině a její dopady na evropskou a celosvětovou bezpečnost v měnícím se prostředí představují pro Unii existenční výzvu.

(5)

Finanční situace Ukrajiny vyžaduje, aby k vyplacení finanční pomoci Unie došlo nejpozději v druhém čtvrtletí roku 2026. Komise za tímto účelem dne 3. prosince 2025 předložila balíček návrhů včetně návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení reparační půjčky Ukrajině a návrhu nařízení, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (5). Tyto návrhy společně skýtají dvě možnosti řešení naléhavých finančních potřeb Ukrajiny na období 2026 až 2027. Návrh na změnu nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 byl předložen se záměrem umožnit pro finanční pomoc Ukrajině mobilizaci nezbytných prostředků v rozpočtu Unie nad rámec stropů víceletého finančního rámce stanoveného uvedeným nařízením. Pokud by k této změně nedošlo, podmíněné závazky vyplývající z reparační půjčky by musely být podloženy zárukami, které by dobrovolně poskytly členské státy.

(6)

Dne 12. prosince 2025 přijala Rada nařízení Rady (EU) 2025/2600 (6), které bylo rovněž součástí balíčku návrhů předloženého Komisí dne 3. prosince 2025.

(7)

Poté, co Komise balíček návrhů k finanční pomoci Ukrajině předložila, proběhly v Radě k prvkům tohoto balíčku intenzivní konzultace, a to zejména k návrhu nařízení o zřízení reparační půjčky Ukrajině a k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Během těchto konzultací se ukázalo, že změna nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, která by umožnila krýt podmíněné závazky spojené s podporou pro Ukrajinu mobilizací nezbytných prostředků v rozpočtu Unie nad rámec stropů víceletého finančního rámce, je pro některé členské státy důležitým bodem a podmínkou pro jejich podporu pro reparační půjčku Ukrajině. Některé členské státy však nebyly ochotny možné výdaje určené pro takové prostředky a podmíněné závazky spojené s uvedenou půjčkou podpořit.

(8)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2025 dohodla na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard EUR na období 2026 až 2027 založené na výpůjčce Unie na kapitálových trzích, která bude kryta z rozpočtové rezervy Unie. Evropská rada ve svých závěrech rovněž uvedla, že v rámci posílené spolupráce podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) v souvislosti s nástrojem založeným na článku 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebude mít jakákoli mobilizace zdrojů z rozpočtu Unie pro záruku za uvedenou půjčku dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska.

(9)

Od 3. prosince 2025 se uskutečnilo několik zasedání přípravných orgánů Rady, včetně výboru COREPER, aby dosáhly dohody o souboru aktů navrženém Komisí, včetně návrhu nařízení o zřízení reparační půjčky Ukrajině a návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Dne 19. prosince 2025 výbor COREPER seznal, že cíle poskytnutí půjčky prostřednictvím Komisí navrženého balíčku legislativních a právních aktů zahrnujícího Unii jako celek není možné v přiměřené lhůtě dosáhnout. Při tomto zhodnocení zohlednil naléhavou potřebu poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Dále konstatoval, že nástroj, kterým by byla poskytnuta půjčka Ukrajině, a změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, jež by takový nástroj vyžadoval, lze jako poslední možnost dohodnout pouze na základě jednomyslného schválení návrhu nařízení, kterým se mění zmíněné nařízení, v kombinaci s rozhodnutím o povolení posílené spolupráce za účelem zřízení půjčky Ukrajině podle článku 212 Smlouvy o fungování EU, přičemž výdaje vyplývající z provádění takového aktu, s výjimkou administrativních nákladů orgánů, ponesou v souladu s článkem 332 Smlouvy o fungování EU zúčastněné členské státy.

(10)

Dne 20. prosince 2025 Belgické království, Bulharská republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Finská republika a Švédské království zaslaly Komisi společný dopis, v němž Komisi požádaly, aby Radě předložila návrh rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce, jejímž cílem a oblastí působnosti je poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard EUR na období 2026–2027 založenou na výpůjčce EU na kapitálových trzích, která bude kryta z rozpočtové rezervy EU, a to uvedením v účinnost bodů 3 a 4 závěrů Evropské rady (EUCO 24/25), jakož i bodu 8 znění textu o Ukrajině, které jednoznačně podpořilo 25 hlav států a předsedů vlád (EUCO 26/25).

(11)

Finanční pomoc třetím zemím podle článku 212 Smlouvy o fungování EU není výlučnou pravomocí Unie uvedenou v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Poskytnutí finanční pomoci Ukrajině formou posílené spolupráce za podmínek, které Evropská rada předpokládala ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2025, proto spadá do rámce nevýlučné pravomoci Unie.

(12)

Posílená spolupráce povolovaná tímto rozhodnutím podporuje různé cíle, jimiž se posílí proces integrace Unie v souladu s čl. 20 odst. 1 Smlouvy o EU. Zaprvé, poskytnutí finanční pomoci Ukrajině přispívá k cílům Unie stanoveným v článku 3 Smlouvy o EU, zejména k míru a bezpečnosti v Unii a ve světě, jakož i k udržitelnému rozvoji Evropy založenému mimo jiné na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě. Finanční pomoc Ukrajině zmírňuje dopady činnosti Ruska na bezpečnost a hospodářství Unie a jejích sousedů. Porážka Ukrajiny by zvýšila riziko agrese Ruska proti některému z členských států nebo zemi v sousedství Ukrajiny, včetně kandidátských zemí, a měla přímé i nepřímé důsledky pro bezpečnostní a hospodářskou situaci v Unii. Důsledky ruské agrese pro hospodářství Unie by byly ještě závažnější, pokud by Ukrajina nebyla schopna podporovat fiskální úsilí, které je nezbytné pro pokračování jejího válečného úsilí. Zadruhé, jelikož je Ukrajina kandidátkou na přistoupení k Unii, je podpora Unie strategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity v Evropě a zlepšuje pozici Unie při řešení globálních výzev a zároveň přispívá k provádění nařízení (EU) 2024/792, zejména prostřednictvím reforem v oblasti právního státu a veřejné správy a posílení demokratických institucí, což jsou základní předpoklady přistoupení. Zatřetí, poskytnutí finanční pomoci Ukrajině příznivě dopadá na vnitřní trh a přináší více hospodářských a obchodních příležitostí, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i Ukrajině, a současně podporuje postupnou transformaci této země, a to též prostřednictvím provádění Plánu pro Ukrajinu ve znění prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2025/2157 (7). Začtvrté, bezpečnostní situace Unie se výrazně zhoršuje, a to nejen v souvislosti s trvalou hrozbou ze strany Ruska a jeho intenzivnějším přechodem na válečnou ekonomiku a s vývojem války na Ukrajině, ale také kvůli nejistotě vyplývající z nastávající geopolitické situace, v níž musí Unie výrazně zintenzivnit své úsilí o autonomní zajištění své obrany. Za těchto okolností poskytnutí finanční pomoci Ukrajině podporuje cíle, které přispívají k posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany v rámci nástrojů a programů Unie podporujících spolupráci s Ukrajinou v oblasti obranného průmyslu, zejména nařízení Rady (EU) 2025/1106 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 (9), kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl.

(13)

Posílená spolupráce povolovaná tímto rozhodnutím, je v souladu se Smlouvami a právem Unie a musí být vykonávána tak, aby nenarušila vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Rovněž by neměla představovat překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy a neměla by narušovat hospodářskou soutěž mezi nimi.

(14)

Provádění posílené spolupráce povolované tímto rozhodnutím si kromě administrativních nákladů orgánů vyžádá výdaje a podmíněné závazky spojené s finanční pomocí poskytovanou prostřednictvím půjčky Ukrajině, které mají být zaručeny nad rámec stropů víceletého finančního rámce pro finanční pomoc.

(15)

Posílená spolupráce povolovaná tímto rozhodnutím má respektovat pravomoci, práva a povinnosti členských států, jež se této spolupráce neúčastní. Nezúčastněné členské státy by neměly přispívat na financování výdajů posílené spolupráce ani na krytí záruky za podmíněné závazky spojené s půjčkou Ukrajině. Nezúčastněným členským státům by proto měla být přiznána úprava v souladu s článkem 11 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (10). Tato úprava by měla pokrývat výdaje týkající se posílené spolupráce povolované tímto rozhodnutím a případné čerpání záruky za podmíněné závazky spojené s půjčkou Ukrajině.

(16)

Posílená spolupráce povolovaná tímto rozhodnutím je kdykoli otevřena všem členským státům, které se jí chtějí účastnit za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Každý členský stát, který se nově připojí k posílené spolupráci, by měl přispívat na financování výdajů posílené spolupráce ode dne, k němuž jeho účast nabude účinku podle čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Každý členský stát, který se nově připojí k posílené spolupráci, by měl rovněž zajistit krytí záruky za podmíněné závazky spojené s půjčkou Ukrajině, kterou Unie přijala od zahájení posílené spolupráce za účelem provádění této půjčky. Za tímto účelem by daný členský stát měl počínaje dnem, k němuž jeho účast nabude účinku podle čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, přispívat svým poměrným podílem na případné čerpání záruky za podmíněné závazky včetně čerpání vztahujícího se k podmíněným závazkům, jež Unie přijala za účelem provádění této posílené spolupráce před uvedeným dnem,