(EU) 2025/2653Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2653 ze dne 19. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/694, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697, (EU) 2021/1153 a (EU) 2024/795, pokud jde o pobídky k investicím souvisejícím s obranou v rozpočtu EU za účelem provádění plánu ReArm Europe (Text s významem pro EHP)

(1)

Bezprecedentní geopolitická nestabilita a rychlé zhoršování úrovně regionálních a globálních hrozeb a bezpečnosti, zejména nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině, vystavují Unii a její členské státy vysokému riziku naplnění konvenčních vojenských hrozeb a vyžadují naléhavé a výrazné navýšení výdajů Unie na výzkum, inovace a vývoj, průmyslovou kapacitu a rozvoj infrastruktury související s odolností, bezpečností a obranou. Evropská technologická a průmyslová základna obrany (EDTIB) čelí dlouhodobým překážkám v přístupu k financování, zejména k soukromému financování investic, a to kvůli rizikům, která si účastníci trhu s těmito investicemi spojují. V důsledku toho je nezbytné mobilizovat veřejné investice související s obranou. Proto, jak je uvedeno ve společné bílé knize Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 19. března 2025 o budoucnosti evropské obrany 2030 (dále jen „společná bílá kniha“), která poskytuje rámec pro plán ReArm Europe, by Unie měla více podpořit naléhavou potřebu zvýšení evropských investic do obrany z rozpočtu Unie, spolu se zvyšováním vnitrostátních výdajů členských států na obranu. Mobilizace unijních programů financování na podporu obranných technologií a produktů dvojího užití slouží jako krok k evropské obranné připravenosti. Tato mobilizace má rovněž za cíl posílit civilně-vojenskou spolupráci mezi členskými státy s ohledem na vzájemně prospěšné vedlejší účinky. Opatření podporovaná z dotčených programů Unie by mohla řádně zohledňovat příslušné činnosti prováděné Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalšími partnery, pokud tyto činnosti slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie.

(2)

Je třeba podporovat investice do rozvoje špičkových obranných schopností dvojího užití, protože tyto investice přispívají k dosahování širších cílů Unie v oblasti společenské odolnosti, bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Vzhledem k rizikům spojeným s výrazným zhoršením bezpečnostní situace Unie má rozvoj obranného průmyslu dvojího užití v celé Unii zásadní význam pro zajištění toho, aby všechny členské státy přispívaly k silné a odolné základně EDTIB a měly z ní prospěch.

(3)

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (4) je iniciativa zaměřená na posílení konkurenceschopnosti Unie mobilizací finančních prostředků z jedenácti stávajících programů Unie ve prospěch kritických technologií ve třech strategických odvětvích, kterými jsou: digitální technologie a deep tech inovace, čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje a biotechnologie. Platforma STEP je proto dobrým nástrojem pro koordinovanou a synergickou mobilizaci zdrojů Unie určených na obranu, včetně klíčových digitálních hraničních technologií potřebných pro vývoj obranných produktů a technologií.

(4)

Ačkoli je dnes v rámci tří stávajících strategických odvětví vymezených v rámci platformy STEP možné podpořit technologie, které mají důsledky pro obranu, zdá se, že je nezbytné zvýšit potenciál rozvoje výzkumu, průmyslu a inovací v odvětví obrany tím, že se v rámci STEP stanoví čtvrté strategické odvětví zaměřené na obranné technologie, aniž by to ohrozilo zamýšlené vedoucí technologické postavení Unie ve stávajících odvětvích. Toto čtvrté strategické odvětví by mělo zajistit, aby pobídky platformy STEP byly využívány k navýšení financování Unie v oblasti inovativních obranných technologií s cílem účinně reagovat na současné a vznikající hrozby a přispívat k evropské konkurenceschopnosti v souladu s cíli uvedené platformy. Obranné technologie by měly být chápány jako technologie zabudované do obranných produktů, včetně produktů pro obranné účely uvedených v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (5), nebo jako technologie nezbytné pro vývoj a výrobu těchto produktů. V souladu s přístupem uplatňovaným na ostatní tři odvětví uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/795 by Komise měla aktualizovat pokyny stanovené v uvedeném nařízení tak, aby se vztahovaly i na čtvrté strategické odvětví, včetně interpretace obranných technologií. Pokud jde o umělou inteligenci, gigatovárny na umělou inteligenci by se měly stát klíčovými infrastrukturami za účelem rychlého rozšíření potenciálu umělé inteligence na obranné technologie.

(5)

Aby navíc došlo k optimalizaci kapacity programů zahrnutých do platformy STEP s cílem mobilizovat zdroje Unie pro potřeby obrany, je nezbytné vyjasnit, že tyto programy jsou schopny sledovat cíle a provádět činnosti, jež souvisejí se zlepšováním konkurenceschopnosti a odolnosti EDTIB, jakož i výzkumné a vývojové činnosti v oblasti obrany.

(6)

Programem Unie pro financování výzkumu a inovací je program Horizont Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (6), který sehrává rozhodující úlohu v globálním vedoucím postavení Unie v oblasti vědy a technologií. Nástroj Accelerator Evropské rady pro inovace (ERI) zřízený uvedeným nařízením poskytuje podporu zejména inovacím s průlomovým potenciálem a přelomovým charakterem a potenciálem růstu, které mohou být pro soukromé investory příliš riskantní. Malé a střední podniky, začínající podniky a některé malé společnosti se střední tržní kapitalizací působící v odvětví obrany vyžadují financování komercializace svých inovativních produktů. Tyto právní subjekty se však potýkají s většími překážkami v přístupu k financování než právní subjekty působící v jiných odvětvích. Jak je zdůrazněno ve společné bílé knize, je nezbytné posílit evropskou obrannou připravenost, neboť Evropa je v současné době zasažena válkou, agresí a dalšími nepřátelskými činy. Za tímto účelem je třeba výrazně zvýšit podporu pro inovace s velkým dopadem související s obranou, včetně tolik potřebné podpory malých a středních podniků, začínajících podniků a některých malých společností se střední tržní kapitalizací, které jsou ochotny tyto inovace s velkým dopadem související s obranou rozvíjet. Současná struktura programů Unie, včetně Evropského obranného fondu (EDF), však neposkytuje rozsah, flexibilitu ani rychlost, jež by byly potřebné k účinnému a včasnému uvolňování této podpory. Stávající struktura by mohla vytvářet nejistotu pro právní subjekty v odvětví obrany, pokud jde o přístup k podpoře technologií s potenciálními aplikacemi dvojího užití. Vzhledem k závažnosti hrozby v současném kontextu jsou mimořádná opatření odůvodněná a nezbytná. Ačkoli je výzkum a vývoj v oblasti obrany podporován prostřednictvím EDF – tedy zvláštního programu v rámci programu Horizont Evropa, je na základě stávajícího strategického kontextu vhodné otevřít nástroj ERI Accelerator pro akce s potenciálními aplikacemi dvojího užití a zároveň rozvíjet jejich civilní využití. Podpora růstu v rámci programu Scale-up STEP nástroje ERI Accelerator (dále jen „program“) by měla být rozšířena také na malé a střední podniky, které nemohou získat komerční úvěr, včetně začínajících podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, jako jsou subjekty, které již obdržely podporu z nástroje Accelerator a které realizují průlomové a přelomové inovace, jež nelze financovat komerčními úvěry, se zaměřením na kritické obranné technologie, přičemž by měly být ve vhodných případech podporovány inovace s potenciálem dvojího užití. Podpora růstu ve formě přímých kapitálových investic, kdy jsou finanční prostředky poskytovány přímo společnostem, není k dispozici v rámci stávajících nástrojů financování zaměřených na obranu, zejména EDF a Nástroje pro kapitálové investice pro obranu zavedeného v rámci InvestEU. Otevření programu inovacím v oblasti kritických obranných technologií je proto nezbytné pro podporu právních subjektů, které investují do odvětví obrany, a zároveň k zajištění doplňkovosti s dalšími stávajícími nástroji Unie. To odůvodňuje zavedení cílené výjimky ve stávajícím víceletém finančním rámci ze zásady stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2021/695, která stanoví, že se výzkumné a inovační činnosti v rámci programu Horizont Evropa zaměřují výhradně na civilní využití, přičemž se vyvaruje zbytečnému zdvojování. Cílenou výjimkou není dotčen výsledek nadcházejících jednání v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem. Komise by měla nad uplatňováním cílené výjimky zajistit řádný dohled, mimo jiné prostřednictvím shromažďování a vykazování příslušných údajů v souvislosti se stávajícím monitorováním a hodnocením ERI, aniž by pro účastníky vytvářela další administrativní zátěž.

(7)

Vzhledem k tomu, že inovační činnosti s aplikacemi dvojího užití by mohly ovlivnit strategická aktiva, zájmy, autonomii nebo bezpečnost či strategické zájmy Unie a jejích členských států, může být nezbytné upravit v příslušných pracovních programech v rámci programu Horizont Evropa pravidla způsobilosti tak, aby umožňovala omezit účast pouze na právní subjekty usazené v členských státech, nebo na právní subjekty usazené v členských státech a v určených přidružených zemích nebo vyloučit účast právních subjektů, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích a které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí. Čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) 2021/695 by proto měl být změněn tak, aby tuto možnost poskytoval. Možnost upravovat pravidla způsobilosti v příslušných pracovních programech je specifická pro nové inovační činnosti, které mají aplikace dvojího užití, a nemá vliv na pravidla upravující podporu činností s civilním využitím v rámci programu Horizont Evropa ani na financování těchto činností.

(8)

Vzhledem k tomu, že inovační činnosti v oblasti kritických obranných technologií mohou významně ovlivnit bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států, je nezbytné stanovit zvláštní pravidla způsobilosti, která zajistí soulad s ostatními nástroji Unie v odvětví obranného průmyslu a která zohlední útočnou válku Ruska proti Ukrajině. Tato zvláštní pravidla způsobilosti by měla omezit účast na právní subjekty usazené v Unii, na Ukrajině nebo v členském státě Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), který je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP) a který je přidružen k programu Horizont Evropa. Tato pravidla by měla vyloučit účast právních subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány jinou třetí zemí, než je Ukrajina nebo členský stát EHP přidružený k programu Horizont Evropa, nebo právními subjekty takové třetí země. Avšak právní subjekt usazený v Unii nebo v členském státě EHP přidruženém k programu Horizont Evropa a kontrolovaný jinou třetí zemí, než je Ukrajina nebo členský stát EHP přidružený k programu Horizont Evropa, nebo právním subjektem jiné třetí země, než je Ukrajina nebo členský stát EHP přidružený k programu Horizont Evropa, by měl být způsobilým příjemcem za předpokladu, že budou Komisi poskytnuty záruky schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu nebo členského státu EHP, v němž je právní subjekt usazen.

(9)

S ohledem na to, že je naléhavě a mimořádně nutné dále posílit svrchovanost a bezpečnost Unie, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/795, a s cílem zajistit rychlou mobilizaci a reinvestice finančních zdrojů v kritických odvětvích, včetně projektů dvojího užití a obranných projektů v rámci nástroje ERI Accelerator programu Horizont Evropa, je vhodné odchýlit se od čl. 212 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Vzhledem k těmto okolnostem a potřebě rychlé dostupnosti finančních prostředků je zejména nezbytné umožnit, aby splátky, včetně uhrazených záloh, příjmů a nevyužitých částek bez započtení poplatků a nákladů na investiční složku kombinovaného financování ERI v případě pilotního projektu ERI v rámci programu Horizont 2020, byly reinvestovány do fondu ERI, a nikoli směrovány do rozpočtu Unie, za účelem financování projektů s civilním využitím, jakož i projektů dvojího užití a obranných projektů, které využívají pozměněnou oblast působnosti. Časový rámec stanovený v čl. 212 odst. 3 finančního nařízení by měl být změněn, aby se zajistilo smysluplné provádění za výjimečných okolností. Aby se uvedená možnost stala reálnou, je nezbytné zavést odchylku od uvedeného ustanovení.

(10)

EDF zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (8) je hlavním programem pro posílení konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie. Cílem tohoto fondu je podpora akcí přispívajících k vývoji přelomových obranných technologií. Aby bylo možné lépe řešit specifika takových akcí, jako je jejich obzvláště malý rozsah nebo zvláštní potřeba rychlé podpory, je vhodné výrazně zkrátit a zjednodušit postupy pro rozhodování o podpoře těchto akcí a zároveň stanovit rámec pro podmínky rozhodování o takové podpoře v pracovním programu, aniž by byla narušena zásada excelence.

(11)

Je rovněž nezbytné využít synergie mezi EDF a dalšími programy Unie. Za tímto účelem by členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany měly mít možnost poskytovat EDF dobrovolné příspěvky jakožto vnější účelově vázané příjmy. Mělo by být možné dobrovolně převádět zdroje, které byly členským státům přiděleny v rámci sdíleného řízení, do EDF a příspěvky z EDF kombinovat s jinými programy Unie pro specifické akce za předpokladu, že kumulativní podpora Unie nepřesáhne celkové způsobilé náklady na danou akci.

(12)

Dne 23. června 2022 se Evropská rada rozhodla udělit Ukrajině status kandidátské země, přičemž Ukrajina vyjádřila silnou vůli spojit na své evropské cestě rekonstrukci s reformami. Dne 15. prosince 2023 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a prohlásila, že Unie a její členské státy jsou i nadále odhodlány dlouhodobě a společně s partnery přispívat k bezpečnostním závazkům vůči Ukrajině, které jí pomohou se bránit, vzdorovat snahám o destabilizaci a v budoucnu odrazovat od aktů agrese. Významná podpora Ukrajiny je pro Unii klíčovou prioritou a odpovídající reakcí na silné politické odhodlání Unie podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba. Dne 5. března 2023 navrhla Komise vytvořit nástroj (dále jen „Nástroj na podporu Ukrajiny“), který by řešil škody, jež útočná válka Ruska způsobila ukrajinské technologické a průmyslové základně obrany (dále jen „ukrajinská DTIB“), a podpořil její rekonstrukci, obnovu a modernizaci, s přihlédnutím k její možné budoucí integraci do EDTIB. Ukrajinská DTIB od začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu významně rozvinula své výzkumné, vývojové a inovační kapacity s cílem reagovat na potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Užší spolupráce mezi EDTIB a ukrajinskou DTIB by v této souvislosti umožnila, aby EDTIB k těmto schopnostem získala přístup, a přispěla by k cíli, kterým je posílení konkurenceschopnosti a inovací v rámci EDTIB, a zároveň by byla v souladu s trvalou podporou Unie zaměřenou na posilování obranných výrobních kapacit Ukrajiny. S ohledem na společné cíle a záměry Unie a Ukrajiny týkající se výzkumu a vývoje v oblasti obrany a s ohledem na přínosy pro obě strany, které lze v této souvislosti od užší integrace očekávat, je proto vhodné Ukrajinu přidružit k EDF.

(13)

Program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (9) má za cíl podporovat a urychlovat digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice. V této souvislosti by se měl tento program v rámci všech svých specifických cílů zaměřovat zejména na podporu projektů, služeb a kompetencí s potenciální aplikací dvojího užití. To by přispělo k posílení společenské odolnosti Unie vůči probíhajícím hybridním útokům a zahraničnímu vměšování. Vzhledem ke strategickému významu přeshraniční spolupráce a usnadňování přenosu technologií mezi členskými státy v projektech dvojího užití v digitálním odvětví by Komise měla při zadávání projektů dvojího užití zohledňovat transevropský rozměr. Je proto vhodné stanovit, že toto kritérium pro udělení bude pro projekty dvojího užití povinné.

(14)

K posílení technologické suverenity a konkurenceschopnosti potřebuje Unie výpočetní, cloudovou a datovou infrastrukturu, kterou vyžaduje vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence. V rámci strategie pro kontinent umělé inteligence mají továrny na umělou inteligenci a gigatovárny na umělou inteligenci zásadní význam pro to, aby Unii umožnily konkurovat na globální úrovni a zajistit si strategickou autonomii a konkurenceschopnost ve vědě, výzkumu s potenciálem dvojího užití a v kritických průmyslových odvětvích, včetně obranného průmyslu. Aby mohlo v konkrétních oblastech včetně obrany dojít k průlomovému pokroku, vyžadují modely umělé inteligence nové generace rozsáhlou propojenou výpočetní infrastrukturu. Je proto vhodné, aby byl ve specifickém cíli č. 1 programu Digitální Evropa – Vysoce výkonná výpočetní technika – doplněn dodatečný operační cíl věnovaný zavádění a provozu továren na umělou inteligenci a gigatováren na umělou inteligenci nové generace specializujících se na vývoj, trénování a provoz nejsložitějších, velmi rozsáhlých modelů a aplikací umělé inteligence, včetně hardwaru a softwaru nezbytných pro takové zavádění.

(15)

Rostoucí vystavení kybernetickým a hybridním hrozbám v Unii odůvodňuje doplnění výslovného zaměření na odolnost vůči kybernetickým a hybridním hrozbám v rámci specifického cíle č. 3 programu Digitální Evropa. Je rovněž nezbytné, aby byl ve specifickém cíli č. 5 programu Digitální Evropa – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita – doplněn v operačním cíli, který byl stanoven na podporu veřejného sektoru a oblastí veřejného zájmu, odkaz na obranu, a vyjasnilo se tak, že finanční příspěvek Unie v rámci takového cíle může být rozšířen na toto odvětví.

(16)

Může být rovněž nezbytné upravit pravidla způsobilosti v pracovním programu vypracovaném k programu Digitální Evropa tak, aby ve specifických a řádně odůvodněných případech právní subjekty usazené v přidružených zemích nebo v Unii, ale kontrolované ze třetích zemí nebyly způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích zaměřených na technologie s potenciálem dvojího užití v rámci jakéhokoli specifického cíle. Měla by proto být přijata příslušná ustanovení. V těchto případech by měly být výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezeny na právní subjekty usazené nebo považované za usazené v Unii a kontrolované členskými státy nebo státními příslušníky členských států.

(17)

Cílem Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (10) je urychlit investice v oblasti transevropských sítí a umožnit synergie mezi odvětvím dopravy, odvětvím energetiky a digitálním odvětvím. Aby se podpořila propojená výpočetní infrastruktura, která je potřebná pro obranné produkty a technologie i mimo tyto oblasti, měly by být cíle digitálního odvětví CEF v rámci uvedeného nařízení rozšířeny na zavádění a poskytování digitálních kapacit, jako jsou cloud, umělá inteligence, továrny na umělou inteligenci a gigatovárny na umělou inteligenci.

(18)

Společná bílá kniha uznala vojenskou mobilitu jako základní předpoklad evropské bezpečnosti a obrany a zdůraznila přidanou hodnotu Unie při podpoře infrastruktury dvojího užití pro mobilitu. Komise a vysoká představitelka v souvislosti se společnou bílou knihou uznaly, že je důležité identifikovat vysoce prioritní projekty v oblasti vojenské mobility a odstranit hlavní nedostatky a úzká místa v rámci čtyř prioritních koridorů EU pro vojenskou mobilitu. Vojenská mobilita je také jedním z cílů CEF. Jako klíčový strategický nástroj při budování přeshraniční dopravní infrastruktury Unie slouží politika transevropské dopravní sítě (TEN-T). Ačkoli byla původně určena pro civilní účely, má rovněž významný potenciál pro civilně-obranné dvojí užití. Niinistöova zpráva ze dne 30. října 2024 o posílení evropské civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti navíc konkrétně zmiňuje, že je zapotřebí intenzivněji pracovat na prioritních dopravních koridorech dvojího užití pro vojenské přesuny a na rozšiřování dodavatelských řetězců pro dodávky paliv ozbrojeným silám podél těchto koridorů. Vzhledem k tomu, že je s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci Unie důležité posílit dopravní infrastrukturu dvojího užití, je vhodné vyjasnit, že specifické činnosti v rámci akcí spadajících do specifického cíle podle čl. 3 odst. 2 CEF mohou případně zahrnovat opatření na ochranu dopravní infrastruktury dvojího užití, pokud jde o vojenskou kontramobilitu, nebo na zajištění palivové infrastruktury pro civilně-obranné dvojí užití.

(19)

Přezkum v polovině období zaměřený na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti, které byly zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (11), zavedl možnost investovat do obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití na podporu vojenské mobility s využitím předběžného financování ve výši 20 % plánovaných částek, jakož i možnost použít financování Unie navýšené o 10 procentních bodů nad platnou míru spolufinancování, které však nepřekročí 100 %. Pokud členské státy převedou zdroje, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, do CEF, měly by se na jejich projekty dopravní infrastruktury dvojího užití vztahovat tytéž podmínky týkající se předběžného financování a spolufinancování, jako jsou podmínky zavedené v EFRR a Fondu soudržnosti. V takovém případě by tyto částky měly být vyhrazeny na projekty rozvíjející prioritní koridory EU pro vojenskou mobilitu, jak byly vymezeny členskými státy v příloze II Vojenských požadavků na vojenskou mobilitu v rámci Unie i mimo ni, schválených Radou dne 17. března 2025, nebo v pozdějších zněních této přílohy schválených Radou, jakož i na digitální konektivitu a kapacity, včetně logistických center a přeshraničních úseků těchto koridorů. Finanční nařízení umožňuje stanovit podmínky pro účast na konkrétních udělovacích řízeních, která mají vliv na bezpečnost a veřejný pořádek. Mělo by proto být možné stanovit tyto zvláštní podmínky pro akce probíhající na jednom nebo více prioritních koridorech EU pro vojenskou mobilitu, včetně podmínek týkajících se země původu vybavení, zboží, dodávek nebo služby.

(20)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílit výzkumné a vývojové činnosti v oblasti dvojího užití a obrany, zlepšit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie, a tudíž přispět k obranné připravenosti Unie tím, že se investice přeorientují na tyto kritické priority, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(21)

Vzhledem k tomu, že je v kontextu naléhavých geopolitických výzev urychleně zapotřebí umožnit klíčové investice do obrany, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(22)

Nařízení (EU) 2021/694, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697, (EU) 2021/1153 a (EU) 2024/795 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

3)

Článek 6 se mění takto:

4)

V čl. 8 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

5)

V článku 12 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

6)

V čl. 20 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

7)

V příloze I specifickém cíli č. 5 bodě I se podbod 4 nahrazuje tímto:

„4.   Doprava, mobilita, energetika a životní prostředí

Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojené automatizované řízení, bezpilotní vzdušné, pozemní, hladinové a podmořské prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a to v koordinaci s akcemi pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy.“

1)

V článku 46 se vkládá nový odstavec, který zní:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, s. 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).“ "

2)

Článek 48 se mění takto:

1)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj)."

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, s. 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).“ "

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

V čl. 8 odst. 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

3)

Článek 9 se mění takto:

4)

v čl. 15 odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1058/oj)."

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1056/oj)."

(*8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1328 ze dne 10. srpna 2021, kterým se stanoví požadavky na infrastrukturu použitelné na určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (Úř. věst. L 288, 11.8.2021, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/1328/oj)."

(*9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, s. 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).“ "

1)

v odst. 1 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:

;

2)

v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

;

3)

odstavec 7 se nahrazuje tímto: