(EU) 2025/2649Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2649 ze dne 19. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o systém podmíněnosti, typy intervencí formou přímých plateb, typy intervencí v některých odvětvích a v oblasti rozvoje venkova a výroční zprávy o výkonnosti, a nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o pozastavení plateb, výroční schvalování výkonnosti a kontroly a sankce

(1)

Ve svém sdělení ze dne 29. ledna 2025 nazvaném „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ a ve sdělení ze dne 11. února 2025 nazvaném „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ Komise zdůraznila potřebu zvýšit konkurenceschopnost a podpořit inovace a růst v celé Unii, pro což jsou zjednodušení a snížení administrativní zátěže rozhodujícími faktory. Je proto nezbytné řešit nákladnou regulační zátěž, složitost práva Unie a jejich provádění, včetně nadměrných oznamovacích povinností, a zároveň věnovat pozornost zvláštním potřebám malých a středních subjektů.

(2)

Komise ve svém sdělení ze dne 19. února 2025 o vizi pro zemědělství a potraviny zdůrazňuje, že pro podporu inovací a udržitelnosti zemědělských postupů by zemědělci měli být podnikateli a poskytovateli, kteří nejsou zatěžováni zbytečnou byrokratickou nebo regulační zátěží. Tato perspektiva a rozmanitost odvětví vyžadují spíše individuální přístupy než univerzální řešení, a to spolu s kontrolou reálného stavu práva Unie a zjednodušením, přičemž je třeba vzít v úvahu i výhody, které přinášejí digitální technologie, například technologie, které umožňují automatizované podávání zpráv. Pro řízení přechodu zemědělství k udržitelnosti a podporu inovací je zapotřebí lepší rovnováhy mezi požadavky a pobídkami. Zvláštní potřeby malých zemědělských podniků, které jsou základem životaschopnosti venkovských komunit, protože chrání přírodu a živobytí, vyžadují vhodnější a přímočařejší podporu v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) a minimalizaci administrativní zátěže. Malé zemědělské podniky jsou často znevýhodněny, pokud jde o přístup k finančním prostředkům a jejich využívání, což jim brání v možnosti investovat, inovovat a vyhledávat příležitosti k rozvoji.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3) stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci SZP (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (4) stanoví pravidla pro financování, řízení a monitorování SZP. V roce 2024 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 (5) s cílem lépe přizpůsobit rámec podpory Unie pro SZP skutečnému stavu v zemědělských podnicích, zlepšit správu strategických plánů SZP členskými státy a snížit zátěž spojenou s kontrolami. Komise rovněž přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/1235 (6), kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (7), a které stanoví zejména možnost, aby členské státy upravily referenční poměr pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 na základě strukturálních změn v zemědělských systémech a pro odchylky od povinnosti ukládat zemědělcům a dalším příjemcům povinnosti obnovy.

(4)

Zpětná vazba a zkušenosti z dvou let provádění strategických plánů SZP podle stávajícího právního rámce Unie pro SZP ukazují, že k řešení zjištěných překážek a složitostí je zapotřebí dalších, omezených úprav tohoto právního rámce. Patří k nim skutečnost, že právní rámec Unie pro SZP dosud dostatečně nezohledňuje zvláštní okolnosti, postupy a potřeby určitých skupin zemědělců, jako jsou ekologičtí zemědělci, mladí zemědělci, zemědělkyně, zemědělci v horských oblastech, drobní zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat, což členským státům neumožňuje přizpůsobit různé nástroje zvláštním okolnostem, postupům a potřebám těchto zemědělců. Některé možnosti zjednodušení v rámci SZP, jako je používání paušálních částek nebo zjednodušeného vykazování nákladů, nejsou dostatečně využívány z důvodu složitosti jejich provádění a řízení. To může vést k překrývajícím se nebo nejednoznačným požadavkům na zemědělce, komplikovat přístup zemědělců k podpoře a ztěžovat možnosti rozvoje podnikání zemědělců, například mladých zemědělců a nových zemědělců. Pravidla, která ovlivňují způsob, jakým členské státy řídí a mění své strategické plány SZP a plní své oznamovací povinnosti, jsou také poznamenána určitou nepružností. V neposlední řadě je stále třeba snížit zátěž zemědělců i správních orgánů spojenou s návštěvami a kontrolami v zemědělských podnicích, zejména zavedením účinnějších metodik pro hodnocení kvality a kontroly podmíněnosti v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS). Překonání těchto překážek, složitostí a nepružnosti by členským státům pomohlo využívat strategické plány SZP k maximalizaci příležitostí ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP, snížit administrativní zátěž a složitost a lépe využívat omezené zdroje. Aby se maximalizoval účinek přímých plateb poskytovaných v rámci režimu podpory stanoveného právním rámcem SZP, zejména pokud jde o spravedlivý příjem a životní úroveň zemědělců, je důležité, aby vnitrostátní opatření mimo SZP byla koncipována tak, aby neměla negativní dopad na přímé platby.

(5)

Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 2021/2115 stanoví, že pokud je zemědělská plocha využívána jako travní porost a nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, považuje se za trvalý travní porost. Některé zemědělské systémy však zahrnují střídání plodin na orné půdě, u níž nejsou trávy nebo jiné bylinné pícniny zahrnuty do střídání plodin po dobu delší než pět let, ale u níž jsou tyto plochy zorávány, aby zůstaly ornou půdou. V důsledku toho se zemědělci v členských státech, kde se tyto zemědělské systémy používají, potýkají s obtížemi při řízení agronomického střídání a udržení životaschopnosti při splnění požadavků na provádění standardu DZES 1. Kromě toho může používání delších střídání plodin s travními porosty přinést významné výhody z hlediska biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zároveň umožnit zemědělcům větší flexibilitu v jejich agronomickém řízení. Za účelem podpory takových flexibilních a udržitelných agronomických postupů pro obhospodařování travních porostů by proto členské státy měly mít možnost prodloužit dobu, po kterou se plocha klasifikuje jako trvalý travní porost, z pěti na sedm let. Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115 by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Automatická přeměna orné půdy na trvalé travní porosty po stanoveném období však může vytvářet zbytečný regulační tlak na zemědělce, kteří si přejí, aby jejich půda zůstala i nadále klasifikována jako půda orná. V zájmu větší flexibility by proto členské státy měly mít možnost rozhodnout, že půda klasifikovaná k 1. lednu 2026 jako orná půda zůstane ornou půdou i nadále, a to i v případě, že uplynula lhůta pěti nebo sedmi let. V takovém případě by však zemědělci měli mít možnost neúčastnit se rozhodnutí přijatého členským státem a nadále uplatňovat pravidlo, že po uplynutí pětiletého nebo sedmiletého období se orná půda mění na trvalé travní porosty. Aby byla zajištěna soudržnost a právní jistota, měly by členské státy uplatňující tuto flexibilitu rovněž zajistit, aby jejich rozhodnutí nemělo vliv na platné víceleté environmentální závazky přijaté podle článku 70 nařízení (EU) 2021/2115 a aby příjemci v roce následujícím po rozhodnutí členských států měli možnost odpovídajícím způsobem změnit nebo stáhnout žádost uvedenou v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

(7)

V zájmu minimalizace rizika negativních dopadů nových krizových plateb zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech v souladu s článkem 78a nařízení (EU) 2021/2115 na jednotný trh a mezinárodní obchod by členské státy měly intervence, v jejichž rámci má být tato podpora Unie poskytována, navrhnout tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství.

(8)

Článek 11 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví mechanismus provádění memoranda o porozumění o olejnatých semenech, včetně ustanovení o zvýšení plánovaných výstupů a redukčních koeficientů, aby se zabránilo překročení maximální podporované plochy pro celou Unii. Toto ustanovení je třeba změnit tak, aby zohledňovalo změny článku 119 uvedeného nařízení zavedené tímto nařízením.

(9)

Cílem systému podmíněnosti zahrnujícího povinné požadavky na hospodaření a standardy DZES je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství zvýšením povědomí příjemců o nutnosti dodržovat tyto základní standardy a požadavky. Jeho cílem je také zvýšit soulad SZP s cíli v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, které sleduje právo Unie. Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha obhospodařovaná malými zemědělci, kteří využívají platby v rámci intervencí uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, je omezená, nepřináší uplatňování systému podmíněnosti na tyto malé zemědělce, kteří obhospodařují většinu zemědělských podniků v Unii, dostatečné přínosy v porovnání se značnými náklady a představuje pro tyto zemědělce a vnitrostátní správní orgány značnou administrativní zátěž. V zájmu snížení těchto nákladů a zmírnění související administrativní zátěže je vhodné malé zemědělce vyjmout z uplatňování systému podmíněnosti.

(10)

Standardy DZES uvedené v článku 13 nařízení (EU) 2021/2115 jsou součástí systému podmíněnosti uvedeného v článku 12 daného nařízení. Přispívají ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně a k ochraně životního prostředí, včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti ekosystémů. Mezi obecné zásady, na nichž je založena ekologická produkce podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (8), patří zachování přírodních krajinných prvků, jako jsou lokality přírodního dědictví, a odpovědné využívání energie a přírodních zdrojů, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch.

(11)

Standard DZES 1 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl udržovat trvalé travní porosty za účelem zachování zásob uhlíku. Body 1.7.3 a 1.9.1.1 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 zdůrazňují význam maximálního využívání pastvy a pastvin, které zabraňuje přeměně trvalých travních porostů na jiné využití půdy a v souladu s hlavním cílem standardu DZES 1 zachovává zásoby uhlíku v trvalých travních porostech. Standardy DZES 3, 5 a 6 uvedené v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 mají za cíl zachovávat úrovně organických složek půdy, omezovat eroze a chránit půdu během citlivých období. Těchto cílů je již dosaženo prostřednictvím způsobů obdělávání a pěstitelských postupů používaných v ekologické rostlinné výrobě, zejména postupů uvedených v bodě 1.9 přílohy II nařízení (EU) 2018/848. Cílem standardu DZES 4, uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je ochrana vody před znečištěním. Podobně mají body 1.5, 1.7, 1.9 a 1.10 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 za cíl snížit riziko znečištění vody omezením používání veterinárních léčivých přípravků, omezením používání hnojiv a pesticidů a omezením intenzity chovu. Zkušenosti ukázaly, že ekologické zemědělství má pozitivní dopad, pokud jde o vyplavování a odtékání živin, takže je méně pravděpodobné, že by ekologický zemědělec ohrozil kvalitu vody, čímž je dosaženo hlavního cíle standardu DZES 4. Vzhledem k zásadám a pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2018/848 a stávajícím postupům v rámci systémů ekologického zemědělství by měly být zemědělci certifikovaní v souladu s nařízením (EU) 2018/848 považováni za splňující standardy DZES 1, 3, 4, 5 a 6 a, jak tomu již je, standard DZES 7 v souvislosti s jejich ekologickými produkčními jednotkami a produkčními jednotkami v přechodném období, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2018/848. Aby se snížila administrativní zátěž příslušných orgánů členských států při současné snaze o co nejvhodnější uplatňování zmíněné možnosti presumpce souladu s některými standardy DZES, měly by mít členské státy možnost rozhodnout, že této presumpce souladu použije pouze tehdy, pokud celý zemědělský podnik dotčeného zemědělce certifikovaný v souladu s nařízením (EU) 2018/848 sestává z ekologických produkčních jednotek nebo produkčních jednotek v přechodném období, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2018/848, nebo z obou těchto produkčních jednotek.

(12)

V zájmu zlepšení jednotnosti požadavků na zemědělce a zjednodušení stanovování standardů DZES členskými státy by měl být změněn čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, aby bylo jasné, že členské státy mohou stanovit standardy DZES ve svých strategických plánech SZP v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, pokud jsou tyto vnitrostátní požadavky v souladu se standardy DZES uvedenými v příloze III uvedeného nařízení. Mělo by být zejména vyjasněno, že standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP nemusí jít nad rámec stávajících závazných vnitrostátních požadavků, pokud jsou tyto vnitrostátní požadavky v souladu se standardy DZES uvedenými v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, zejména s hlavními cíli těchto standardů DZES.

(13)

Ustanovení čl. 13 odst. 2a nařízení (EU) 2021/2115 by mělo být změněno tak, aby členským státům umožňovalo stanovit při provádění standardů DZES dočasné odchylky od požadavků minimálních standardů i v případě napadení chorobami rostlin nebo škůdci, které zemědělcům brání v plnění těchto požadavků v daném roce.

(14)

Standard DZES 9 ukládá zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů, které jsou v lokalitách sítě Natura 2000 označeny za environmentálně citlivé. Ze zkušeností však vyplynulo, že mohou nastat výjimečné situace, kdy jsou tyto environmentálně citlivé trvalé travní porosty poškozeny, například invazními druhy, a k řešení těchto situací mohou být nezbytná vhodná opatření, včetně výjimek ze zákazu orby dotčených oblastí za účelem obnovy těchto trvalých travních porostů, aby se zajistilo, že požadavky standardu DZES 9 přispějí k ochraně stanovišť a druhů. V souladu s cílem zjednodušení by členské státy mohly na základě analýzy rizik využívat v lokalitách sítě Natura 2000 zejména své stávající kontrolní systémy. Kromě toho by členské státy mohly používat povinné požadavky stanovené v plánech péče sítě Natura 2000 za předpokladu, že tyto požadavky jsou v souladu se standardem DZES 9 uvedeným v příloze III nařízení (EU) 2021/2115.

(15)

Článek 19 nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům ponechat si až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny na podporu příspěvku zemědělců k nástroji řízení rizik. Pokud se členský stát rozhodne tuto možnost využít, uplatní se tento odpočet na všechny příjemce přímých plateb v daném roce. Zkušenosti ukazují, že tuto možnost využívá jen velmi málo členských států. Z diskusí s členskými státy vyplynulo, že překážkou provádění tohoto ustanovení je nedostatek nástrojů pro řízení rizik, ať už zřízených členskými státy, nebo dostupných prostřednictvím soukromého pojištění, které jsou k dispozici všem zemědělcům, kteří jsou příjemci přímých plateb. Má-li se zavádění a využívání zmíněné možnosti zvýšit, je třeba změnit uvedený článek 19 tak, aby jeho provádění bylo pružnější, a přizpůsobit jej stávajícím nástrojům řízení rizik v členských státech. Členské státy, které se rozhodnou využít možnosti ponechat si až 3 % přímých plateb, jež mají být zemědělci vyplaceny, jako příspěvek zemědělců k nástroji řízení rizik, by v důsledku uvedené změny měly mít možnost rozhodnout, zda se tato možnost dotkne všech zemědělců, kteří jsou v daném roce příjemci přímých plateb, nebo zda se dotkne zemědělců, pro něž v daném roce existuje nástroj řízení rizik, a to za podmínky, že je rozhodnutí členských států v souladu se zavedenými nástroji řízení rizik.

(16)

Zjednodušený režim plateb navržený členskými státy pro malé zemědělce podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115 snižuje složitost procesu podávání žádostí o podporu příjmů jak pro malé zemědělce, tak pro správní orgány. Aby se zvýšila přitažlivost tohoto režimu a aby jej využívalo více malých zemědělců, měla by se zvýšit maximální částka, kterou lze v rámci tohoto režimu získat. S cílem podpořit účast malých zemědělců, kteří využívají plateb uvedených ve výše zmíněném článku v ekoschématech uvedených v článku 31 výše uvedeného nařízení, by členské státy měly mít možnost vyloučit platby, které tito zemědělci obdrží v rámci ekoschémat, z maximální výše platby uvedené v článku 28 výše uvedeného nařízení.

(17)

Pokud členský stát rozhodne podle čl. 28 druhého odstavce nařízení (EU) 2021/2115, že platba malým zemědělcům uvedená v čl. 28 prvním odstavci uvedeného nařízení nemá nahradit podporu ekoschémat zřízených v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení, měla by ekoschémata i nadále splňovat všechny požadavky stanovené v čl. 31 odst. 5 uvedeného nařízení. Tato zásada by měla být dodržována i v případě intervencí podle článku 70 výše uvedeného nařízení, pokud jde o zemědělce, kteří jsou příjemci plateb uvedených v článku 28 výše uvedeného nařízení. Aby byl zajištěn soulad s obecnou zásadou, že platby se poskytují pouze na závazky, které jdou nad rámec požadavků podmíněnosti, a zachována ambice intervencí, které jsou součástí struktury environmentálních a klimatických prvků SZP, měli by zemědělci, kteří jsou příjemci plateb uvedených v článku 28 výše uvedeného nařízení, obdržet platby v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 výše uvedeného nařízení nebo platby v rámci intervencí uvedených v článku 70 nařízení pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v čl. 31 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) výše uvedeného nařízení, respektive podmínky stanovené v čl. 70 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) výše uvedeného nařízení.

(18)

K zajištění toho, aby dopad na finanční a hospodářskou situaci dotčených zemědělců zůstal omezený v případech, kdy členské státy zvýší plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu, dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence tím, že zachovají nebo přijmou vnitrostátní právní předpisy, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, je třeba změnit čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115. Tato změna by měla členským státům umožnit poskytovat podporu na závazky přispívající k plnění závazných požadavků uložených vnitrostátním právem, které jdou nad rámec minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bez ohledu na to, zda byly uloženy nově, nebo již existovaly. Zrušení omezení vztahujícího se na období, během něhož lze poskytovat podporu na závazky v rámci ekoschémat, by navíc členským státům zjednodušilo řízení ekoschémat. Snížilo by to potřebu úprav ekoschémat ve strategických plánech SZP během tohoto programového období v důsledku změn těchto vnitrostátních právních předpisů nebo v důsledku uplynutí 24měsíční lhůty, během níž je možné poskytnout podporu na závazky přispívající k dodržování těchto vnitrostátních právních předpisů.

(19)

Cílem standardu DZES 2 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 je chránit půdy bohaté na uhlík. Cílem standardu DZES 9 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 je chránit stanoviště a druhy prostřednictvím zákazu přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé trvalé travní porosty v lokalitách sítě Natura 2000. Zkušenosti ukázaly, že i když požadavky stanovené ve strategických plánech SZP podle standardů DZES 2 a 9 zaručují ochranu půd bohatých na uhlík a environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000, pro zemědělce a členské státy představují výzvu, zejména pokud jde o ekonomickou životaschopnost dotčených zemědělců. Dodržování určitých požadavků stanovených podle standardů DZES 2 a 9, například těch, které jsou spojeny s omezením produkce nebo se zákazem přeměny nebo orby environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000, může být pro zemědělce nákladné nebo může výrazně omezit jejich schopnost měnit nebo upravovat využití své půdy. Standardy DZES 2 a 9 mají navíc větší dopad na zemědělce v některých členských státech než v jiných, a to vzhledem k rozdílnému podílu mokřadů a rašelinišť nebo environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000 na jejich území. Při zachování stávajících požadavků podle standardů DZES 2 a 9, případně stanovených v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, jak je zavádí toto nařízení, by mělo být možné poskytnout zemědělcům kompenzaci za dodržování povinností vyplývajících z těchto standardů. Členské státy by proto měly mít možnost vyjmout standardy DZES 2 a 9 z požadavku stanoveného v čl. 31 odst. 5 písm. a) výše uvedeného nařízení. To by mělo členským státům umožnit poskytovat ve svých strategických plánech SZP podporu v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 výše uvedeného nařízení za tím účelem, aby aktivní zemědělci, kterých se týkají standardy DZES 2 a 9, splnili požadavky těchto standardů a zároveň zachovali vysokou úroveň ochrany mokřadů a rašelinišť, zejména potenciál těchto oblastí pro pohlcování uhlíku, a vysokou úroveň ochrany environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000.

(20)

Aby bylo možné podporovat ekologické metody chovu hospodářských zvířat jakožto součást ekoschémat uvedených v článku 31 nařízení (EU) 2021/2115, měly by mít členské státy možnost rozhodnout, že podpora poskytnutá na závazky související s přechodem na ekologické zemědělství nebo zachováním ekologických zemědělských postupů a metod v souladu s nařízením (EU) 2018/848 má mít podobu roční platby na dobytčí jednotky. Mělo by být rovněž vyjasněno, že podpora na závazky zlepšující zemědělské postupy související s včelařstvím může být poskytována v podobě roční platby na úly, protože to zjednoduší výpočet plateb na tyto závazky. V zájmu zajištění soudržnosti definic používaných ve strategických plánech SZP by se „úlem“ pro účely poskytování podpory v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 nařízení (EU) 2021/2115 měl rozumět „úl“ ve smyslu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 56 písm. b) výše uvedeného nařízení.

(21)

Článek 48 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby byl vypuštěn odkaz na výroční schvalování výkonnosti s ohledem na odstranění tohoto postupu z nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(22)

Organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny hrají důležitou roli při posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Podpora těchto organizací ze strany SZP má zásadní význam při řešení konkrétních problémů a odvětvových cílů nebo pro odměňování prospěšných postupů. Je proto vhodné umožnit organizacím producentů a sdružením organizací producentů, které ve svých operačních programech provádějí jednu nebo více odvětvových intervencí souvisejících s některým z cílů uvedených v čl. 46 písm. d), e), f), h), i) nebo j) nařízení (EU) 2021/2115, aby využívaly zvýšený limit pro finanční pomoc Unie uvedený v čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení za předpokladu, že částka přesahující limity stanovené v čl. 52 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení je vynaložena výhradně na financování těchto odvětvových intervencí.

(23)

Článek 69 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby byl název typu intervence pro rozvoj venkova uvedený v písmeni e) tohoto článku sladěn se změnami článku 75 uvedeného nařízení a aby obsahoval název nového typu intervence uvedeného v článku 78a uvedeného nařízení.

(24)

K zajištění toho, aby dopad na finanční a hospodářskou situaci dotčených zemědělců zůstal omezený v případech, kdy členské státy zvýší plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu, dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence tím, že zachovají nebo přijmou vnitrostátní právní předpisy, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, je třeba změnit čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. Tato změna by měla členským státům umožnit poskytovat podporu na závazky přispívající k plnění závazných požadavků uložených vnitrostátním právem, které jdou nad rámec minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bez ohledu na to, zda jsou uloženy nově, nebo již existují. Zrušení omezení vztahujícího se na období, během něhož lze poskytovat podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky, by navíc členským státům zjednodušilo řízení těchto závazků. Snížilo by to potřebu úprav těchto intervencí ve strategických plánech SZP během tohoto programového období v důsledku změn těchto vnitrostátních právních předpisů nebo v důsledku uplynutí 24měsíční lhůty, během níž lze poskytovat podporu na závazky přispívající k dodržování těchto vnitrostátních právních předpisů.

(25)

Zkušenosti ukázaly, že požadavky stanovené ve strategických plánech SZP v rámci standardů DZES 2 a 9 představují pro zemědělce a členské státy významnou výzvu, zejména pokud jde o ekonomickou životaschopnost dotčených zemědělců při současném zajištění ochrany půdy bohaté na uhlík a environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000. Dodržování určitých požadavků stanovených v rámci standardů DZES 2 a 9, například těch, které se týkají omezení produkce nebo zákazu přeměny nebo orby environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000, by mohlo být pro zemědělce nákladné nebo by mohlo výrazně omezit jejich možnosti měnit nebo upravovat využití své půdy. Kromě toho mají standardy DZES 2 a 9 na zemědělce v některých členských státech větší dopad než v jiných, a to vzhledem k rozdílnému podílu mokřadů a rašelinišť nebo environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000 na jejich území. Při zachování stávajících požadavků v rámci standardů DZES 2 a 9, případně stanovených v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, jak je zavádí toto nařízení, by mělo být možné poskytnout zemědělcům kompenzaci za dodržování povinností vyplývajících z těchto standardů. Členské státy by proto měly mít možnost vyjmout standardy DZES 2 a 9 z požadavku stanoveného v čl. 70 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o intervence na základě článku 70 uvedeného nařízení. To by mělo členským státům umožnit, aby ve svých strategických plánech SZP poskytly podporu v rámci intervencí uvedených v článku 70 uvedeného nařízení za tím účelem, aby zemědělci a ostatní příjemci, kterých se týkají standardy DZES 2 a 9, splnili požadavky těchto standardů a zároveň zachovali vysokou úroveň ochrany mokřadů a rašelinišť, zejména potenciál těchto oblastí pro pohlcování uhlíku a vysokou úroveň ochrany environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000.

(26)

Podle čl. 70 odst. 8 nařízení (EU) č. 2021/2115 mají členské státy stanovit platby na agroenvironmentálně-klimatické závazky, nebo na závazky týkající se přechodu na postupy a metody ekologického zemědělství nebo jejich zachování pouze jako platby na hektar. Aby byl zajištěn soulad s podporou v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 uvedeného nařízení, měly by mít členské státy možnost v řádně odůvodněných případech poskytovat podporu na tyto závazky v podobě platby na dobytčí jednotku. V zájmu usnadnění činností prospěšných pro životní prostředí v případě včelařství by mělo být možné poskytovat podporu na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se přechodu na ekologické zemědělství nebo jeho zachování formou platby na úl. V zájmu zajištění soudržnosti definic používaných ve strategických plánech SZP by se „úlem“ pro účely poskytování podpory na tyto závazky měl rozumět „úl“ ve smyslu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 56 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115.

(27)

Ustanovení čl. 72 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla pro výpočet plateb za znevýhodnění specifická pro dotčenou oblast s cílem kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku souladu s určitými závaznými požadavky, jež přesahují rámec příslušných standardů DZES. Neposkytuje platby za znevýhodnění specifické pro dotčenou oblast vyplývající z příslušných standardů DZES. Dodržování některých požadavků stanovených v rámci standardu DZES 2 však může být pro zemědělce nákladné, protože zahrnují omezení produkce v důsledku významných omezení využití půdy. Pro účely začlenění nákladů souvisejících s dodržováním standardu DZES 2 do výpočtu plateb na znevýhodnění specifická pro dotčené oblasti vyplývající z dodržování určitých závazných požadavků by členské státy měly mít možnost zahrnout do těchto výpočtů znevýhodnění vyplývající z požadavků uvedeného standardu DZES.

(28)

.K zajištění toho, aby zemědělci měli více času a flexibility pro přizpůsobení se novým požadavkům práva Unie ve stále náročnějším kontextu geopolitického napětí, strukturálních výzev a hospodářských obtíží souvisejících mimo jiné s vysokými cenami energie a vysokými cenami vstupů, by měl být změněn čl. 73 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115. Tato změna by měla prodloužit období, během něhož lze poskytovat podporu na investice přispívající k dodržování těchto nových požadavků, z 24 na 36 měsíců ode dne, kdy se tyto nové požadavky stanou pro podnik závaznými.

(29)

Zemědělské odvětví Unie se potýká s demografickými problémy a stárnutím pracovní síly. Zatímco přilákání mladých zemědělců je klíčem k zajištění udržitelné budoucnosti zemědělství, zavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství je pro mladé zemědělce finančně náročné. V zájmu dalšího usnadnění prvního zahájení činnosti by mělo být mladým zemědělcům prodlouženo období způsobilosti pro investice určené ke splnění nových norem Unie.

(30)

K posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti potravinového systému Unie jsou zapotřebí významné investice a rozvoj podniků. Zejména je třeba podporovat rozvoj malých zemědělských podniků, které čelí zvláštním výzvám a jsou potenciálně ekonomicky životaschopné. Zároveň je třeba zjednodušit provádění podpory pro malé zemědělské podniky, aby se minimalizovala administrativní zátěž. K řešení těchto potřeb je vhodné změnit článek 75 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby byl rozvoj podnikání malých zemědělských podniků zařazen mezi intervence, které mohou členské státy podporovat, a aby byla pro tuto intervenci stanovena paušální podpora ve výši 75 000 EUR. Z důvodu jednotnosti by členské státy měly definovat malé zemědělské podniky stejným způsobem pro účely investic podle čl. 73 odst. 4 písm. b) výše uvedeného nařízení a pro účely rozvoje podnikání podle článku 75 výše uvedeného nařízení.

(31)

Intervence pro řízení rizik jsou velmi užitečné pro zvýšení odolnosti zemědělců, a proto by měly být podporovány. Zkušenosti však ukazují, že současná pravidla jsou příliš přísná na to, aby bylo možné tento typ intervence plně využít. Zejména se zdá, že současný vzorec pro výpočet ztrát není přizpůsoben zvláštní situaci některých příjemců, například mladých zemědělců, oblastí s trvalými kulturami nebo jiných odůvodněných případů, pro něž vzorec výpočtu ztrát není vhodný. Aby se zvýšilo využívání nástrojů pro řízení rizik podle článku 76 nařízení (EU) 2021/2115, měly by mít členské státy větší flexibilitu při výpočtu ztrát pro tyto příjemce nebo plodiny, což jim umožní zohlednit jejich zvláštní situace.

(32)

K zajištění účinné podpory zemědělců, jejichž produkce byla poškozena přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo jinými katastrofickými událostmi, např. vzplanutím epizootických nákaz nebo výskytem karanténních škůdců, by členské státy měly mít možnost poskytovat krizové platby prostřednictvím intervencí pro rozvoj venkova. Tyto typy podpory by měly členským státům poskytnout dostatečnou flexibilitu při plánování intervencí. Při výpočtu ztráty produkce, která má být kompenzována, by členské státy měly mít možnost používat indexy a zohledňovat nedávný vývoj cen, tak aby výpočet odrážel skutečnou tržní hodnotu. V zájmu zajištění řádného finančního řízení fondů Unie by členské státy však měly zajistit, aby celková náhrada, kterou zemědělec obdrží spolu s jinými formami podpory financované Unií nebo na vnitrostátní úrovni, včetně doplňkového vnitrostátního financování a financování ze soukromého pojištění nebo jinými systémy řízení rizik, nevedla k poskytnutí nadměrných náhrad nebo dvojímu financování.

(33)

Ustanovení čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla týkající se stanovení kritérií výběru pro určité typy intervencí ze strany řídících orgánů. Seznam typů intervencí, pro které mají členské státy používat kritéria výběru, by měl být změněn tak, aby zohledňoval změny typů intervencí uvedené v článku 75 uvedeného nařízení.

(34)

Článek 80 nařízení (EU) 2021/2015 stanoví pravidla a zásady pro provádění finančních nástrojů v SZP. Ustanovení čl. 80 odst. 2 uvedeného nařízení zajišťuje soulad s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (9) o finančních nástrojích. V zájmu dalšího posílení součinnosti při provádění a kontrole mezi finančními nástroji SZP a ostatními finančními nástroji upravenými nařízením (EU) 2021/1060 by měl být článek 80 nařízení (EU) 2021/2115 změněn tak, aby se zajistilo, že požadavky týkající se auditní stopy pro finanční nástroje jsou stejné v nařízení (EU) 2021/2115 i v nařízení (EU) 2021/1060.

(35)

Ustanovení čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví maximální použitelný strop hrubého grantového ekvivalentu v případech, kdy finanční nástroje podporují činnosti spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Aby bylo zajištěno sladění s nově zavedenými změnami v obecném režimu státní podpory podle čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2023/2831 (10), je třeba strop odpovídajícím způsobem zvýšit. Dále by se mělo referenční období změnit z rozpočtových let na kalendářní roky, aby bylo v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2831. Pokud jde o podporu provozního kapitálu pro činnosti mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, měly by i nadále platit obecná pravidla státní podpory.

(36)

Ustanovení čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 definuje způsobilost výdajů v případech, kdy je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů. V zájmu zajištění jasnosti a rovného zacházení v rámci všech finančních nástrojů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060, by měl být čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 změněn tak, aby stanovil pravidla způsobilosti s ohledem na daň z přidané hodnoty („DPH“).

(37)

Článek 81 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla a podmínky pro převody přídělů z EZFRV členskými státy do Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (11). V zájmu zajištění co možná největšího využití nově zavedených možností podle čl. 10a odst. 4 nařízení (EU) 2021/523 by měl být článek 81 nařízení (EU) 2021/2115 změněn.

(38)

Článek 83 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla pro výpočet a uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů. V zájmu zjednodušení a podpory provádění investic a dalších intervencí pro rozvoj venkova a většího využívání zjednodušeného vykazování nákladů by mělo být možné používat metody výpočtu stanovené podle nařízení (EU) 2021/1060 bez nutnosti dalších zdůvodnění.

(39)

Ustanovení čl. 86 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla způsobilosti výdajů vyplývajících ze změn strategických plánů SZP pro příspěvek z EZZF a EZFRV. V zájmu zjednodušení pravidel způsobilosti výdajů, zlepšení součinnosti mezi EZZF a EZFRV a zvýšení flexibility členských států při určování dat účinnosti změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF je vhodné umožnit, aby výdaje vyplývající ze schválené strategické změny strategického plánu SZP pro příspěvek z EZZF byly způsobilé od data účinnosti změny stanoveného dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8 výše uvedeného nařízení, nejdříve však od data předložení žádosti o změnu Komisi. V případě ostatních změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF by výdaje měly být způsobilé pro příspěvek z EZZF ode dne oznámení změny Komisi, jak je stanoveno v čl. 119 odst. 9 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení.

(40)

K zajištění odpovídajícího financování nového typu intervencí pro krizové platby zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech by členské státy měly mít možnost vyhradit na tento typ intervencí určitý podíl finančních prostředků z EZFRV. Aby však bylo zajištěno, že k dispozici zůstane dostatek finančních prostředků na pokrytí ostatních priorit SZP, měl by být tento podíl omezen na maximální roční částku dostupnou pro každý členský stát, která odpovídá 3 % celkového objemu součtu přímých plateb a finančních prostředků z EZFRV za rok.

(41)

Nový typ intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci rozvoje venkova po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech by měl být vzhledem ke své zvláštní povaze vyňat z povinnosti přispívat k ukazatelům výsledků uvedeným v příloze I nařízení (EU) 2021/2115.

(42)

Je vhodné umožnit členským státům s nejvzdálenějšími regiony převést část částky předem přiděleného finančního krytí na rozvoj venkova určeného pro nejvzdálenější regiony ve prospěch financování opatření prostřednictvím programů speciálně zaměřených na odlehlost a ostrovní charakter (dále jen „programy POSEI“). Tato flexibilita by měla zvýšit maximální finanční příděly stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12) pro programy POSEI na částku převedenou do těchto programů z finančního krytí pro rozvoj venkova.

(43)

Ustanovení čl. 119 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví, že Komise schvaluje žádosti o změny strategických plánů SZP předložené členskými státy. Ustanovení čl. 119 odst. 9 výše uvedeného nařízení umožňuje členským státům provádět a uplatňovat změny prvků svých strategických plánů SZP týkající s intervencí uvedených v hlavě III kapitole IV výše uvedeného nařízení. Tyto změny jsou zahrnuty do příští žádosti o změnu strategických plánů SZP, kterou má schválit Komise. Zkušenosti ukázaly, že i když změny nemění strategické zaměření strategických plánů SZP často obsahují řadu technických prvků, kvůli nimž jsou tyto změny pro členské státy složité a obtížné a které vedou ke zpoždění ve schvalovacích postupech. To brání včasnému a účinnému přizpůsobení strategických plánů SZP měnící se hospodářské realitě a potřebám zemědělců a dalších příjemců v členských státech a negativně ovlivňuje provádění těchto strategických plánů SZP. V zájmu zjednodušení a zefektivnění postupů změn, zejména pokud jde o prvky strategických plánů SZP, které nejsou strategické povahy, by mělo být vyžadováno schválení Komise pouze v případě strategických změn strategických plánů SZP. Za tímto účelem by měly být strategické změny definovány v nařízení (EU) 2021/2115 jako změny důležitých prvků strategických plánů SZP, které významně ovlivňují strategii a intervenční logiku těchto plánů, včetně převodů finančních přídělů mezi EZFRV a EZZF, maximálních a minimálních finančních přídělů a změn plánů cílů a finančních plánů. Členské státy by měly mít možnost provádět a uplatňovat všechny ostatní změny svých strategických plánů SZP po jejich oznámení Komisi. Tyto změny by neměly podléhat schválení Komisí.

(44)

V zájmu zajištění slučitelnosti strategických plánů SZP s právním rámcem SZP by Komise měla mít pravomoc vznést námitky proti oznámeným změnám, pokud se domnívá, že tyto změny nejsou slučitelné s nařízením (EU) 2021/2115 nebo s nařízením (EU) 2021/2116 nebo akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě. V zájmu zajištění právní jistoty pro zemědělce a další příjemce by členské státy neměly po obdržení námitky Komise proti oznámené změně tuto změnu použít a měly by ji odstranit ze změněného strategického plánu SZP předloženého Komisi. Výdaje spojené s těmito změnami by rovněž neměly být způsobilé pro příspěvek z EZFRV nebo EZFRV. Zkušenosti ukazují, že členské státy mohou oznamovat složité a četné změny svých strategických plánů SZP. Komise by proto měla mít přiměřenou lhůtu na posouzení oznámených změn a v případě potřeby na vznesení námitek proti nim. Členské státy by měly mít možnost předložit změny, vůči nimž Komise vznesla námitky, ke schválení jako součást žádosti o strategickou změnu uvedenou v čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení. To by mělo e zajistit, aby tyto změny nabyly právního účinku pouze v případě, že jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2115,a nařízením (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

(45)

Ustanovení čl. 119 odst. 8 třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2115 stanoví, že členské státy stanoví datum účinnosti změn strategických plánů SZP týkajících se EZZF. Toto datum by mělo být pozdější než datum schválení žádosti o změnu Komisí. V zájmu zvýšení flexibility členských států při stanovování data účinnosti strategických změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF a zvýšení součinnosti mezi pravidly platnými pro strategické změny strategických plánů SZP související s EZZF a změny strategických plánů SZP související s EZFRV by členské státy měly mít možnost stanovit datum účinnosti strategických změn strategických plánů SZP mezi datem předložení žádosti o strategickou změnu uvedenou v čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení Komisi a datem schválení této žádosti o změnu Komisí.

(46)

Článek 120 nařízení (EU) 2021/2115 zajišťuje, že strategické plány SZP jsou aktualizovány tak, aby odrážely změny legislativních aktů uvedených v příloze XIII uvedeného nařízení, které se týkají životního prostředí a klimatu a k nimž by měly strategické plány SZP přispívat a s nimiž by měly být v souladu. Za tímto účelem mají členské státy posoudit, zda by jejich strategické plány SZP měly být změněny, a v případě potřeby by měly předložit žádost o změnu, pokud se mění některý z legislativních aktů. Aby se zabránilo zbytečným administrativním procesům v pozdní fázi provádění strategických plánů SZP, měl by být článek 120 nařízení (EU) 2021/2115 zrušen.

(47)

Článek 122 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby odrážel změny článku 119 uvedeného nařízení zavedené tímto nařízením.

(48)

Ustanovení čl. 124 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 by mělo být změněno tak, aby monitorovací výbor mohl vydat stanovisko k datu účinnosti všech změn souvisejících s EZZF, aby se zajistilo, že zemědělci a příjemci budou mít dostatek času na zohlednění navrhovaných změn.

(49)

Článek 134 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví požadavky na obsah výročních zpráv o výkonnosti, které jsou základem pro výroční schvalování výkonnosti uvedené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116, a postup na tyto zprávy použitelný. S ohledem na to, že toto nařízení vypouští z nařízení (EU) 2021/2116 postup výročního schvalování výkonnosti, měly by být tyto požadavky změněny. Tato změna by měla zahrnovat vypuštění informace požadované výhradně pro účely tohoto postupu, jako jsou informace o realizovaných jednotkových částkách a odůvodnění, které mají členské státy poskytnout v případě, že realizované jednotkové částky překračují odpovídající plánované jednotkové částky stanovené ve strategických plánech SZP.

(50)

Ustanovení čl. 134 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2115 je třeba vyjasnit, aby se posílila vazba mezi výroční zprávou o výkonnosti a přezkumem výkonnosti prováděným každé dva roky a uvedeným v článku 135 uvedeného nařízení, pokud jde o zahrnutí odůvodnění nedostatků v plnění milníků do výroční zprávy o výkonnosti pro účely přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky.

(51)

Podle čl. 134 odst. 13 nařízení (EU) 2021/2115 může Komise vznést připomínky k přípustné výroční zprávě o výkonnosti do jednoho měsíce od jejího předložení. Zkušenosti ukázaly, že posouzení přípustnosti výroční zprávy o výkonnosti podle čl. 134 odst. 3 výše uvedeného nařízení a komplexní posouzení samotné předložené výroční zprávy o výkonnosti nelze provádět souběžně. Je proto nezbytné změnit datum, od kterého se počítá lhůta pro předložení připomínek uvedená v čl. 134 odst. 13 výše uvedeného nařízení, na datum, kdy se výroční zpráva o výkonnosti stává přípustnou v souladu s čl. 134 odst. 3 uvedeného nařízení.

(52)

Podle článku 159 nařízení (EU) 2021/2115 má Komise do 31. prosince 2025 přezkoumat seznam legislativních aktů v příloze XIII uvedeného nařízení a případně předložit legislativní návrhy na doplnění této přílohy o další legislativní akty. S ohledem na zrušení článku 120 uvedeného nařízení by měl být tímto nařízením rovněž zrušen článek 159 uvedeného nařízení, aby byla zajištěna soudržnost strategických plánů SZP a aby nedošlo k narušení provádění strategických plánů SZP vnitrostátními orgány, zemědělci a dalšími příjemci.

(53)

Příloha I nařízení (EU) 2021/2115 stanoví ukazatele dopadu, ukazatele výsledků a ukazatele výstupů podle článku 7 uvedeného nařízení. Tabulka „Výroční schvalování výkonnosti – VÝSTUP – Typy intervencí a jejich ukazatele výstupů“ v příloze I uvedeného nařízení by měla být nahrazena, aby byly zavedeny ukazatele výstupů související s nově zavedeným typem intervencí a pozměněnými typy intervencí a aby bylo zohledněno zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(54)

Příloha II nařízení (EU) 2021/2115 uvádí příslušné odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství pro každý typ intervence uvedeného nařízení. Nově zavedený typ intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci rozvoje venkova po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech by proto měl být zahrnut do výše uvedené přílohy II.

(55)

Standard DZES 1 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl zachovávat trvalé travní porosty, aby se zajistilo zachování zásob uhlíku na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018, a to s maximálním poklesem o 5 % v porovnání s referenčním rokem. Strukturální změny v zemědělských podnicích, ke kterým by mohlo dojít během programového období 2023–2027, zejména v odvětví živočišné výroby, by mohly být doprovázeny rychlými změnami ve využívání půdy na úrovni zemědělských podniků, zejména za účelem zmírnění dopadů změny klimatu na dostupnost krmiv a píce. Tyto strukturální změny se však mohou v dostupných údajích projevit až se zpožděním. Tento vývoj strukturálních změn zemědělských podniků by mohl vést ke změnám v ročním poměru trvalých travních porostů ve srovnání s referenčním rokem 2018. S ohledem na tyto změny a s cílem usnadnit provádění standardu DZES 1 by mělo být maximální procento snížení podílu trvalých travních porostů oproti referenčnímu roku 2018 zvýšeno na 10 %, aby členské státy mohly zohlednit vývoj během programového období 2023–2027 a potřeby zemědělských podniků, zejména v odvětví živočišné výroby.

(56)

Standard DZES 4 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl ochranu říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním prostřednictvím zřizování ochranných pásů podél vodních toků. Zkušenosti ukázaly, že pro účely tohoto standardu DZES by členské státy měly mít možnost sladit definici vodního toku s definicí vodního toku stanovenou členskými státy ve vnitrostátních právních předpisech, včetně vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie, které jsou součástí povinných požadavků na hospodaření uvedených v příloze III uvedeného nařízení. Definice vodního toku používaná členskými státy pro účely standardu DZES 4 by však měla být v souladu s hlavním cílem tohoto standardu DZES, zejména s cílem snížit riziko vyloučení menších vodních toků, jimiž by se znečištění mohlo zanášet dále po proudu, z oblasti působnosti tohoto standardu DZES.

(57)

Ustanovení čl. 21 odst. 1, kterým se stanoví pravidla pro měsíční platby, a čl. 32 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2116, kterými se stanoví pravidla pro průběžné platby, by měla být změněna tak, aby zohledňovala zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 uvedeného nařízení tímto nařízením. Kromě toho by měl být změněn také čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, aby se zajistilo, že v návaznosti na změny zavedené tímto nařízením v čl. 86 odst. 2 a čl. 119 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2115 budou výdaje, které se stanou způsobilými pro příspěvek z EZZF od data účinnosti, které předchází schválení změny Komisí, ale následuje po datu předložení žádosti o změnu Komisi, vykázány Komisi až po schválení změny Komisí v souladu s čl. 119 odst. 10 nařízení (EU) 2021/2115. Za tímto účelem by mělo být možné vykázat výdaje, které nemohou být vykázány v dotčeném měsíci z důvodu probíhajícího schvalování změny, v následujících měsících téhož rozpočtového roku nebo nejpozději v roční účetní závěrce za daný rozpočtový rok, která má být zaslána Komisi do 15. února roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Při určování data účinnosti změny a s cílem zajistit, aby veškeré výdaje vyplývající ze změny, které již byly příjemcům vyplaceny, mohly být vykázány ještě v rámci příslušného rozpočtového roku, by členské státy měly zohlednit lhůty pro schvalovací postup stanovené v článku 119 nařízení (EU) 2021/2115.

(58)

Článek 40 nařízení (EU) 2021/2116 o pozastavení plateb ve vztahu k výročnímu schvalování výkonnosti by měl být změněn tak, aby zohledňoval zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 uvedeného nařízení tímto nařízením.

(59)

V čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se stanoví, že členské státy mohou vyplácet zálohy na intervence formou přímých plateb a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (13) až do výše 50 % a na intervence pro rozvoj venkova podle plochy a zvířat podle nařízení (EU) 2021/2115 mohou vyplácet zálohy až do výše 75 %. Čl. 44 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že Komise v mimořádných situacích na žádost členského státu přijme ve vhodných případech prováděcí akty, které se odchylují od čl. 44 odst. 2 uvedeného nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Členské státy žádaly o odchylky od čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 pro každý rok stávajícího programového období, tedy roky 2023, 2024 a 2025, aby získaly možnost vyplácet vyšší zálohy. Důvody těchto odchylek byly různé, zahrnovaly například vojenské konflikty v Evropě a na Blízkém východě, nepříznivé povětrnostní podmínky a mimořádné klimatické jevy, nepředvídaný růst cen vstupů a inflaci s dopadem na zemědělce v kombinaci s relativně nízkými cenami zemědělských komodit. Protože je nepravděpodobné, že se tyto dodatečné tlaky vyřeší v letech 2026 nebo 2027, z důvodu zjednodušení je vhodné trvale změnit maximální sazby záloh v nařízení (EU) 2021/2116, aby bylo možné vyšší sazbu vyplácet po zbytek stávajícího programového období.

(60)

Článek 53 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že na základě informací podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a d) uvedeného nařízení přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur, pokud jde o výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 daného nařízení. Článek 53 nařízení (EU) 2021/2116 by měl být změněn tak, aby zohledňoval zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(61)

Článek 54 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že pokud výdaje uvedené v čl. 5 odst. 2 a článku 6 uvedeného nařízení a odpovídající intervencím podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115 nejsou spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti podle čl. 9 odst. 3 a článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 a podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, přijme Komise před 15. říjnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce prováděcí akty, kterými stanoví částky, o které se má snížit financování Unií. Zkušenosti z prvního roku provádění výročního schvalování výkonnosti a z přípravy druhého roku ukazují, že členské státy nesou nepřiměřenou administrativní zátěž při přípravě a poskytování nezbytných informací pro výroční zprávu o výkonnosti i při výročním schvalování výkonnosti. Aby se snížila administrativní zátěž členských států, mělo by být výroční schvalování výkonnosti stanovené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 zrušeno. Na požadavek, aby výdajům vynaloženým platebními agenturami odpovídal odpovídající výstup stanovený v čl. 37 odst. 1 písm. b) bodě i) výše uvedeného nařízení, se vztahuje postup schvalování souladu podle článku 55 výše uvedeného nařízení.

(62)

Požadavek, aby výdaje byly uskutečněny v souladu s příslušnými správními systémy, stanovený v čl. 37 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) 2021/2116, je kontrolován platebními agenturami a následně každoročně ověřován certifikačními subjekty a Komisí formou přezkumů stanovisek a zpráv certifikačního subjektu a v rámci následných opatření ke zjištěním, jakož i během postupů schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení. Tyto postupy poskytují nezbytnou jistotu, že realizovaných výstupů je dosahováno v souladu s právem Unie. Spolu s přezkumem výkonnosti prováděným každé dva roky podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 tyto postupy rovněž zajišťují, aby členské státy dosahovaly milníků a cílů uvedených v čl. 109 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, které si stanovily jako součást svých systémů výkonnosti ve strategických plánech SZP. Článek 54 nařízení (EU) 2021/2116 by proto měl být zrušen.

(63)

Dalšího sladění finančních nástrojů SZP a finančních nástrojů ostatních politik v rámci sdíleného řízení je třeba dosáhnout v souvislosti s nesrovnalostmi a finančními opravami, kdy subjekty provádějící finanční nástroje prokáží splnění souboru kumulativních podmínek. Článek 57 nařízení (EU) 2021/2116 by měl být proto změněn tak, aby byl zajištěn soulad s čl. 103 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060.

(64)

Zemědělci si opakovaně stěžovali na tlak způsobený tím, že museli v průběhu roku podstoupit několik kontrol. Členské státy již mají možnost seskupit několik kontrol do jedné návštěvy v terénu. Aby se snížil počet návštěv v terénu v jednotlivých zemědělských podnicích, a tím se snížila administrativní zátěž příjemců, neměly by členské státy pokud možno vybírat příjemce, který již byl pro daný rok vybrán ke kontrole na místě, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují další kontrolu, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Toto snížení by navíc nemělo snížit úroveň kontrol. Za tímto účelem by měl být čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 odpovídajícím způsobem změněn.

(65)

Ustanovení čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 by mělo být změněno tak, aby byl odstraněn odkaz na výroční schvalování výkonnosti podle článku 54 uvedeného nařízení.

(66)

Získané zkušenosti ukazují, že hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků (LPIS), systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch by mělo být sloučeno. Vzhledem k tomu, že jsou tyto systémy neoddělitelně propojeny, je hodnocení kvality jednoho systému bez zohlednění dopadu na ostatní systémy náročné. Sloučením hodnocení kvality těchto systémů by se navíc snížila pracovní zátěž správních orgánů členských států spojená s kontrolními postupy a oznamovacími povinnostmi. Kromě toho by členské státy měly v případě potřeby výhodu v tom, že by navrhly jediné nápravné opatření zahrnující tyto tři systémy, což by zvýšilo jejich účinnost. Za tímto účelem by měl být do nařízení (EU) 2021/2116 vložen nový článek a příslušné odkazy by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(67)

Na základě prvních let provádění se zdá, že provádění kontrol na místě u intervencí, které jsou monitorovány na základě družicových dat z družic Copernicus Sentinel nebo jiných údajů s minimálně ekvivalentní hodnotou, je nadbytečné a představuje neodůvodněnou zátěž pro členské státy a zemědělce. Proto by u těchto podmínek způsobilosti neměly být členské státy povinny provádět kontroly na místě, včetně kontrol prováděných na dálku za použití technologických prostředků. Za tímto účelem by měl být článek 72 nařízení (EU) 2021/2116 odpovídajícím způsobem změněn.

(68)

Zkušenosti získané při uplatňování systému kontroly podmíněnosti, včetně postupů schvalování souladu, ukázaly, že některé podmínky jsou zbytečně přísné a nepřiměřeně zatěžují členské státy, aniž by nutně zvyšovaly ochranu finančních prostředků Unie. V zájmu zjednodušení kontrolního systému a snížení administrativní zátěže při zachování jeho účinnosti, pokud jde o ověřování souladu s požadavky podmíněnosti, by měla být členským státům poskytnuta větší flexibilita při vytváření jejich kontrolních systémů. Za tímto účelem by měl být zrušen požadavek na každoroční přezkum kontrolního systému a faktory, které je třeba zohlednit v analýze rizik, by měly být ponechány na uvážení členských států.

(69)

Nařízení (EU) 2024/1468 změnilo články 83 a 84 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem snížit zátěž malých zemědělců a vnitrostátních správních orgánů v souvislosti s kontrolami podmíněnosti a sankcemi. Konkrétně osvobozuje zemědělce s maximální velikostí zemědělského podniku nepřesahující 10 hektarů zemědělské plochy vykázané v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 od kontrol podmíněnosti a od uplatňování správních sankcí za nesplnění požadavků podmíněnosti. Geoprostorová žádost podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 však zahrnuje i jiné než zemědělské plochy a pro výpočet zemědělských ploch existují technická omezení vzhledem k tomu, že některé prvky a krajinné prvky mohou být z měření vynechány nebo se jejich velikost se může v čase měnit. Výjimky by se proto měly zakládat na ploše, která je způsobilá pro platby, a na podpoře relevantní pro podmíněnost.

(70)

Malí příjemci, kteří nejsou zemědělci, jako například správci půdy, nemohou využívat výjimek z kontrol podmíněnosti a sankcí. Administrativní zátěž spojená s kontrolami požadavků podmíněnosti a uplatňováním sankcí v souvislosti s těmito požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2021/2116 by však rovněž mohla být pro tyto příjemce nepřiměřeně vysoká. Podobně by vzhledem k tomu, že plocha spravovaná těmito příjemci je omezená a sankce pro malé příjemce jsou obecně nízké, mohlo uplatňování sankcí také vést k nepřiměřené zátěži pro správní orgány členských států. Proto by měli být z kontrol podmíněnosti a z uplatňování správních sankcí za požadavky podmíněnosti vyňati i malí příjemci, kteří nejsou zemědělci. Nicméně je důležité, aby SZP nadále přispívala k environmentálním cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 prostřednictvím požadavků na podmíněnost a aby zajišťovala stabilitu těchto požadavků jako společného základu pro členské státy a příjemce. Požadavky na podmíněnost by se proto měly i nadále vztahovat na všechny příjemce uvedené v čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

(71)

Administrativní zátěž spojená s kontrolami požadavků standardu DZES 7 stanovenými v nařízení (EU) 2021/2116 může být pro menší zemědělce a vnitrostátní správní orgány nepřiměřeně vysoká. Proto by měla být snížena zátěž pro menší zemědělce a vnitrostátní správní orgány spojená s kontrolami stanovenými v nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o standard DZES 7. Zemědělci s maximální velikostí zemědělského podniku nepřesahuje 30 hektarů vykázané zemědělské plochy by měli být osvobozeni od kontrol, pokud jde o požadavky standardu DZES 7.

(72)

Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha podle požadavků standardu DZES 7 obhospodařovaná menšími zemědělci je omezená a uplatňování sankcí by mohlo vést k nepřiměřené zátěži pro správní orgány členských států, měli by být menší zemědělci, kteří jsou osvobozeni od kontrol podmíněnosti v souvislosti se standardem DZES 7, rovněž osvobozeni od uplatňování správních sankcí za nedodržení požadavků standardu DZES 7.

(73)

Články 102 a 103 nařízení (EU) 2021/2116, které stanoví pravidla týkající se přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci a postupu projednávání ve výborech použitelného na prováděcí akty, by měly být změněny s ohledem na změny ostatních ustanovení nařízení (EU) 2021/2116 zavedené tímto nařízením, zejména na zrušení článku 54 uvedeného nařízení.

(74)

V zájmu zajištění soudržnosti mezi jednotlivými ustanoveními nařízení (EU) 2021/2116 by uvedené nařízení mělo být změněno tak, aby byly zrušeny odkazy na výroční schvalování výkonnosti, zejména odkazy na článek 54 uvedeného nařízení.

(75)

Nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(76)

V souvislosti se změnami článku 119 nařízení (EU) 2021/2115 zavedenými tímto nařízením by měla být stanovena přechodná ustanovení, aby se zajistilo, že žádosti o změnu a oznámení o změnách strategických plánů SZP předložené členskými státy Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost budou schváleny za použití postupů platných v době předložení těchto žádostí o změnu nebo oznámení.

(77)

Za účelem zohlednění skutečnosti, že se tímto nařízením zrušuje výroční schvalování výkonnosti stanovené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o odpovídající změnu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (14). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(78)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby odpovídajícím způsobem aktualizovala prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 (16). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(79)

V zájmu zajištění hladkého provádění opatření zavedených tímto nařízením a z důvodu dosažení nezbytného stupně soudržnosti mezi snížením administrativní zátěže orgánů členských států zapojených do přípravy výroční zprávy o výkonnosti za zemědělský rozpočtový rok 2025 na jedné straně a zrušením výročního schvalování výkonnosti ze zemědělského rozpočtového roku 2025 na straně druhé by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Příslušná ustanovení o výroční zprávě o výkonnosti a schvalování výkonnosti by se měla použít ve vztahu k zemědělskému rozpočtovému roku 2025 a všem následujícím zemědělským rozpočtovým rokům a neměla by mít žádný dopad na předchozí rozpočtové roky.

(80)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu provázanosti tohoto nařízení s dalšími nástroji SZP a z důvodu víceleté záruky financování Unií a způsobu, jakým je toto nařízení neoddělitelně spjato s dosažením klíčových priorit Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(81)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18) a dne 10. července 2025 vydal stanovisko,

1)

V čl. 4 odst. 3 se písm. c) první pododstavec nahrazuje tímto:

„ ‚trvalými travními porosty a stálými pastvinami‘ (společně dále jen ‚trvalé travní porosty‘) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, nebo, rozhodnou-li tak členské státy, po dobu sedmi a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, ani jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let nebo po dobu sedmi a více let; lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a, rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.

Členské státy mohou rozhodnout, že půda, která byla k 1. lednu 2026 klasifikována jako orná půda, bude i nadále klasifikována jako orná půda, a nikoli jako trvalé travní porosty, a to i pokud období uvedené v prvním pododstavci již uplynulo a půda nebyla zorána, ani jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jiných bylinných pícnin.“

2)

V článku 10 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Kritéria odstavců přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství uvedená v příloze II tohoto nařízení, pokud jde o tyto intervence, musí splňovat zejména základní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat a krizové platby zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech v rámci rozvoje venkova. V případě jiných intervencí jsou odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, orientační a takové intervence mohou být místo toho v souladu s odstavcem přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství neuvedeným v příloze II tohoto nařízení, je-li to uvedeno a vysvětleno ve strategickém plánu SZP.“

3)

Článek 11 se mění takto:

4)

V článku 12 se vkládá nový odstavec, který zní:

5)

Článek 13 se mění takto:

6)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

7)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

8)

Článek 31 se mění takto:

9)

Článek 48 se nahrazuje tímto:

10)

V článku 49 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„V odvětví ovoce a zeleniny uvedeném v čl. 42 písm. a) sledují členské státy jeden nebo více cílů stanovených v článku 46. Cíle stanovené v čl. 46 písm. d) až i) a písm. k) se týkají produktů v čerstvém i zpracovaném stavu, zatímco cíle uvedené v ostatních písmenech uvedeného článku se týkají pouze produktů v čerstvém stavu.“

11)

V čl. 52 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 procentního bodu, pokud operační program zahrnuje jednu nebo více intervencí spojených s některým z cílů uvedených v čl. 46 písm. d), e), f), h), i) nebo j), za předpokladu, že se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce použije výhradně na financování výdajů vyplývajících z provádění těchto intervencí. V případě sdružení organizací producentů, včetně nadnárodních sdružení organizací producentů, může tyto intervence provést dané sdružení jménem svých členů.“

12)

Článek 69 se mění takto:

13)

Článek 70 se mění takto:

14)

V čl. 72 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že do výpočtu zahrnou dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění vyplývajícího z dodržování standardu DZES 2 stanoveného podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.“

15)

Článek 73 se mění takto:

16)

Článek 75 se mění takto:

17)

V čl. 76 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené pojištěné ploše.

Pokud metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci nejsou vhodné, mohou členské státy posuzovat ztráty na základě průměrné roční produkce nebo příjmů zemědělce za období, které nepřesahuje osm let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

Členské státy mohou použít vhodné alternativní posouzení pro výpočet ztrát mladých zemědělců a nových zemědělců.“

18)

V čl. 77 odst. 8 se písmeno b) nahrazuje tímto:

19)

V hlavě III kapitole IV oddílu 1 se doplňuje nový článek, který zní:

(*2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/1882/oj).“ "

20)

V čl. 79 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 124 (dále jen ‚monitorovací výbor‘) stanoví vnitrostátní řídící orgán, v relevantních případech regionální řídící orgány nebo určené zprostředkující subjekty, kritéria výběru pro intervence spadající pod tyto typy intervencí: investice, zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců, začínající podniky na venkově a rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, spolupráce, výměna znalostí a šíření informací. Tato kritéria výběru mají zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení podpory v souladu s účelem intervencí.“

21)

Článek 80 se mění takto:

22)

Článek 81 se mění takto:

23)

V čl. 83 odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

24)

V článku 86 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

25)

vkládá se nový článek, který zní:

26)

V článku 103 se doplňuje nový odstavec, který zní:

27)

V článku 111 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na typ intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a) a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k), na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77 a na intervence v rámci typu intervence pro krizové platby zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech podle článku 78a.“

28)

Článek 119 se nahrazuje tímto:

29)

Článek 120 se zrušuje.

30)

V článku 122 se písmeno a) nahrazuje tímto:

31)

V čl. 124 odst. 4 se písmeno d) nahrazuje tímto:

32)

Článek 134 se mění takto:

33)

V čl. 155 odst. 3 se návěstí nahrazuje tímto:

„Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě víceletých opatření uvedených v článcích 22, 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo na základě opatření uvedeného v článku 31 daného nařízení, mohou být způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:“

34)

Článek 159 se zrušuje.

35)

Přílohy I, II a III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

36)

Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XV.

1)

V čl. 9 odst. 3 se první pododstavec písm. b) nahrazuje tímto:

2)

V čl. 10 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

3)

V čl. 12 odst. 2 se první pododstavec písm. c) nahrazuje tímto:

4)

Článek 21 se mění takto:

5)

V článku 32 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

6)

Článek 40 se mění takto:

7)

V čl. 44 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy:

8)

V čl. 45 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

9)

V čl. 53 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a není jimi dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článku 55.“

10)

Článek 54 se zrušuje.

11)

V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní:

12)

V čl. 60 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud byl příjemce vybrán ke kontrole na místě týkající se žádosti o podporu, žádosti o platbu nebo dodržování pravidel podmíněnosti podle článku 83, členské státy v mezích možného a s přihlédnutím k souvisejícím rizikům nevyberou tohoto příjemce pro následnou kontrolu a kontrolní vzorek pro daný rok, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují následnou kontrolu, aby byla zajištěna účinná ochrana finančních zájmů Unie. Tímto ustanovením nesmí být snížena úroveň kontrol.“

13)

V čl. 67 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zaznamenávají a uchovávají veškeré údaje a dokumentaci o ročních výstupech v rámci vykázaného pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP a monitorovaných v souladu s článkem 128 nařízení (EU) 2021/2115.“

14)

V článku 68 se zrušuje odstavec 3.

15)

Článek 69 se mění takto:

16)

V článku 70 se zrušuje odstavec 2.

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

18)

Článek 72 se nahrazuje tímto:

19)

V článku 74 se písmeno a) nahrazuje tímto:

20)

Článek 75 se nahrazuje tímto:

21)

Článek 83 se mění takto:

22)

Článek 84 se mění takto:

23)

Článek 102 se mění takto:

24)

V čl. 103 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely článků 11, 12, 17, 18, 23, 26, 32, 39 až 44, 47, 51 až 53, 55, 58, 59, 60, 64, 75, 82, 92, 95 a 100, pokud jde o záležitosti týkající se intervencí formou přímých plateb, intervencí v určitých odvětvích, intervencí pro rozvoj venkova a společné organizace trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů, Výbor pro společnou zemědělskou politiku zřízený nařízením (EU) 2021/2115 a Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013.“