(EU) 2025/2643Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů („nařízení o EDIP“) (Text s významem pro EHP)

(1)

Návrat války vysoké intenzity v podobě nevyprovokované a bezdůvodné útočné války Ruska proti Ukrajině má nepříznivý dopad na bezpečnost Unie a členských států a vyžaduje výrazné zvýšení schopnosti členských států posílit své obranné schopnosti. Dlouhodobé zhoršování regionální a globální bezpečnosti vyžaduje zásadní změnu rozsahu a rychlosti, s jakou může evropská technologická a průmyslová základna obrany (EDTIB) vyvíjet a vyrábět celé spektrum vojenských schopností.

(2)

Hlavy států a předsedové vlád Unie se dne 11. března 2022 na zasedání ve Versailles zavázali „zlepšit obranné schopnosti Evropy“. Dohodli se na zvýšení výdajů svých států na obranu, posílení spolupráce prostřednictvím společných projektů a kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností, odstranění nedostatků, podpoře inovací a posílení a rozvoji evropského obranného průmyslu.

(3)

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) předložili dne 18. května 2022 společné sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu, v němž se zdůrazňuje, že Unie se v oblasti obrany potýká s nedostatky, pokud jde o finance, průmysl a schopnosti.

(4)

Evropská rada ve svých závěrech z 14. a 15. prosince 2023 zhodnotila práci vykonanou za účelem provedení Versailleského prohlášení ze dne 11. března 2022 a Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu schváleného Radou dne 21. března 2022 a zdůraznila, že je třeba vynaložit větší úsilí, má-li Unie dosáhnout svých cílů, které spočívají ve zvýšení obranné připravenosti. Předpokladem dosažení této připravenosti a obrany Unie je silný, odolný, inovativní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl.

(5)

Dne 20. července 2023 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2023/1525 (5), jehož cílem je urychleně podpořit navýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, zabezpečit dodavatelské řetězce, usnadnit efektivní zadávací řízení, řešit nedostatky ve výrobních kapacitách a podpořit investice. Dne 18. října 2023 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2023/2418 (6), jež má podporovat spolupráci mezi členskými státy ve fázi zadávání veřejných zakázek s cílem spoluprací odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které jsou důsledkem reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině.

(6)

Nařízení (EU) 2023/1525 a (EU) 2023/2418 byla navržena jako programy reakce na mimořádné události a krátkodobé programy s platností do 30. června 2025 a 31. prosince 2025.

(7)

Toto nařízení by mělo vycházet z nařízení (EU) 2023/1525 a (EU) 2023/2418 a logicky na ně navazovat v dlouhodobější a strukturovanější perspektivě tím, že poskytne finanční podporu na období 2025–2027 na posílení konkurenceschopnosti, reakceschopnosti a dále schopnosti EDTIB zajistit dostupnost a dodávky obranných produktů, a to předvídatelně, nepřetržitě a včas. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci se zdá nezbytné rozšířit podporu z prostředků Unie tak, aby byla podnícena spolupráce členských států v oblasti pořizování širší škály obranného vybavení.

(8)

Dne 23. června 2022 rozhodla Evropská rada udělit Ukrajině status kandidátské země, přičemž Ukrajina vyjádřila silnou vůli spojit na své evropské cestě rekonstrukci s reformami. Dne 15. prosince 2023 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a prohlásila, že Unie a její členské státy jsou i nadále odhodlány dlouhodobě a společně s partnery přispívat k bezpečnostním závazkům vůči Ukrajině, které jí pomohou se bránit, vzdorovat snahám o destabilizaci a v budoucnu odrazovat od aktů agrese. Významná podpora Ukrajiny je pro Unii jednou z klíčových priorit a odpovídající reakcí na silné politické odhodlání Unie podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba.

(9)

Škody způsobené ruskou útočnou válkou ukrajinskému hospodářství, společnosti a infrastruktuře, a zejména škody způsobené ukrajinské technologické a průmyslové základně obrany (dále jen „ukrajinská DTIB“), znamenají, že je za účelem obnovy ukrajinské DTIB vyžadována ucelená podpora. Tato podpora má zásadní význam k tomu, aby Ukrajina získala kapacitu k zachování základních funkcí státu a aby přispěla k rychlé obnově, rekonstrukci a modernizaci této země, k integraci ukrajinské DTIB do EDTIB a ke splnění standardů Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalších relevantních standardů. Silná ukrajinská DTIB je nezbytná pro dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny i její rekonstrukci.

(10)

Unie by měla finančně podporovat akce na podporu posílení ukrajinské DTIB. Nástroj na podporu Ukrajiny podle tohoto nařízení by měl zejména motivovat členské státy ke spolupráci s Ukrajinou a ukrajinskou DTIB s cílem zvýšit ukrajinské výrobní kapacity v oblasti obrany a podpořit kolaborativní zadávání veřejných zakázek na obranné produkty od ukrajinské DTIB. Uvedená podpora doplňuje podporu poskytovanou z Nástroje pro Ukrajinu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (7) a vojenskou podporu poskytovanou Ukrajině z Evropského mírového nástroje zřízeného rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (8) a podporu poskytovanou prostřednictvím dvoustranné pomoci od členských států. Je rovněž v souladu s trvalou a neochvějnou podporou nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

(11)

Rusko musí být pohnáno k plné odpovědnosti a zaplatit za ohromné škody, které byly způsobeny jeho útočnou válkou proti Ukrajině, jež je zjevným porušením Charty Organizace spojených národů. Unie a její členské státy by měly v úzké spolupráci s dalšími mezinárodními partnery pokračovat v úsilí o dosažení uvedeného cíle v souladu s právem Unie i mezinárodním právem vzhledem k tomu, že Rusko závažným způsobem porušilo zákaz použití síly, který je zakotven v čl. 2 odst. 4 Charty Organizace spojených národů, a k zásadě odpovědnosti státu za mezinárodně protiprávní jednání, včetně povinnosti nahradit způsobenou finančně vyčíslitelnou škodu. V koordinaci s mezinárodními partnery bylo dosaženo pokroku, pokud jde o možné způsoby, jak by mimořádné příjmy v držení soukromých subjektů, které plynou přímo z imobilizace ruských státních aktiv, mohly být směrovány na podporu Ukrajiny, včetně její DTIB, a to způsobem konzistentním s příslušnými smluvními závazky a v souladu s právem Unie a mezinárodním právem. Další podporu by bylo možné získat z převodu mimořádných peněžních zůstatků centrálních depozitářů cenných papírů, které plynou z neočekávaných a mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv nebo z jakýchkoli jiných relevantních omezujících opatření Unie, do Unie.

(12)

S ohledem na pevné odhodlání vedoucích představitelů skupiny G7 pomoci Ukrajině uspokojit její naléhavé krátkodobé finanční potřeby a podpořit její dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce přijaly Evropský parlament a Rada dne 28. října 2024 nařízení (EU) 2024/2773 (9), kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině. Nařízení (EU) 2024/2773 stanoví, že memorandum o porozumění týkající se politických podmínek pro uvedenou makrofinanční pomoc má zahrnovat závazek podporovat spolupráci s Unií při obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli programů Unie se zaměřením na obnovu, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB a dalších příslušných programů Unie.

(13)

S Ukrajinou by měla být uzavřena dohoda o financování ve smyslu čl. 114 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (10) (dále jen „finanční nařízení“) za účelem provádění akcí uvedených v tomto nařízení, které se týkají Ukrajiny nebo právních subjektů usazených na Ukrajině, jimž jsou poskytovány finanční prostředky Unie. Dohoda o financování s Ukrajinou spolu se smlouvami a dohodami podepsanými s právními subjekty usazenými na Ukrajině, jimž jsou poskytovány finanční prostředky Unie, by měly zajistit splnění povinností uvedených v článku 129 finančního nařízení.

(14)

Za účelem financování akcí k posílení konkurenceschopnosti a připravenosti EDTIB podle článku 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a akcí, jejichž cílem je přispět k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB, s přihlédnutím k její možné budoucí integraci do EDTIB podle článku 212 Smlouvy o fungování EU, by se měl tímto nařízením zřídit program pro evropský obranný průmysl (dále jen „program“), který stanoví podmínky pro finanční podporu z prostředků Unie podle článku 173 Smlouvy o fungování EU, a Nástroj na podporu Ukrajiny, který stanoví zvláštní podmínky pro finanční podporu z prostředků Unie podle článku 212 Smlouvy o fungování EU.

(15)

Program by měl být v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se společně dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), se spoluprací členských států v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) zřízené rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2315 (11), s iniciativami a projekty Evropské obranné agentury (EDA) a s civilní a vojenskou pomocí Unie Ukrajině. Program by měl řádně zohledňovat relevantní aktivity realizované NATO a dalšími partnery, pokud tyto aktivity slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie.

(16)

Toto nařízení by mělo na celé období 2025–2027 stanovit finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (12). Je vhodné umožnit, aby byly na program a na Nástroj na podporu Ukrajiny uvolněny dodatečné finanční zdroje, a to i prostřednictvím dodatečných příspěvků poskytnutých členskými státy.

(17)

Evropská rada ve svých závěrech z července 2020 uvedla, že doba trvání odvětvových programů víceletého finančního rámce (VFR) by měla být ze zásady sladěna s časovým rámcem VFR na roky 2021–2027. Po skončení VFR na období 2021–2027 bude financování Unie pro odvětvové programy záviset na výsledku jednání o příštím VFR použitelném od roku 2028.

(18)

Mohly by být použity možnosti stanovené v čl. 73 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (13) za předpokladu, že projekt splňuje pravidla stanovená v uvedeném nařízení a odpovídá oblastem působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus, jak jsou vymezeny v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (14) a (EU) 2021/1057 (15). Mohlo by tomu tak být zejména v případě, kdy výroba relevantních obranných produktů čelí na území členských států, zejména ve zranitelných a odlehlých oblastech, specifickým selháním trhu nebo neoptimálním investičním situacím a tyto zdroje přispívají k dosažení cílů programu, z něhož jsou převáděny. V souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 má Komise pozměněné programy předložené členským státem posoudit a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu vyjádřit své připomínky.

(19)

Vzhledem k tomu, že do konkurenceschopnosti a reakceschopnosti a dále schopnosti EDTIB zajistit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů, jakož i do obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinské DTIB, je potřeba investovat lépe a společně, mělo by být umožněno, aby k provádění programu a Nástroje na podporu Ukrajiny přispívaly i členské státy, orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce a jiné třetí strany. Tyto příspěvky by měly být prováděny v souladu se stejnými pravidly a podmínkami a měly by představovat vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) finančního nařízení a měly by být uvedeny v ročním rozpočtovém procesu v souladu s finančním nařízením. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o tom, jak přidělit částky přispívající do programu nebo do Nástroje na podporu Ukrajiny. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se, že tyto finanční prostředky zpřístupní všem subjektům způsobilým pro financování podle tohoto nařízení, aby z nich měly prospěch pouze dotčené členské státy, nebo další členské státy nebo případně Ukrajina. Tato flexibilita má zásadní význam pro zajištění co nejefektivnějšího využívání zdrojů a umožňuje přidělování finančních prostředků tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.

(20)

Členské státy by měly mít ve sdíleném řízení možnost využít flexibilitu, kterou poskytuje nařízení (EU) 2021/1060. Za podmínek stanovených v nařízení (EU) 2021/1060 by proto mělo být možné převádět určitý objem finančních prostředků mezi prostředky přidělenými ve sdíleném řízení a programem či Nástrojem na podporu Ukrajiny. Zdroje, které zůstávají nepřidělené, by mělo být možné do konce roku 2028 převést zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060.

(21)

Cíle sledované v rámci programu, tj. zvýšit konkurenceschopnost a připravenost EDTIB zahájením a urychlením přizpůsobení průmyslu strukturálním změnám způsobeným vyvíjejícím se bezpečnostním prostředím, mimo jiné s cílem zajistit bezpečnost dodávek obranných produktů v celé Unii, mohou přispět k podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (16). Proto by měla být stanovena možnost, aby příspěvky členských států podporované z Nástroje pro oživení a odolnost byly použity na podporu akcí k posílení průmyslu podle tohoto nařízení. Uvedená možnost by měla být využita v rozsahu, v jakém přispívá k dosažení cílů stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2021/241. Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (17) má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy a investice prováděné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byly prováděny udržitelným způsobem. Veškerá opatření podporovaná z Nástroje pro oživení a odolnost mají být prováděna v souladu s použitelnými právními předpisy v oblasti životního prostředí na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí a ochranu přírody. Zároveň některé konečné obranné produkty mohou ze své podstaty životní prostředí přímo nebo nepřímo poškodit. Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ na příspěvky členských států na akce k posílení průmyslu, které se týkají těchto produktů, proto nemusí být proveditelné. Kromě toho by mohlo být vhodné neuplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“, pokud se podporovaná akce k posílení průmyslu týká obranných produktů nebo součástí nebo surovin určených nebo zcela použitých k výrobě obranných produktů. Unie se totiž potýká s výrazným zhoršením své bezpečnostní situace, která zvýšila míru ohrožení Unie. To vyžaduje okamžité a masivní investice do odolnosti a rozšíření EDTIB a jejich podporu s cílem posílit schopnost EDTIB připravit se na budoucí krize dodávek a zajistit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů v celé Unii. To v současné situaci představuje prvořadý cíl veřejné bezpečnosti, který převažuje nad jinými hledisky. V této souvislosti je nezbytné zabránit jakémukoli narušení dodavatelských řetězců v oblasti obrany, zejména tím, že se umožní, aby akce k posílení průmyslu týkající se obranných produktů, součástí a surovin byly ve vhodných případech podporovány bez omezení souvisejících s uplatňováním zásady „významně nepoškozovat“. Pokud tedy členské státy využijí svůj dobrovolný příspěvek podporovaný z Nástroje pro oživení a odolnost ve prospěch akcí k posílení průmyslu podle tohoto nařízení, neměla by se na tyto akce vztahovat zásada „významně nepoškozovat“, pokud dotčený členský stát v dohodě o příspěvcích s Komisí zdůvodní, že není proveditelné ani vhodné zajistit, aby druh činností, které mají být podporovány podle tohoto nařízení, byl se zásadou „významně nepoškozovat“ v souladu.

(22)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, by měly mít možnost účastnit se programu jako přidružené země v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (18), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody.

(23)

Vzhledem k tomu, že cílem tohoto nařízení je zvýšit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie a Ukrajiny, a s cílem zajistit ochranu podstatných bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, měli by příjemci finanční podpory Unie v rámci programu a v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny být právními subjekty, které jsou usazeny a mají struktury výkonného vedení v Unii, přidružených zemích nebo na Ukrajině a které pro účely akce využívají infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje nacházející se na území členského státu, přidružené země nebo Ukrajiny. Příjemci takovéto finanční podpory by navíc neměli podléhat kontrole ze strany nepřidružené třetí země jiné než Ukrajina nebo jiného subjektu třetí země. Kontrolu je v této souvislosti třeba chápat jako schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Pokud jsou příjemci této finanční podpory pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek členské státy, přidružené země nebo Ukrajina, měla by se rovnocenná kritéria vztahovat na dodavatele a subdodavatele zakázek, s cílem zajistit, že se na ně uplatní stejné podmínky, přičemž se zohlední skutečnost, že tito dodavatelé a subdodavatelé nejsou příjemci finančních prostředků Unie.

(24)

Kritéria způsobilosti by měla zohledňovat stávající dodavatelské řetězce a průmyslovou spolupráci s nepřidruženými třetími zeměmi jinými než Ukrajina a měla by umožňovat, aby byly splněny požadavky na schopnosti. Kolaborativní zadávání veřejných zakázek zahrnující jednoho subdodavatele, kterému je přiděleno 15 % až 35 % hodnoty zakázky a který není usazen nebo nemá struktury výkonného vedení v Unii, přidružené zemi nebo případně na Ukrajině, by proto mělo být pro financování v rámci programu a Nástroje na podporu Ukrajiny za určitých podmínek způsobilé.

(25)

Od zásady, že právní subjekty zapojené do akce podporované v rámci tohoto programu využívají infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje nacházející se na území členského státu nebo přidružené země a nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, by mělo být možné se za určitých okolností odchýlit. V této souvislosti by jako příjemce měl mít možnost se účastnit právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi využívající infrastrukturu, zařízení, majetek či zdroje nacházející se mimo území členského státu či přidružené země nebo jenž podléhá kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, včetně zásady dobrých sousedských vztahů stanovené v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posílení EDTIB. Podobné odchylky by měly být stanoveny pro akce podporované v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny, aby bylo možné využívat infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nacházející se mimo území členského státu nebo Ukrajiny a aby byla umožněna účast právních subjektů usazených v Unii a podléhajících kontrole třetí země jiné než Ukrajina nebo subjektu jiné třetí země.

(26)

Právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi a ovládané nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země by měly být způsobilé být příjemci, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu nebo přidružené země, v nichž jsou usazeny, které byly posouzeny před rozhodnutím o poskytnutí finančních prostředků Unie. Tyto záruky by měly být vydávány pouze za předpokladu, že jsou splněny a po celou dobu akce dodržovány přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU. Komise by měla informovat členské státy zasedající jako výbor o právních subjektech, které jsou na základě takového posouzení považovány za způsobilé. Informace týkající se následného posouzení způsobilosti, mimo jiné z důvodu ohlášené změny vlastnictví v průběhu provádění, budou rovněž oznámeny členským státům zasedajícím jako výbor, aby byla zajištěna transparentnost při sledování průběžného dodržování podmínek způsobilosti. Účast subjektů podléhajících kontrole nepřidružených zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí by neměla být v rozporu s cíli tohoto nařízení. Pro účely Nástroje na podporu Ukrajiny by se tato pravidla ohledně způsobilosti měla uplatňovat v případě právních subjektů usazených v Unii a kontrolovaných jinou třetí zemí než Ukrajinou nebo jiným než ukrajinským subjektem třetí země.

(27)

Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti EDTIB, podpory obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinské DTIB a zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů z těchto obranných technologických a průmyslových základen je důležité stanovit minimální požadavky týkající se hodnoty vytvořené v Unii a přidružených zemích nebo případně na Ukrajině. Tím se zvýší efektivita podpory ze strany Unie v rámci programu a Nástroje na podporu Ukrajiny. U akcí podporovaných z finančních prostředků Unie v rámci programu nebo Nástroje na podporu Ukrajiny by proto neměly náklady na součásti pocházející ze zemí mimo Unii nebo přidružených zemí nebo případně Ukrajiny přesáhnout 35 % odhadovaných nákladů na součásti konečného produktu nebo produktu, u nějž je zvýšení výrobní kapacity podporováno z finančních prostředků Unie. Cílů sledovaných tímto nařízením bude dosaženo o to účinněji, budou-li náklady na tyto součásti nižší než uvedená prahová hodnota 35 %. Příjemci finančních prostředků Unie se vyzývají, aby u nových produktů usilovali o postupné snižování tohoto procentního podílu. Suroviny se nepovažují za součásti.

(28)

Vzhledem k potřebě zachovat operační kapacitu ozbrojených sil členských států a zajistit jejich schopnost používat obranné produkty, na něž se vztahuje akce prováděná v rámci programu, bez omezení uložených třetími zeměmi, je nezbytné stanovit dodatečné požadavky týkající se možnosti rozhodovat o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu těchto obranných produktů. Příjemci finančních prostředků Unie nebo případně dodavatel či konsorcium dodavatelů by neměli podléhat právním nebo smluvním omezením ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, která by ovlivnila možnost jejich rozhodování o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu obranného produktu včetně náhrady nebo odstranění součástí, které podléhají omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Od uvedeného požadavku by měla být s ohledem na současnou geopolitickou situaci výjimečně a dočasně stanovena zvláštní a cílená odchylka týkající se navýšení průmyslových kapacit pro výrobu munice a raketových střel. Tato odchylka by měla spočívat v tom, že se příjemcům finančních prostředků Unie nebo příslušným vládním orgánům dotčených členských států umožní poskytnout Komisi právně závazný závazek dotčené nepřidružené třetí země nebo dotčeného subjektu nepřidružené třetí země, že příjemci získají uvedenou možnost se rozhodnout. Příjemci by měli přijmout veškerá opatření, aby zajistil splnění tohoto závazku. Pokud příjemci navzdory svému úsilí nemají možnost rozhodnout, byla by přijata nápravná opatření v souladu s finančním nařízením, zejména jeho článkem 132.

(29)

S cílem zajistit, aby při provádění tohoto nařízení byly dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, neměly by být pro financování v rámci programu ani v rámci Nástroje pro podporu Ukrajiny způsobilé akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje platné mezinárodní právo.

(30)

Finanční podpora v rámci programu a Nástroje na podporu Ukrajiny by měla být poskytována v souladu s finančním nařízením a měla by být zaměřena na opatření přispívající k posílení konkurenceschopnosti, reakceschopnosti a schopnosti EDTIB, respektive obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinské DTIB, aby zajistila včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů, jakými jsou spolupráce právních subjektů při kolaborativním zadávání veřejných zakázek na obranné produkty a akce zaměřené na urychlení přizpůsobení se strukturálním změnám výrobní kapacity obranných produktů, součástí a odpovídajících surovin. To by mohlo zahrnovat průmyslovou koordinaci týkající se vyhrazení obranných produktů, přístupu k financování pro podniky zapojené do výroby obranných produktů, vyhrazení výrobních kapacit (neustále připravených zařízení) nebo průmyslových procesů obnovy prošlých produktů, rozšiřování, optimalizace, modernizace, zdokonalování nebo nového využití stávajících či zřizování nových výrobních kapacit v této oblasti. Dále by se mohla vztahovat na řadu dalších podpůrných akcí v souladu s cíli tohoto nařízení, jako je odborná příprava, rekvalifikace nebo prohlubování dovedností personálu.

(31)

S ohledem na současnou geopolitickou situaci a zejména na útočnou válku Ruska proti Ukrajině vyžaduje ochrana podstatných bezpečnostních zájmů Unie přijetí zvláštních opatření týkajících se zadávání veřejných zakázek na obranné produkty, jejichž cílem je podpořit konkurenceschopnost EDTIB a zajistit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů pořízených z EDTIB v celé Unii. Ochrana podstatných bezpečnostních zájmů Unie rovněž vyžaduje zapojení Ukrajiny a zemí, jež jsou členy Evropského hospodářského prostoru, do těchto opatření, a to nejen z důvodu jejich zeměpisné polohy a skutečnosti, že Ukrajina přímo čelí probíhající útočné válce Ruska, ale také s ohledem na jejich úzké partnerství s Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek, jak se odráží zejména v Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (19) a v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

(32)

Jelikož je důležité zmírnit veškerá narušení trhu, Komise by měla mít možnost požadovat zisk plynoucí z úspěšných akcí k posílení průmyslu podporovaných z rozpočtu Unie v souladu se zásadou proporcionality. Odchylně od čl. 195 odst. 2 finančního nařízení by tento požadavek na podíl na zisku měl kromě samotné podpory Unie plně zohlednit všechny vytvořené příjmy, včetně příjmů z podpory akce poskytnuté členskými státy, Ukrajinou a třetími stranami. Získaný zisk by měl být znovu využit k dosažení cílů tohoto nařízení.

(33)

Fungování odvětví obranného průmyslu se neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Poptávka pochází téměř výhradně od států, které rovněž kontrolují veškeré nákupy produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu. Obranný průmysl tudíž nerealizuje významné samofinancované průmyslové investice a činí tak pouze v důsledku závazných objednávek. Kromě toho EDTIB čelí přetrvávajícím překážkám v přístupu k financování, včetně spolufinancování, zejména soukromého financování investic, a to kvůli rizikům, která s těmito investicemi spojují účastníci trhu. Vzhledem k naléhavé potřebě podpořit investice do odvětví obrany Unie je zásadní mobilizovat veřejné investice do tohoto odvětví. To platí zejména pro podpůrné akce, které jsou pro EDTIB přínosem v širším smyslu, například tím, že umožňují a usnadňují další akce stanovené v tomto nařízení, čímž působí jako multiplikátory s potenciálně vysokým pákovým efektem. Vzhledem k tomu, že podpůrné akce by jinak nebyly prováděny, a odchylně od čl. 193 odst. 1 finančního nařízení, se rovněž jeví jako odůvodněné, aby finanční podpora ze strany Unie v rámci programu pokrývala v případě těchto podpůrných akcí až 100 % způsobilých nákladů.

(34)

Vzhledem k tomu, že různé druhy akcí se doplňují a jsou nezbytné pro kompenzaci složitosti spolupráce a snižování rizik průmyslových investic prostřednictvím finanční podpory ze strany Unie, která umožňuje rychlejší přizpůsobení obranného průmyslu probíhající strukturální změně trhu, jeví se jako odůvodněné, aby podstatná částka představující alespoň 15 % finančního krytí přiděleného na program byla vyhrazena na akce kolaborativního zadávání a aby alespoň 30 % tohoto krytí bylo vyhrazeno na akce k posílení průmyslu. Podpora z prostředků Unie na akce k posílení průmyslu by měla pokrýt až 35 % způsobilých nákladů, aby příjemci mohli tyto akce realizovat co nejdříve, snížit rizika spojená s jejich investicemi, a urychlit tak dostupnost relevantních obranných produktů.

(35)

V případě akcí v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny, podpory z prostředků Unie na posílení průmyslu a podpůrných činností, do nichž jsou zapojeny právní subjekty usazené na Ukrajině, by podpora měla být způsobilá pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aby byla zohledněna rostoucí složitost a prostředí ukrajinského obranného průmyslu, včetně potřeby splnění standardů NATO a dalších relevantních standardů, jakož i zvýšená rizika spojená s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, s přihlédnutím k potřebě odolným způsobem znovu vybudovat a modernizovat průmyslové kapacity.

(36)

Za účelem vytvoření potřebného motivačního účinku by akce kolaborativního zadávání měly být financovány podle tohoto nařízení formou grantů v podobě financování nespojeného s náklady, které je založeno na dosažení výsledků s ohledem na pracovní balíčky, milníky nebo cíle kolaborativního zadávacího řízení.

(37)

Finanční příspěvek Unie v rámci programu určený na akce kolaborativního zadávání, jehož účelem je motivovat ke spolupráci, by neměl překročit 15 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky. Vzhledem ke zvýšené složitosti související s kolaborativním zadáváním s Ukrajinou by finanční příspěvek Unie v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny neměl překročit 25 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky.

(38)

Po splnění zvláštních podmínek souvisejících s cíli programu by měl být strop pro finanční příspěvek Unie na akce kolaborativního zadávání zvýšen na 25 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky, aby byly kompenzovány zvláštní složitosti týkající se posílené přeshraniční spolupráce v rámci Unie a spolupráce v rámci struktury pro evropský zbrojní program (SEAP). Měla by být rovněž zohledněna potřeba postupně snižovat strategické závislosti, což odůvodňuje zvýšenou míru financování v případech, kdy akce podporuje kolaborativní zadávání veřejných zakázek na konečné produkty, na něž se nevztahuje omezení. Kromě toho je vzhledem ke zvláštní bezpečnostní situaci Ukrajiny a Moldavska s ohledem na útočnou válku Ruska proti Ukrajině rovněž vhodné stanovit tuto zvýšenou míru financování pro případy, kdy podporovaná akce vede ke kolaborativnímu zadání veřejné zakázky na dodatečná množství obranných produktů pro tyto dvě země. V důsledku geopolitického kontextu, včetně útočné války Ruska proti Ukrajině, jsou Unie a její členské státy navíc vystaveny vysokému riziku naplnění konvenčních vojenských hrozeb, čímž vzniká potřeba zvýšených investic do obrany. Je tedy rovněž důvodné stanovit vyšší míru financování ve výši až 25 % pro akce kolaborativního zadávání, pokud výdaje většiny členských států, jež se dotčené akce účastní, na investice do obrany přesahují 30 % jejich příslušných výdajů na obranu. U akcí k posílení průmyslu by mělo být možné zvýšit strop až na 50 % způsobilých nákladů, pokud většinu příjemců tvoří malé a střední podniky nebo společnosti se střední tržní kapitalizací usazené v členských státech nebo v přidružených zemích nebo pokud akci provádí SEAP a pokud akce prokáže přínos k vytvoření nové přeshraniční spolupráce, jako je rozšíření zeměpisného rozsahu stávajících dodavatelských řetězců nebo výrazné zvýšení obchodu, spolupráce nebo společných projektů mezi subjekty v různých členských státech nebo rozšíření stávajících přeshraničních sítí způsoby, které zvyšují celkovou kapacitu a odolnost EDTIB, pokud zahrnuje výstavbu nové infrastruktury, zařízení nebo výrobních linek nebo pokud přispívá k vytvoření nových nebo ke zvýšení stávajících výrobních kapacit pro krizově relevantní produkty. Kromě toho, pokud se členské státy konkrétně rozhodnou přidělit na program finanční prostředky pouze ve prospěch dotčených členských států nebo ve prospěch dalších členských států, mělo by být možné odchylně od čl. 193 odst. 1 finančního nařízení zvýšit flexibilitu a umožnit, aby finanční příspěvek Unie na akce k posílení průmyslu pokrýval až 100 % způsobilých nákladů. Tato možnost by se měla vztahovat i na případy, kdy jsou příspěvky členských států podporované z Nástroje pro oživení a odolnost použity na financování těchto akcí. Tím se maximalizuje dopad a účinnost akce.

(39)

V souladu s čl. 196 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou případů podle čl. 196 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení. Aby byla umožněna kontinuita perspektivy financování akcí, které by měly nárok na financování pro rok 2024 podle nařízení (EU) 2023/1525 nebo (EU) 2023/2418, mělo by být v rozhodnutí o financování odchylně od čl. 196 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení možné stanovit finanční příspěvky v rámci programu souvislosti s akcemi, které se vztahují k období počínající dnem 5. března 2024 a nebyly dokončeny před podpisem grantové dohody. S ohledem na vazby mezi programem a Nástrojem na podporu Ukrajiny, jakož i na potřebu urychleně podpořit rekonstrukci, obnovu a modernizaci ukrajinské DTIB a s ohledem na její možnou budoucí integraci do EDTIB by se stejná odchylka měla vztahovat na finanční příspěvky v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny. Za žádných okolností by neměly být tytéž náklady financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

(40)

Při posuzování návrhů předložených žadateli by Komise měla věnovat zvláštní pozornost přínosu těchto návrhů k cílům tohoto nařízení. Návrhy by měly být posouzeny zejména z hlediska jejich příspěvku ke zvýšení připravenosti a odolnosti obranného průmyslu a jejich přínosu k přeshraniční spolupráci v oblasti obranného průmyslu mezi členskými státy, přidruženými zeměmi a Ukrajinou.

(41)

Vzhledem k rizikům spojeným s výrazným zhoršením bezpečnostní situace v Unii má rozvoj obranných výrobních kapacit v celé Unii zásadní význam pro zajištění toho, aby všechny členské státy přispívaly k silné EDTIB a měly z ní prospěch. V případě akcí na posílení průmyslu by měla být zvláštní pozornost věnována příspěvku dotčené akce k odolnosti průmyslu, zejména k zajištění dostupnosti a bezpečnosti dodávek obranných produktů v celé Unii v reakci na zjištěná rizika, jako je vysoká expozice riziku naplnění konvenčních vojenských hrozeb.

(42)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 úřadu EPPO nezbytná práva a přístupy a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(43)

Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po přidružených zemích účastnících se programu, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(44)

Podle článku 85 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 (25) jsou fyzické osoby a instituce a orgány usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(45)

Unie by měla určit evropské obranné projekty společného zájmu (EDPCI), na něž je třeba zaměřit úsilí a zdroje a jež by měly obnášet kooperativní průmyslové projekty zaměřené na posílení EDTIB v celé Unii a zároveň přispívat k rozvoji vojenských schopností členských států, které mají zásadní význam pro bezpečnostní a obranné zájmy Unie, včetně těch, které zajišťují přístup do všech operačních oblastí. Vzhledem k citlivé povaze rozhodnutí určit projekt EDPCI s ohledem na jeho možný dopad na zájmy národní bezpečnosti a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby tyto projekty přispívaly k obranné připravenosti všech členských států, by měla být Radě svěřena pravomoc přijímat na návrh Komise prováděcí akty za účelem určení takových projektů. Před navržením těchto prováděcích aktů by Komise měla zohlednit názory všech členských států a návrhy projektů, které mají k dispozici pro případné projekty EDPCI. Při přípravě těchto návrhů projektů by členské státy měly inkluzivním způsobem koordinovat svou činnost a v případě potřeby za tímto účelem využít podporu EDA. V této souvislosti mohou členské státy určit schopnosti dvojího užití, jež jsou předmětem společného zájmu. Pokud na základě těchto návrhů projektů vzniknou projekty EDPCI, schopnosti dvojího užití určené členskými státy by mohly být v rámci dotčených projektů EDPCI vyvinuty pro Unii, její orgány, instituce a jiné subjekty. Kromě souladu s prioritami v oblasti schopností stanovenými v rámci SZBP včetně plánu rozvoje schopností (CDP), s cíli Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a s příležitostmi ke spolupráci stanovenými v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD) by projekty EDPCI měly zohledňovat projekty dohodnuté v rámci PESCO, iniciativy EDA a příslušné činnosti prováděné NATO, jako je proces obranného plánování NATO.Před předložením návrhu prováděcího aktu by Komise měla vyzvat vysokého představitele a EDA, aby podle potřeby poskytli podněty s cílem zajistit soulad s uvedenými prioritami a cíli. Bude se jednat o doplnění informací poskytnutých státy ohledně návrhů projektů. Rada by měla mít možnost doplnit nebo odstranit projekty nebo provést jiné změny návrhu prováděcího aktu předloženého Komisí. Rada by měla při posuzování návrhu prováděcího aktu zohlednit vyspělost projektu, jeho předpokládaný příspěvek k obranné připravenosti a počet zúčastněných členských států.

(46)

V souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině vyvinuly Ukrajina a ukrajinská technologická a průmyslová základna obrany (DTIB) specifické odborné znalosti o projektech obranného průmyslu, a to i ve spolupráci s členskými státy a s EDTIB. Tyto odborné znalosti mohou mít zásadní význam pro vývoj projektů EDPCI a usnadňovat jej, přispívat tak k posílení konkurenceschopnosti EDTIB a zároveň přispívat i k rozvoji vojenských schopností členských států, které mají zásadní význam pro bezpečnostní a obranné zájmy Unie. Je proto vhodné v takových případech povolit účast Ukrajiny na projektech EDPCI. Komise by měla ověřit, že všechny členské státy, přidružené země a Ukrajina byly informovány o vzniku projektu a byla jim poskytnuta příležitost k účasti. Vzhledem k tomu, že Komise by mohla mít odborné znalosti vhodné pro podporu provádění projektů EDPCI ve prospěch konkurenceschopnosti EDTIB v celé Unii, je vhodné umožnit její účast na projektech EDPCI, aby tyto odborné znalosti mohla sdílet, pokud o to zúčastněné členské státy požádají.

(47)

Vzhledem k potenciálně významnému dopadu projektů EDPCI na konkurenceschopnost a průmyslovou připravenost EDTIB by měl program podporovat konsorcia zúčastněných členských států a přidružených zemí při zavádění těchto projektů. Tato finanční podpora z programu by se měla omezovat na činnosti prováděné těmito konsorcii, které souvisejí s kolaborativním zadáváním veřejných zakázek na obranné produkty, s urychlením přizpůsobení kapacity pro výrobu obranných produktů strukturálním změnám, včetně souvisejících podpůrných činností, s průmyslovým vývojem nových obranných produktů nebo modernizací produktů stávajících, jakož i s vývojem a pořizováním nezbytné infrastruktury. Vzhledem ke zvláštnímu rozsahu těchto projektů, který vyžaduje bezprecedentní úroveň spolupráce a koordinace mezi členskými státy a průmyslem, a s ohledem na finanční rizika pro zúčastněné členské státy a přidružené země by odchylně od čl. 193 odst. 1 finančního nařízení mělo být možné z finančních prostředků Unie pokrýt až 100 % způsobilých nákladů. Tím není dotčena možnost, aby některé činnosti v rámci projektů EDPCI byly finančně podporovány v rámci jiných akcí, pokud splňují podmínky stanovené pro tyto akce a neobdržely finanční prostředky v rámci jiných programů Unie, v souladu s finančním nařízením. Zúčastněné členské státy by měly zajistit, aby činnosti v rámci projektů EDPCI byly v souladu s cíli programu, a to i v případě, že neexistuje finanční podpora Unie. Aby se usnadnilo sledování plnění těchto cílů, měly by členské státy účastnící se projektu EDPCI každoročně předkládat Komisi společnou zprávu o provádění činností v rámci tohoto projektu EDPCI. Rada by měla mít možnost měnit na návrh Komise prováděcí akty, kterými se projekty EDPCI určují, mimo jiné může i vyjímat projekty EDPCI ze seznamu. Členské státy účastnící se projektu EDPCI budou moci při provádění činností nezbytných pro jeho provádění využívat odborných znalostí a správní kapacity EDA nebo mezinárodních organizací, jako je Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR) a Agentura NATO pro podporu a pořizování (NSPA).

(48)

Schopnost EDTIB zajistit dostupnost obranných produktů včas a v dostatečném objemu je zásadní pro její konkurenceschopnost, zejména v obdobích zvýšeného bezpečnostního napětí. Během těchto období by mohla EDTIB postrádat výrobní kapacitu nezbytnou k tomu, aby mohla uspokojit naléhavé potřeby členských států, a její produkty by mohly pro členské státy méně viditelné než produkty nabízené třetími zeměmi nebo subjekty třetích zemí. Toto nařízení by proto mělo stanovit evropský mechanismus pro prodej vojenského materiálu, včetně opatření, jež mají za cíl urychlit uvádění obranných produktů z EDTIB na trh, prostřednictvím usnadnění postupů kolaborativního zadávání veřejných zakázek na obranné produkty a lepšího využívání zakázek zadávaných veřejnou správou jiné veřejné správě.

(49)

Členské státy, přidružené země a Ukrajina nebo SEAP by měly být schopny zřizovat, řídit a udržovat rezervoáry připravenosti obranného průmyslu tvořené obrannými produkty, které by členské státy, přidružené země a Ukrajina mohly snadno nakupovat nebo používat, za účelem posílení konkurenceschopnosti EDTIB a rekonstrukce, obnovy a modernizace ukrajinské DTIB. Tyto rezervoáry sestávající ze zásob obranných produktů pořízených od EDTIB nebo ukrajinské DTIB by přilákaly poptávku a zvýšily by předvídatelnost pro odvětví obrany. Byly by pro unijní a ukrajinský průmysl zdrojem pozitivních signálů a motivovaly by je k výrobě obranných produktů a k investicím za účelem posílení průmyslových kapacit. Rezervoáry připravenosti obranného průmyslu by rovněž posílily bezpečnost dodávek obranných produktů pro členské státy, neboť by se zvýšila dostupnost produktů a zkrátily by se dodací lhůty, a to i v situacích krize dodávek. Pokud jsou tyto rezervoáry zřízeny v rámci SEAP, program a Nástroj na podporu Ukrajiny by měly být schopny podporovat kolaborativní zadávání veřejných zakázek na dodatečná množství obranných produktů prostřednictvím akcí kolaborativního zadávání prováděných SEAP, jakož i zřízení a fungování SEAP za účelem správy a udržování těchto rezervoárů.

(50)

Aby se zvýšila informovanost členských států o dostupnosti produktů EDTIB a ukrajinské DTIB, měl by program být schopen podpořit, že Komise zřídí jednotný, centralizovaný a aktualizovaný katalog obranných produktů, které vyvíjí EDTIB a ukrajinská DTIB, na základě dobrovolných příspěvků členských států, Ukrajiny a hospodářských subjektů (dále jen „Evropský katalog pro prodej vojenského materiálu“). Za tímto účelem by produkty uvedené v katalogu měly být vyrobeny hospodářskými subjekty, které jsou usazeny a mají struktury výkonného vedení v Unii, přidružené zemi nebo na Ukrajině, a infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje používané pro účely výroby těchto produktů by se měly nacházet v Unii, přidružené zemi nebo na Ukrajině. Při zřizování tohoto katalogu by Komise měla konzultovat EDA a zohlednit její odborné poznatky.

(51)

Komise by, mimo jiné na základě zkušeností s nástrojem pro kapitálové investice pro obranu, který byl zřízen v rámci Evropského obranného fondu jakožto operace kombinování zdrojů InvestEU, měla vyvinout úsilí o zřízení specializovaného nástroje v rámci programu, který bude označován jako „Fond pro urychlení transformace dodavatelských řetězců v oblasti obrany“ (dále jen „FAST“). FAST by měl být prováděn v rámci nepřímého řízení. FAST ve formě operace kombinování zdrojů poskytující podporu formou dluhového nebo kapitálového financování zmobilizuje investice potřebné k tomu, aby se na území Unie navýšily obranné výrobní kapacity malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací se sídlem v Unii, sníží rizika těchto investic a urychlí je. Vzhledem k tomu, že žádost o podporu ve formě dluhu v rámci FAST by mohla obsahovat informace týkající se infrastruktur, zařízení, majetku nebo zdrojů používaných malým či středním podnikem nebo malou společností se střední tržní kapitalizací pro účely industrializace nebo výroby obranných produktů, je vhodné, aby se na tuto podporu vztahovala pravidla vyžadující, aby se tyto infrastruktury, zařízení, majetek a zdroje, s určitými cílenými výjimkami, nacházely na území členského státu nebo přidružené země. FAST by měl být zřízen jako operace kombinování zdrojů, mimo jiné v rámci Programu InvestEU, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (26), a v úzké spolupráci s jeho realizačními partnery.

(52)

FAST by měl vytvořit uspokojivý multiplikační efekt v souladu se skladbou dluhu a kapitálu a přispět k přilákání finančních prostředků z veřejného i soukromého sektoru. Aby FAST přispěl k celkovému cíli, jímž je zvýšení konkurenceschopnosti EDTIB, měl by rovněž poskytovat v celé Unii podporu malým a středním podnikům, včetně startupů a scaleupů, a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které jsou součástí dodavatelského řetězce Unie v oblasti obrany nebo bezprostředně plánují se jeho součástí stát nebo jsou ve fázi industrializace či výroby obranných produktů nebo takovou industrializaci či výrobu bezprostředně plánují a mají potíže získat financování. FAST by měl rovněž urychlit investice v oblasti výroby obranných technologií a produktů, a posílit tak bezpečnost dodávek v rámci hodnotových řetězců obranného průmyslu Unie.

(53)

Pro dosažení cílů programu a Nástroje na podporu Ukrajiny je nezbytné zvýšení počtu a rozsahu kolaborativně zadávaných veřejných zakázek na obranné produkty z EDTIB a ukrajinské DTIB. V souladu s čl. 168 odst. 2 a 3 finančního nařízení mohou členské státy požádat Komisi, aby se s nimi zapojila do společného zadávání veřejných zakázek, a to i prostřednictvím předběžných dohod o nákupu nebo jako centrální zadavatel. Přidružené země by měly mít možnost požádat Komisi, aby se odchylně od čl. 168 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení zapojila do společného zadávání veřejných zakázek, neboť taková možnost není ve dvoustranné nebo mnohostranné smlouvě s těmito zeměmi stanovena. Přidružené země by spolu s alespoň jedním členským státem měly mít rovněž možnost požádat Komisi, aby jednala jako centrální zadavatel, odchylně od čl. 168 odst. 3 finančního nařízení, neboť uvedené nařízení nestanoví účast třetích zemí na takových akcích.

Podobně by pro účely Nástroje na podporu Ukrajiny měla mít možnost účastnit se těchto akcí Ukrajina. Ukrajina by spolu s alespoň jedním členským státem měla mít možnost požádat Komisi, aby se odchylně od čl. 168 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení zapojila do společného zadávání veřejných zakázek, neboť taková možnost není ve dvoustranné nebo mnohostranné smlouvě s Ukrajinou stanovena. Z téhož důvodu by, odchylně od čl. 168 odst. 3 finančního nařízení, Ukrajina, spolu s alespoň jedním členským státem, měla mít rovněž možnost požádat Komisi, aby jednala jako centrální zadavatel. Za účelem podpory agregace poptávky v případě společného zadávání veřejných zakázek by Komise měla zajistit, aby toto zadávací řízení bylo otevřené všem členským státům a případně přidruženým zemím. S cílem podpořit navýšení průmyslových výrobních kapacit EDTIB a ukrajinské DTIB by Komise měla dále usnadnit uzavírání dohod o odběru v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Pro účely společného zadávání veřejných zakázek s podporou Komise bude využití rozpočtu Unie v souladu s cíli a použitelnými kritérii způsobilosti programu nebo Nástroje na podporu Ukrajiny a bude zaměřeno na podporu přizpůsobení výrobní kapacity dodavatelských řetězců obranného průmyslu. Podpora ze strany Unie by mohla zejména sloužit ke snížení rizikovosti průmyslových investic, jako je zvýšení výrobních kapacit nebo pořízení potřebných obráběcích strojů k zajištění plnění smlouvy, a měla by být v každém případě přísně omezena na pokrytí jednorázových nákladů vzniklých v souvislosti s nákupem nebo údržbou obranných produktů. Rozpočtový příděl by měl být zahrnut do pracovních programů programu a do Nástroje na podporu Ukrajiny.

(54)

V případech, na něž se vztahuje toto nařízení, by vzhledem ke stávající geopolitické situaci mohlo být odůvodněné, aby smlouva vyplývající ze zadávacích řízení prováděných s podporou Komise pro účely tohoto nařízení byla zadána a plněna okamžitě již před podpisem, zejména pokud závažnost okolností a jejich důsledky pro bezpečnost občanů Unie vyžadují, aby dodávky dotčeného obranného produktu byly provedeny skutečně neodkladně. Za tímto konkrétním účelem a odchylně od čl. 175 odst. 1 finančního nařízení by mělo být možné povolit, aby plnění zakázky začalo před podpisem smlouvy, pokud veřejný zadavatel potřebu takového opatření řádně zdokumentuje.

(55)

Programy spolupráce v oblasti vyzbrojování se v Unii potýkají se značným obtížemi, protože jsou většinou zaváděny ad hoc, jsou příliš složité a dochází u nich k prodlevám a k překračování nákladů. K nápravě uvedené situace a k zajištění trvalého závazku členských států až do konce životního cyklu obranných produktů je potřeba strukturovanější přístup na úrovni Unie. Za účelem dosažení tohoto přístupu je třeba podpořit úsilí členských států tím, že se zpřístupní nový právní rámec, konkrétně SEAP, na podporu a posílení jejich spolupráce. Aby mohla SEAP dosáhnout svého cíle, jímž je podpora konkurenceschopnosti EDTIB a případně ukrajinské DTIB, měla by mít možnost provádět kolaborativní vývoj, zadávání veřejných zakázek, řízení životního cyklu nebo dynamické řízení dostupnosti obranných produktů. Struktury SEAP by měly mít možnost provádět další činnosti nezbytné pro dosažení svých cílů, jako jsou činnosti týkající se infrastruktur, jež přímo souvisí s obrannými produkty. Akce realizované v rámci struktury SEAP by se měly vzájemně posilovat s akcemi realizovanými v rámci SZBP, zejména v rámci CDP. Tyto akce by kromě toho neměly být v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů.

(56)

V rámci struktur SEAP by členské státy měly využívat standardizované postupy, jež by mohla poskytnout Komise, pro zahájení a řízení programů spolupráce v oblasti vyzbrojování, včetně pokynů pro řízení projektů, zadávání veřejných zakázek, finanční řízení a podávání zpráv. Spolupráce na základě rámce struktury SEAP by rovněž měla za podmínek stanovených ve směrnicích Rady 2006/112/ES (27) a (EU) 2020/262 (28) umožnit osvobození od DPH nebo spotřební daně, pokud struktura SEAP vlastní pořízené vybavení. Kromě příspěvků z tohoto programu a Nástroje na podporu Ukrajiny by struktury SEAP měly mít rovněž možnost přijímat příspěvky z jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na odpovídající příspěvek na dotčenou akci by se měla použít pravidla příslušného programu Unie.

(57)

Pokud si to členové struktur SEAP jednomyslně přejí, měly by mít tyto struktury možnost vydávat cenné papíry v souladu s právními předpisy členského státu, v němž mají své sídlo, aby byl zajištěn dlouhodobý plán financování zbrojních programů a soulad s rámcem správy ekonomických záležitostí. Za cenné papíry vydané strukturami SEAP by Unie neměla nést odpovědnost. Finanční příspěvky Unie by mohly zlepšit podmínky pro to, aby členské státy financovaly zbrojní programy.

(58)

Za účelem dosažení svých cílů by SEAP měla mít možnost svěřit plnění jednoho nebo několika svých úkolů jednomu nebo více subjektům způsobilým pro financování v rámci akcí kolaborativního zadávání v rámci programu, a to prostřednictvím pověřovací dohody. Zejména mezinárodní organizace, jako je OCCAR a NSPA, jakož i EDA mají zdroje, kompetence a dovednosti v oblasti řízení obranné spolupráce, které by mohly strukturám SEAP přinést přidanou hodnotu. Jestliže SEAP svěří plnění svých úkolů jinému subjektu, měla by i nadále odpovídat za plnění svých povinností podle práva Unie, zejména podle tohoto nařízení. Měla by proto zajistit, aby pověřovací dohoda takové povinnosti zahrnovala, a přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění jejich plnění.

(59)

Aby byl umožněn efektivní postup pro zřízení SEAP, je nezbytné, aby členské státy, přidružené země nebo Ukrajina, zamýšlejí-li zřídit SEAP, předložily Komisi žádost, a Komise by měla posoudit, zda jsou navrhované stanovy SEAP v souladu s tímto nařízením. Tato žádost by měla obsahovat prohlášení členského státu, v němž má mít SEAP své sídlo, uznávající SEAP od jejího zřízení jako mezinárodní subjekt nebo organizaci pro účely uplatňování směrnic 2006/112/ES a (EU) 2020/262. Komise by měla žádost posoudit bez zbytečného prodlení, v ideálním případě do dvou měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise by měla za tímto účelem vyzvat EDA, aby poskytla své odborné znalosti.

(60)

Z důvodu transparentnosti by prováděcí akty o zřízení SEAP, a oznámení o rozhodnutích o ukončení činnosti SEAP a o jejich uzavření, jakož i veškerá oznámení v případě, kdy SEAP není schopna splácet své dluhy, měla být zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(61)

Aby SEAP mohla plnit své úkoly co nejefektivněji, měla by mít právní subjektivitu ode dne, kdy prováděcí akt o zřízení SEAP nabude účinnosti, a měla by mít co nejširší právní způsobilost v každém členském státě. SEAP by rovněž měla mít co nejširší právní způsobilost v přidružených zemích a na Ukrajině v případě, že jsou jejími členy. SEAP by měla mít sídlo na území členského státu.

(62)

Členy SEAP mohou být členské státy, přidružené země a Ukrajina. Členy SEAP by měly být alespoň tři země, z nichž alespoň dvě by měly být členské státy.

(63)

Podrobnější ustanovení týkající se provádění SEAP by měla být obsažena v jejích stanovách, na jejichž základě by Komise měla posoudit soulad žádostí s pravidly tohoto nařízení. Je důležité, aby stanovy objasnily, jaké správní kapacity se předpokládají pro zajištění souladu s pravidly Unie a členských států vztahujícími se na nakládání s obrannými produkty. Aniž jsou dotčena stávající unijní a vnitrostátní pravidla pro vývoz obranných produktů, měli by mít členové SEAP možnost jednomyslně se dohodnout na přístupu k tomuto vývozu.

(64)

Je nezbytné zajistit, aby SEAP měla nezbytnou flexibilitu, která jí umožní své stanovy měnit, ale zároveň aby určité podstatné prvky, zejména ty, které byly nezbytné pro udělení statusu SEAP, byly prostřednictvím potřebné kontroly na úrovni Unie zachovány. Pokud se změna týká podstatného prvku stanov, měla by být tato změna před nabytím účinnosti schválena Komisí. Jakákoli jiná změna by měla být oznámena Komisi. S výjimkou změn týkajících se možného přístupu k vývozu obranných produktů by Komise měla mít možnost vznést proti těmto změnám námitku, pokud se domnívá, že jsou v rozporu s tímto nařízením.

(65)

SEAP by měla mít možnost zadávat veřejné zakázky na obranné produkty na vlastní účet nebo jménem či na účet svých členů. Za tímto účelem by měly být struktury SEAP považovány za mezinárodní organizace ve smyslu čl. 12 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (29). Na toto zadávání veřejných zakázek by se tedy směrnice 2009/81/ES neměla vztahovat. Pokud SEAP zadává veřejné zakázky na obranné produkty na účet svých členů, jimiž jsou členské státy nebo případně přidružené země, neměla by se směrnice 2009/81/ES použít v takových případech, kdy je zadávací řízení v souladu s cíli SEAP, jimiž je podpora konkurenceschopnosti EDTIB a případně ukrajinské DTIB. Směrnice 2009/81/ES by se rovněž neměla vztahovat na zadávací řízení prováděná členskými státy při zadávání veřejných zakázek na účet nebo jménem SEAP, neboť tyto zakázky by měly být zadávány v souladu s pravidly SEAP pro zadávání veřejných zakázek. Pokud od SEAP pořizují obranné produkty členské státy nebo ve vhodných případech přidružené země, měla by se taková zakázka považovat za zakázku zadanou veřejnou správou jiné veřejné správě podle čl. 13 písm. f) směrnice 2009/81/ES. Struktury SEAP by měly vymezit svá vlastní pravidla pro zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami primárního práva Unie platnými pro zadávání veřejných zakázek, zejména se zásadami rovného zacházení, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality, a s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Jestliže SEAP svěří úkoly v oblasti zadávání veřejných zakázek jednomu nebo více subjektům, měla by zajistit, aby pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která mají být uplatňována, byla v souladu s těmito zásadami.

(66)

Členské státy účastnící se SEAP by měly zajistit, aby politika SEAP v oblasti zadávání veřejných zakázek byla v souladu s cíli podpory konkurenceschopnosti EDTIB nebo ukrajinské DTIB, a to i v případě, že neexistuje žádná finanční podpora Unie. Tím nejsou dotčeny zvláštní podmínky platné v případě, že SEAP získává finanční prostředky Unie v rámci příslušného programu.

(67)

SEAP by v důsledku své právní subjektivity a za účelem co nejefektivnějšího plnění svých úkolů měla nést odpovědnost za své dluhy. Aby si členové SEAP mohli zvolit vyhovující způsob úpravy své odpovědnosti, měl by být ponechán prostor pro to, aby byly ve stanovách upraveny různé režimy odpovědnosti přesahující odpovědnost omezenou výší příspěvků členů.

(68)

Pro zajištění dostatečné kontroly dodržování tohoto nařízení by SEAP měla Komisi předkládat výroční zprávu a měla by ji informovat o jakýchkoli okolnostech, které by mohly vážně ohrozit plnění jejích úkolů. Jestliže Komise na základě výroční zprávy nebo jiných zdrojů má důvody se obávat, že SEAP svým jednáním vážně porušuje toto nařízení nebo jiné použitelné právo, měla by SEAP nebo její členy požádat o vysvětlení nebo o přijetí opatření. V mimořádných případech, a pokud nebudou přijata nápravná opatření, by Komise měla mít možnost zrušit prováděcí akt o zřízení SEAP; důsledkem toho by bylo ukončení činnosti SEAP. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat souhrnnou výroční zprávu o činnosti všech aktivních struktur SEAP.

(69)

V důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině se bezpečnost dodávek stává stále důležitějším faktorem při rozhodování členských států o zadávání zakázek na obranné produkty. Schopnost přeshraničních dodavatelských řetězců Unie zajistit nenarušené dodávky obranných produktů se tudíž stala rozhodujícím faktorem jejich konkurenceschopnosti. Zavedení celounijního režimu bezpečnosti dodávek by pak mohlo mít pozitivní dopady na konkurenceschopnost EDTIB.

(70)

Po přijetí nařízení (EU) 2023/1525 Evropský parlament a Rada ve společném prohlášení ze dne 11. července 2023 vyzvaly Komisi, aby zvážila předložení právního rámce zaměřeného na zajištění bezpečnosti dodávek. Toto společné prohlášení odráželo závěry Evropské rady z prosince 2013, které obsahovaly výzvu ke vzniku komplexního celounijního režimu bezpečnosti dodávek, a doporučení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022, v němž se Komise naléhavě vyzývá, aby takový režim neprodleně předložila.

(71)

Nedávné krize, jako byla pandemie COVID-19 a prudký nárůst poptávky po některých obranných produktech, zejména munici, odhalily zranitelnosti dodavatelských řetězců Unie v této oblasti. Tyto krize odhalily rovněž, jak narušení dodávek těchto produktů nebo komponentů či surovin nezbytných pro jejich výrobu může narušit fungování vnitřního trhu. Tyto krize poukázaly na pravděpodobné riziko vzniku rozdílných opatření na úrovni jednotlivých států, včetně opatření pro zachování zásob v zájmu národní bezpečnosti a certifikace obranných produktů, a na nedostatečnou koordinaci na úrovni Unie při řešení nedostatku produktů, které mají zásadní význam pro reakci na vznikající krize, jakož i komponentů a surovin nezbytných pro jejich výrobu, což vede k obtížím s přístupem k produktům, komponentům a surovinám potřebným k výrobě nebo pořízení příslušných produktů, přičemž existuje konkrétní riziko, že tak budou narušeny celé výrobní řetězce. Je zásadní zabránit vzniku překážek přeshraničního obchodu mezi členskými státy v důsledku rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech, které by omezily volný pohyb kritických produktů a souvisejících komponentů a surovin na vnitřním trhu a narušily fungování jeho dodavatelských řetězců. Tyto obtíže v dodavatelských řetězcích rovněž odhalily nedostatek nástrojů krizového řízení a koordinačních mechanismů, nedostatečné sdílení informací a nedostatečný přehled o výrobních kapacitách v celé Unii, zejména pro obranné produkty.

(72)

Neustálé zhoršování bezpečnostní situace, která se vyznačuje rostoucími dlouhodobými hrozbami, zrychlením vývoje obranných technologií a inovací a pravděpodobným nárůstem výdajů na obranu, pravděpodobně vyvolá prudký nárůst poptávky po obranných produktech a zhorší budoucí krize dodávek ohledně těchto produktů. Je pravděpodobné, že tato zvýšená poptávka umocní tlak na dodavatelské řetězce Unie pro obranné produkty, a pokud nebude na úrovni Unie přijat žádný rámec, povede ke vzniku nebo opětovnému nárůstu rozdílných vnitrostátních opatření k řešení nedostatku, což povede ke vzniku překážek řádného fungování vnitřního trhu, a v důsledku budou narušeny obranné a bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

(73)

Rychle se vyvíjející bezpečnostní prostředí by mohlo navíc přispět k dalším krizím, které mají různé formy, jako jsou kybernetické útoky na obranný průmysl nebo rozsáhlé narušení kritické infrastruktury, což by vyžadovalo rychlou a rozhodnou koordinovanou reakci, aby se zabránilo závažným narušením souvisejících dodavatelských řetězců v oblasti obrany. V očekávání zvýšené poptávky po obranných produktech a zvýšeného tlaku na související dodavatelské řetězce má proto spolehlivé fungování těchto dodavatelských řetězců zásadní význam pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu s obrannými produkty.

(74)

Jak dokládají zkušenosti získané z práce Pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, co se týče koordinace velmi krátkodobých potřeb v oblasti zadávání zakázek v oblasti obrany, a z provádění nařízení (EU) 2023/1525, dodavatelské řetězce Unie v oblasti obrany mají často přeshraniční rozměr, zejména na nižších úrovních. Je nezbytné zabránit tomu, aby rostoucí složitost celounijních dodavatelských řetězců pro obranné produkty vedla k nedostatečné viditelnosti celkových výrobních kapacit a dodavatelských řetězců EDTIB a k neschopnosti členských států přijímat informovaná rozhodnutí, zejména s cílem řešit nedostatek produktů nebo zmírnit jeho riziko.

(75)

Existuje konkrétní riziko, že opatření v oblasti bezpečnosti dodávek přijatá na vnitrostátní úrovni nebudou stačit k účinnému řešení uvedených výzev v budoucnosti a že jednotlivé členské státy nebudou schopny dostatečně zohlednit přeshraniční dopady na dodavatelské řetězce v oblasti obrany v celé Unii ani je náležitě řešit. Kromě toho mohou mít nekoordinované přístupy na úrovni jednotlivých států, zejména pokud jde o certifikaci a transfer obranných produktů uvnitř EU a upřednostňování objednávek s vojenským účelem, závažný negativní dopad na fungování vnitřního trhu s obrannými produkty, zejména tím, že vytvářejí překážky pro přeshraniční obchod, a prohlubovat celkový nedostatek a narušení dodavatelských řetězců.

(76)

S ohledem na uvedené výzvy se jeví jako nezbytné a vhodné zřídit celounijní režim bezpečnosti dodávek zaměřený na zvýšení bezpečnosti dodávek obranných produktů s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a jeho odolnost vůči jakémukoli otřesu. V této souvislosti je nezbytné: stanovit koordinační opatření a připravit se na dopad budoucích krizí dodávek na vnitřní trh s obrannými produkty a reagovat na ně; zajistit bezpečnost dodávek obranných produktů, jejich komponentů a surovin a veškerých produktů a služeb nezbytných pro jejich výrobu, jejichž dostupnost je nezbytně nutná pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu a jeho dodavatelských řetězců a které musí být zaručeny, aby bylo možné reagovat na krizi dodávek (dále jen „krizově relevantní produkty“); a zajistit řádné fungování vnitřního trhu s obrannými produkty, mimo jiné předcházením vzniku překážek. Tato opatření by měla být založena na článku 114 Smlouvy o fungování EU.

(77)

Směrnice 2009/81/ES se mimo jiné týká vytvoření vhodného legislativního rámce, který je předpokladem pro vybudování evropského trhu s obranným vybavením a který se týká koordinace zadávacích řízení na zakázky za účelem splnění bezpečnostních požadavků členských států a povinností vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU. Za tímto účelem směrnice 2009/81/ES zejména upravuje řešení krizových situací, přičemž v tomto ohledu především obsahuje zvláštní ustanovení použitelná v naléhavých situacích způsobených krizí, například zkrácené lhůty pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. V některých naléhavých případech však tato pravidla mohou být nedostatečná, zejména pokud lze naléhavou situaci způsobenou krizí řešit pouze tím, že se do kolaborativního zadávání veřejných zakázek zapojí dva nebo více členských států. V takových případech je jediným řešením k zajištění bezpečnostních zájmů uvedených členských států umožnit přístup ke stávající rámcové dohodě těm veřejným zadavatelům z členských států, kteří původně stranami této dohody nebyli, přestože tato možnost nebyla v původní rámcové dohodě stanovena. Vzhledem k tomu, že směrnice 2009/81/ES s uvedenými možnostmi v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost nepočítá, stanoví toto nařízení možnost v naléhavých situacích způsobených krizí doplnit ustanovení uvedené směrnice nebo se od nich odchýlit, pokud je získán souhlas podniku, který rámcovou dohodu uzavřel.

(78)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie musí být změny smlouvy na zadání veřejné zakázky přísně omezeny na to, co je za daných okolností absolutně nezbytné, přičemž musí být v nejvyšší možné míře v souladu se zásadami nediskriminace, transparentnosti a proporcionality. V tomto ohledu by mělo být možné odchýlit se od směrnice 2009/81/ES tím, že se množství stanovená v rámcové dohodě zvýší při jejím otevření k účasti pro veřejné zadavatele z jiných členských států až o 100 % hodnoty této rámcové dohody, pokud je takové zvýšení pro otevření rámcové dohody předmětným veřejným zadavatelům nezbytně nutné. Pokud jde o uvedená dodatečná množství, tito veřejní zadavatelé by se měli řídit stejnými podmínkami jako původní zadavatel, který uzavřel původní rámcovou dohodu. Kromě toho by měla být přijata vhodná opatření v oblasti transparentnosti s cílem zajistit, aby byly informovány všechny potenciálně zainteresované strany.

(79)

V posledních letech se členské státy stále více zapojují do obranné spolupráce, zejména s cílem sbližovat své vojenské schopnosti. Účelem procesů Unie, jako jsou CARD a PESCO, je zejména podpořit provádění příslušných priorit, a to identifikací a využitím příležitostí pro posílenou spolupráci v oblasti obrany s cílem splnit úroveň ambicí Unie v oblasti bezpečnosti a obrany. Vzhledem k neustálému zhoršování geopolitického prostředí a extrémní nestabilitě mezinárodního prostředí je rozvoj operační spolupráce ještě nezbytnější. Aby byla obranná spolupráce účinná, mohlo by být nezbytné, aby ozbrojené síly spolupracujících členských států používaly přesně stejný obranný produkt nebo alespoň produkty tak blízké, že jsou zaměnitelné. V takových případech by členský stát, který se účastní zřízení takové iniciativy spolupráce nebo se k ní připojil, přičemž tato iniciativa přesahuje rámec pouhého kooperativního zadávání veřejných zakázek na obranné produkty, měl mít možnost odchýlit se od zásad transparentnosti a hospodářské soutěže a přímo zadat zakázku bez předchozí soutěže nebo zveřejnění oznámení o zakázce podniku v rámci EDTIB, který tento produkt vyrábí, za předpokladu, že je to nezbytné pro provádění dotčené obranné spolupráce.

(80)

Vzhledem k bezpečnostní situaci a ke stávajícímu i předvídatelnému napětí či úzkým místům na vnitřním trhu s obrannými produkty a v jeho dodavatelských řetězcích, které vyplývají zejména z nesouladu mezi omezenými výrobními kapacitami v Unii a nárůstem poptávky od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině, je nezbytné stanovit soubor opatření, která Unii umožní předjímat rizika vážného narušení dodávek obranných produktů, jež by měla nebo by pravděpodobně mohla mít za následek přijetí rozdílných vnitrostátních opatření vedoucích k závažnému negativnímu dopadu na řádné fungování vnitřního trhu, a na tato rizika se připravovat a zmírňovat je.

(81)

Schopnost Unie předvídat a řešit krize v oblasti dodávek obranných produktů, které ovlivňují řádné fungování vnitřního trhu, závisí na znalostech a dohledu na úrovni Unie, pokud jde o strukturu a silné i slabé stránky dodavatelských řetězců těchto produktů v Unii. Vzhledem ke složitosti dodavatelských řetězců v oblasti obrany a ke stávajícímu napětí a riziku nedostatku v těchto dodavatelských řetězcích je nezbytné poskytnout nástroje pro trvalý koordinovaný přístup k mapování a monitorování dodavatelských řetězců Unie pro krizově relevantní produkty. Výsledky mapování budou rovněž poskytovat relevantní informace pro vypracování opatření Unie zaměřených na posílení konkurenceschopnosti EDTIB a pro posouzení postavení Unie v globálních dodavatelských řetězcích v oblasti obrany. Mapování a monitorování by se v tomto ohledu mělo zaměřit na produkty, v jejichž případě by závažné narušení nebo bezprostřední riziko takového narušení vedlo nebo pravděpodobně mohlo vést k rozdílným vnitrostátním opatřením, která by měla závažný negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu, zejména pokud jde o překážky přeshraničního obchodu.

(82)

Pro účely mapování by Komise měla určit a pravidelně aktualizovat seznam krizově relevantních produktů se zaměřením na možná narušení nebo úzká místa ovlivňující bezpečnost dodávek těchto produktů. Identifikace těchto produktů Komisí by měla vycházet z údajů poskytnutých členskými státy a vyplývajících z určení příslušných výrobních kapacit a dodavatelských řetězců. S cílem zajistit úplnost souhrnných údajů by měla Komise tyto údaje křížově kontrolovat a za tímto účelem použít dostupné údaje, jakož i v případě potřeby údaje získané na základě dobrovolných žádostí podniků o informace.

(83)

Komise by měla stanovit rámec a metodiku pro identifikaci krizově relevantních produktů. S cílem zajistit účinnost mapování by tento rámec a tato metodika měly být vymezeny tak, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro členské státy. Měly by proto vycházet ze stávajících vnitrostátních rámců a metodik, které by členské státy sdílely s Komisí. Tento rámec a tato metodika by se měly v první řadě zaměřit na stávající úzká místa v dodavatelských řetězcích v oblasti obrany a vést k určení výrobních kapacit a jejich dodavatelských řetězců.

(84)

V rámci mapování by Komise měla rovněž určit a vypracovat seznam indikátorů včasného varování zaměřených na identifikaci faktorů, které by mohly narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodávky těchto produktů. Mezi tyto indikátory by mohlo patřit atypické prodloužení doby vyřízení objednávky, dostupnost surovin, meziproduktů a lidského kapitálu potřebného pro výrobu krizově relevantních produktů nebo vhodného výrobního zařízení; předpovídaná poptávka, prudký nárůst cen přesahující běžné kolísání cen, nehody, útoky, přírodní katastrofy nebo jiné závažné události, dopad obchodních politik, cel, vývozních omezení, obchodních překážek a dalších opatření souvisejících s obchodem a dopad uzavírání podniků, offshoringu nebo akvizic hlavních dodavatelů krizově relevantních produktů. Na tyto indikátory včasného varování by se měly zaměřovat monitorovací činnosti Komise, jež mohou v případě potřeby obnášet žádosti o dobrovolné poskytnutí informací adresované příslušným aktérům.

(85)

S cílem minimalizovat zátěž pro podniky, které na monitorování reagují, a s cílem zajistit, aby získané informace bylo možné shromažďovat smysluplně, by měla Komise pro veškeré shromažďování informací stanovit standardizované a bezpečné prostředky. Tyto prostředky by měly zajistit, aby s veškerými shromážděnými informacemi bylo nakládáno jako s důvěrnými, čímž se zajistí obchodní tajemství a kybernetická bezpečnost. Podobně by za účelem omezení administrativní zátěže pro vnitrostátní správní orgány měly mít členské státy možnost požádat Komisi, aby provedla úkoly, které jim byly svěřeny za účelem mapování dodavatelských řetězců obranných produktů.

(86)

Na základě seznamu krizově relevantních produktů, které určí Komise, by členské státy měly na svém území určit hlavní dodavatele těchto produktů. Seznam těchto dodavatelů by měl být předán Komisi s cílem zajistit účinný koordinovaný přístup na úrovni Unie. Aby bylo možné identifikovat a oznámit jakoukoli událost, která může mít negativní a trvalé důsledky pro včasnou dostupnost a dodávky těchto produktů, měly by členské státy s ohledem na indikátory včasného varování určené Komisí monitorovat schopnost těchto dodavatelů vykonávat své činnosti. Za stejným účelem by hlavní dodavatelé krizově relevantních produktů měli rovněž vyrozumět členský stát, na jehož území jsou usazeni, pokud zjistí narušení dodávek, které může významně ovlivnit jejich činnosti související s výrobou krizově relevantních produktů.

(87)

Jako součást rámce připravenosti na krize by Komise měla provádět a koordinovat zátěžové testy a simulace, přičemž by měla vycházet zejména z poradenství Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, pokud jde o kriticky důležitá témata pro dodavatelské řetězce v oblasti obrany. Komise by v tomto kontextu mohla vypracovávat scénáře a parametry, které by zachycovaly konkrétní rizika spojená s krizí dodávek krizově relevantních produktů. S cílem zajistit připravenost všech příslušných aktérů na krize je nezbytné, aby byly k dobrovolné účasti na těchto zátěžových testech přizvány všechny členské státy a případně vysoký představitel, EDA a další příslušní aktéři. V této souvislosti by Komise mohla usnadnit a podporovat rozvoj strategií připravenosti na mimořádné situace, včetně strategií pro krizovou komunikaci a výměnu informací o platných omezeních v náročných situacích. Vzhledem k citlivosti informací týkajících se úzkých míst v dodavatelských řetězcích z hlediska obranných a bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států by výsledky těchto zátěžových testů měly představovat utajované informace.

(88)

Nedostatečná transparentnost, pokud jde o identitu certifikačních orgánů a certifikačních postupů pro obranné produkty v Unii, vede k omezené křížové certifikaci obranných produktů, což má za důsledek další roztříštěnost vnitřního trhu s obrannými produkty, zejména v dobách krizí dodávek, jak dokládá krize v oblasti dodávek střeliva v roce 2023. Jako součást rámce připravenosti je proto nezbytné zvýšit transparentnost vnitrostátních certifikačních procesů a usnadnit sdílení informací mezi certifikačními orgány s cílem usnadnit křížovou certifikaci obranných produktů a podpořit pohyb těchto produktů na vnitřním trhu. Za tímto účelem by Komise měla sestavit a průběžně aktualizovat seznam vnitrostátních certifikačních orgánů.

(89)

Aby se snížilo riziko nedostatku dodávek krizově relevantních produktů, je nezbytné urychlit rozšiřování výrobních zařízení souvisejících s výrobou těchto produktů, zejména zajištěním účinného a včasného administrativního zpracování veškerých žádostí týkajících se plánování, výstavby a provozu těchto zařízení. Za tímto účelem by orgány členských států měly zajistit, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak je to jen z právního hlediska možné.

(90)

Pokud příslušné orgány členských států získají informace o riziku závažného narušení dodávek krizově relevantních produktů nebo mají konkrétní a spolehlivé informace o tom, že dochází ke vzniku jakéhokoli jiného relevantního rizikového faktoru nebo události, měly by na to upozornit Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, aby Unie byla schopna zmírnit riziko vzniku krize dodávek. S cílem zajistit koordinovaný přístup za účelem zmírnění tohoto rizika by měla Komise, jakmile se o tomto riziku dozví, provést preventivní opatření, jako je svolání mimořádného zasedání Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, na němž bude projednána závažnost možných narušení, jakož i možné reakce, a případně konzultovat příslušné třetí země a mezinárodní organizace s cílem hledat řešení založená na spolupráci a zabránit narušení dodavatelských řetězců nebo je řešit, a to v souladu s mezinárodními závazky.

(91)

Toto nařízení by mělo rovněž stanovit nástroje pro účinné a koordinované řešení krize dodávek, která bezprostředně hrozí nebo která nastala. Vzhledem k potřebě stanovit cílená opatření v závislosti na tom, zda se závažný negativní dopad na fungování vnitřního trhu nebo bezprostřední riziko takového dopadu týká krizově relevantních produktů, jež nejsou obrannými produkty, nebo krizově relevantních obranných produktů, by toto nařízení proto mělo stanovit dva různé stavy krize dodávek.

(92)

Stav krize dodávek by měl být aktivován na základě konkrétních a spolehlivých důkazů v případě, že dojde k závažnému narušení poskytování krizově relevantních produktů nebo k bezprostřednímu riziku takového narušení a pokud tato závažná narušení nebo jejich bezprostřední riziko mají nebo pravděpodobně budou mít za následek přijetí rozdílných vnitrostátních opatření týkajících se krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty, která povedou k závažnému negativnímu dopadu na řádné fungování vnitřního trhu, zejména k překážkám přeshraničního obchodu s předmětnými krizově relevantními produkty.

(93)

Stav krize dodávek související s bezpečností by měl být aktivován v případě, že dojde k závažnému narušení dodávek obranných produktů nebo k bezprostřednímu riziku takového narušení a pokud tato závažná narušení nebo jejich bezprostřední riziko mají nebo pravděpodobně budou mít za následek přijetí rozdílných vnitrostátních opatření týkajících se krizově relevantních obranných produktů, která povedou k závažnému negativnímu dopadu na řádné fungování vnitřního trhu, zejména k překážkám přeshraničního obchodu s předmětnými krizově relevantními obrannými produkty. Při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro aktivaci stavu krize dodávek související s bezpečností, by Komise měla zohlednit, zda byla zjištěna krize s dopadem na bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států v oblasti SZBP, například zda některý členský stát aktivoval doložku o vzájemné pomoci podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU. V této souvislosti by Komise mohla vzít v úvahu, zda byla taková krize zjištěna i v NATO.

(94)

Vzhledem k citlivé povaze rozhodnutí aktivovat stav krize dodávek nebo stav krize dodávek související s bezpečností, plynoucí především z potenciálních důsledků opatření, která by mohly být v reakci na něj přijata, včetně možného významného dopadu takových opatření na soukromé podniky v Unii, by pravomoc přijmout prováděcí akty za účelem aktivace, prodloužení a ukončení stavů krize dodávek měla být svěřena Radě. S cílem zajistit, aby reakce na úrovni Unie byla přizpůsobena povaze krize dodávek, by Rada měla rovněž určit, která z opatření stanovených tímto nařízením by za účelem řešení probíhající krize dodávek měla být aktivována, a měla by být schopna určit, pro které krizově relevantní produkty by tato opatření měla být aktivována.

(95)

Aby bylo možné přesně a téměř v reálném čase posoudit povahu a závažnost krize dodávek a to, zda by bylo nezbytné zavést opatření pro upřednostnění, je třeba, aby měla Komise možnost adresovat žádosti o informace hospodářským subjektům přispívajícím k výrobě dotčených krizově relevantních produktů, pokud prováděcí akt Rady toto opatření aktivuje ve stavu krize dodávek či ve stavu krize dodávek související s bezpečností. Tyto žádosti o informace by měly být předkládány pouze v případě, že dostupné informace nejsou dostatečné, a měly by být omezeny na informace o výrobních schopnostech, výrobních kapacitách nebo možných primárních narušeních. Vzhledem k citlivé povaze informací, které by mohly být požadovány, by Komise měla obdržet předchozí souhlas členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení relevantního hospodářského subjektu, a požadované informace by měly být předávány prostřednictvím tohoto členského státu. Pokud dotčený členský stát se zahájením takové žádosti souhlasí, měl by mít možnost rozhodnout, že tuto žádost o informace zašle přímo příslušnému hospodářskému subjektu a informuje o tom Komisi. Je rovněž důležité, aby si Komise byla vědoma žádostí třetích zemí o informace týkající se činností hospodářských subjektů usazených v Unii týkajících se dodávek krizově relevantních produktů, neboť takové žádosti o informace by mohly vést k upřednostnění opatření ze strany těchto třetích zemí, která by mohla mít významný dopad na dodávky těchto produktů v Unii a na řádné fungování vnitřního trhu. Dotčený hospodářský subjekt by proto měl včas informovat členský stát, na jehož území se nachází jeho výrobní zařízení, který by měl následně informovat Komisi, aby dotčený členský stát a Komise mohly požadovat dotčený hospodářský subjekt o poskytnutí informací podobných těm, které požaduje třetí země.

(96)

V případech závažného a přetrvávajícího nedostatku krizově relevantních produktů nebo mimořádně vysoké poptávky po nich, které by mohly mít bezprostřední riziko závažného negativního dopadu na řádné fungování vnitřního trhu nebo by se takovým závažným dopadem mohly projevit, by se mohla ukázat jako nezbytná prioritní opatření na úrovni Unie zaměřená na zajištění dostupnosti produktů relevantních pro krizi s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s produkty pro obranné účely a jeho dodavatelských řetězců. Komise by v tomto ohledu měla mít možnost na žádost členského státu využívat přednostní požadavek na usnadnění dodávek krizově relevantních produktů pro obranné i jiné účely i krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty, a přednostní objednávky k zajištění dodávek krizově relevantních produktů pro účely jiné než obranné. Tato opatření pro stanovení priorit by měla aktivovat Rada.

(97)

Přednostní požadavky by měly sestávat z požadavků, které Komise z podnětu členského státu adresuje relevantním hospodářským subjektům usazeným v Unii, aby přijaly objednávky krizově relevantních produktů nebo aby je upřednostnily. Jako krajní nástroj k zajištění toho, aby dodavatelské řetězce v oblasti obrany mohly nadále fungovat v době krize dodávek, a který by měl být používán pouze v případě, že je to pro tento účel nezbytné a přiměřené, by tyto přednostní požadavky měly být zaměřeny na podporu členského státu, který se potýká se závažnými obtížemi buď při zadávání objednávky, nebo při plnění smlouvy na dodávky krizově relevantních produktů. Hospodářské subjekty by měly mít možnost odmítnout, aby se na ně přednostní požadavek vztahoval. Při předkládání přednostního požadavku by Komise měla zohlednit možný negativní dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a riziko prohloubení narušení trhu. Výběr příjemců a oprávněných přednostních požadavků by navíc neměl být diskriminační.

(98)

Vzhledem k rostoucímu zhoršování bezpečnostní situace Unie v souvislosti s přetrvávající a intenzivnější hrozbou ze strany Ruska v souvislosti s jeho útočnou válkou proti Ukrajině má zásadní význam řešit obtíže, s nimiž by se mohly členské státy potýkat při zadávání objednávky nebo při plnění smlouvy týkající se dodávek obranných produktů, zejména pokud tyto obtíže vyplývají z narušení dodávek krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty. Jsou-li krizově relevantními produkty dvojího užití nebo civilní produkty, mohou totiž dodavatelské řetězce v oblasti obrany usilující o přístup k těmto krizově relevantním produktům navíc čelit konkurenci dodavatelských řetězců mimo oblast obrany s výrazně větší kupní silou. Je proto nezbytné stanovit dodatečný nástroj jako krajní prostředek v případech, kdy výroby nebo dodávek těchto krizově relevantních produktů, jež nejsou obrannými produkty, nelze dosáhnout žádným jiným opatřením, včetně přednostního požadavku. Přednostní objednávky by proto měly Komisi umožnit uložit hospodářským subjektům usazeným v Unii povinnost vyrábět nebo dodávat některé krizově relevantní produkty, jež nejsou obrannými produkty, a to po obdržení předchozího souhlasu členského státu, na jehož území se výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu nachází, a členského státu, na jehož území se nachází struktura výkonného vedení daného hospodářského subjektu. Komise by neměla vydávat přednostní objednávky, pokud daný hospodářský subjekt není schopen objednávku splnit, i kdyby byla upřednostněna, ať už z důvodu nedostatečné výrobní schopnosti nebo výrobní kapacity nebo z technických důvodů, nebo proto, že by to pro daný hospodářský subjekt představovalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a obzvláštní obtíže, včetně značného rizika týkajícího se kontinuity činnosti. Pokud takové důvody nastanou poté, co Komise přijala prováděcí akt, kterým určitému hospodářskému subjektu uloží jakoukoli přednostní objednávku nebo přednostní požadavek, měl by mít uvedený hospodářský subjekt možnost požádat Komisi o změnu dotčeného prováděcího aktu.

(99)

Přednostní objednávka nebo přednostní požadavek by měly vycházet z objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajů. Měla by zohledňovat oprávněné zájmy podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. V případě přijetí nebo uložení by povinnost vyřídit přednostní požadavek nebo přednostní objednávku měla mít přednost před povinnostmi plnění podle soukromého nebo veřejného práva. Pokud se předmět přednostního požadavku týká obranného produktu, měl by požadavek upřesnit rozsah smluvních závazků, před nimiž by měl mít přednost. Každý přednostní požadavek nebo objednávka by měly být zadány za spravedlivou a přiměřenou cenu. Výpočet takové ceny by mělo být možné provádět na základě běžných cen v posledních letech, u nichž by mělo být jakékoli zvýšení či snížení odůvodněno, například s ohledem na inflaci nebo náklady na vstupy. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodávky krizově relevantních produktů, které jsou nezbytné pro správné fungování vnitřního trhu a jeho dodavatelských řetězců, by splnění povinnosti realizovat přednostní požadavek nebo objednávku nemělo zakládat odpovědnost třetích stran za škody, které by mohly vzniknout v důsledku porušení smluvních povinností, které se řídí právem členského státu, a to v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro splnění stanovených priorit. Hospodářské subjekty, na něž se může přednostní požadavek vztahovat, by měly mít možnost stanovit možné důsledky spojené s přednostním požadavkem v podmínkách svých obchodních smluv.

(100)

Pokud hospodářský subjekt přednostní požadavek výslovně přijal a Komise po tomto přijetí přijala prováděcí akt nebo pokud mu byla prováděcím aktem přijatým Komisí uložena přednostní objednávka, měl by hospodářský subjekt splnit všechny podmínky uvedeného prováděcího aktu. Pokud hospodářský subjekt podmínky stanovené v prováděcím aktu nesplní, měl by přijít o výhodu zproštění smluvní odpovědnosti. Je-li nedodržení povinností úmyslné nebo je-li přičitatelné hrubé nedbalosti, měla by mít Komise možnost uložit hospodářskému subjektu pokutu nebo penále, s výhradou dodržení zásady proporcionality. Při rozhodování o tom, zda jsou pokuty nebo penále považovány za nezbytné a přiměřené, by měla Komise vzít v úvahu veškerá řádná odůvodnění, která dotčený hospodářský subjekt předloží.

(101)

Za výjimečných okolností, kdy se na hospodářský subjekt usazený v Unii vztahuje opatření zahrnující přednostní objednávku nebo přednostní požadavek na krizově relevantní produkt ze třetí země, by to měl oznámit Komisi, aby měla informace pro posouzení toho, zda toto opatření bude mít významný dopad na bezpečnost dodávek krizově relevantních produktů a řádné fungování vnitřního trhu, jakož i o jakéhokoli vhodného kroku, který by mohlo být nutné přijmout v reakci na toto opatření.

(102)

Požadavkem na upřednostnění výroby či dodávky určitých produktů ani povinností upřednostnit takovou výrobu či dodávku není nepřiměřeně dotčena svoboda podnikání a smluvní svoboda chráněná článkem 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a právo na vlastnictví stanovené v jejím článku 17. V souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny musí být každé omezení výkonu těchto práv a svobod stanoveno zákonem, respektovat podstatu těchto práv a svobod a podléhat zásadě proporcionality.

(103)

Pokud je aktivován stav krize dodávek související s bezpečností, měla by být opatření, která jsou k dispozici v rámci stavu krize dodávek, rovněž k dispozici, považuje-li to Rada za vhodné a je-li to upřesněno v prováděcím aktu, kterým se aktivuje stav krize dodávek související s bezpečností.

(104)

Transfery obranných produktů uvnitř EU upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (30), jejímž cílem je uvedené transfery zjednodušit s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s obrannými produkty. Jak dokládají předchozí hodnocení uvedené směrnice, normou pro pohyb obranných produktů v rámci vnitřního trhu zůstává z velké části udělování a priori globálních a individuálních licencí k transferu a průměrná doba na zpracování žádostí se v jednotlivých členských státech někdy značně liší. Během krize dodávek související s bezpečností, a pokud to Rada považuje za nezbytné, by mělo být možné, aby Rada přijala prováděcí akt, kterým se aktivuje stav krize dodávek související s bezpečností, stanovil časový rámec, jenž by neměl být delší než dva týdny a v němž by měly dotčené vnitrostátní orgány vyřizovat žádosti po jejich úplném obdržení, aby se pohyb uvedených produktů na vnitřním trhu dále usnadnil. Kromě toho je cílem tohoto nařízení usnadnit transfer krizově relevantních produktů uvnitř EU v souvislosti s krizí dodávek. Proto by mělo být vyjasněno, že členský stát, který ukládá vývozní omezení na součásti, které jsou krizově relevantními produkty a které považuje za citlivé ve smyslu směrnice 2009/43/ES, by neměl vyžadovat další povolení pro transfer dotčených součástí uvnitř EU, pokud příjemce předloží prohlášení o použití, v němž prohlásí, že součásti, na které se uvedená licence k transferu vztahuje, jsou nebo mají být začleněny do obranného produktu a nemohou být jako takové převedeny nebo vyvezeny. Tímto opatřením by neměla být dotčena stávající unijní a vnitrostátní pravidla upravující transfer a vývoz obranných produktů.

(105)

Vzhledem k tomu, že certifikace obranných produktů má klíčový význam pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu s obrannými produkty, zejména během krize dodávek související s bezpečností, mělo by toto nařízení kromě urychlení stávajících vnitrostátních procesů umožnit povinné vzájemné uznávání krizově relevantních obranných produktů, jež byly v souladu se zákonem certifikovány v určitém členském státě.

(106)

Kromě dalších opatření stanovených tímto nařízením za účelem řešení stavu krize dodávek související s bezpečností by členské státy měly, jestliže Rada daná opatření aktivuje, v jednotlivých případech zvážit použití výjimek nebo odchylek souvisejících s obranou podle vnitrostátního práva a použitelného práva Unie pro účely udělení povolení k plánování, výstavbě a provozu výrobních zařízení pro krizově relevantní obranné produkty nebo pro účely zajištění kontinuity výroby těchto produktů, pokud se domnívají, že by použití takových výjimek nebo odchylek usnadnilo bezpečnost dodávek krizově relevantních obranných produktů. To by se mohlo vztahovat zejména na právo Unie v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti, které je nezbytné pro zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jakož i pro dosažení udržitelného a bezpečného rozvoje. Vzhledem k tomu, že krize dodávek související s bezpečností se vyznačuje překážkami pro pohyb krizově relevantních obranných produktů na vnitřním trhu, je vhodné za těchto okolností umožnit finanční podporu v rámci programu inovačních akcí, a umožnit tak obzvláště rychlou dostupnost obranných produktů na trhu. Podpora těchto akcí by skutečně přispěla k řešení dotčených překážek, zejména tím, že by umožnila významné zkrácení dodacích lhůt pro obranné produkty nebo hromadnou výrobu těchto produktů. Rada by proto měla mít v případě, že aktivuje stav krize dodávek související s bezpečností, možnost rozhodnout, že takové inovační akce jsou v rámci programu způsobilé.

(107)

Dodržování povinností uložených tímto nařízením by mělo být vymahatelné udělováním pokut a penále. Za tímto účelem by měly být stanoveny vhodné úrovně pokut za nevyhovění žádostem o informace, nedodržení povinností vyplývajících z přednostní žádosti a oznamovací povinnosti vztahující se na případy, kdy se na hospodářský subjekt usazený v Unii vztahuje prioritní opatření třetí země, s přihlédnutím k různé míře závažnosti nesplnění obou povinností a s odlišnými maximálními hodnotami pro malé a střední podniky. Dále by měla být stanovena penále za nesplnění povinnosti přijímat a provádět přednostní objednávky, jež by měla být přiměřená, přičemž pro malé a střední podniky by měly být stanoveny odlišné maximální hodnoty. Kromě promlčecích dob vztahujících se na ukládání pokut a penále by se měly uplatnit i promlčecí doby na vymáhání sankcí. Dále by Komise měla dát dotčeným hospodářským subjektům právo být vyslechnut.

(108)

Jednou z výzev zjištěných během krize COVID-19 byla neexistence sítě pro zajištění připravenosti, jakož i nedostatečné sdílení informací a koordinace opatření pro reakci mezi členskými státy na jedné straně a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé. Dosažení cíle sledovaného tímto nařízením, kterým je připravit se na dopad budoucích krizí dodávek na vnitřní trh s obrannými produkty a reagovat na ně, by proto mělo být podpořeno mechanismem správy. Tímto nařízením by měla být zřízena Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany s cílem usnadnit spolupráci, výměnu informací a hladké, účinné a harmonizované provádění opatření stanovených v tomto nařízení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek obranných produktů. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany by se měla skládat ze zástupců členských států a Komise. Vzhledem k tomu, že zajištění řádného fungování vnitřního trhu s obrannými produkty v dobách krize dodávek nebo příprava na takové krize dodávek vyžaduje zohlednění schopnosti členských států rozvíjet, získávat a řídit své obranné schopnosti a zvyšovat svou obrannou připravenost, je vhodné, aby uvedené radě předsedaly Komise a členský stát vykonávající rotující předsednictví Rady. Navíc vzhledem k tomu, že režim bezpečnosti dodávek přispívá ke schopnosti Unie bránit své bezpečnostní a obranné zájmy, by měli být členy Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany rovněž vysoký představitel a EDA. Pro provádění tohoto nařízení by mohly být užitečné zejména probíhající pracovní oblasti EDA týkající se zabezpečení dodávek obranných produktů.EDA usnadňuje sdílení osvědčených postupů a posiluje spolupráci mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti dodávek souvisejících s obranou. Přináší rovněž poznatky o úzkých místech, která mají dopad na dodavatelské řetězce obranných produktů. EDA by proto měla mít možnost sdílet své názory a odborné znalosti mimo jiné v Radě pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, což přispěje k přípravě a reakci na dopad krizí dodávek na vnitřní trh s obrannými produkty. Přidružené země by měly mít právo stát se členy Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany bez hlasovacích práv v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. K účasti na zasedání rady by měli být jako pozorovatelé přizváni zástupci Evropského parlamentu. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany by měla usnadňovat koordinaci mezi členskými státy a poskytovat doporučení Komisi a napomáhat jí při provádění mechanismů zřízených tímto nařízením, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek, zejména předvídáním, přípravou, prevencí a řešením krizí v oblasti dodávek krizově relevantních produktů.

(109)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání pracovních programů pro stanovení priorit financování a platných podmínek financování, přidělování finančních prostředků na konkrétní akce, zřizování SEAP, identifikaci a aktualizaci krizově relevantních produktů, sestavení a vedení seznamu vnitrostátních certifikačních orgánů, prioritní opatření a ukládání sankcí. Měla by být zohledněna specifika odvětví obrany, zejména odpovědnost členských států, přidružených zemí nebo Ukrajiny za proces plánování a nabývání. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31).

(110)

Mělo by být možné přizvat zástupce Ukrajiny na zasedání výboru, pokud je jejich příspěvek nezbytný v souvislosti s prováděcími opatřeními, která se týkají Ukrajiny, jako jsou prováděcí akty týkající se Nástroje na podporu Ukrajiny. To by těmto zástupcům umožnilo přispět svými názory a odpovědět na otázky členských států. Nemělo by jim být nicméně umožněno účastnit se rozhodování ani hlasování výboru.

(111)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a právní akty, které tyto články provádějí.

(112)

Finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení by měly pokrývat pouze náklady nezbytné pro sledování cílů programu a Nástroje na podporu Ukrajiny a nemohou pokrývat náklady vyplývající ze SZBP. Finanční prostředky Unie v rámci programu a v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny by tudíž neměly pokrývat náklady na nákup a údržbu obranných produktů pro vojenské nebo obranné účely, a to ani v souvislosti se zřízením, správou a udržováním rezervoárů připravenosti obranného průmyslu. Mělo by být nicméně možné, aby finanční prostředky Unie v rámci programu a v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny pokrývaly náklady vzniklé v souvislosti s nákupem nebo údržbou takových produktů, které jsou nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti EDTIB nebo obnovu, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB, zejména jednorázové náklady.

(113)

V souladu s článkem 241 Smlouvy o fungování EU může Rada požádat Komisi, aby provedla studie, které Rada považuje za žádoucí pro dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy. Komise tyto žádosti o předložení návrhů urychleně a zevrubně posoudí.

(114)

Uplatňováním tohoto nařízení by neměl být dotčen specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

(115)

Tímto nařízením nejsou dotčena stávající unijní a vnitrostátní pravidla týkající se vývozu obranných produktů ani povinnosti stanovené směrnicí 2009/43/ES.

(116)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílit vedoucí postavení v oblasti technologií, inovaci, připravenost, dlouhodobou konkurenceschopnost, odolnost, integraci a připravenost EDTIB, zajistit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů a přispět k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu nebo účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(117)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení provádění tohoto nařízení za účelem dosažení jeho cílů by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,